Vol 6/2008-12

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jana Passera, JUDr. Petra Průchy, JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatele: RNDr. J. H., o návrhu ze dne 30. 10. 2008, ve znění doplnění ze dne 10. 11. 2008, formulovaného jako zásadní podnět k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu k nápravě současného stavu pro všechny nadcházející senátní volby v České republice ,

takto:

I. Návrh s e o d m í t á .

II. Navrhovatel n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodn ění:

Navrhovatel podal u Nejvyššího správního soudu dne 3. 11. 2008 návrh, který označil jako stížnost na mediální volební diskriminaci v celostátních médiích v roce 2008 . Dle jeho názoru dochází dlouhodobě k významné mediální diskriminaci, která postihuje všechny kandidáty neparlamentních stran do senátu. Celostátní média provádí propagaci pouze třem až čtyřem parlamentním stranám, naopak zástupci neparlamentních stran nemohou vynakládat velké finanční částky na tuto volební propagaci. V závěru svého podání navrhovatel uvádí, že stížnost podává jako podnět k možné nápravě, soudní i mediální diskusi a jako zamyšlení pro všechny nadcházející volby v České republice .

Nejvyšší správní soud po zahájení řízení o uvedeném návrhu dospěl k závěru, že takto formulované podání neobsahuje náležitosti vyžadované zákonem. Dle § 37 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ) musí být z každého podání mimo jiné zřejmé, čeho se týká, proti komu směřuje a co navrhuje. V daném případě nebylo jednoznačné, zda navrhovatel svým návrhem zpochybňuje volby do krajských zastupitelstev či do Senátu, dále nebylo možno dovodit, jakého rozhodnutí se domáhá. Usnesením předsedy senátu ze dne 5. 11. 2008, č. j.-5, byl navrhovatel na uvedené nedostatky upozorněn a byl vyzván, aby je ve stanovené lhůtě odstranil, tj. aby svůj návrh vyjadřující nespokojenost s průběhem volební kampaně specifikoval a uvedl, jaké volby svou stížností zpochybňuje, zda se domáhá rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb či hlasování, včetně uvedení konkrétních důvodů případné neplatnosti. Současně byl poučen o tom, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne.

Navrhovatel reagoval na výzvu podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 11. 11. 2008. Zde konstatuje, že svou stížností zpochybňuje volby do senátu 2008, dále pak uvádí, že tyto volby byly již podle platných předpisů ukončeny a časově je proto bezpředmětné domáhat se rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o vyslovení neplatnosti voleb. Svoji stížnost tak navrhovatel uplatňuje jako zásadní podnět k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu k nápravě současného stavu pro všechny nadcházející senátní volby v České republice .

Nejvyšší správní soud v rámci posouzení podmínek řízení vyhodnotil výše uvedené skutečnosti a dospěl k závěru, že navrhovatel podává svůj návrh ve věci voleb do Senátu, a je tedy dána příslušnost Nejvyššího správního soudu o návrhu rozhodnout dle části třetí, hlavy druhé, dílu čtvrtého s. ř. s., v dané věci však tento soud nemá pravomoc vydat rozhodnutí, kterého se navrhovatel domáhá.

Podle § 2 s. ř. s. ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. Ustanovení § 4 odst. 2 s. ř. s. dává soudům ve správním soudnictví pravomoc rozhodovat ve věcech volebních a ve věcech místního referenda; v části třetí, hlavě druhé, dílu čtvrtém jsou upraveny jednotlivé druhy řízení, které soud ve věcech volebních a místního referenda může vést, pro každé z nich je stanovena zvláštní žalobní legitimace a způsoby rozhodnutí, jež může správní soud vynést. Ve věcech volebních se lze domáhat vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu voličů nebo jeho dodatku (§ 88 odst. 1 s. ř. s.); rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny nebo odmítnutí přihlášky k registraci (§ 89 odst. 1 písm. a/ s. ř. s. ); rozhodnutí o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině (§ 89 odst. 1 písm. b/ s. ř. s.); rozhodnutí o registraci kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci (§ 89 odst. 1 písm. c/ s. ř. s.); rozhodnutí o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování, případně neplatnosti volby kandidáta (§ 90 odst. 1 s. ř. s.). Navrhovatel se v době podání svého návrhu mohl ve vztahu k volbám do Senátu domáhat pouze vyslovení neplatnosti voleb, hlasování nebo neplatnosti volby konkrétního kandidáta dle § 90 odst. 1 s. ř. s.

Navrhovatel však ve svém podání ze dne 10. 11. 2008 výslovně uvedl, že se nedomáhá vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb, neboť to z časového hlediska považuje za bezpředmětné, své podání označuje jako podnět k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které by vedlo k nápravě současného stavu (mediální diskriminace) pro všechny nadcházející volby do Senátu. Rozhodnutí s tímto výrokem však Nejvyšší správní soud není oprávněn vydat, neboť dle výše citovaného § 2 s. ř. s. může poskytovat ochranu pouze způsobem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem, přičemž soudní řád správní ani jiný zvláštní zákon nedává Nejvyššímu správnímu soudu pravomoc vydat ve věci volební rozhodnutí ve formě stanoviska, které by se vztahovalo výhradně k nadcházejícím volbám.

Z výše uvedeného vyplývá, že v dané věci nejsou splněny podmínky řízení před Nejvyšším správním soudem a tento nedostatek je neodstranitelný. Nejvyšší správní soud proto návrh odmítl dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 93 odst. 4 s. ř. s., dle něhož ve věcech volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, v předmětné věci byl účastníkem řízení pouze navrhovatel.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. listopadu 2008

JUDr. Vojtěch Šimíček předseda senátu