Vol 59/2017-15

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudců Josefa Baxy, Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka (soudce zpravodaj) a Miloslava Výborného, v právní věci navrhovatelky: Mgr. M. K., proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/4, Praha 4, v řízení o návrhu na neplatnost voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. října 2017,

takto:

I. Návrh s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Návrh na zahájení řízení

[1] V písemném návrhu doručeném Nejvyššímu správnímu soudu dne 3. 11. 2017 navrhovatelka požadovala vyslovení neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. října 2017. V organizaci voleb a sčítání hlasů spatřovala mnohonásobná pochybení, která podle ní mohla zásadním způsobem ovlivnit výsledek voleb. V první sérii námitek, týkajících se diskriminace nezávislých kandidátů, umělé uzavírací klauzule, příspěvku na volební náklady a způsobu přepočtu hlasů na mandáty, navrhla, aby se Nejvyšší správní soud obrátil na Ústavní soud postupem podle čl. 95 odst. 2 Ústavy. Brojila dále proti příspěvkům na činnost politických stran ze státního rozpočtu a neobjektivnímu způsobu informování veřejnoprávních i soukromých médií o kandidujících subjektech. Upozornila také na několik incidentů, které narušily průběh hlasování, mezi nimi tvrzené kupčení s hlasy, krádež voličských průkazů, zatčení představitele jedné z kandidujících stran, prodloužení doby hlasování v jednom z volebních okrsků, chyby při sčítání preferenčních hlasů a chyby při distribuci volebních lístků do domácností. Konečně navrhovatelka vyzdvihla neobvyklé změny průběžných výsledků a rozdíly v konečných výsledcích hlasování mezi jednotlivými volebními kraji, v čemž spatřovala důkaz zmanipulování výsledku voleb.

[2] Dne 9. 11. 2017 pak navrhovatelka doručila Nejvyššímu správnímu soudu podání nazvané Doplnění žaloby na vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny . V něm doplnila, že žaloba směřuje proti zvolení všech zvolených poslanců, které zároveň vyjmenovala.

II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[3] Nejvyšší správní soud musí návrh z procesních důvodů odmítnout. Návrh totiž směřuje k vyslovení neplatnosti voleb, respektive po doplnění ze dne 9. 11. 2017 také k vyslovení neplatnosti volby všech zvolených kandidátů. Takový návrh je však nepřípustný. Podle platné právní úpravy nemůže občan v případě voleb do Poslanecké sněmovny navrhnout vyslovení neplatnosti voleb, jak učinila navrhovatelka v původním podání, nýbrž pouze vyslovení neplatnosti volby kandidáta, a to jen těch kandidátů, kteří byli ve volbách do Poslanecké sněmovny zvoleni ve volebním kraji, v němž má občan přihlášen trvalý pobyt (§ 87 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen volební zákon ). Nejvyšší správní soud se ve své judikatuře touto právní úpravou setrvale řídí a návrhy na vyslovení neplatnosti volby kandidáta v jiném volebním kraji, než ve kterém je navrhovatel zapsán do stálého seznamu voličů v některém z volebních okrsků, odmítá pro chybějící aktivní legitimaci navrhovatele (srov. např. již usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. června 2006, č. j. Vol 5/2006-46, publ. pod č. 944/2006 Sb. NSS).

[4] Podat návrh na neplatnost volby všech kandidátů ve volbách do Poslanecké sněmovny (fakticky návrh na neplatnost celých voleb do Poslanecké sněmovny) může pouze politická strana, hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována ve všech volebních krajích, jestliže podá návrh na vyslovení neplatnosti volby kandidátů v každém volebním kraji. Stěžovatelka však podala volební stížnost jako občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen (§ 87 odst. 1 volebního zákona), a platí tak pro ni výše uvedené omezení.

[5] Nejvyšší správní soud proto musel návrh na vyslovení neplatnosti celých voleb do Poslanecké sněmovny odmítnout, neboť navrhovatelka se zde domáhá něčeho, co zákonná úprava vůbec neumožňuje, a jde tedy v širším slova smyslu o návrh nepřípustný [§ 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]; k tomu viz např. usnesení č. j. Vol 120/2013-42 ze dne 14. listopadu 2013.

III. Náklady řízení

[6] O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího správního soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. listopadu 2017

Tomáš Langášek předseda senátu