101 VSPH 310/2017-173
76 ICm 4070/2016 101 VSPH 310/2017-173 (KSLB 76 INS 22654/2011)
Usnesení
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Jiřího Goldsteina v právní věci žalobkyně: anonymizovano anonymizovano , nar. anonymizovano , bytem U Teplárny 1/1206, Praha 5, zastoupená zmocněncem JUDr. Ing. Jaroslavem Jandou, LL.M., Ph.D., bytem Svor 90, proti žalovanému: KOPPA, v.o.s., sídlem Mozartova 679/21, Liberec I., insolvenční správce dlužníka JUDr. Ing. Jaroslava Jandy, LL.M., Ph.D., za účasti Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, o vyloučení věcí ze soupisu majetkové podstaty dlužníka, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č.j. 76 ICm 4070/2016-47 ze dne 20. dubna 2017
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č.j. 76 ICm 4070/2016-47 ze dne 20. dubna 2017 se potvrzuje.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ve výroku uvedeným usnesením zamítl žádost žalobkyně o osvobození od soudního poplatku z odvolání podaného žalobkyní proti rozsudku soudu I. stupně č.j. 76 ICm 4070/2016-45 ze dne 24.2.2017, kterým soud zamítl žalobu žalobkyně na vyloučení movitých věcí uvedených ve výroku I. rozsudku ze soupisu majetkové podstaty dlužníka.
Své rozhodnutí odůvodnil tím, že na základě údajů uvedených žalobkyní ve vyplněném formuláři Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro účely osvobození od soudních poplatků, žalobkyně nesplňuje zákonné podmínky pro osvobození stanovené v § 138 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně v potvrzení uvedla, že má dvě vyživovací povinnosti ke dvěma zletilým synům, aniž tam uvedla důvody, proč dosud trvá její vyživovací povinnost k nim. Dále v potvrzení uvedla jako majetek vyšší hodnoty nemovitosti na LV č. 457 Svor v Libereckém kraji, přičemž soudu je známo, že žalobkyně je vlastníkem dalších movitých věcí, které byly sepsány v majetkové podstatě a o nichž tvrdí v rámci incidenčních sporů, že je jejich výlučnou vlastnicí. Dovodil proto, že majetkové poměry žalobkyni umožňují, aby zaplatila soudní poplatek z odvolání ve výši 2.000 Kč.
Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včas odvolání, v němž navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a žalobkyni přiznal osvobození od zaplacení soudního poplatku z odvolání. V odvolání zejména uvedla, že soudu je z vlastní činnosti v insolvenčním řízení znáno, že oba její synové dosud studují, že nemají vlastní příjem, přičemž z tohoto důvodu právě synu Jakubovi, studentovi vysoké školy, soud I. stupně přiznal osvobození od soudních poplatků v jiném incidenčním sporu, neboť jako student nemá žádné vlastní příjmy. Nelze na žalobkyni spravedlivě požadovat, aby jen pro účely zaplacení soudního poplatku prodávala věci osobního charakteru a poukaz soudu na nemovitosti je zcela nepřípadný, neboť soudu je známo, že i tyto nemovitosti jsou zapsány, byť neoprávněně, v soupisu konkursní podstaty úpadce, manžela žalobkyně. Žalobkyně prokázala, že má měsíční příjem ve výši 10.000 Kč a vyživovací povinnost ke třem osobám, které s ní žijí ve společné domácnosti, takže nepochybně splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků.
Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení postupem podle § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. a odvolání žalobkyně neshledal důvodným. isir.justi ce.cz 76 ICm 4070/2016 (KSLB 76 INS 22654/2011)
Z údajů ve vyplněném potvrzení pro účely osvobození od soudních poplatků sice žalobkyně uvádí měsíční příjem jen ve výši 10.000 Kč a vyživovací povinnost ke dvěma studujícím zletilým synům, ohledně svého manžela však pouze uvedla, že je důchodce, aniž by udala výši jeho důchodu a dne 25.4.2017 soudní poplatek z odvolání ve výši 2.000 Kč soudu I. stupně zaplatila, což jednoznačně svědčí o tom, že tento jednorázový peněžní výdaj nevedl k vážnému ohrožení základních životních potřeb žalobkyně, ani jejích synů.
Z těchto důvodů odvolací soud usnesení soudu I. stupně podle § 219 o.s.ř. potvrdil.
Poučení: Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci dospěje dovolací soud k závěru, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má-li být dovolacím soudem řešená právní otázka posouzena jinak.
V Praze dne 3. července 2017
JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Hana Bulínová
76 ICm 4070/2016 101 VSPH 310/2017-173 (KSLB 76 INS 22654/2011)
Usnesení
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Jiřího Goldsteina v právní věci žalobkyně: anonymizovano anonymizovano , nar. anonymizovano , bytem U Teplárny 1/1206, Praha 5, zastoupená zmocněncem JUDr. Ing. Jaroslavem Jandou, LL.M., Ph.D., bytem Svor 90, proti žalovanému: KOPPA, v.o.s., sídlem Mozartova 679/21, Liberec I., insolvenční správce dlužníka JUDr. Ing. Jaroslava Jandy, LL.M., Ph.D., za účasti Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, o vyloučení věcí ze soupisu majetkové podstaty dlužníka, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č.j. 76 ICm 4070/2016-47 ze dne 20. dubna 2017
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č.j. 76 ICm 4070/2016-47 ze dne 20. dubna 2017 se potvrzuje.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ve výroku uvedeným usnesením zamítl žádost žalobkyně o osvobození od soudního poplatku z odvolání podaného žalobkyní proti rozsudku soudu I. stupně č.j. 76 ICm 4070/2016-45 ze dne 24.2.2017, kterým soud zamítl žalobu žalobkyně na vyloučení movitých věcí uvedených ve výroku I. rozsudku ze soupisu majetkové podstaty dlužníka.
Své rozhodnutí odůvodnil tím, že na základě údajů uvedených žalobkyní ve vyplněném formuláři Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro účely osvobození od soudních poplatků, žalobkyně nesplňuje zákonné podmínky pro osvobození stanovené v § 138 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně v potvrzení uvedla, že má dvě vyživovací povinnosti ke dvěma zletilým synům, aniž tam uvedla důvody, proč dosud trvá její vyživovací povinnost k nim. Dále v potvrzení uvedla jako majetek vyšší hodnoty nemovitosti na LV č. 457 Svor v Libereckém kraji, přičemž soudu je známo, že žalobkyně je vlastníkem dalších movitých věcí, které byly sepsány v majetkové podstatě a o nichž tvrdí v rámci incidenčních sporů, že je jejich výlučnou vlastnicí. Dovodil proto, že majetkové poměry žalobkyni umožňují, aby zaplatila soudní poplatek z odvolání ve výši 2.000 Kč.
Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včas odvolání, v němž navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a žalobkyni přiznal osvobození od zaplacení soudního poplatku z odvolání. V odvolání zejména uvedla, že soudu je z vlastní činnosti v insolvenčním řízení znáno, že oba její synové dosud studují, že nemají vlastní příjem, přičemž z tohoto důvodu právě synu Jakubovi, studentovi vysoké školy, soud I. stupně přiznal osvobození od soudních poplatků v jiném incidenčním sporu, neboť jako student nemá žádné vlastní příjmy. Nelze na žalobkyni spravedlivě požadovat, aby jen pro účely zaplacení soudního poplatku prodávala věci osobního charakteru a poukaz soudu na nemovitosti je zcela nepřípadný, neboť soudu je známo, že i tyto nemovitosti jsou zapsány, byť neoprávněně, v soupisu konkursní podstaty úpadce, manžela žalobkyně. Žalobkyně prokázala, že má měsíční příjem ve výši 10.000 Kč a vyživovací povinnost ke třem osobám, které s ní žijí ve společné domácnosti, takže nepochybně splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků.
Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení postupem podle § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. a odvolání žalobkyně neshledal důvodným. isir.justi ce.cz 76 ICm 4070/2016 (KSLB 76 INS 22654/2011)
Z údajů ve vyplněném potvrzení pro účely osvobození od soudních poplatků sice žalobkyně uvádí měsíční příjem jen ve výši 10.000 Kč a vyživovací povinnost ke dvěma studujícím zletilým synům, ohledně svého manžela však pouze uvedla, že je důchodce, aniž by udala výši jeho důchodu a dne 25.4.2017 soudní poplatek z odvolání ve výši 2.000 Kč soudu I. stupně zaplatila, což jednoznačně svědčí o tom, že tento jednorázový peněžní výdaj nevedl k vážnému ohrožení základních životních potřeb žalobkyně, ani jejích synů.
Z těchto důvodů odvolací soud usnesení soudu I. stupně podle § 219 o.s.ř. potvrdil.
Poučení: Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci dospěje dovolací soud k závěru, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má-li být dovolacím soudem řešená právní otázka posouzena jinak.
V Praze dne 3. července 2017
JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Hana Bulínová