UOHS S719/2013
Rozhodnutí: S719/2013/KS-9679/2014/840/LBř Instance I.
Věc Spojení soutěžitelů MID EUROPA PARTNERS LLP a IMUNO s.r.o. a Laboratoře Euromedic s.r.o.
Účastníci MID EUROPA PARTNERS LLP Laboratoře Euromedic s.r.o IMUNO s.r.o
Typ správního řízení Spojování soutěžitelů (fúze)
Typ rozhodnutí povoleno
Rok 2013
Datum nabytí právní moci 27. 5. 2014
Dokumenty dokument ke stažení 701 KB




Č. j.: ÚOHS-S719/2013/KS-9679/2014/840/LBř

o 9. 5. 2014


Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S719/2013/KS, zahájeném dne 18. 11. 2013 podle § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 15 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s § 21 téhož zákona, na základě návrhu účastníka řízení, společnosti MID EUROPA PARTNERS LLP, se sídlem Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Londýn, 161 Brompton Road, zastoupeného JUDr. Tomášem Čihulou, LL.M. Eur., Ph.D., advokátem, se sídlem Praha 1, Na Příkopě 19, na základě plné moci, na povolení spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 a násl. téhož zákona, vydává toto
rozhodnutí:

Spojení soutěžitelů MID EUROPA PARTNERS LLP, se sídlem Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Londýn, 161 Brompton Road, na straně jedné, a Laboratoře Euromedic s.r.o., se sídlem Praha 8, Poznaňská 461, IČ: 24686573, a IMUNO s.r.o., se sídlem Jirkov, Osvobození 1138, okres Chomutov, IČ: 25042611, na straně druhé, ke kterému má dojít podle § 12 odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, na základě Smlouvy o koupi a prodeji společností IMUNO s.r.o. a Laboratoře Euromedic s.r.o., uzavřené dne 17. 10. 2013 mezi společnostmi EUROMEDIC LAB B.V., se sídlem Nizozemské království, Amsterdam, Fred. Roekestraat 123, a EUROMEDIC Česká republika s.r.o., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 15/583 B, IČ: 27087131, jako prodávajícími, a společnostmi Gerlach Investments S.a.r.l., se sídlem Lucemburské velkovévodství, Luxembourg, Boulevard de le Foire 11-13, a AeskuLab k.s., se sídlem Praha 6, Evropská 2589/33b, IČ: 60470488, jako kupujícími, v jejímž důsledku má společnost MID EUROPA PARTNERS LLP, prostřednictvím svých dceřiných společností Gerlach Investments S.a.r.l. a AeskuLab k.s., nabýt 100% obchodní podíl ve společnostech Laboratoře Euromedic s.r.o. a IMUNO s.r.o., a tím i možnost tyto společnosti výlučně kontrolovat, se podle § 16 odst. 2 a 5 téhož zákona,
POVOLUJE.

Odůvodnění
1. Skutečnost, že se Úřad spojením zabývá, byla v souladu s § 16 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), v platném znění (dále též zákon ), zveřejněna v Obchodním věstníku č. OV 439418-131121 ze dne 21. 11. 2013. Současně byla tato skutečnost zveřejněna na internetových stránkách Úřadu. Ve stanovené lhůtě 5 dnů pro podání případných připomínek Úřad žádnou námitku k uvedenému spojení soutěžitelů neobdržel.
2. Za účelem získání informací potřebných k náležitému zjištění skutkového stavu v oblasti dotčené předmětným spojením Úřad oslovil konkurenty a odběratele spojujících se soutěžitelů a zdravotní pojišťovny působící ve spojením dotčené oblasti. Některé z oslovených subjektů ve svých vyjádřeních sdělily Úřadu námitky proti posuzovanému spojení soutěžitelů. [1]
3. Na základě podkladů poskytnutých účastníkem řízení, společností MID EUROPA PARTNERS LLP, se sídlem Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Londýn, 161 Brompton Road (dále jen MEP , skupina MEP nebo Účastník řízení ), a oslovenými subjekty a na základě závěrů provedené analýzy vycházející ze všech ve správním řízení shromážděných informací o spojením dotčených trzích i o souvisejících oblastech, dospěl Úřad v rámci třicetidenní lhůty ve smyslu § 16 odst. 2 in fine zákona k závěru, že posuzované spojení soutěžitelů vzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže.
4. Z tohoto důvodu Úřad oznámil Účastníkovi řízení dopisem č.j. ÚOHS-S719/2013/KS-24791/2013/840/LBř ze dne 19. 12. 2013 (dále jen Oznámení o pokračování v řízení ), že ve smyslu § 16 odst. 2 in fine zákona bude nadále pokračovat v řízení a že rozhodnutí ve věci bude vydáno v souladu s § 16 odst. 5 zákona ve lhůtě pěti měsíců od zahájení správního řízení.
5. Při posuzování spojení soutěžitelů vycházel Úřad zejména z návrhu na povolení spojení, dotazníku k povolení spojení, listiny zakládající spojení, výpisů z obchodního rejstříku, výročních zpráv, dále informací doplněných Účastníkem řízení v průběhu správního řízení, jakož i dalších skutečností týkajících se spojujících se soutěžitelů a spojením dotčené oblasti. Úřad vycházel rovněž z vyjádření a stanovisek oslovených subjektů k posuzovanému spojení. I. Notifikační podmínky
6. K navrhované transakci má dojít na základě Smlouvy o koupi a prodeji společností IMUNOs.r.o. a Laboratoře Euromedic s.r.o. (dále jen Smlouva ), která byla uzavřena dne 17. 10. 2013 mezi společnostmi EUROMEDIC LAB B.V., se sídlem Nizozemské království, Amsterdam, Fred. Roekestraat 123, a EUROMEDIC Česká republika s.r.o., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 15/583 B, IČ: 27087131, jako prodávajícími, a společnostmi Gerlach Investments S.a.r.l., se sídlem Lucemburské velkovévodství, Luxembourg, Boulevard de le Foire 11-13 (dále jen Gerlach ), a AeskuLab k.s., se sídlem Praha 6, Evropská 2589/33b, IČ: 60470488 (dále jen AeskuLab ), jako kupujícími. Společnosti Gerlach a AeskuLab patří do podnikatelské skupiny, v jejímž čele stojí společnost MEP.
7. V důsledku uvedené smlouvy má společnost MEP získat, prostřednictvím společností Gerlach a AeskuLab, celkově [2] 100% obchodní podíly ve společnostech Laboratoře Euromedic s.r.o., se sídlem Praha 8, Poznaňská 461, IČ: 24686573 (dále jen Laboratoře Euromedic ), a IMUNO s.r.o., se sídlem Jirkov, Osvobození 1138, okres Chomutov, IČ: 25042611 (dále jen IMUNO ), a to včetně dceřiných společností společnosti Laboratoře Euromedic, kterými jsou společnosti BioCyt, v.o.s., se sídlem Brno, Bieblova 22, okres Brno-město, IČ: 49434209 (dále jen BioCyt ), a HistoCyt s.r.o., se sídlem Čáslav, Jeníkovská 348/17, IČ: 27362353 (dále jen HistoCyt ). [3]
8. Nabytím 100% obchodních podílů ve společnostech Laboratoře Euromedic a IMUNO získá skupina MEP možnost vykonávat rozhodující vliv na činnost společností Laboratoře Euromedic a IMUNO, a tedy i možnost tyto společnosti ve smyslu § 12 odst. 4 zákona kontrolovat.
9. Posuzovaná transakce tak představuje spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 3 písm. a) zákona, neboť podle citovaného ustanovení se za spojení soutěžitelů považuje situace, kdy jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují již jednoho soutěžitele, anebo jestliže jeden nebo více podnikatelů získá možnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů.
10. Dále se Úřad zabýval otázkou, zda předmětné spojení splňuje také druhé notifikační kritérium, stanovené v § 13 zákona. Vzhledem k tomu, že celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů dosáhli každý za poslední účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, je notifikační podmínka stanovená v § 13 písm. a) zákona splněna, a spojení soutěžitelů tak podléhá povolení Úřadu.
II. Charakteristika spojujících se soutěžitelů
11. Skupina MEP působí na území České republiky mimo jiné v oblasti poskytování klinických laboratorních vyšetření, [4] a to prostřednictvím společnosti AeskuLab Holding, a.s. (výlučně kontrolované společností Gerlach ze skupiny MEP), která výlučně kontroluje společnost Cytologická laboratoř Trutnov s.r.o. a je komplementářem společností AeskuLab k.s. a BIOLAB Praha k.s., jejichž komanditistou je společnost Gerlach (v dalším textu tohoto rozhodnutí jsou vyjmenované společnosti označovány společně jako skupina AeskuLab ).
12. Skupina MEP prostřednictvím skupiny AeskuLab poskytuje v České republice klinická laboratorní vyšetření v oborech biochemie (klinická chemie), hematologie, mikrobiologie, imunologie, alergologie a patologie, přičemž provozuje síť [...OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ...] laboratoří, z čehož jsou [...OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ...] centrální a [...OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ...] je satelitních, a [...OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ...] odběrných center. Centrální laboratoře skupiny MEP se nacházejí v Praze, Mostišti (kraj Vysočina) a Ostravě. Jedná se o plně vybavené laboratoře, které jsou schopny provádět vyšetření častěji a při nižších nákladech [5] než satelitní laboratoře, ze kterých jsou do centrálních laboratoří sváženy vzorky. Satelitní laboratoře fungují jako logistické uzly, kde se odebírají vzorky a kde jsou předávány výsledky vyšetření klientům, kterými jsou praktičtí lékaři, specialisté, kliniky bez vlastních laboratoří a pacienti samoplátci. Satelitní laboratoře obvykle poskytují biochemická a hematologická vyšetření a mají také důležitou roli při poskytování zpětné vazby lékařům. [6]
13. Nabývané společnosti Laboratoře Euromedic , I MUNO , BioCyt a HistoCyt (společně Nabývaný soutěžitel ) jsou n a území České republiky rovněž činné v oblasti poskytování klinických laboratorních vyšetření. Nabývaný soutěžitel provozuje v České republice [...OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ...] laboratoří, z čehož jsou [...OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ...] centrální a [...OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ...] je satelitních, a [...OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ...] odběrových center. Centrální laboratoře Nabývaného soutěžitele se nacházejí v Praze a Jirkově (Ústecký kraj) .
14. Stejně jako laboratoře skupiny MEP, tak i laboratoře Nabývaného soutěžitele, poskytují klinická laboratorní vyšetření vzorků v oborech biochemie (klinické chemie), hematologie, mikrobiologie, imunologie, alergologie a patologie.
III. Vymezení relevantního trhu
15. Za účelem zjištění, zda navrhované spojení soutěžitelů nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, zejména proto, že by jím vzniklo nebo bylo posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, Úřad vymezuje relevantní trh, kterým se rozumí místo, kde se střetává nabídka s poptávkou po zboží či službách, které jsou schopny uspokojit konkrétní potřebu spotřebitele.
16. Věcně relevantní trh v souladu s § 2 odst. 2 zákona zahrnuje výrobky či služby, které spotřebitel pokládá vzhledem k jejich vlastnostem, ceně a zamýšlenému způsobu použití za shodné nebo vzájemně zastupitelné. Geografický relevantní trh pak zahrnuje v souladu s § 2 odst. 2 zákona území, na němž jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně homogenní a které může být odlišeno od ostatních území zejména tím, že podmínky hospodářské soutěže na těchto jiných územích jsou zřetelně odlišitelné.
17. Při vymezování relevantních trhů v jednotlivých případech spojení soutěžitelů podle §12 odst. 3 zákona se Úřad zaměřuje na činnosti, které na území České republiky provozuje soutěžitel, nad nímž je v důsledku spojení získávána kontrola, a z nich pak zejména na ty, které se zároveň překrývají s činnostmi nabyvatele kontroly.
18. Z výše podaného popisu podnikatelských aktivit spojujících se soutěžitelů vyplývá, že oba spojující se soutěžitelé poskytují na území České republiky klinická laboratorní vyšetření v oblastech biochemie, hematologie, mikrobiologie, imunologie a alergologie a patologie, a předmětné spojení soutěžitelů tak má horizontální povahu.
19. Biochemie (klinická chemie) je oborem laboratorní medicíny, který zkoumá základní biochemické procesy v lidském organismu z hlediska lidského zdraví , léčení nemocí , popřípadě z důvodů prevence vzniku nemocí . Biochemie se zaměřuje na diagnostiku metabolicky závažných chorob, jako jsou např. cukrovka, onemocnění jater, ledvin a štítné žlázy, podílí se však i na sledování účinků léčby a na prevenci vzniku nemocí. Vyšetření se provádějí ze vzorků krve, moči, stolice a dalších biologických materiálů.
20. Hematologie se zabývá diagnostikou a monitorováním pacientů s nemocemi krve a krvetvorných orgánů, včetně onkologických onemocnění krve (např. leukemie, lymfomy) a neonkologických onemocnění krve (anemie, poruchy srážlivosti krve). Hematologie se dále zabývá studiem krve a všemi jejími složkami a studuje zejména buňky krve z hlediska jejich morfologie, kvantity a funkce (morfologie krevních buněk v periferní krvi a kostní dřeni).
21. Mikrobiologie, která zahrnuje mykologii, virologii, parazitologii a bakteriologii, představuje vyšetření biologických vzorků za účelem zjištění citlivosti patogenů (např. bakterie a viry) na různé látky. Mezi nejčastější mikrobiologická vyšetření patří zjišťování různých kultur v tělesných tekutinách a vyšetření citlivosti na antibiotika.
22. Imunologie a alergologie zahrnují vyšetření citlivosti imunitního systému na některé substance. Imunologie souvisí se studiem molekulárních a buněčných složek, které tvoří imunitní systém, jejich fungování a interakcí.
23. Vzorky pro biochemická, hematologická, mikrobiologická, imunologická a alergologická vyšetření by měly být do laboratoře přepraveny v řádu několika málo hodin po odběru, a proto jsou tato vyšetření ze strany odběratelů poptávána na relativně malém území okolo odběrného místa, obvykle maximálně na území kraje, v němž příslušný odběratel (lékař) sídlí. Tomuto závěru odpovídá také procentní geografické rozdělení zákazníků laboratoří spojujících se soutěžitelů, když např. zákazníci požadující tato vyšetření od laboratoří na území Prahy a Středočeského kraje pocházejí z více než [...OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ...] % právě z těchto území. Obdobné rozdělení najdeme rovněž u laboratoří spojujících se soutěžitelů na území Ústeckého kraje.
24. Patologie se zabývá studiem a diagnostikou nemocí a poruch živých systémů a zahrnuje histologické, cytologické a cytopatologické testy.
25. Histologie se zabývá vyšetřením vzorků tkání za účelem stanovení diagnózy pacientů a rovněž se využívá ke zjištění přítomnosti nádorů. Cytologie se zabývá studiem struktury buněk tkání pomocí mikroskopického zkoumání. Cytopatologie studuje a diagnostikuje choroby na buněčné úrovni a pomáhá diagnostikovat nádory a některé infekční choroby a zánětlivé procesy.
26. Tato vyšetření často trvají několik dní a vzorky po odebrání od pacientů není nutné tak rychle dopravit do laboratoří. Laboratoří zabývajících se těmito testy je na území České republiky menší počet. Z uvedených důvodů tak dodavatelé těchto služeb jsou ze strany lékařů mnohdy vybírání z širších regionů. Např. zákazníci požadující tyto typy testů od laboratoří spojujících se soutěžitelů nacházejících se v Praze či Středočeském kraji pocházejí téměř ze [...OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ...] % z jiných krajů České republiky.
III.1. Věcně relevantní trh
27. Jak bylo výše popsáno, spojující se soutěžitelé poskytují na území České republiky klinická laboratorní vyšetření v oborech (odbornostech) a) biochemie (klinické chemie), b) hematologie, c) mikrobiologie, d) imunologie a alergologie a e) patologie.
28. Úřad zkoumal, zda klinická laboratorní vyšetření ve všech uvedených oborech tvoří jeden společný věcně relevantní trh, nebo každý z uvedených oborů, v nichž jsou prováděna klinická laboratorní vyšetření, tvoří samostatný věcně relevantní trh, či zda je třeba věcně relevantní trh vymezit jiným způsobem.
III.1.1. Vymezení věcného relevantního trhu podle Účastníka řízení
29. Účastník řízení v průběhu správního řízení navrhoval, aby pro účely posouzení dopadů spojení byly jednotlivé obory klinických laboratorních vyšetření rozděleny z pohledu věcného do dvou hlavních skupin, z nichž první by tvořila tzv. rutinní klinická laboratorní vyšetření, mezi která Účastník řízení řadí klinická laboratorní vyšetření v oborech biochemie, hematologie, mikrobiologie, imunologie a alergologie, zatímco druhou skupinu by představovala tzv. specializovaná klinická laboratorní vyšetření, zahrnující zejména obor patologie (včetně histologických, cytologických a cytopatologických testů), [7] nebo aby věcně relevantní trh byl vymezen tak, že by do jednoho věcně relevantního trhu spadala klinická laboratorní vyšetření ve všech výše uvedených oborech. [8]
30. Pro navrhované věcné vymezení relevantního trhu v oblasti klinických laboratorních vyšetření v členění na rutinní a specializovaná laboratorní vyšetření předkládal Účastník řízení následující argumenty. [9]
31. Mezi rutinními a specializovanými vyšetřeními existují podle Účastníka řízení podstatné rozdíly. Rutinní klinická laboratorní vyšetření se provádějí především ze vzorků krve a stěrů (s výjimkou určitých mikrobiologických vyšetření), podléhají rychlé zkáze a vyžadují tak jejich vyšetření, tj. provedení testu, v omezeném čase. U vzorků pro rutinní klinická laboratorní vyšetření je tak omezena vzdálenost, na kterou jsou přepravovány.
32. Rutinní vyšetření jsou zpravidla prováděna s využitím moderních automatických zařízení, která jsou schopna provádět vyšetření spadající pod všechny specializace či obory ve skupině rutinních vyšetření, přičemž tato zařízení lze doplňovat o další moduly, které umožní provádění dalších typů vyšetření, případně navýšit kapacitu daného přístroje. Tyto přístroje jsou dle Účastníka řízení používány všemi hlavními soutěžiteli na trhu (včetně nemocnic), neboť jim to umožňuje dosahovat vyšší produktivitu, lepší nákladovou efektivitu, zkrácení obrátkového času a pružnou reakci na změny v poptávce po vyšetřeních různých specializací.
33. Naproti tomu specializovaná klinická laboratorní vyšetření se provádějí ze vzorků, které nepodléhají rychlé zkáze, a mohou tak být vyhodnoceny (provedeny) z odebraných vzorků i po několika dnech po odběru. Z tohoto důvodu mohou být vzorky pro specializovaná vyšetření přepravovány na výrazně delší vzdálenosti a podle Účastníka řízení jsou v praxi vzorky pro specializovaná vyšetření přepravovány přes celé území České republiky. Specializovaná vyšetření jsou založena především na vizuálním hodnocení manuálně připravených vzorků zkušeným laboratorním lékařem.
34. V praxi laboratorní vyšetření probíhá tak, že lékař pro stanovení diagnózy pacienta obvykle objednává celý soubor testů (vyšetření), který často zahrnuje testy patřící pod několik oborů (specializací) ze skupiny rutinních vyšetření. Lékařem požadovaná kombinace testů v konkrétním případě není volena podle toho, pod který obor jednotlivé testy náleží, ale podle její vhodnosti pro stanovení diagnózy konkrétního pacienta. [10]
35. Ve prospěch členění věcného relevantního trhu na rutinní vyšetření, na jedné straně, a specializovaná vyšetření, na druhé straně, případně jeho vymezení tak, že by do jednoho věcně relevantního trhu spadala klinická laboratorní vyšetření ve všech výše uvedených oborech, svědčí podle Účastníka řízení rovněž i skutečnost, že hlavní poskytovatelé těchto klinických laboratorních vyšetření v České republice, například společnosti synlab czech s.r.o., se sídlem Praha 6, U vojenské nemocnice 1200, IČ: 49688804 (dále jen synlab ), a AGEL a.s., se sídlem Prostějov, Mathonova 291/1, IČ: 00534111 (dále jen AGEL ), se profilují jako poskytovatelé všech typů laboratorních vyšetření, nebo alespoň všech typů rutinních vyšetření.
36. V oblasti klinických laboratorních vyšetření v České republice však kromě velkých hráčů působí i řada menších nezávislých laboratoří, které, ačkoli obvykle samy poskytují pouze některé typy rutinních vyšetření, jsou schopny zajistit svým zákazníkům prostřednictvím tzv. outsourcingu také provedení ostatních typů laboratorních vyšetření, a to včetně těch specializovaných. To znamená, že i v situaci, kdy konkrétní laboratoř není schopna poskytnout celou šíři laboratorních vyšetření, může daný poskytovatel využít služeb jiných laboratoří (jiných poskytovatelů klinických laboratorních vyšetření) pro vyhodnocení kteréhokoli konkrétního vzorku.
37. Účastník řízení uvádí, že tato skutečnost by mohla svědčit ve prospěch závěru, že všechny druhy klinických laboratorních vyšetření patří do jednoho věcně relevantního trhu. Společnost MEP k tomuto navrhovanému vymezení věcně relevantního trhu dále dodává, že i z pohledu zákazníků je klíčové, zda konkrétní poskytovatel klinických laboratorních vyšetření je poskytovatelem komplexních služeb v této oblasti.
38. Dále Účastník řízení ve prospěch navrhovaného vymezení věcně relevantního trhu (případně jeho vymezení tak, že by do jednoho věcně relevantního trhu spadala klinická laboratorní vyšetření ve všech výše uvedených oborech) argumentuje požadavky, které musí každý nový poskytovatel klinických laboratorních vyšetření splnit.
39. V této souvislosti Účastník řízení uvádí, že každý nový poskytovatel klinických laboratorních vyšetření musí získat oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů ( zákon o zdravotních službách ), které po splnění požadavků uděluje odpovědný orgán veřejné správy [11] (v tomto oprávnění se uvádí, ve kterých lokalitách a ve kterých odbornostech může daný soutěžitel nabízet své služby).
40. Pro udělení oprávnění musí budoucí poskytovatel splnit zákonem o zdravotních službách stanovené personální požadavky (odpovědný zástupce s odbornou způsobilostí; dále odpovědní specialisté [12] pro každou lokalitu a odbornost). Účastník řízení k tomu uvádí, že (i) i když se požadavky na tyto odborníky liší podle jednotlivých typů vyšetření, není neobvyklé, že jedna osoba splňuje kritéria stanovená pro odpovědného specialistu u více než jedné odbornosti a (ii) personální požadavky se mezi jednotlivými odbornostmi klinických laboratorních vyšetření výrazněji neliší.
41. Dále musí budoucí poskytovatel pro udělení oprávnění splnit technické požadavky stanovené zákonem o zdravotních službách [13] pro konkrétní typy klinických laboratorních vyšetření, která jsou prováděna různými prostředky a někdy také za využití různých zařízení. To však podle Účastníka řízení neomezuje významné poskytovatele v nabízení jejich služeb, protože tito využívají moderních přístrojů schopných provádět širokou škálu klinických laboratorních vyšetření, přičemž tyto přístroje mohou být dále rozšiřovány.
42. Pokud jde o náklady na rozšíření škály poskytovaných vyšetření, tyto podle Účastníka řízení nepředstavují výraznější překážku, protože rozšíření přístrojů pro provádění vyšetření je obvykle realizováno bezplatně (dodavatelé těchto přístrojů jsou k tomuto přístupu motivováni tím, že v případě rozšíření přístrojů stoupá spotřeba činidel používaných připrovádění klinických laboratorních vyšetření). Rovněž tak personální požadavky nepředstavují podle Účastníka řízení zásadní překážku, protože obsluha moderních přístrojů pro vyšetření vzorků vyžaduje minimální počet zaměstnanců. Účastník řízení dále uvádí, že poskytovatelé klinických laboratorních vyšetření nejsou omezeni z pohledu technického ani kapacitou přístrojů, neboť mohou zvýšit kapacitu svých přístrojů např. tak, že by začali nabízet klinická laboratorní vyšetření i v dalších oborech, než nabízí doposud.
43. Navrhované vymezení věcně relevantního trhu opírá Účastník řízení i o rozhodovací praxi ostatních národních soutěžních úřadů, [14] neboť Úřad v žádném ze svých předchozích rozhodnutí týkajících se oblasti klinických laboratorních vyšetření nevymezoval relevantní trh s konečnou platností.
44. Ve prospěch Účastníkem řízení navrhovaného vymezení věcně relevantního trhu by mohl svědčit i trend, kdy v čím dále větším rozsahu jsou testy (klinická laboratorní vyšetření) prováděny v centrálních laboratořích, zatímco poměr testů (klinických laboratorních vyšetření) prováděných v satelitních laboratořích klesá. [15]
III.1.2. Vymezení věcného relevantního trhu podle Úřadu
45. S ohledem na skutečnost, že se Úřad doposud detailně nezabýval otázkou možného vymezení relevantních trhů v oblasti poskytování klinických laboratorních vyšetření na území České republiky, provedl v rámci správního řízení šetření mezi všemi hlavními konkurenty a nejvýznamnějšími odběrateli spojujících soutěžitelů, a to zejména na území Hlavního města Prahy, Středočeského kraje a Ústeckého kraje, kde se činnosti spojujících se soutěžitelů překrývají. V rámci prováděného šetření [16] si Úřad od dotazovaných subjektů vyžádal jejich názor na otázku vymezení produktového relevantního trhu. Z provedeného šetření vyplynuly následující závěry.
46. Z Úřadem oslovených konkurentů spojujících se soutěžitelů, kteří se k otázce věcného vymezení relevantního trhu pro oblast klinických laboratorních vyšetření ve své odpovědi vyjádřili, považuje Úřad za jediný věcně relevantní trh klinických laboratorních vyšetření, který zahrnuje všechny obory, ve kterých jsou klinická laboratorní vyšetření prováděna, celkem 23 % konkurentů. Celkem 43 % z těch konkurentů, kteří se ve svých odpovědích k otázce vymezení věcně relevantního trhu vyjádřili, považuje za věcně relevantní samostatné trhy tvořené jednotlivými obory, v jejichž rámci jsou klinická laboratorní vyšetření prováděna (s tím, že imunologie a alergologie spadají do jednoho společného trhu). Celkem 13 % z těch konkurentů, kteří se ve svých odpovědích k otázce vymezení věcně relevantního trhu vyjádřili, souhlasí s názorem Účastníka řízení, že za věcně relevantní trhy v oblasti provádění klinických laboratorních vyšetření je třeba považovat dva samostatné trhy, a to trh rutinních klinických laboratorních vyšetření a trh specializovaných klinických laboratorních vyšetření. Zbytek konkurentů (tj. 21 %) by trhy nevymezoval žádným z výše uvedených způsobů.
47. V případě Úřadem oslovených odběratelů spojujících se soutěžitelů přineslo provedené šetření v otázce věcného vymezení relevantního trhu tyto výsledky. Celkem 51 % z těch odběratelů, kteří se ve svých odpovědích k otázce vymezení produktového relevantního trhu vyjádřili, navrhuje zahrnout všechny obory, ve kterých jsou klinická laboratorní vyšetření prováděna, do jednoho společného věcně relevantní trhu klinických laboratorních vyšetření. Vymezit relevantní trhy z hlediska produktového v členění podle jednotlivých oborů (s tím, že imunologie a alergologie spadají do jednoho společného trhu) navrhuje celkem 24 % odběratelů. Ve prospěch členění věcně relevantního trhu na trh rutinních klinických laboratorních vyšetření a trh specializovaných klinických laboratorních vyšetření se vyslovilo celkem 14 % odběratelů a konečně cca 11 % odběratelů považuje za věcně relevantní trh vymezený jiným způsobem.
48. Z provedeného šetření nelze učinit jednoznačný závěr o vymezení věcně relevantního trhu ve zkoumané oblasti, neboť subjekty nabízející a subjekty poptávající služby v oblasti poskytování klinických laboratorních vyšetření vyjádřily relativně protichůdné názory na vymezení relevantních trhů z hlediska produktového.
49. Většina lékařů, zastupující poptávkovou stranu v dané oblasti, se snaží najít takového poskytovatele laboratorních služeb, který je schopen zajistit tyto služby komplexně, a to buď sám či prostřednictvím outsourcingu některých laboratorních testů. Z tohoto důvodu poptávková strana se domnívá, že za relevantní trh v dané oblasti by měl být považován trh veškerých klinických laboratorních vyšetření bez dalšího členění. Naopak subjekty působící na nabídkové straně se nejvíce kloní k variantě, kdy relevantní trhy v dané oblasti by měly být vymezeny separátně podle odborností, neboť řada laboratoří je specializovaná na jednu či dvě odbornosti a naopak relativně malé množství poskytovatelů klinických laboratorních vyšetření poskytuje komplexní služby ve všech oborech.
50. Nicméně z provedeného průzkumu mezi soutěžiteli působícími v oblasti provádění klinických laboratorních testů se nepotvrdilo Účastníkem řízení navrhované členění věcně relevantního trhu v segmentaci na (i) trh rutinních klinických laboratorních vyšetření (zahrnující testy v oborech biochemie, hematologie, mikrobiologie, imunologie a alergologie) a (ii) trh specializovaných klinických laboratorních vyšetření (zejména testy v oboru patologie).
51. S ohledem na výše uvedené Úřad ponechal otázku vymezení věcně relevantního trhu pro zkoumanou oblast otevřenou a posoudil dopady předmětného spojení na hospodářskou soutěž na trh jednak ve variantě, kdy by věcně relevantními byly samostatné trhy představované jednotlivými obory, v jejichž rámci jsou klinická laboratorní vyšetření prováděna (přičemž imunologie a alergologie tvoří jeden společný trh), jednak ve variantě, kdy by pod jeden věcně relevantní trh spadala klinická laboratorní vyšetření ve všech výše uvedených oborech.
III.1.3. Nemocniční laboratoře jako součást relevantního trhu
52. Služby klinických laboratorních vyšetření nabízí v České republice nejen privátní specializované laboratorní společnosti, ale i nemocnice, které provozují své laboratoře.
53. Tyto nemocniční laboratoře provádí klinická laboratorní vyšetření primárně pro potřeby dané nemocnice (resp. jejích lékařů), [17] doplňkově však také pro potřeby externích zákazníků (praktických lékařů, specialistů a ostatních zákazníků).
54. Vzniká pak otázka, zda mají být tržby nemocničních laboratoří dosahované prováděním klinických laboratorních vyšetření zahrnuty do celkové velikosti věcně relevantního trhu, resp. zda jsou nemocniční laboratoře součástí relevantního trhu.
55. Účastník řízení navrhuje, aby nemocniční laboratoře byly zahrnuty do věcně relevantního trhu, což odůvodňuje následujícími argumenty. [18]
56. Účastník řízení v této souvislosti akcentuje skutečnost, že v poslední době sílí trend posilování přítomnosti nemocničních laboratoří na trhu klinických laboratorních vyšetření, kdy nemocnice nabízejí ve stále větší míře služby svých laboratoří externím zákazníkům (praktickým lékařům, specialistům a ostatním zákazníkům) a mohou tak využitím svých stávajících laboratorních zdrojů dosáhnout dalších příjmů. Pro poskytování služeb v oblasti klinických laboratorních vyšetření nemocnice často poskytují službu svozu vzorků a otevírají svá odběrová místa externím zákazníkům.
57. Jako příklad tohoto trendu uvedl Účastník řízení působení společnosti AGEL, jednoho z hlavních konkurentů spojujících se soutěžitelů na trhu klinických laboratorních vyšetření, která původně poskytovala služby klinických laboratorních vyšetření jen pacientům hospitalizovaným v nemocnicích skupiny společnosti AGEL, avšak v současné době své služby klinických laboratorních vyšetření poskytuje i externím zákazníkům a představuje jednoho z nejvýznamnějších poskytovatelů těchto služeb v České republice. Rovněž tak další nemocnice v Praze a Středočeském kraji (např. Nemocnice Na Homolce, Nemocnice Na Bulovce, Nemocnice Kladno, Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov) jsou podle Účastníka řízení aktivní při nabízení těchto služeb externím zákazníkům. Některé z nemocnic nabízejí svým externím zákazníkům i svozovou službu a některé mají odběrová místa i mimo areály svých nemocnic. Zvýšená aktivita nemocnic je patrná především v případech nemocnic s poliklinikou, které obvykle usilují, aby ambulantní lékaři, kteří nejsou zaměstnanci nemocnic, ale kteří mají své ordinace v jejich prostorách, zasílali vzorky svých pacientů na vyšetření do nemocniční laboratoře a nikoli do laboratoří externích.
58. Dále Účastník řízení uvádí, že trend poskytování služeb klinických laboratorních vyšetření nemocničními laboratořemi externím zákazníkům je zmíněn i v rozhodovací praxi národních soutěžního úřadu Spolkové republiky Německo. [19]
59. Podle Účastníka řízení je třeba rovněž vzít v úvahu, že nezávislé laboratoře poskytují své služby rovněž nemocnicím, resp. pacientům hospitalizovaným v těchto nemocnicích. Úhrady za klinická laboratorní vyšetření poskytnutá těmto pacientům spadají ve značné míře pod tzv. DRG úhrady. Zdravotní pojišťovna v rámci tzv. DRG úhrady uhradí nemocnici stanovenou částku za léčbu určité diagnózy pacienta a z této částky nemocnice musí pokrýt náklady na danou léčbu. Nemocnice z této DRG úhrady hradí i laboratorní vyšetření, které si nechávají provádět od nezávislých laboratoří.
60. Při posouzení, zda tržby nemocničních laboratoří plynoucí z prováděných klinických laboratorních vyšetření tvoří součást zkoumaného relevantního trhu, Úřad rozlišuje mezi klinickými laboratorními vyšetřeními prováděnými pro potřeby dané nemocnice (resp. jejích lékařů) a klinickými laboratorními vyšetřeními prováděnými pro externí zákazníky (praktické lékaře, specialisty a ostatní zákazníky).
61. V prvně uvedeném případě je Úřad přesvědčen, že se jedná o tzv. vnitroskupinové ( in-house ) dodávky, a tudíž tržby plynoucí z této části klinických laboratorních vyšetření mají být z celkového objemu trhu služeb klinických laboratorních vyšetření vyloučeny. Tento přístup je v souladu s praxí Úřadu, která z celkové velikosti relevantního trhu vylučuje vnitroskupinové dodávky. [20] K tomu je vhodné také uvést, že nemocniční laboratoře poskytují služby klinických laboratorních vyšetření primárně pacientům hospitalizovaným a léčeným v dané nemocnici.
62. V případě tržeb dosažených nemocničními laboratořemi prováděním klinických laboratorních vyšetření pro externí zákazníky se Úřad v prováděném šetření dotazoval odběratelů služeb klinických laboratorních vyšetření od spojujících se soutěžitelů, zda považují ze svého pohledu za vzájemně si konkurující samostatné poskytovatele klinických laboratorních testů a poskytovatele (resp. laboratoře), kteří jsou součástí nemocnic. Z těch odběratelů, kteří se k této otázce ve své odpovědi vyjádřili, považuje značná většina samostatné poskytovatele klinických laboratorních testů a laboratoře, které jsou součástí nemocnic, za vzájemné konkurenty.
63. Dále bylo zjištěno, že mezi nemocničními laboratořemi, na jedné straně, a laboratořemi nezávislých na trhu působících subjektů (ambulantních laboratoří), na druhé straně, existují rozdíly především z hlediska pravidel provozu, [21] která se promítají do odlišných nákladů na provoz nemocničních laboratoří ve srovnání s laboratořemi ambulantními, a cenové regulace, [22] v důsledku kterých by na nemocniční laboratoře bylo možné nahlížet jako na zvláštní segment trhu [23] či na samostatný, od trhu klinických laboratorních vyšetření poskytovaných ambulantními laboratořemi oddělený trh.
64. Naproti tomu stojí zjištění, že některé z nemocnic (které provozují své laboratoře a poskytují jejich služby i externím zákazníkům) vyjádřily obavu, že mohou ztratit své externí zákazníky ve prospěch nezávislých laboratoří. Tento fakt nasvědčuje tomu, že mezi nemocničními laboratořemi a nezávislými laboratořemi dochází ke konkurenčnímu boji, a tedy tržby nemocničních laboratoří dosahované poskytováním služeb klinických laboratorních vyšetření externím zákazníkům by měly být součástí zkoumaného věcně relevantního trhu. Ve prospěch tohoto závěru svědčí i zjištění, že většina nemocničních laboratoří poskytuje svým externím zákazníkům stejné služby doprovázející provedení klinického laboratorního vyšetření (tj. služby svozu a konzultace) jako ambulantní laboratoře. Takovému pojetí věcně relevantního trhu by odpovídal i výsledek Úřadem provedeného dotazování odběratelů klinických laboratorních vyšetření, z nichž většina (viz výše odstavec 62. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vnímá nemocniční laboratoře a ambulantní laboratoře za vzájemné konkurenty.
65. Úřad tedy uzavírá, že ta část tržeb nemocničních laboratoří, která plyne z klinických laboratorních vyšetření poskytovaných externím zákazníkům (tj. praktickým lékařům, specialistům a ostatním zákazníkům), je zahrnuta do celkové velikosti věcně relevantního trhu.
III.2. Geografický relevantní trh
66. Při vymezování geografického relevantního trhu pro oblast poskytování klinických laboratorních vyšetření Úřad zkoumal, zda se hospodářská soutěž v této oblasti odehrává za dostatečně homogenních soutěžních podmínek na území, které je představováno celou Českou republikou, nebo na jinak vymezeném území. Úřad přitom vycházel z následujících zjištění.
67. Oba spojující se soutěžitelé pokrývají svou činností v oblasti poskytování klinických laboratorních vyšetření podstatnou část území České republiky, přičemž se z pohledu regionálního překrývají především na území (i) Hlavního města Prahy a Středočeského kraje a (ii) Ústeckého kraje.
III.2.1. Vymezení geografického relevantního trhu podle Účastníka řízení
68. Ve vztahu k vymezení geografického relevantního trhu Účastník řízení předložil následující argumenty, které mají svědčit ve prospěch vymezení geografického relevantního trhu pro oblast poskytování klinických laboratorních vyšetření celým územím České republiky. [24]
69. Účastník řízení uvedl, že Úřad ve své předchozí rozhodovací praxi týkající se trhu klinických laboratorních vyšetření [25] ponechal otázku přesného vymezení geografického trhu otevřenou, přičemž však poznamenal, že u laboratoří není obvyklé, aby poskytovaly služby za hranicemi příslušného regionu. Poskytovatelé klinických laboratorních vyšetření však podle Účastníka řízení mezitím vytvořili sofistikovaný logistický systém a síť centrálních laboratoří (viz výše odstavec 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a jsou tak nyní schopni dosahovat kratšího obrátkového času a pokrýt svými službami podstatně širší území (což platí především u specializovaných vyšetření). To je navíc doprovázeno rostoucím podílem klinických laboratorních vyšetření prováděných v centrálních laboratořích a naopak klesajícím podílem klinických laboratorních vyšetření, která jsou prováděna v satelitních laboratořích. [26]
70. Dále Účastník řízení ve prospěch celorepublikového geografického relevantního trhu uvedl, že podmínky (např. ceny klinických laboratorních vyšetření, rozsah těchto vyšetření a úroveň služeb poskytovaných zákazníkům) na trhu poskytování klinických laboratorních vyšetření se ve všech regionech České republiky či v jejich velké většině významně neliší. Účastník řízení rovněž poznamenal s odkazem na předchozí rozhodovací praxi Úřadu i německého soutěžního úřadu, že definice geografického relevantního trhu by měla být v tomto případě ponechána otevřená, protože spojení nevzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže.
71. Účastník řízení ve prospěch celorepublikového geografického relevantního trhu dále argumentuje rovněž nízkými náklady svozu vzorků k vyšetření. Tyto náklady se podle zjištění Úřadu u jednotlivých poskytovatelů klinických laboratorních vyšetření (včetně spojujících se soutěžitelů) pohybují od jednotek promile do jednotek procent.
72. Alternativně Účastník řízení při vymezení geografického relevantního trhu rozlišuje mezi skupinou vyšetření, která Účastník označuje jako rutinní vyšetření , mezi která patří vyšetření v oborech biochemie, hematologie, mikrobiologie, alergologie a imunologie, a skupinou vyšetření, která Účastník označuje jako specializovaná vyšetření , mezi která patří vyšetření v oboru patologie.
73. Jak vyplývá z charakteristiky rutinních a specializovaných vyšetření (viz výše odstavce 30. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v případě rutinních vyšetření jsou vzorky přepravovány na omezenou vzdálenost, neboť podléhají rychlé zkáze, a vyžadují tak vyšetření v omezeném čase. Naproti tomu vzorky pro specializovaná vyšetření jsou přepravovány přes celé území České republiky, protože nepodléhají rychlé zkáze. Pro specializovaná vyšetření by tak měl být geografický relevantní trh tvořen územím celé České republiky, zatímco u rutinních vyšetření by geografický relevantní trh mohl být užší.
74. O takovém vymezení geografického relevantního trhu podle Účastníka řízení svědčí i informace o geografickém rozmístění zákazníků laboratoří spojujících se soutěžitelů. Tyto informace podle Účastníka řízení ukazují pro oblast rutinních laboratorních vyšetření, [27] že více než [...OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ...] % tržeb, které skupina Účastníka řízení dosáhla prováděním rutinních vyšetření na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje, pochází od zákazníků z tohoto regionu (kraje). V případě rutinních vyšetření, která jsou laboratořemi Účastníka řízení prováděna na území Ústeckého kraje (a to v oborech biochemie a hematologie, které spadají mezi rutinní laboratorní vyšetření), pak [...OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ...] % tržeb pochází od zákazníků z Ústeckého kraje.
75. Obdobně v případě laboratoří Nabývaného soutěžitele pochází více než [...OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ...] % tržeb, které Nabývaný soutěžitel dosáhl prováděním rutinních vyšetření na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje, od zákazníků z tohoto regionu (kraje). V případě tržeb Nabývaného soutěžitele dosažených prováděním rutinních vyšetření na území Ústeckého kraje, pochází od zákazníků z tohoto regionu (kraje) obdobně vysoký podíl tržeb.
76. K tomu však Účastník řízení dodává, [28] že vysoký podíl tržeb spojujících se soutěžitelů dosažených prováděním rutinních laboratorních vyšetření na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje s původem od zákazníků z těchto území neznamená, že by spojující se soutěžitelé a jejich konkurenti rutinní laboratorní vyšetření pro zákazníky mimo území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje neprováděli, protože jim v tom ohledem na nízké náklady a vyspělé technologie nic nebrání.
77. Pokud jde o specializovaná vyšetření, Účastník řízení uvádí, že specializovaná vyšetření provádí v České republice pouze několik laboratoří, z nichž největší nezávislá laboratoř (Bioptická Laboratoř sídlící v Plzni) pokrývá celé území České republiky. Rovněž tak v rámci skupiny Účastníka řízení je pouze několik laboratoří, které provádějí specializovaná vyšetření, přičemž vzorky do těchto laboratoří jsou sváženy i z jiných regionů, v nichž tyto vzorky byly pacientům odebrány. [29] Tomu odpovídá i zjištění, že téměř [...OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ...] % tržeb, které skupina Účastníka řízení dosáhla prováděním specializovaných vyšetření v jejích laboratořích na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje, pochází z jiných regionů (krajů).
III.2.2. Vymezení geografického relevantního trhu podle Úřadu
78. Podle zjištění Úřadu vyhledává většina jím oslovených odběratelů služeb klinických laboratorních vyšetření své dodavatele služeb klinických laboratorních vyšetření pouze v určité dojezdové vzdálenosti kolem svých zdravotnických zařízení. Tato dojezdová vzdálenost se pohybuje obvykle do několika km či několika desítek km, případně je omezena časem v řádu minut či desítek minut. Výjimku, kdy zákazník vyhledává své dodavatele v rámci větší dojezdové vzdálenosti, která v krajním případě pokrývá celé území České republiky, představují zákazníci (lékaři, zdravotnická zařízení), kteří zasílají vzorky k provedení klinických laboratorních vyšetření v oboru patologie, [30] či zákazníci, kteří mají svá zdravotnická zařízení či pacienty rozmístěny po celém území České republiky. [31] Tyto skutečnosti podle Úřadu nasvědčují tomu, že geografický relevantní trh by pro většinu klinických laboratorních vyšetření měl být vymezen regionálně, a mohl by odpovídat územím jednotlivých krajů, ve kterých daní poskytovatelé působí, zatímco pro skupinu klinických laboratorních vyšetření v oboru patologie by bylo možné geografický relevantní trh definovat šířeji, a to územím celé České republiky.
79. Dále podle Úřadu naznačují to, jak má být vymezen geografický relevantní trh, údaje Účastníka řízení o regionálním rozložení zákazníků spojujících se soutěžitelů (shodně argument Účastníka řízení-viz výše odst. 74. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Tyto údaje ukazují, že v případě rutinních vyšetření pochází obrovská většina tržeb dosažených laboratorními vyšetřeními, která byla provedena laboratořemi spojujících se soutěžitelů na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje, od zákazníků z tohoto kraje, přičemž stejné zjištění bylo učiněno i ve vztahu k Ústeckému kraji.
80. V případě specializovaných vyšetření (obor patologie) je situace odlišná, když podle údajů o regionálním rozložení zákazníků spojujících se soutěžitelů pochází významná část tržeb, které skupina Účastníka řízení dosáhla prováděním specializovaných vyšetření v jejích laboratořích na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje, od zákazníků z jiných krajů.
81. I výše uvedené informace o geografickém rozložení zákazníků spojujících se soutěžitelů ukazují na to, že geografický relevantní trh by měl být pro skupinu rutinních laboratorních vyšetření vymezen regionálně (územím jednotlivých krajů), zatímco pro skupinu specializovaných laboratorních vyšetření (obor patologie) by měl být geografický relevantní trh představován územím celé České republiky.
82. O možnosti vymezit geografický relevantní trh pro skupinu rutinních vyšetření výše naznačeným způsobem může podle Úřadu svědčit i to, že Účastník řízení v návrhu na povolení spojení uvedl jako jeden z přínosů předmětného spojení pro zákazníka lepší a efektivnější logistickou síť spojujících se soutěžitelů například na území Prahy, kde má dojít k významnému zkrácení obrátkového času pro provádění rutinních vyšetření, tedy času mezi odběrem vzorků a zasláním výsledků vyšetření těchto vzorků. [32]
83. K tomu, aby Úřad zjistil, jak je třeba pro zkoumanou oblast klinických laboratorních vyšetření vymezit geografický relevantní trh, provedl šetření, kdy se dotazoval odběratelů spojujících se soutěžitelů, v jaké dojezdové vzdálenosti daný odběratel vyhledává své poskytovatele klinických laboratorních vyšetření.
84. Úřadem provedené šetření ukázalo v otázce vymezení geografického relevantního trhu pro oblast klinických laboratorních vyšetření následující skutečnosti.
85. Z Úřadem oslovených odběratelů služeb klinických laboratorních vyšetření od spojujících se soutěžitelů, kteří se ve své odpovědi k otázce vymezení geografického relevantního trhu vyjádřili, vyhledává dodavatele příslušných služeb v omezené dojezdové vzdálenosti kolem svých zdravotnických zařízení celkem 86 % z nich.
86. Naproti tomu pouze celkem 14 % z těch odběratelů, kteří se ve svých odpovědích k otázce vymezení geografického relevantního trhu vyjádřili, uvedlo, že při hledání poskytovatele klinických laboratorních vyšetření se neomezuje dojezdovou vzdáleností a považuje geografický relevantní trh za celorepublikový. Mezi těmito odběrateli figurovali především lékaři-specialisté, kteří mají své pacienty po celém území České republiky, lékaři, kteří zasílají odebrané vzorky k vyšetření v oboru patologie, či řetězce zdravotnických zařízení.
87. Výsledky provedeného dotazování by tak pro klinická laboratorní vyšetření ve všech odbornostech s výjimkou patologie svědčily ve prospěch vymezení geografického trhu jako trhu regionálního.
88. Z provedeného šetření nelze učinit zcela jednoznačný závěr o tom, jakým způsobem je třeba vymezit geografický relevantní trh ve zkoumané oblasti. Úřad proto ponechal otázku vymezení geografického relevantního trhu pro zkoumanou oblast otevřenou a posoudil dopady předmětného spojení na hospodářskou soutěž na jednotlivé trhy klinických laboratorních vyšetření na území krajů, na nichž se spojující se soutěžitelé svými aktivitami překrývají, tj. území (i) Hlavního města Prahy a Středočeského kraje a (ii) Ústeckého kraje, přičemž současně se zabýval dopady spojení i ve vztahu k území celé České republiky.
IV. Podmínky hospodářské soutěže na relevantních trzích
89. Úřad zkoumal, zda posuzovaným spojením soutěžitelů dojde k podstatnému narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích. Za tím účelem se Úřad zaměřil na kritéria, jejichž zkoumání mu předepisuje zákon v § 17 odst. 1. Úřad tedy zejména posuzoval potřebu zachování a rozvíjení účinné hospodářské soutěže, strukturu spojením dotčených trhů, podíl spojujících se soutěžitelů na těchto trzích, jejich hospodářskou a finanční sílu, právní a jiné překážky vstupu dalších soutěžitelů na tyto trhy, možnost volby dodavatelů nebo odběratelů spojujících se soutěžitelů, vývoj nabídky a poptávky na těchto trzích, potřeby a zájmy spotřebitelů a výzkum a vývoj, jehož výsledky jsou k prospěchu spotřebitele a nebrání účinné soutěži. Současně Úřad podpůrně přihlédl k pravidlům stanoveným v Pokynech pro posuzování horizontálních spojení podle Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (dále jen Pokyny pro posuzování horizontálních spojení ). [33]
IV.1. Struktura relevantních trhů v oblasti poskytování klinických laboratorních vyšetření
90. Základní představu o struktuře trhů a konkurenčním významu spojujících se soutěžitelů i jejich konkurentů poskytují podíly na trhu. Pokud jde o velikost tržních podílů, zákon v § 17 odst. 3 stanoví, že pokud společný podíl spojujících se soutěžitelů na relevantním trhu nepřesáhne 25 %, má se za to, že jejich spojení nemá za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, neprokáže-li se při posuzování spojení opak.
91. V případě hodnocení struktury trhu Úřad podpůrně používá ukazatel míry celkové úrovně koncentrace trhu, jež je vyjádřena tzv. Herfindahl-Hirschmanovým indexem (HHI), jenž se vypočítá jako součet čtverců jednotlivých tržních podílů všech soutěžitelů na trhu. Zatímco absolutní úroveň HHI poskytuje prvotní údaj o konkurenčním tlaku na trhu po spojení, změna HHI (tzv. Delta) je užitečným ukazatelem změny úrovně koncentrace přímo vyvolané spojením.
92. Problémy v oblasti hospodářské soutěže při posuzování horizontálních spojení pravděpodobně nevyvstanou na trhu s hodnotou HHI po spojení pod 1000 bodů, ani v případě spojení s hodnotou HHI po spojení mezi 1000 a 2000 a Delta pod 250, resp. v případě spojení s výší HHI po spojení nad 2000 a Delta pod 150. [34] To neplatí v případě existence zvláštních okolností, např. v podobě jednoho nebo více z těchto faktorů: spojení se účastní potenciální zájemce o vstup na trh nebo soutěžitel s malým podílem na trhu, na který ale nedávno vstoupil; jedna nebo více spojujících se stran jsou významnými inovátory, jejichž metody se nepromítají do podílů na trhu; existuje významné vlastnictví podílů mezi účastníky trhu; jeden ze spojujících se podniků je individualistický podnik ( maverick ) [35] s vysokou pravděpodobností narušení koordinovaného chování; existují známky minulé nebo pokračující koordinace nebo usnadňujících postupů, anebo jedna ze spojujících se stran má před spojením 50% nebo větší podíl na trhu. [36]
93. Pro zjištění struktury trhu, jež je jedním ze základních ukazatelů vypovídajících o stavu konkurenčního prostředí, je nezbytné co nejpřesněji stanovit jeho celkovou velikost. Při určování celkové velikosti jednotlivých relevantních trhů v oblasti klinických laboratorních vyšetření, které připadají v úvahu z pohledu věcného a geografického, vycházel Úřad z údajů jednotlivých zdravotních pojišťoven, které spravují prostředky shromážděné v systému veřejného zdravotního pojištění. Jedná se o údaje o výši celkových úhrad zaplacených poskytovatelům laboratorních vyšetření za provedené testy na území České republiky, resp. na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje a Ústeckého kraje, a to v členění podle následujících odborností: a) biochemie (klinická chemie), b) hematologie, c) mikrobiologie, d) alergologie a imunologie a e) patologie. Za účelem posouzení vývoje celkové velikosti trhu laboratorních vyšetření v čase pak Úřad získal od zdravotních pojišťoven údaje o úhradách za jednotlivé roky 2011-2013. V této souvislosti Úřad uvádí, žes ohledem časovou náročnost zpracování účetních údajů týkajících se úhrad zdravotní péče v daném roce, nebyly ze strany dvou Úřadem oslovených zdravotních pojišťoven dodány aktuální údaje vztahující se k roku 2013. [37]
94. V případě těchto dvou zdravotních pojišťoven Úřad stanovil přibližnou výši úhrad za laboratorní testy příslušných zdravotních pojišťoven v roce 2013 tak, že zohlednil vývoj výše úhrad zbývajících pěti zdravotních pojišťoven, jež požadovaná data dodaly. Úřad chybějící údaje připadající na rok 2013 stanovil aproximací, a to pomocí koeficientu vyjadřujícího průměrný meziroční vývoj úhrad zbývajících zdravotních pojišťoven mezi roky 2012 a 2013.
95. Úřad dále postupoval tak, že výši úhrad dvou dotčených pojišťoven za rok 2012 upravil výše uvedeným koeficientem; získal tak přibližný údaj o úhradách za provedená laboratorní vyšetření zaplacených těmito pojišťovnami za rok 2013. Následným součtem údajů poskytnutých zdravotními pojišťovnami a údajů dopočtených Úřadem pak byla stanovena celková velikost všech úhrad vyplacených zdravotními pojišťovnami za laboratorní vyšetření v jednotlivých výše uvedených odbornostech pro rok 2013 na území České republiky, resp. na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje a Ústeckého kraje, bez ohledu na to, zda tyto úhrady byly placeny samostatným laboratořím či laboratořím, které jsou činné v rámci nemocnic a jiných zdravotnických zařízení.
96. S ohledem na skutečnost, že činnost nemocničních laboratoří je úzce propojena s provozem nemocnic, významná část jejich kapacity představuje vnitřní spotřebu jednotlivých soutěžitelů (tzv. in-house dodávky), které dle stávající praxe Úřadu nejsou součástí relevantního trhu. Z tohoto důvodu Úřad musel identifikovat, jaká část z příjmů nemocničních laboratoří je tvořena úhradami za tyto tzv. in-house služby.
97. Při stanovení velikosti relevantního trhu laboratorních vyšetření snížené o vnitřní spotřebu nemocnic Úřad vycházel, obdobně jako při stanovení celkové velikosti trhu, z údajů, jež obdržel od zdravotních pojišťoven oslovených v průběhu správního řízení. Jednotlivé zdravotní pojišťovny ve svých odpovědích poskytly Úřadu údaje o výši úhrad laboratorních služeb v členění na ambulantní a nemocniční laboratoře nebo alespoň uvedly kvalifikovaný odhad poměru úhrad připadajících na samostatné, resp. nemocniční poskytovatele těchto služeb. [38]
98. V dalším kroku Úřad oslovil rovněž nemocniční poskytovatele laboratorních služeb se žádostí o informace vztahující se k jejich příjmům z poskytování klinických laboratorních služeb, včetně identifikace, jaké procento z těchto příjmů je tvořeno úhradami za testování pacientů nemocnic, jež náleží do stejného podnikatelského uskupení jako nemocniční laboratoře. Na základě výše uvedených údajů Úřad mohl rozčlenit obrat jednotlivých nemocničních poskytovatelů laboratorních služeb a stanovit poměrnou část obratu připadající na vyšetření interních vzorků a část obratu vztahující se ke zpracování vzorků od externích žadatelů.
99. Velikost relevantního trhu očištěného o vnitřní spotřebu (tzv. in-house dodávky) [39] v jednotlivých letech 2011 až 2013 pak Úřad stanovil jako součet všech úhrad, jež vydaly zdravotní pojišťovny za poskytování klinických laboratorních testů samostatným laboratořím, a všech úhrad, jež vydaly zdravotní pojišťovny nemocničním laboratořím za poskytování externích klinických laboratorních testů.
100. Tímto postupem Úřad stanovil celkovou velikost relevantních trhů pro všechny odbornosti, a to v geografickém členění na Českou republiku, a z toho území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje a území Ústeckého kraje.
101. Při posuzování postavení jednotlivých soutěžitelů na relevantních trzích, resp. stanovení jejich tržních podílů, Úřad vycházel z výše uvedených údajů o celkové velikosti relevantních trhů, a dále z informací o tržbách na spojením dotčených územích, které si Úřad vyžádal od Účastníka řízení a od konkurentů spojujících se soutěžitelů, které Úřad oslovil v průběhu šetření.
102. V této souvislosti Úřad uvádí, že v některých případech velikost relevantního trhu stanovená souhrnem úhrad zdravotních pojišťoven za laboratorní vyšetření v dané odbornosti byla nižší než součet obratů účastníků trhu shromážděných Úřadem v průběhu šetření. Důvodem ktomuto rozdílu může být zejména časový nesoulad mezi poskytnutím služby, tj. provedením laboratorního vyšetření vzorku, a jeho následným vyúčtováním. Je obvyklou praxí v oblasti zdravotnictví, že úhrady za provedené úkony jsou ze strany zdravotních pojišťoven poukazovány zdravotnickým zařízením formou pravidelných paušálních plateb (stanovených podle referenční hodnoty na základě vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, veznění pozdějších předpisů, a úhradových vyhlášek Ministerstva zdravotnictví vydávaných pro jednotlivé kalendářní roky [40] ) s následným ročním vyúčtováním. Ke komplexnímu vyúčtování (a uhrazení) provedených úkonů však může ze strany zdravotní pojišťovny dojít s určitou, někdy i značnou, časovou prodlevou. Oproti tomu jednotlivá zdravotnická zařízení mohou jimi provedené úkony, za které očekávají příslušnou úhradu, vykazovat s vyšší periodicitou, resp. bez prodlení. V případech, kdy Úřad zaznamenal rozdíl mezi velikostí daného relevantního trhu podle úhrad zdravotních pojišťoven a souhrnem obratů oslovených soutěžitelů (tj. v případech, kdy úhrady vykázané zdravotními pojišťovnami byly nižší než úhrady obdržené soutěžiteli nabízejícími služby klinických laboratorních vyšetření), vycházel při posouzení tržního postavení jednotlivých hráčů z celkové velikosti relevantního trhu vypočteného jako součet všech příjmů soutěžitelů na daném trhu působících.
103. Pokud se jedná o stanovení velikosti jednotlivých relevantních trhů podle odborností, někteří ze soutěžitelů, včetně Účastníka řízení a Nabývaného soutěžitele uvedli, že nejsou schopni odlišit tržby za vyšetření v oblasti biochemie a hematologie. Důvodem k tomuto tvrzení má být zejména skutečnost, že některá laboratorní vyšetření z oblasti hematologie je možné provést v rámci testů v oblasti biochemie a jsou tedy vykazována souhrnně jako součást odbornosti 801-biochemie, a nikoli samostatně jako odbornost 818-hematologie. Obdobně Účastník řízení namítal, že s ohledem na vnitřní systém reportingu spojujících se soutěžitelů není možné rozlišit odbornosti biochemie a hematologie podle požadavků Úřadu.
104. Oproti výše uvedenému však řada soutěžitelů ve svých odpovědích na žádost Úřadu o informace uvedla obraty na relevantních trzích v členění podle jednotlivých odborností. Za účelem stanovení tržních podílů jednotlivých soutěžitelů v odbornosti hematologie tak Úřad v případě, kdy obdržel souhrnná data, přistoupil k jejich rozčlenění. K oddělení obratu, jenž u konkrétního soutěžitele přísluší k odbornosti hematologie, Úřad vycházel opět z informací zdravotních pojišťoven. Ze shromážděných údajů zjistil celkový objem úhrad za vyšetření v příslušných odbornostech a na jejich základě pak stanovil průměrný vzájemný poměr. Následně Úřad ve stanoveném poměru rozčlenil souhrnná data vyjadřující objem úhrad za vyšetření v oblasti biochemie a hematologie tak, aby odpovídala alespoň průměrnému poměru úhrad, v jakém jsou tato vyšetření hrazena zdravotními pojišťovnami na příslušném geografickém relevantním trhu.
105. V případě Účastníka řízení a Nabývaného soutěžitele Úřad postupoval při rozdělení celkového obratu za laboratorní testy v biochemii a hematologii obdobně. Pro rozčlenění obratů však nevyužil průměrný poměr úhrad podle zdravotních pojišťoven, ale vycházel z informací poskytnutých Účastníkem řízení, který v doplnění návrhu na povolení spojení ze dne 3. 12. 2013 uvedl obraty obou spojujících se soutěžitelů za rok 2012 ve struktuře požadované Úřadem. Na základě těchto údajů Úřad stanovil poměr obratů spojujících se soutěžitelů připadajících na vyšetření v oblasti biochemie a hematologie a tento údaj použil jako referenční poměr pro oddělení obratu generovaného za provedené laboratorní testy v odbornosti hematologie a biochemie za roky 2011 a 2013.
IV.1.1. Struktura relevantních trhů v oblasti poskytování klinických laboratorních vyšetření na území České republiky
IV.1.1.1. K linická laboratorní vyšetření v oboru biochemie
106. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru biochemie na území České republiky dosáhla skupina MEP tržního podílu, který v roce 2011 činil cca [5-15] %, v roce 2012 cca [5 15] % a v roce 2013 cca [5-15] %. Tržní podíl Nabývaného soutěžitele na tomto trhu představoval v roce 2011 cca [5-15] %, v roce 2012 cca [5-15] % a v roce 2013 cca [5-15] %.
107. Společně by spojující se soutěžitelé dosáhli na uvedeném trhu v roce 2011 tržního podílu cca [5-15] %, v roce 2012 cca [15-25] % a v roce 2013 by jejich společný tržní podíl činil cca [5 15] %.
108. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru biochemie na území České republiky působí velké množství dalších soutěžitelů; mezi nejvýznamnější z nich patří především společnosti synlab a AGEL, jejichž tržní podíl v letech 2011-2013 činil 5-15 %. Tržní podíl žádného z ostatních soutěžitelů nepřevyšoval 5 %.
109. Z hlediska úrovně koncentrace trhu, vyjádřené prostřednictvím indexu HHI, lze trh klinických laboratorních vyšetření v oboru biochemie na území České republiky považovat za nekoncentrovaný (tj. index HHI méně než 1000), přičemž rozdíl mezi úrovní koncentrace daného trhu před a po spojení (tzv. Delta) je výrazně nižší než 250.
IV.1.1.2. K linická laboratorní vyšetření v oboru hematologie
110. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru hematologie na území České republiky dosáhla skupina MEP tržního podílu, který v roce 2011 činil cca [5-15] %, v roce 2012 cca [5 15] % a v roce 2013 cca [5-15] %. Tržní podíl Nabývaného soutěžitele na tomto trhu představoval v roce 2011 cca [5-15] %, v roce 2012 cca [5-15] % a v roce 2013 cca [5-15] %.
111. Společně by spojující se soutěžitelé dosáhli na uvedeném trhu v roce 2011 tržního podílu cca [15-25] %, v roce 2012 cca [15-25] % a v roce 2013 by jejich společný tržní podíl činil cca [15-25] %.
112. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru hematologie na území České republiky opět působí velké množství dalších soutěžitelů, mezi nejvýznamnější z nich patří zejména společnosti synlab a AGEL, jejichž tržní podíl na tomto trhu činil v letech 2011-2013 cca 5 -15 %. Tržní podíl žádného z dalších soutěžitelů nepřevyšoval 5 %.
113. Z hlediska úrovně koncentrace trhu, vyjádřené prostřednictvím indexu HHI, lze trh klinických laboratorních vyšetření v oboru hematologie na území České republiky považovat za nekoncentrovaný (tj. index HHI je méně než 1000), přičemž rozdíl mezi úrovní koncentrace daného trhu před a po spojení (tzv. Delta) je výrazně nižší než 250.
IV.1.1.3. K linická laboratorní vyšetření v oboru mikrobiologie
114. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru mikrobiologie na území České republiky dosáhla skupina MEP tržního podílu, který v roce 2011 činil cca [5-15] %, v roce 2012 cca [5 15] % a v roce 2013 cca [5-15] %. Tržní podíl Nabývaného soutěžitele na tomto trhu představoval v roce 2011 cca [5-15] %, v roce 2012 cca [5-15] % a v roce 2013 cca [0-5] %.
115. Společně by spojující se soutěžitelé dosáhli na uvedeném trhu v roce 2011 tržního podílu cca [5-15] %, v roce 2012 cca [15-25] % a v roce 2013 by jejich společný tržní podíl činil cca [15-25] %.
116. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru mikrobiologie na území České republiky působí velké množství dalších soutěžitelů, mezi nejvýznamnější z nich patří především společnost synlab, jejíž tržní podíl na tomto trhu činil v roce 2011 cca 25-35 % a v letech 2012 a 2013 cca 15-25 %. Tržní podíl žádného dalšího soutěžitele na tomto trhu nepřesahuje 5 %.
117. Z hlediska úrovně koncentrace trhu, vyjádřené prostřednictvím indexu HHI, lze trh klinických laboratorních vyšetření v oboru mikrobiologie na území České republiky považovat za nekoncentrovaný (tj. index HHI je méně než 1000), přičemž rozdíl mezi úrovní koncentrace daného trhu před a po spojení (tzv. Delta) je výrazně nižší než 250.
IV.1.1.4. K linická laboratorní vyšetření v oboru alergologie a imunologie
118. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru imunologie a alergologie na území České republiky dosáhla skupina MEP tržního podílu, který v roce 2011 činil cca [0-5] %, v roce 2012 cca [0-5] % a v roce 2013 cca [0-5] %. Tržní podíl Nabývaného soutěžitele na tomto trhu představoval v roce 2011 cca [5-15] %, v roce 2012 cca [5-15] % a v roce 2013 cca [5-15] %.
119. Společně by spojující se soutěžitelé dosáhli na uvedeném trhu v roce 2011 tržního podílu cca [5-15] %, v roce 2012 cca [5-15] % a v roce 2013 by jejich společný tržní podíl činil cca [5 15] %.
120. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru imunologie a alergologie na území České republiky působí velké množství dalších soutěžitelů, mezi nejvýznamnější z nich patří zejména společnost synlab, jejíž tržní podíl na tomto trhu činil v letech 2011-2013 cca 15-25 %, a Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, jehož tržní podíl činil v témže období cca 5-15 %. Tržní podíl žádného dalšího soutěžitele nepřevyšoval 5 %.
121. Z hlediska úrovně koncentrace trhu, vyjádřené prostřednictvím indexu HHI, lze trh klinických laboratorních vyšetření v oboru imunologie a alergologie na území České republiky považovat za nekoncentrovaný (tj. index HHI je méně než 1000), přičemž rozdíl mezi úrovní koncentrace daného trhu před a po spojení (tzv. Delta) je výrazně nižší než 250.
IV.1.1.5. K linická laboratorní vyšetření v oboru patologie
122. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru patologie na území České republiky dosáhla skupina MEP tržního podílu, který v roce 2011 činil cca [5-15] %, v roce 2012 cca [15 25] % a v roce 2013 cca [15-25] %. Tržní podíl Nabývaného soutěžitele na tomto trhu představoval v roce 2011 cca [0-5] %, v roce 2012 cca [5-15] % a v roce 2013 cca [0-5] %.
123. Společně by spojující se soutěžitelé dosáhli na uvedeném trhu v roce 2011 tržního podílu cca [5-15] %, v roce 2012 cca [25-35] % a v roce 2013 by jejich společný tržní podíl činil cca [15-25] %.
124. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru patologie na území České republiky působí velké množství dalších soutěžitelů, přičemž žádný z hlavních konkurentů spojujících se soutěžitelů, jež byli v průběhu správního řízení osloveni, nedosahuje tržního postavení převyšujícího 5 %.
125. Z hlediska úrovně koncentrace trhu, vyjádřené prostřednictvím indexu HHI, lze trh klinických laboratorních vyšetření v oboru patologie na území České republiky považovat za nekoncentrovaný (tj. index HHI je pod 1000), přičemž rozdíl mezi úrovní koncentrace daného trhu před a po spojení (tzv. Delta) je výrazně nižší než 250.
IV.1.1.6. K linická laboratorní vyšetření bez dalšího členění
126. V případě, že by produktový relevantní trh byl vymezen jako trh klinických laboratorních vyšetření bez dalšího členění, tedy trh zahrnující všechny výše zmíněné odbornosti, dosáhla by skupina MEP na území České republiky tržního podílu, který v roce 2011 činil cca [5-15] %, v roce 2012 cca [5-15] % a v roce 2013 cca [5-15] %. Tržní podíl Nabývaného soutěžitele na tomto trhu činil v roce 2011 cca [5-15] %, v roce 2012 cca [5-15] % a v roce 2013 cca [5-15]%.
127. Společně by spojující se soutěžitelé dosáhli na uvedeném trhu v roce 2011 tržního podílu cca [15-25] %, v roce 2012 cca [15-25] % a v roce 2013 by jejich společný tržní podíl činil cca [15-25] %.
128. Z hlediska úrovně koncentrace trhu, vyjádřené prostřednictvím indexu HHI, lze trh klinických laboratorních vyšetření bez dalšího členění na území České republiky považovat za nekoncentrovaný (tj. index HHI je pod 1000), přičemž rozdíl mezi úrovní koncentrace daného trhu před a po spojení (tzv. Delta) je výrazně nižší než 250.
IV.1.1.7. Shrnutí ke struktuře trhů v oblasti kl inických laboratorních vyšetření na území České republiky
129. Pokud by posuzované relevantní trhy v oblasti klinických laboratorních vyšetření byly geograficky vymezeny územím celé České republiky, činila by (podle údajů o tržbách za rok 2013) výše společného tržního podílu spojujících se soutěžitelů vždy méně než 25 %, [41] přičemž všechny relevantní trhy jsou dle analýzy koncentrace trhu prostřednictvím tzv. HHI indexu považované za nekoncentrované a v důsledku spojení na nich dochází k relativně malé změně míry koncentrace. Uvedené hodnoty společného tržního podílu a indexu HHI jsou na takové úrovni, při které obvykle nevznikají obavy z narušení hospodářské soutěže plynoucí z horizontálních spojení. [42] To v kombinaci s přítomností řady konkurenčních soutěžitelů na těchto trzích a se skutečností, že cena klinických laboratorních vyšetření je regulovaná (viz dále kapitola IV.4. Charakteristika a fungování trhu klinických laboratorních vyšetření ), vede Úřad k závěru, že spojení soutěžitelů na takto vymezených trzích nevzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže.
IV.1.2. Struktura relevantních trhů v oblasti poskytování klinických laboratorních vyšetření na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje
IV.1.2.1. K linická laboratorní vyšetření v oboru biochemie
130. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru biochemie na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje dosáhla skupina MEP tržního podílu, který v roce 2011 činil cca [5-15] %, v roce 2012 cca [5-15] % a v roce 2013 cca [5-15] %. Tržní podíl Nabývaného soutěžitele na tomto trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru biochemie na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje představoval v roce 2011 cca [15-25] %, v roce 2012 cca [15-25] % a v roce 2013 cca [5-15] %.
131. Společně by spojující se soutěžitelé dosáhli na uvedeném trhu v roce 2011 tržního podílu cca [25-35] %, v roce 2012 cca [25-35] % a v roce 2013 by jejich společný tržní podíl činil cca [25-35] %.
132. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru biochemie na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje působí i další soutěžitelé; mezi nejvýznamnější z nich patří především společnosti synlab, jež v roce 2011 na tomto trhu nepůsobila, avšak v letech 2012 a 2013 její tržní podíl činil cca 5-15 %, a Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., jejíž tržní podíl na tomto trhu činil v letech 2011-2013 cca 15-25 %. Tržní podíl žádného dalšího soutěžitele na tomto trhu nepřesahuje 5 %.
133. Z hlediska úrovně koncentrace trhu, vyjádřené prostřednictvím indexu HHI, lze trh klinických laboratorních vyšetření v oboru biochemie na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje považovat za mírně koncentrovaný (tj. index HHI je mezi 1000 a 2000), přičemž rozdíl mezi úrovní koncentrace daného trhu před a po spojení (tzv. Delta) je vyšší než 250.
IV.1.2.2. K linická laboratorní vyšetření v oboru hematologie
134. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru hematologie na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje dosáhla skupina MEP tržního podílu, který v roce 2011 činil cca [5-15] %, v roce 2012 cca [5-15] % a v roce 2013 cca [5-15] %. Tržní podíl Nabývaného soutěžitele na tomto trhu představoval v roce 2011 cca [15-25] %, v roce 2012 cca [15-25] % a v roce 2013 cca [15-25] %.
135. Společně by spojující se soutěžitelé dosáhli na uvedeném trhu v roce 2011 tržního podílu cca [25-35] %, v roce 2012 cca [25-35] % a v roce 2013 by jejich společný tržní podíl činil cca [25-35] %.
136. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru hematologie na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje působí i další soutěžitelé, mezi nejvýznamnější z nich patří především společnosti synlab, jež v roce 2011 na tomto trhu nepůsobila, avšak v roce 2012 a 2013 její tržní podíl činil cca 5-15 %, Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s. s tržním podílem ve výši cca 5-15 % v letech 2011-2013 a Ústav hematologie a krevní transfuze, jehož tržní podíl na tomto trhu činil ve sledovaném období cca 5-15 %. Tržní podíl ostatních soutěžitelů na tomto trhu nepřesahoval 5 %.
137. Z hlediska úrovně koncentrace trhu, vyjádřené prostřednictvím indexu HHI, lze trh klinických laboratorních vyšetření v oboru hematologie na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje považovat za mírně koncentrovaný (tj. index HHI je mezi 1000 a 2000), přičemž rozdíl mezi úrovní koncentrace daného trhu před a po spojení (tzv. Delta) je vyšší než 250.
IV.1.2.3. K linická laboratorní vyšetření v oboru mikrobiologie
138. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru mikrobiologie na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje dosáhla skupina MEP tržního podílu, který v roce 2011 činil cca [5-15] %, v roce 2012 cca [5-15] % a v roce 2013 cca [5-15] %. Tržní podíl Nabývaného soutěžitele na tomto trhu činil v roce 2011 cca [5-15] %, v roce 2012 cca [0-5] % a v roce 2013 cca [0-5] %.
139. Společně by spojující se soutěžitelé dosáhli na uvedeném trhu v roce 2011 tržního podílu cca [15-25] %, v roce 2012 cca [15-25] % a v roce 2013 by jejich společný tržní podíl činil cca [15-25] %.
140. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru mikrobiologie na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje působí i další soutěžitelé; mezi nejvýznamnější z nich patří především společnost synlab, jež v roce 2011 na tomto trhu nepůsobila, avšak v roce 2012 její tržní podíl činil cca 15-25 % a v roce 2013 cca 25-35 %, a dále Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem a společnost CITYLAB spol. s r.o., jejichž tržní podíl na tomto trhu činil ve sledovaném období 5-15 %.
141. Z hlediska úrovně koncentrace trhu, vyjádřené prostřednictvím indexu HHI, lze trh klinických laboratorních vyšetření v oboru mikrobiologie na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje považovat za mírně koncentrovaný (tj. index HHI je mezi 1000 a 2000), přičemž rozdíl mezi úrovní koncentrace daného trhu před a po spojení (tzv. Delta) je výrazně nižší než 250.
IV.1.2.4. K linická laboratorní vyšetření v oboru alergologie a imunologie
142. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru imunologie a alergologie na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje dosáhla skupina MEP tržního podílu, který v roce 2011 činil cca [5-15] %, v roce 2012 cca [5-15] % a v roce 2013 cca [5-15] %. Tržní podíl Nabývaného soutěžitele na tomto trhu představoval v roce 2011 cca [5-15] %, v roce 2012 cca [5-15] % a v roce 2013 cca [5-15] %.
143. Společně by spojující se soutěžitelé dosáhli na uvedeném trhu v roce 2011 tržního podílu cca [5-15] %, v roce 2012 cca [5-15] % a v roce 2013 by jejich společný tržní podíl činil cca [15-25] %.
144. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru imunologie a alergologie na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje působí i další soutěžitelé, mezi nejvýznamnější z nich patří především společnosti synlab, jež v roce 2011 na tomto trhu nepůsobila, avšak v roce 2012 její tržní podíl činil cca 15-25 % a v roce 2013 cca 25-35 %, nebo IMMUNO-FLOW, s.r.o., jejíž tržní podíl na tomto trhu činil ve sledovaném období 5-15 %. Tržní podíl žádného z dalších konkurentů na tomto trhu nepřesahoval 5 %.
145. Z hlediska úrovně koncentrace trhu, vyjádřené prostřednictvím indexu HHI, lze trh klinických laboratorních vyšetření v oboru imunologie a alergologie na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje považovat za nekoncentrovaný (tj. index HHI je pod 1000), přičemž rozdíl mezi úrovní koncentrace daného trhu před a po spojení (tzv. Delta) je výrazně nižší než 250.
IV.1.2.5. K linická laboratorní vyšetření v oboru patologie
146. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru patologie na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje dosáhla skupina MEP tržního podílu, který v roce 2011 činil cca [35-45] %, v roce 2012 cca [55-65] % a v roce 2013 cca [45-55] %. V roce 2011 Nabývaný soutěžitel na tomto trhu nepůsobil, jeho tržní podíl činil v roce 2012 cca [5-15] % a v roce 2013 cca [5 15] %.
147. Společně by spojující se soutěžitelé dosáhli na uvedeném trhu v roce 2011 tržního podílu [35-45] %, v roce 2012 cca [65-75] % a v roce 2013 by jejich společný tržní podíl činil cca [55 65] %.
148. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru patologie na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje působí i další soutěžitelé, žádný z nich však nedosahuje tržního podílu přesahujícího 5 %.
149. Z hlediska úrovně koncentrace trhu, vyjádřené prostřednictvím indexu HHI, lze trh klinických laboratorních vyšetření v oboru patologie na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje považovat za vysoce koncentrovaný (tj. index HHI je nad 2000), přičemž rozdíl mezi úrovní koncentrace daného trhu před a po spojení (tzv. Delta) je výrazně vyšší než 250.
IV.1.2.6. K linická laboratorní vyšetření bez dalšího členění
150. V případě, že by produktový relevantní trh byl vymezen jako trh klinických laboratorních vyšetření bez dalšího členění, dosáhla by skupina MEP na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje tržního podílu, který v roce 2011 činil cca [5-15] %, v roce 2012 cca [5 15] % a v roce 2013 cca [15-25] %. Tržní podíl Nabývaného soutěžitele na tomto trhu představoval v roce 2011 cca [5-15] %, v roce 2012 cca [5-15] % a v roce 2013 cca [5-15] %.
151. Společně by spojující se soutěžitelé dosáhli na uvedeném trhu v roce 2011 tržního podílu cca [15-25] %, v roce 2012 cca [25-35] % a v roce 2013 by jejich společný tržní podíl činil cca [25-35] %.
152. Z hlediska úrovně koncentrace trhu, vyjádřené prostřednictvím indexu HHI, lze trh klinických laboratorních vyšetření bez dalšího členění na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje považovat za mírně koncentrovaný (tj. index HHI je mezi 1000 a 2000), přičemž rozdíl mezi úrovní koncentrace daného trhu před a po spojení (tzv. Delta) mírně převyšuje hodnotu 250.
IV.1.2.7. Shrnutí ke struktuře trhů v oblasti kl inických laboratorních vyšetření na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje
153. Pokud by posuzované relevantní trhy v oblasti klinických laboratorních vyšetření byly geograficky vymezeny územím Hlavního města Prahy a Středočeského kraje, činila by (podle údajů o tržbách za rok 2013) na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru mikrobiologie a trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru imunologie a alergologie výše společného tržního podílu spojujících se soutěžitelů méně než 25 %, současně by byl trh z hlediska koncentrace měřené prostřednictvím HHI indexu považován za maximálně mírně koncentrovaný, přičemž současně změna koncentrace v důsledku spojení se změní relativně málo, tj. hodnota tzv. Delta je nižší než 250 . Při těchto hodnotách společného tržního podílu, indexu HHI a Delta obvykle nevznikají obavy z narušení hospodářské soutěže plynoucí z horizontálních spojení, což vede v kombinaci s přítomností řady konkurenčních soutěžitelů na těchto trzích a se skutečností, že cena klinických laboratorních vyšetření je regulovaná (viz dále kapitola IV.4. Charakteristika a fungování trhu klinických laboratorních vyšetření ), Úřad k závěru, že spojení soutěžitelů na těchto trzích nevzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže.
154. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru biochemie, trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru hematologie a trhu klinických laboratorních vyšetření bez dalšího členění mírně převyšuje společný tržní podíl spojujících se soutěžitelů hranici 25 %, současně jsou tyto trhy považovány za trhy mírně koncentrované, ale s relativně vyšší hodnotou její změny způsobené v důsledku spojení (tzv. Delta bude činit více než 250). Uvedené hodnoty společného tržního podílu spojujících se soutěžitelů, ukazatelů HHI a Delta na uvedených trzích přesahují úrovně, při kterých obvykle nevznikají obavy z narušení hospodářské soutěže plynoucí z horizontálních spojení. Nicméně vzhledem ke a) zjištění, že na každém z těchto trhů je přítomna řada konkurenčních soutěžitelů, b) skutečnosti, že cena klinických laboratorních vyšetření je regulovaná (viz dále kapitola IV.4. Charakteristika a fungování trhu klinických laboratorních vyšetření ), a c) tomu, že výše společného tržního podílu spojujících se soutěžitelů na každém z těchto trhů nepřesahuje hranici 25 % výrazně, Úřad uzavírá, že spojení soutěžitelů ani na těchto trzích nevzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže.
155. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru patologie činí výše společného tržního podílu spojujících se soutěžitelů výrazně více než 50 %, tento trh je považován za vysoce koncentrovaný a současně i hodnota míry koncentrace daného trhu se v důsledku navrhované transakce podstatně zvýší (tzv. Delta výrazně převyšuje hodnotu 250). Uvedené hodnoty společného tržního podílu spojujících se soutěžitelů, ukazatelů HHI a Delta na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru patologie na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje velmi výrazně přesahují úrovně, při kterých obvykle nevznikají obavy z narušení hospodářské soutěže plynoucí z horizontálních spojení. Úřad se proto dopady předmětného spojení na hospodářskou soutěž na tomto trhu dále podrobněji zabýval (viz níže kapitola V. Posouzení dopadů spojení ).
IV.1.3. Struktura relevantních trhů v oblasti poskytování klinických laboratorních vyšetření na území Ústeckého kraje
IV.1.3.1. K linická laboratorní vyšetření v oboru b iochemie
156. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru biochemie na území Ústeckého kraje dosáhla skupina MEP tržního podílu, který v roce 2011 činil cca [0-5] %, v roce 2012 cca [5 15] % a v roce 2013 cca [15-25] %. Tržní podíl Nabývaného soutěžitele na tomto trhu představoval v roce 2011 cca [15-25] %, v roce 2012 cca [15-25] % a v roce 2013 cca [15 25] %.
157. Společně by spojující se soutěžitelé dosáhli na uvedeném trhu v roce 2011 tržního podílu cca [15-25] %, v roce 2012 cca [25-35] % a v roce 2013 by jejich společný tržní podíl činil cca [35-45] %.
158. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru biochemie na území Ústeckého kraje působí i další soutěžitelé, mezi nejvýznamnější z nich patří především společnost Krajská zdravotní, a.s., jejíž tržní podíl na tomto trhu činil v letech 2011-2013 cca 5-15 %; tržní podíly žádného z dalších soutěžitelů nedosahovaly 5 %.
159. Z hlediska úrovně koncentrace trhu, vyjádřené prostřednictvím indexu HHI, lze trh klinických laboratorních vyšetření v oboru biochemie na území Ústeckého kraje považovat za vysoce koncentrovaný (tj. index HHI je nad 2000), přičemž rozdíl mezi úrovní koncentrace daného trhu před a po spojení (tzv. Delta) je výrazně vyšší než 150.
IV.1.3.2. K linická laboratorní vyšetření v oboru hematologie
160. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru hematologie na území Ústeckého kraje dosáhla skupina MEP tržního podílu, který v letech 2011-2013 činil méně než [0-5] %. Tržní podíl Nabývaného soutěžitele na tomto trhu představoval v roce 2011 cca [35-45] %, v roce 2012 cca [45-55] % a v roce 2013 cca [35-45] %.
161. Společně by spojující se soutěžitelé dosáhli na uvedeném trhu tržního podílu, jenž by dosahoval v roce 2011 cca [35-45] %, v roce 2012 cca [45-55] % a v roce 2013 by jejich společný tržní podíl činil cca [35-45] %.
162. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru hematologie na území Ústeckého kraje působí i další soutěžitelé, mezi které patří především společnosti Krajská zdravotní, a.s., Lužická nemocnice a poliklinika, a.s. a Městská nemocnice v Litoměřicích, přísp. org., jejichž tržní podíl na tomto trhu činil v letech 2011-2013 cca 5-15 %. Ostatní soutěžitelé na daném trhu nedosahovali tržního podílu přesahujícího 5 %.
163. Z hlediska úrovně koncentrace trhu, vyjádřené prostřednictvím indexu HHI, lze trh klinických laboratorních vyšetření v oboru hematologie na území Ústeckého kraje považovat za vysoce koncentrovaný (tj. index HHI je nad 2000), přičemž rozdíl mezi úrovní koncentrace daného trhu před a po spojení (tzv. Delta) je výrazně nižší než 150.
IV.1.3.3. K linická laboratorní vyšetření v oboru mikrobiologie
164. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru mikrobiologie na území Ústeckého kraje skupina MEP v roce 2011 nepůsobila, v roce 2012 dosáhla tržního podílu cca [0-5] % a v roce 2013 tržního podílu necelé [0-5] %. Tržní podíl Nabývaného soutěžitele na tomto trhu činil v roce 2011 cca [45-55] %, v roce 2012 cca [35-45] % a v roce 2013 cca [25-35] %.
165. Společně by spojující se soutěžitelé dosáhli na uvedeném trhu v roce 2011 tržního podílu cca [45-55] %, v roce 2012 cca [45-55] % a v roce 2013 by jejich společný tržní podíl nepřesáhl hranici [25-35] %.
166. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru mikrobiologie na území Ústeckého kraje působí i další soutěžitelé; mezi nejvýznamnější z nich patří především společnosti Krajská zdravotní, a.s., jejíž tržní podíl na tomto trhu činil v letech 2011 a 2012 cca 15-25 % a v roce 2013 cca 5-15 %, následovaná společnostmi synlab, jež v roce 2011 na tomto trhu nepůsobila, avšak jejíž tržní podíl činil v letech 2012 a 2013 cca 5-15 %, RNDr. Veselská Alena-Soukromá mikrobiologická laboratoř s.r.o. a IMUNOBACT s.r.o. s tržním podílem, jež dosahoval ve sledovaném období 5-15 %. Tržní podíly ostatních soutěžitelů na tomto trhu nepřesahují 5 %.
167. Z hlediska úrovně koncentrace trhu, vyjádřené prostřednictvím indexu HHI, lze trh klinických laboratorních vyšetření v oboru mikrobiologie na území Ústeckého kraje považovat za mírně koncentrovaný (tj. index HHI je mezi 1000 a 2000), přičemž rozdíl mezi úrovní koncentrace daného trhu před a po spojení (tzv. Delta) je výrazně nižší než 250.
IV.1.3.4. K linická laboratorní vyšetření v oboru imunologie a alergologie
168. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru imunologie a alergologie na území Ústeckého kraje skupina MEP nepůsobí. Tržní podíl Nabývaného soutěžitele na tomto trhu činil v roce 2011 cca [25-35] %, v roce 2012 cca [25-35] % a v roce 2013 cca [25-35] %.
169. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru imunologie a alergologie na území Ústeckého kraje působí i další soutěžitelé, mezi které patří především Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, jehož tržní podíl na tomto trhu činil v roce 2011 cca 65-75 %, v roce 2012 cca 75-85 % a v roce 2013 cca 55-65 %. Podíl ostatních soutěžitelů na tomto trhu nepřesahuje 5 %.
170. Z hlediska úrovně koncentrace trhu, vyjádřené prostřednictvím indexu HHI, lze trh klinických laboratorních vyšetření v oboru imunologie a alergologie na území Ústeckého kraje považovat za vysoce koncentrovaný (tj. index HHI je nad 2000), nicméně míra jeho koncentrace se v důsledku posuzovaného spojení nezmění.
IV.1.3.5. K linická laboratorní vyšetření v oboru patologie
171. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru patologie na území Ústeckého kraje nepůsobí ani jeden ze spojujících se soutěžitelů.
IV.1.3.6. K linická laboratorní vyšetření bez dalšího členění
172. V případě, že by produktový relevantní trh byl vymezen jako trh klinických laboratorních vyšetření bez dalšího členění, dosáhla by skupina MEP na území Ústeckého kraje tržního podílu, který v roce 2011 činil cca [0-5] %, v roce 2012 cca [5-15] % a v roce 2013 cca [5 15] %. Tržní podíl Nabývaného soutěžitele na tomto trhu představoval v roce 2011 cca [15-25] %, v roce 2012 cca [25-35] % a v roce 2013 cca [25-35] %.
173. Společně by spojujících se soutěžitelé dosáhli na uvedeném trhu v roce 2011 tržního podílu cca [25-35] %, v roce 2012 cca [25-35] % a v roce 2013 by jejich společný tržní podíl činil cca [25-35] %.
174. Z hlediska úrovně koncentrace trhu, vyjádřené prostřednictvím indexu HHI, lze trh klinických laboratorních vyšetření bez dalšího členění na území Ústeckého kraje považovat za mírně koncentrovaný (tj. index HHI je mezi 1000 a 2000), přičemž rozdíl mezi úrovní koncentrace daného trhu před a po spojení (tzv. Delta) je výrazně vyšší než 250.
IV.1.3.7. Shrnutí ke struktuře trhů v oblasti kl inických laboratorních vyšetření na území Ústeckého kraje
175. Pokud by posuzované relevantní trhy v oblasti klinických laboratorních vyšetření byly geograficky vymezeny územím Ústeckého kraje, pak na trzích klinických laboratorních vyšetření v oboru patologie a v oboru imunologie a alergologie v důsledku předmětného spojení nedojde k žádné změně, neboť na těchto trzích ani jeden ze spojujících se soutěžitelů není činný (obor patologie) nebo na něm působí pouze jeden z nich (obor imunologie a alergologie).
176. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru hematologie a na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru mikrobiologie bude sice výše společného tržního podílu spojujících se soutěžitelů činit výrazně více než 25 % a trhy je možné na základě analýzy hodnoty HHI považovat za mírně koncentrované (obor mikrobiologie) či vysoce koncentrované (obor hematologie), nicméně v důsledku spojení dochází k minimální změně, neboť tržní podíl Účastníka řízení na obou trzích je nižší než [0-5] %. Tyto hodnoty společného tržního podílu, indexu HHI a nárůstu koncentrace (tzv. Delta) v důsledku posuzované transakce ve spojení s tím, že a) na žádném z uvedených trhů není před spojením tržní podíl žádného ze spojujících se soutěžitelů vyšší než 50 %, b) zjištěním, že na těchto trzích jsou přítomni i další soutěžitelé, a c) tím, že cena klinických laboratorních vyšetření je regulovaná (viz dále kapitola IV.4. Charakteristika a fungování trhu klinických laboratorních vyšetření ), vedou Úřad k závěru, že spojení soutěžitelů na těchto trzích nevzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže.
177. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru biochemie činí výše společného tržního podílu spojujících se soutěžitelů výrazně více než 25 %, hodnota indexu HHI po uskutečnění posuzovaného spojení soutěžitelů se bude pohybovat nad 2000 a nárůst koncentrace (tzv. Delta) přímo způsobený předmětným spojením na zkoumaném relevantním trhu bude činit výrazně více než 250.
178. Uvedené hodnoty společného tržního podílu spojujících se soutěžitelů, ukazatelů HHI a Delta na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru biochemie na území Ústeckého kraje výrazně přesahují úrovně, při kterých obvykle nevznikají obavy z narušení hospodářské soutěže plynoucí z horizontálních spojení. Úřad se proto dopady předmětného spojení na hospodářskou soutěž na tomto trhu dále podrobněji zabýval (viz níže kapitola V. Posouzení dopadů spojení ).
179. Na trhu klinických laboratorních vyšetření bez dalšího členění přesahuje výše společného tržního podílu spojujících se soutěžitelů 25 %, trh je mírně koncentrovaný a současně míra koncentrace se v důsledku uskutečnění navrhovaného spojení podstatně změní (tzv. Delta bude činit výrazně více než 250). Uvedené hodnoty společného tržního podílu spojujících se soutěžitelů, ukazatelů HHI a delta na trhu klinických laboratorních vyšetření bez dalšího členění na území Ústeckého kraje přesahují úrovně, při kterých obvykle nevznikají obavy z narušení hospodářské soutěže plynoucí z horizontálních spojení. Avšak vzhledem k tomu, že a) na tomto trhu působí další konkurenti, jejichž dodávky představují téměř [65-75] % objemu trhu, b) cena klinických laboratorních vyšetření je regulovaná (viz dále kapitola IV.4. Charakteristika a fungování trhu klinických laboratorních vyšetření ) a c) tato výše tržního podílu obvykle nevzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže, Úřad dospěl k závěru, že spojení soutěžitelů nenaruší hospodářskou soutěž na trhu klinických laboratorních vyšetření bez dalšího členění na území Ústeckého kraje.
IV.2. Hospodářská a finanční síla
180. Hospodářskou sílu lze obecně pojmout jako určitý souhrn konkurenčních výhod, kterými jednotliví soutěžitelé disponují. Příkladem faktoru zaručujícího neopominutelnou hospodářskou sílu může být například vlastnictví či výhradní užívání zařízení (například infrastrukturního) nezbytného pro působení na daném relevantním trhu (tzv. essential facility ). Jednou z těchto dalších konkurenčních výhod pak může být zejména vyšší finanční síla jako vyjádření možnosti snadného přístupu k finančním zdrojům. Mezi základní kritéria hodnocení finanční síly pak patří výše investic, výše obratu, hodnota investičního a finančního majetku, rozsah výrobkového portfolia a dosahovaná výše úspor z rozsahu.
181. Pokud jde o finanční a hospodářskou sílu spojujících se soutěžitelů, skupina Účastníka řízení dosáhla v roce 2012 na území České republiky čistého obratu cca [...OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ...] Kč, přičemž její celosvětový čistý obrat činil v roce 2012 cca [...OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ...] Kč. Čistý obrat Nabývaného soutěžitele činil v roce 2012 na území České republiky cca [...OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ...] Kč, přičemž mimo území České republiky Nabývaný soutěžitel žádný obrat nedosahuje.
182. Spojující se soutěžitelé čelí na území České republiky v oblasti klinických laboratorních vyšetření konkurenci ze strany dalších poskytovatelů, z nichž mezi nejvýznamnější patří společnosti AGEL a synlab.
183. Společnost AGEL [43] je významným soukromým poskytovatelem zdravotní péče působícím v České republice a na Slovensku. Podnikatelská skupina, jejíž součástí je společnost AGEL, zahrnuje nejen laboratoře provádějící klinická laboratorní vyšetření, ale i nemocnice a další zdravotnická zařízení. Skupina společnosti AGEL je v České republice činná především v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, nicméně její aktivity pokrývají například i území Středočeského kraje a Prahy. Skupina společnosti AGEL dosáhla v roce 2012 konsolidovaného čistého obratu cca 10,8 mld. Kč. [44]
184. Společnost synlab, [45] která v České republice vlastní a provozuje síť nestátních zdravotnických zařízení, je významným poskytovatelem klinických laboratorních vyšetření pokrývajícím svými aktivitami celé území České republiky. Společnost synlab náleží do podnikatelské skupiny v čele s nadnárodní společností synlab Holding GmbH (dále jen skupina synlab ), [46] která mimo Českou republiku působí v řadě dalších zemí (např. v Německu, Švýcarsku, Itálii, Rakousku, Maďarsku či Slovensku). Skupina synlab dosáhla v roce 2012 konsolidovaného čistého obratu cca 625 mil. EUR (cca 17 mld. Kč), z čehož cca 50 mil. EUR (cca 1,3 mld. Kč) připadalo na Českou republiku.
185. Jak z pohledu celorepublikového, tak ve zkoumaných regionech, tj. na území (i) Hlavního města Prahy a Středočeského kraje a (ii) Ústeckého kraje čelí spojující se soutěžitelé konkurenčnímu tlaku ze strany řady dalších poskytovatelů klinických laboratorních vyšetření. Mezi těmito konkurenty vystupují jednak nemocnice, které poskytují klinická laboratorní vyšetření ve více odbornostech, jednak menší specializované laboratoře, z nichž některé svou činností pokrývají více odborností vyšetření a některé se specializují pouze na některé z odborností, ve kterých jsou klinická laboratorní vyšetření prováděna.
186. Na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje lze mezi konkurenty spojujících se soutěžitelů z řad nemocnic uvést především významné pražské nemocnice-Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze, Nemocnici Na Bulovce, Nemocnici na Homolce nebo Fakultní nemocnice v Motole, které poskytují klinická laboratorní vyšetření ve všech odbornostech, případně Oblastní nemocnici Mladá Boleslav, a.s., která poskytuje klinická laboratorní vyšetření ve všech odbornostech s výjimkou alergologie a imunologie.
187. Mezi konkurenční samostatné laboratoře patří např. společnosti EUROCLINICUM a.s. a CITYLAB spol. s r.o., které poskytují klinická laboratorní vyšetření ve všech zkoumaných odbornostech s výjimkou patologie, či společnost Jiří VOŽENÍLEK spol. s r.o., která se v oblasti klinických laboratorních vyšetření specializuje právě na obor patologie.
188. Na území Ústeckého kraje jsou konkurenti spojujících se soutěžitelů zastoupeni např. společností Krajská zdravotní, a.s., která ve svých pěti nemocnicích provádí klinická laboratorní vyšetření ve všech zkoumaných odbornostech, Lužickou nemocnicí a poliklinikou, a.s. či Městskou nemocnicí v Litoměřicích, které poskytují klinická laboratorní vyšetření ve všech zkoumaných odbornostech s výjimkou patologie.
189. Mezi samostatnými laboratorními společnostmi, které jsou činné v Ústeckém kraji, lze uvést např. společnosti Bioptická laboratoř s.r.o., která zde provádí klinická laboratorní vyšetření v oboru patologie, či společnost RNDr. Veselská Alena-Soukromá mikrobiologická laboratoř s.r.o. nebo společnost IMUNOBACT s.r.o., které se v oblasti klinických laboratorních vyšetření specializují na obor mikrobiologie.
190. K tomu je třeba rovněž uvést, že někteří z konkurenčních poskytovatelů klinických laboratorních vyšetření jsou na rozdíl od spojujících se soutěžitelů vertikálně integrovaní, když tato vyšetření poskytují mimo jiné pacientům hospitalizovaným v jejich zdravotnických zařízeních.
191. Na základě výše uvedených zjištění tak lze konstatovat, že nejvýznamnější konkurenti spojujících se soutěžitelů disponují obdobnou finanční a hospodářskou silou jako spojující se soutěžitelé. V důsledku uskutečnění posuzovaného spojení by nevznikl subjekt, který by disponoval hospodářskou silou nesrovnatelně vyšší než ostatní konkurenti ve zkoumané oblasti.
IV.3. Překážky vstupu na trhy v oblasti klinických laboratorních vyšetření
192. Významným faktorem pro posouzení toho, jaký prostor existuje na relevantních trzích pro realizaci nezávislého soutěžního chování, jsou bariéry vstupu na trh. Úřad zjišťuje, zda na relevantních trzích bariéry vstupu existují a jaký mají charakter, a současně hodnotí, jakým způsobem jsou tyto bariéry ovlivněny v důsledku posuzovaného spojení.
193. Nejčastějšími překážkami vstupu na trh jsou tzv. překážky právní, tedy omezení vyplývající z právních předpisů, která ztěžují vstup na relevantní trh. Může jimi být například nutnost disponovat určitými oprávněními k podnikání na relevantním trhu, jako je získání licence pro danou činnost, celní či množstevní omezení (tarifní a netarifní) při importu, povinná certifikace zboží, existence práv plynoucích z průmyslového a jiného duševního vlastnictví apod. Druhou skupinou překážek vstupu na trh jsou překážky hospodářské, kterými se obvykle rozumí náklady, které jsou se vstupem na relevantní trhy spojeny. Poslední skupinou překážek jsou bariéry vyplývající zejména z nedostupnosti technologie či know-how.
194. Pokud jde o právní či regulatorní překážky vstupu na trh, představuje první překážku to, že budoucí poskytovatel klinických laboratorních vyšetření musí získat oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách, [47] které po splnění požadavků uděluje příslušný orgán veřejné správy, [48] přičemž v uděleném oprávnění se vymezuje, které zdravotní služby a ve kterých lokalitách je může soutěžitel poskytovat. Při splnění stanovených požadavků přitom musí příslušný orgán veřejné správy oprávnění udělit.
195. Pro udělení oprávnění musí budoucí poskytovatel splnit zákonem o zdravotních službách stanovené požadavky, které se vztahují k personálnímu zabezpečení zdravotních služeb (toto musí odpovídat oborům, druhu a formě poskytované zdravotní péče a zdravotním službám), přičemž požadavky na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, týkající se odborné, specializované, popřípadě zvláštní odborné způsobilosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků a jejich počtu stanoví prováděcí právní předpis. [49] , [50]
196. Pro udělení oprávnění musí být zdravotnické zařízení budoucího poskytovatele pro poskytování zdravotních služeb technicky a věcně vybaveno. [51] Technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení přitom musí odpovídat oborům, druhu a formě poskytované zdravotní péče. Požadavky na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení stanoví prováděcí právní předpis. [52] , [53]
197. Další regulatorní překážkou vstupu na trh je uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou, která z prostředků veřejného zdravotního pojištění hradí jednotlivým poskytovatelům provedená a vykázaná klinická laboratorní vyšetření. Poté, kdy nový poskytovatel uzavře se zdravotní pojišťovnou smlouvu, musí se s touto pojišťovnou dohodnout na tom, které úkony bude moci jeho laboratoř zdravotní pojišťovně vykazovat s tím, že mu je bude zdravotní pojišťovna proplácet z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
198. Za regulatorní překážku je třeba považovat i získání certifikátu ISO ČSN 15189 nebo NASKL II poskytovatelem klinických laboratorních vyšetření. K tomu, aby mohl daný soutěžitel poskytovat klinická laboratorní vyšetření, sice nemusí být držitelem uvedených certifikátů, avšak pokud daný poskytovatel není držitelem těchto certifikátů, jsou mu z prostředků veřejného zdravotního pojištění zdravotní pojišťovnou proplácena provedená a vykázaná klinická laboratorní vyšetření v sazbách nižších než v případě poskytovatelů, kteří držiteli těchto certifikátů jsou (k tomu viz blíže kapitola IV.4. Charakteristika a fungování trhu klinických laboratorních vyšetření ).
199. Mezi hospodářské překážky, tj. náklady, které jsou se vstupem na relevantní trhy spojeny, patří nezbytnost investice do vybudování laboratoře a jejího vybavení, včetně pořízení přístrojů pro provádění klinických laboratorních vyšetření (a případného následného rozšíření těchto přístrojů), vytvoření odběrových center a logistické sítě a propagace služeb nového soutěžitele. Při budování laboratoře se musí budoucí poskytovatel zabývat i jejím umístěním, přičemž bylo zjištěno, že otevření laboratoře mimo areál nemocnice nebo polikliniky znamená pro budoucího soutěžitele nutnost vynaložit další investice např. do svozové služby, distribuce výsledků laboratorních vyšetření atd.
200. Podle zjištění Úřadu je výše těchto nákladů na vstup nového poskytovatele, který by provozoval běžnou laboratoř, odhadována maximálně ve výši jednotek milionů Kč. S ohledem na skutečnost, že na relevantních trzích působí značné množství soutěžitelů (jen v případě Úřadem zkoumaných regionů, tj. Hlavního města Prahy a Středočeského kraje a Ústeckého kraje se jedná o více než sto poskytovatelů klinických laboratorních vyšetření) však nelze tyto překážky hodnotit jako vysoké.
201. Doba nezbytná k uvedení nové laboratoře provádějí klinická laboratorní vyšetření poté, kdy budoucí poskytovatel získá všechna nezbytná povolení a uzavře smlouvu se zdravotní pojišťovnou, je podle zjištění Úřadu odhadována na cca 6 až 12 měsíců.
202. Úřad hodnotí výše uvedené překážky vstupu na trh za středně náročné, přičemž nejobtížněji překonatelnou překážku představuje uzavření nové smlouvy mezi budoucím poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou.
203. N a druhou stranu však existují skutečnosti, které svědčí o tom, že tyto překážky lze překonat. Zaprvé, společnost synlab, která vznikla v důsledku série akvizic, po svém vstupu na trh klinických laboratorních vyšetření na území České republiky v roce 2010 získala na některých z Úřadem zkoumaných trhů v relativně krátké době významné postavení. Tržní podíl společnosti synlab na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje v průběhu let 2011-2013 narůstal, např. na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru biochemie dosáhl v letech 2012-2013 tržního podílu 5-15 %, resp. 15-25 %, v oboru hematologie 5-15 %, resp. 15-25 %, v oboru mikrobiologie 15-25 % a 25-35 %, a v oboru alergologie a imunologie 35-45 %, resp. 25-35 %. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru mikrobiologie na území Ústeckého kraje činil její tržní podíl v letech 2012-2013 cca 5-15 %, přičemž ještě v roce 2011 ani na jednom z výše uvedených trhů nepůsobila. Stejně je tomu tak v případě Účastníka řízení, společnosti MEP, která na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru biochemie na území Ústeckého kraje navýšila svůj tržní podíl z cca [0-5] % v roce 2011, na cca [5-15] % v roce 2012 a cca [15-25] % v roce 2013.
IV.4. Charakteristika a fungování trhu klinických laboratorních vyšetření
204. Trh klinických laboratorních vyšetření lze charakterizovat následujícím způsobem. Na nabídkové straně tohoto trhu vystupují jednotliví poskytovatelé služeb klinických laboratorních vyšetření, kteří provozují laboratoře. Jedná se o (i) samostatné laboratoře, (ii) laboratoře vlastněné a provozované nemocnicemi, nebo (iii) laboratoře, které jsou součástí laboratorních řetězců nebo součástí podnikatelského uskupení, které se mimo provozování laboratoří, a tím poskytování služeb klinických laboratorních vyšetření, zabývají i jinými činnostmi z oblasti zdravotnictví (např. provozování nemocnic).
205. Na poptávkové straně tohoto trhu vystupují jako odběratelé praktičtí lékaři, lékaři-specialisté, kliniky, které nemají vlastní laboratoře, a pacienti-samoplátci. [54] Na poptávkové straně trhu vystupují i nemocnice (nemocniční laboratoře) v situacích, kdy si nechávají od nezávislých laboratoří provádět klinická laboratorní vyšetření v těch oborech, ve kterých daná nemocniční laboratoř tato vyšetření sama neprovádí.
206. Obecně jde o subjekty, které při péči o pacienta poptávají po laboratořích vyšetření vzorku, který byl odebrán pacientovi za účelem stanovení diagnózy a pro účely léčení, a případně poptávají i další služby, které souvisejí s vyšetřením vzorku (provedením klinického laboratorního vyšetření), jako jsou především konzultace výsledků provedeného vyšetření odebraného vzorku.
207. Dále na tomto trhu vystupují zdravotní pojišťovny, [55] které z prostředků veřejného zdravotního pojištění hradí jednotlivým poskytovatelům jimi prováděná a vykazovaná klinická laboratorní vyšetření. Příjemci úhrad z veřejného zdravotního pojištění za provedená klinická laboratorní vyšetření jsou subjekty, které tato vyšetření provádějí a které mají uzavřenu smlouvu [56] se zdravotní pojišťovnou. Smlouvy se zdravotní pojišťovnou jsou regulatorně upraveny [57] a smluvní strany mají omezené možnosti odchýlit se od stanoveného rámce.
208. To, (i) která klinická laboratorní vyšetření a v jakém rozsahu a výši budou uhrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění a (ii) kterým subjektům a za které osoby budou uhrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění, vymezují tzv. úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví [58] (dále také jen Úhradové vyhlášky ), a vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 421/2013 Sb. (dále také jen Sazebník ). Systém upravený těmito předpisy funguje následujícím způsobem.
209. Sazebník stanovuje bodovou hodnotu jednotlivých klinických laboratorních vyšetření, přitom současně obsahuje především seznam výkonů a jejich specifikaci a přiřazení počtu bodů za daný výkon. Jednotlivé výkony (tj. jednotlivá klinická laboratorní vyšetření) mají s ohledem na rozdílnou náročnost zpracování stanovenu různou výši bodů. Přidělený počet bodů se liší nejen mezi jednotlivými odbornostmi, ale i mezi výkony v rámci jednotlivých odborností, v nichž jsou klinická laboratorní vyšetření prováděna.
210. Na základě shora zmiňovaných právních předpisů je regulován objem vyplacených finančních prostředků z veřejného zdravotního pojištění za provedení klinických laboratorních vyšetření, a to tak, že Úhradové vyhlášky stanovují (i) bodovou hodnotu klinických laboratorních vyšetření určenou v Kč a (ii) tzv. kvótu.
211. Výše zmiňovaná kvóta představuje horní limit omezující objem klinických laboratorních vyšetření, který může jeden poskytovatel poskytnout v průběhu kalendářního roku, aby mu ze strany zdravotní pojišťovny byla z prostředků veřejného zdravotního pojištění proplacena Úhradovou vyhláškou stanovená maximální hodnota bodu. V případě, že poskytovatel klinických laboratorních vyšetření v daném kalendářním roce překročí stanovenou kvótu, zdravotní pojišťovna mu tento kvótu přesahující objem klinických laboratorních vyšetření proplácí při snížené hodnotě bodu. [59]
212. Určení výše kvóty jednotlivých poskytovatelů klinických laboratorních vyšetření se v souladu s Úhradovými vyhláškami odvíjí od objemu těchto vyšetření, který daný poskytovatel vykázal a zdravotní pojišťovna mu je uznala v tzv. referenčním období. [60]
213. Tak např. v roce 2012 přijatá Úhradová vyhláška č. 475/2012 Sb. stanovila, že pro kalendářní rok 2013 bude činit u klinických laboratorních vyšetření v oborech (odbornostech) a) biochemie, b) hematologie, c) mikrobiologie, d) imunologie a alergologie a e) patologie hodnota bodu 0,70 Kč pro objem klinických laboratorních vyšetření, který nepřesahuje objem 98 % daným poskytovatelem vykázaných a zdravotní pojišťovnou uznaných bodů za klinická laboratorní vyšetření v referenčním období , kterým byl v popisovaném případě kalendářní rok 2011. V rozsahu převyšujícím 98 % objemu klinických laboratorních vyšetření z referenčního období byla danému poskytovateli klinických laboratorních vyšetření proplacena zdravotní pojišťovnou v období kalendářního roku 2013 (tzv. hodnocené období ) klinická laboratorní vyšetření s hodnotou bodu 0,37 Kč u oborů (odborností) biochemie, hematologie, mikrobiologie, imunologie a alergologie a patologie a s hodnotou bodu 0,20 Kč u některých oborů, resp. podskupin odbornosti patologie. [61]
214. Navíc Úhradová vyhláška č. 475/2012 Sb. stanovila pravidlo, [62] podle kterého se hodnota bodu úhrady snižovala, pokud zdravotnické zařízení (resp. poskytovatel služeb klinických laboratorních vyšetření) neprokázalo, že je v hodnoceném období držitelem certifikátu ISO ČSN 15189 nebo NASKL II. [63] Takto snížená hodnota bodu v objemu podle referenčního období byla stanovena ve výši 0,55 Kč u odborností biochemie, hematologie, mikrobiologie, imunologie a alergologie a patologie a ve výši 0,40 Kč u některých oborů, resp. podskupin odbornosti patologie.
215. Výsledkem tedy je, že v případě, že poskytovatel klinických laboratorních vyšetření překročí stanovenou kvótu, platí pro něho nižší sazby (nižší hodnota bodu) úhrad. Stejně tak jsou poskytovateli poskytovány za provedená klinická laboratorní vyšetření úhrady ve snížené sazbě (s nižší hodnotou bodu), pokud poskytovatel služeb klinických laboratorních vyšetření není v hodnoceném období držitelem certifikátu ISO ČSN 15189 nebo NASKL II.
216. K tomu bylo dále zjištěno, že v praxi sice mohou zdravotní pojišťovny vyvíjet tlak na jednotlivé poskytovatele klinických laboratorních vyšetření ve snaze o snížení hodnoty bodu proplácených klinických laboratorních vyšetření, avšak ve skutečnosti jsou provedená a vykázaná klinická laboratorní vyšetření proplácena podle bodových hodnot stanovených Úhradovými vyhláškami. [64]
217. V situaci, kdy daný poskytovatel klinických laboratorních vyšetření již má pro konkrétní kalendářní rok stanovený maximální počet klinických laboratorních vyšetření, který může realizovat, aby je měl uhrazeny v plné ceně podle Úhradové vyhlášky s tím, že klinická laboratorní vyšetření, přesahující tento limit (kvótu), jsou mu hrazena ve snížené sazbě bodu, je jeho jedinou možností, jak zvýšit svoji kvótu, získání pacienta od jiného na trhu působícího poskytovatele klinických laboratorních vyšetření. To souvisí s pojmem tzv. unikátního pojištěnce. [65]
218. Unikátním pojištěncem rozumí úhradové vyhlášky jednoho pojištěnce příslušné zdravotní pojišťovny ošetřeného poskytovatelem zdravotních služeb ( poskytovatel ) v dané odbornosti v hodnoceném nebo referenčním období alespoň jednou, s tím, že není rozhodné, zda se jedná o ošetření v rámci vlastních služeb nebo služeb vyžádaných. Pokud byl tento pojištěnec poskytovatelem v dané odbornosti ošetřen v příslušném hodnoceném období nebo referenčním období vícekrát, zahrnuje se do počtu unikátních pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny ošetřených v dané odbornosti pouze jednou. V případě sloučení zdravotních pojišťoven se počtem unikátních pojištěnců rozumí součet unikátních pojištěnců zdravotních pojišťoven, které se sloučily. Pokud byl pojištěnec v referenčním období pojištěncem více než jedné zdravotní pojišťovny, do počtu unikátních ošetřených pojištěnců se započítává pouze jednou.
219. Z výše podaného popisu fungování trhu klinických laboratorních vyšetření vyplývá, že cena klinických laboratorních vyšetření je regulována. V situaci, kdy je základní parametr hospodářské soutěže na trhu klinických laboratorních vyšetření mezi jednotlivými soutěžiteli, tj. cena nabízených a poptávaných klinických laboratorních vyšetření, regulován, a soutěžitelé ji tak nemohou podstatněji ovlivnit, soupeří jednotliví poskytovatelé klinických laboratorních vyšetření o své zákazníky v dalších parametrech poskytovaných služeb, a to především jejich (i) kvalitou (odborností) poskytované služby, (ii) pružností logistické sítě a obrátkovým časem (svoz), či (iii) doplňkovými službami, mezi které se řadí např. možnost lékařů (zákazníků) konzultovat s laboratořemi výsledky vyšetření, bezplatná likvidace nebezpečného odpadu vyprodukovaného lékařem (zákazníkem) nebo poskytování seminářů zákazníkům.
220. Úřad zjišťoval dotazováním zákazníků, kteří poptávají služby klinických laboratorních vyšetření, podle kterých kritérií si zákazníci vybírají svého dodavatele těchto služeb. [66] Šetření Úřadu ukázalo, že pokud jde o parametry (mimo cenu), v nichž si jednotliví poskytovatelé klinických laboratorních vyšetření konkurují v soutěži o zákazníka, jsou za nejdůležitější kritéria považovány poskytování služby svozu vzorku k vyšetření [67] a možnost konzultace (včetně telefonické či emailové komunikace) výsledků vyšetření, přičemž tato kritéria jsou významná při výběru poskytovatele pro drtivou většinu odběratelů (až cca 96 % z celkového počtu odpovědí odběratelů). Navíc, jejich význam je zvýrazněn tím, že jsou považovány za standard či běžnou součást prováděného klinického laboratorního vyšetření. Tomu odpovídá i zjištění Úřadu, že službu konzultace výsledků provedených vyšetření a svozovou službu poskytuje drtivá většina poskytovatelů klinických laboratorních vyšetření. [68]
221. Pokud jde o náklady poskytovatelů klinických laboratorních vyšetření, které jsou spojeny s poskytnutím služby svozu vzorků, zjistil Úřad z odpovědí oslovených konkurentů spojujících se soutěžitelů, že tyto náklady se pohybují u jednotlivých poskytovatelů v řádu promile až jednotek procent z celkových nákladů na provedení klinického laboratorního vyšetření. Jeví se tak, že náklady na svoz vzorků nepředstavují pro poskytovatele významnější položku na provozu laboratoře při provádění klinických laboratorních vyšetření.
222. Mezi dalšími klíčovými kritérii, podle kterých si zákazníci vybírají laboratoř, do které pošlou k vyšetření vzorky odebrané svým pacientům, jsou uváděny kvalita prováděného vyšetření, [69] přičemž kritérium kvality považuje za významné při výběru poskytovatele cca 55 % z celkového počtu odběratelů, následovaná (i) rychlostí vyšetření [70] (toto kritérium považuje za významné při výběru poskytovatele cca 54 % z celkového počtu odběratelů), (ii) dostupností laboratoře (cca 30 %), (iii) poskytováním zpracování a zaslání výsledků vyšetření v elektronické podobě (cca 30 %) či (iv) rozsahem a komplexností poskytovaných služeb (cca 28 %).
V. Posouzení dopadů spojení
223. Z výše podaného popisu podnikatelských aktivit spojujících se soutěžitelů vyplývá, že oba spojující se soutěžitelé poskytují na území České republiky klinická laboratorní vyšetření v oborech a) biochemie (klinické chemie), b) hematologie, c) mikrobiologie, d) imunologie a alergologie a e) patologie, posuzované spojení soutěžitelů tak má horizontální povahu. Úřad tak posuzoval dopady tohoto spojení plynoucí z jeho horizontální povahy.
224. Problémy v oblasti hospodářské soutěže při posuzování horizontálních spojení pravděpodobně nevyvstanou na trhu, kde podíl spojením vzniklého soutěžitele nebude přesahovat 25 % [71] a s hodnotou HHI po spojení pod 1000 bodů, popř. s hodnotou HHI po spojení mezi 1000 a 2000 a Delta pod 250, resp. s výší HHI po spojení nad 2000 a Delta pod 150. [72]
225. To neplatí v případě existence zvláštních okolností, např. v podobě jednoho nebo více z těchto faktorů: spojení se účastní potenciální zájemce o vstup na trh nebo soutěžitel s malým podílem na trhu, na který ale nedávno vstoupil; jedna nebo více spojujících se stran jsou významnými inovátory, jejichž metody se nepromítají do podílů na trhu; existuje významné vlastnictví podílů mezi účastníky trhu; jeden ze spojujících se podniků je individualistický podnik ( maverick ) [73] s vysokou pravděpodobností narušení koordinovaného chování; existují známky minulé nebo pokračující koordinace nebo usnadňujících postupů, anebo jedna ze spojujících se stran má před spojením 50% nebo větší podíl na trhu. [74]
226. Z pohledu struktury trhů, resp. tržních podílů spojujících se soutěžitelů a ukazatelů HHI a Delta (viz výše část IV.1. Struktura relevantních trhů v oblasti poskytování klinických laboratorních vyšetření ) se pohybují na hodnotách, při kterých obvykle nevznikají obavy z narušení hospodářské soutěže plynoucí z horizontálních spojení, následující trhy: všechny v úvahu přicházející relevantní trhy v oblasti klinických laboratorních vyšetření geograficky vymezené územím České republiky, trh klinických laboratorních vyšetření v oboru mikrobiologie geograficky vymezený územím Hlavního města Prahy a Středočeského kraje, trh klinických laboratorních vyšetření v oboru imunologie a alergologie geograficky vymezený územím Hlavního města Prahy a Středočeského kraje, trh klinických laboratorních vyšetření v oboru patologie na území Ústeckého kraje a trh klinických laboratorních vyšetření v oboru imunologie a alergologie na území Ústeckého kraje.
227. Na dalších trzích se společný tržní podíl spojujících se soutěžitelů pohybuje nad hranicí 25 %, na nichž jsou současně hodnoty HHI a Delta nad hranicemi, při kterých obvykle nevznikají obavy z narušení hospodářské soutěže plynoucí z horizontálních spojení. Jedná se o následující trhy: trh klinických laboratorních vyšetření v oboru biochemie geograficky vymezený územím Hlavního města Prahy a Středočeského kraje, trh klinických laboratorních vyšetření v oboru hematologie geograficky vymezený územím Hlavního města Prahy a Středočeského kraje a trh klinických laboratorních vyšetření bez dalšího členění geograficky vymezený územím Hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Ani na těchto trzích však spojení nevzbuzuje dle názoru Úřadu obavy z narušení hospodářské soutěže, protože tržní podíl spojujících se soutěžitelů převyšuje zmiňovanou 25% hranici relativně málo, působí zde řada dalších poskytovatelů klinických laboratorních vyšetření a současně cena klinických laboratorních vyšetření je regulovaná.
228. Na trhu klinických laboratorních vyšetření bez dalšího členění přesahuje výše společného tržního podílu spojujících se soutěžitelů 25 %, trh je mírně koncentrovaný a současně míra koncentrace se v důsledku uskutečnění navrhovaného spojení podstatně změní (tzv. Delta bude činit výrazně více než 250). Uvedené hodnoty společného tržního podílu spojujících se soutěžitelů, ukazatelů HHI a Delta na trhu klinických laboratorních vyšetření bez dalšího členění na území Ústeckého kraje přesahují úrovně, při kterých obvykle nevznikají obavy z narušení hospodářské soutěže plynoucí z horizontálních spojení. Avšak vzhledem k tomu, že a) na tomto trhu působí další konkurenti, jejichž dodávky představují téměř [65-75] % objemu trhu, b) cena klinických laboratorních vyšetření je regulovaná (viz dále kapitola IV.4. Charakteristika a fungování trhu klinických laboratorních vyšetření ) a c) tato výše tržního podílu obvykle nevzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže, Úřad dospěl kzávěru, že spojení soutěžitelů nenaruší hospodářskou soutěž na trhu klinických laboratorních vyšetření bez dalšího členění na území Ústeckého kraje.
229. Na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru hematologie geograficky vymezeném územím Ústeckého kraje a trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru mikrobiologie geograficky vymezeném územím Ústeckého kraje přesahuje společný tržní podíl spojujících se soutěžitelů [35-45] %, nicméně hodnoty HHI a Delta na těchto trzích se pohybují na úrovních, při kterých obvykle nevznikají obavy z narušení hospodářské soutěže plynoucí z horizontálních spojení. Protože na obou trzích je nárůst společného tržního podílu v důsledku spojení velice nízký (do [0-5] %), a tudíž změna na trhu v důsledku spojení je velmi malá, a tedy i nezpůsobilá podstatného narušení hospodářské soutěže, spojující se soutěžitelé jsou na těchto trzích vystaveni konkurenci ze strany dalších poskytovatelů klinických laboratorních vyšetření a cena klinických laboratorních vyšetření je regulovaná, nevzbuzuje spojení ani na těchto trzích obavy z narušení hospodářské soutěže.
230. Dále se společný tržní podíl spojujících se soutěžitelů pohybuje nad hranicí 25 % a současně jsou hodnoty HHI a Delta nad úrovněmi, při kterých obvykle nevznikají obavy z narušení hospodářské soutěže plynoucí z horizontálních spojení, na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru patologie na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje a na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru biochemie na území Ústeckého kraje. V případě těchto trhů Úřad považoval za nezbytné dále se dopady předmětného spojení na hospodářskou soutěž na těchto trzích podrobněji zabývat (viz níže).
V.1. Posouzení dopadů spojení na hospodářskou soutěž v důsledku horizontálního překrytí činností spojujících se soutěžitelů
231. K narušení hospodářské soutěže v důsledku horizontálního spojení soutěžitelů na relevantních trzích může dojít (i) odstraněním významných konkurenčních omezení pro jednoho nebo více soutěžitelů, což by následně mohlo posílit tržní sílu bez uchýlení se ke koordinovanému chování (tzv. nekoordinované účinky), nebo (ii) takovou změnou povahy hospodářské soutěže, že soutěžitelé, kteří dříve nekoordinovali své chování, je nyní budou s podstatně vyšší pravděpodobností koordinovat a zvyšovat ceny nebo jinak narušovat účinnou soutěž (spojení může rovněž usnadnit koordinaci, více ji stabilizovat a zefektivnit pro ty subjekty, které již své chování koordinovaly-tzv. koordinované účinky).
V.1.1. Nekoordinované (unilaterální) účinky
232. Nekoordinované (unilaterální) účinky nastávají v situaci, kdy je v důsledku spojení soutěžitelů odstraněn významný konkurenční tlak na jednu nebo více společností, které následně zvýší svou tržní sílu, aniž by docházelo mezi nimi ke koordinaci jednání. Pod nekoordinované efekty lze zahrnout jak vznik nebo posílení individuálního dominantního postavení, tak situaci, kdy by k narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu došlo snížením konkurenčního tlaku, aniž by spojující se soutěžitelé získali dominantní postavení.
233. Prvním případem možných unilaterálních účinků je vznik individuálního dominantního nebo monopolního postavení nebo posílení individuálního dominantního postavení, kdy spojením vzniklý soutěžitel není po spojení vystaven buď žádné, nebo podstatné konkurenci. Takový soutěžitel disponuje takovou tržní silou, která mu umožňuje chovat se na trhu do značné míry nezávisle na ostatních soutěžitelích či spotřebitelích.
234. Druhým případem unilaterálních účinků je pak situace, kdy předmětné spojení soutěžitelů naruší hospodářskou soutěž na relevantních trzích snížením konkurenčního tlaku, aniž by spojující se soutěžitelé získali dominantní postavení.
235. V těchto případech je nezbytné zkoumat, (i) zda spojující se soutěžitelé jsou blízkými konkurenty na relevantních trzích, (ii) zda v případě zvýšení ceny produktů ze strany spojujících se soutěžitelů budou mít jejich odběratelé možnost přejít ke konkurentům, (iii) zda spojením vzniklý soutěžitel bude schopen bránit konkurenčním dodavatelům v rozšiřování jejich působení a (iv) zda v důsledku spojení dojde k odstranění významné konkurenční síly.
V.1.1.1. Dopady spojení na (i) trh klinických laboratorních vyšetření v oboru patologie na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje a (ii) trh klinických laboratorních vyšetření v oboru biochemie na území Ústeckého kraje
236. Ve vztahu k (i) trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru patologie na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje a (ii) trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru biochemie na území Ústeckého kraje Úřad posuzoval, jaký dopad bude mít vysoký tržní podíl spojením vzniklého soutěžitele na hospodářskou soutěž na těchto trzích, včetně postavení zákazníků, kteří po spojujících se soutěžitelích poptávají provedení klinických laboratorních vyšetření.
237. Při posouzení, zda spojení na těchto trzích je způsobilé narušit hospodářskou soutěž, se Úřad zabýval potenciálním omezením možnosti volby poskytovatele klinických laboratorních vyšetření ze strany jejich odběratelů. Je sice pravda, že po uskutečnění spojení budou zákazníci moci vybírat z menšího okruhu vzájemně si konkurujících soutěžitelů (a jimi provozovaných laboratoří) s tím, že na každém z těchto dvou trhů bude na spojením vzniklého soutěžitele připadat největší podíl nabídky vyšetření dané odbornosti, je však třeba posoudit, zda tato skutečnost bude mít (či může mít) za následek růst ceny prováděných klinických laboratorních vyšetření a snížení kvality nabízených klinických laboratorních vyšetření. Úřad tak zkoumal, zda zvýšená tržní síla spojením vzniklého soutěžitele mu umožní chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích. [75]
238. Úřad posuzoval, zda spojením vzniklý soutěžitel bude mít možnost či schopnost zvýšit cenu klinických laboratorních vyšetření pro zákazníky. Pokud jde o případnou schopnost zvýšit cenu nabízeného produktu či služeb, jako jeden z typických projevů dominantního postavení soutěžitele na trhu, resp. výrazné tržní síly takového soutěžitele, bylo v kapitole věnované charakteristice a fungování trhů klinických laboratorních vyšetření (viz kapitola IV.4. Charakteristika a fungování trhu klinických laboratorních vyšetření ) vysvětleno, že prováděná klinická laboratorní vyšetření jsou laboratořím (poskytovatelům vyšetření) proplácena z prostředků veřejného zdravotního pojištění, přičemž tyto úhrady provádějí zdravotní pojišťovny. Výše úhrady za provedená klinická laboratorní vyšetření a objem, v jakém jsou tato vyšetření jednotlivým laboratořím (poskytovatelům vyšetření) proplácena, jsou stanoveny právním předpisem, přičemž smlouvy jednotlivých poskytovatelů se zdravotními pojišťovnami výši takto nastavených úhrad v praxi naprosté většině odpovídají, tudíž cenové podmínky pro poskytovatele klinických laboratorních služeb se neliší v závislosti na jejich tržním významu. Spojující se soutěžitelé ani jiní poskytovatelé tedy nemají možnost ovlivnit výši úhrady za jimi prováděná klinická laboratorní vyšetření, které fakticky představuje cenu těchto vyšetření. Spojením vzniklý soutěžitel z výše uvedeného důvodu tedy nebude schopen zvýšit cenu klinických laboratorních vyšetření.
239. V situaci, kdy je základní parametr hospodářské soutěže na trzích v oblastech klinických laboratorních vyšetření mezi jednotlivými soutěžiteli, tedy cena nabízených a poptávaných služeb, regulován, soupeří jednotliví poskytovatelé klinických laboratorních vyšetření o své zákazníky v dalších parametrech poskytovaných služeb.
240. Úřadem provedené šetření ukázalo, že zákazníci poskytovatelů klinických laboratorních vyšetření považují za nejdůležitější kritéria při výběru svého dodavatele 1/ poskytování služby svozu vzorku k vyšetření a 2/ možnost konzultace výsledků vyšetření, přičemž tyto dva prvky jsou považovány za standard či běžnou součást prováděného klinického laboratorního vyšetření.
241. Z pohledu zkoumání možných dopadů spojení na zákazníka, tj. odběratele klinických laboratorních vyšetření, je podstatné, nakolik se zákazníkovi zúží uskutečněním předmětného spojení možnost výběru mezi poskytovateli těchto vyšetření, resp. zda budou mít zákazníci i po spojení zachovánu možnost obracet se i na jiné, od spojujících se soutěžitelů odlišné, poskytovatele klinických laboratorních vyšetření.
242. V této souvislosti šetření Úřadu mezi odběrateli služeb klinických laboratorních vyšetření na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje a Ústeckého kraje ukázalo, že možnost výběru alternativního poskytovatele má drtivá většina odběratelů. V otázce, zda má alternativní poskytovatele klinických laboratorních vyšetření pro případ, že by po spojení přestal být jeho dodavatelem některý ze spojujících se soutěžitelů, odpovědělo kladně celkem 88 % z těch Úřadem oslovených odběratelů, kteří se ve své odpovědi k této otázce vyjádřili, zatímco pouze 12 % z nich uvedlo, že takovou alternativu nemají.
243. Obdobně se většina odběratelů neobává, že posuzované spojení může mít negativní dopad na hospodářskou soutěž ve zkoumaných oblastech, když obavu, že posuzované spojení soutěžitelů může mít negativní dopad na hospodářskou soutěž ve zkoumaných oblastech klinických laboratorních vyšetření, vyjádřili pouze odběratelé představující 2 % z celkového počtu Úřadem oslovených odběratelů. Úřad se zabývá námitkami odběratelů v části VI. Námitky třetích osob odůvodnění tohoto rozhodnutí.
244. V případě konkurenčních poskytovatelů klinických laboratorních vyšetření vyjádřilo ve svých odpovědích celkem cca 11 % z celkového počtu cca 152 konkurentů obavu, že posuzované spojení soutěžitelů může mít negativní dopad na hospodářskou soutěž ve zkoumaných oblastech klinických laboratorních vyšetření.
245. Pokud se jedná o trh klinických laboratorních vyšetření v oboru patologie na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje, na kterém disponují spojující se soutěžitelé velmi vysokým společným tržním podílem, působí na tomto trhu řada dalších soutěžitelů, kteří zákazníkům poskytují obdobné služby jako spojující se soutěžitelé. Např. společnosti Jiří VOŽENÍLEK spol. s r.o., COP plus s.r.o., Fakultní nemocnice Královské Vinohrady či Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s. poskytují službu svozu laboratorních vzorků, přičemž samy hradí náklady takového svozu, a standardně poskytují svým smluvním zákazníkům konzultační služby.
246. Nad rámec výše uvedeného konkurenci v oblasti klinických laboratorních testů na území Hlavního města Praha a Středočeského kraje představují Fakultní nemocnice v Motole a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, které ale svým zákazníkům svoz vzorků nezajišťují. Tyto dvě pražské nemocnice provádějí většinu svého objemu klinických laboratorních vyšetření, včetně vyšetření v oboru patologie, pro své vlastní potřeby. Nicméně z hlediska odbornosti a celkového počtu jimi prováděných testů v daném oboru (tj. testů prováděných jak in-house tak i pro externí zákazníky) je třeba laboratoře těchto nemocnic považovat za soutěžitele srovnatelné se spojením vzniklým subjektem.
247. Při hodnocení dopadů spojení na trh klinických laboratorních vyšetření na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje Úřad považoval za významné i zjištění, že rozsah volných, nevyužitých kapacit laboratoří jednotlivých soutěžitelů na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru patologie na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje se pohybuje mezi 25 % až 50 %. Tato volná kapacita tak může představovat další zdroj nabídky klinických laboratorních vyšetření v oboru patologie, když jednotliví poskytovatelé by v případě zájmu pravděpodobně byli schopni obsloužit i další poptávku. Uvedené se týká nejen subjektů, jejichž kapacity jsou již nyní k dispozici odběratelům, ale i výše uvedených dvou pražských nemocnic, na které by se zákazníci mohli začít obracet v případě, že by došlo ke zhoršení podmínek pro poskytování klinických laboratorních vyšetření ze strany spojujících se soutěžitelů.
248. Pokud jde o volnou kapacitu na zkoumaném trhu, bylo dále zjištěno, že jeden z konkurenčních poskytovatelů (Fakultní nemocnice Královské Vinohrady) zvažuje modernizaci svých laboratoří, kterou by zvýšil svou kapacitu laboratoří pro externí zákazníky.
249. Navíc je třeba vzít v úvahu skutečnost, že v oboru patologie jsou vzorky k vyšetření obvykle převáženy na výrazně větší vzdálenosti, než v případě ostatních oborů (viz kapitola III.2. Geografický relevantní trh ). Odběratelé tak mají možnost hledat mezi poskytovateli v rámci širšího regionu než je kraj a tuto možnost v praxi i využívají. Tržní podíl spojujících se soutěžitelů na trhu klinických laboratorních vyšetření v oboru patologie, byl-li by vymezen geograficky územím Hlavního města Prahy a Středočeského kraje, tak nemusí zcela odpovídat skutečné tržní síle spojením vzniklého subjektu. Nadto z šetření Úřadu vyplývá, že v letech 2012-2013 došlo meziročně ke značnému poklesu tržního podílu spojujících se soutěžitelů, a to o téměř [5-15] %.
250. Pokud se jedná o další z trhů, na kterém disponují spojující se soutěžitelé vysokým společným tržním podílem, tj. trh klinických laboratorních vyšetření v oboru biochemie na území Ústeckého kraje, bylo i ve vztahu k němu zjištěno, že na tomto trhu působí další soutěžitelé, kteří zákazníkům poskytují obdobné doprovodné služby jako spojující se soutěžitelé (např. Krajská zdravotní, a.s., Lužická nemocnice a poliklinika, a.s., Městská nemocnice v Litoměřicích, příspěvková organizace či Nemocnice Kadaň s.r.o.)
251. I ve vztahu k tomuto trhu Úřad při hodnocení dopadů spojení zjistil, že laboratoře jednotlivých soutěžitelů disponují volnými kapacitami (tyto se pohybují mezi 20 % až 40 %), které mohou představovat další zdroj nabídky klinických laboratorních vyšetření v oboru biochemie v Ústeckém kraji, neboť jednotliví poskytovatelé by v případě zájmu pravděpodobně byli schopni pokrýt i další poptávku, tj. obsloužit i další zákazníky.
252. Lze uzavřít, že odběratelé klinických laboratorních vyšetření budou mít i po spojení zachovánu možnost poptávat tyto služby, ať už od spojujících se soutěžitelů, či od konkurenčních poskytovatelů, kteří poskytují v souvislosti s klinickými laboratorními vyšetřeními služby srovnatelné se službami spojujících se soutěžitelů a kteří tak mohou představovat pro zákazníky plnohodnotnou alternativu ke klinickým laboratorním vyšetřením poskytovaným spojujícími se soutěžiteli.
V.1.1.2. Závěr k unilaterálním účinkům v důsledku spojení
253. Po posouzení shora uvedených skutečností má Úřad za to, že na každém z možných relevantních trhů, jimiž se Úřad v tomto rozhodnutí zabývá, včetně těch trhů, na nichž spojující se soutěžitelé disponují vysokým společným tržním podílem, budou mít odběratelé zachovánu možnost odebírat služby klinických laboratorních vyšetření v kvalitě, která se oproti stavu před spojením nezhorší, a konkurenční poskytovatelé budou představovat pro zákazníky plnohodnotnou alternativu ke spojujícím se soutěžitelům. Lze uzavřít, že předmětné spojení nebude mít za následek narušení hospodářské soutěže v důsledku unilaterálních účinků.
V.2. Koordinované účinky
254. V rámci možných koordinovaných účinků plynoucích z horizontálního spojení je třeba posoudit, zda předmětné spojení soutěžitelů nepovede k takové změně povahy hospodářské soutěže, kdy soutěžitelé, kteří dříve nekoordinovali své chování, budou s podstatně vyšší pravděpodobností své soutěžní chování koordinovat, což jim umožní zvyšovat ceny nebo jinak narušovat účinnou hospodářskou soutěž.
255. Úřad se tak zabýval analýzou faktorů zvyšujících pravděpodobnost vzniku negativních koordinovaných efektů vyplývajících z koncentrace na relevantních trzích, které indikují možné obavy z narušení hospodářské soutěže v důsledku uskutečnění posuzovaného spojení soutěžitelů. Obecně lze konstatovat, že spojení soutěžitelů na koncentrovaném trhu může významně poškodit účinnou hospodářskou soutěž, protože zvyšuje pravděpodobnost, že soutěžitelé budou schopni koordinovat své chování a zvyšovat ceny, a to dokonce bez uzavírání dohod.
256. Obvykle totiž platí, že čím je hospodářské prostředí jednodušší, transparentnější a stabilnější, tím snadněji soutěžitelé dosahují společného chápání podmínek koordinace. Je například snadnější koordinovat malý počet hráčů než velký. Také lze snadněji koordinovat ceny jediného stejnorodého výrobku než ceny velkého množství různorodých výrobků. Snadnější je rovněž koordinace cen při relativně stabilní poptávce a dodavatelských podmínkách než v situaci, kdy se tyto faktory nepřetržitě mění. V této souvislosti může kolísající poptávka, značný růst postavení některých soutěžitelů na trhu nebo častý vstup nových soutěžitelů naznačovat, že situace není natolik stabilní, aby činila koordinaci pravděpodobnou. Stejně tak reakce nezúčastněných subjektů, jako jsou současní i budoucí soutěžitelé, kteří se neúčastní koordinace, jakož i zákazníků, by neměla být schopna ohrozit očekávané výsledky koordinace.
257. Soutěžitelé dosáhnou koordinace snadněji, je-li jejich postavení relativně symetrické, zejména pokud jde o strukturu nákladů, podíly na trhu, úroveň velikosti výrobních kapacit a míru jejich využití a úroveň vertikální integrace. Strukturální vazby, jako je vzájemné vlastnictví podílů nebo účast ve společných podnicích, mohou též napomáhat sjednocování pobídek koordinujících podniků.
258. Lze tedy shrnout, že mezi faktory zvyšující pravděpodobnost koordinace chování soutěžitelů patří zejména symetrické tržní postavení, stabilní a neelastická poptávka, vysoká tržní transparentnost, produktová homogenita, obdobná struktura nákladů a rovněž existence strukturálních a smluvních vazeb mezi soutěžiteli na trhu. Uvedené faktory přispívají k interní stabilitě koordinace. Další faktory, které přispívají k externí stabilitě koordinace a zvyšují pravděpodobnost koordinace, jsou zejména existence vysokých bariér vstupu na trh, neexistence blízkých substitutů nebo nízká vyrovnávací kupní síla zákazníků.
V.2.1. Posouzení koordinovaných účinků na trzích klinických laboratorních vyšetření
259. Vzhledem k tomu, že na jednotlivých trzích, jimiž se Úřad v tomto rozhodnutí zabývá, vystupují soutěžitelé s nesymetrickým tržním postavením, rozdílnými tržními podíly, odlišnými sítěmi sběru vzorků, odlišnou vertikální integrací, stejně jako s ohledem na cenovou regulaci na trhu klinických laboratorních vyšetření má Úřad za to, že postavení spojením vzniklého soutěžitele na jednotlivých trzích nebude takové, aby mu umožňovalo úspěšně koordinovat s dalšími soutěžiteli své chování na trhu s tím, že by tato koordinace mohla mít za následek podstatné narušení trhu.
VI . Námitky třetích osob
260. V průběhu správního řízení Úřad v rámci svého šetření oslovil se žádostí o poskytnutí informací a vyjádření stanoviska k předmětnému spojení soutěžitelů (i) zdravotní pojišťovny, (ii) konkurenční poskytovatele klinických laboratorních vyšetření, kteří působí jednak na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje, jednak na území Ústeckého kraje, a (iii) subjekty, které odebírají od spojujících se soutěžitelů a) na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje a b) na území Ústeckého kraje služby klinických laboratorních vyšetření.
261. Některé z oslovených subjektů vyjádřily ve svých odpovědích připomínky k posuzovanému spojení soutěžitelů.
262. Z celkového počtu Úřadem oslovených odběratelů vyjádřila obavu, že posuzované spojení soutěžitelů může mít negativní dopad na hospodářskou soutěž ve zkoumaných oblastech klinických laboratorních vyšetření, pouze jejich malá část. [76]
263. V případě konkurenčních poskytovatelů klinických laboratorních vyšetření vyjádřilo ve svých odpovědích celkem cca 11 % z celkového počtu oslovených konkurentů obavu, že posuzované spojení soutěžitelů může mít negativní dopad na hospodářskou soutěž ve zkoumaných oblastech klinických laboratorních vyšetření. Negativně se k posuzovanému spojení staví zejména nemocnice, které se obávají, že přijdou o své zákazníky.
264. Ze strany odběratelů bylo namítáno, že (i) na trhu bude nedostatek výběru (nebo omezený výběr) poskytovatelů testů, (ii) dojde ke zhoršení dostupnosti služeb laboratoře (zvětšení dojezdové vzdálenosti) a pacienti budou muset chodit přímo do odběrových míst, což může např. těhotným a invalidním velmi zkomplikovat situaci, (iii) dojde k monopolizaci poskytovaných služeb, (iv) dojde k určování cen a (iv) zhorší se postavení odběratele. Někteří odběratelé pak preferují české společnosti (resp. laboratoře) či se staví negativně k anonymitě při poskytování služeb klinických laboratorních vyšetření.
265. K námitkám odběratelů je třeba především uvést, že námitku proti spojení vyjádřila pouze velice malá část Úřadem oslovených odběratelů.
266. K obsahu námitek odběratelů Úřad uvádí následující. Pokud jde o námitku, že v důsledku posuzovaného spojení získají spojující se soutěžitelé dominantní či dokonce monopolní postavení na Úřadem zkoumaných trzích v oblasti poskytování klinických laboratorních vyšetření, ukázalo posouzení Úřadu (viz část V. Posouzení dopadů spojení ), že spojující se soutěžitelé budou sice na některých trzích disponovat vysokým tržním podílem, avšak tento vysoký tržní podíl jim neposkytne možnost chovat se po uskutečnění spojení nezávisle na dalších soutěžitelích nebo odběratelích, zejména pak nebudou schopni ovlivnit cenu klinických laboratorních vyšetření, která je regulovaná. Pokud se jedná o případné ovlivnění dalších parametrů (zejména kvalitativní povahy) soutěže, které na rozdíl od ceny jsou předmětem vzájemného soupeření jednotlivých poskytovatelů klinických laboratorních vyšetření, projevilo by se případné snížení úrovně kvality služeb klinických laboratorních vyšetření ze strany spojujících se soutěžitelů odlivem jejich současných zákazníků k jejich konkurentům, kterých je na všech relevantních trzích dostatek.
267. K tomu je třeba dále uvést, že většina z těch odběratelů, kteří jako možný důsledek spojení uvedli ve svých vyjádřeních vznik dominantního či dokonce monopolního postavení spojujících se soutěžitelů, současně uvedla, že má dostatečný výběr alternativních poskytovatelů klinických laboratorních vyšetření, na které se může obracet. Konstatování o existenci alternativ, a tedy přítomnosti dalších soutěžitelů na daném trhu, přitom podle Úřadu do značné míry popírá obavu ze vzniku dominantního postavení spojením vznikajícího soutěžitele.
268. V duchu výše uvedeného lze reagovat i na námitky, které s otázkou dominantního postavení soutěžitele přímo souvisejí. Zaprvé jde o námitku, že spojující se soutěžitelé budou moci určovat cenu klinických laboratorních vyšetření. Zde je třeba zopakovat, že tuto možnost či schopnost spojující se soutěžitelé nebudou mít z důvodu cenové regulace v oblasti klinických laboratorních vyšetření. Zadruhé, námitka zhoršeného postavení odběratele neobstojí v situaci, kdy jsou spojující se soutěžitelé vystaveni nebezpečí, že by jim v případě snížení kvality jimi poskytovaných služeb přešli jejich stávající odběratelé ke konkurenčním poskytovatelům. Scénář snížení kvality služeb poskytovaných v oblasti klinických laboratorních vyšetření se jeví nepravděpodobný i s ohledem na zjištění, že řada stávajících zákazníků laboratoří spojujících se soutěžitelů je s jejich službami dlouhodobě spokojena. Zatřetí, k námitce, že po uskutečnění spojení na trhu bude nedostatečný nebo omezený výběr poskytovatelů vyšetření, Úřad uvádí, že v důsledku spojení se sice sníží počet soutěžitelů na zkoumaných trzích, nicméně i v této situaci budou mít odběratelé služeb klinických laboratorních vyšetření na Úřadem zkoumaných trzích zachovánu možnost obracet se na konkurenční poskytovatele, nebudou-li jim služby spojením vznikajícího soutěžitele vyhovovat.
269. K tomu je třeba rovněž dodat, že v otázce, zda má alternativní poskytovatele klinických laboratorních vyšetření pro případ, že by po spojení přestal být jeho dodavatelem některý ze spojujících se soutěžitelů, odpovědělo kladně celkem 88 % z těch Úřadem oslovených odběratelů, kteří se ve své odpovědi k této otázce vyjádřili, zatímco pouze 12 % z nich uvedlo, že takovou alternativu nemají.
270. K námitce, že v důsledku spojení může dojít či dojde ke zhoršení dostupnosti služeb laboratoře (zvětšení dojezdové vzdálenosti) a pacienti budou muset chodit přímo do odběrových míst, Úřad uvádí, že Účastník řízení, sám kontrolující prostřednictvím svých dceřiných společností síť dlouhodobě na trhu fungujících laboratoří (tvořenou centrálními a satelitními laboratořemi a odběrovými místy), získává kontrolu nad dalšími společnostmi, které rovněž vlastní a provozují síť dlouhodobě na trhu fungujících laboratoří (tvořenou centrálními a satelitními laboratořemi a odběrovými místy). V důsledku spojení se na existenci a fungování těchto sítí nic nemění, dostupnost laboratoří a odběrových míst pro pacienty se tak spojením nezhorší. Pokud by spojením vzniklý soutěžitel chtěl zhoršovat podmínky poskytování služby svozu vzorků od svých zákazníků (lékařů), nepochybně by to mělo za následek jejich odchod ke konkurenčním poskytovatelům klinických laboratorních vyšetření, neboť drtivá většina zákazníků, kteří Úřadu v průběhu šetření zaslali svou odpověď, považuje svozovou službu za jedno z klíčových kritérií výběru poskytovatele klinických laboratorních vyšetření a poskytování svozové služby je vnímáno jako běžná součást prováděného klinického laboratorního vyšetření.
271. K poznámce některých odběratelů o preferenci tuzemských poskytovatelů uvádí Úřad tolik, že jednak z pohledu splnění regulatorních podmínek působení jednotlivých poskytovatelů na trhu (včetně proplácení úhrad za provedená a vykázaná klinická laboratorní vyšetření ze systému veřejného zdravotního pojištění) by bylo nepřípustně diskriminační rozlišovat mezi tuzemskými a zahraničními poskytovateli, jednak je třeba poznamenat, že všechny laboratoře spojujících se soutěžitelé jsou původně českými, na trhu dlouhodobě působícími, laboratořemi.
272. Konečně pak k negativnímu vnímání anonymity, resp. neosobnímu přístupu poskytovatelů (při poskytování služeb klinických laboratorních vyšetření), které bylo zmíněno některými odběrateli, Úřad uvádí, že laboratoře spojujících se soutěžitelů, stejně jako laboratoře dalších poskytovatelů, poskytují svým odběratelům standardně služby konzultace výsledků provedených klinických laboratorních vyšetření.
273. Námitky dalších Úřadem oslovených subjektů (tedy konkurentů a zdravotních pojišťoven) lze členit do několika skupin. První skupinu představují námitky, které se týkají možného oslabení postavení konkurenčních poskytovatelů vyšetření. Zejména menší a regionální poskytovatelé nebudou po spojení podle těchto námitek schopni konkurovat spojujícím se soutěžitelům z důvodu jejich zvýšené hospodářské síly, kterou disponují laboratorní řetězce, která se může projevit i v podobě lepší pozice pro nákup materiálu, poskytování doplňkových služeb, případně bonusů (viz níže) apod. U menších poskytovatelů v důsledku konkurenčního tlaku může dojít ke snížení počtu obsluhovaných zákazníků, nárůstu nákladů atd. a dojít ke znehodnocení jejich investic. [77]
274. K tomu Úřad uvádí, že je běžným projevem konkurence (hospodářské soutěže) mezi jednotlivými soutěžiteli na jakémkoli trhu výrobků či služeb, že někteří soutěžitelé jsou úspěšnější, zatímco jiní v konkurenci neobstojí. Je pochopitelné, že každý soutěžitel se může obávat toho, že část svých zákazníků (či zákazníky všechny) ztratí ve prospěch svých konkurentů, usoudí-li zákazníci, že jiní konkurenti poskytují služby lepší. Takovému soutěžiteli pak nezbývá než se snažit nabízet svým současným či potenciálním zákazníkům takové služby, které mu jeho stávající zákazníky udrží, případně nové zákazníky přilákají. Nadto Úřad konstatuje, že oba spojující se soutěžitelé v současnosti již významnými poskytovateli provozujícími řetězec laboratoří jsou, na dotčených trzích tak nevzniká nová situace.
275. Dále byly vznášeny námitky týkající se vztahu spojujících se soutěžitelů k odběratelům jejich služeb. Sem patří námitka, že velké laboratoře motivují lékaře k vyššímu počtu vyšetření (dalšími službami jako např. svozem prádla), čímž velcí hráči získávají lékaře ke spolupráci (velkým hráčům tak roste podíl na trhu) [78] , námitka, že velké společnosti mají vzhledem k silnému finančnímu zázemí přesvědčovací sílu při sjednávání partnerů z řad ambulantních specialistů, [79] námitka, že velké společnosti mají samostatná obchodní oddělení a profesionální obchodní zástupce, kteří např. svými nabídkami provizí negativně ovlivňují situaci v regionu. [80] Mezi tento typ stížnosti proti spojení patří i námitky poukazující na sporné praktiky a nedodržování etických principů laboratorními řetězci, např. poskytování různých motivačních bonusů apod., [81] nebo výtka, že řetězcům nejde o zdraví pacienta, ale o zisk. [82]
276. K tomu Úřad uvádí, že je mimo jeho působnost v oblasti hospodářské soutěže (a kontroly spojování soutěžitelů) posuzovat, zda jednání konkrétního soutěžitele je neetické. Jediným kritériem jeho posouzení může být to, zda v důsledku daného jednání soutěžitele je či není narušena hospodářská soutěž na trhu výrobků či služeb. Je přirozené a pochopitelné, že spojující se soutěžitelé, jako každý jiný podnikatelský subjekt, vykonávají svou podnikatelskou činnost za účelem zisku, snaží se přitom zákazníkům nabídnout takové služby, se kterými bude zákazník (a jeho pacienti) spokojen. Dosahování zisku jde ruku v ruce s kvalitou poskytovaných služeb a nevylučuje se se snahou uspokojení potřeb zákazníka, v tomto případě potřebou, resp. zájmem pacienta na jeho vyléčení.
277. Úřad dále uvádí, že za situace, kdy je cena poskytované služby, tj. klinického laboratorního vyšetření, stanovená závazným předpisem a další zásadní parametry služby jako jsou svoz laboratorních vzorků a konzultace výsledků jsou nabízeny prakticky všemi účastníky trhu, jsou jedinými možnými soutěžními parametry kvalita prováděných laboratorních vyšetření a poskytování doplňkových služeb (např. likvidace odpadu, praní prádla, dodávky spotřebního materiálu, apod.). Tyto nabídky, které rozvíjí možnost konkurence, tak Úřad nemůže považovat za protisoutěžní chování.
278. Další skupinou stížností jsou námitky směřující do oblasti pracovněprávní a oblasti vzdělání. Zde je namítáno zejména rušení pracovních míst či zmenšení (či zánik) prostoru pro mladé specialisty. [83] I zde však platí, že hodnocení těchto skutečností nepatří do působnosti Úřadu. Kritéria, která Úřad hodnotí při posouzení, zda spojení soutěžitelů může narušit hospodářskou soutěž na relevantním trhu, jsou vymezena v § 17 odst. 1 zákona. [84]
279. Dále se námitky dotýkají zacházení se vzorky (včetně jejich přepravy) a kvality provádění klinických laboratorních vyšetření ze strany velkých laboratorních řetězců. Podle těchto námitek nejsou dodržovány normy pro zacházení se vzorky a provádění testů, nejsou dodržovány podmínky preanalytické fáze [85] (preanalytická fáze zahrnuje veškeré procesy před vlastním vyšetřením odebraného vzorku), vzorky jsou přepravovány na velké vzdálenosti, což má za následek riziko špatné kvality výsledků testů. [86] Stejně tak je namítáno, že koncentrací laboratorních vyšetření v omezeném počtu laboratoří u řetězců vzroste prostor pro chybu při analýze vzorků.
280. Do této skupiny námitek se řadí i poznámka, že menší poskytovatelé vyšetření často poskytují odborně kvalitnější služby, [87] poznámka, že místní poskytovatel testů zná lépe potřeby lokálních zákazníků, což je v oblasti klinických služeb velmi důležitý faktor, [88] výtka, že kvalita služeb velkých celků je v rozporu se současným trendem personalizované medicíny, [89] či námitky, že monopolní a centralizovaný laboratorní gigant se stane pouze zpracovatelem materiálu a nebude plnit základní odbornou funkci poradenskou a konzultační [90] .
281. K tomu Úřad uvádí, že pokud by v situaci, kdy jedním z hlavních konkurenčních prvků na trzích služeb klinických laboratorních vyšetření je kvalita poskytovaných služeb (když cena a množství jsou do značné míry regulovány, a jednotliví poskytovatelé tak nemají možnost je ovlivnit), jednotliví soutěžitelé poskytovali nekvalitní služby klinických laboratorních vyšetření, se kterými by nebyli spokojeni jejich zákazníci, nepochybně by se to projevilo oslabením jejich postavení na trhu, a to odlivem jejich zákazníků k jiným poskytovatelům vyšetření. Šetření prokázalo, že na všech trzích bude spojením vzniklý soutěžitel vystaven konkurenci dalších soutěžitelů nabízejících obdobný rozsah služeb, což potvrdila velká většina odběratelů, která uvedla, že na dotčených trzích existuje reálná alternativa na straně nabídky.
282. Nicméně podle názoru Úřadu skutečnost, že laboratoře spojujících se soutěžitelů, které lze nepochybně řadit do skupin řetězcových laboratoří , obsluhují velké množství zákazníků (což se promítá do výše jejich tržeb a tržních podílů), svědčí spíše o tom, že laboratoře spojujících se soutěžitelů jsou kvalitou svých služeb schopny konkurovat ostatním subjektům.
283. Další skupinou jsou námitky, že v důsledku spojení vznikne soutěžitel s velice silným postavením na trhu, když některé subjekty se zmiňují o tom, že skupina Účastníka řízení posílí své postavení druhé nejsilnější laboratoře v Praze, Středočeském kraji a České republice, [91] jiné hovoří o vzniku monopolního celku (s rizikem diktování cen), [92] další o dominantním postavení [93] spojením vzniklého soutěžitele (ať už na území Ústeckého kraje, nebo na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje, jiní konkurenti hovoří o dominantním postavení spojujících se soutěžitelů v oblasti poskytování laboratorních služeb ambulantním specialistům, malým zdravotnickým zařízením a praktickým lékařům [94] ), jiné hovoří o omezení konkurenčního prostředí s následkem růstu cen služeb nebo o snížení počtu poskytovatelů laboratorních služeb. S otázkou postavení spojujících se soutěžitelů na trhu souvisí i námitka, že skutečnost, že soutěžitel působící ve více odbornostech, mu přináší silný synergetický efekt. [95]
284. V tomto bodě Úřad odkazuje na své posouzení dopadů na hospodářskou soutěž na jednotlivých trzích klinických laboratorních vyšetření, jimiž se v tomto rozhodnutí zabývá (viz část V. Posouzení dopadů spojení ), které sice ukázalo, že na některých trzích bude spojující se soutěžitel zaujímat významné postavení (především z pohledu výše tržních podílů), avšak nikdy toto postavení nepovede k narušení hospodářské soutěže mimo jiné v důsledku vzniku či posílení dominantního postavení spojením vzniklého soutěžitele. Dále platí, že s ohledem na nastavený systém proplácení provedených klinických laboratorních vyšetření nemají spojující se soutěžitelé ani jiní poskytovatelé vyšetření možnost ovlivnit (zvýšit [96] nebo snížit [97] ) jejich cenu. Pokud jde o námitku výhodnějšího postavení těch soutěžitelů, kteří poskytují klinická laboratorní vyšetření ve více oborech, čímž dosahují synergetických efektů, Úřad uvádí, že kromě spojujících se soutěžitelů působí na území České republiky řada dalších soutěžitelů, kteří provádějí klinická laboratorní vyšetření ve více oborech (viz zejména hlavní konkurenti spojujících se soutěžitelů synlab a AGEL či některé nemocniční laboratoře). V této souvislosti je navíc možné konstatovat, že oba spojující se soutěžitelé již v době před spojením disponují schopností nabízet všechny typy testů, a tudíž v důsledku spojení nově nevzniká subjekt, který na trhu zatím z hlediska šíře poskytovaných služeb neexistoval.
285. Další skupinou stížností jsou námitky plynoucí ze srovnání postavení laboratoří spojujících se soutěžitelů s postavením laboratoří dalších poskytovatelů. Je zde namítáno, že (i) laboratoře s omezenou lokální či regionální působností mají nerovné postavení s laboratořemi s celostátní působností a (ii) nemocniční laboratoře mají nerovné postavení se samostatnými laboratořemi (nebo laboratorními řetězci), neboť mají povinnost nepřetržitého provozu (i pro akutní případy) a jejich vyšetření jsou nákladnější ve srovnání s laboratořemi řetězců, které se zaměřují převážně na ty druhy testů, které jsou ziskové, [98] což mj. umožňuje laboratorním řetězcům dotovat (nákladově) náročná vyšetření ze zisku dosahovaného vyšetřeními méně náročnými. [99] Dále je v této souvislosti namítáno, že může dojít ke zhoršení konkurenceschopnosti státních i menších nestátních zdravotnických zařízení v konkrétním regionu, když laboratorní řetězce se mohou uchylovat k dumpingu s následným rizikem zhoršení kvality poskytované péče. [100]
286. K tomu Úřad uvádí, že skutečnost, že provozuje větší laboratoř či laboratoře s širší působností, je pro daného soutěžitele nepochybně výhodou (což přináší např. úspory z rozsahu danému soutěžiteli), současně to však může znamenat lepší služby pro jeho zákazníky. Úřad připouští, že nemocniční laboratoře mohou být do jisté míry znevýhodněny oproti privátním laboratořím povinností nepřetržitého provozu či skutečností, že provádějí i taková klinická laboratorní vyšetření, která mohou být nákladnější, a tím i méně zisková. Tyto skutečnosti jsou dány regulatorním rámcem fungování systému poskytování klinických laboratorních vyšetření. K tomu však Úřad uvádí, že v důsledku předmětného spojení soutěžitelů se na těchto regulatorních podmínkách nic nemění. V této souvislosti Úřad poznamenává, že takové postavení nebrání nemocničním laboratořím, které primárně slouží potřebám dané nemocnice, poskytovat v rostoucí míře služby externím zákazníkům, a využívat tak svých odborných a technických kapacit k dosažení dalších tržeb.
287. Pokud se týká námitky o poskytování dumpingových cen s možným následným zhoršením kvality poskytovaných služeb, Úřad opakovaně uvádí, že cena klinických laboratorních vyšetření je regulovaná, přičemž vypořádání úhrady za vyšetření probíhá mezi poskytovatelem laboratorního vyšetření a zdravotní pojišťovnou pacienta. Úřad má za to, že jakákoli dotace ceny stanovené Úhradovou vyhláškou, jde proti smyslu ekonomického vztahu mezi dodavatelem služby a plátcem za tuto službu.
288. Další skupinou jsou námitky plynoucí z obavy, že v důsledku spojení vznikne silný soutěžitel, který bude schopen ovlivnit podmínky poskytování laboratorních vyšetření a vyjednat si výhodnější postavení vůči systému veřejného zdravotního pojištění a zdravotním pojišťovnám. Je zde namítáno, že (i) velké laboratorní řetězce mohou ovlivnit tok peněz z veřejného zdravotního pojištění (a že tyto peníze jdou mimo území České republiky), současně některými dotázanými subjekty není vítán vznik velkých nestátních zdravotnických zařízení (především s účastí zahraničního kapitálu), který má znevýhodňovat tuzemská privátní i státní zdravotnická zařízení v soutěži o klienta, velmi často na úkor kvality poskytované péče, [101] (ii) velkým subjektům (velkým poskytovatelům klinických laboratorních vyšetření) jsou při jednání se zdravotními pojišťovnami promíjeny podmínky [102] .
289. K tomu Úřad uvádí, že systém úhrady prováděných a vykazovaných klinických laboratorních vyšetření z veřejného zdravotního pojištění (a v rámci něho i vztah jednotlivých poskytovatelů těchto vyšetření ke zdravotním pojišťovnám) je jasně regulován právními předpisy, jednotliví poskytovatelé tak mají minimální prostor parametry nastaveného systému chováním na trhu ovlivnit. K tomu Úřad dodává, že z jím provedeného šetření mezi zdravotními pojišťovnami vyplynulo, že tyto se při jednání o podmínkách úhrady za vykázané zdravotní úkony drží právních předpisů, přičemž velikost poskytovatele zdravotní péče, zde klinických laboratorních vyšetření, nemá vliv na stanovení těchto podmínek, ať už cenových či týkajících se velikosti kvóty.
290. K námitce, že úhrady budou propláceny zahraničnímu subjektu mimo Českou republiku, Úřad uvádí, že předmětné spojení, resp. každou transakci spadající do jeho působnosti, posuzuje podle kritérií stanovených v § 17 odst. 1 zákona, přičemž skutečnost, zda soutěžitel je českým či zahraničním subjektem, není podstatná. Naopak pokud by Úřad rozlišoval, kterému poskytovateli bude proplaceno provedené a vykázané klinické laboratorní vyšetření podle toho, zda daný poskytovatel je z České republiky či nikoli, byl by takový postup nepřípustně diskriminující.
291. Další skupinou jsou námitky plynoucí z postavení spojujících se soutěžitelů (a velkých laboratorních řetězců) vůči dodavatelům zdravotnických potřeb, techniky a reagencí. Je zde namítáno, že velké řetězce mohou diktovat vůči těmto dodavatelům cenu dodávaných produktů [103] a také že velké společnosti jsou schopny získávat spotřební materiál za ceny nedostupné běžným laboratořím a mají ekonomickou výhodu při vyjednávání o cenách laboratorních reagencií.
292. K tomu Úřad uvádí, že mezi největší dodavatele spojujících se soutěžitelů patří společnosti Siemens, s.r.o. a Roche s.r.o., které jsou součástí velkých, celosvětově působících soutěžitelů-skupin SIEMENS a ROCHE. Lze si stěží představit, že by kterýkoli ze spojujících se soutěžitelů byl schopen vyjednat s těmito dodavateli podmínky dodávek, které by výrazně zhoršovaly postavení těchto dodavatelů.
293. Výčet stížností lze uzavřít námitkou, že vznik účelově založených firem bez historie a odbornosti má vést k další fragmentaci trhu, narušení rovnováhy a konkurenčního prostředí a snížení kvality služeb. [104] K této námitce Úřad považuje za nutné uvést, že v rámci posuzované transakce dochází ke spojení společností, které na území České republiky vlastní již dlouhodobě fungující laboratoře s nezbytnou potřebnou odbornou úrovní, o čemž mimo jiné svědčí spokojenost řady jejich současných zákazníků se službami, které tyto laboratoře poskytují. Ostatně by bylo stěží představitelné, že by laboratoře, které by nenabízely zákazníky požadovanou úroveň kvality služeb, mohly dosahovat takových tržních podílů na trhu (jako je tomu v případě laboratoří spojujících se soutěžitelů), když se zákazníkům nabízí řada jiných (konkurenčních) laboratoří, ke kterým by případně nespokojený zákazník mohl přejít.
VII. Závěr
294. Podstatou posuzovaného spojení soutěžitelů je získání kontroly nad společnostmi Laboratoře Euromedic a IMUNO, včetně jejich dceřiných společností (BioCyt a HistoCyt), ze strany společnosti MEP. K navrhované transakci má dojít tak, že společnost MEP má nabýt prostřednictvím společností Gerlach a AeskuLab 100% obchodní podíly ve společnostech Laboratoře Euromedic a IMUNO, a tím i možnost tyto společnosti nepřímo výlučně kontrolovat ve smyslu ustanovení § 12 odst. 3 písm. a) zákona.
295. Úřad v průběhu správního řízení zkoumal, zda spojení bude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích. Po zvážení všech okolností zkoumaného případu a po analýze možných negativních dopadů přicházejících do úvahy v důsledku horizontálního překrytí činností spojujících se soutěžitelů Úřad dospěl k závěru, že posuzované spojení soutěžitelů nevzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže na výše uvedených relevantních trzích, na nichž spojující se soutěžitelé působí.
296. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl o povolení posuzovaného spojení soutěžitelů v souladu s § 16 odst. 2 a 5 zákona tak, jak je uvedeno ve výroku, a ve stanovené lhůtě toto rozhodnutí vydává.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení v souladu s § 152 odst. 1 a 4, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho oznámení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

otisk úředního razítka

JUDr. Michal Petr, Ph.D.
místopředseda Úřadu
pověřený řízením
Sekce hospodářské soutěže

Obdrží:
JUDr. Tomáš Čihula, LL.M. Eur., Ph.D., advokát
Kinstellar, s.r.o., advokátní kancelář
Palác Myslbek
Na Příkopě 19
117 19 Praha 1

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


[1] Úřad se těmito námitkami zabývá v části VI. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
[2] Společnost AeskuLab v důsledku předmětné transakce nabude 100% obchodní podíl ve společnosti IMUNO a 90% obchodní podíl ve společnosti Laboratoře Euromedic. Společnost Gerlach v důsledku předmětné transakce nabude 10% obchodní podíl ve společnosti Laboratoře Euromedic.
[3] Nabývané společnosti Laboratoře Euromedic, IMUNO, BioCyt a HistoCyt jsou dále v textu tohoto rozhodnutí označovány společně také jen jako Nabývaný soutěžitel .
[4] Jedná se o in vitro diagnostická laboratorní vyšetření.
[5] Vyšší poměr počtu provedených vyšetření vzhledem k počtu pracovníků zaměstnaných na plný úvazek snižuje celkové náklady na vyšetření (při zachování krátkého obrátkového času pro zjišťování výsledků) a zvyšuje míru využívání potřebných technologií.
[6] Např. konzultace neočekávaných výsledků vyšetření, které neodpovídají klinickým nálezům, či konzultace vhodného postupu vyšetření.
[7] Viz zejména dotazník k povolení spojení (l. č. 10 a násl. spisu správníhořízení), vyjádření Účastníka řízení ze dne 17.1. 2014 k Oznámení Úřadu o pokračování v řízení (l. č. 497 a násl. spisu správního řízení) a doplnění návrhu Účastníkem řízení ze dne 5. 2. 2014 (l. č. 694 a násl. spisu správního řízení).
[8] Viz zejména str. 18 a 19 dotazníku k povolení spojení (l. č. 19 a 20 násl. spisu správníhořízení).
[9] Viz dotazník k povolení spojení, vyjádření Účastníka řízení ze dne 17. 1. 2014 k Oznámení Úřadu o pokračování v řízení a doplnění návrhu Účastníkem řízení ze dne 5. 2. 2014.
[10] Na formuláři pro objednávání nejčastějších vyšetření (tzv. žádanka ) se běžně objevují vyšetření patřící pod všechny obory (odbornosti) ze skupiny rutinních vyšetření.
[11] Podle § 15 odst. 1 zákona o zdravotních službách rozhoduje o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a) krajský úřad, v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízení, v němž budou zdravotní služby poskytovány, b) Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo spravedlnosti, jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeních zřízených těmito ministerstvy, s výjimkou oprávnění podle § 16 odst. 2 zákona o zdravotních službách, nebo c) Ministerstvo vnitra, jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeních zřízených tímto ministerstvem nebo ve zdravotnických zařízeních zřízených Úřadem pro zahraniční styky a informace nebo Bezpečnostní informační službou, s výjimkou oprávnění podle § 16 odst. 2 zákona o zdravotních službách (dále jen příslušný správní orgán ). Podle § 15 odst. 2 zákona o zdravotních službách lze oprávnění k poskytování lékárenské péče udělit jen na základě souhlasného závazného stanoviska Státního ústavu pro kontrolu léčiv k technickému a věcnému vybavení zdravotnického zařízení, v němž bude tato péče poskytována. Státní ústav pro kontrolu léčiv vydá závazné stanovisko na základě písemné žádosti do 30 dnů ode dne jejího doručení. Žádost o vydání závazného stanoviska musí obsahovat náležitosti uvedené v § 18 odst. 1 zákona o zdravotních službách.
[12] Splňující kritéria podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb.
[13] Stanovené vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické zabezpečení zdravotních služeb.
[14] Viz například rozhodnutí soutěžního úřadu Spolkové republiky Německo ze dne 18. 11. 2008 ve věci B 3-88/09 Sonic Healtcare/Labor Lademannbogen .
[15] Podle údajů Účastníka řízení vzrostl podíl testů (klinických laboratorních vyšetření) prováděných v centrálních laboratořích v období let 2009 až 2013 z cca 73 % na cca 82 %. Viz k tomu především str. 10 a 11 dotazníku k povolení spojení (l. č. 15 a 16 a násl. spisu správního řízení).
[16] Úřad v rámci svého šetření oslovil 181 odběratelů a 152 konkurentů spojujících se soutěžitelů.
[17] Tj. pro vyšetření vzorků odebraných nemocničně ošetřovaným pacientům (hospitalizovaným pacientům i pacientům z nemocničních ambulancí).
[18] Viz zejména dotazník k povolení spojení (zejména str. 15 a 16, l. č. 18 spisu správníhořízení) a vyjádření Účastníka řízení ze dne 17. 1. 2014 k Oznámení Úřadu o pokračování v řízení (l. č. 497 a násl. spisu správního řízení).
[19] Viz rozhodnutí soutěžního úřadu Spolkové republiky Německo ze dne 18. 11. 2008 ve věci B 3-88/09 Sonic Healtcare/Labor Lademannbogen .
[20] Viz např. rozhodnutí Úřadu ve věci S196/2013 Litvínovská uhelná/Elektrárna Chvaletice ).
[21] Nemocniční laboratoře jsou, na rozdíl od ambulantních laboratoří,v některých odbornostech povinny poskytovat služby klinických laboratorních vyšetření 24 hodin po 7 dní v týdnu, a to v nepřetržitém provozu.
[22] Nemocnice (nemocniční laboratoře) mají zdravotní pojišťovnou schválený úhradový paušál (DRG) na léčení hospitalizovaného pacienta, do kterého spadá i případné provedení klinického laboratorního vyšetření u tohoto hospitalizovaného pacienta. Jestliže nemocnice potřebné klinické laboratorní vyšetření provede v externí ( nenemocniční ) laboratoři, odečítá se cena tohoto klinického laboratorního vyšetření z tohoto úhradového paušálu. Pro nemocnici je proto důležité, aby v maximální míře omezila vyšetření v externích laboratořích a naopak co nejvíce využívala kapacitu vlastních laboratoří.
[23] V tomto smyslu viz např. vyjádření Thomayerovy nemocnice (l. č. 1274 až 1278 spisu správníhořízení).
[24] Viz zejména dotazník k povolení spojení (l. č. 10 a násl. spisu správníhořízení), vyjádření Účastníka řízení ze dne 17.1. 2014 k Oznámení Úřadu o pokračování v řízení (l. č. 497 a násl. spisu správního řízení) a doplnění návrhu Účastníkem řízení ze dne 5. 2. 2014 (l. č. 694 a násl. spisu správního řízení).
[25] Viz rozhodnutí Úřadu ve věci S 190/07 DUFF/WIENER STÄDTISCHE nebo rozhodnutí Úřadu ve věci S 256/09 PENTA/AeskuLab Holding .
[26] Podle údajů Účastníka řízení vzrostl podíl testů (klinických laboratorních vyšetření) prováděných v centrálních laboratořích v období let 2009 až 2013 z cca 73 % na cca 82 %. Viz k tomu především str. 10 a 11 dotazníku k povolení spojení (l. č. 15 a 16 a násl. spisu správního řízení).
[27] Viz doplnění návrhu Účastníkem řízení ze dne 5. 2. 2014 (l. č. 694 a násl. spisu správního řízení).
[28] Viz doplnění návrhu Účastníkem řízení ze dne 5. 2. 2014 (l. č. 694 a násl. spisu správního řízení).
[29] Vzorky odebrané pacientům v ostatních krajích (regionech) jsou převáženy k vyšetřením do těchto laboratoří a tržby pocházející od těchto zákazníků jsou přičítány k tržbám realizovaným laboratořemi na zákaznících z regionu, ve kterém se daná laboratoř nachází.
[30] Např. společnost [...OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ...] nebo [...OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ...] .
[31] Např. společnost [...OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ...]
[32] Viz l.č. 24 spisu správního řízení-str. 27 a 28 dotazníku k povolení spojení.
[33] Zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství, viz Official Journal C 31, ze dne 5. 2. 2004.
Viz Pokyny pro posuzování horizontálních spojení, body 19. a 20.
[35] Za soutěžitele typu maverick je označován soutěžitel, který má motivaci odchylovat se od chování ostatních soutěžitelů na trhu, a je tak schopen svým chováním narušovat případnou koordinaci jednání ostatních soutěžitelů.
Viz Pokyny pro posuzování horizontálních spojení, bod 20.
[37] Aktuální údaje vztahující se k roku 2013 nebyly Úřadu dodány ze strany Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra a Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví.
[38] Tento odhad neposkytla pouze jedna zdravotní pojišťovna, a to Vojenská zdravotní pojišťovna. Její údaje pak Úřad vypočítal obdobným způsobem jako v případě výpočtu celkového objemu úhrad vyplacených zdravotními pojišťovnami za klinická laboratorní vyšetření pro rok 2013.
[39] Vnitřní spotřebou se rozumí dodávky zboží či služeb (zde laboratorních vyšetření) subjektům náležícím do téhož podnikatelského uskupení jako provozovatel příslušné laboratoře (zde vlastníkovi nemocnice či jiného zdravotnického zařízení).
[40] Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 475/2012 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013; vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 428/2013 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2014.
[41] Viz § 17 odst. 3 zákona.
Viz Pokyny pro posuzování horizontálních spojení, body 19. a 20.
[43] Viz také http://www.agel.cz/index.html .
[44] Viz konsolidovaný výkaz zisků a ztrát společnosti AGEL ve sbírce listin obchodního rejstříku ( https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl?subjektId=isor%3a558811&dokumentId=B+3941%2fSL176%40KSBR&klic=e04zq4 ).
[45] Viz také http://www.synlab.cz/ .
[46] Viz také http://www.synlab.com/home/ .
[47] Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů-viz především § 11 a násl. zákona o zdravotních službách.
[48] Podle § 15 odst. 1 zákona o zdravotních službách rozhoduje o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a) krajský úřad, v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízení, v němž budou zdravotní služby poskytovány, b) Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo spravedlnosti, jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeních zřízených těmito ministerstvy, s výjimkou oprávnění podle § 16 odst. 2 zákona o zdravotních službách, nebo c) Ministerstvo vnitra, jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeních zřízených tímto ministerstvem nebo ve zdravotnických zařízeních zřízených Úřadem pro zahraniční styky a informace nebo Bezpečnostní informační službou, s výjimkou oprávnění podle § 16 odst. 2 zákona o zdravotních službách (dále jen příslušný správní orgán ). Podle § 15 odst. 2 zákona o zdravotních službách lze oprávnění k poskytování lékárenské péče udělit jen na základě souhlasného závazného stanoviska Státního ústavu pro kontrolu léčiv k technickému a věcnému vybavení zdravotnického zařízení, v němž bude tato péče poskytována. Státní ústav pro kontrolu léčiv vydá závazné stanovisko na základě písemné žádosti do 30 dnů ode dne jejího doručení. Žádost o vydání závazného stanoviska musí obsahovat náležitosti uvedené v § 18 odst. 1 zákona o zdravotních službách.
[49] Viz vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. Požadavky se vztahují zejména k odpovědným zástupcům s odbornou způsobilostí a odpovědným specialistům pro jednotlivé lokality a odbornosti.
[50] O nezbytnosti odborně způsobilého personálu mluví jako o překážce vstupu na trh i např. společnost AGEL (viz list č. 350 spisu správního řízení) či společnost synlab (viz listy č. 412 a 413 spisu správního řízení).
[51] Viz § 11 odst. 6 zákona o zdravotních službách.
[52] Stanovené vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické zabezpečení zdravotních služeb.
[53] O nezbytnosti přístrojového vybavení a ekonomického zázemí se zmiňujejako o překážce vstupu na trh i např. společnost AGEL (viz list č. 350 spisu správního řízení) či společnost synlab (viz listy č. 412 a 413 spisu správního řízení).
[54] Pacienti-samoplátci se v České republice neúčastní systému veřejného zdravotního pojištění. Tvoří přitom pouze cca 3 % z celkového objemu poptávky po službách klinických laboratorních vyšetření.
[55] V současné době v České republice působí těchto 7 zdravotních pojišťoven: 1. Všeobecná zdravotní pojišťovna (dále jen VZP ) se zdaleka největším podílem (cca 65 %) z hlediska počtu pojištěnců a výnosů, 2. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (dále jen ZPMV ), 3. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (dále jen ČPZP ), 4. Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (dále jen Oborová ZP ), 5. Vojenská zdravotní pojišťovna (dále jen Vojenská ZP ), 6. Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna (dále jen Revírní pokladna ), 7. Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (dále jen ZP Škoda ).
[56] Viz § 17 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
[57] Tzv. úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, kterými se pro každý kalendářní rok stanoví hodnota bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení. Dále je to vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
[58] Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 475/2012 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013; Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 428/2013 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2014.
[59] Rovněž tato snížená hodnota bodu je stanovená Úhradovými vyhláškami.
[60] Viz např. bod 5. přílohy 5. Úhradové vyhlášky č. 475/2012 Sb. Aktualizovaný způsob výpočtu výše úhrad pro rok 2014 je stanoven v Úhradové vyhlášce č. 428/2013 Sb. (bod 5. Přílohy 5.) ze dne 23. 12. 2013.
[61] Viz k tomu také bod 5. Přílohy úhradové vyhlášky č. 475/2012 Sb.
[62] Toto pravidlo převzala i Úhradová vyhláška č. 428/2013 Sb. pro rok 2014.
[63] Toto pravidlo tedy rozlišuje při výpočtu úhrad za provedená a vykázaná klinická laboratorní vyšetření mezi soutěžiteli certifikovanými (držitelé certifikátů ISO ČSN 15189 nebo NASKL II) a necertifikovanými poskytovateli.
[64] Tuto skutečnost potvrzují i informace vyžádané Úřadem od Účastníka řízení, které ukazují, že výše úhrad (hodnoty bodů) laboratoří Účastníka řízení, sjednaná ve smlouvách se zdravotními pojišťovnami pro jednotlivé roky v období 2010 až 2013, se shoduje s výší úhrad (hodnotami bodů) stanovených v Úhradových vyhláškách. Z informací získaných od zdravotních pojišťoven také vyplývá, že pouze v případě Oborové ZP dochází při proplácení vykázaných a provedených klinických laboratorních vyšetření výjimečně k individuálně dohodnuté odchylce od hodnoty bodu stanovené Úhradovými vyhláškami. Je tomu např. ve vztahu k poskytovatelům s nedůvodně rychle rostoucími meziročními objemy poskytovaných služeb či poskytovatelům s nadprůměrnými náklady na jednoho unikátního ošetřeného pojištěnce za rok (viz l. č. 669 spisu správního řízení). Ostatní zdravotní pojišťovny se dle svých vyjádření neodklání od Úhradových vyhlášek.
[65] Tento pojem je vymezen např. v § 2 odst. 3 úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 475/2012 Sb., či v § 2 odst. 3 úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 428/2013 Sb.
[66] Úřad v rámci svého šetření oslovil celkem 181 odběratelů, z toho 98 odběratelů z Hlavního města Prahy a Středočeského kraje a 83 odběratelů z Ústeckého kraje, a celkem 151 konkurentů, z toho 117 konkurentů z Hlavního města Prahy a Středočeského kraje a 34 konkurentů z Ústeckého kraje.
[67] Odběratelé při hodnocení významu svozu vzorků k vyšetření považují za důležité rovněž možnosti i vícenásobného svozu za den, důležitý je pro ně také termín svozu vzorku.
[68] Výjimku představují Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a Fakultní nemocnice v Motole, které svoz vyšetřovaných vzorků od zákazníků nezajišťují.
[69] Odběratelé kritérium kvality popisují ve svých odpovědích jako validitu, odbornost, stabilitu výsledku, spolehlivost, profesionalitu a přesnost vyšetření.
[70] Odběratelé hovoří o kritériu rychlosti vyšetření jako o operativnosti, včasnosti, či promptnosti.
[71] Viz § 17 odst. 3 zákona.
Viz Pokyny pro posuzování horizontálních spojení, body 19. a 20.
[73] Za soutěžitele typu maverick je označován soutěžitel, který má motivaci odchylovat se od chování ostatních soutěžitelů na trhu, a je tak schopen svým chováním narušovat případnou koordinaci jednání ostatních soutěžitelů.
Viz Pokyny pro posuzování horizontálních spojení, bod 20.
[75] Viz definice dominantního postavení soutěžitele na relevantním trhu v § 10 odst. 1 zákona.
[76] Pouze cca 2 % z Úřadem oslovených odběratelů se obávají, že spojení přinese negativní dopady.
[77] Viz např. vyjádření Městské nemocnice Čáslav či Oblastní nemocnice Příbram, a.s.
[78] Viz např. vyjádření společnosti IMMUNIA spol. s r.o.
[79] Viz např. vyjádření společnosti OKB Lab, a.s.
[80] Viz např. vyjádření společnosti Medicentrum Beroun, spol. s r.o.
[81] Viz např. vyjádření Oblastní nemocnice Kolín, a.s.
[82] Viz např. vyjádření Polikliniky Železný Brod spol. s r.o.
[83] Viz např. vyjádření společnosti OKB Lab, a.s.
[84] Podle § 17 odst. 1 zákona Úřad při rozhodování o návrhu na povolení spojení posuzuje zejména potřebu zachování a rozvíjení účinné hospodářské soutěže, strukturu všech spojením dotčených trhů, podíl spojujících se soutěžitelů na těchto trzích, jejich hospodářskou a finanční sílu, právní a jiné překážky vstupu dalších soutěžitelů na spojením dotčené trhy, možnost volby dodavatelů nebo odběratelů spojujících se soutěžitelů, vývoj nabídky a poptávky na dotčených trzích, potřeby a zájmy spotřebitelů a výzkum a vývoj, jehož výsledky jsou k prospěchu spotřebitele a nebrání účinné soutěži.
[85] Viz např. vyjádření Polikliniky Železný Brod spol. s r.o.
[86] Viz např. vyjádření Městské nemocnice Čáslav či Oblastní nemocnice Příbram, a.s.
[87] Viz např. vyjádření Oblastní nemocnice Kolín, a.s.
[88] Viz např. vyjádření společnosti Lužická nemocnice a poliklinika, a.s.
[89] Viz např. vyjádření společnosti AGILAB group s.r.o.
[90] Viz např. vyjádření Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze.
[91] Viz např. vyjádření CITYLAB spol. s r.o.
[92] Viz např. vyjádření společnosti AGILAB group s.r.o.
[93] Viz např. vyjádření společnosti AGEL.
[94] Viz vyjádření Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
[95] Viz např. vyjádření Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s.
[96] O zvýšení cen laboratorních vyšetření se zmiňují např. společnost [...OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ...] nebo Městská nemocnice Městec Králové a.s.
[97] Na možnost snížení ceny za laboratorní vyšetření poukazuje např. společnost [...OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ...].
[98] Viz např. vyjádření Oblastní nemocnice Příbram, a.s.
[99] Viz např. vyjádření Institutu klinické a experimentální medicíny.
[100] Viz např. vyjádření Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem.
[101] Viz např. vyjádření Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem.
[102] Viz vyjádření společnosti IMMUNIA spol. s r.o.
[103] Viz např. vyjádření společnosti AGILAB group s.r.o.
[104] Viz vyjádření společnosti IMUNOBACT s.r.o.