Vol 41/2017-13

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška (soudce zpravodaj) a soudců Josefa Baxy, Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Miloslava Výborného v právní věci navrhovatele: Ing. O. L., proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 4, Praha 4, ve věci týkající se návrhu na vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

takto:

I. Návrh s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Navrhovatel doručil dne 2. listopadu 2017 Nejvyššímu správnímu soudu návrh, jímž se domáhal vyslovení neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky proběhnuvších ve dnech 20. a 21. října 2017 (dále jen volby do Poslanecké sněmovny ), neboť tyto volby dle názoru navrhovatele proběhly v rozporu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod. Nejprve navrhovatel namítal, že voleb do Poslanecké sněmovny se podle § 31 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen volební zákon ), mohly účastnit pouze registrované politické strany a politická hnutí, což dle názoru navrhovatele odporuje čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Navrhovatel dále zpochybnil ústavní konformitu uzavírací klauzule a příspěvku na úhradu volebních nákladů (z důvodu diskriminace malých politických subjektů a omezení svobodné soutěže politických sil), rozdělení volebního území na volební kraje (z důvodu rozporu se zásadou poměrného zastoupení), financování politických stran ze státního rozpočtu, odstupňovaného přístupu jednotlivých politických subjektů do médií a zveřejňování předvolebních průzkumů. Navrhovatel dále upozornil na některé podezřelé okolnosti, které průběh voleb do Poslanecké sněmovny provázely, konkrétně na prodej předních míst na kandidátních listinách některých politických stran a hnutí, uplácení voličů, krádež voličských průkazů, zatčení předsedy politické strany SPR-Republikánské strany Československa Miroslava Sládka, odložené hlasování ve volebním okrsku č. 40 v Opavě, distribuci pouze vybraných volebních lístků v některých městech, chybné započítávání preferenčních hlasů, faktické zbavení pacientů Fakultní nemocnice v Praze-Krči volebního práva, výpadek serveru www.volby.cz a opomenutí hlasů odevzdaných některým malým politickým stranám při sčítání. V závěru navrhovatel též poukázal na statisticky nepravděpodobné rozdíly ve volebních výsledcích mezi jednotlivými kraji. Všechny uvedené vady ve svém souhrnu dle názoru navrhovatele mohly hrubě ovlivnit výsledky voleb do Poslanecké sněmovny, a proto navrhuje vyslovení jejich neplatnosti.

[2] Podle platné právní úpravy může občan navrhnout vyslovení neplatnosti volby jen těch kandidátů, kteří byli ve volbách do Poslanecké sněmovny zvoleni ve volebním kraji, v němž má občan přihlášen trvalý pobyt (§ 87 odst. 1 volebního zákona)-v případě navrhovatele tedy v Plzeňském kraji. Nejvyšší správní soud se ve své judikatuře touto právní úpravou setrvale řídí a návrhy na vyslovení neplatnosti volby kandidáta v jiném volebním kraji, než ve kterém je navrhovatel zapsán do stálého seznamu voličů v některém z volebních okrsků, odmítá pro chybějící aktivní legitimaci navrhovatele (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. června 2006 č. j. Vol 5/2006-46, č. 944/2006 Sb. NSS).

[3] Podat návrh na neplatnost volby všech kandidátů ve volbách do Poslanecké sněmovny (fakticky návrh na neplatnost celých voleb do Poslanecké sněmovny) může podat pouze politická strana, hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována ve všech volebních krajích, jestliže podá návrh na vyslovení neplatnosti volby kandidátů v každém volebním kraji. Navrhovatel však podal volební stížnost jako občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen (§ 87 odst. 1 volebního zákona), a platí tak pro něj výše uvedené omezení.

[4] Nejvyšší správní soud proto návrh na vyslovení neplatnosti celých voleb do Poslanecké sněmovny odmítl, neboť navrhovatel se zde domáhá něčeho, co zákonná úprava vůbec neumožňuje, a jde tedy v širším slova smyslu o návrh nepřípustný [§ 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]; viz např. usnesení č. j. Vol 120/2013-42 ze dne 14. listopadu 2013.

[5] Nákladový výrok se opírá o § 93 odst. 4 soudního řádu správního, podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího správního soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. listopadu 2017

Tomáš Langášek předseda senátu