Vol 33/2017-40

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy Tomáše Langáška a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci navrhovatelů: a) Ing. J. M., b) Ing. J. F., oba zastoupeni Mgr. Tomášem Urbanem, advokátem se sídlem Sadová 2446, Rakovník, proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, o návrhu na vyslovení neplatnosti voleb a hlasování do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. října 2017,

takto:

I. Návrh s e o d m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Návrhem ze dne 31. 10. 2017 se navrhovatelé domáhali toho, aby Nejvyšší správní soud vyslovil neplatnost voleb a hlasování do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. 10. 2017.

[2] Uvedli, že chybnou činností státních úředníků se všichni občané České republiky stali nevědomky dlužníky navrhovatele ad a). Navrhovatel ad b) je členem Společenství legitimních věřitelů ČR, které bylo založeno jako reakce na nezákonný postup státu. Navrhovatelé rozdělují občany na legitimní věřitele a legitimní dlužníky. Podle jejich názoru nebyly volby platně vyhlášeny, neboť se tak stalo ze strany dlužníků. Zákonodárný orgán je též sestaven z dlužníků, což navrhovatelé jakožto legitimní věřitelé nemohou akceptovat. Proto navrhují vyslovení neplatnosti voleb.

[3] Dále se navrhovatelé domáhají vyslovení neplatnosti hlasování, neboť došlo k manipulaci s hlasy zahraničních voličů. Orgány státní moci nezabezpečují dostatečně hlasy voličů před jejich zneužitím. Navrhují proto vyslovení neplatnosti hlasování.

[4] Nejvyšší správní soud návrh vyhodnotil podle jeho obsahu a dospěl k závěru, že jde o návrh na neplatnost voleb a hlasování do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. 10. 2017. Takto svůj návrh ostatně navrhovatelé sami označili.

[5] Pro soudní přezkum voleb do Parlamentu České republiky je určující znění § 87 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen volební zákon ), dle něhož platí:

(1) Podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována, (dále jen navrhovatel ). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. (2) Podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, každá politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát, jejichž přihláška k registraci ve volebním obvodu byla pro volby do Senátu zaregistrována, (dále jen navrhovatel ). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. (3) Návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. (4) Návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. (5) Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.

[6] Výkladem citovaného ustanovení se Nejvyšší správní soud zabýval v usnesení ze dne 26. 6. 2006, č. j. Vol 5/2006-46, publikovaném pod č. 944/2006 Sb. NSS, dostupném z www.nssoud.cz. Zde soud objasnil, že voleb do Poslanecké sněmovny se týká § 87 odst. 1 volebního zákona, zatímco § 87 odst. 2 tohoto zákona se týká voleb do Senátu. Z těchto ustanovení je patrné, že u voleb do Poslanecké sněmovny je možno podat výhradně návrh na neplatnost volby kandidáta (či více kandidátů), kdežto u voleb do Senátu je možno podat návrh na neplatnost hlasování, návrh na neplatnost voleb či návrh na neplatnost volby kandidáta.

[7] Úprava v § 87 odst. 3 až 5 volebního zákona není samostatná, ale jde o ustanovení navazující na § 87 odst. 1 a 2 daného zákona. To znamená, že v § 87 odst. 1 a 2 volebního zákona je stanoveno, jaký typ návrhu je možno u jednotlivých voleb podat, a v § 87 odst. 3 až 5 daného zákona jsou uvedeny důvody jednotlivých typů návrhů.

[8] Voleb do Poslanecké sněmovny se týká pouze § 87 odst. 5 volebního zákona, pro bližší odůvodnění lze odkázat na zmíněné usnesení sp. zn. Vol 5/2006. Ustanovení § 87 odst. 3 a 4 volebního zákona se na základě stejné argumentace pro volby do Poslanecké sněmovny nepoužije.

[9] Lze shrnout, že z právní úpravy vyplývá, že u voleb do Poslanecké sněmovny nelze podat návrh na neplatnost voleb a hlasování, ale pouze návrh na neplatnost volby kandidáta (resp. více kandidátů).

[10] Navrhovatelé však napadají výhradně neplatnost voleb a hlasování. Tyto námitky však nejsou z výše uvedených důvodů v projednávané věci přípustné. Nejvyšší správní soud proto jejich návrh odmítl dle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ).

[11] O náhradě nákladů řízení o návrhu bylo rozhodnuto dle § 93 odst. 4 s. ř. s., dle něhož na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků.

P o u č e n í : Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího správního soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. pokračování

V Brně dne 16. listopadu 2017

Tomáš Langášek předseda senátu