na 450/12
|" T Ú.l. Ll.. .::-Luv; HULI- 'N

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném zpředsedkyně lUDr. Alexandry ]iříěkové a soudců _jUDr. Ing. ]aroslava Zelenky, Ph.D. aÝJUDr. Petry Švamberkové v msolvenění věci dlužnice Andrey anonymizovano , anonymizovano , ICO 01185373, bytem 5. května 450/12, Brandýs nad Labem Stará Boleslav, o odvolání věřitele ě. 4 Ing. Michala Beňáka, bytem Záryby 297, Kostelec nad Labem, zastoupeného JUDr. ]anou Kopáěkovou, advokátkou, sídlem Kroftova 329/ 1, Praha 5, proti usnesení Krajského soudu v Praze ě. j. KSPl l 64 INS 8200/2017-3 7 ze dne 30. srpna 2017 takto:

Usnesení Krajského soudu vPraze č. j. KSPH 64 INS 8200/2017-B-7 ze dne 30. srpna 2017 se v bodě I. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Praze schválil oddlužení dlužnice Andrey anonymizovano (dále jen dlužníce) plněním splátkového kalendáře (bod 1. výroku), uložil dlužníci, aby po dobu následujících pěti let hradila nezajištěným věřitelům ze všech svých ijmů v uvedeném poměru pravidelnou měsíční splátku ve výši, v jaké lze z těchto příjmů provádět srážky podle zvláštních právních předpisů k uspokojení přednostních pohledávek při výkonu rozhodnutí ěi exekuci (bod II.Výroku), uložil povinnosti plátcům mzdy a jiných příjmů dlužnice (bod III. výroku), uložil povinnosti insolvenčnímu správci I Iart & Partners, v.o.s. (dále jen správce; bod IV. výroku) a věřitelům (bod V. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně uvedl, že usnesením ze dne 2. 5. 2017 (ili-8) byl zjištěn úpadek dlužnice, bylo povoleno jeho řešení oddluženírn a byl ustanoven správce.

Z dosavadního průběhu řízení soud zjistil, že má dlužnice čistý měsíční ijem ve výši 10 535 Kě od plátce mzdy a ve výši 2 845 Kč ze smlouvy o důchodu, že nemá žádnou vyživovací povinnost, nemá žádný majetek větší hodnoty a v posledních pěti letech ani takovým majetkem nedisponovala, a že do msolveněního Hzení přihlásilo nezajištěné pohledávky celkem 5 nezajištěných věřitelů v celkové výši 854 469,14 Kč. S předpokladem co možná nejvyššího poměrného uspokojení pohledávek přihlášených nezajištěných věřitelů soud shledal, že v případě schválení oddlužení dlužnice formou splátkového kalendáře budou pohledávky nez-ajištěných věřitelů v průběhu pHštích pěti let uspokojeny minimálně 2 30 % celkové jejich Výše za předpokladu, že nedojde ke změně v majetkových a osobních poměrech dlužnice a rozhodl o schválení oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, odkazuje na Š 402, $ 405, $ 406 odst. 1 a 3 msolveněního zákona (dále jen IZ) s odůvodněním, že v z dosavadního průběhu řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu dlužnice na povolení oddlužení.

Soud I. stupně konstatoval, že věřitel č. 4 Ing. Michal Beňák (dále jen věřitel ě. 4) na přezkumném jednání a schůzi věřitelů, kterých se jako jediný věřitel zúčastnil, nesouhlasil s oddlužením dlužnice,

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

PUMHLUV 711-111 ;... J_LLJL 1.1. u r .I_.L"'HI.._J' ULUU; z..-UJ. :

4 VSPH 2189/2017 hlasoval proti schválení oddlužení dlužníce a navrhoval prohlásit na její majetek konkurs z důvodu nepoctivého záměru sledovaného dlužníci, jenž dovozoval z jejího chování v insolvenčním Hzení, pokud popřela jeho vykonatelnou pohledávku P4 přihlášenou do insolvenčního řízení, ačkoliv jí fakticky uznala, když nepodala odvolání proti rozsudku pro zmeškání, vydanému v nalézacím řízení, pokud ji dobrovolně neuhradila, a to ani v průběhu exekuce, a pokud na sebe opakovaně podávala insolvenční návrhy, ve kterých věřitele č. 4 označila jako svého věřitele.

K tomu soud uvedl, že pohledávka věřitele č. 4 byla při přezkumném jednání uznána správcem a byla popřena dlužníci z důvodu, že měla být věřitelem č. 4 dlužníci prominuta a proto zanikla. Dále uvedl, že při hlasování na schůzi věřitelů, již se zúčastnil pouze věřitel č. 4, který hlasoval proti oběma způsobům oddlužení, nebyl zvolen žádný způsob plnění oddlužení. Vyložil u vědomí, že byl v minulosti mezi dlužníci a věřitelem č. 4 vztah druha a družky, že v jednání dlužníce neshledal nepoctivý záměr, že není možné přihlížet k předchozím insolvenčním řízením zahájeným na návrh dlužníce, o nichž nebylo rozhodnuto meritorně, a že dlužníce vždy řádně označila věřitele č. 4 jako svého věřitele v seznamu věřitelů. To, že dlužníce neplnila věřiteli č. 4 v nalézacím či exekučním řízení dobrovolně, nepovažoval za znak nepoctivého záměru. Odkázal na existenci plurality věřitelů dlužníce, která by byla dána i bez pohledávky věřitele č. 4 a nepovažoval proto podání předchozích insolvenčních návrhů dlužníci za účelové s cílem vyhnout se plnění dluhu vůči věřiteli č. 4.

Na základě uvedených skutečnosti neshledal námitky věřitele č. 4 za důvodné a dospěl k závěru, že procesní stanovisko věřitele č. 4 není motivováno jeho ekonomickým zájmem na co nejvyšším uspokojení své pohledávky, ale spíše zájmy osobní povahy. S přihlédnutím k absenci hodnotnějšího majetku dlužníce a k tomu, že je v případě oddlužení formou splátkového kalendáře předpoklad vyššího uspokojení nezajištěných věřitelů, nežli zpeněžením majetkové podstaty či konkursem, rozhodl o schválení oddlužení dlužníce plněním splátkového kalendáře.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze podal věřitel č. 4 (podle obsahu jen proti bodu 1. výroku) včas odvolm (B 8) a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudul Lstupně k dalširnu řízení. Setrval na svém tvrzení o nepoctivém záměru dlužníce. Citoval z usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSČR 88/2013 ze dne 30. 1. 2014, sp. zn. 29 NSČR 71/2013 ze dne 26. 2. 2014 a sp. zn. 29 NSČR 47/2013 ze dne 17. 6. 2015 s tím,že závěr o nepoctivém záměru dlužníka je závislý na posouzení konkrétních okolností, jež vyjdou najevo v insolvenčním řízení i při schvalování oddlužení, nebo i po jeho skončení (Š 417 odst. 1 IZ), a že nejpozději při rozhodování insolvenčního soudu o schválení oddlužení musí být patrné, že dlužník se poctivě snaží vypořádat s věřiteli. Shrnul předchozí insolvenční řízeni zahájená na návrh dlužníce, odkázal na obsah rozsudku pro zmeškání Okresního soudu Praha východ ze dne 5. 9. 2006, a na to, že dlužníce věřiteli č.4 ničeho dobrovolně neuhradila, že se aktivně nalézacího řízení neúčastnila a svým postojem nezpochybnovala nárok věřitele č. 4, jehož vykonatelnou pohledávku následné popírá ve snaze snížit celkový svůj dluh vůči věřitelům. Uvahu soudu o motivaci věřitele c. 4 mající osobní zájem považoval za zcela ]ichou.

Dlužníce ani insolvenční správce se k odvolání nevyjádřili.

Vrchní soud v Praze podle Š 212 a 5 212a o.s.ř. přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání věřitele č. 4 není důvodné.

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

10.

S účinností od 1. 7. 2017 byl IZ změněn zákonem č. 64/2017 Sb. Podle článku Il. přechodných ustanovení tohoto zákona platí, že IZ ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány (jde o tzv. nepravou retroaktivitu).

11. Jakkoliv bylo napadené usnesení vydáno po změně IZ zákonem č. 64/2017 Sb., tj. po datu

12.

13.

14.

1. 7. 2017, neuplatní se plně na daný případ právní úprava 12 účinná od 1. 7. 2017 z dále uvedených důvodů.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že insolvenčním návrhem dlužníce spojeným s návrhem na povolení oddlužení bylo dne 19. 4. 2017 (A.-1) zahájeno insolvenční řízení, že usnesením ze dne 2. 5. 2017 (jít 8) byl zjištěn úpadek dlužníce, bylo povoleno jeho řešení oddlužením, byl ustanoven správce, bylo nařízeno přezkumné jednání a schůze věřitelů na den 28. 6. 2017 a správci byly uloženy povinnosti v souladu se zněním IZ účinného do 30. 6. 2017. Z toho plyne, že na rozhodování insolvenčního soudu o úpadku dlužníka nedopadala dosud právní úprava Š 136 odst. 2 písm. f) IZ ve znění účinném od 1. 7. 2017, tj. že rozhodnutí o úpadku, se kterým bylo spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, musí obsahovat výrok, jímž se uloží insolvenčnímu správci podat insolvenčnímu soudu ve lhůtě do 30 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek zprávu o přezkumu, zprávu pro oddlužení a předložit soupis majetkové podstatyíí, jež by se musela dále promítnout do jeho rozhodování o schválení oddlužení a jeho způsobu. Správci aní insolvenčnímu soudu proto nevznikly povinnosti upravené v Š 398a IZ, jenž byl doplněn do IZ zákonem č. 64/2017 Sb. s účinností od 1. 7. 2017. Proto také správce předložil průběžnou zprávu o hospodářské činnosti ze dne 13. 6. 2017 (8-2) dle dosavadní právní úpravy IZ a insolvenční soud rozhodoval o schválení oddlužení dlužníce plněním splátkového kalendáře postupem upraveným podle právní úpravy IZ účinné do 30. 6. 2017, byt účinky schválení oddlužení nastaly podle 5 407 odst. 1 IZ okamžikem zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení vinsolvenčním rejstříku dnem 30. 8. 2017 (lil 7) po účinnosti 12 od 1. 7. 2017. Dále jsou proto citována ustanoveni ve znění účinném do 30. 6. 2017.

Podle Š 395 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí (odst. 1). Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízeni dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinnosti v insolvenčním řízení (odst. 2). Rozhodnutí o zamítnutí návrhu na povolení oddlužení se doručuje dlužníku, osobě, která návrh podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu může podat pouze osoba, která návrh podala (odst. 3).

Podle Š 402 IZ právo hlasovat o způsobu oddlužení mají pouze nezajištění věřitelé, kteH včas přihlásili svou pohledávku. Zajištění věřitelé nehlasují ani v rozsahu, ve kterém je podle znaleckého posudku vypracovaného v msolvenčnim řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky. Právo hlasovat nemají osoby dlužníkovi blízké a osoby, které tvoří s dlužníkem koncern (odst. 1). Svůj souhlas se způsobem oddlužení není věřitel oprávněn změnit (odst. 2). O způsobu oddlužení rozhodne schůze věřitelů prostou většinou hlasů nezajištěných

Shodu s prvopiscm potvrzuje Petr Vojta.

15.

16.

17.

_l' noi íí u r 1.in onou; nur;

4 VSPH 2189/2017 věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek; obdobně to platí pro hlasování věřitelů mimo schůzi věřitelů (odst. 3). Postup podle odstavců 1 až 3 se obdobně uplatní pro hlasování věřitelů o tom, zda doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře (odst. 4). Jestliže ani jeden ze způsobů oddlužení nezíská prostou většinu hlasů nezajištěných věřitelů podle odstavce 3, rozhodne o způsobu oddlužení insolvenční soud v rozhodnutí o schválení oddlužení podle 8 406 IZ (odst. 5).

Podle 5 403 IZ má-lí insolvenční správce za to, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, upozorní na ně ve Zprávě pro oddlužení; v případě svolání schůze věřitelů k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí na ně upozorní nejpozději před rozhodnutím schůze věřitelů o způsobu oddlužení (odst. 1). Věřitelé, kteří hlasovali o přijetí způsobu oddlužení, mohou namítat, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Tyto námitky mohou uplatnit nejpozději do skončení schůze věřitelů, která rozhodovala o způsobu oddlužení; v případě, že schůze věřitelů svolána nebude, do 7 dnů od zveřejnění zprávy pro oddlužení v insolvenčním rejstříku. K později vznešeným námitkám a k námitkám uplatněným věřiteli, kteří nehlasovali o přijetí způsobu oddlužení, se nepřihlíží. Platí, že věřitelé, kteří včas neuplatnili námitky podle věty první, souhlasí s oddlužením bez zřetele k tomu, zda dlužník má dluhy z podnikání (odst. 2). O včas podaných námitkách podle odstavce 2 uplatněných oprávněnými osobami rozhodne insolvenční soud nejpozději v rozhodnutí podle 5 404 nebo 8 405; za účelem jejich projednání může nařídit jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, kteří podali námitky. Proti tomuto rozhodnutí, které se zvlášť doručuje pouze osobám, které podaly námitky, není odvoláni pHpustné (odst. 3).

Podle 5 404 IZ o tom, zda oddlužení schvaluje, rozhodne insolvenční soud neprodleně po skončení jednání, při kterém byly projednány námitky věřitelů podle 5 403 odst. 3, a v případě, že věřitelé takové námitky neuplatnili nebo soud jednání k jejich projednání nenařizoval, neprodleně po uplynutí lhůty k jejich podání. _je li k rozhodnutí o způsobu oddlužení svolána schůze věřitelů, insolvenční soud nerozhodne dee než po jejím skončení.

Podle Š 406 IZ neshledá li důvody k vydání rozhodnutí podle Š 405, insolvenční soud oddlužení schváH. Schválením oddlužení jsou vázáni jak dlužník, tak věřitelé, včetně věřitelů, kteří s oddlužením nesouhlasili nebo o něm nehlasovali (odst. 1). V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, insolvenční soud a) uvede informaci o tom, kdo je insolvenčním správcem, označí majetek, který podle stavu ke dni vydání rozhodnutí náleží do majetkové podstaty, včetně majetku, který se stane součástí majetkové podstaty podle Š 412 odst. 1 písm. b), pokud jde o majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, a hodnoty získané z neúčinného právního jednání, c) označí nezajištěné věřitele, kteH souhlasili s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jejich pohledávky, a uvede nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli (odst. 2). V rozhodnuti, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční soud a) uloží dlužníku, aby po dobu 5 let platil nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy k určenému dni měsíce částku stanovenou podle 5 398 z ijmů, které získá po schválení oddlužení, a to podle poměru jejich pohledávek určeného ve zprávě pro oddlužení. Současně stanoví termín úhrady první splátky, a to tak, aby byla uhrazena nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž nastanou účinky schválení oddlužení, b) označí příjmy, ze kterých by dlužník podle stavu ke dni vydání rozhodnutí měl uhradit první splátku, c) označí nezajištěné věřitele, kteří souhlasili s tím, že

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

18.

19.

20.

I' ?:..JJ. 1.1 L:.LUJILULF hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jejich pohledávky, a uvede nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli, d) přikáže plátci mzdy dlužníka, nebo plátci jiného příjmu dlužníka postižitelného výkonem rozhodnuti srážkami ze mzdy povinného (dále jen plátce mzdy dlužníkaíc), aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku (odst. 3). Rozhodnutí o schválení oddlužení doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení. Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval (odst. 4). Rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře doručí insolvenční soud do vlastních rukou také plátci mzdy dlužníka. O právech a povinnostech plátce mzdy dlužníka po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení platí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu o plátci mzdy při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy poviimého. Cástky sražené z dlužníkovy mzdy zasílá plátce mzdy dlužníka insolvenčnímu správci, a to bez zřetele k tomu, že rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dosud není v právní moci (odst. 5).

Požadavek dlužníkova poctivého záměru a požadavek minimální 30 % míry uspokojení pohledávek jeho nezajištěných věřitelů pojatých do oddlužení (Š 395 odst.1 písm. a/ a b/ IZ) představují esenciální podmínky pHpustnosti oddlužení, které jsou (při řádném a včasném splnění všech dlužníkových povinností podle schváleného způsobu oddlužení) předpokladem naplnění účelu oddlužení osvobození dlužníka od placení zbytku jeho dluhů dle Š 414 a násl. IZ (blíže k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze sen. zn. 3 VSPH 535/2010 ze dne 24. 8. 2010).

Ustanovení Š 395 odst. 1 písm. a) IZ paů k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, to jest k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém pHpadě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Závěr, že dlužník sleduje podáním návrhu na povolení oddlužení nepoctivý záměr, tak bude vždy závislý na posouzení konkrétních okolností, jež vyjdou najevo v rámů daného insolvenčního řízení. Na nepoctivý záměr dlužníka ve smyslu 5 395 odst. 1 písm. a) IZ lze usuzovat např. jestliže dlužník krátce před podáním insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení uzavře smlouvu o převodu nemovitostí a kupní cenu nepoužije k poměrně úhradě všech svých (nezajištěných) závazků, ale uspokojí pouze věřitele, které lze považovat za osoby jemu blízké (blíže k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Olomouci sen. zn. 2 VSOL 135/2010 ze dne 17. 5. 2010). Nepoctivému záměru může nasvědčovat též jednání dlužníka, který náležitě neobjasní důvod, proč uzavřel smlouvy o půjčce, z nichž vyplynuly závazky, jež mají být předmětem oddlužení, za situace, kdy konečným příjemcem poskytnutých finančních prostředků byla třetí osoba (blíže k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Olomouci, sen. zn. 2 VSOL 184/2010 ze dne 24. 6. 2010).

Posouzení toho, zda dlužník (ne)sleduje podáním návrhu na oddlužení nepoctivý záměr (Š 395 odst. 1 písm. a/ IZ), je logicky navázáno na hodnocení skutečnosti, které se udály v určitém časovém rámů, zpravidla před zahájením insolvenčního řízení. Přitom je ovšem třeba mít na paměti, že o způsob řešení svého úpadku oddlužením typově žádají i osoby, které si úpadkovou situaci (nebo hrozící úpadek) přivodily do jisté míry lehkomyslným, mamotratným nebo obecně málo zodpovědným pHstupem ke svým majetkovým záležitostem, ale v určité fázi života (zpravidla

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

\; LWJ. .LJ.. u r itím.: umuuymu1:

4 VSPI l 2189/2017

časově úzce propojené s dobou zahájení insolvenčního řízení) se rozhodly tento přístup změnit a své ekonomické potíže řešit smysluplnou cestou v insolvenčním řízení.

21. Je li taková proměna opravdová, o čemž by se měl insolvenční soud přesvědčit v insolvenčním

22.

23.

24.

řízení ve vazbě na vše, co v něm vyšlo najevo ve fázích rozhodování o návrhu na povolení oddlužení nebo o schválení oddlužení, a k čemuž v době po povolení oddlužení slouží schůze věřitelů podle 5 399 odst. 1 IZ se zdůrazněnou povinnosti (v 5 399 odst. 2 IZ) dlužníkovy účasti a odpověď na dotazy thomných věřitelů (i insolvenčního soudu), není důvod vylučovat dlužníka a priori z režimu oddlužení. Nalézt hranici, po jejímž překročení lze z událostí předcházejících zahájení insolvenčního řízení dovodit, že dlužník sleduje podáním návrhu na oddlužení nepoctivý záměr, může být v některých situacích obtížné, podstatné však je, zda nejpozději v době rozhodování insolvenčního soudu o schválení oddlužení je důvod usuzovat, že dlužník se poctivě snaží vypořádat s věřiteli a napravit stav vyvolaný předchozí nehospodárnou (jelikož k úpadku vedoucí) správou svého majetku. Přitom není vyloučeno ani to, aby jako dlužníkovy kroky směřující k poctivému vypořádání se s věřiteli zohlednil odvolací soud i jednání dlužníka, které může být (až v odvolacím řízení) i reakcí na důvody usnesení, jímž soud prvního stupně neschválil oddlužení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 32/2011 ze dne 28. 3. 2012).

V daném pHpadě insolvenční soud vyhověl insolvenčnímu návrhu dlužníce, jež spojila s návrhem na povolení oddlužení (fl 1), a usnesením ze dne 2. 5. 2017 (fl-8) mimo jiné povolil oddlužení dlužníce. Na schůzi věřitelů konané po přezkumném jednání dne 19. 7. 2017 (B 4) věřitel č. 4 hlasoval proti schválení oddlužení dlužníce oběma jeho způsoby a vnesl námitky, že je dlužníci sledován nepoctivý záměr, a že jsou dány předpoklady pro neschválení jejího oddlužení.

Odvolací soud zjistil, že při přezkumném jednání konaném dne 19. 7. 2017 (Ea 4) byly zjištěny pohledávky 5ti věřitelů v celkové výši 854 469,14 Kč, dlužníci byla popřena vykonatelná pohledávka P4 věřitele č. 4 ve výši 299 094,38 Kč. Ze zprávy správce ze dne 13. 6. 2017 (B 2) plyne, že v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře činí předpoklad uspokojení nezajištěných věřitelů z 31,68 % celkové hodnoty jejich pohledávek při předpokladu příjmu dlužníce ve výši 13 180 Kč. Dále bylo zjištěno, že v seznamu závazků ze dne 6. 4. 2017 (rl-4) dlužníce uvedla závazky vůči devítí věřitelům celkem 861 992 Kč a mimo jiné označila závazek vůči věřiteli č. 4 ve výši 309 219 Kč shodně, jako v kolonce 7 návrhu na povolení oddlužení.

Odvolací soud ve shodě s názorem soudu I. stupně nezjistil žádné skutečnosti, které by svědčily o nepoctivém záměru dlužníce a následkem nichž by mělo být dlužníci odepřeno schválení oddlužení v důsledku její údajné nepoctivé snahy vypořádat se s věřiteli a napravit stav vyvolaný předchozí nehospodárnou správou svého majetku. Skutečnost, že dlužníce dobrovolně, ani v exekuci nesplnila svůj závazek vůči věřiteli č. 4, svědčí o její platební neschopnosti, a nikoliv o nepoctivém záměru dlužníce, zvláště s přihlédnutím k majetkovým a finančním poměrů dlužníce, které byly důvodem pro podání opakovaných návrhů na zahájení insolvenčního řízení, jež však byla ukončena z procesních důvodů pro neuhrazení zálohy dlužníci podle 8 108 IZ, což v úpadkové situaci není výjiméčným jevem. Ba naopak tyto opakované snahy dlužníce vyřešit sta'Ííj neutěšený stav svědčí o její snaze vypořádat poměrně své věřitele, mezi které vždy zahrnula i věřitele č. 4. Pokud dlužníce při přezkumném jednání využila zákonem předpokládanou možnost pohledávku věřitele č. 4 poth a podle názoru odvolacího soudu uvedla důvod popření, jenž má oporu v Š 410 odst. 3 IZ, nelze ani v tomto jejím procesním postupu shledal úmysl dovozovaný věřitelem č. 4.

Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojta.

I' vol-n. 4.1va zau

Odvolací soud dále shledal, že v situaci nemajetnosti dlužníce je její oddlužení plněním splátkového kalendáře pro věřitele nejefektivnějším způsobem, jak dosáhnout alespoň částečného uspokojení svých pohledávek. Odepření dlužníci snahy o nápravu svého stávajícího neuspokojivého stavu a spočívající v poměrně úhradě pohledávek věřitelů by nebylo smysluplné, to vše s přihlédnutím k tomu, že institut oddlužení je legitimním a státem aprobovaným nástrojem k řešení úpadku, v němž se dlužníce podle pravomocného rozhodnutí insolvenčního soudu ze dne 2. 5. 2017 (Pl-8) nachází.

25. Za situace, kdy lze předpokládat alespoň 30 % míru uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů, zvolený způsob oddlužení bude pro nezajištěné věřitele nejvýhodnější a nepoctivý úmýsl dlužníce nebyl spolehlivě zjištěn, v insolvenčním řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti bránící schválení oddlužení (Š 405 odst. 1 IZ) a dlužníce splňuje podmínky pro schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, odvolací soud proto postupoval podle Š 219 o.s.ř. a usnesení v odvoláním dotčeném bodě 1. výroku jako věcně správné potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo máwli být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (Š 237, 0 239 a S 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku ($ 71 odst. 2 IZ); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem ($ 74 odst. 2 IZ).

Praha 11. ledna 2018

JUDr. Alexandra ]iříčková v. r. předsedkyně senátu

z? ! _."

ř _í

; Shodu s prvopisem potvrzuje Petr Vojm.