UOHS S267/2007
Rozhodnutí: S267/2007/KD-11999/2008/810 Instance I.
Věc Možné porušení ustanovení § 3 odst. 1-uzavření zakázaných vertikálních dohod s odběrateli-Dellux
Účastníci DELLUX CZ, s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí porušen § 3 odst. 1-vertikální dohoda
Rok 2007
Datum nabytí právní moci 30. 9. 2009
Související rozhodnutí R130/08
Dokumenty dokument ke stažení 382 KB


Č.j.: S 267/2007/KD-11999/2008/810 V Brně dne 20. června 2008
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. S 267/2007/KD zahájeném dne 15. října 2007 z moci úřední podle § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, jehož účastníkem je společnost DELLUX CZ, s.r.o., se sídlem Praha 6, U Ladronky 2366/1, IČ 26687194, právně zastoupená JUDr. Oto Kunzem, advokátem, se sídlem Praha 2, V tůních 3, vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto
rozhodnutí:
I.
Účastník řízení, společnost DELLUX CZ, s.r.o., se sídlem Praha 6, U Ladronky 2366/1, IČ 26687194, tím, že
1. uzavřel dohody o určení cen pro další prodej zboží obsažené v předposledním odstavci čl. III., prvním odstavci čl. VI. a jedenáctém odstavci čl. VI. Rámcových kupních smluv a Smluv o autorizovaném prodeji týkajících se prodeje výrobků selektivní kosmetiky, a to konkrétně
a) dne 1. 7. 2002 se společností [ ] , přičemž tuto dohodu v období od 1. 7. 2002 do 31. 12. 2006 plnil,
b) dne 10. 7. 2002 s [ ] , přičemž tuto dohodu v období od 10. 7. 2002 do dne vydání tohoto rozhodnutí plnil,
c) dne 15. 7. 2002 s [ ] , přičemž tuto dohodu v období od 15. 7. 2002 do dne vydání tohoto rozhodnutí plnil,
d) dne 1. 8. 2002 s [ ] , přičemž tuto dohodu v období od 1. 8. 2002 do dne vydání tohoto rozhodnutí plnil,
e) dne 11. 10. 2002 s [ ] , přičemž tuto dohodu v období od 11. 10. 2002 do dne vydání tohoto rozhodnutí plnil,
f) dne 30. 10. 2002 se společností [ ] , přičemž tuto dohodu v období od 30. 10. 2002 do dne vydání tohoto rozhodnutí plnil, a
g) dne 16. 6. 2004 s [ ] , přičemž tuto dohodu v období od 16. 6. 2004 do dne vydání tohoto rozhodnutí plnil,
2. uzavřel dohodu o určení cen pro další prodej zboží obsaženou v předposledním odstavci čl. III., prvním odstavci čl. VI. a pátém odstavci čl. VI. Rámcové kupní smlouvy a Smlouvy o autorizovaném prodeji týkající se prodeje výrobků selektivní kosmetiky sjednanou dne 27. 8. 2002 s [ ] , a tuto dohodu v období od 27. 8. 2002 do dne vydání tohoto rozhodnutí plnil,
3. uzavřel dohodu o určení cen pro další prodej zboží obsaženou v předposledním odstavci čl. III., prvním odstavci čl. VI. a dvanáctém odstavci čl. VI. Rámcové kupní smlouvy a Smlouvy o autorizovaném prodeji týkající se prodeje výrobků selektivní kosmetiky sjednanou dne 17. 12. 2002 se společností [ ] , a tuto dohodu v období od 17. 12. 2002 do dne vydání tohoto rozhodnutí plnil,
4. uzavřel dohody o určení cen pro další prodej zboží obsažené v prvním odstavci čl. VI. a jedenáctém odstavci čl. VI. Rámcových kupních smluv a Smluv o autorizovaném prodeji týkajících se prodeje výrobků selektivní kosmetiky, a to konkrétně
a) dne 31. 5. 2003 se společností [ ] , přičemž tuto dohodu v období od 31. 5. 2003 do 1. 5. 2008 plnil, a
b) dne 10. 2. 2006 s [ ] , přičemž tuto dohodu v období od 10. 2. 2006 do 31. 12. 2006 plnil,
uzavřel a plnil zakázané dohody o určení cen pro další prodej, které vedly k narušení hospodářské soutěže na trhu distribuce selektivní kosmetiky,
čímž porušil v období od 1. 7. 2002 do dne vydání tohoto rozhodnutí zákaz uvedený v § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.
II.
Podle § 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, společnosti DELLUX CZ, s.r.o., se sídlem Praha 6, U Ladronky 2366/1, IČ 26687194, plnění dohod popsaných ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí do budoucna zakazuje.
III.
Dle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, společnosti DELLUX CZ, s.r.o., se sídlem Praha 6, U Ladronky 2366/1, IČ 26687194, za porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, podle výrokové části I. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta ve výši:
1.089.000,-Kč (slovy: jeden milion osmdesát devět tisíc korun českých).
Uložená pokuta je splatná do 90 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 3754-24825621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede kmenová část daňového identifikačního čísla účastníka řízení.
IV.
Podle § 23 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, společnosti DELLUX CZ, s.r.o., se sídlem Praha 6, U Ladronky 2366/1, IČ 26687194, ukládá opatření k nápravě, a to konkrétně:
a) vypustit z Rámcových kupních smluv a Smluv o autorizovaném prodeji týkajících se prodeje výrobků selektivní kosmetiky značky [ ] , resp. [ ] uvedených v odst. 1 písm. b) až g) výrokové části I. tohoto rozhodnutí zakázanou a neplatnou dohodu o přímém určení cen pro další prodej zboží obsaženou v předposledním odstavci čl. III., prvním odstavci čl. VI. a jedenáctém odstavci čl. VI. těchto smluv;
b) vypustit z Rámcové kupní smlouvy a Smlouvy o autorizovaném prodeji týkající se prodeje výrobků selektivní kosmetiky značky [ ] uvedené v odst. 2 výrokové části I. tohoto rozhodnutí zakázanou a neplatnou dohodu o přímém určení cen pro další prodej zboží obsaženou v předposledním odstavci čl. III., prvním odstavci čl. VI. a pátém odstavci čl. VI. této smlouvy;
c) vypustit z Rámcové kupní smlouvy a Smlouvy o autorizovaném prodeji týkající se prodeje výrobků selektivní kosmetiky značky [ ] uvedené v odst. 3 výrokové části I. tohoto rozhodnutí zakázanou a neplatnou dohodu o přímém určení cen pro další prodej zboží obsaženou v předposledním odstavci čl. III., prvním odstavci čl. VI. a dvanáctém odstavci čl. VI.
Pro splnění uložených opatření k nápravě stanoví Úřad pro ochranu hospodářské soutěže účastníku řízení, společnosti DELLUX CZ, s.r.o., se sídlem Praha 6, U Ladronky 2366/1, IČ 26687194, lhůtu 60 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. O splnění opatření k nápravě je účastník řízení povinen informovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve lhůtě nejpozději do 30 dnů od uplynutí lhůty pro jejich splnění.
V.
Dle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se účastníku řízení, společnosti DELLUX CZ, s.r.o., se sídlem Praha 6, U Ladronky 2366/1, IČ 26687194, ukládá povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou
2.500,-Kč (slovy: dva tisíce pět set korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede kmenová část daňového identifikačního čísla účastníka řízení.
O d ů v o d n ě n í :
I. Zahájení řízení
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též Úřad ) provádí v rámci své dozorové pravomoci ve smyslu § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též zákon nebo zákon č. 143/2001 Sb. ), šetření v oblasti distribuce selektivní kosmetiky, zejména s ohledem na možné určování koncových prodejních cen dodavateli značkových parfémů odběratelům, vedené pod sp. zn. P 841/2006. Účelem uvedeného šetření je ověření podezření, zda se soutěžitelé působící na trhu distribuce selektivní kosmetiky nedopustili správního deliktu ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, tedy zda mezi nimi nedošlo k uzavření zakázaných a neplatných dohod o přímém nebo nepřímém určení cen pro další prodej, resp. pro prodej konečným spotřebitelům.
2. V rámci uvedeného šetření Úřad obdržel od společnosti DELLUX CZ, s.r.o., se sídlem Praha 6, U Ladronky 2366/1, IČ 26687194 (dále též účastník řízení nebo společnost Dellux ), informace a podklady, jejichž součástí byla i kopie jedné smlouvy týkající se distribuce selektivní kosmetiky uzavřené mezi společností Dellux a jejím odběratelem tohoto zboží, a výslovné vyjádření společnosti Dellux, že smlouvy s obdobným obsahem má sjednány i s dalšími svými odběrateli. Tyto smlouvy obsahovaly ustanovení vzbuzující vážné pochybnosti o jejich souladu se zákonem, zejména pokud šlo o ujednání zavazující odběratele zboží selektivní kosmetiky k dodržování maloobchodních cen stanovených společností Dellux.
3. Na základě uvedených skutečností zahájil Úřad dne 15. 10. 2007 se společností Dellux správní řízení sp. zn. S 267/2007/KD ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona, které Úřad spatřoval v uzavření zakázaných dohod o přímém určení prodejních cen koncovým spotřebitelům obsažených v Rámcových kupních smlouvách a Smlouvách o autorizovaném prodeji sjednaných mezi účastníkem řízení a jeho odběrateli kosmetických výrobků.
II. Charakteristika účastníka řízení
4. Společnost Dellux vznikla zápisem do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddílu C, vložky 87349, dne 20. 3. 2002. Předmětem podnikání společnosti je dle výpisu z obchodního rejstříku mj. velkoobchod a specializovaný maloobchod. Společnost Dellux je z 90 % vlastněna společností POLLUX Sp. z.o.o., se sídlem Varšava, ul. Aksamitna 36, 02-287, Polská republika. Obchodní podíl ve výši 10 % vlastní paní D. K., která je v současnosti jedinou jednatelkou společnosti Dellux.
5. Předmětem činnosti společnosti Dellux je mj. distribuce výrobků selektivní kosmetiky obchodních značek [ ],[ ],[ ],[ ],[ ],[ ],[ ],[ ] a [ ] (pouze do roku 2006), a to prostřednictvím autorizovaných prodejců (odběratelů). Společnost Dellux je dle vlastního sdělení (viz níže) výhradním distributorem (zástupcem) uvedených značek selektivní kosmetiky pro český trh.
III. Zjištěné skutečnosti

III.1. Posuzované smlouvy
6. V rámci správního řízení sp. zn. S 267/2007/KD vedeného se společností Dellux pro možné porušení § 3 odst. 1 zákona posuzoval Úřad soulad obsahu Rámcových kupních smluv a Smluv o autorizovaném prodeji týkajících se distribuce selektivní kosmetiky na území České republiky uzavřených mezi společností Dellux a kupujícími (odběrateli) tohoto zboží, které mu účastník řízení poskytl. Konkrétně jde o obsah těchto jedenácti smluv:
a) smlouvu ze dne 1. 7. 2002 uzavřenou mezi účastníkem řízení, na straně prodávajícího, a společností [ ] , na straně kupujícího (dále též smlouva A ) [1] ; tato smlouva se vztahovala na distribuci selektivní kosmetiky značek [ ] , [ ] a [ ] ;
b) smlouvu ze dne 10. 7. 2002 uzavřenou mezi účastníkem řízení, na straně prodávajícího, a [ ] , na straně kupujícího (dále též smlouva B ) [2] ; tato smlouva se vztahovala na distribuci selektivní kosmetiky značek [ ] , [ ] a [ ] ; pro značku [ ] skončila její účinnost ke dni 1. 5. 2008;
c) smlouvu ze dne 15. 7. 2002 uzavřenou mezi účastníkem řízení, na straně prodávajícího, a [ ] , na straně kupujícího (dále též smlouva C ) [3] ; tato smlouva se vztahovala na distribuci selektivní kosmetiky značek [ ] , [ ] a [ ] ; pro značku [ ] skončila její účinnost ke dni 1. 5. 2008;
d) smlouvu ze dne 1. 8. 2002 uzavřenou mezi účastníkem řízení, na straně prodávajícího, a [ ] , na straně kupujícího (dále též smlouva D ) [4] ; tato smlouva se vztahovala na distribuci selektivní kosmetiky značek [ ] , [ ] a [ ] ; pro značku [ ] skončila její účinnost ke dni 1. 5. 2008;
e) smlouvu ze dne 27. 8. 2002 uzavřenou mezi účastníkem řízení, na straně prodávajícího, a [ ] , na straně kupujícího (dále též smlouva E ) [5] ; tato smlouva se vztahovala na distribuci selektivní kosmetiky značek [ ],, [ ] a [ ] ; pro značku [ ] skončila její účinnost ke dni 1. 5. 2008;
f) smlouvu ze dne 11. 10. 2002 uzavřenou mezi účastníkem řízení, na straně prodávajícího, a [ ] , na straně kupujícího (dále též smlouva F ) [6] ; tato smlouva se vztahovala na distribuci selektivní kosmetiky značek [ ] , [ ] a [ ] ; pro značku [ ] skončila její účinnost ke dni 1. 5. 2008;
g) smlouvu ze dne 30. 10. 2002 uzavřenou mezi účastníkem řízení, na straně prodávajícího, a společností [ ] , na straně kupujícího (dále též smlouva G ) [7] ; tato smlouva se vztahovala na distribuci selektivní kosmetiky značek [ ] , [ ] a [ ] ; pro značku [ ] skončila její účinnost ke dni 1. 5. 2008;
h) smlouvu ze dne 17. 12. 2002 uzavřenou mezi účastníkem řízení, na straně prodávajícího, a společností [ ] , na straně kupujícího (dále též smlouva H ) [8] ; tato smlouva se vztahovala na distribuci selektivní kosmetiky značek [ ] , [ ] a [ ] ; pro značku [ ] skončila její účinnost ke dni 1. 5. 2008;
i) smlouvu ze dne 31. 5. 2003 uzavřenou mezi účastníkem řízení, na straně prodávajícího, a společností [ ] , na straně kupujícího (dále též smlouva I ) [9] ; tato smlouva se vztahovala na distribuci selektivní kosmetiky značky [ ] ; její účinnost skončila ke dni 1. 5. 2008;
j) smlouvu ze dne 16. 6. 2004 uzavřenou mezi účastníkem řízení, na straně prodávajícího, a [ ] , na straně kupujícího (dále též smlouva J ) [10] ; tato smlouva se vztahovala na distribuci selektivní kosmetiky značek [ ], [ ], [ ], [ ], [ ] a [ ] ; pro značky [ ] , [ ] a [ ] skončila její účinnost ke dni 1. 5. 2008; a
k) smlouvu ze dne 10. 2. 2006 uzavřenou mezi účastníkem řízení, na straně prodávajícího, a [ ] , na straně kupujícího (dále též smlouva K ) [11] ; tato smlouva se vztahovala na distribuci selektivní kosmetiky značek [ ] a [ ]
(dále též posuzované smlouvy ).
7. Účelem posuzovaných smluv je dle jejich čl. I. úprava vzájemných práv a povinností, které vzniknou mezi smluvními stranami při prodeji kosmetického zboží, včetně závazných pravidel pro prodej tohoto zboží a jednotlivých výrobků . Prodávající, tedy účastník řízení, je dle druhého odstavce čl. I. posuzovaných smluv výhradním zástupcem pro distribuci výrobků kosmetických značek uvedených v Příloze II. na území České republiky. Každá z posuzovaných smluv se výhradně vztahuje na kosmetické výrobky značek uvedených v Příloze II, jež je nedílnou součástí těchto smluv.
8. Předmětem posuzovaných smluv je nákup výrobků selektivní kosmetiky uvedených v Příloze II. od společnosti Dellux shora specifikovanými kupujícími (dále též v souladu se zněním posuzovaných smluv autorizovaní prodejci ) za účelem jejich dalšího prodeje. Na základě posuzovaných smluv nakupují autorizovaní prodejci výrobky selektivní kosmetiky do svého vlastnictví a též nesou rizika spojená s jejich prodejem (srov. desátý odstavec čl. VI. posuzovaných smluv); tuto skutečnost potvrdil rovněž účastník řízení ve svém podání ze dne 16. 3. 2008. [12] Posuzované smlouvy jsou tak kupními smlouvami ve smyslu § 409 odst. 1 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
9. Posuzované smlouvy, kromě smlouvy I a smlouvy K, obsahují v předposledním odstavci článku III. následující ustanovení (cit.): AP [13] se zavazuje, že nebude bez předchozí písemné dohody s prodávajícím prodávat výrobky za sníženou cenu (dále též závazek 1 -pozn. Úřadu) , s prošlou záruční lhůtou či poškozené, bez ohledu na příčinu poškození. V případě porušení tohoto závazku je AP povinen uhradit prodávajícímu smluvní pokutu ve výši 50.000,-Kč .
10. Ve větě druhé prvního odstavce čl. VI. posuzovaných smluv je uvedeno (cit.): Prodávající zdůrazňuje, že při dodržení doporučených prodejních cen garantuje AP obchodní marži ve výši 30 % [pozn. Úřadu: ve smlouvě K marže ve výši 35 %] (dále též závazek 2 ).
11. V jedenáctém odstavci (u smlouvy H ve dvanáctém a u smlouvy E v pátém) čl. VI. posuzovaných smluv je uvedeno (cit.): Prodávající poskytne AP nejpozději při dodávce zboží seznam doporučených prodejních cen, který AP dle dohody stran bere na vědomí a zavazuje se tyto doporučené prodejní ceny respektovat. (dále též závazek 3 ).
12. V posledním odstavci čl. VI. posuzovaných smluv je obsaženo následující ustanovení (cit): Prodávající má právo odepřít dodávku objednaného zboží- pakliže AP přes upozornění prodávajícího nerespektuje své povinnosti dle této smlouvy .
III. 2. Informace a podklady od účastníka řízení
13. Během správního řízení účastník řízení poskytnul Úřadu ceníky zboží selektivní kosmetiky distribuované účastníkem řízení za roky 2002 až 2007. V předložených cenících je uvedena velkoobchodní cena bez DPH a maloobchodní cena, která je vždy označena jako doporučená.
14. Dne 17. 3. 2008 [14] bylo Úřadu doručeno podání účastníka řízení ze dne 16. 3. 2008, jehož obsahem bylo poskytnutí informací vyžádaných Úřadem přípisem č.j. S 267/2007/KD-04963/2008/810 ze dne 3. 3. 2008. V podání účastník řízení sděluje, že od roku 2006 nedistribuuje selektivní kosmetiku značky [ ] (pozn. Úřadu: tato značka je uvedena v některých Přílohách II. posuzovaných smluv mezi značkami, na které se daná smlouva vztahuje). Účastník řízení dále osvětluje, že značka [ ] je totožná značka se značkou [ ] , když [ ] je toliko název první pánské řady výrobků.
15. Dle vyjádření účastníka řízení se autorizovaný prodejce stává vlastníkem zboží selektivní kosmetiky v případě dodání zboží na dobírku ihned; jinak až po zaplacení faktury. Autorizovaní prodejci též nesou rizika spojená s prodejem předmětného zboží, která jsou však v některých případech snížena podporou ze strany společnosti Dellux.
16. V uvedeném podání účastník řízení též uvedl, že smluvní sankce dle čl. III. posuzovaných smluv nebyla nikdy uplatněna, a že doposud nebyl řešen případ, kdyby si autorizovaný prodejce sám zboží zlevnil. Podle sdělení účastníka řízení může autorizovaný prodejce hýbat s cenou výrobků selektivní kosmetiky jak směrem nahoru, tak i dolu; všichni autorizovaní prodejci však dle jeho zkušeností drží doporučené maloobchodní ceny i u jiných značek. O změnách velkoobchodních a doporučených maloobchodních cen účastník řízení informoval autorizované prodejce tak, že jim zaslal poštou nebo osobně předal nové aktualizované ceníky. Dle účastníka řízení bylo zcela na uvážení autorizovaných prodejců, zda a kdy provedou přecenění svého zboží.
17. V neposlední řadě účastník řízení v podání ze dne 16. 3. 2008 deklaroval, že nikdy nekontroloval, za jaké ceny prodávají autorizovaní prodejci selektivní kosmetiku od něj nakoupenou, a též nikdy nevymáhal po autorizovaných prodejcích dodržování závazků shora citovaných.
18. Při seznámení se s podklady pro rozhodnutí dne 27. 5. 2008 sdělil účastník řízení Úřadu výši obratu společnosti Dellux na trhu distribuce selektivní kosmetiky za rok 2006 a 2007 a výši obratu dosaženého v uvedených letech prodejem selektivní kosmetiky na základě posuzovaných smluv. [15] V tomto podání účastník řízení k dotazu Úřadu sděluje, že obrat společnosti Dellux za rok 2006 činil [ ] Kč a za rok 2007 činil [ ] Kč.
19. Dne 27. 5. 2008 předložil účastník řízení Úřadu rovněž podání [16] , jehož přílohou byly kopie sedmi Rámcových kupních smluv a Smluv o autorizovaném prodeji týkajících se distribuce selektivní kosmetiky na území České republiky uzavřených mezi společností Dellux a sedmi autorizovanými prodejci, konkrétně se jednalo o autorizované prodejce na základě smlouvy B, smlouvy C, smlouvy D, smlouvy E, smlouvy F, smlouvy G a smlouvy J. Nově uzavřené smlouvy, jak bylo Úřadem zjištěno, se však žádným způsobem nedotkly platnosti a účinnosti posuzovaných smluv uvedených v tomto bodě odůvodnění, neboť ty se vztahovaly na distribuci jiných značek selektivní kosmetiky a ve smlouvách nebylo obsaženo žádné ujednání, ze kterého by bylo možné dovodit, že předmětné posuzované smlouvy měly být zrušeny pro všechny značky, na které se vztahovaly (více viz bod IV. 1 Výhrady k dohodě odůvodnění tohoto rozhodnutí). V podání předloženém Úřadu dne 27. 5. 2008 účastník řízení dále sděluje, že autorizovaným prodejcům byly zaslány návrhy nových Rámcových kupních smluv a Smluv o autorizovaném prodeji týkající se distribuce následujících značek selektivní kosmetiky: [ ],[ ] a [ ] s tím, že účastník řízení očekává, že tyto návrhy, resp. jejich přijetí druhou stranou mu bude doručeno během následujících dnů. V příloze dále předkládá kopie těchto návrhů. Pro úplnost Úřad dodává, že účastník řízení předložil spolu se shora uvedenými dokumenty i kopie dvou dalších Rámcových kupních smluv a Smluv o autorizovaném prodeji uzavřených dne 1. 12. 2007 mezi účastníkem řízení a jeho odběrateli selektivní kosmetiky s tím však, že nešlo o autorizované prodejce na základě posuzovaných smluv.
20. Dne 13. 6. 2008 bylo Úřadu předloženo další podání účastníka řízení; jeho přílohou byla kopie prohlášení společnosti Dellux ze dne 9. 6. 2008 [17] , ve kterém tato sděluje, že spolupráce s autorizovanými prodejci na základě smlouvy A a smlouvy K skončila během roku 2007. Přílohou uvedeného podání byly rovněž kopie devatenácti Rámcových kupních smluv a Smluv o autorizovaném prodeji [18] , z nichž některé byly totožné s kopie smluv předloženými Úřadu již dne 27. 5. 2008 (viz výše); dále šlo o kopie smluv uzavřených dne 1. 1. 2008, resp. 1. 5. 2008 s některými autorizovanými prodejci týkající se distribuce selektivní kosmetiky značek uvedených v příloze těchto smluv.

III. 3. Informace a podklady od autorizovaných prodejců
21. V průběhu správního řízení sp. zn. S 267/2007/KD se Úřad obrátil i na autorizované prodejce selektivní kosmetiky účastníka řízení se žádostí o poskytnutí informací a podkladů ve smyslu § 21 odst. 5 a 7 zákona za účelem doplnění dokazování v rámci daného správního řízení.
22. Z vyjádření oslovených autorizovaných prodejců vyplývá, že posuzované smlouvy byly skutečně mezi účastníkem řízení a těmito autorizovanými prodejci sjednány a plněny. Žádným z oslovených autorizovaných prodejců nebyla existence posuzovaných smluv a v nich obsažených závazků uvedených shora rozporována.
23. Společnost [ ] (smlouva A) v písemně poskytnutých informacích ze dne 15. 1. 2008 sdělila Úřadu, že účastníkem řízení doporučené prodejní ceny dodržovala. Kontrola a vymáhání plnění závazků sjednaných ve smlouvě A nebyla účastníkem řízení prováděna. Své zboží společnost oceňovala podle aktuálních doporučených cen; pokud obdržela nové ceníky, provedla přecenění zboží. Společnost poskytla Úřadu ceníky zboží selektivní kosmetiky distribuovaného účastníkem řízení, které během doby účinnosti smlouvy A používala, tedy i za dobu před zahájením předmětného správního řízení se společností Dellux. Tyto ceníky, které společnosti [ ] předal účastník řízení, obsahují i maloobchodní cenu, někde nazvanou prodejní, s tím, že tato cena je většinou bez označení jako doporučená a nezávazná. [19]
24. Paní [ ] (smlouva B) ve svých písemně poskytnutých informacích doručených Úřadu dne 27. 4. 2007 uvedla, že ceny doporučené společností Dellux dodržuje. V přípise ze dne 23. 11. 2007 pak sdělila, že závazky ve smlouvě B týkající se určování prodejních cen respektuje a že je považuje za oprávněné. Plnění závazků nebylo nutné účastníkem řízení kontrolovat. Paní [ ] poskytla Úřadu rovněž ceníky, za které prodávala zboží nakoupené od účastníka řízení, resp. ceníky, které ji byly předány účastníkem řízení. V těchto cenících je uvedena maloobchodní cena předmětného zboží, bez označení, zda jde o cenu doručenou a nezávaznou; s výjimkou jedné stránky, kde je maloobchodní cena označena jako doporučená. [20]
25. Další autorizovaný prodejce, paní [ ] (smlouva C), ve svém přípise ze dne 13. 11. 2007 uvedl, že závazek obsažený v předposledním odstavci čl. VI. smlouvy C (tj. závazek 3-pozn. Úřadu) byl z jeho strany plněn. Kontroly dodržování předmětných závazků prováděny nebyly a též jejich vymáhání nebylo potřebné, neboť závazky plnil. Prodejní cenu svého zboží určoval podle doporučené ceny stanovené účastníkem řízení. Paní [ ] Úřadu poskytla ceník zboží selektivní kosmetiky značky Yves Saint Laurent platný od 1. 3. 2007 poskytnutý jí společností Dellux při dodání zboží, ve kterém jsou uvedeny též maloobchodní ceny, aniž by byly označené jako doporučené či nezávazné. [21]
26. Paní [ ] (smlouva D) ve svých písemně poskytnutých informacích ze dne 20. 11. 2007 sdělila, že jí je zasílán účastníkem řízení seznam doporučených cen zboží selektivní kosmetiky, který respektuje. Prodejní cenu svého zboží tedy stanovuje podle platného ceníku společnosti Dellux. Kontrola dodržování závazků obsažených ve smlouvě D nebyla účastníkem řízení prováděna; rovněž nedocházelo k jejich vymáhání. [22] Autorizovaná prodejkyně poskytla Úřadu ceník prodávaných výrobků selektivní kosmetiky platný od 1. 11. 2007, resp. od 10. 11. 2007 poskytnutý jí účastníkem řízení, ve kterém jsou uvedeny maloobchodní ceny a tyto jsou označeny jako doporučené.
27. Další z oslovených autorizovaných prodejců, pan [ ] (smlouva E), v písemném vyjádření ze dne 8. 1. 2008 uvedl, že prodejní cenu svého zboží si stanovuje sám s tím, že seznam účastníkem řízení doporučených cen bere jen jako doporučení. Společnost Dellux nikdy nekontrolovala dodržování závazků uvedených ve smlouvě E, a proto ani tyto závazky nevymáhala. [23] Autorizovaný prodejce poskytl Úřadu ceník prodávaného zboží selektivní kosmetiky platný od 1. 11. 2007, resp. od 10. 11. 2007 poskytnutý mu společností Dellux, ve kterém jsou uvedeny maloobchodní ceny a tyto jsou označeny jako doporučené.
28. Autorizovaný prodejce, paní [ ] (smlouva F), ve svém přípise ze dne 8. 11. 2007 uvedl, že doporučené ceny účastníkem řízení dodržoval, resp. je dodržuje. K otázce provádění kontrol účastníkem řízení za účelem zjištění, zda dodržuje doporučené ceny, sdělil, že kontrolu provádí společnost Dellux namátkově prostřednictvím svého obchodního zástupce. Paní [ ] stanovovala prodejní ceny svého zboží podle platných ceníků zaslaných účastníkem řízení. Shora citované závazky obsažené ve smlouvě F považovala do určité míry za omezení, ale respektovala je, neboť šlo o smluvní ujednání. [24]
29. Autorizovaný prodejce, společnost [ ] (smlouva G), uvedl, že prodejní ceny si určuje sám; doporučené ceny jsou pro něj jen vodítkem. K provádění kontroly plnění předmětných závazků, a případně jejich vymáhání, nedocházelo. [25]
30. Společnost [ ] (smlouva H) ve svém přípise ze dne 7. 12. 2007 uvedla, že závazek respektovat prodejní ceny stanovené účastníkem řízení nedodržovala. Plnění tohoto závazku účastník řízení nekontroloval ani nevymáhal. Dále však společnost uvedla, že jí účastník řízení oznamoval změny doporučených cen a ona je automaticky přebírala. Prodejní cenu svého zboží tedy stanovovala (přebírala) z doporučeného ceníku účastníka řízení. Doporučené ceny dle svého tvrzení chápala jako informační. [26]
31. Společnost [ ] (smlouva I) uvedla, že doporučené prodejní ceny dodržovala. Ke každé dodávce jí byl doručen i ceník tohoto zboží, který respektovala. Na písemný dotaz Úřadu, zda společnost Dellux kontrolovala dodržování shora citovaných závazků obsažených ve smlouvě I, společnost [ ] výslovně uvedla, že při dodávce zboží byly ceny překontrolovány. Účastník řízení nemusel vymáhat plnění předmětných závazků, neboť tyto byly dodržovány. [27] Autorizovaný prodejce předložil Úřadu ceník zboží selektivní kosmetiky značky [ ] platný od 10. 11. 2007 poskytnutý mu společností Dellux při dodání zboží, ve kterém jsou uvedeny i doporučené maloobchodní ceny včetně DPH.
32. Paní [ ] (smlouva J) ve svém přípise ze dne 30. 10. 2007 Úřadu sdělila, že zboží nakoupené od společnosti Dellux prodávala pouze za doporučené ceny, které respektovala. Prodejní cenu svého zboží stanovovala tak, že po obdržení ceníku pro zboží selektivní kosmetiky od účastníka řízení své zboží označila cenami dle tohoto ceníku. Uvedený způsob stanovování prodejních cen nepovažovala za omezení, neboť je to dle jejího vyjádření běžná praxe. Dále uvedla, že pracovnice společnosti Dellux občas navštěvovala její prodejnu, kde namátkově kontrolovala, zda zboží prodávané v její provozovně je řádně označené cenou, kterou jí účastník řízení doporučil. Dle paní [ ] nebylo potřebné, aby účastník řízení vymáhal plnění shora citovaných závazků obsažených ve smlouvě J, neboť 100 % dodržovala a dodržuje tyto závazky. [28] Paní [ ] též Úřadu poskytla aktuální ceníky předmětných výrobků, které obdržela od účastníka řízení. V těchto cenících je uvedena mimo velkoobchodní ceny předmětného zboží též maloobchodní cena tohoto zboží s tím, že maloobchodní cena není označena jako doporučená či nezávazná.
33. Paní [ ] (smlouva K) ve svém přípise ze dne 23. 1. 2008 uvedla, že shora citované závazky ve smlouvě K dodržovala ve všech bodech. Společnost Dellux plnění závazků nekontrolovala a rovněž nevymáhala. Cenu, za kterou prodávala selektivní kosmetiku nakoupenou od společnosti Dellux, stanovovala výhradně podle prodejní doporučené ceny účastníkem řízení. Dále uvedla, že byla ovlivněna prodejní cenou, kterou stanovil účastník řízení, avšak toto nepovažovala za omezení. [29]
III. 4. Informace od konkurentů

34. V průběhu správního řízení sp. zn. S 267/2007/KD se Úřad obrátil rovněž na soutěžitele účastnící se trhu distribuce selektivní kosmetiky v České republice, tedy na konkurenty účastníka řízení, se žádostí o poskytnutí informací a podkladů ve smyslu § 21 odst. 5 a 7 zákona za účelem doplnění dokazování, zejména pokud jde o vymezení relevantního trhu a stanovení podílu účastníka řízení na něm; resp. vyšel ze skutečností mu známých z úřední činnosti. Z informací a podkladů poskytnutých konkurenty účastníka řízení bylo zjištěno mj. následující.
35. Soutěžitel, společnost el nino parfum, s.r.o., se sídlem Nová Paka, Försterova 686, IČ 25292285,>ve svých písemně poskytnutých informacích>sdělil, že je mj. nevýhradním dovozcem (obchodním zástupcem) selektivní kosmetiky do České republiky distribuované i pod značkou Stella McCartney, Oscar de la Renta, Ermenegildo Zegna, Alexander McQueen, Issey Miyake, Jean Paul Gaultier a Narciso Rodriguez. [30]
36. Další soutěžitel, společnost AMBER LAND s.r.o., se sídlem Brno, Michalova 5, IČ 46905430, uvedla, že je nevýhradním dovozcem selektivní kosmetiky na trh České republiky distribuované i pod značkou Yves Saint Laurent, Stella McCartney, Oscar de la Renta, Ermenegildo Zegna, Alexander McQueen, Issey Miyake a Van Cleef at Arples. [31]
37. Soutěžitel, paní Jana Fedorová-Quatro, místem podnikání Holýšov, Školní 286, IČ 45382701, Úřadu sdělila, že je mj. nevýhradním dovozcem selektivní kosmetiky značky Yves Saint Laurent, Stella McCartney, Oscar de la Renta, Ermenegildo Zegna, Alexander McQueen, Jean Paul Gaultier, Issey Miyake a Van Cleef at Arples. [32]
III. 5. Shrnutí získaných podkladů
38. Ve správním řízení sp. zn. S 267/2007/KD bylo prokázáno, že účastník řízení uzavřel s jedenácti autorizovanými prodejci posuzované smlouvy, které obsahovaly dohody o přímém určení cen pro další prodej. Stěžejním důkazem o existenci zakázaných dohod o přímém určení cen pro další prodej v daném správním řízení jsou samotná ustanovení obsažená v písemných smlouvách specifikovaných ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí, jakož i části III. 1. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
39. Rovněž bylo prokázáno, že všechny posuzované smlouvy byly plněny a v nejméně osmi případech byly fakticky plněny i dohody o přímém určení cen pro další prodej, když šlo konkrétně o posuzované smlouvy mimo smlouvu E, smlouvu G a smlouvu H. Ve správním řízení bylo prokázáno sjednocení cenové úrovně selektivní kosmetiky u osmi autorizovaných prodejců jako následek existence dohod o přímém určení cen pro další prodej. Protože většina autorizovaných prodejců uvedené dohody plnila, nebylo nutné ze strany účastníka řízení plnění těchto dohod vymáhat, jak rovněž uvedli autorizovaní prodejci (viz výše). Šetřením bylo také prokázáno, že účastník řízení plnění dohod o přímém určení cen pro další prodej obsažených v posuzovaných smlouvách svými autorizovanými prodejci nejméně u tří autorizovaných prodejců skutečně kontroloval (autorizovaní prodejci na základě smlouvy F, smlouvy I a smlouvy J).
40. Dále bylo v rámci správního řízení prokázáno, že účastník řízení dodává, kromě autorizovaným prodejcům, předmětné zboží i dalším soutěžitelům, a to tzv. sítím parfumerií. S těmito soutěžiteli však nemá uzavřeny smlouvy obsahující dohody o přímém určení cen pro další prodej. Podíl obratu dosaženého účastníkem řízení prodejem selektivní kosmetiky na základě posuzovaných smluv činí cca 6 % z celkového obratu dosaženého účastníkem řízení prodejem zboží selektivní kosmetiky.
41. V řízení bylo rovněž na jisto postaveno, že účastník řízení není jediným soutěžitelem, který dováží (dodává) na trh do České republiky selektivní kosmetiku distribuovanou pod ochranou známkou [ ],[ ],[ ],[ ],[ ],[ ],[ ] a [ ], neboť výrobky selektivní kosmetiky uvedených značek na trh České republiky dodává vedle účastníka řízení řada dalších soutěžitelů. Účastník řízení tak fakticky není výhradní dodavatel uvedených značek výrobků selektivní kosmetiky na trh České republiky, byť se tak sám označuje (viz výše).
42. V neposlední řadě bylo ve správním řízení prokázáno, že účinnost posuzovaných smluv ve vztahu k selektivní kosmetice značky [ ] , resp. [ ] skončila dne 1. 5. 2008; kromě smlouvy A a smlouvy K, které účastník řízení dle svého prohlášení ze dne 9. 6. 2008 [33] přestal plnit již v průběhu roku 2007. Značku [ ] účastník řízení distribuoval pouze do roku 2006; v současnosti tuto značku již nedistribuuje.
IV. Další průběh řízení
IV. 1. Výhrady k dohodě
43. Dne 4. 4. 2008 přípisem č. j. S 267/2007/KD-06389/2008/810 zaslal Úřad účastníku řízení v souladu s § 7 odst. 3 zákona výhrady k posuzovaným smlouvám, resp. výhrady k dohodám o přímém určení cen pro další prodej. Tyto výhrady k dohodám byly účastníku řízení doručeny dne 7. 4. 2008. V uvedeném přípise Úřad účastníkovi řízení sdělil, že dohody obsažené v závazku 1, závazku 2 a závazku 3 splňují formální i materiální stránku skutkové podstaty zakázané dohody podle § 3 odst. 1 zákona ve spojení s § 3 odst. 2 písm. a) zákona.
44. K výhradám k dohodě se účastník řízení vyjádřil přípisem ze dne 20. 4. 2008. V tomto přípise účastník řízení mj. uvedl, že u autorizovaných prodejců neprováděl kontrolu za účelem zjišťování dodržování stanovených cen, nýbrž za účelem kontroly označení výrobků českými texty ve smyslu příslušných ustanovení zákona o ochraně spotřebitele, čemuž dle účastníka řízení svědčí i některé výpovědi prodejců. Dále uvádí, že nikdy nenařizoval prodejcům, jaké ceny na zboží mají použít; jednalo se případně o doporučení, které mělo orientační charakter; prodejci si ceny určovali sami. Doporučené ceny považuje účastník řízení za běžné v rámci distribuce selektivní kosmetiky. V podání účastník řízení rovněž zpochybňuje výši svého podílu na relevantním trhu, když udává, že tento nepřesahuje 1,3 %, resp. připouští, že by mohl za určitých okolností dosáhnout výše 2 %. Účastník řízení má za to, že Úřad při výpočtu jeho podílu nezohlednil podíly soutěžitelů, jako jsou internetové obchody a hypermarkety, které prodávají stejné zboží.
45. Úřad všechna tvrzení účastníka řízení vzal při svém rozhodování v potaz; skutečnost, jak se s nimi vypořádal, vyplývá z jednotlivých bodů odůvodnění tohoto rozhodnutí (viz níže). Z důvodu odstranění zbytečné duplicity v odůvodnění se proto Úřad na tomto místě nebude jednotlivými tvrzeními účastníka řízení zabývat.
IV. 2. Navržená opatření
46. Přípisem ze dne 20. 4. 2008 navrhl účastník řízení Úřadu rovněž opatření ve smyslu § 7 odst. 2 a 3 zákona. V podání účastník řízení sděluje, že došlo k uzavření nových smluv týkajících se dodávek selektivní kosmetiky s [ ] [34] stávajícími autorizovanými prodejci, které nahradily příslušné posuzované smlouvy. Uvedené smlouvy se však dle výslovného vyjádření účastníka řízení uvedeném v podání ze dne 20. 4. 2008 a dle jejich znění vztahují toliko na distribuci selektivní kosmetiky značek [ ],[ ] a [ ] a mají nahradit předmětné posuzované smlouvy ve vztahu k těmto značkám. Všech [ ] nově uzavřených Rámcových kupních smluv a Smluv o autorizovaném prodeji bylo uzavřeno s autorizovanými prodejci dne 1. 12. 2007. V podání ze dne 20. 4. 2008 účastník řízení rovněž uvedl, že pro ostatní značky selektivní kosmetiky (tj. distribuované společností Dellux mimo značky [ ],[ ] a [ ] ) se zatím vedou jednání o nahrazení starých smluv novými. Přílohou podání je znění Rámcové kupní smlouvy a Smlouvy o autorizovaném prodeji , která nahradila, resp. má nahradit posuzované smlouvy, a která dle zjištění Úřadu neobsahuje ustanovení vzbuzující pochybnosti o jejich souladu se zákonem. Závěrem podání účastník řízení požádal Úřad o zvážení dalšího postupu ve správním řízení ve smyslu § 7 odst. 2 zákona (zastavení řízení), a to i vzhledem k opatřením, která účastník řízení se svými autorizovanými prodejci učinil a i nadále hodlá učinit.
47. Dle § 7 odst. 2 zákona může Úřad v řízeních podle § 3 až 6 zákona uložit, aby účastníci řízení splnili opatření, která společně navrhli, jsou-li dostatečná pro ochranu hospodářské soutěže a odstraní-li se jejich splněním závadný stav. Tato opatření mohou účastníci písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil výhrady k jejich dohodě s tím, že k pozdějšímu podání Úřad přihlédne jen v případech hodných zvláštního zřetele. Podle § 7 odst. 4 zákona však Úřad nemůže vydat rozhodnutí podle odstavce 2, jestliže zakázaná dohoda již byla plněna a měla nebo mohla mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže.
48. Navrhovaná opatření může tedy Úřad přijmout pouze za splnění kumulativních podmínek stanovených zákonem. První z podmínek je iniciativa soutěžitelů. Druhou z podmínek je odpadnutí výhrad, které Úřad k jednání soutěžitele, tj. účastníka daného správního řízení, měl, a které mu sdělil. Jde tedy o taková opatření, jejichž splněním dojde k nápravě stavu, který Úřad na základě svých dosavadních poznatků z šetření považoval za závadný. Třetí podmínkou je pak skutečnost, že toto řešení je dostačující z hlediska ochrany hospodářské soutěže. Poslední podmínka pak bude naplněna pouze v případech, kdy zakázaná dohoda nebyla dosud plněna, neměla a ani nemohla mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže.
49. Z výše uvedeného vyplývá, že podmínky přijetí navrhovaných opatření nejsou splněny, pokud navrhovaná opatření nejsou dostatečná pro ochranu hospodářské soutěže nebo se jejich splněním neodstraní závadný stav anebo byla-li dohoda, ohledně níž je řízení vedeno, již plněna a mohla-li mít alespoň potenciálně za následek podstatné narušení soutěže. V těchto případech Úřad navrhovaná opatření přijmout nemůže a pokračuje v řízení. Pojem podstatného narušení hospodářské soutěže zákon blíže nespecifikuje, jeho naplnění může však vyplynout jak z vlastního obsahu dohody, tak např. z tržní síly soutěžitelů, kteří jsou účastníky dohody.
50. Skutečnost, v kterém konkrétním případě lze navržená opatření přijmout a kdy nikoli, vyplývá pak z Oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o alternativním řešení některých soutěžních problému (dále též Oznámení Úřadu ), jež Úřad vydal a zveřejnil na svých internetových stránkách. [35] Podle Oznámení Úřadu nemůže být rozhodnutí o závazcích (přijetí navržených opatření) vydáno, pokud jednání, které Úřad pokládá na základě dosud provedených důkazů za závadné, již bylo realizováno a mělo (nebo mohlo mít) za následek podstatné narušení hospodářské soutěže (§ 7 odst. 4 zákona). Úřad zastává stanovisko, že vzhledem k těmto zákonným podmínkám může být rozhodnutí o závazcích přijato pouze, pokud se jedná o a) méně závažný delikt, b) závažný delikt ve formě dohody narušující soutěž, jenž nebyl dosud plněn, c) závažný delikt, který byl ukončen, který měl omezený dopad na hospodářskou soutěž a který nevykazoval znaky hard-core omezení dle § 6 odst. 2 zákona. [36] Za závažný delikt je dle Oznámení Úřadu považována i vertikální dohoda o určení cen pro další prodej [37] .
51. Úřad šetřením zjistil, že posuzované smlouvy byly některými autorizovanými prodejci skutečně plněny, resp. že většina autorizovaných prodejců závazky ohledně určení prodejní ceny pro další prodej uvedené v posuzovaných smlouvách dodržovala (viz výše). Posuzované smlouvy byly dále uzavírány již od roku 2002; byly tedy účinné po dobu několika let před vlastním zahájením správního řízení sp. zn. S 267/2007/KD. Předběžně tak Úřad vyhodnotil časový úsek plnění dohod jako střednědobý.
52. Podstatné narušení hospodářské soutěže spatřoval Úřad ve skutečnosti, že posuzované smlouvy obsahovaly střednědobě plněné dohody o přímém určení cen kupujícímu pro další prodej, které jsou považovány jak Úřadem, tak Evropskou komisí a jinými orgány aplikujícími komunitární soutěžní právo za závažně narušující soutěž na trhu-tzv. hard-core cartels (blíže viz část VII. Právní posouzení).
53. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem sdělil Úřad přípisem č. j. S 267/2007/KD-08506/2008/810 ze dne 24. 4. 2008 účastníku řízení, že navržená opatření týkající se dohod o přímém určení cen pro další prodej neshledal dostatečnými, resp. zjistil, že zakázané dohody o přímém určení cen pro další prodej byly již plněny a měly nebo mohly mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, že proto v souladu se zákonem, jakož i Oznámením Úřadu pokračuje ve správním řízení sp. zn. S 267/2007/KD.

IV. 3. Využívání procesních práv účastníka řízení
54. Účastník řízení měl po celou dobu vedení předmětného správního řízení možnost v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též správní řád ), využívat svá procesní práva, zejména práva nahlížet do spisu a vyjadřovat v řízení své stanovisko.
55. Během správního řízení bylo Úřadem dvakrát nařízeno ústní jednání ve smyslu § 49 správního řádu za účelem projednání skutečností, jež jsou předmětem správního řízení sp. zn. S 267/2007/KD, a to na den 18. 2. 2008 a 4. 3. 2008. Účastník řízení se však z nařízených ústních jednání vždy písemně omluvil, proto se tato ústní jednání neuskutečnila. K objasnění potřebných skutečností zaslal Úřad účastníku řízení písemnou žádost o poskytnutí informací a podkladů, na kterou účastník řízení reagoval písemným podáním ze dne 16. 3. 2008.
56. Přípisem č. j. S 267/2007/KD-09507/2008/810 ze dne 7. 5. 2008 byl účastník řízení v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu pozván Úřadem k uplatnění jeho práva seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim před vydáním tohoto rozhodnutí. Účastník řízení tohoto práva využil dne 27. 5. 2008; účastníku bylo umožněno seznámit se s kompletním spisem sp. zn. S 267/2007/KD. Účastník řízení využil rovněž svého práva vyjádřit se ke shromážděným podkladům pro rozhodnutí, když uvedl, že nemá připomínky a že další důkazy nenavrhuje.
V. Relevantní trh
57. K tomu, aby Úřad mohl věc správně posoudit, je třeba vymezit relevantní trh, na kterém se projevují účinky jednání účastníka řízení. Trhem se obecně rozumí prostorový a časový souběh nabídky a poptávky po takovém zboží, službách a výkonech, které jsou z hlediska uspokojování určitých potřeb uživatelů těchto výrobků, služeb a výkonů shodné nebo vzájemně zastupitelné. Relevantním trhem se v souladu s § 2 odst. 2 zákona rozumí trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.
58. Relevantní trh je tedy primárně třeba vymezit z hlediska věcného a geografického, přičemž vyjít je třeba z výchozího produktu, jímž je účastníkem řízení nabízené zboží selektivní kosmetiky.
59. Relevantní trh po stránce věcné, tj. výrobkový trh, zahrnuje všechny identické výrobky a ty výrobky, které spotřebitelé považují za zaměnitelné či nahraditelné vzhledem k jejich charakteristickým vlastnostem, specifickým rysům, ceně a zamýšlenému způsobu užití.
60. Obecně lze konstatovat, že existuje kategorie kosmetických výrobků, do které náleží velké množství různých druhů výrobků, zejména výrobky parfumerie s obsahem alkoholu, léčebné a krášlící výrobky, jakož i vlasové a toaletní výrobky. V rámci této obecné kategorie kosmetických výrobků lze vyčlenit segment tvořený luxusními výrobky. Jde o zboží vysoké kvality s relativně vysokými cenami uváděné na trh pod prestižní značkou.
61. Kosmetické zboží vysoké kvality s relativně vysokými cenami uváděné na trh pod prestižní značkou je obecně označováno za selektivní (luxusní) kosmetické výrobky. Pokud jde o tyto selektivní (luxusní) kosmetické výrobky a zejména o luxusní parfémy, které tvoří podstatnou část této kategorie výrobků, Úřad v souladu s judikaturou evropských soudů [38] poukazuje na to, že se jedná o sofistikované a vysoce kvalitní výrobky, které jsou výsledkem zvláštního výzkumu a které obsahují vysoce kvalitní materiály, zvláště pro jejich vnější úpravu. Tyto výrobky jsou také veřejností vnímány jako luxusní zboží, což slouží k jejich odlišení od ostatních kosmetických výrobků. Tento znak, tj. luxus, je významný právě u konečných spotřebitelů, kteří mají zájem nakupovat luxusní kosmetické výrobky, zejména luxusní parfémy, a nikoli kosmetické výrobky sice za výrazně nižší cenu, avšak neznámé značky, a tím, podle jejich mínění, negarantované kvality.
62. Selektivní kosmetika je tedy vysoce kvalitní zboží, jež je vyráběno na základě specifického výzkumu, což se odráží v originalitě jejího vzniku, propracovanosti výrobních řad a úrovni kvality materiálů, ze kterých je vyráběna, včetně jejího originálního, pro danou značku charakteristického balení.
63. Povahou selektivní kosmetiky jako luxusního výrobku se zabývala ve svých rozhodnutích Evropská komise [39] ; k těmto rozhodnutím Úřad přitom v souladu s ustálenou judikaturou českých soudů ve svém rozhodování přihlíží. Luxusní povaha selektivní kosmetiky podle Evropské komise vychází z aury její exkluzivity a prestiže, jež ji odlišuje od podobných výrobků patřících do jiných segmentů trhu a uspokojujících jiné potřeby spotřebitele. Image kvalitního výrobku, která je dále podpořena estetickou stránkou, se projevuje i v ceně zboží selektivní kosmetiky, která se pohybuje nad průměrnými cenami srovnatelných výrobků, u nichž výrobci nekladou takový důraz na luxusní stránku věci. Úřad v rámci správního řízení zejména z informací a podkladů poskytnutých konkurenty účastníka řízení ověřil, resp. potvrdil shora uvedené závěry evropských orgánů aplikujících soutěžní právo, a s těmito se tak ve správním řízení sp. zn. S 267/2007/KD ztotožnil. Účastník řízení rovněž způsob vymezení relevantního trhu z hlediska výrobkového nikterak nezpochybnil, přestože mu Úřad již ve sdělení výhrad k dohodám ze dne 4. 4. 2008 způsob vymezení výrobkového relevantního trhu předestřel.
64. Úřad v rámci shromažďování podkladů pro rozhodnutí dále ověřil, že luxusní výrobky (výrobky selektivní kosmetiky) jsou obecně prodávány prostřednictvím sítí selektivní distribuce, přičemž všechny jsou vymezeny obdobnými podmínkami. Tyto sítě tvoří především specializované parfumerie nebo specializované prostory umístěné uvnitř obchodních domů. Na trhu selektivní kosmetiky se vyskytuje řada značek těchto výrobků, jež distribuují různí soutěžitelé.
65. Škála výrobků selektivní kosmetiky a jednotlivých značek je tedy značně široká. Arbitrem při rozhodování, zda jsou jednotlivé značky výrobků z oblasti selektivní kosmetiky vzájemně zastupitelné z hlediska své kvality a ceny, je konečný spotřebitel. Klíčovým faktorem ovlivňujícím rozhodování konečného spotřebitele při koupi výrobku charakteru selektivní kosmetiky je zejména cena tohoto zboží, dále např. prestiž konkrétní značky, design, způsob prodeje apod. Zboží selektivní kosmetiky různých značek považuje proto Úřad ve smyslu § 2 odst. 2 zákona za vzájemně zastupitelné, jak pro jeho charakteristiku, tak i cenu. Úřad na základě výše uvedených skutečností vymezil relevantní trh z hlediska věcného jako trh distribuce selektivní kosmetiky.
66. Na podporu shora uvedených závěrů Úřad poukazuje na skutečnost, že posuzované smlouvy v článku I. stanovily, že upravují práva a povinnosti smluvních stran při prodeji kosmetického zboží, aniž by toto zboží bylo blíže specifikováno či rozlišováno, že se jedná např. o parfémy, vlasové či tělové přípravky apod. V čl. I. posuzovaných smluv se vždy hovořilo pouze o kosmetickém zboží či o zboží v příloze uvedených kosmetických značek bez dalšího bližšího upřesnění. Vzhledem k tomu, že dohody o určení cen pro další prodej podléhají zákazu dle § 3 odst. 1 zákona bez ohledu na výši podílů účastníků řízení na relevantním trhu, není zcela nezbytné zaujímat ve vztahu k detailnějšímu vymezení relevantního trhu a k přesné kalkulaci tržních podílů účastníků řízení na nich definitivní stanovisko [40] . V daném případě tak detailní vymezení relevantního trhu, např. vyčleněním samostatných relevantních trhů luxusních parfému, či luxusních vlasových přípravků apod., není nezbytné, resp. vymezení relevantního trhu jako trhu distribuce selektivní kosmetiky lze pro náležité právní posouzení věci považovat za zcela dostačující, resp. odpovídající ustálené rozhodovací praxi Úřadu. [41]
67. Geografický relevantní trh zahrnuje území, kde jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně homogenní a které může být odlišeno od ostatních území zejména tím, že podmínky hospodářské soutěže na těchto územích jsou zřetelně odlišné. I vymezování geografické stránky relevantního trhu se musí v zásadě uskutečňovat na základě analýzy poptávkové a nabídkové substituce.
68. Účastník řízení působí v oblasti distribuce zboží luxusní (selektivní) kosmetiky, kterou distribuuje prostřednictvím autorizovaných prodejců, sítí parfumerií. Úřad při posouzení homogennosti podmínek z hlediska geografického přihlédl zejména k teritoriální dostupnosti zboží pro spotřebitele a též k servisu (službám) poskytovanému spotřebiteli při nákupu selektivní kosmetiky v kamenných obchodech, jako je odborná prezentace výrobku a jeho parametrů spotřebiteli.
69. Obecně lze říci, že pro českého spotřebitele může nákup zboží selektivní kosmetiky na jiných územích mimo Českou republiku být méně výhodný zejména z důvodu dalších nákladů spojených s přepravou, resp. s náklady, které by spotřebitel musel navíc vynaložit, aby si zboží selektivní kosmetiky mohl mimo území České republiky koupit. Tyto náklady dle zjištění Úřadu ovlivňují rozhodování spotřebitele, resp. výslednou cenu, za kterou lze selektivní kosmetiku pořídit na území České republiky ve srovnání se zahraničím. I kdyby pořizovací cena zboží selektivní kosmetiky byla v zahraničí znatelně nižší oproti cenám tohoto zboží v České republice, nelze právě s ohledem na náklady spojené s cestováním předpokládat, že spotřebitelé považují území mimo Českou republiku při koupi zboží selektivní kosmetiky za zastupitelné.
70. Nad rámec uvedeného k otázce přepravních nákladů spojených s cestováním na území mimo Českou republiku za účelem pořízení zboží selektivní kosmetiky Úřad též poukazuje na jazykovou bariérou obsluhujícího personálu kamenných prodejen se selektivní kosmetikou, resp. spotřebitelů, kteří tak plně nemohou využít odbornosti tohoto personálu při rozhodování o koupi konkrétního výrobku selektivní kosmetiky, když právě s prodejem selektivní kosmetiky v kamenných obchodem je tento prvek výrazně spojen.
71. Dodávky zboží selektivní kosmetiky společnosti Dellux probíhají podle zjištění Úřadu na celém území České republiky za srovnatelných podmínek, přičemž současně jsou podmínky těchto dodávek pro shora uvedené důvody odlišitelné od dodávek na širším území okolních států, a proto lze tento trh z hlediska geografického vymezit jako trh území České republiky.
VI. Podíl účastníka řízení na relevantním trhu
72. Aby Úřad mohl náležitě posoudit, zda jednání účastníka řízení je či není v souladu se zákonem, resp. posoudit dopady zakázaných dohod o přímém určení ceny pro další prodej, bylo třeba kromě vymezení relevantního trhu určit i jeho podíl na tomto relevantním trhu.
73. Sám účastník řízení uvedl, že jeho podíl na trhu distribuce selektivní kosmetiky se pohybuje ve výši cca 1,3 % [42] , resp. připustil, že by mohl za určitých okolností dosáhnout výše 2 %. [43]
74. Úřad se za účelem přesného stanovení podílu účastníka řízení na relevantním trhu obrátil dle § 21 odst. 5 a 7 zákona na soutěžitele, o kterých měl důvodně za to, že se účastní trhu distribuce selektivní kosmetiky, se žádostí o poskytnutí informací a podkladů, ze kterých bylo možné určit jejich podíl na trhu distribuce selektivní kosmetiky, resp. vyšel ze skutečností mu známých z jeho úřední činnosti. Na základě informací a podkladů, které jednotliví soutěžitelé Úřadu zaslali, dospěl Úřad k závěru, že podíl účastníka řízení na trhu distribuce selektivní kosmetiky činí 3,2 %. [44]
75. Kromě distribuce selektivní kosmetiky v systému selektivní distribuce realizovanému autorizovanými prodejci jednotlivých značek této luxusní kosmetiky se určitý objem prodejů uskutečňuje i neautorizovanými prodejci, kteří se zásobují prostřednictvím paralelních nákupů. Určit přesnou výši těchto prodejů není reálně možné. Tato skutečnost však není k tíži účastníka řízení, neboť posouzení protisoutěžního charakteru a závažnosti jeho jednání by nebylo odlišné, ani kdyby jeho podíl na trhu distribuce selektivní kosmetiky byl nižší než shora uvedených 3,2 %. Pro samotné konstatování porušení zákona prostřednictvím dohod o cenách není třeba posoudit postavení účastníků dohody na relevantním trhu, a to vzhledem k tomu, že dohody o cenách jsou zakázané a neplatné vždy, tedy bez ohledu na podíl účastníků dohody dosažený na relevantním trhu. Pozice účastníků dohody na trhu pak v takovém případě ovlivňuje především rozsah dopadů dohody na hospodářskou soutěž. [45]
76. K námitce účastníka řízení ohledně rozsahu Úřadem oslovených soutěžitelů za účelem stanovení podílu účastníka řízení na relevantním trhu Úřad uvádí, že pro účely daného správního řízení vycházel Úřad z informací a podkladů poskytnutých toliko přímými konkurenty účastníka řízení, tedy soutěžiteli působícími právě na relevantním trhu distribuce selektivní kosmetiky (dovozci selektivní kosmetiky do České republiky). Soutěžitelé působící na navazujících trzích, jako jsou např. hypermarkety, nejsou přímými konkurenty účastníka řízení, a proto nebyli zahrnuti do analýzy Úřadu vypracované, resp. užité pro účely správního řízení sp. zn. S 267/2007/KD. Námitky účastníka řízení ohledně vymezení podílu společnosti Dellux na trhu distribuce selektivní kosmetiky vznesené v podání ze dne 20. 4. 2008 nepovažuje Úřad za důvodné, neboť ani oslovení většího počtu soutěžitelů by nemohlo změnit právní kvalifikaci posuzovaného jednání účastníka řízení.
VII. Právní posouzení
77. Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže) nabyl účinnosti dne 1. 7. 2001, avšak od počátku své účinnosti do současnosti prošel několika novelizacemi. Pro posouzení daného případu má význam především zákon č. 340/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), a některé další zákony, s účinností od 2. 6. 2004, jenž do zákona mj. zavedl institut zákonné výjimky (§ 3 odst. 4 zákona) a institut závazků (§ 7 odst. 2 až 5 zákona) a dále změnil podmínky pro vynětí dohod zanedbatelného významu ze zákazu dohod dle § 3 odst. 1 zákona-tzv. pravidlo de minimis (§ 6 zákona), a zákon č. 361/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s účinností od 1. 10. 2005, který mj. zavedl aplikaci komunitárních blokových výjimek i na dohody, jež nemohou mít vliv na obchod mezi členskými státy Evropských společenství podle čl. 81 Smlouvy o založení Evropského společenství (§ 4 zákona), a pozměnil kritéria aplikace pravidla de minimis podle § 6 zákona.
78. Podle § 1 zákona upravuje tento zákon ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení nebo spojením soutěžitelů.
79. Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.
80. Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále též dohody ), které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud zákon nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím předpisem z tohoto zákazu výjimku. Zakázané jsou především dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona, jako např. dohody o cenách, rozdělení trhu, uplatňování rozdílných podmínek apod. Citovaná ustanovení dopadají přitom jak na horizontální, tak vertikální dohody soutěžitelů. Horizontálními dohodami jsou dohody mezi soutěžiteli, kteří působí na stejné úrovni trhu, tzn. že strany příslušné dohody působí na stejné úrovni výroby nebo distribuce určitého zboží či služeb; typicky se jedná o dohody mezi konkurenty, např. výrobci téhož nebo vzájemně zastupitelného zboží. Vertikálními dohodami jsou dohody mezi soutěžiteli, kteří působí na různých úrovních trhu zboží, tj. na různých úrovních výroby nebo distribuce; jako typický příklad dohod ve vertikále lze uvést dohodu mezi výrobcem zboží a jeho distributorem, dohodu mezi velkoobchodníkem a maloobchodníkem apod. (srov. § 5 odst. 2 zákona).
Aplikace čl. 81 Smlouvy ES
81. Úřad se rovněž zabýval otázkou, zda na jednání účastníka řízení posuzovaném ve správním řízení sp. zn. S 267/2007/KD nelze aplikovat čl. 81 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále též Smlouva ES ). Úřad uvádí, že na jednání účastníka řízení nebyl čl. 81 Smlouvy ES aplikován, neboť podle čl. 3 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Smlouva ES) jsou národní soutěžní úřady povinny aplikovat čl. 81 Smlouvy ES jen na dohody, které mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Skutečnost, zda posuzované dohody mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropských společenství, hodnotil Úřad v souladu s Oznámením Komise-Pravidla pro pojem dopadu na obchod mezi členskými státy obsažený v čl. 81 a 82 Smlouvy [46] (dále též Pravidla Komise ). Podle čl. 52 Pravidel Komise nejsou dohody způsobilé znatelně ovlivnit obchod mezi členskými státy, pokud jsou splněny následující kumulativní podmínky: a) souhrnný tržní podíl stran na žádném relevantním trhu v rámci Společenství, který je ovlivněn dohodou, nepřekročí 5 %, a b) souhrnný roční obrat dodavatele dosažený v rámci Společenství, který se týká výrobků pokrytých dohodou, nepřekročí 40 mil. EUR.
82. Jelikož podíl účastníka řízení na trhu distribuce selektivní kosmetiky v České republice dosáhl výše 3,2 % a jeho obrat dosažený prodejem selektivní kosmetiky činil v roce 2007 částku [ ] Kč, je nepochybné, že kumulativní podmínky stanovené Pravidly Komise nejsou v rámci správního řízení vedeného s účastníkem řízení naplněny. Posuzované smlouvy také nebrání soutěžitelům z jiných členských států pronikat na daný národní trh buď formou vývozů nebo formou zahájení podnikání; nedochází k efektu uzavření trhu.
83. S ohledem na shora uvedené dospěl Úřad k závěru, že posuzované smlouvy nemohou ovlivnit obchod mezi členskými státy ve smyslu příslušných komunitárních právních předpisů; z tohoto důvodu nebyl na jednání účastníka řízení aplikován čl. 81 Smlouvy ES.
VI. 1. Dohody o přímém určení cen pro další prodej
84. Závazek 1 obsahuje ujednání, dle kterého nesmí autorizovaný prodejce prodávat zboží selektivní kosmetiky nakoupené od účastníka řízení za sníženou cenu bez písemné dohody s účastníkem řízení. Z předposledního odstavce čl. III. posuzovaných smluv vyjma smlouvy I a smlouvy K vyplývá, že za porušení závazku 1 je autorizovaný prodejce povinen uhradit účastníku řízení smluvní pokutu ve výši 50.000,-Kč. Závazek 2 obsahuje ujednání, které při dodržení doporučených prodejních cen garantuje autorizovanému prodejci určitou výši obchodní marže. Podle závazku 3 poskytne účastník řízení autorizovanému prodejci seznam doporučených cen předmětného zboží a autorizovaný prodejce se výslovně zavazuje tyto doporučené prodejní ceny respektovat.
Formální stránka zakázané dohody
85. Jak již bylo uvedeno shora, zákon v § 3 odst. 1 ve spojení s § 3 odst. 2 písm. a) považuje za zakázané výslovně dohody obsahující přímé nebo nepřímé určení cen. Tyto dohody jsou tak přímo ze zákona zakázané. Tento závěr potvrzuje rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 A 19/2002 ze dne 12. 5. 2005 ve věci Plemenáři . V citovaném rozsudku soud konstatoval, že uvedené dohody jsou přímo ze zákona zakázané a pro posouzení, zda postup soutěžitele je v souladu se zákonem (resp. rozporu), postačí, že je najisto postaveno, že k takové dohodě došlo.
86. Dohody o přímém určení cen pro další prodej spadají pod tzv. kartely s tvrdým jádrem ( hard-core cartels ), které představují závažné formy zakázaných dohod. Dohody o cenách, které jsou zakázány per se , mají totiž vždy ze své podstaty negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu [srov. zejména rozsudek Evropského soudního dvora 243/83 ze dne 3. 7. 1985 ve věci SA Binon & Cie v SA Agence et messageries de la presse , [1985] ECR-2015]. Evropský soudní dvůr v citovaném rozsudku uvedl, že opatření, které určuje cenu, jenž musí být dodržena ve smlouvách se třetí stranou, představuje samo o sobě narušení soutěže ve smyslu čl. 85 odst. 1 Smlouvy ES (dnes čl. 81 odst. 1 Smlouvy ES-pozn. Úřadu).
87. Dohody o přímém určení cen pro další prodej směřují ke stanovení ceny zboží pro jeho další prodej v rámci dodavatelsko-odběratelského vztahu a znemožňují tak odběratelům svobodné rozhodování o výši ceny, za níž budou zboží dále prodávat. Nastavení ceny pro další prodej mimo úroveň konkurenční ceny, tedy ceny, která by odpovídala výsledkům konkurenčního boje, pak může rovněž způsobit navýšení nákupních cen zboží pro konečné spotřebitele a též je způsobilé bránit konkurenci uvnitř jedné značky zboží ( intra-brand konkurence).
88. Dle soutěžního práva nesmí tedy být prodejce omezen (ať již přímo nebo i nepřímo) v určování cen zboží pro jeho další prodej. Cenová ujednání, která jsou vybavena pokyny či sankcemi zavazující či motivující smluvní partnery dodržovat stanovené (doporučené) ceny pro další prodej, jsou dle zákona zakázána. Stanovení doporučené ceny nesmí vzít odběrateli možnost stanovit prodejní cenu pro koncového spotřebitele dle své vlastní úvahy, tedy prodejce musí mít možnost stanovit koncovou cenu i pod výši doporučené prodejní ceny ze strany dodavatele. Doporučené ceny také nesmějí být doprovázeny dalšími, byť i ústními, pokyny či instrukcemi, popřípadě jinými závaznými opatřeními prosazujícími skrytý zájem prodejce či výrobce na dodržování doporučených cen jejich odběrateli při dalším prodeji, či dokonce provázeny přímo negativními následky při jejich nedodržování. Také poskytování slev či jiných výhod smluvním partnerům v případě, že budou dodržovat stanovené doporučené prodejní ceny zboží, je třeba považovat za nepřímé určování cen, které je dle § 3 odst. 2 písm. a) zákona a § 6 odst. 2 písm. b) zákona bez výjimky zakázáno. Je-li smluvní partner motivován dodržovat doporučené ceny, může tím být ohroženo fungování soutěže na daném trhu, což pak může mít i negativní dopad na koncové spotřebitele, neboť dochází ke snížení cenové konkurence na trhu.
89. Pro samotnou deklaraci porušení zákona prostřednictvím dohod o přímém určení cen pro další prodej není rozhodné, jaké postavení účastník dohody na relevantním trhu zaujímá, neboť tyto dohody jsou zakázané a neplatné bez ohledu na podíl jejich účastníků na trhu. Pozice účastníků dohody na trhu v takovém případě ovlivňuje především rozsah dopadů dohody na hospodářskou soutěž, a tedy závažnost posuzovaného protisoutěžního jednání.
90. Dohody o určování prodejních cen ( resale price maintenance - RPM ) pro další prodej jsou vnímány rovněž jako závažné porušení čl. 81 odst. 1 Smlouvy ES (bez možnosti udělení individuální výjimky), a to jak Evropskou komisí, tak i Evropským soudním dvorem. V rozhodovací praxi Evropské komise je jakýkoli zásah do svobodného obchodního rozhodování distributora v oblasti určování jeho prodejních cen považován za porušení soutěžních pravidel. V této souvislosti lze poukázat např. na rozhodnutí Evropské komise č. 80/1333/EEC ze dne 11. 12. 1980 ve věci Hennessy-Henkell . Za zakázanou klauzuli je tímto rozhodnutím považována dohoda, ve které dodavatel požadoval, aby distributor jeho výrobků stanovil prodejní ceny v určitém rozpětí, ledaže distributor získá souhlas dodavatele ke stanovení odlišné ceny. Jedinou obecně povolenou cenovou praktikou, která nebude spadat pod čl. 81 odst. 1 Smlouvy ES, je poskytnutí ceníku obsahujícího seznam doporučených cen zboží za předpokladu, že tyto seznamy nejsou provázeny dalšími instrukcemi nebo jinými závaznými pokyny. Dále lze poukázat na rozhodnutí Evropské komise č. 82/267/EEC ze dne 6. 1. 1982 ve věci Telefunken . Ve smlouvách uzavřených mezi společností Telefunken a dalšími distributory bylo zjištěno a prokázáno ustanovení, které nepřímo určovalo prodejní ceny těchto distributorů. Uvedené jednání společnosti Telefunken bylo posouzeno podle zmíněného čl. 81 odst. 1 Smlouvy ES jako zakázaná dohoda a byla jí za něj uložena pokuta.
91. Závazek 1, závazek 2 a závazek 3 (dále též předmětné závazky ), resp. dohody o přímém určení cen pro další prodej jim odpovídající, tedy v kontextu shora uvedeného umožňují účastníkovi řízení, stanovit, za jakou maloobchodní cenu budou autorizovaní prodejci prodávat zboží nakoupené od účastníka řízení do svého vlastnictví konečným spotřebitelům. Naopak autorizovaným prodejcům účastníka řízení je dle znění předmětných závazků odňata možnost svobodně stanovit svou prodejní cenu zboží selektivní kosmetiky, neboť ta je určena účastníkem řízení. Gramatickým výkladem předmětných dohod nelze dojít k jinému závěru, než že předmětem uvedených ustanovení posuzovaných smluv je závazné určení ceny pro další prodej; nejedná se tak o pouhé nezávazné doporučení prodejní ceny autorizovaným prodejcům. Tuto skutečnost dokládá i vyjádření některých autorizovaných prodejců, kteří předmětná ustanovení jako závazná dodržovali, ačkoliv se tím mohli i cítit být omezeni (srov. informace poskytnuté autorizovanými prodejci uvedené v bodě III. 3 Informace a podklady od autorizovaných prodejců odůvodnění tohoto rozhodnutí).
92. Vyjádření účastníka řízení v podání ze dne 20. 4. 2008 v tom směru, že předmětná ustanovení v posuzovaných smlouvách měla charakter doporučení, resp. že účastník řízení sdělené ceny byly pouze orientačními a že si autorizovaní prodejci určovali své prodejní ceny sami, tak podle zjištění Úřadu nekoresponduje nejen se zněním posuzovaných smluv, ale též s odpověďmi některých autorizovaných prodejců; většina autorizovaných prodejců se cítila být předmětnými ustanoveními vázána a tato ustanovení plnila. Např. autorizovaný prodejce na základě smlouvy F dokonce výslovně uvedl, že tyto závazky pociťoval jako omezení, ale respektoval je, neboť šlo o smluvní ujednání. Námitkám či vyjádřením účastníka řízení, že se jednalo o určité doporučení, když nemělo jít o nařizování cen autorizovaným prodejcům ze strany účastníka řízení, tak nelze přisvědčit.
93. Závěr Úřadu, že předmětné závazky umožňují účastníkovi řízení stanovit (určit), za jakou maloobchodní cenu budou autorizovaní prodejci prodávat zboží nakoupené od účastníka řízení do svého vlastnictví konečným spotřebitelům, potvrzuje jak gramatický výklad předmětných závazků posuzovaných smluv, tak i vyjádření většiny autorizovaných prodejců, kteří se těmito závazky cítili být vázáni při stanovení své prodejní ceny, resp. tyto závazky respektovali a svoji prodejní cenu stanovovali podle předmětných závazků. Způsob, jakým autorizovaní prodejci, resp. přinejmenším osm z nich, stanovovali prodejní ceny svého zboží selektivní kosmetiky nakoupeného od účastníka řízení, byl přímo ovlivněn existencí předmětných závazků v posuzovaných smlouvách. Ve správním řízení sp. zn. 267/2007/KD byla prokázána přímá souvislost mezi existencí předmětných závazků a jednáním autorizovaných prodejců při určovaná prodejních cen jejich zboží, když tito podle předmětných závazků ztratili rozhodovací autonomii ve vztahu ke stanovení prodejní ceny jejich zboží. V předmětných závazcích tak Úřad spatřuje dohody o přímém určení cen pro další prodej.
94. Shora popsané jednání účastníka řízení nemůže být ospravedlněno existencí ceníků, které předložil účastník řízení Úřadu. [47] Tyto ceníky obsahují maloobchodní ceny, jež jsou sice označeny jako doporučené maloobchodní ceny, avšak závazek dodržovat doporučené ceny stanovené účastníkem řízení byl obsažen přímo ve smlouvách uzavřených účastníkem řízení s jeho autorizovanými prodejci. Závazek stanovený smlouvou (tj. dvoustranný právní úkon) může být změněn či zrušen smlouvou, nikoli jednostranným úkonem. Předložený ceník s cenami účastníkem řízení označenými jako doporučené tedy účastníka řízení nikterak z protisoutěžního určování cen pro další prodej neliberuje. Úřad současně v rámci správního řízení zjistil, že ceníky, které mu byly poskytnuty některými autorizovaními prodejci za období před zahájením správního řízení sp. zn. 267/2007/KD, obsahují toliko maloobchodní ceny bez označení za doporučené či nezávazné (srov. informace poskytnuté autorizovanými prodejci uvedené v bodě III. 3 Informace a podklady od autorizovaných prodejců odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ve správním řízení tak bylo na jisto postaveno, že účastník řízení v době před zahájením správního řízení sp. zn. 267/2007/KD poskytoval svým autorizovaným prodejcům i ceníky, ve kterých byly uvedeny maloobchodní ceny bez označení, že jsou doporučené či nezávazné.
95. Úřad proto na základě ve správním řízení zjištěných skutečností dospěl k závěru, že posuzované smlouvy, resp. v nich obsažené předmětné závazky, které účastník řízení uzavřel s autorizovanými prodejci výrobků selektivní kosmetiky (srov. smlouva A až K), naplňují formální stránku zakázaných dohod o přímém určení cen pro další prodej, které jsou podle § 3 odst. 1 zákona ve spojení s § 3 odst. 2 písm. a) zákona, zakázané a neplatné.

Materiální stránka zakázané dohody
96. Narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení plynoucí z dohody je nezbytným znakem materiální stránky skutkové podstaty uvedeného správního deliktu. Z dikce § 3 odst. 1 zákona vyplývá, že zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potencionálním narušením. Tento názor potvrzuje i judikatura českých soudů, a to konkrétně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 19/2006-55 ze dne 9. 1. 2007 ve věci Komory veterinárních lékařů ČR . Soud v tomto rozsudku mimo jiné uvedl, že zákon o ochraně hospodářské soutěže je založen na principu potencionální soutěže, takže na jeho základě lze působit i preventivně. Není proto nutné, aby zákonem zakázaná dohoda k narušení hospodářské soutěže skutečně vedla, nebo aby následek fakticky již nastal. K vyvození postihu je možno přistoupit i tehdy, je-li zde taková dohoda, event. rozhodnutí, které k takovému následku může vést.
97. K materiální stránce správního deliktu předpokládané v § 3 odst. 1 zákona lze obecně uvést, že narušení hospodářské soutěže vyplývající z dohody uzavřené mezi soutěžiteli působícími jak na vertikální úrovni, tak na horizontální úrovni, zahrnuje rozsáhlou škálu účinků, které se na soutěži negativně projevují, tzn. že omezují či deformují ekonomické výhody plynoucí z férové soutěže. Dopady dohody lze spatřovat jak na straně ostatních soutěžitelů nezúčastněných na dohodě (např. omezení, resp. vyloučení dodávek zboží některé skupině soutěžitelů či omezení, resp. vyloučení nákupu zboží od některých dodavatelů), tak na straně spotřebitelů (např. navýšení cen zboží, snížení kvality zboží, omezení výběru mezi různými značkami či v rámci jedné značky). Lze tak shrnout, že narušení soutěže se obvykle projeví jako snížení/vyloučení konkurenceschopnosti některého soutěžitele či soutěžitelů nebo snížení blahobytu spotřebitelů. Není přitom nutné, aby negativní dopady dohody zasáhly obě tyto skupiny, ačkoli se tak v praxi často děje. Rovněž není rozhodné, zda byla soutěž vyloučena, omezena či pouze ohrožena, neboť všechny tyto následky dohod lze souladu s § 1 odst. 1 zákona považovat za narušení soutěže.
98. Jak bylo uvedeno shora, jsou dohody o přímém určení cen pro další prodej dohodami per se zakázanými, tj. jedná se o dohody, jež ze své podstaty vždy způsobují přinejmenším potenciální narušení hospodářské soutěže a mají negativní dopad na kvalitu a intenzitu soutěžního prostředí, a to bez ohledu na velikost tržních podílů účastníků zakázané dohody; o tom svědčí i skutečnost, že tyto dohody nelze ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1 zákona vyjmout aplikací pravidla de minimis (§ 6 zákona), ani prostřednictvím blokové výjimky (§ 4 zákona) (srov. níže). Jinými slovy Úřadem posuzované smlouvy, resp. dohody o přímém určení cen pro další prodej v nich obsažené, naplnily jak formální, tak i materiální stránku skutkové podstaty zakázané dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona.
99. Úřad následně posuzoval, zda předmětná cenová ujednání v posuzovaných smlouvách měla ve smyslu § 3 odst. 1 zákona nejen potenciální dopad na soutěž, nýbrž též dopad skutečný. Každá dohoda musí být posouzena ve svém ekonomickém kontextu a zvláště ve světle konkrétního relevantního trhu, k němuž se vztahuje. Úřad tak činil nejen z důvodu, že uvedené ustanovení zákona takové rozlišení skutečných a potenciálních dopadů obsahuje. Tato diferenciace má vliv na následné posouzení závažnosti jednání ve vztahu k ukládané sankci, jak to předpokládá § 22 odst. 2 zákona.
100. Aby bylo možno konstatovat, že dohoda vedla k narušení hospodářské soutěže, je třeba prokázat, že negativní dopady dohody se na trhu projevily. To pravidelně předpokládá, že strany dohody po určité časové období uzavřenou dohodu plnily. Na základě analýzy situace na trhu pak může být Úřadem vyvozeno, zda a v jakém směru vedla dohoda, resp. její plnění k narušení soutěže.
101. Posouzení případných negativních účinků na hospodářskou soutěž se vztahovalo výhradně k dohodě o určení cen pro další prodej. Úřad tak rozlišuje mezi pojmy smlouva a dohoda, kdy smlouva zakládající soukromoprávní vztah mezi smluvními stranami může obsahovat dohody narušující soutěž ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, které porušují veřejnoprávní zájem chráněný uvedenými zákony. Pouze na posuzování těchto dohod se vztahuje působnost Úřadu, byť jejich účinky je v některých případech nutno dovozovat v kontextu celé smlouvy.
102. Posuzované smlouvy byly uzavírány v období 1. 7. 2002 až 10. 2. 2006. Tyto smlouvy, resp. dohody v nich obsažené, byly plněny od svého uzavření až do dne vydání tohoto rozhodnutí. Z informací a podkladů poskytnutých Úřadu účastníkem řízení bylo zjištěno, že posuzované smlouvy (kromě smlouvy I a smlouvy K) pro selektivní kosmetiku značky [ ] a u smlouvy J i pro značku [ ] nebyly nahrazeny novými smlouvami, resp. že nově uzavřené smlouvy, jejichž kopie účastník řízení v průběhu správního řízení předložil, se dle svého znění na tyto značky nevztahovaly; nemohly se tak nikterak dotknout platnosti a účinnosti předmětných posuzovaných smluv ve vztahu ke značce [ ] , resp. [ ] ; předmětné posuzované smlouvy je tak třeba ohledně těchto značek považovat i za nadále účinné. To, že účastník řízení předmětné dohody plnil, dokládá mj. skutečnost, že na základě nich posílal svým autorizovaným prodejcům maloobchodní ceníky zboží selektivní kosmetiky, což bylo v průběhu správního řízení prokázáno vyjádřeními autorizovaných prodejců, jakož i potvrzením ze strany samotného účastníka řízení. [48] Úřad proto za dobu trvání správního deliktu ve smyslu zákona č. 143/2001 Sb. považuje období od 1. 7. 2002 (okamžik uzavření první z posuzovaných smluv) do dne vydání tohoto rozhodnutí Doba porušení zákona je v souladu s rozhodovací praxí Úřadu vyhodnocena jako střednědobá.
103. Negativním následkem dohod o přímém určení cen pro další prodej obsažených v posuzovaných smlouvách by v případě jejich faktického plnění a vynucování tohoto plnění bylo omezení svobody autorizovaných prodejců při stanovení ceny, za kterou budou prodávat své zboží. Právě možnost odběratele, resp. každého prodejce, stanovit prodejní cenu svého zboží, je jedním ze základních principů fungování hospodářské soutěže. Omezení možnosti autorizovaných prodejců stanovit prodejní cenu svého zboží dle vlastního rozhodnutí deformuje základní principy existence svobodné hospodářské soutěže. Nastavení ceny pro další prodej mimo úroveň konkurenční ceny, tedy ceny, která by odpovídala výsledkům konkurenčního boje, pak může rovněž způsobit navýšení nákupních cen zboží pro konečné spotřebitele a též je způsobilé bránit konkurenci uvnitř jedné značky zboží (soutěž intra-brand ).
104. Skutečnost, zda dohoda vedla k narušení hospodářské soutěže, je podle názoru Úřadu odvislá zejména od faktického plnění této dohody. Úřad proto v rámci daného správního řízení za účelem ověření faktického plnění dohody o přímém určení cen pro další prodej oslovil všechny autorizované prodejce, kteří měli s účastníkem řízení posuzované smlouvy uzavřeny. [ ] z [ ] autorizovaných prodejců (tj. vyjma autorizovaných prodejců dle smlouvy E, smlouvy G a smlouvy H) totiž ve svých sděleních uvedli, že závazky týkající se přímého určení cen pro další prodej obsažené v posuzovaných smlouvách, dodržovali (plnili). Paní [ ] , autorizovaný prodejce na základě smlouvy F, shora citované závazky obsažené ve smlouvě F považovala do určité míry za omezení, ale dodržovala je, neboť šlo o smluvní ujednání. Rovněž autorizovaný prodejce na základě smlouvy K, paní [ ] (smlouva K), výslovně Úřadu sdělila, že byla ovlivněna prodejní cenou, kterou stanovil účastník řízení. Úřad tak má za prokázané, že předmětné závazky měly protisoutěžní následky spočívající ve ztrátě rozhodovací autonomie autorizovaných prodejců (nejméně osmi z nich) o výši ceny, za kterou prodávali své zboží. Úřad proto konstatuje, že dohody o přímém určení cen pro další prodej, jejíchž posouzení materiální stránky je činěno, byly fakticky plněny, tj. vedly k narušení hospodářské soutěže, když omezily rozhodovací autonomii autorizovaných prodejců při stanovování maloobchodní ceny jejich zboží.
105. Dále bylo v řízení prokázáno, že účastník řízení kontroloval, zda autorizovaní prodejci dodržují předmětné závazky (srov. informace poskytnuté autorizovanými prodejci na základě smlouvy F, smlouvy I a smlouvy J uvedené v bodě III. 3. Informace a podklady od autorizovaných prodejců odůvodnění tohoto rozhodnutí). Tvrzení účastníka řízení, že u autorizovaných prodejců neprováděl kontrolu dodržování stanovených cen, ale pouze kontrolu označení výrobků českými texty, nekoresponduje s informacemi poskytnutými samotnými autorizovanými prodejci. Úřad poukazuje zejména na sdělení autorizovaného prodejce na základě smlouvy J, paní [ ] , který ve svých písemně poskytnutých informacích výslovně uvedl, že pracovnice společnosti Dellux občas navštěvovala jeho prodejnu, kde namátkově kontrolovala, zda zboží prodávané v jeho provozovně je řádně označené cenou, kterou mu účastník řízení doporučil. Autorizovaný prodejce na základě smlouvy I, společnost [ ] , výslovně uvedl, že při dodávce zboží byly ceny zboží selektivní kosmetiky, za které toto zboží nakoupené od účastníka řízení prodává svým konečným zákazníkům, překontrolovány. Paní [ ] (smlouva F) k otázce provádění kontrol účastníkem řízení za účelem zjištění, zda dodržuje doporučené ceny, sdělila, že kontrolu provádí společnost Dellux namátkově prostřednictvím svého obchodního zástupce. To, zda účastník řízení u svých autorizovaných prodejců kontroloval zároveň i označování výrobků selektivní kosmetiky českými texty, což účastník řízení namítá ve svém podání ze dne 20. 4. 2008 je pro účely tohoto správního řízení bezpředmětné.
106. Při hodnocení faktických dopadů posuzovaných smluv na hospodářskou soutěž je třeba též vzít v potaz nejen provádění kontroly plnění předmětných závazků u některých autorizovaných prodejců, ale rovněž jejich vymáhání, jež obecně zvyšuje nebezpečnost zakázané dohody. Vymáhání plnění předmětných dohod o přímém určení cen pro další prodej u jednotlivých autorizovaných prodejců účastníkem řízení nebylo dle vyjádření autorizovaných prodejců nutné, neboť tito předmětné závazky dodržovali. Pro případ nedodržení předmětných závazků byl dle posuzovaných smluv účastník řízení oprávněn odepřít autorizovanému prodejci dodávku smluvního zboží, resp. požadovat po autorizovaném prodejci uhrazení smluvní pokuty ve výši 50.000,-Kč. Ve správním řízení však nebylo prokázáno uplatnění sankcí ze strany účastníka řízení vůči některému autorizovanému prodejci, což je však odůvodněno právě dodržováním cen ze strany autorizovaných prodejců, na což ostatně někteří prodejci sami poukázali (viz výše).
107. Skutečnost, že zakázané dohody měly faktický dopad na trh, vyplývá dále z toho, že předmětné dohody o přímém určení cen pro další prodej byly většinou autorizovaných prodejců plněny po dobu několika let. Někteří autorizovaní prodejci výslovně uvedli, že předmětné závazky plní i nadále, tedy pokračují v plnění předmětných závazků i po zahájení správního řízení ve věci.
108. Prokázání faktického plnění dohody o přímém určení ceny pro další prodej není ovšem jediným kritériem analýzy situace na trhu, která je nezbytným předpokladem prokázání skutečného narušení hospodářské soutěže, resp. míry narušení soutěže. K otázce stanovení míry dopadů jednání účastníka řízení na hospodářskou soutěž je třeba v rámci analýzy situace na trhu zohlednit další tržní ukazatele, jako např. výši obratu účastníka řízení dosaženého prodejem selektivní kosmetiky na základě posuzovaných smluv (viz výše).
109. Úřad má dále za to, že míra faktického dopadu jednání účastníka řízení na hospodářskou soutěž jako takovou byla ovlivněna skutečností, že posuzované smlouvy měl účastník řízeny sjednány toliko s jedenácti autorizovanými prodejci z různých částí České republiky. Konečný spotřebitel poptávající výrobky distribuované pod ochranou známkou [ ],[ ],[ ],[ ],[ ],[ ] a [ ] , příp. dříve též [ ] (dále též selektivní kosmetika uvedených značek ), které distribuuje účastník řízení na základě posuzovaných smluv, měl možnost dané zboží zakoupit i v tzv. řetězcích (sítích) parfumerií, do kterých účastník řízení rovněž své zboží dodává a s nimiž nemá sjednány posuzované smlouvy, či smlouvy obdobného obsahu, resp. smlouvy obsahující potencionální protisoutěžní ustanovení. To znamená, že mezi odběrateli selektivní kosmetiky účastníka řízení nebyla v důsledku existence předmětných dohod soutěž vyloučena zcela.
110. Nelze rovněž pominout skutečnost, že účastník řízení není jediným dovozcem selektivní kosmetiky uvedených značek do České republiky. Vedle dovozu uvedených výrobků účastníkem řízení existují i tzv. paralelní dovozy tohoto zboží; relevantní trh je tak zásoben selektivní kosmetikou uvedených značek i jinými soutěžiteli. Paralelní dovozci (resp. jejich odběratelé) zpravidla nabízejí své zboží prostřednictvím internetu. Spotřebitel tak měl možnost koupit poptávanou selektivní kosmetiku uvedených značek prostřednictvím internetového obchodu, tedy měl možnost opatřit si předmětné výrobky jinak než od autorizovaných prodejců, kteří plnili zakázané dohody o určení cen pro další prodej. Rovněž autorizovaní prodejci měli možnost selektivní kosmetiku uvedených značek získat i jiným způsobem (od jiných soutěžitelů), než od účastníka řízení. Konkurence uvnitř jedné značky zboží (soutěž intra-brand ) tedy, podle názoru Úřadu, nebyla na základě posuzovaných smluv, resp. v nich obsažených předmětných závazků, zcela vyloučena.
111. Vedle soutěže v rámci jedné či úzké skupiny značek výrobků selektivní kosmetiky (tzv. soutěž intra-brand ) existuje soutěž i mezi jednotlivými značkami výrobků selektivní kosmetiky (tzv. soutěž inter-brand ). Jak již bylo Úřadem uvedeno v části věnované vymezení relevantního trhu (srov. část V. Relevantní trh odůvodnění tohoto rozhodnutí), výrazným faktorem ovlivňujícím rozhodování konečného spotřebitele při koupi výrobku charakteru selektivní kosmetiky je zejména cena tohoto zboží, dále např. prestiž konkrétní značky, design, způsob prodeje apod. Zboží selektivní kosmetiky různých značek považuje proto Úřad za vzájemně zastupitelné, jak pro jeho charakteristiku, tak i cenu. Vzhledem k existenci různých značek selektivní kosmetiky, jež jsou se selektivní kosmetikou uvedených značek na trh dodávaných účastníkem řízení vzájemně zastupitelné, je Úřad toho názoru, že inter-brand soutěž nebyla jednáním účastníka řízení vyloučena.
112. Úřad má tedy na základě shora provedené analýzy situace na trhu za prokázané, že posuzované smlouvy, resp. v nich obsažené dohody o přímém určení cen pro další prodej měly faktický dopad na hospodářskou soutěž, když osm z jedenácti posuzovaných smluv bylo po dobu několika let fakticky plněno; jedná-li se pak o zbylé tři posuzované smlouvy, u kterých Úřad faktické plnění neprokázal, konstatuje Úřad, že tyto smlouvy, resp. dohody o přímém určení cen pro další prodej v nich obsažené, přinejmenším potenciálně mohly k narušení hospodářské soutěže vést. Dle gramatického znění předmětných dohod obsažených v posuzovaných smlouvách v osmi případech fakticky došlo k omezení (zbavení) rozhodovací autonomie autorizovaných prodejců při stanovení jejich prodejní ceny selektivní kosmetiky, kterou nakoupili od společnosti Dellux. Omezení a ohrožení (u [ ] posuzovaných smluv, u kterých Úřad faktické plnění neprokázal) hospodářské soutěže existencí dohod o přímém určení cen pro další prodej tak bylo reálné. Je tedy nepochybné, že posuzované dohody o určení cen pro další prodej u [ ] z posuzovaných smluv měly a u zbylých [ ] mohly mít negativní dopad na kvalitu a intenzitu hospodářské soutěže. Materiální stránka pro správní delikt podle § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona byla naplněna a ve správním řízení S 267/2007/KD prokázána.
113. Úřad uzavírá, že účastník řízení uzavřel se svými autorizovanými prodejci zakázané dohody o určení cen pro další prodej, které narušily hospodářskou soutěž, neboť omezily konkurenční vztah mezi autorizovanými prodejci, a tím též snížily výhody plynoucí pro konečné spotřebitele z nenarušené konkurence soutěžitelů na trhu distribuce selektivní kosmetiky. Správní delikt spáchaný účastníkem řízení přitom v sobě snoubí jak povahu faktického, tak povahu ohrožovacího omezení hospodářské soutěže.
Absence podmínek pro vynětí ze zákazu
114. Po zhodnocení, že dohody obsažené závazku 1, závazku 2 a závazku 3 spadají pod zákaz dohod dle § 3 odst. 1 zákona ve spojení s § 3 odst. 2 písm. a) zákona, se Úřad zabýval tím, zda předmětné závazky obsažené v posuzovaných smlouvách nelze vyjmout ze zákazu na základě aplikace § 6 odst. 1 písm. b) zákona (pravidlo de minimis ) nebo na základě některé z tzv. obecných (blokových) výjimek.
115. Ust. § 6 odst. 1 zákona upravuje pravidla aplikace kritéria de minimis ; v období od 1. 7. 2001 od 1. 6. 2004 se zákaz dohod podle § 3 odst. 1 zákona nevztahoval na vertikální dohody, pokud společný podíl účastníků dohody na relevantním trhu nepřevyšoval 10 %, v období od 2. 6. 2004 do 30. 9. 2005 pak 15 %. Novela zákona provedená zákonem č. 361/2005 Sb. účinná od 1. 10. 2005 ponechala výši podílu na relevantním trhu na stejné úrovni, nadále je však u vertikálních dohod požadováno, aby tento podíl nedosáhl žádný z účastníků dohody. U dohod, u nichž podíly účastníků dohody na relevantním trhu nepřevyšují uvedené hranice, není jejich dopad na hospodářskou soutěž významný, a proto jsou ze zákazu dohod narušujících soutěž vyňaty. Vynětí však nelze uplatnit mj. v případech stanovených v § 6 odst. 2 písm. b) zákona, tj. v případě vertikální dohody o přímém nebo nepřímém určení cen pro další prodej zboží nebo o poskytnutí kupujícímu pro tento další prodej úplné ochrany na vymezeném území.
116. Zákon č. 361/2005 Sb., jímž došlo ke změně zákona, mimo jiné v části III. zrušil vyhlášky Úřadu, jimiž byly vydány obecné výjimky ze zákazu dohod dle § 3 odst. 1 zákona, a dále do nového § 4 zákona zavedl pravidlo o přímé aplikovatelnosti obecných výjimek vydaných na komunitární úrovni i pro vztahy bez komunitárního prvku. Vzhledem k tomu, že uzavření a plnění posuzované dohody časově spadalo do období před účinností zákona č. 361/2005 Sb. (tzn. do období účinnosti obecných výjimek vydaných Úřadem na základě zmocnění v § 26 odst. 1 tehdejšího zákona), Úřad ověřil, zda na předmětné dohody nelze použít vynětí ze zákazu dohod narušujících soutěž v souladu s dříve účinnou vyhláškou Úřadu č. 198/2001 Sb., o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž podle § 3 odst. 1 zákona pro určité druhy vertikálních dohod. K tomu je třeba poukázat na § 5 odst. 1 písm. a) této vyhlášky, dle něhož vynětí ze zákazu dohod na základě blokové výjimky nelze použít pro dohody, které omezují odběratele v určování cen pro jeho další prodej, a to bez ohledu na výši podílu dodavatele na relevantním trhu. Dále Úřad uvádí, že obdobné ustanovení obsahuje i čl. 4 písm. a) Nařízení Komise č. 2790/1999 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy o založení Evropských společenství na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (dále též bloková výjimka ), kterou Úřad dle shora uvedeného od 1. 10. 2005 přímo aplikuje i na vztahy bez komunitárního prvku. Podle čl. 4 písm. a) blokové výjimky nelze však vynětí ze zákazu dohod na základě blokové výjimky použít pro dohody, které omezují odběratele v určování cen pro jeho další prodej, a to bez ohledu na výši podílu dodavatele na relevantním trhu.
117. Vzhledem ke skutečnosti, že účastník řízení uzavřel se svými autorizovanými prodejci v posuzovaném případě vertikální dohody o přímém určení cen kupujícím pro další prodej zboží ve smyslu § 6 odst. 2 písm. b) zákona, nevztahuje se na tyto dohody vynětí ze zákazu dohod. Dohody o přímém určení cen pro další prodej, jež účastník řízení uzavřel se svými autorizovanými prodejci, nelze rovněž vyjmout ze zákazu dohod na základě blokové výjimky.
118. V případě, že dohodu ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, na níž nespadá vynětí ze zákazu dohod dle § 6 odst. 1 zákona, nelze podřadit ani pod blokovou výjimku, je nutno se dále zabývat, zda taková dohoda nesplňuje podmínky pro vynětí ze zákazu dle § 3 odst. 1 zákona na základě zákonné výjimky ve smyslu § 3 odst. 4 zákona. V souladu s § 3 odst. 4 zákona se zákaz dohod podle § 3 odst. 1 zákona nevztahuje na dohody, které: a) přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích, b) neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a), c) neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody. Podmínky obsažené v citovaném § 3 odst. 4 zákona musejí být splněny kumulativně, aby se zákaz vyslovený v § 3 odst. 1 zákona na jinak formálně zakázanou a neplatnou dohodu nevztahoval.
119. Při posouzení aplikace § 3 odst. 4 zákona na dohodu o přímém určení cen pro další prodej, jež byla obsažena v posuzovaných smlouvách, Úřad dospěl k závěru, že nedošlo ke kumulativnímu naplnění všech podmínek pro uplatnění individuální výjimky ze zákazu dohod dle § 3 odst. 1 zákona. Úřad totiž ověřil, že omezení cenové soutěže mezi autorizovanými prodejci selektivní kosmetiky nikterak nepřispělo, ani nepřispívá ke zlepšení distribuce zboží a též nepřináší spotřebitelům žádné výhody, ba spíše naopak. Omezení cenové soutěže mezi autorizovanými soutěžiteli má potenciál znemožnit spotřebitelům získat nabízený produkt za cenu, jež by byla výsledkem konkurenčního boje autorizovaných prodejců. Jinými slovy dohoda o přímém určení cen pro další prodej omezuje soutěž uvnitř předmětné značky, a to k tíži konečných spotřebitelů. Pozitivních účinků spočívajících v zachování kvality prodeje a řádného užití zboží lze dosáhnout i jinak, bez omezení v oblasti ceny. [49]
120. Podmínky stanovené v § 3 odst. 4 písm. a) zákona pro aplikaci individuální výjimky tedy nejsou splněny. S ohledem na skutečnost, že nesplnění byť i jedné podmínky stanovené v § 3 odst. 4 zákona vylučuje vynětí dohody ze zákazu dohod prostřednictvím individuální výjimky, nebylo nutné se otázkou splnění podmínek uvedených v § 3 odst. 4 písm. b) a c) zákona dále zabývat.
Závěr právního posouzení
121. Úřad tak uzavírá, že dohody obsažené v závazku 1, závazku 2 a závazku 3 splňují formální i materiální stránku skutkové podstaty zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž ve smyslu § 3 odst. 1 zákona ve spojení s § 3 odst. 2 písm. a) zákona. Úřad tedy rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části I. až III. tohoto rozhodnutí.
VII. Subjektivní stránka deliktu
122. Ačkoliv je odpovědnost za protisoutěžní jednání spočívající v uzavření zakázané dohody narušující soutěž odpovědností objektivní, konstrukce zákona předpokládá možnost uložení pokuty či opatření k nápravě za protisoutěžní delikt pouze tehdy, jestliže k porušení zákona dochází zaviněně, resp. slovy zákona úmyslně nebo z nedbalosti (§ 22 odst. 2 zákona). Zákon tak napevno ukládá soutěžnímu úřadu, aby u všech soutěžitelů, tj. jak u fyzických, tak u právnických osob, které hodlá za porušení hmotněprávních ustanovení zákona sankcionovat, zkoumal zavinění. Úřad ve svých rozhodnutích [50] složku zavinění zkoumá pravidelně i u soutěžitelů-právnických osob, a tento postup nebyl ze strany správních soudů nikdy zpochybněn. Zkoumání subjektivní stránky jednání účastníka řízení považuje tedy Úřad za nezbytnou součást úvah o samotné možnosti uložit pokutu; forma zavinění je pak i podle judikatury správních soudů relevantní z hlediska rozhodování o výši ukládané pokuty. [51]
123. Zaviněním se rozumí psychický vztah toho, kdo se určitým způsobem chová, k výsledku jeho chování. I v soutěžním právu je třeba rozlišovat dvě základní formy zavinění: úmysl ( dolus ) a nedbalost ( culpa ). Při zkoumání formy subjektivní stránky správního deliktu, tj. zavinění, je třeba vycházet ze vztahu intelektuální a volní složky k objektu deliktu, jímž je právem chráněný zájem, proti němuž jednání směřuje. V případě vědomé nedbalosti i nepřímého úmyslu jednající ví, že škodlivý následek může způsobit. Zatímco však u vědomé nedbalosti jednající nechce způsobit škodlivý následek, resp. bez přiměřených důvodů spoléhá, že jej nezpůsobí, v případě úmyslu nepřímého je subjekt srozuměn s tím, že škodlivý následek může způsobit. Pokud jde o úmysl přímý, vychází se z toho, že jednající nejenže věděl, ale také chtěl porušit či ohrozit zájem chráněný zákonem. Není tedy rozhodné, zda účastník řízení věděl, že porušuje konkrétní zákonné ustanovení, či zda si byl vědom možnosti porušení zákona. Při posouzení subjektivní stránky deliktu porušení zákazu stanovenému v § 3 odst. 1 zákona je rozhodné posouzení volní a vědomostní složky ve vztahu k objektu deliktu, tj. právem chráněnému zájmu, jímž je existence a fungování hospodářské soutěže na trhu zboží a služeb, resp. hospodářská soutěž prostá narušení ve smyslu § 1 odst. 1 zákona, tedy účinná hospodářská soutěž.
124. Při hodnocení subjektivní stránky popsaného správního deliktu Úřad vzal v potaz skutečnost, že šetřená ustanovení posuzovaných smluv byla do smluv s autorizovanými prodejci dána na návrh účastníka řízení (posuzované smlouvy byly vypracovány společností Dellux). Účastník řízení plnění posuzovaných smluv, resp. zakázaných dohod v nich obsažených (alespoň v některých případech) kontroloval. Plnění zakázaných dohod pokračovalo i po zahájení správního řízení sp. zn. S 267/2007/KD.
125. Podle Úřadu však nelze souhlasit s názorem účastníka řízení, že cenové dohody obsažené v posuzovaných smlouvách, resp. v předmětných závazcích, byly jen doporučením pro autorizované prodejce a měly mít pouze orientační charakter. Účastník řízení si musel být vědom toho, že předmětná ujednání ovlivňují (ovlivní) cenovou úroveň předmětného zboží na trhu ve vztahu ke spotřebitelům (tato skutečnost totiž vyplývá ze samotné povahy dané dohody a z jejího účelu, který sleduje), a že zbavují autorizované prodejce možnosti stanovit prodejní cenu zboží dle své vůle, přitom pro případ, že jimi uzavřená a plněná dohoda hospodářskou soutěž naruší, s tím účastník řízení byl srozuměn. Vědomostní a volní složka zavinění se tak vztahuje i ke způsobilosti jím uzavíraných dohod narušit hospodářskou soutěž. Účastník řízení si tedy musel být přinejmenším vědom skutečnosti, že jeho postup není slučitelný s principy, na nichž je vystavěna ochrana hospodářské soutěže. Úřad proto v souladu se svou rozhodovací praxí [52] dospěl k závěru, že účastník řízení, pokud uzavřel písemné dohody o přímém určení cen pro další prodej, porušil zákon zaviněně ve formě úmyslu.
126. Při posuzování formy zavinění Úřad též přihlédl k judikatuře evropských soudů, srov. např. rozsudek Soudu prvního stupně T-65/89 ze dne 1. 4. 1993 ve věci BPB Industries and British Gypsum v. Commission, [1993] ECR II-389. Soud prvního stupně deklaroval, že pro konstataci úmyslného porušení soutěžního práva, není nezbytné, aby si soutěžitel byl vědom toho, že porušuje zákaz stanovený soutěžními pravidly Smlouvy ES; je dostačující, aby si nemohl být nevědomý toho, že napadené jednání mělo za cíl nebo mohlo mít za následek narušení hospodářské soutěže na společném trhu.
VIII. Odůvodnění výše pokuty
127. Podle § 22 odst. 2 zákona může Úřad soutěžitelům uložit pokutu do výše 10 milionů Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období, jestliže úmyslně nebo z nedbalosti porušili zákazy stanovené v § 3 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 18 odst. 1 zákona nebo neplní závazky uznané podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 zákona. Při rozhodování o výši pokuty přihlédne Úřad zejména k závažnosti, případnému opakování a délce trvání porušování zákona, a s ohledem na dikci § 22 odst. 2 zákona je třeba vzít v potaz i subjektivní stránku deliktu, tedy skutečnost, zda k porušení zákona došlo úmyslným jednáním soutěžitele či pouze z nedbalosti.
128. Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Dle judikatury českých soudů [53] musí konkrétní forma postihu a jeho výše působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností, jaké svědčí účastníku řízení, zároveň musí být postih dostatečně znatelný v materiální sféře rušitele, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by však ovšem byl pro něj likvidačním; účastník řízení musí být reálně schopen pokutu zaplatit. Uložená pokuta by tak měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.
129. Při stanovení konkrétní výše pokuty se předně musí vyjít ze zákonných (zákonem předepsaných) kritérií, která tato pokuta má v sobě odrážet, a to ze závažnosti deliktu, délky jeho trvání a případného opakování protisoutěžního jednání účastníka správního řízení. Dále pak Úřad v konkrétní výši pokuty zohlední další jím zjištěná specifika případu, která jsou vzhledem k jejich charakteru pro stanovení pokuty relevantní. [54]
130. Úřad za účelem zvýšení předvídatelnosti a transparentnosti svého rozhodování při ukládání pokut za porušení hmotněprávních povinností stanovených zákonem, resp. při kalkulaci konkrétní výše pokuty dle § 22 odst. 2 zákona, vypracoval a na svých internetových stránkách zveřejnil tzv. Zásady postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při stanovování výše pokut podle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění (dále též Zásady ). Vzhledem k tomu, že správní řízení v dané věci bylo zahájeno po dni publikace Zásad, byla výše pokuty vypočítána s využitím pravidel tam obsažených.
VIII. 1. Základní částka pokuty
131. Horní hranice pokuty, kterou lze na základě zákona uložit, je stanovena alternativně. Hranice stanovená pevnou částkou se uplatní zejména u soutěžitelů, kteří nejsou založeni za účelem podnikatelské činnosti a žádného obratu tudíž nedosahují. [55] Úřad tedy v daném případě za horní hranici považoval částku 10 % z čistého obratu dosaženého účastníkem řízení za poslední ukončené účetní období.
132. V souladu se Zásadami je východiskem pro určení konkrétní výše pokuty tzv. základní částka pokuty, jež je stanovena na základě hodnoty prodejů, dále zahrnuje zhodnocení závažnosti protisoutěžního jednání a délku protisoutěžního jednání. Základní částka pokuty se posléze upravuje v závislosti na množství a povaze zjištěných přitěžujících nebo polehčujících okolností.
133. Základní částka pokuty se stanoví jako podíl hodnoty prodejů (tzv. výchozí podíl), vynásobený koeficientem času. [56]
Hodnota prodejů
134. Hodnota prodejů je vypočítána z obratu soutěžitele dosaženého prodejem zboží či služeb, jichž se narušení soutěže přímo či nepřímo týká.
135. Úřad při výpočtu základní částky pokuty vyšel z čistého obratu účastníka řízení dosaženého prodejem zboží selektivní kosmetiky za rok 2007, který dle informací poskytnutými účastníkem řízení dosáhl výše [ ] Kč. Úřad tedy pro určení hodnoty prodejů vzal v úvahu částku [ ] Kč.
Závažnost
136. Základním východiskem pro stanovení výše pokuty, resp. posouzení přiměřenosti výše pokuty, je skutečnost, že trest by měl zejména odpovídat povaze a závažnosti správního deliktu, za nějž je ukládán. Při určení konkrétní výše pokuty je třeba zohlednit jak typovou, tak konkrétní závažnost jednání, jež je předmětem správního řízení.
137. V tomto rozhodnutí je deklarováno porušení § 3 odst. 1 zákona, neboť účastník řízení uzavřel a plnil zakázanou a neplatnou dohodu o přímém určení cen pro další prodej, která vedla k narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu dodávek selektivní kosmetiky. Toto jednání považuje Úřad v souladu se svou ustálenou rozhodovací praxí [57] a Zásadami [58] typově za závažné porušení zákona.
138. V případě protisoutěžního jednání, jež je považováno za typově závažný delikt, Úřad určuje výchozí podíl, jakožto základ pro výpočet základní částky pokuty, v rozmezí do 1 % hodnoty prodejů.
139. Při stanovení konkrétní výše výchozího podílu v rozmezí 0 % až 1 % Úřad zohlednil rozsah skutečného dopadu porušení zákona účastníkem řízení na hospodářskou soutěž na vymezeném relevantním trhu. Ve správním řízení byl prokázán faktický dopad zakázaných dohod na hospodářskou soutěž jako takovou, když většina ze zavázaných autorizovaných prodejců dohody o přímém určení cen pro další prodej dodržovala. Úřad rovněž zohlednil, že plnění předmětných dohod o přímém určení cen pro další prodej bylo ze strany účastníka řízení v několika případech kontrolováno. Narušení hospodářské soutěže vyvolané samotnou existencí zakázaných dohod o přímém určení cen pro další prodej tak bylo v daném případě zesíleno aktivním jednáním účastníka řízení, prosazujícím plnění těchto zakázaných dohod. Posuzované smlouvy měl účastník řízení sjednány s jedenácti odběrateli; soutěž intra-brand však nebyla zcela vyloučena. Vedle toho probíhala rovněž soutěž inter-brand . Dále bylo přihlédnuto k tomu, že účastník řízení není jediným soutěžitelem dodávajícím na trh České republiky selektivní kosmetiku shora citovaných značek, ačkoliv se sám označuje za výhradního distributora předmětného zboží.
140. Po zohlednění uvedených skutečností byl Úřadem stanoven výchozí podíl hodnoty prodejů pro výpočet pokuty ve výši [ ] , tj. [ ] Kč.
Délka trvání deliktu
141. Délka porušování zákona pro účely stanovení pokuty tak je počítána od 1. 7. 2002 do dne vydání tohoto rozhodnutí a činí pět ukončených let trvání porušení zákona.
142. Za účelem zohlednění doby účasti soutěžitele na protisoutěžním jednání byla částka výchozího podílu hodnoty prodejů, kterou Úřad stanovil na základě závažnosti protisoutěžního jednání, v souladu se Zásadami vynásobena koeficientem času podle počtu let účasti soutěžitele na protisoutěžním jednání. Výchozí podíl tak byl v souladu se Zásadami vynásoben koeficientem času o hodnotě 1,89. [59]
Stanovení základní částky pokuty
143. Na základě shora uvedených úvah Úřad stanovil základní částku pokuty ve výši 908.078,- Kč.



VIII. 2. Úprava základní částky pokuty
144. Úřad dále po určení základní částky pokuty podle okolností případu posoudil, zda jsou dány přitěžující či polehčující okolnosti, které jsou důvodem ke zvýšení či snížení pokuty nad či pod úroveň základní částky. Všechny přitěžující a polehčující okolnosti je třeba přitom zhodnotit jak jednotlivě, tak ve vzájemném kontextu.
145. Úřad přitom v daném případě neshledal žádnou okolnost, kterou by bylo možné považovat za polehčující, a která by tedy byla důvodem pro snížení pokuty.
Opakování
146. Úřad přihlédl ke skutečnosti, že účastník řízení se porušení zákona nedopustil opakovaně. Základní částku pokuty tak nebylo třeba z tohoto důvodu navyšovat.
Subjektivní stránka deliktu
147. Úřad rovněž přihlédl k formě zavinění (subjektivní stránce jednání účastníka řízení), když šlo o úmyslné jednání (viz výše). Skutečnost, že se účastník řízení dopustil úmyslného porušení zákona, považuje Úřad v souladu se Zásadami za přitěžující okolnost, tj. za důvod ke zvýšení základní částky pokuty. [60] V daném případě rozhodl Úřad v souladu se svou rozhodovací praxí [61] navýšit základní částku pokuty z důvodu úmyslného porušení zákona ze strany účastníka řízení o 20 %.
Výsledná kalkulace pokuty
148. Po zohlednění všech přitěžujících okolností upravil Úřad základní částku pokuty tak, že ji zvýšil na částku 1.089.693,- Kč. Poté Úřad vypočtenou částku pokuty zaokrouhlil na celé tisíce směrem dolů. Výsledná výše pokuty za správní delikt popsaný v tomto rozhodnutí tak činí 1.089.000,- Kč.
VIII. 3. Shrnutí
149. Ze všech uvedených důvodů se Úřad rozhodl uložit účastníku řízení pokutu při spodní hranici zákonného rozpětí. Výše uložené pokuty 1.089.000,- Kč nedosahuje tedy ani 1,7 % z čistého obratu účastníka řízení a je tak zcela přiměřená okolnostem případu. Ukládaná pokuta neznamená finanční ohrožení podnikání či existence účastníka řízení, nemá tedy likvidační charakter, zároveň je dostatečně citelná, aby účastníka řízení od podobného jednání napříště odradila.
150. Pokuta uložená účastníku řízení tímto rozhodnutím je v rozmezí stanoveném zákonem, resp. byla uložena při samé spodní hranici zákonem stanovené sazby. Nejedná se tak o pokutu zjevně nepřiměřenou. [62]
IX. Opatření k nápravě
151. Podle § 23 odst. 1 zákona zjistí-li Úřad porušení zákazů nebo nesplnění povinností v případech uvedených v § 22 odst. 2 zákona, může ve lhůtě podle § 22 odst. 5 zákona rozhodnout podle povahy věci o uložení opatření k nápravě a stanovit pro jejich splnění přiměřenou lhůtu. Opatření k nápravě nemá sankční povahu, nýbrž sleduje odstranění nepříznivých důsledků protisoutěžního jednání (resp. jeho prevenci či opakovaní). Podle § 23 odst. 2 zákona opatření k nápravě nesmí být svým obsahem a rozsahem ukládáno nad rámec účelu tohoto zákona.
152. Ve správním řízení sp. zn. S 267/2007/KD Úřad prokázal, že účastník řízení uzavřel se svými jedenácti autorizovanými prodejci zakázané a neplatné dohody o určení cen pro další prodej obsažené v posuzovaných smlouvách. Jednotlivé posuzované smlouvy se vždy vztahovaly na distribuci selektivní kosmetiky značek uvedených v Příloze II. těchto smluv. Před vydáním tohoto rozhodnutí bylo účastníkem řízení Úřadu prokázáno, že posuzované smlouvy ve vztahu k některým značkám selektivní kosmetiky byly nahrazeny novými smlouvami, které nahradily posuzované smlouvy ve vztahu k předmětným značkám selektivní kosmetiky a které dle zjištění Úřadu neobsahují ustanovení vzbuzující pochybnosti o jejich souladu se zákonem. Dále bylo Úřadu prohlášením společnosti Dellux ze dne 9. 6. 2008 doloženo, že účastník řízení již od roku 2007 neobchoduje s autorizovanými prodejci na základě smlouvy A a smlouvy K. Selektivní kosmetiku značky [ ] účastník řízení nedistribuuje již od roku 2006.
153. Úřad shrnuje, že v rámci správního řízení nebylo prokázáno, že posuzované smlouvy ve vztahu k selektivní kosmetice značky [ ] , resp. [ ] byly ukončeny (nahrazeny novými). Příslušné posuzované smlouvy jsou tak nadále ve vztahu k selektivní kosmetice značky [ ] , resp. [ ] účinné.
154. Úřad tak vzhledem ke shora uvedenému shledal důvody pro uložení opatření k nápravě, a rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části IV. tohoto rozhodnutí. účastníku řízení uložená opatření k nápravě odpovídají ustálené soudní judikatuře k této problematice se vztahující. Např. Krajský soud v Brně v rozsudku č.j. 31 Ca 133/2005-62 ze dne 30. 11. 2006 ve věci SAZKA k otázce uložení opatření k nápravě spočívají ve změně smluv (tj. dvoustranných právních úkonů, kde je nutný i projev vůle jiných subjektů než účastníka řízení) uvedl, že zvolená formulace opatření k nápravě zcela odpovídá smyslu institutu nápravného opatření, resp. že si nelze představit, jakým jiným způsobem by toto opatření mělo být formulováno. Pokud by totiž soutěžitel byl zavázán toliko k iniciaci změny předmětných smluv, nebylo by dost dobře možné určit, v čem konkrétně by tato iniciace měla spočívat. Rovněž nelze rozumně předpokládat, že by se některý z autorizovaných prodejců změnám uvedeným v uložených opatřeních k nápravě měl bránit. V této souvislosti je možné poukázat i na skutečnost, že znění posuzovaných smluv bylo vypracováno, resp. navrhováno účastníkem řízení a všemi autorizovanými prodejci v navržené podobě (případně s drobnými změnami) akceptováno.
155. Úřad dospěl k závěru, že opatření k nápravě ve smyslu výrokové části IV. tohoto rozhodnutí odstraní nepříznivé důsledky protisoutěžního jednání účastníka řízení, přičemž však svým obsahem a rozsahem nejdou nad rámec zákona, resp. jsou přiměřená povaze posuzovaného správního deliktu.
X. Náklady řízení
156. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán účastníku řízení povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou, pokud vyvolal správní řízení porušením své právní povinnosti. Výši paušální částky stanoví § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení. Dle zmíněného ustanovení vyhlášky činí paušální částka nákladů 1 000,-Kč, přičemž ve zvláště složitých případech, nebo pokud byl přibrán znalec z jiného oboru než psychiatrie, zvyšuje se o 1 500,-Kč. V případě, že byl přibrán znalec z oboru psychiatrie, zvyšuje se paušální částka o 2 500,-Kč a pokud bylo přibráno více znalců, částky za znalce se sčítají. Maximální výše paušální částky nákladů řízení je 6 000,-Kč.
157. Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení jednáním, jež v rámci správního řízení posuzoval, porušil § 3 odst. 1 zákona, tedy porušil svou povinnost neuzavírat zakázané dohody narušující soutěž na relevantním trhu, je splněna podmínka daná v § 79 odst. 5 správního řádu; jsou tedy splněny zákonné předpoklady pro uložení účastníku řízení nahradit náklady správního řízení sp. zn. S 267/2007/KD. Výši paušální částky stanovil Úřad dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, na 2 500,-Kč. S ohledem na délku řízení a rozsah prováděného dokazovaní má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, tudíž základní paušální částku 1 000,-Kč navýšil o 1 500,-Kč.
Poučení o opravném prostředku
Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Robert Neruda
ředitel
Sekce hospodářské soutěže
Rozhodnutí obdrží:
JUDr. Oto Kunz, advokát
V tůních 3
120 00 Praha 2
Společnost DELLUX CZ, s.r.o.,
U Ladronky 2366/1
169 00 Praha 6

[1] Viz str. 129-139 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[2] Viz str. 118-128 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[3] Viz str. 107-117 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[4] Viz str. 73-83 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[5] Viz str. 84-95 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[6] Viz str. 52-62 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[7] Viz str. 140-150 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[8] Viz str. 63-72 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[9] Viz str. 162-171 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[10] Viz str. 96-106 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[11] Viz str. 151-161 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[12] Viz str. 535-537 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[13] Zkratka AP podle čl. II. posuzovaných smlouvy znamená autorizovaný prodejce-pozn. Úřadu.
[14] Viz str. 535-537 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[15] Viz str. 588 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[16] Viz str. 589 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[17] Viz str. 677 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[18] Viz str. 678-810 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[19] Viz str. 386-401 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[20] Viz str. 355-361 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[21] Viz str. 334-336 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[22] Viz str. 340 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[23] Viz str. 381 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[24] Viz str. 327 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[25] Viz str. 337 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[26] Viz str. 364 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[27] Viz str. 328 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[28] Viz str. 315 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[29] Viz str. 436 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[30] Viz str. 511-513 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[31] Viz str. 503-504 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[32] Viz str. 519-521 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[33] Viz str. 677 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[34] Úřad později ověřil, že šlo toliko o [ ] autorizovaných prodejců, když dvě smlouvy byly sjednány s jinými soutěžiteli.
[35] Srov.http://www.compet.cz/hospodarska-soutez/kartely-a-dominance/pravidla-pro-alternativni-reseni-souteznich-problemu/..
[36] Viz bod 34 Oznámení Úřadu.
[37] Viz bod 14 Oznámení Úřadu.
[38] Srov. rozsudek Soudu prvního stupně T-19/92 ve věci eclerc v Komise , [1996] ECR II-1851.
[39] Srov. např. rozhodnutí Evropské komise 92/33/EHS ve věci Yves Saint Laurent Parfums , ÚV 1992 L 012, str. 24-25.
[40] Srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. R 61/2004 ze dne 10. 2. 2006 ve věci JIZERSKÉ PEKÁRNY , rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. R 16/2005 ze dne 21. 9. 2006 ve věci JELÍNEK-výroba nábytku.
[41] Srov.rozhodnutí Úřadu č.j. S 132/2007-05901/2008/810 ze dne 1. 4. 2008 ve věci Estée Lauder.
[42] Viz str. 51 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[43] Viz str. 568 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[44] Viz Tabulka-výpočet podílů distributorů selektivní kosmetiky na trhu str. 583 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[45] Srov. rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci JIZERSKÉ PEKÁRNY či ve věci JELÍNEK-výroba nábytku.
[46] Zveřejněný v Úředním věstníku pod číslem 2004/C 101/07.
[47] Viz str. 228-237 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[48] Viz str. 537 spisu sp. zn. S 267/2007/KD.
[49] Srov. rozsudek Soudu prvního stupně T-19/91 ze dne 27. 2. 1992 ve věci Société d'Hygiene Dermatologique de Vichy v. Komise , [1992] ECR II-415; rozsudek Evropského soudního dvora 26/76 ze dne 25. 10. 1977 ve věci Metro SB-Großmärkte GmbH & Co. KG v. Komise , [1977] ECR-1875.
[50] Srov. např. rozhodnutí Úřadu ve věci Estée Lauder..
[51] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 31 Ca 133/2005-62 ze dne 30. 11. 2006 ve věci SAZKA.
[52] Srov. rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci JIZERSKÉ PEKÁRNY a ve věci JELÍNEK-výroba nábytku.
[53] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 27/2006 ze dne 6. 4. 2007 ve věci ČSAD Liberec.
[54] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 20/2006 ze dne 29. 5. 2007 ve věci Telefónica O2.
[55] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 64/2004 ze dne 31. 5. 2006 ve věci ČEZ.
[56] Bod 28 Zásad.
[57] Srov. rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci JELÍNEK-výroba nábytku.
[58] Bod 23 Zásad.
[59] Bod 31 Zásad.
[60] Bod 33 b) Zásad.
[61] Srov. rozhodnutí Úřadu ve věci Estée Lauder.
[62] Srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 A 96/2000 ze dne 21. 8. 2003, nebo rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 133/2005 ze dne 30. 11. 2006 ve věci SAZKA.