Vol 32/2017-16

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška a soudců a soudkyně Josefa Baxy, Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Miloslava Výborného (soudce zpravodaj), v právní věci navrhovatele: K. F., proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/4, Praha 4, ve věci návrhu na neplatnost voleb a volby všech zvolených kandidátů a jejich náhradníků ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. října 2017,

takto:

I. Návrh s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

[1] V návrhu doručeném Nejvyššímu správnímu soudu dne 31. 10. 2017 navrhovatel požadoval vyslovení neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. října 2017. Navrhovatel se domáhal neplatnosti voleb, a tím i neplatnosti volby všech kandidátů a jejich náhradníků, a to z důvodu protiprávních a protiústavních zásahů do svých práv a zásahů do práva na rovnou soutěž politických stran. Argumentoval, že volby jsou svobodnou a veřejnou soutěží politických stran; cílem politických stran je podíl na moci a ovlivňování společenských procesů v celém volebním období. Nezákonnost měla být dle něj spáchána televizním a rozhlasovým vysíláním, denním tiskem, pasivitou nebo podporou orgánů veřejné správy, porušením zákona č. 143/2001 Sb. o ochraně veřejné soutěže a předpisech souvisejících a výpadkem počítačového systému Českého statistického úřadu v době sčítání . Závěrem konstatoval, že z desíti protežovaných a nezákonně propagovaných politických stran a hnutí jich devět uspělo a postoupilo do Parlamentu, zatímco z těch, které podporovány nebyly, neuspěla ani jedna.

II.

[2] Odpůrce ve vyjádření k návrhu poukázal na ustanovení § 16 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, které stanoví podmínky volební kampaně. Odkázal též na své usnesení ze dne 23. října 2017, č. 199, v němž vzal na vědomí informaci předsedkyně Českého statistického úřadu o DDoS útoku na vnější komunikační infrastrukturu externího dodavatele; v důsledku tohoto útoku došlo k výpadkům na prezentačních webech volby.cz a volbyhned.cz; útok však neovlivnil ani přenos výsledků ani zpracování voleb.

III.

[3] Nejvyšší správní soud musí návrh z procesních důvodů odmítnout. Podle platné právní úpravy může občan navrhnout vyslovení neplatnosti volby jen těch kandidátů, kteří byli ve volbách do Poslanecké sněmovny zvoleni ve volebním kraji, v němž má občan přihlášen trvalý pobyt (§ 87 odst. 1 volebního zákona). Nejvyšší správní soud se ve své judikatuře touto právní úpravou setrvale řídí a návrhy na vyslovení neplatnosti volby kandidáta v jiném volebním kraji, než ve kterém je navrhovatel zapsán do stálého seznamu voličů v některém z volebních okrsků, odmítá pro chybějící aktivní legitimaci navrhovatele (srov. např. již usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. června 2006, čj. Vol 5/2006-46, č. 944/2006 Sb. NSS).

[4] Podat návrh na neplatnost volby všech kandidátů ve volbách do Poslanecké sněmovny (fakticky návrh na neplatnost celých voleb do Poslanecké sněmovny) může pouze politická strana, hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována ve všech volebních krajích, jestliže podá návrh na vyslovení neplatnosti volby kandidátů v každém volebním kraji. Stěžovatel však podal volební stížnost jako občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen (§ 87 odst. 1 volebního zákona), a platí tak pro něj výše uvedené omezení.

[5] Nejvyšší správní soud proto návrh na vyslovení neplatnosti celých voleb do Poslanecké sněmovny musel odmítnout, neboť navrhovatel se zde domáhá něčeho, co zákonná úprava vůbec neumožňuje, a jde tedy v širším slova smyslu o návrh nepřípustný [§ 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]; k tomu viz např. usnesení čj. Vol 120/2013-42 ze dne 14. listopadu 2013.

IV.

[6] O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího správního soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.)

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. listopadu 2017

Tomáš Langášek předseda senátu