Vol 69/2017-9

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška (soudce zpravodaj) a soudců Josefa Baxy, Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Miloslava Výborného v právní věci navrhovatele: Z. K., proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, týkající se žaloby na průběh voleb do Parlamentu České republiky ve dnech 20. 10. 2017 a 21. 10. 2017 ,

takto:

I. Návrh s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Navrhovatel doručil dne 6. listopadu 2017 Nejvyššímu správnímu soudu návrh, jímž se domáhá, aby Nejvyšší správní soud prohlásil výsledky voleb do Parlamentu České republiky za neplatné na základě výsledku ručního přepočítání všech volebních lístků ze všech volebních okrsků. Dle názoru navrhovatele mohlo být manipulováno s hlasovacími lístky v průběhu voleb v noci z pátku na sobotu, ke skutečné manipulaci s výsledky voleb došlo na Českém statistickém úřadu. Navrhovatel tvrdí, že všechny politické strany a politická hnutí, stejně jako okrskové volební komise a Český statistický úřad jsou obsazeny bývalými příslušníky Státní bezpečnosti a spolupracovníky Bezpečnostní informační služby.

[2] Podle § 90 odst. 1 s. ř. s. se za podmínek stanovených zvláštními zákony může občan návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta, přičemž tímto zvláštním zákonem je zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen volební zákon ). Podle § 87 odst. 1 a 5 tohoto zákona se lze domáhat ochrany u soudu podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta, má-li navrhovatel za to, že byla porušena ustanovení zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta.

[3] Soud se nejprve zabýval tím, zda byl návrh podán včas.

[4] Návrh ve věcech volebních lze totiž podat do deseti dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí (§ 87 odst. 1 volebního zákona). Nejvyšší správní soud vychází ve své judikatuře z toho, že lhůta pro podání návrhu ve věcech volebních je lhůtou hmotněprávní (srov. např. usnesení ze dne 22. června 2006, č. j. Vol 69/2006-9). Rozhodující pro včasnost návrhu je tedy okamžik jeho doručení soudu, nikoli například okamžik podání k poštovní přepravě. Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16:00 hodin (§ 97a odst. 3 volebního zákona), přičemž lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání (§ 97a odst. 4 téhož zákona).

[5] Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vyhlásila Státní volební komise v souladu s ustanovením § 8 odst. 2 písm. e) a § 52 odst. 3 volebního zákona ve Sbírce zákonů pod č. 352/2017 Sb. dne 24. října 2017. Lhůta k podání návrhu počala běžet následující den, tj. 25. října 2017, a uplynula v pátek 3. listopadu 2017 v 16:00 hodin. Navrhovatel však doručil svůj návrh Nejvyššímu správnímu soudu až dne 6. listopadu 2017, tedy po uplynutí zákonem stanovené desetidenní lhůty.

[6] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podaný návrh odmítl jako opožděný [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].

[7] Nákladový výrok se opírá o § 93 odst. 4 soudního řádu správního, podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího správního soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. listopadu 2017

Tomáš Langášek předseda senátu