č. j. Vol 27/2006-21

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Brigity Chrastilové, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatele Bc. R. T., proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem Náměstí Hrdinů 3, Praha 4, v řízení o návrhu označeném jako podnět k prošetření správnosti sčítání hlasů v letošních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za okrsek č. 11 města Český Těšín ,

takto:

I. Návrh s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Navrhovatel podal dne 9. 6. 2006 k Nejvyššímu správnímu soudu návrh (doručen dne 12. 6. 2006) označený jako podnět k prošetření správnosti sčítání hlasů v letošních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za okrsek č. x města Český Těšín . Podáním ze dne 15. 6. 2006 (Nejvyššímu správnímu soudu doručeným dne 19. 6. 2006) uvedený návrh dále doplnil.

V návrhu navrhovatel uvádí, že se dne 3. 6. 2006 zúčastnil voleb ve volební místnosti okrsku č. x města Český Těšín, následně pak sledoval konečné volební výsledky na internetové stránce volby.cz Českého statistického úřadu. Dva kandidáti za stranu, kterou navrhovatel podpořil, nemají podle Českého statistického úřadu žádný preferenční hlas. Jelikož minimálně on tyto dva kandidáty označil preferenčním hlasem, dotázal se Českého statistického úřadu, zda nemohlo dojít z jeho strany k pochybení v prezentaci volebních výsledků na internetu, odpověď Českého statistického úřadu byla negativní. Navrhoval vznáší pochybnost nad korektním zpracováním preferenčních hlasů v okrsku číslo x města Český Těšín. V doplnění návrhu navrhovatel konstatuje, že hlasoval pro Stranu zelených, volební stranu č. 8, a preferenčním hlasem označil K. M., a A. Š. Navrhovatel uvádí, že rozpor oficiálních výsledků voleb za volební okrsek č. x s jím provedeným hlasováním jej přivádí k otázce, zda zpracování preferenčních hlasů proběhlo v uvedeném volebním okrsku zcela v souladu se zákonem.

Státní volební komise ve vyjádření k tomuto návrhu uvedla, že Český statistický úřad jí sdělil, že ověřil postup svého pověřeného zaměstnance na pracovišti u Městského úřadu v Českém Těšíně, který výsledky od příslušné okrskové volební komise přejímal, přičemž Český statistický úřad nezjistil žádné pochybení nebo odchylku od stanovených principů práce zakotvených v zákoně č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 247/1995 Sb. ). Český statistický úřad dále potvrdil, že data z volebního okrsku č. x v Českém Těšíně byly převzaty a uloženy do systému zpracování přesně tak, jak je okrsková volební komise v zápisu o průběhu a výsledku hlasování Českému statistickému úřadu předala. Státní volební komise se domnívá, že při případné kontrole volební dokumentace z tohoto okrsku nelze postupovat jinak, než přepočítat výsledky.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou splnění procesních náležitostí podaného návrhu a v tomto směru zjistil, že návrh byl podán včas a že navrhovatel je zapsán ve stálém seznamu voličů vedeném Městským úřadem v Českém Těšíně, takže je k podání tohoto návrhu aktivně legitimován (§ 87 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb.). Zároveň soud konstatuje, že návrh sice je označen jako podnět k prošetření sčítání hlasů , z jeho obsahu je nicméně seznatelné, že je podřaditelný pod návrh na neplatnost volby kandidáta, upravený v ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb.

Proto soud přistoupil k meritornímu projednání a rozhodnutí návrhu.

Z volební dokumentace (včetně všech odevzdaných hlasovacích lístků), vyžádané od Městského úřadu v Českém Těšíně a vztahující se k volebnímu okrsku č. x, soud především seznal, že se k volbám skutečně dostavil Bc. R. T.

Po přepočítání hlasovacích lístků soud zjistil, že volební strana č. 18-Strana zelených ve volebním okrsku č. x obdržela celkem 39 platných hlasů. To koresponduje s údajem o počtu platných hlasů pro tuto stranu uvedeným v tiskopise Výsledky hlasování pro politické strany, politická hnutí a koalice ve volebním okrsku (dále Výsledek hlasování ). Dle Výsledku hlasování obdrželi přednostní hlasy kandidáti s pořadovým č. x (čtyři přednostní hlasy), č. x (jeden přednostní hlas), č. x (jeden přednostní hlas), č. x (dva přednostní hlasy), č. x (dva přednostní hlasy), č. x (tři přednostní hlasy) a č. x (dva přednostní hlasy). Kandidáti s pořadovým č. x a x dle Výsledku hlasování neobdrželi žádný přednostní hlas.

Nejvyšší správní soud však při kontrole předložené volební dokumentace zjistil, že se v ní nachází hlasovací lístek pro volební stranu č. 18-Stranu zelených, na němž jsou vyznačeny dva preferenční hlasy, a to jeden pro kandidátku č. x K. M. a jeden pro kandidáta č. x A. Š. Uvedený hlasovací lístek byl založen v obálce označené Okrsek č. x, Platné hlasovací lístky bez vyznačení přednostních hlasů pro stranu, hnutí, koalici č. 18 , která obsahovala dále jen hlasovací lístky bez označení přednostních hlasů. Kontrolou hlasovacích lístků založených v obálce označené Okrsek č. x, Hlasovací lístky s platnými přednostními hlasy a pomocné hlasovací lístky (příp. i sumarizační archy) pro sčítání přednostních hlasů pro stranu, hnutí, koalici č. 18 vyplynulo, že počet ostatních preferenčních hlasů uplatněných pro kandidáty volební stranu č. 18 souhlasí s údaji uvedenými ve Výsledku hlasování.

Na základě provedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům.

Podle ustanovení § 87 odst. 5 zákona č. 247/1995 Sb. návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že předmětný návrh představuje prostředek soudní ochrany namířený proti zvolení konkrétního kandidáta (příp. kandidátů) do Poslanecké sněmovny, přičemž pokud by soud tomuto návrhu vyhověl, rozhodl by o neplatnosti volby kandidáta (§ 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní), tzn. s účinky ex tunc.

Jak vyplývá z dikce ustanovení § 87 odst. 5 zákona č. 247/1995 Sb. a ze samotného smyslu předmětného právního institutu, za základní předpoklady vyhovění tomuto typu volební stížnosti je-v obecné rovině-nutno označit především tři následující: (1.) protizákonnost, tzn. porušení některých ustanovení zákona č. 247/2005 Sb.; (2.) vztah mezi touto protizákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno volební stížností a (3.) zásadní intenzitu této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu předmětného kandidáta. Jinak řečeno, tato intenzita musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, nebyl by tento kandidát zřejmě vůbec zvolen. Zjednodušeně řečeno tedy tato intenzita způsobuje zatemnění volebních výsledků, tzn. jejich zásadní zpochybnění.

Optikou předchozích východisek nazíral soud rovněž na námitky navrhovatele, obsažené ve volební stížnosti. V projednávané věci tak je nutno především konstatovat, že navrhovatel v podstatě nezpochybňuje volbu některého konkrétního kandidáta a svoji argumentaci omezuje na nepřihlédnutí k dvěma přednostním hlasům, odevzdaným pro kandidáty politické strany č. 18-Strany zelených K. M. a A. Š. ve volebním okrsku č. x v Českém Těšíně.

Při hodnocení uplatněné námitky navrhovatele je nutno vycházet ze skutečnosti, že při volbách do Poslanecké sněmovny se zákonodárce rozhodl pro tzv. vázané kandidátní listiny (oproti možnosti přísně vázané či naopak volné kandidátní listiny). To znamená, že každý volič disponuje pouze jedním hlasem, který odevzdává pro příslušnou volební stranu (tzn. pro politickou stranu nebo koalici politických stran), což se projevuje zejména v tom, že při aktu hlasování vloží do úřední obálky a následně i do volební schránky jeden hlasovací lístek. Na tomto hlasovacím lístku však může zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u dvou kandidátů vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost (§ 39 zákona č. 247/1995 Sb.). Při následném zjišťování výsledků voleb je rozhodné, kolik obdržela každá volební strana hlasů, přičemž přednostní (preferenční) hlasy se uplatní teprve tehdy, pokud politická strana překročí uzavírací klausuli ve výši 5% z celkového počtu odevzdaných platných hlasů, u koalic se tato klausule násobí až do výše 20% (zákon č. 247/1995 Sb. zde velmi nepřesně hovoří o postupu do skrutinia, § 49). Přitom k přednostním hlasům se ani v tomto případě nepřihlíží automaticky, nýbrž pouze tehdy, jestliže některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 7% z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto volební stranu (§ 50 odst. 5 cit. zákona).

V projednávané věci z oficiálních výsledků voleb do Poslanecké sněmovny konaných ve dnech 2. a 3. 6. 2006 (publikovaných v Hospodářských novinách dne 6. 6. 2006) vyplývá, že kandidátka K. M. skončila v Moravskoslezském volebním kraji jako xx nezvolená náhradnice, když obdržela 169 přednostních hlasů, a že kandidát A. Š. skončil v tomto volebním kraji jako xx nezvolený kandidát, když obdržel celkem 136 přednostních hlasů. Protože Strana zelených získala v tomto volebním kraji celkem 26 528 hlasů, činí 7% z tohoto počtu, nezbytných pro zohlednění přednostních hlasů v pořadí na kandidátní listině, nejméně 1 856 přednostních hlasů. Tohoto počtu však nedosáhl žádný z kandidátů této politické strany a proto se k přednostním hlasům vůbec nepřihlíželo a mandáty obdrželi kandidáti výhradně podle pořadí, v jakém byli uvedeni na hlasovacím lístku.

Přitom je zjevné, že na této skutečnosti nemohlo nic změnit zjištěné pochybení okrskové volební komise č. x v Českém Těšíně, jelikož ani po připočtení jednoho přednostního hlasu K. M. a jednoho přednostního hlasu A. Š. by celkový počet preferencí těchto kandidátů nedosáhl uvedené hranice 7%.

Jakkoliv tedy Nejvyšší správní soud v činnosti předmětné okrskové volební komise skutečně shledal pochybení v tom smyslu, že ve výsledném protokolu o výsledcích voleb nezaznamenala zmíněné přednostní hlasy a věcná podstata námitky navrhovatele je proto oprávněná, jedná se o porušení volebního zákona, které se ze shora prezentovaných důvodů nemohlo nikterak projevit na zákonnosti volby některého ze zvolených kandidátů Strany zelených ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v Moravskoslezském kraji.

Proto soud dospěl k závěru, že podaná volební stížnost není důvodná.

Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podaný návrh zamítl, a to bez nařízení jednání (§ 89 odst. 5 s. ř. s.).

Podle ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s. nemá na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků právo.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. června 2006

JUDr. Vojtěch Šimíček předseda senátu