103 VSPH 76/2012-302
70 ICm 15/2010 103 VSPH 76/2012-302 (KSUL 70 INS 470/2009)
USNESENÍ
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátď složeném z p edsedy JUDr. Michala Kubína a soudc JUDr. Milana Bo ka a Mgr. Ivany Mlejnkové v právní vďci žalobkynď: JUDr. Marcela Štemberová, advokátka se sídlem v Ústí nad Labem, Veleslavínova 14, insolven ní správkynď dlužníka: Miroslav Müller, nar. 10.11.19 5, bytem v Ústí nad Labem, Jana zajíce 7, proti žalovanému: AUTODÍLY ŠPINDLER HOLDING, a.s. IyO 26444569, se sídlem ve Vlkovď nad Lesy, U Lesa 59, zast. JUDr. Petrem Moravcem, advokátem se sídlem v Praze 1, Senovážné nám. 19, o ur ení neú innosti právních úkon dlužníka, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem .j. 70 ICm 15/2010-280 ze dnď 17. íjna 2011
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem .j. 70 ICm 15/2010-280 ze dne 17. íjna 2011 se zrušuje a vďc se vrací soudu prvního stupnď k dalšímu ízení.
Od vodnďní:
Žalobkynď se domáhá žalobou proti žalovanému ur ení neú innosti v žalobách uvedených právních úkon dlužníka (Právní úkony), a to v 18 smlouvách o postoupení jeho pohledávek žalovanému, uzav ených v období 10.11.2008 až 11.2.2009 se žalovaným (jednotlivé žaloby na ur ení neú innosti dlužníkova právního úkonu v každé z nich byly spojeny ke spole nému ízení), za cenu rovnající se výši postupovaných pohledávek (v rozsahu 2.746.186,72 K ), kterou žalovaný zaplatil dlužníkovi tak, že na dlužníkovu pohledávku z ceny postupu zapo etl svou pohledávku za dlužníkem (Smlouvy). Uvedla, že dlužník v úpadek byl zjištďn usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem sp.zn. KSUL 70 INS 470/2009 a ona byla ustanovena dlužníkovou insolven ní správkyní. Insolven ní návrh podali dlužníkovi zamďstnanci, nebo jim dlužník nezaplatil mzdy (uhradil je Ú ad práce v Ústí nad Labem, který uplatnil v insolven ním ízení pohledávku za dlužníkem ve výši 451.822,--K jako pohledávku postavenou na roveě pohledávkám za majetkovou podstatou), 2.2.2009 a 15.5.2009 byl zjištďn dlužník v úpadek. Tvrdila, že Právní úkony u inil dlužník v dobď, kdy již byl objektivnď v úpadku ve smyslu § 3 zák. . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení (InsZ), nebo byl p edlužen, když souhrn závazk p evyšoval hodnotu jeho majetku a na jeho ú ty u bank byla uvalena exekuce. Uzav ela, že Právními úkony zkrátil dlužník možnost uspokojení svých vď itel , resp. zvýhodnil jimi žalovaného na úkor jiných vď itel , nebo ostatní dlužníkovi vď itelé nebudou uspokojeni a ani z ásti, nebude-li plnďní z Právních úkon vráceno do dlužníkovy majetkové podstaty. Nevylou ila však ani závďr o tom, že Smlouvy jsou neplatné podle § 39 Ob Z pro rozpor s dobrými mravy. Doplnila, že v rozhodující dobď se dlužník nacházel ve složité finan ní situaci, byly na ízeny exekuce k vymožení pohledávek za dlužníkem dosahujících 8 mil. K p ikázáním pohledávky z dlužníkova ú tu ve prospďch oprávnďných, a to Okresní správy sociálního zabezpe ení v Ústí nad Labem, Finan ního ú adu v Ústí nad Labem, spole nostem UniCredit CZ, a.s., Skanska DS, a.s. a Vojenské zdravotní pojiš ovnď yR, a že poslední mzdy dlužník svým zamďstnanc m vyplatil 16.12.2008 za mďsíc íjen 2008. V prosinci 2008 a lednu 2009 z statky na ú tech inily 147.060,99 K u LBBW bank CZ, a.s., 40.141,45 K u yeské 70 ICm 15/2010 (KSUL 70 INS 470/2009) spo itelny, a.s. a na ú tu u Komer ní banky,a.s. nezbylo nic. Zd raznila, že Právními úkony dlužník zamezil tomu, aby platby v jeho prospďch na úhradu pohledávek byly vypláceny na jeho ú ty a že žalovaný byl uvedenými Smlouvami zvýhodnďn a uspokojen ve vyšší mí e než-li by tomu bylo v insolven ním ízení, do nďhož byly p ihlášeny pohledávky vď itel v celkové výši 23.735.166,09 K . Zápo ty, jimiž uhradil žalovaný pohledávky dlužníka z cen postup nezpochybnila, avšak zd raznila, že se u dlužníka nejednalo o bďžný postup v obchodním styku. Doplnila, že ve shodné dobď dlužník p evedl na dalšího svého vď itele podstatnou ást svého movitého majetku (automobily sloužící k provozování autodopravy) v cenď cca 350.000,--K , ímž se zbavil možnosti dále provozovat svou podnikatelskou innost. Cituje ustanovení § 241 odst. 1 zák. . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení (InsZ), dovodila, že Právními úkony dlužník zvýhodnil žalovaného jako jednoho ze svých vď itel na úkor ostatních. K obranď žalovaného uvedla, že dlouhodobď s dlužníkem spolupracoval a byl seznámen se stavem jeho podnikání a jeho finan ní situací, že dlužník vlastnil pouze 4 dodávky a jeden osobní automobil a že p edmďt podnikání dlužník zajiš oval tak ka výlu nď s vozidly žalovaného, který mu je pronajímal. Žalovaný si musel být vďdom toho, že dlužník neplní své povinnosti platit danď, pojistné, mzdy i soudem p iznané pohledávky, o emž svďd í i to, že byl dlužník trestnď stíhán podle § 147 odst. 1 tr.zák. pro neodvádďní danď z p íjmu fyzických osob od listopadu 2007, pojistného na sociální zabezpe ení od íjna 2008 a pojistného na zdravotní pojištďní od ervna 2007, p estože p íslušné srážky z mezd svých zamďstnanc provádďl.
Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Shodnď se žalobkyní potvrdil uzav ení jednotlivých Smluv, uvedl, že s dlužníkem uzav el 25.5.2006 dohodu o vyplěovacím právu smďne ném k 5 nevyplnďným smďnkám ( . 20060010, 2066020, 2007010, 20070020 a 20070030) s cílem zajistit pohledávky za dlužníkem vyplývající z uzav ených smluv o nájmu dopravních prost edk , jež dlužníkovi pronajímal. K zapo tení vzájemných pohledávek došlo v dobď, kdy nemohl vďdďt o dlužníkovď úpadkové situaci, resp. znát jeho finan ní situaci, o jeho p edlužení. O na ízených exekucích nemďl žádné povďdomí a neznal dlužníkovy podnikatelské zámďry. Dlužníkovy závazky z pronájmu vozidel vznikly v letech 2006-2007, pronajatá vozidla navíc nebyla v jeho vlastnictví, nebo je mďl na leasing a musel platit jednotlivé leasingové splátky bez ohledu na to, zda dlužník mu platil nájem. Upozornil na to, že dlužník mohl provozovat autodopravu pronajatými vozidly za lepších podmínek, než by tomu bylo v p ípadď, že by je mďl k užívání na základď leasingových smluv, a zd raznil, že odebráním vozidel by dlužníkovi znemožnil další podnikání. P ipustil, že dlouhodobď obchodoval s dlužníkem (cca 12 let), že však dlužník mďl uvolnďnou platební morálku, takže nemďl d vod pro existenci uvedených závazk zvažovat, že se nachází v úpadku nebo mu úpadek hrozí. Smlouvy ozna il za odpovídající bďžnému obchodnímu styku zejména proto, že cena za postupování pohledávek se rovnala jejich výši. Doplnil, že podání insolven ního návrhu i samotný úpadek dlužníka byl zap í inďn nikoliv mimo ádnými a neudržitelnými ekonomickými výsledky, ale pouze tím, že paní Kruchlová, která ídila veškerou ekonomiku dlužníkova podnikání, byla na p elomu let 2008 a 2009 na operaci a následnď byla hospitalizována po nep edpokládatelnou dobu a v d sledku toho dlužník sám nemďl informace o penďžních tocích a o svých závazcích, jež bylo t eba plnit, a protože sám nebyl ekonomem ani on nep edpokládal v rozhodné dobď existenci svého úpadku. Poznamenal, že o úpadkové situace dlužníka nevďdďl, p estože mďl bližší p ístup k informacím o ekonomické situaci dlužníka než on, ani JUDr.František Nápravník, který jako jednatel spole nosti PROFINANCE, spol. vymáhal pohledávky dlužníka po lh tď splatnosti a v kontaktu s dlužníkem byl ještď v prosinci 2008. Cituje ustanovení § 241 InsZ uzav el, že dlužník Právní úkony u inil za podmínek obvyklých v obchodním styku, že 70 ICm 15/2010 (KSUL 70 INS 470/2009) zapo tením byl vyrovnán závazek dlužníka bez uplatnitelného p íslušenství zapo tených pohledávek a cena postupu byla sjednána ve výši postupovaných pohledávek, avšak s rizikem, že je na dlužníkových dlužnících nevym že; k postoupení pohledávek došlo za p imď ené protiplnďní. P i uzavírání Smluv neporušil žádný právní p edpis, naopak žalobce neprokázal, že by mohl vďdďt i mohl poznat, že dlužník je v úpadku, nebo Právní úkony by mohly vést k dlužníkovu úpadku.
Napadeným rozsudkem soud prvního stupnď žalobď vyhovďl tak, že ur il, že Právní úkony jsou v i vď itel m dlužníka neú inné (bod I. výroku) a vyslovil, že žádný z ú astník nemá právo na náhradu náklad ízení (bod II. výroku). Vyšel z toho, že není sporu o uzav ení Smluv a o zapo tení dlužníkových pohledávek za žalovaným z ceny postupu proti pohledávkám žalovaného za dlužníkem z nájmu dopravních prost edk a že žalobcovy pohledávky byly zajištďny nevyplnďnými smďnkami se sjednaným právem je vyplnit.
Dlužník se nechtďl vyjád it ke své finan ní situaci vyjád it, tu mďla na starosti paní Kruchlová a on se zabýval pouze technickými záležitostmi. Jeho firma nemďla kromď pohledávek žádný majetek, vyjma chaty, bytu, pozemku a automobilu). Vozidla, jež mďl od žalovaného v prosinci 2008, kdy je málo zakázek odevzdal žalovanému kv li jejich servisu a vozidla tam již z stala. Po lh tď splatnosti mďl desítky závazk .
Uvedl, že svďdkynď Vďra Kruchlová vypovďdďla, že pracovala ve firmď dlužníka od zá í 2005 a jednala za firmu navenek, u žalovaného pak objednávala opravy vozidel a nďkterá od nďho pronajímala. Situace firmy se za ala zhoršovat od prosince 2007, kdy spole nost Spolchemie, pro níž dlužník p edevším dopravu zabezpe oval, posunula lh ty splatnosti svých závazk až na 80 dn . V polovinď roku 2008 byla situace vážná a žalovanému p edložila soupis pohledávek dlužníka, aby vidďl, že sice dopravu dlužník svým zákazník m zabezpe il, avšak nedostal za ní zaplaceno. Koncem roku 2008 byla hospitalizována na 3 mďsíce a nemďla p ísun informací o dďní u dlužníka a když se vrátila, byl dlužník již v insolvenci. O exeku ních p íkazech nic nevďdďla. Dlužník nemďl na podzim roku 2008 kromď pohledávek žádný majetek vyjma 4 dodávek a vozidla FORD MONDEO, mďl 22-23 zamďstnanc , jimž proplácel mzdu do listopadu 2008. Než odešla do nemocnice, bylo na ú tech dlužníka 400.000,--K , po jejím návratu nic. Žalovaný byl dlouholetým zákazníkem, a kdyby mu dlužník neplatil nájemné, p išel by o dopravní prost edky, jež mu sloužily k podnikání.
Svďdek JUDr.František Nápravník, jednatel spole nosti PROFINANCE, spol. s r.o., uvedl, že pro dlužníka tato firma vymáhala pohledávky od íjna 2007, že v polovinď roku 2008 p estal dlužník platit cenu poskytnutých služeb a že v prosinci 2008 mu paní Kruchlová a dlužník sdďlili, že nemají žádné pohledávky k vymáhání, nemohou mu nabídnout žádné k zapo tení a že p ipravují insolven ní návrh. Naposledy obdržel soupis pohledávek dlužníka k vymáhání v dubnu 2008.
Soud vzal dále za prokázané, že dlužník se žalovaným dlouhodobď spolupracoval, že pro svou podnikatelkou innost se žalovaným uzavíral v období 2006-2008 smlouvy o nájmu dopravních prost edk a že pohledávky z tďchto smluv zajiš oval dlužník nevyplnďnými smďnkami se sjednaným právem žalovaného je vyplnit. Dlužník se dostával do druhotné platební neschopnosti v d sledku nehrazení dlužníkových pohledávek za jeho klientem firmou Spolchemie Ústí nad Labem a potýkal se s podobnými problémy jako i jiní 70 ICm 15/2010 (KSUL 70 INS 470/2009) autodopravci. Platby za nájem dopravních prost edk inící mďsí nď cca 450.000,--K , dlužník provádďl do b ezna 2008. Žalovaný 26.8.2008 uplatnil v i dlužníkovi práva z výše uvedených blankosmďnek, jež doplnil na smďnky, avšak dlužník ho informoval o tom, že není schopen okamžitď své dluhy uhradit a p ipustil možnost jejich úhrady postoupením vlastních pohledávek ve prospďch žalovaného. Žalovaný vypovďdďl posléze 6 nájemní smluv 31.10.2008 pro neplacení nájemného, a vzal za prokázané, že byly dlužníkovi doru eny, nebo je p edložila k d kazu žalobkynď s tím, že je získala z dlužníkova ú etnictví. Konstatoval, že insolven ní návrh proti dlužníkovi podali jeho zamďstnanci s od vodnďním, že bďhem listopadu 2008 omezil provoz firmy a následnď ho zcela zastavil, že jejich pracovní pomďr byl ukon en dohodou, avšak jejich mzdové nároky za mďsíce listopad a prosinec 2008 dlužník neuhradil, dlužník v úpadek byl zjištďn 15.5.2009 a že konkurs na dlužník v majetek byl prohlášen 22.6.2009. Soud prvního stupnď dále uvedl, že do soupisu majetkové podstaty zve ejnďného v insolven ním rejst íku byly sepsány pouze nemovitosti ze spole ného jmďní manžel a akcie v dlužníkovď výlu ném vlastnictví pro nďž byly vedeny exekuce proti dlužníkovi. Zjistil, že je vedena exekuce proti žalovanému pro pohledávku OSSZ v Ústí nad Labem ve výši 1.518.337,--K , pohledávku ySSZ, pohledávku Finan ního ú adu v Ústí nad Labem ve výši celkem 6.122.362,--K , pro pohledávku UniCredit Leasing CZ pro pohledávku 98.055,--K p ísl., pro pohledávku spole nosti Skanska DS, a.s. ve výši 165.571,30 K pro pohledávku Vojenské zdravotní pojiš ovny ve výši 770.305,--K , jež byly na ízeny ve t ech p ípadech v íjnu 2008 (pohledávky OSSZ v Ústí nad Labem, spole nost UniCredit Leasing CZ a Vojenské zdravotní pojiš ovny) a v listopadu 2008 ve dvou p ípadech (Skanska DS, a.s. a Finan ní ú ad v Ústí nad Labem) a že z statek na ú tu dlužníka u LBBW bank, a.s. k 28.11.2008 byl z statek 147.060,99 K , u yeské spo itelny, a.s. k 31.1.2009 z statek ve výši 571.060,--K a u Komer ní banky, a.s. k 15.12.2008 z statek ve výši 290.807,--K . Dovozoval z uvedených zjištďní, že má dlužník více vď itel s pohledávkami déle než 30 dn po lh tď splatnosti, jež není schopen platit a jednak proto, že je p edlužen. Z trestního p íkazu Okresního soudu v Ústí nad Labem .j. 36 13/2009-431 z 20.1.2010 zjistil, že dlužník byl odsouzen k podmínďnému trestu odnďtí svobody pro trestný in neodvedení danď, pojistného na sociálního zabezpe ení, na zdravotní pojištďní a p íspďvku na státní politiku zamďstnanosti v letech 2007 a 2008. Poté, co k d kazu konstatoval, že žalobkynď se domáhá ur ení neú innosti dlužníkových právních úkon proti spole nosti HOKAL, v.o.s., jíž postupoval své pohledávky za cenu ve výši 90% tďchto pohledávek, která byla uhrazena obdobným zp sobem, u inil skutkový závďr, podle nďhož není sporu mezi stranami o uzav ení Smluv a jejich proplacení. Cituje ustanovení § 241 InsZ dospďl k právnímu závďru, podle nďhož žaloby byly podány v as a že Spornými úkony u inďnými v dobď jednoho roku p ed zahájením insolven ního ízení dlužník zvýhodnil žalovaného. V té dobď byl dlužník v úpadku jak ve formď platební neschopnosti, tak p edlužení a Sporné úkony u inil, aby mohl dále provozovat svou podnikatelskou innost, jež byla podmínďna vozidly pronajatými od žalovaného. Dále soud prvního stupnď uvedl skute nosti, jež ho vedly k závďru, že žalovaný musel o úpadkové situaci dlužníka vďdďt, nebo dlužníkovi p edložil vyplnďné smďnky k placení a vďdďl o problémech, jež mďl dlužník s firmou Spolchemie Ústí n.L., pro níž zabezpe oval dopravu. P i náležité pe livosti musel rozpoznat, že dlužník je v úpadku nejménď ve formď platební neschopnosti a že vypovďzením nájemních smluv mohl dlužník v úpadek p ivodit. Soud prvního stupnď p ipustil, že formálnď vzato Smlouvy byly uzav eny za podmínek obvyklých v obchodním styku, avšak v projednávané vďci se tak stalo za okolností, jež tento závďr nep ipouští. Právními úkony byl žalovaný zvýhodnďn, nebo jeho pohledávky byly uspokojeny ve vyšší mí e, než by tomu bylo v insolven ním ízení samotném, v majetkové podstatď dlužníka v dobď zjištďní jeho úpadku vyjma osobního majetku žádný další v etnď pohledávek není a 70 ICm 15/2010 (KSUL 70 INS 470/2009) z výtďžku zpenďžení tohoto majetku bude uspokojen pouze dlužník v zajištďný vď itel. Výrok o nákladech ízení od vodnil ustanovením § 142 odst. 1 o.s. . p i respektování skute nosti, v ízení zcela úspďšná žalobkynď náklady ízení neú tovala.
Tento rozsudek napadl žalovaný v zákonem stanovené lh tď odvoláním a navrhl, aby ho odvolací soud zmďnil tak, že žalobu zamítne. Uvedl, že žaloba byla postavena na p edpokladu, že žalovaný vďdďl nebo mďl vďdďt, že se dlužník v dobď uzavírání Smluv se nachází v úpadku. Poukázal na to, že ízení bylo provádďno d kladnď, dokazování bylo provádďno všemi navrženými d kazy a byly vyslechnuti navržení svďdci. Namítl však, že v od vodnďní napadeného rozsudku jsou tyto d kazy interpretovány jiným zp sobem, než jakým vlastní dokazování p i jednání probíhalo. Konstatoval, že jak žalovaný, tak dlužník mají sídlo podnikání v Ústí nad Labem a s ohledem na jejich p edmďt podnikání bylo logické, že navázaly obchodní spolupráci. Zd raznil však, že jejich kontakty byly pouze obchodní. P ipomnďl, že nikdy netvrdil, že by obchodování s dlužníkem bylo bez problém , nebo ve finan ních potížích se ocitne ada autodopravc , trvat na tom, aby své závazky plnili v as a ádnď,by znamenalo znemožnit jim podnikání. Uvedl, že nevlastnil nikdy vďtšinu motorových vozidel, které dlužník provozoval a že mu p j il pouze 5 vozidel, p edstavujících tvrtinu dlužníkova vozového parku. Z prohlášení dlužníka a paní Kruchlové nevyplynulo, že by stav podnikání v dobď, kdy došlo k Právním úkon m, byl natolik špatný, že by dlužníkovi hrozila insolvence. Dlužník mďl závazky, jež však byly ešeny sjednanými splátkovými kalendá i. Dlužník nemďl dostate ný p ehled o finan ních tocích a poté, co byla jeho ekonomka hospitalizována, nemďl povďdomí o svých závazcích avšak bylo zjištďno, že p ed její hospitalizací bylo na ú tu dlužníka 400.000,--K , že ještď v roce 2008 mďl dlužník obrat ve výši 37 mil. K , p estavující p íjem mďsí nď tak ka 3 mil. K , že oproti p edchozím rok m se snížil jen o 8%, a proto nebylo namístď p edpokládat dlužník v úpadek. Poukázal také na výpovď svďdka JUDr.Nápravníka, jehož spole nost vymáhala pro dlužníka pohledávky a z níž vyplynulo, že nevďdďl o úpadkové situace dlužníka. Uvedl dále, že p evzal od dlužníka jeho pohledávky za cenu rovnající se výši postupovaných pohledávek, zatímco bďžné je, že ceny takto postupovaných pohledávek p edstavuji pouze zlomek jejich výše. Trval na tom, že v dobď, kdy došlo k uzav ení Smluv nebyl dlužník v úpadku, bďžnď podnikal, Smlouvy byly uzav eny za podmínek obvyklých v obchodním styku a že za postoupení pohledávek obdržel dlužník p imď ené protiplnďní; nemohl rozpoznat, že v rozhodné dobď byl dlužník v úpadek nebo, že by uzav ení Smluv mohlo k dlužníkovu úpadku vést.
Žalobkynď navrhla potvrzení napadeného rozsudku z d vodu jeho vďcné správnosti cituje ustanovení § 3 InsZ trvala na tom, že v dobď, kdy dlužník u inil Právní úkony, nacházel se v úpadku, na emž nem že nic zmďnit to, že se snažil svou firmu udržet a spoléhal na p ípadné sjednání splátkových kalendá e. Tento fakt musel být žalovanému znám. V rozhodné dobď dlužník normálním zp sobem nepodnikal a Smlouvy uzav el jen proto, že pohledávky žalovaného nemohl uspokojit jinak. Byl tak uspokojen ve vyšší mí e, než by tomu bylo v rámci insolven ního ízení, v nďmž byly p ihlášeny pohledávky v celkové výši 23.735.166,09 K .
Vrchní soud v Praze p ezkoumal napadený rozsudek i ízení jeho vydání p edcházející a dospďl k závďru, že je opodstatnďno, by z jiných než odvolatelem uvádďných d vod . 70 ICm 15/2010 (KSUL 70 INS 470/2009)
Podle § 157 odst. 2 o.s. . soud v od vodnďní rozsudku uvede, eho se žalobce domáhal a z jakých d vod a jak se ve vďci vyjád il žalovaný, stru nď a jasnď vyloží, které skute nosti má prokázány a které nikoliv, o které d kazy op el svá skutková zjištďní a jakými úvahami se p i hodnocení d kaz ídil, pro neprovedl i další d kazy, jaký u inil závďr o skutkovém stavu a jak vďc posoudil po stránce právní. Dbá o to, aby od vodnďní rozsudku bylo p esvďd ivé. Musí v nďm být uveden stru ný a jasný výklad o tom, které skute nosti má soud za prokázané a které nikoliv, soud je povinen v od vodnďní uvést, které skute nosti byly dokazováním, shodnými tvrzením ú astník nebo jiným zákonem stanoveným zp sobem podle jeho názoru prokázány a které nikoliv a jednotlivé prokázané skute nosti je t eba promítnout do závďru o skutkovém stavu vďci, který stru nď a výstižnď vyjad uje zjištďný skutkový stav a který je východiskem pro právní posouzení vďci. Právním posouzení vďci se pak rozumí výklad o tom, z jakých ustanovení zákona nebo jiného právního p edpisu soud vycházel (pro pod tato ustanovení pod adil zjištďný skutkový stav) a jak je p ípadnď vyložil, a výklad o tom, jaká mají ú astníci na základď zjištďného skutkového stavu podle tďchto ustanovení ve vztahu k p edmďtu ízení práva a povinnosti, a jak proto bylo rozhodnuto. Nep ezkoumatelný je rozsudek, jehož skutkové a právní závďry vycházejí z tzv. souhrnného zjištďní, jímž se zjiš uje rozhodný skutkový stav sou asnď na základď všech provedených d kaz , aniž se uvede, na základď kterých konkrétních d kaz se to které zjištďní iní a z jakých d vod , jakož i bez vysvďtlení p ípadných rozpor mezi nimi (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 20 Cdo 2492/1999 publikovaný pod íslem 40/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V napadeném rozsudku soud prvního stupnď se výše citovanou právní úpravou ne ídil. Není z ejmé, jaká zjištďní z jednotlivých provedených d kaz u inil, jež by vedla k závďru o prokázaném skutkovém stavu vďci, který pak bylo namístď posoudit po právní stránce, nebo se omezil pouze na popis jednotlivých d kaz , které provedl, avšak neuvedl, jaká zjištďní z nich iní. Soud prvního stupnď citoval ustanovení § 241 InsZ a u inil obecný závďr, že Právní úkony jsou neú innými, nebo jsou naplnďny všechny znaky skutkové podstaty uvedené v tomto ustanovení, a dále uvedl, jak se dlužník dostal do finan ních potíží, jak je ešil s cílem zachovat možnost dalšího svého podnikání a formuloval d vody, pro nďž musel žalovaný vďdďt, že se nachází dlužník v úpadkové situaci. Skutkové závďry o tom, že dlužník byl v úpadku ve smyslu § 3 InsZ k okamžiku jednotlivých Právních úkon chybí. P itom zjištďní úpadku dlužníka v rozhodujících okamžicích uzav ení jednotlivých Smluv je základním p edpokladem pro úvahy o tom, zda došlo ke zvýhodnďní žalovaného na úkor ostatních vď itel , nebo ustanovení § 241 odst. 5 písm.b) InsZ na projednávanou vďc nedopadá (pokud se jedná o to, zda mohl i nemohl žalovaný p i náležité pe livosti poznat, že dlužník je v úpadku), nebo nelze uvažovat o tom, že žalovaný poskytl za postoupení jednotlivých pohledávek odpovídající, resp. p imď ené protiplnďní v situaci, kdy k zániku pohledávek dlužníka za žalovaným z postup jeho pohledávek žalovanému nedošlo splnďními ve smyslu § 559 Ob Z, nýbrž zápo ty podle § 580 Ob Z, jež strany sporu nikterak nezpochyběovaly, a že dlužník a žalovaný byly osobami blízkými, resp. tvo ili koncern.
Základním p edpokladem úvah o tom, zda Právní úkony byly úkony neú innými podle § 241 odst. 1 InsZ tedy bylo zjištďní úpadku dlužníka k dat m uzav ení jednotlivých postupních smluv, tj. že k tďmto dat m mďl dlužník více vď itel s pohledávkami déle než 30 dn po lh tď splatnosti, jež není dlužník schopen plnit, a to bu objektivnď nebo na základď nďkterých domnďnek platební neschopnosti podle § 3 odst. 2 písm.a) až d) InsZ, nebo že dlužník-podnikatel je p edlužen ve smyslu § 3 odst. 3 InsZ, podle nďhož o p edlužení jde tehdy, má-li dlužník více vď itel a souhrn jeho závazk p evyšuje hodnotu jeho majetku, 70 ICm 15/2010 (KSUL 70 INS 470/2009) p i emž p i stanovení hodnoty dlužníkova majetku se také p ihlíží k další správď jeho majetku, p ípadnď k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se z etelem ke všem okolnostem d vodnď p edpokládat, že dlužník bude moci ve správď majetku nebo v provozu podniku pokra ovat. Závďru o úpadku dlužníka ve formď jeho platební neschopnosti musí p edcházet tvrzení o lh tď splatnosti jeho závazk , p i emž takovému tvrzení neodpovídá pouze konstatování, že jsou vedeny na majetek dlužníka exekuce bez dalšího; p i zjiš ování úpadku dlužníka ve formď p edlužení je t eba posuzovat všechny jeho závazky bez ohledu na lh tu jejich splatnosti.
Soud prvního stupnď v napadeném rozsudku sice uvedl p ehlednď d kazy, které provedl, avšak nesdďlil, jaká zjištďní z nich u inil, a neformuloval z nich vyplývající skutkové závďry, jež by posoudil po stránce právní. Tyto nedostatky napadeného rozsudku znemožěují tomu z ú astník , jenž nebyl ve vďci úspďšný, se závďr m soudu kvalifikovanď bránit (žalovaný založil svou obranu na tom, že nemohl vďdďt o úpadku dlužníka, a koliv pro vďc není tato otázka, jak uvedeno výše rozhodující) a odvolacímu soudu ádnď napadený rozsudek p ezkoumat.
Na základď výše uvedeného odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm.b) o.s. . napadený rozsudek zrušil a podle § 221 odst. 1 písm.a) o.s. . vďc vrátil k dalšímu ízení soudu prvního stupnď, který znovu rozhodne o neú innosti Právních úkon . V dalším ízení však nejd íve zhodnotí, zda žalobkynď v jednotlivých žalobách uvedla rozhodující skute nosti, z nichž (pokud budou prokázány) plyne závďr, že dlužník v dobď uzavírání jednotlivých Smluv se nacházel v úpadku za splnďní jeho p edpoklad podle § 3 InsZ, nebo je na žalobkyni, aby tyto rozhodující skute nosti tvrdila a k jejich prokázání navrhla d kazy (prosté tvrzení, že byl dlužník p edlužen bez dalšího k prokázání úpadku podle § 3 odst. 3 InsZ nevede). Pokud dospďje k závďru, že tvrzení žalobkynď nejsou úplná, poskytne jí odpovídající pou ení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s. . a o povinnosti tvrzení a unesení d kazního b emene. V novém rozhodnutí ve vďci pak v souladu s ustanovením § 157 odst. 1 o.s. . p ehlednď uvede, eho se žalobkynď domáhá s uvedením jejích tvrzení, souhrnnď uvede, jak se vyjád il k žalobď žalovaný, a poté vyloží svá zjištďní z jednotlivých provedených d kaz , jež vyústí ve skutkový závďr, který posoudí po právní stránce.
V rozhodnutí ízení skon í a zároveě rozhodne o nákladech ízení p ed soudy obou stupě .
Pou ení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lh tď 2 mďsíc ode dne jeho doru ení k Nejvyššímu soudu prost ednictvím soudu prvního stupnď , jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnď anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s. .).
V Praze dne 24. dubna 2013 JUDr. Michal K u b í n, v.r. p edseda senátu Za správnost vyhotovení: Hana Bulínová
70 ICm 15/2010 103 VSPH 76/2012-302 (KSUL 70 INS 470/2009)
USNESENÍ
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátď složeném z p edsedy JUDr. Michala Kubína a soudc JUDr. Milana Bo ka a Mgr. Ivany Mlejnkové v právní vďci žalobkynď: JUDr. Marcela Štemberová, advokátka se sídlem v Ústí nad Labem, Veleslavínova 14, insolven ní správkynď dlužníka: Miroslav Müller, nar. 10.11.19 5, bytem v Ústí nad Labem, Jana zajíce 7, proti žalovanému: AUTODÍLY ŠPINDLER HOLDING, a.s. IyO 26444569, se sídlem ve Vlkovď nad Lesy, U Lesa 59, zast. JUDr. Petrem Moravcem, advokátem se sídlem v Praze 1, Senovážné nám. 19, o ur ení neú innosti právních úkon dlužníka, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem .j. 70 ICm 15/2010-280 ze dnď 17. íjna 2011
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem .j. 70 ICm 15/2010-280 ze dne 17. íjna 2011 se zrušuje a vďc se vrací soudu prvního stupnď k dalšímu ízení.
Od vodnďní:
Žalobkynď se domáhá žalobou proti žalovanému ur ení neú innosti v žalobách uvedených právních úkon dlužníka (Právní úkony), a to v 18 smlouvách o postoupení jeho pohledávek žalovanému, uzav ených v období 10.11.2008 až 11.2.2009 se žalovaným (jednotlivé žaloby na ur ení neú innosti dlužníkova právního úkonu v každé z nich byly spojeny ke spole nému ízení), za cenu rovnající se výši postupovaných pohledávek (v rozsahu 2.746.186,72 K ), kterou žalovaný zaplatil dlužníkovi tak, že na dlužníkovu pohledávku z ceny postupu zapo etl svou pohledávku za dlužníkem (Smlouvy). Uvedla, že dlužník v úpadek byl zjištďn usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem sp.zn. KSUL 70 INS 470/2009 a ona byla ustanovena dlužníkovou insolven ní správkyní. Insolven ní návrh podali dlužníkovi zamďstnanci, nebo jim dlužník nezaplatil mzdy (uhradil je Ú ad práce v Ústí nad Labem, který uplatnil v insolven ním ízení pohledávku za dlužníkem ve výši 451.822,--K jako pohledávku postavenou na roveě pohledávkám za majetkovou podstatou), 2.2.2009 a 15.5.2009 byl zjištďn dlužník v úpadek. Tvrdila, že Právní úkony u inil dlužník v dobď, kdy již byl objektivnď v úpadku ve smyslu § 3 zák. . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení (InsZ), nebo byl p edlužen, když souhrn závazk p evyšoval hodnotu jeho majetku a na jeho ú ty u bank byla uvalena exekuce. Uzav ela, že Právními úkony zkrátil dlužník možnost uspokojení svých vď itel , resp. zvýhodnil jimi žalovaného na úkor jiných vď itel , nebo ostatní dlužníkovi vď itelé nebudou uspokojeni a ani z ásti, nebude-li plnďní z Právních úkon vráceno do dlužníkovy majetkové podstaty. Nevylou ila však ani závďr o tom, že Smlouvy jsou neplatné podle § 39 Ob Z pro rozpor s dobrými mravy. Doplnila, že v rozhodující dobď se dlužník nacházel ve složité finan ní situaci, byly na ízeny exekuce k vymožení pohledávek za dlužníkem dosahujících 8 mil. K p ikázáním pohledávky z dlužníkova ú tu ve prospďch oprávnďných, a to Okresní správy sociálního zabezpe ení v Ústí nad Labem, Finan ního ú adu v Ústí nad Labem, spole nostem UniCredit CZ, a.s., Skanska DS, a.s. a Vojenské zdravotní pojiš ovnď yR, a že poslední mzdy dlužník svým zamďstnanc m vyplatil 16.12.2008 za mďsíc íjen 2008. V prosinci 2008 a lednu 2009 z statky na ú tech inily 147.060,99 K u LBBW bank CZ, a.s., 40.141,45 K u yeské 70 ICm 15/2010 (KSUL 70 INS 470/2009) spo itelny, a.s. a na ú tu u Komer ní banky,a.s. nezbylo nic. Zd raznila, že Právními úkony dlužník zamezil tomu, aby platby v jeho prospďch na úhradu pohledávek byly vypláceny na jeho ú ty a že žalovaný byl uvedenými Smlouvami zvýhodnďn a uspokojen ve vyšší mí e než-li by tomu bylo v insolven ním ízení, do nďhož byly p ihlášeny pohledávky vď itel v celkové výši 23.735.166,09 K . Zápo ty, jimiž uhradil žalovaný pohledávky dlužníka z cen postup nezpochybnila, avšak zd raznila, že se u dlužníka nejednalo o bďžný postup v obchodním styku. Doplnila, že ve shodné dobď dlužník p evedl na dalšího svého vď itele podstatnou ást svého movitého majetku (automobily sloužící k provozování autodopravy) v cenď cca 350.000,--K , ímž se zbavil možnosti dále provozovat svou podnikatelskou innost. Cituje ustanovení § 241 odst. 1 zák. . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení (InsZ), dovodila, že Právními úkony dlužník zvýhodnil žalovaného jako jednoho ze svých vď itel na úkor ostatních. K obranď žalovaného uvedla, že dlouhodobď s dlužníkem spolupracoval a byl seznámen se stavem jeho podnikání a jeho finan ní situací, že dlužník vlastnil pouze 4 dodávky a jeden osobní automobil a že p edmďt podnikání dlužník zajiš oval tak ka výlu nď s vozidly žalovaného, který mu je pronajímal. Žalovaný si musel být vďdom toho, že dlužník neplní své povinnosti platit danď, pojistné, mzdy i soudem p iznané pohledávky, o emž svďd í i to, že byl dlužník trestnď stíhán podle § 147 odst. 1 tr.zák. pro neodvádďní danď z p íjmu fyzických osob od listopadu 2007, pojistného na sociální zabezpe ení od íjna 2008 a pojistného na zdravotní pojištďní od ervna 2007, p estože p íslušné srážky z mezd svých zamďstnanc provádďl.
Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Shodnď se žalobkyní potvrdil uzav ení jednotlivých Smluv, uvedl, že s dlužníkem uzav el 25.5.2006 dohodu o vyplěovacím právu smďne ném k 5 nevyplnďným smďnkám ( . 20060010, 2066020, 2007010, 20070020 a 20070030) s cílem zajistit pohledávky za dlužníkem vyplývající z uzav ených smluv o nájmu dopravních prost edk , jež dlužníkovi pronajímal. K zapo tení vzájemných pohledávek došlo v dobď, kdy nemohl vďdďt o dlužníkovď úpadkové situaci, resp. znát jeho finan ní situaci, o jeho p edlužení. O na ízených exekucích nemďl žádné povďdomí a neznal dlužníkovy podnikatelské zámďry. Dlužníkovy závazky z pronájmu vozidel vznikly v letech 2006-2007, pronajatá vozidla navíc nebyla v jeho vlastnictví, nebo je mďl na leasing a musel platit jednotlivé leasingové splátky bez ohledu na to, zda dlužník mu platil nájem. Upozornil na to, že dlužník mohl provozovat autodopravu pronajatými vozidly za lepších podmínek, než by tomu bylo v p ípadď, že by je mďl k užívání na základď leasingových smluv, a zd raznil, že odebráním vozidel by dlužníkovi znemožnil další podnikání. P ipustil, že dlouhodobď obchodoval s dlužníkem (cca 12 let), že však dlužník mďl uvolnďnou platební morálku, takže nemďl d vod pro existenci uvedených závazk zvažovat, že se nachází v úpadku nebo mu úpadek hrozí. Smlouvy ozna il za odpovídající bďžnému obchodnímu styku zejména proto, že cena za postupování pohledávek se rovnala jejich výši. Doplnil, že podání insolven ního návrhu i samotný úpadek dlužníka byl zap í inďn nikoliv mimo ádnými a neudržitelnými ekonomickými výsledky, ale pouze tím, že paní Kruchlová, která ídila veškerou ekonomiku dlužníkova podnikání, byla na p elomu let 2008 a 2009 na operaci a následnď byla hospitalizována po nep edpokládatelnou dobu a v d sledku toho dlužník sám nemďl informace o penďžních tocích a o svých závazcích, jež bylo t eba plnit, a protože sám nebyl ekonomem ani on nep edpokládal v rozhodné dobď existenci svého úpadku. Poznamenal, že o úpadkové situace dlužníka nevďdďl, p estože mďl bližší p ístup k informacím o ekonomické situaci dlužníka než on, ani JUDr.František Nápravník, který jako jednatel spole nosti PROFINANCE, spol. vymáhal pohledávky dlužníka po lh tď splatnosti a v kontaktu s dlužníkem byl ještď v prosinci 2008. Cituje ustanovení § 241 InsZ uzav el, že dlužník Právní úkony u inil za podmínek obvyklých v obchodním styku, že 70 ICm 15/2010 (KSUL 70 INS 470/2009) zapo tením byl vyrovnán závazek dlužníka bez uplatnitelného p íslušenství zapo tených pohledávek a cena postupu byla sjednána ve výši postupovaných pohledávek, avšak s rizikem, že je na dlužníkových dlužnících nevym že; k postoupení pohledávek došlo za p imď ené protiplnďní. P i uzavírání Smluv neporušil žádný právní p edpis, naopak žalobce neprokázal, že by mohl vďdďt i mohl poznat, že dlužník je v úpadku, nebo Právní úkony by mohly vést k dlužníkovu úpadku.
Napadeným rozsudkem soud prvního stupnď žalobď vyhovďl tak, že ur il, že Právní úkony jsou v i vď itel m dlužníka neú inné (bod I. výroku) a vyslovil, že žádný z ú astník nemá právo na náhradu náklad ízení (bod II. výroku). Vyšel z toho, že není sporu o uzav ení Smluv a o zapo tení dlužníkových pohledávek za žalovaným z ceny postupu proti pohledávkám žalovaného za dlužníkem z nájmu dopravních prost edk a že žalobcovy pohledávky byly zajištďny nevyplnďnými smďnkami se sjednaným právem je vyplnit.
Dlužník se nechtďl vyjád it ke své finan ní situaci vyjád it, tu mďla na starosti paní Kruchlová a on se zabýval pouze technickými záležitostmi. Jeho firma nemďla kromď pohledávek žádný majetek, vyjma chaty, bytu, pozemku a automobilu). Vozidla, jež mďl od žalovaného v prosinci 2008, kdy je málo zakázek odevzdal žalovanému kv li jejich servisu a vozidla tam již z stala. Po lh tď splatnosti mďl desítky závazk .
Uvedl, že svďdkynď Vďra Kruchlová vypovďdďla, že pracovala ve firmď dlužníka od zá í 2005 a jednala za firmu navenek, u žalovaného pak objednávala opravy vozidel a nďkterá od nďho pronajímala. Situace firmy se za ala zhoršovat od prosince 2007, kdy spole nost Spolchemie, pro níž dlužník p edevším dopravu zabezpe oval, posunula lh ty splatnosti svých závazk až na 80 dn . V polovinď roku 2008 byla situace vážná a žalovanému p edložila soupis pohledávek dlužníka, aby vidďl, že sice dopravu dlužník svým zákazník m zabezpe il, avšak nedostal za ní zaplaceno. Koncem roku 2008 byla hospitalizována na 3 mďsíce a nemďla p ísun informací o dďní u dlužníka a když se vrátila, byl dlužník již v insolvenci. O exeku ních p íkazech nic nevďdďla. Dlužník nemďl na podzim roku 2008 kromď pohledávek žádný majetek vyjma 4 dodávek a vozidla FORD MONDEO, mďl 22-23 zamďstnanc , jimž proplácel mzdu do listopadu 2008. Než odešla do nemocnice, bylo na ú tech dlužníka 400.000,--K , po jejím návratu nic. Žalovaný byl dlouholetým zákazníkem, a kdyby mu dlužník neplatil nájemné, p išel by o dopravní prost edky, jež mu sloužily k podnikání.
Svďdek JUDr.František Nápravník, jednatel spole nosti PROFINANCE, spol. s r.o., uvedl, že pro dlužníka tato firma vymáhala pohledávky od íjna 2007, že v polovinď roku 2008 p estal dlužník platit cenu poskytnutých služeb a že v prosinci 2008 mu paní Kruchlová a dlužník sdďlili, že nemají žádné pohledávky k vymáhání, nemohou mu nabídnout žádné k zapo tení a že p ipravují insolven ní návrh. Naposledy obdržel soupis pohledávek dlužníka k vymáhání v dubnu 2008.
Soud vzal dále za prokázané, že dlužník se žalovaným dlouhodobď spolupracoval, že pro svou podnikatelkou innost se žalovaným uzavíral v období 2006-2008 smlouvy o nájmu dopravních prost edk a že pohledávky z tďchto smluv zajiš oval dlužník nevyplnďnými smďnkami se sjednaným právem žalovaného je vyplnit. Dlužník se dostával do druhotné platební neschopnosti v d sledku nehrazení dlužníkových pohledávek za jeho klientem firmou Spolchemie Ústí nad Labem a potýkal se s podobnými problémy jako i jiní 70 ICm 15/2010 (KSUL 70 INS 470/2009) autodopravci. Platby za nájem dopravních prost edk inící mďsí nď cca 450.000,--K , dlužník provádďl do b ezna 2008. Žalovaný 26.8.2008 uplatnil v i dlužníkovi práva z výše uvedených blankosmďnek, jež doplnil na smďnky, avšak dlužník ho informoval o tom, že není schopen okamžitď své dluhy uhradit a p ipustil možnost jejich úhrady postoupením vlastních pohledávek ve prospďch žalovaného. Žalovaný vypovďdďl posléze 6 nájemní smluv 31.10.2008 pro neplacení nájemného, a vzal za prokázané, že byly dlužníkovi doru eny, nebo je p edložila k d kazu žalobkynď s tím, že je získala z dlužníkova ú etnictví. Konstatoval, že insolven ní návrh proti dlužníkovi podali jeho zamďstnanci s od vodnďním, že bďhem listopadu 2008 omezil provoz firmy a následnď ho zcela zastavil, že jejich pracovní pomďr byl ukon en dohodou, avšak jejich mzdové nároky za mďsíce listopad a prosinec 2008 dlužník neuhradil, dlužník v úpadek byl zjištďn 15.5.2009 a že konkurs na dlužník v majetek byl prohlášen 22.6.2009. Soud prvního stupnď dále uvedl, že do soupisu majetkové podstaty zve ejnďného v insolven ním rejst íku byly sepsány pouze nemovitosti ze spole ného jmďní manžel a akcie v dlužníkovď výlu ném vlastnictví pro nďž byly vedeny exekuce proti dlužníkovi. Zjistil, že je vedena exekuce proti žalovanému pro pohledávku OSSZ v Ústí nad Labem ve výši 1.518.337,--K , pohledávku ySSZ, pohledávku Finan ního ú adu v Ústí nad Labem ve výši celkem 6.122.362,--K , pro pohledávku UniCredit Leasing CZ pro pohledávku 98.055,--K p ísl., pro pohledávku spole nosti Skanska DS, a.s. ve výši 165.571,30 K pro pohledávku Vojenské zdravotní pojiš ovny ve výši 770.305,--K , jež byly na ízeny ve t ech p ípadech v íjnu 2008 (pohledávky OSSZ v Ústí nad Labem, spole nost UniCredit Leasing CZ a Vojenské zdravotní pojiš ovny) a v listopadu 2008 ve dvou p ípadech (Skanska DS, a.s. a Finan ní ú ad v Ústí nad Labem) a že z statek na ú tu dlužníka u LBBW bank, a.s. k 28.11.2008 byl z statek 147.060,99 K , u yeské spo itelny, a.s. k 31.1.2009 z statek ve výši 571.060,--K a u Komer ní banky, a.s. k 15.12.2008 z statek ve výši 290.807,--K . Dovozoval z uvedených zjištďní, že má dlužník více vď itel s pohledávkami déle než 30 dn po lh tď splatnosti, jež není schopen platit a jednak proto, že je p edlužen. Z trestního p íkazu Okresního soudu v Ústí nad Labem .j. 36 13/2009-431 z 20.1.2010 zjistil, že dlužník byl odsouzen k podmínďnému trestu odnďtí svobody pro trestný in neodvedení danď, pojistného na sociálního zabezpe ení, na zdravotní pojištďní a p íspďvku na státní politiku zamďstnanosti v letech 2007 a 2008. Poté, co k d kazu konstatoval, že žalobkynď se domáhá ur ení neú innosti dlužníkových právních úkon proti spole nosti HOKAL, v.o.s., jíž postupoval své pohledávky za cenu ve výši 90% tďchto pohledávek, která byla uhrazena obdobným zp sobem, u inil skutkový závďr, podle nďhož není sporu mezi stranami o uzav ení Smluv a jejich proplacení. Cituje ustanovení § 241 InsZ dospďl k právnímu závďru, podle nďhož žaloby byly podány v as a že Spornými úkony u inďnými v dobď jednoho roku p ed zahájením insolven ního ízení dlužník zvýhodnil žalovaného. V té dobď byl dlužník v úpadku jak ve formď platební neschopnosti, tak p edlužení a Sporné úkony u inil, aby mohl dále provozovat svou podnikatelskou innost, jež byla podmínďna vozidly pronajatými od žalovaného. Dále soud prvního stupnď uvedl skute nosti, jež ho vedly k závďru, že žalovaný musel o úpadkové situaci dlužníka vďdďt, nebo dlužníkovi p edložil vyplnďné smďnky k placení a vďdďl o problémech, jež mďl dlužník s firmou Spolchemie Ústí n.L., pro níž zabezpe oval dopravu. P i náležité pe livosti musel rozpoznat, že dlužník je v úpadku nejménď ve formď platební neschopnosti a že vypovďzením nájemních smluv mohl dlužník v úpadek p ivodit. Soud prvního stupnď p ipustil, že formálnď vzato Smlouvy byly uzav eny za podmínek obvyklých v obchodním styku, avšak v projednávané vďci se tak stalo za okolností, jež tento závďr nep ipouští. Právními úkony byl žalovaný zvýhodnďn, nebo jeho pohledávky byly uspokojeny ve vyšší mí e, než by tomu bylo v insolven ním ízení samotném, v majetkové podstatď dlužníka v dobď zjištďní jeho úpadku vyjma osobního majetku žádný další v etnď pohledávek není a 70 ICm 15/2010 (KSUL 70 INS 470/2009) z výtďžku zpenďžení tohoto majetku bude uspokojen pouze dlužník v zajištďný vď itel. Výrok o nákladech ízení od vodnil ustanovením § 142 odst. 1 o.s. . p i respektování skute nosti, v ízení zcela úspďšná žalobkynď náklady ízení neú tovala.
Tento rozsudek napadl žalovaný v zákonem stanovené lh tď odvoláním a navrhl, aby ho odvolací soud zmďnil tak, že žalobu zamítne. Uvedl, že žaloba byla postavena na p edpokladu, že žalovaný vďdďl nebo mďl vďdďt, že se dlužník v dobď uzavírání Smluv se nachází v úpadku. Poukázal na to, že ízení bylo provádďno d kladnď, dokazování bylo provádďno všemi navrženými d kazy a byly vyslechnuti navržení svďdci. Namítl však, že v od vodnďní napadeného rozsudku jsou tyto d kazy interpretovány jiným zp sobem, než jakým vlastní dokazování p i jednání probíhalo. Konstatoval, že jak žalovaný, tak dlužník mají sídlo podnikání v Ústí nad Labem a s ohledem na jejich p edmďt podnikání bylo logické, že navázaly obchodní spolupráci. Zd raznil však, že jejich kontakty byly pouze obchodní. P ipomnďl, že nikdy netvrdil, že by obchodování s dlužníkem bylo bez problém , nebo ve finan ních potížích se ocitne ada autodopravc , trvat na tom, aby své závazky plnili v as a ádnď,by znamenalo znemožnit jim podnikání. Uvedl, že nevlastnil nikdy vďtšinu motorových vozidel, které dlužník provozoval a že mu p j il pouze 5 vozidel, p edstavujících tvrtinu dlužníkova vozového parku. Z prohlášení dlužníka a paní Kruchlové nevyplynulo, že by stav podnikání v dobď, kdy došlo k Právním úkon m, byl natolik špatný, že by dlužníkovi hrozila insolvence. Dlužník mďl závazky, jež však byly ešeny sjednanými splátkovými kalendá i. Dlužník nemďl dostate ný p ehled o finan ních tocích a poté, co byla jeho ekonomka hospitalizována, nemďl povďdomí o svých závazcích avšak bylo zjištďno, že p ed její hospitalizací bylo na ú tu dlužníka 400.000,--K , že ještď v roce 2008 mďl dlužník obrat ve výši 37 mil. K , p estavující p íjem mďsí nď tak ka 3 mil. K , že oproti p edchozím rok m se snížil jen o 8%, a proto nebylo namístď p edpokládat dlužník v úpadek. Poukázal také na výpovď svďdka JUDr.Nápravníka, jehož spole nost vymáhala pro dlužníka pohledávky a z níž vyplynulo, že nevďdďl o úpadkové situace dlužníka. Uvedl dále, že p evzal od dlužníka jeho pohledávky za cenu rovnající se výši postupovaných pohledávek, zatímco bďžné je, že ceny takto postupovaných pohledávek p edstavuji pouze zlomek jejich výše. Trval na tom, že v dobď, kdy došlo k uzav ení Smluv nebyl dlužník v úpadku, bďžnď podnikal, Smlouvy byly uzav eny za podmínek obvyklých v obchodním styku a že za postoupení pohledávek obdržel dlužník p imď ené protiplnďní; nemohl rozpoznat, že v rozhodné dobď byl dlužník v úpadek nebo, že by uzav ení Smluv mohlo k dlužníkovu úpadku vést.
Žalobkynď navrhla potvrzení napadeného rozsudku z d vodu jeho vďcné správnosti cituje ustanovení § 3 InsZ trvala na tom, že v dobď, kdy dlužník u inil Právní úkony, nacházel se v úpadku, na emž nem že nic zmďnit to, že se snažil svou firmu udržet a spoléhal na p ípadné sjednání splátkových kalendá e. Tento fakt musel být žalovanému znám. V rozhodné dobď dlužník normálním zp sobem nepodnikal a Smlouvy uzav el jen proto, že pohledávky žalovaného nemohl uspokojit jinak. Byl tak uspokojen ve vyšší mí e, než by tomu bylo v rámci insolven ního ízení, v nďmž byly p ihlášeny pohledávky v celkové výši 23.735.166,09 K .
Vrchní soud v Praze p ezkoumal napadený rozsudek i ízení jeho vydání p edcházející a dospďl k závďru, že je opodstatnďno, by z jiných než odvolatelem uvádďných d vod . 70 ICm 15/2010 (KSUL 70 INS 470/2009)
Podle § 157 odst. 2 o.s. . soud v od vodnďní rozsudku uvede, eho se žalobce domáhal a z jakých d vod a jak se ve vďci vyjád il žalovaný, stru nď a jasnď vyloží, které skute nosti má prokázány a které nikoliv, o které d kazy op el svá skutková zjištďní a jakými úvahami se p i hodnocení d kaz ídil, pro neprovedl i další d kazy, jaký u inil závďr o skutkovém stavu a jak vďc posoudil po stránce právní. Dbá o to, aby od vodnďní rozsudku bylo p esvďd ivé. Musí v nďm být uveden stru ný a jasný výklad o tom, které skute nosti má soud za prokázané a které nikoliv, soud je povinen v od vodnďní uvést, které skute nosti byly dokazováním, shodnými tvrzením ú astník nebo jiným zákonem stanoveným zp sobem podle jeho názoru prokázány a které nikoliv a jednotlivé prokázané skute nosti je t eba promítnout do závďru o skutkovém stavu vďci, který stru nď a výstižnď vyjad uje zjištďný skutkový stav a který je východiskem pro právní posouzení vďci. Právním posouzení vďci se pak rozumí výklad o tom, z jakých ustanovení zákona nebo jiného právního p edpisu soud vycházel (pro pod tato ustanovení pod adil zjištďný skutkový stav) a jak je p ípadnď vyložil, a výklad o tom, jaká mají ú astníci na základď zjištďného skutkového stavu podle tďchto ustanovení ve vztahu k p edmďtu ízení práva a povinnosti, a jak proto bylo rozhodnuto. Nep ezkoumatelný je rozsudek, jehož skutkové a právní závďry vycházejí z tzv. souhrnného zjištďní, jímž se zjiš uje rozhodný skutkový stav sou asnď na základď všech provedených d kaz , aniž se uvede, na základď kterých konkrétních d kaz se to které zjištďní iní a z jakých d vod , jakož i bez vysvďtlení p ípadných rozpor mezi nimi (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 20 Cdo 2492/1999 publikovaný pod íslem 40/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V napadeném rozsudku soud prvního stupnď se výše citovanou právní úpravou ne ídil. Není z ejmé, jaká zjištďní z jednotlivých provedených d kaz u inil, jež by vedla k závďru o prokázaném skutkovém stavu vďci, který pak bylo namístď posoudit po právní stránce, nebo se omezil pouze na popis jednotlivých d kaz , které provedl, avšak neuvedl, jaká zjištďní z nich iní. Soud prvního stupnď citoval ustanovení § 241 InsZ a u inil obecný závďr, že Právní úkony jsou neú innými, nebo jsou naplnďny všechny znaky skutkové podstaty uvedené v tomto ustanovení, a dále uvedl, jak se dlužník dostal do finan ních potíží, jak je ešil s cílem zachovat možnost dalšího svého podnikání a formuloval d vody, pro nďž musel žalovaný vďdďt, že se nachází dlužník v úpadkové situaci. Skutkové závďry o tom, že dlužník byl v úpadku ve smyslu § 3 InsZ k okamžiku jednotlivých Právních úkon chybí. P itom zjištďní úpadku dlužníka v rozhodujících okamžicích uzav ení jednotlivých Smluv je základním p edpokladem pro úvahy o tom, zda došlo ke zvýhodnďní žalovaného na úkor ostatních vď itel , nebo ustanovení § 241 odst. 5 písm.b) InsZ na projednávanou vďc nedopadá (pokud se jedná o to, zda mohl i nemohl žalovaný p i náležité pe livosti poznat, že dlužník je v úpadku), nebo nelze uvažovat o tom, že žalovaný poskytl za postoupení jednotlivých pohledávek odpovídající, resp. p imď ené protiplnďní v situaci, kdy k zániku pohledávek dlužníka za žalovaným z postup jeho pohledávek žalovanému nedošlo splnďními ve smyslu § 559 Ob Z, nýbrž zápo ty podle § 580 Ob Z, jež strany sporu nikterak nezpochyběovaly, a že dlužník a žalovaný byly osobami blízkými, resp. tvo ili koncern.
Základním p edpokladem úvah o tom, zda Právní úkony byly úkony neú innými podle § 241 odst. 1 InsZ tedy bylo zjištďní úpadku dlužníka k dat m uzav ení jednotlivých postupních smluv, tj. že k tďmto dat m mďl dlužník více vď itel s pohledávkami déle než 30 dn po lh tď splatnosti, jež není dlužník schopen plnit, a to bu objektivnď nebo na základď nďkterých domnďnek platební neschopnosti podle § 3 odst. 2 písm.a) až d) InsZ, nebo že dlužník-podnikatel je p edlužen ve smyslu § 3 odst. 3 InsZ, podle nďhož o p edlužení jde tehdy, má-li dlužník více vď itel a souhrn jeho závazk p evyšuje hodnotu jeho majetku, 70 ICm 15/2010 (KSUL 70 INS 470/2009) p i emž p i stanovení hodnoty dlužníkova majetku se také p ihlíží k další správď jeho majetku, p ípadnď k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se z etelem ke všem okolnostem d vodnď p edpokládat, že dlužník bude moci ve správď majetku nebo v provozu podniku pokra ovat. Závďru o úpadku dlužníka ve formď jeho platební neschopnosti musí p edcházet tvrzení o lh tď splatnosti jeho závazk , p i emž takovému tvrzení neodpovídá pouze konstatování, že jsou vedeny na majetek dlužníka exekuce bez dalšího; p i zjiš ování úpadku dlužníka ve formď p edlužení je t eba posuzovat všechny jeho závazky bez ohledu na lh tu jejich splatnosti.
Soud prvního stupnď v napadeném rozsudku sice uvedl p ehlednď d kazy, které provedl, avšak nesdďlil, jaká zjištďní z nich u inil, a neformuloval z nich vyplývající skutkové závďry, jež by posoudil po stránce právní. Tyto nedostatky napadeného rozsudku znemožěují tomu z ú astník , jenž nebyl ve vďci úspďšný, se závďr m soudu kvalifikovanď bránit (žalovaný založil svou obranu na tom, že nemohl vďdďt o úpadku dlužníka, a koliv pro vďc není tato otázka, jak uvedeno výše rozhodující) a odvolacímu soudu ádnď napadený rozsudek p ezkoumat.
Na základď výše uvedeného odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm.b) o.s. . napadený rozsudek zrušil a podle § 221 odst. 1 písm.a) o.s. . vďc vrátil k dalšímu ízení soudu prvního stupnď, který znovu rozhodne o neú innosti Právních úkon . V dalším ízení však nejd íve zhodnotí, zda žalobkynď v jednotlivých žalobách uvedla rozhodující skute nosti, z nichž (pokud budou prokázány) plyne závďr, že dlužník v dobď uzavírání jednotlivých Smluv se nacházel v úpadku za splnďní jeho p edpoklad podle § 3 InsZ, nebo je na žalobkyni, aby tyto rozhodující skute nosti tvrdila a k jejich prokázání navrhla d kazy (prosté tvrzení, že byl dlužník p edlužen bez dalšího k prokázání úpadku podle § 3 odst. 3 InsZ nevede). Pokud dospďje k závďru, že tvrzení žalobkynď nejsou úplná, poskytne jí odpovídající pou ení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s. . a o povinnosti tvrzení a unesení d kazního b emene. V novém rozhodnutí ve vďci pak v souladu s ustanovením § 157 odst. 1 o.s. . p ehlednď uvede, eho se žalobkynď domáhá s uvedením jejích tvrzení, souhrnnď uvede, jak se vyjád il k žalobď žalovaný, a poté vyloží svá zjištďní z jednotlivých provedených d kaz , jež vyústí ve skutkový závďr, který posoudí po právní stránce.
V rozhodnutí ízení skon í a zároveě rozhodne o nákladech ízení p ed soudy obou stupě .
Pou ení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lh tď 2 mďsíc ode dne jeho doru ení k Nejvyššímu soudu prost ednictvím soudu prvního stupnď , jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnď anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s. .).
V Praze dne 24. dubna 2013 JUDr. Michal K u b í n, v.r. p edseda senátu Za správnost vyhotovení: Hana Bulínová