10 Cmo 22/2011
10 Cmo 22/2011-87
I
USNESENI
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna vprávní věci žalobce lng. Martina Koláře, bytem Vodnická 439, Praha 4, zast. advokátem JUDr. Tomášem Kaiserem, sídlem Havlíčkova 15, Praha 1, proti žalovanému JUDr. Tomáši Pelikánovi, sídlem Dušní 22, Praha 1, insolvenčnímu správci dlužníka Pražského stavebního bytového družstva, zast. advokátem Mgr. Karlem Volfem, sídlem Jindřicha Plachty 3163/28, Praha 5, oodvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 196 Cm 119/2009-73 ze dne 19. listopadu 2010 takto:
|. Usnesení Městského soudu v Praze č.j. 196 Cm 119/2009-73 ze dne 19. listopadu 2010 se potvrzuje.
||. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 5.760,--Kč na náhradu nákladů odvolacího řízení do tří dnů od právní moci k rukám advokáta Mgr. Karla Volfa.
Odůvodněnh
Městský soud vPraze ve výroku označeným usnesením zastavil řízení o žalobě, kterou se žalobce domáhal určení pravosti pohledávky na bezúplatný převod vlastnického práva k bytové jednotce č. 4 na pozemku parc. č. 265/234 zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro HI .m. Prahu, Katastrální území pracoviště Praha na LV 871, kat. území Újezd u Průhonic, a spoluvlastnického podílu ve výši 712/20932 na společných částech budovy a pozemcích parc. č. 265/234 a parc.č. 265/400, když tato pohledávka byla popřena žalovaným na přezkumném jednání. Současně rozhodl o tom, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému 11.520,--Kč na náhradu nákladů řízení a že se žalobci vrací soudní poplatek ve výši 1.000,--Kč.
Vodůvodnění soud uvedl, že žalobce přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku, která představuje nárok z předkupního práva podle ust. § 285 odst. 4 insolvenčního zákona. Takový nárok nelze uplatnit přihláškou pohledávky do insolvenčního řízení, a z tohoto důvodu nejsou dány podmínky pro přezkoumání nároku žalobce na přezkumném jednání ani podmínky pro řízení o této žalobě. Proto soud řízení pro nedostatek podmínek zastavil.
Proti tomuto rozhodnutí se žalobce včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Argumentoval zejména tím, že jako člen bytového družstva disponuje nárokem na bezúplatný převod bytu, který je zahrnut do majetkové podstaty, a proto má právo uplatnit takovou pohledávku přihláškou vůči majetkové podstatě dlužníka.
Žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že se v tomto případě nejedná o vztah věřitele a dlužníka ze závazkového vztahu, jenž se řeší v rámci insolvenčního řízení, nýbrž o vztah člena družstva a tohoto družstva. Z tohoto důvodu se ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně a navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil.
Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení postupem podle § 214 odst. 2 písm.c) o.s.ř. a odvolání žalobce neshledal důvodným.
Vprojednávaném případě není pochyb o tom, že žalobce přihlásil formou formuláře předepsaného pro přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení nárok z předkupního práva ve smyslu ust. § 285 odst. 4 insolvenčního zákona.
Odvolací soud vtéto souvislosti konstatuje, že již v usnesení sp. zn. MSPH 96 INS 714/2009, 2 VSPH 576/2009-P222-11 ze dne 20.1.2010 (jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách insolvenčního rejstříku a na něž v podrobnostech odkazuje) formuloval a odůvodnil závěr, že ust. § 285 odst. 4 insolvenčního zákona zavazuje insolvenčního správce, aby při zpeněžování majetkové podstaty respektoval zákonné předkupní právo nájemců bytů a nebytových prostor ve vlastnictví dlužníka-bytového družstva, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, tím, že mu ukládá povinnost nabídnout je nejprve těmto osobám k bezplatnému převodu za podmínek stanovených vust. § 23 až §28 zákona o vlastnictví bytů. Této povinnosti insolvenčního správce odpovídá právo oprávněného člena bytového družstva na bezplatný převod bytu či nebytového prostoru, jehož je nájemcem. Tamtéž konstatoval, že k uspokojení tohoto zvláštního majetkového práva v průběhu konkursu vedeného na majetek dlužníka může dojít jenom tak, že správce nabídne oprávněné osobě byt k bezplatnému převodu, a bude-li tato nabídka akceptována, provede všechny úkony, které jsou k převodu bytu podle zákona o vlastnictví bytů potřebné. Vpřípadě, že správce tyto úkony neučiní, je odpovídajícím právním prostředkem pro vymožení práv oprávněné osoby žaloba proti němu o uložení prohlášení vůle, případně žaloba o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu vlastnictví. Z toho dovodil, že je pojmově vyloučeno uvažovat o nároku oprávněné osoby tak, že měl být uplatněn přihláškou a ve smyslu ust. § 244 insolvenčního zákona zásadně poměrně uspokojen zvýnosu zpeněžení majetkové podstaty. Jestliže oprávněná osoba přesto uplatní nárok z předkupního práva formou přihlášky nepeněžité pohledávky, měl by insolvenční soud posoudit její podání podle obsahu jako uplatnění nároku z předkupního práva a postoupit je (vrátit je) správci jako osobě, která má jako jediná (při splnění zákonem stanovených předpokladů) nejenom kompetenci, nýbrž i povinnost kjeho splnění.
Zvýše uvedených zjištění vyplývá, že podmínky pro přezkoumání nároků žalobce na přezkumném jednání postupem podle ust. § 173 insolvenčního zákona, a tudíž ani pro řízení o žalobě vyvolané tímto jednáním, nebyly dány. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když řízení o této žalobě zastavil a rozhodl, že žalobce je podle ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. povinen nahradit žalovanému náklady řízení před soudem prvního stupně. list č.2 Sp. zn.
Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 142 odst.1 ve spojení s ust. § 224 odst. 2 o.s.ř. Protože žalovaný měl v odvolacím řízení ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly vsouvislosti se zastoupením advokátem zahrnující odměnu ve výši 9.000,--Kč podle ust. § 14 odst. 3 vyhlášky č. 484/2000 Sb. zkrácenou podle ust. § 18 odst. 1 téže vyhlášky na polovinu a náhradu hotových výdajů ve výši 300,--Kč zvýšenou o daň z přidané hodnoty, celkem tedy 5.760,--Kč.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
V Praze dne 5. srpna 2011
JUDr. Jiří K a r e ta, v.r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková list č.3 Sp. zn.
10 Cmo 22/2011-87
I
USNESENI
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Tomáše Brauna vprávní věci žalobce lng. Martina Koláře, bytem Vodnická 439, Praha 4, zast. advokátem JUDr. Tomášem Kaiserem, sídlem Havlíčkova 15, Praha 1, proti žalovanému JUDr. Tomáši Pelikánovi, sídlem Dušní 22, Praha 1, insolvenčnímu správci dlužníka Pražského stavebního bytového družstva, zast. advokátem Mgr. Karlem Volfem, sídlem Jindřicha Plachty 3163/28, Praha 5, oodvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 196 Cm 119/2009-73 ze dne 19. listopadu 2010 takto:
|. Usnesení Městského soudu v Praze č.j. 196 Cm 119/2009-73 ze dne 19. listopadu 2010 se potvrzuje.
||. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 5.760,--Kč na náhradu nákladů odvolacího řízení do tří dnů od právní moci k rukám advokáta Mgr. Karla Volfa.
Odůvodněnh
Městský soud vPraze ve výroku označeným usnesením zastavil řízení o žalobě, kterou se žalobce domáhal určení pravosti pohledávky na bezúplatný převod vlastnického práva k bytové jednotce č. 4 na pozemku parc. č. 265/234 zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro HI .m. Prahu, Katastrální území pracoviště Praha na LV 871, kat. území Újezd u Průhonic, a spoluvlastnického podílu ve výši 712/20932 na společných částech budovy a pozemcích parc. č. 265/234 a parc.č. 265/400, když tato pohledávka byla popřena žalovaným na přezkumném jednání. Současně rozhodl o tom, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému 11.520,--Kč na náhradu nákladů řízení a že se žalobci vrací soudní poplatek ve výši 1.000,--Kč.
Vodůvodnění soud uvedl, že žalobce přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku, která představuje nárok z předkupního práva podle ust. § 285 odst. 4 insolvenčního zákona. Takový nárok nelze uplatnit přihláškou pohledávky do insolvenčního řízení, a z tohoto důvodu nejsou dány podmínky pro přezkoumání nároku žalobce na přezkumném jednání ani podmínky pro řízení o této žalobě. Proto soud řízení pro nedostatek podmínek zastavil.
Proti tomuto rozhodnutí se žalobce včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Argumentoval zejména tím, že jako člen bytového družstva disponuje nárokem na bezúplatný převod bytu, který je zahrnut do majetkové podstaty, a proto má právo uplatnit takovou pohledávku přihláškou vůči majetkové podstatě dlužníka.
Žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že se v tomto případě nejedná o vztah věřitele a dlužníka ze závazkového vztahu, jenž se řeší v rámci insolvenčního řízení, nýbrž o vztah člena družstva a tohoto družstva. Z tohoto důvodu se ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně a navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil.
Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení postupem podle § 214 odst. 2 písm.c) o.s.ř. a odvolání žalobce neshledal důvodným.
Vprojednávaném případě není pochyb o tom, že žalobce přihlásil formou formuláře předepsaného pro přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení nárok z předkupního práva ve smyslu ust. § 285 odst. 4 insolvenčního zákona.
Odvolací soud vtéto souvislosti konstatuje, že již v usnesení sp. zn. MSPH 96 INS 714/2009, 2 VSPH 576/2009-P222-11 ze dne 20.1.2010 (jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách insolvenčního rejstříku a na něž v podrobnostech odkazuje) formuloval a odůvodnil závěr, že ust. § 285 odst. 4 insolvenčního zákona zavazuje insolvenčního správce, aby při zpeněžování majetkové podstaty respektoval zákonné předkupní právo nájemců bytů a nebytových prostor ve vlastnictví dlužníka-bytového družstva, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, tím, že mu ukládá povinnost nabídnout je nejprve těmto osobám k bezplatnému převodu za podmínek stanovených vust. § 23 až §28 zákona o vlastnictví bytů. Této povinnosti insolvenčního správce odpovídá právo oprávněného člena bytového družstva na bezplatný převod bytu či nebytového prostoru, jehož je nájemcem. Tamtéž konstatoval, že k uspokojení tohoto zvláštního majetkového práva v průběhu konkursu vedeného na majetek dlužníka může dojít jenom tak, že správce nabídne oprávněné osobě byt k bezplatnému převodu, a bude-li tato nabídka akceptována, provede všechny úkony, které jsou k převodu bytu podle zákona o vlastnictví bytů potřebné. Vpřípadě, že správce tyto úkony neučiní, je odpovídajícím právním prostředkem pro vymožení práv oprávněné osoby žaloba proti němu o uložení prohlášení vůle, případně žaloba o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu vlastnictví. Z toho dovodil, že je pojmově vyloučeno uvažovat o nároku oprávněné osoby tak, že měl být uplatněn přihláškou a ve smyslu ust. § 244 insolvenčního zákona zásadně poměrně uspokojen zvýnosu zpeněžení majetkové podstaty. Jestliže oprávněná osoba přesto uplatní nárok z předkupního práva formou přihlášky nepeněžité pohledávky, měl by insolvenční soud posoudit její podání podle obsahu jako uplatnění nároku z předkupního práva a postoupit je (vrátit je) správci jako osobě, která má jako jediná (při splnění zákonem stanovených předpokladů) nejenom kompetenci, nýbrž i povinnost kjeho splnění.
Zvýše uvedených zjištění vyplývá, že podmínky pro přezkoumání nároků žalobce na přezkumném jednání postupem podle ust. § 173 insolvenčního zákona, a tudíž ani pro řízení o žalobě vyvolané tímto jednáním, nebyly dány. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když řízení o této žalobě zastavil a rozhodl, že žalobce je podle ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. povinen nahradit žalovanému náklady řízení před soudem prvního stupně. list č.2 Sp. zn.
Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 142 odst.1 ve spojení s ust. § 224 odst. 2 o.s.ř. Protože žalovaný měl v odvolacím řízení ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly vsouvislosti se zastoupením advokátem zahrnující odměnu ve výši 9.000,--Kč podle ust. § 14 odst. 3 vyhlášky č. 484/2000 Sb. zkrácenou podle ust. § 18 odst. 1 téže vyhlášky na polovinu a náhradu hotových výdajů ve výši 300,--Kč zvýšenou o daň z přidané hodnoty, celkem tedy 5.760,--Kč.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
V Praze dne 5. srpna 2011
JUDr. Jiří K a r e ta, v.r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková list č.3 Sp. zn.