UOHS S233/2003
Rozhodnutí: S233/03-4350/05-OOHS Instance I.
Věc možné porušení § 3/1 ZOHS-jednání účastníků ve vzájemné shodě při určení prodejních cen pekárenských výrobků
Účastníci DELTA PEKÁRNY a.s. ODKOLEK a.s. PENAM spol.s r.o.
Typ správního řízení Dohody
Typ rozhodnutí změna pokuty
Rok 2003
Související rozhodnutí S233A/03 , R003/04 , R020,21,22/03 , S233B/06 , R011-013/03 , R079/03 , R021,022,023/04 , S233E/03 , S233F/03 , S233G/03 , S233H/03 , S233I/03 , S233J/03
Dokumenty dokument ke stažení 173 KB


Č.j. S 233/03-4350/05-OOHS V Brně dne 18. července 2005
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 233/03 zahájeném dne 19. listopadu 2003 z vlastního podnětu dle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, vedeném ve věci porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů,
s účastníky řízení, jimiž jsou:
DELTA PEKÁRNY a.s., IČ 25348833, se sídlem Brno, Bohunická 24, č.p. 519,
PSČ 619 00, ve správním řízení právně zastoupený Mgr. Martinem Hájkem, advokátem advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, Jungmannova 24, Praha 1, PSČ 110 00,
ODKOLEK a.s., IČ 60193344, se sídlem Praha 9, Ke Klíčovu 56/1, PSČ 190 02,
ve správním řízení právně zastoupený JUDr. Pavlem Dejlem, LL.M., Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, Jungmannova 24, Praha 1, PSČ 110 00, a
PENAM spol. s r.o., IČ 46967851, se sídlem Brno, Cejl 38, PSČ 602 00, ve správním řízení právně zastoupený Luďkem Vránou, advokátem advokátní kanceláře Linklaters, v.o.s., Na Příkopě 19, 117 19 Praha 1,
v souladu s bodem 2. výroku rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. R 20, 21, 22/2004 ze dne 11. května 2005 vydává toto
r o z h o d n u t í:
Dle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, se účastníkům řízení za porušení zákazu uvedeného v § 3 odst. 1 téhož zákona jednáním ve vzájemné shodě při určování prodejních cen pekárenských výrobků ukládá pokuta , a to:
společnosti DELTA PEKÁRNY a.s., IČ 25348833, se sídlem Brno, Bohunická 24, č.p. 519, PSČ 619 00, ve správním řízení právně zastoupené Mgr. Martinem Hájkem, advokátem advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, Jungmannova 24, Praha 1, PSČ 110 00, pokuta ve výši 31.000.000,-Kč , slovy třicet jedna milionů korun českých,
společnosti ODKOLEK a.s., IČ 60193344, se sídlem Praha 9 , Ke Klíčovu 56/1, PSČ 190 02, ve správním řízení právně zastoupené JUDr. Pavlem Dejlem, LL.M., Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, Jungmannova 24, Praha 1, PSČ 110 00, pokuta ve výši 18.500.000,-Kč , slovy osmnáct milionů pět set tisíc korun českých,
společnosti PENAM spol. s r.o., IČ 46967851, se sídlem Brno, Cejl 38, PSČ 602 00, ve správním řízení právně zastoupené Luďkem Vránou, advokátem advokátní kanceláře Linklaters, v.o.s., Na Příkopě 19, 117 19 Praha 1, pokuta ve výši 16.500.000,-Kč , slovy šestnáct milionů pět set tisíc korun českých.
Uložené pokuty jsou splatné do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže u České národní banky v Brně, číslo účtu 3754-24825-621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede kmenová část daňového identifikačního čísla účastníka řízení.
O d ů v o d n ě n í:
Dne 19.11.2003 zahájil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též jen "Úřad") z vlastního podnětu správní řízení č.j. S 233/03 ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (dále též jen "zákon"), které Úřad spatřoval v jednání účastníků řízení ve vzájemné shodě při určení prodejních cen pekárenských výrobků. Jako účastníky řízení Úřad označil společnosti: DELTA PEKÁRNY a.s., IČ 25348833, se sídlem Brno, Bohunická 24, č.p. 519, PSČ 619 00 (dále též jen "Delta"); ODKOLEK a.s., IČ 60193344, se sídlem Praha 9, Ke Klíčovu 56/1, PSČ 190 02 (dále též jen "Odkolek") a PENAM spol. s r.o., IČ 46967851, se sídlem Brno, Cejl 38, PSČ 602 00 (dále též jen "Penam").
Předmět správního řízení byl Úřadem dne 26.1.2004 rozšířen v tom smyslu , že možné porušení § 3 odst. 1 zákona Úřad dále spatřuje i v dohodě účastníků řízení o rozdělení trhu. Dne 12.2.2004 byl pak předmět správního řízení Úřadem blíže upřesněn, a sice že možné porušení § 3 odst. 1 zákona Úřad spatřuje v jednání účastníků řízení ve vzájemné shodě při určení prodejních cen pekárenských výrobků a dále v dohodě účastníků řízení Odkolek a Penam o rozdělení trhu spočívající ve výměně odběratelů pekárenských výrobků v měsíci listopadu 2003, a to provozovny Globus ČR, k.s. Opava, provozoven Penny Market s.r.o. Hranice a Opava a provozovny Tesco Stores ČR a.s. Havířov.
Dne 19.3.2004 vydal Úřad v uvedené věci prvoinstanční rozhodnutí č.j. S 233/03-2050/04-ORP, kterým deklaroval, že společnosti Delta, Odkolek a Penam tím, že od 26.9.2003 prokazatelně přinejmenším do 12.11.2003 jednaly ve vzájemné shodě při určování prodejních cen pekárenských výrobků, porušily zákaz uvedený v ust. § 3 odst. 1 zákona. Tímto jednáním ve vzájemné shodě narušili všichni účastníci řízení hospodářskou soutěž na trhu čerstvého běžného pečiva a na trhu čerstvého cukrářského pečiva, přičemž společnosti Odkolek a Penam jednáním ve vzájemné shodě narušily dále hospodářskou soutěž na trhu trvanlivého sladkého pečiva (bod I. a II. výroku rozhodnutí Úřadu). Ve IV. výrokové části svého rozhodnutí Úřad toto jednání ve vzájemné shodě účastníkům řízení dle ust. § 7 odst. 1 zákona do budoucna zakázal. Ve III. výrokové části zastavil Úřad s účastníky Penam a Odkolek správní řízení ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona spočívajícího v dohodě o rozdělení trhu při výše popsané výměně odběratelů pekárenských výrobků v měsíci listopadu roku 2003.
Za porušení zákazu obsaženého v ust. § 3 odst. 1 zákona uložil Úřad prvoinstančním rozhodnutím dle ust. § 22 odst. 2 zákona účastníkům řízení pokutu , a to společnosti Delta ve výši 55 000 000,-Kč, společnosti Odkolek ve výši 35 000 000,-Kč a společnosti Penam ve výši 30 000 000,-Kč (část výroku rozhodnutí č. V.).
Všichni účastníci řízení podali proti popsanému rozhodnutí Úřadu rozklady k předsedovi Úřadu , v nichž mimo jiné napadali i výši uložených sankcí. Druhostupňový orgán přezkoumal v souladu s ust. § 59 odst. 1 správního řádu napadené rozhodnutí v celém rozsahu a provedl doplnění dokazování. Dne 11.5.2005 vydal předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže rozhodnutí č.j. R 20, 21, 22/2004, kterým potvrdil rozhodnutí Úřadu č.j. S 233/03-2050/04-ORP v bodech I., II., III. a IV. výroku. V bodě V. výroku napadené rozhodnutí zrušil a vrátil Úřadu k novému projednání a rozhodnutí (bod 2. výroku cit. rozhodnutí předsedy Úřadu).
Při posuzování výše uložených pokut druhostupňový orgán ve svém rozhodnutí uvedl, že Úřad musí dbát toho, aby pokuty ukládané v rámci jednoho správního řízení v různé výši více subjektům, byly nejen dostatečně individualizovány vůči těmto jednotlivým účastníkům řízení, ale rovněž aby výše ukládaných pokut byla přiměřená jejich participaci na protisoutěžním jednání, resp. závažnosti jejich jednání, a to včetně přihlédnutí k výši pokut uložených za obdobné jednání dříve. Tím není popíráno oprávnění Úřadu ukládat pokuty na základě správního uvážení po zhodnocení všech zákonem stanovených kritérií. Správní orgán rozhodující o rozkladu shledal nepřezkoumatelnost výrokové části V. napadeného rozhodnutí .
Nepřezkoumatelnost této výrokové části spatřuje druhoinstanční orgán v nedostatečném odůvodnění diferenciace jednotlivých pokut a nedodržení zásad správního trestání, tj. zásady přiměřenosti, proporcionality a spravedlnosti pokut. Dále ve svém rozhodnutí uvádí, že v souladu se závěry Vrchního soudu v Olomouci (rozhodnutí ze dne 12.9.1996 č.j. 2 A 5/96 ve věci žaloby podané Českou komorou architektů proti rozhodnutí ministra pro hospodářskou soutěž č.j. R 7/95, které stanoví, cit.: "Ze zákona neplyne, že o pokutě musí být vedeno samostatné řízení a že by nebylo možné o ní rozhodnout v řízení ve věci porušení zákona. Je nepochybné, že rozhodnout o pokutě lze i mimo takové řízení, tedy samostatným rozhodnutím " ) bylo, za situace úplného a přesně zjištěného skutečného stavu věci ohledně jednání účastníků ve vzájemné shodě při určení prodejních cen pekárenských výrobků, napadené rozhodnutí ve výrokových částech I. až IV. potvrzeno, a pouze ve výrokové části V. týkající se pokuty pro nepřezkoumatelnost zrušeno a vráceno správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Orgán rozhodující o rozkladu ve svém rozhodnutí uvedl, že v rámci nového řízení o uložení pokuty je třeba, aby se prvostupňový správní orgán podrobně zabýval všemi zákonem stanovenými kritérii pro ukládání pokut ve smyslu ustanovení § 22 odst. 2 zákona . Pokuty, jež budou uloženy jednotlivým účastníků řízení, musí být dostatečně diferencovány, tj. individualizovány tak, aby z nich bylo jednoznačně patrno, k čemu prvostupňový správní orgán přihlédl a jakou váhu danému kritériu u jednotlivých pokut dal z hlediska přiměřenosti, proporcionality a předvídatelnosti.
Ve svém rozhodnutí druhostupňový orgán rovněž uvedl, že dne 2.6.2004 nabyl účinnosti zákon č. 340/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), a některé další zákony. Podle ustanovení článku III odst. 1 Přechodných ustanovení se řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních předpisů . Z tohoto důvodu je případ i nadále posuzován z hlediska zákona o ochraně hospodářské soutěže ve znění platném do 1.6.2004.
Rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. R 20, 21, 22/2004 ze dne 11. května 2005 nabylo právní moci dne 18.5.2005 a stalo se vykonatelným . V souladu s ust. § 59 odst. 3 správního řádu je Úřad jakožto orgán, kterému byla věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí, vázán právním názorem odvolacího orgánu.
Další průběh řízení
Po zrušení výše citovaného rozhodnutí Úřadu a vrácení věci k novému projednání pokračoval Úřad v prvoinstančním řízení, a to v souladu s § 59 správního řádu v rozsahu daném druhoinstančním rozhodnutím. Účastníkům řízení bylo oznámeno dopisem č.j. S 233/03-3724/05-OOHS ze dne 30.5.2005 převzetí řízení Úřadem a zároveň byly vyžádány údaje o hospodaření účastníků za rok 2003 a 2004 a výroční zprávy (viz str. 3600 a násl. spisu).
Účastník řízení Delta ve svém sdělení ke zmíněnému vyžádání informací Úřadem mj. navrhl doplnění dokazování ve věci vymezení podílů účastníků řízení na relevantních trzích (zejm. ve vztahu k podílu na trhu malých pekáren majících do 20 zaměstnanců a vlastní produkci pečiva obchodních řetězců). Společnost Delta namítla zcela nesprávné vymezení podílů účastníků řízení na relevantních trzích a vliv tohoto posouzení na stanovení výše sankce v řízení. Tomuto návrhu účastníka řízení Úřad s ohledem na citované druhostupňové rozhodnutí nevyhověl, neboť v daném správním řízení bylo pravomocně rozhodnuto o naplnění skutkové podstaty zakázaného jednání ve vzájemné shodě při určování cen pekárenských výrobků. Zcela detailní stanovení podílu účastníků řízení na jednotlivých relevantních trzích je ve vztahu k dané skutkové podstatě irelevantní (viz str. 5 a 6 rozhodnutí předsedy Úřadu). Námitky účastníků řízení směřující k vymezení/stanovení podílů na relevantních trzích nebyly orgánem rozhodujícím o rozkladu akceptovány. Prvostupňový orgán pak v dalším průběhu řízení vycházel ze skutkového stavu (včetně postavení, resp. tržní síly na vymezených relevantních trzích v době zakázaného jednání soutěžitelů) tak, jak byl zjištěn a popsán v původním rozhodnutí Úřadu. Povinností prvoinstančního orgánu bylo nově posoudit vliv těchto i dalších skutečností na stanovení výše sankce , jak mu to uložil předseda Úřadu v citovaném rozhodnutí.
Shora uvedené platí i o vyřešení námitky Delty ve věci definování zisku ze zakázané dohody , resp. ze zakázaného jednání ve vzájemné shodě. Úřad opakovaně uvádí, že se "ziskem", resp. s určitou soutěžní výhodou ze zakázaného jednání není možno ztotožňovat hospodářské výsledky z podnikatelské činnosti (v účetnictví po zdanění uváděné jako zisk/ztráta podnikatele) za dané období. Výhoda, kterou účastníci řízení ze svého prokázaného protisoutěžního jednání získali, byla umožněna právě společným tlakem vyvinutým na odběratele pekárenských výrobků a výsledkem tohoto sladěného postupu tří soutěžitelů. Vlastním posouzením vlivu odhadovaného prospěchu (profitu) účastníků řízení z jejich jednání na stanovení výše sankce, dle dikce druhoinstančního rozhodnutí, se Úřad zabývá dále v rozhodnutí. Rovněž otázka přiměřenosti a nediskriminace soutěžitelů uloženou sankcí je řešena v další části tohoto rozhodnutí Úřadu.
V průběhu řízení také jeho účastník Odkolek podal návrh na doplnění dokazování , a to s obdobným obsahem jako Delta (viz výše). Úřad odkazuje na výše uvedené závěry k návrhu soutěžitele Delta. Co se týče Odkolkem zmiňovaného porovnání výše sankce s pokutami uloženými v jiných řízeních vedených Úřadem (v poměru k výši čistého obratu sankcionovaných soutěžitelů), je třeba uvést, že Úřad je primárně vázán obsahem § 22 odst. 2 zákona a ukládá za porušení příslušných ustanovení zákona pokuty ve výši do 10 milionů Kč či do 10% z čistého obratu dosaženého za poslední ukončený kalendářní rok, přičemž přihlédne k legálním a dalším individualizačním kritériím. Historické porovnávání výše sankce v jednotlivých případech řešených Úřadem může být značně zavádějící-v této souvislosti lze odkázat i na rozhodovací praxi Evropské komise v oblasti hospodářské soutěže (viz dále). Odůvodnění výše pokuty uložené Odkolku se Úřad věnuje dále v rozhodnutí (včetně zohlednění výsledků hospodaření tohoto účastníka řízení v uplynulých letech, jak požaduje ve svém shora uvedeném podání).
Dne 24.6.2005 byl Úřadu doručen návrh účastníka řízení Delta na přerušení správního řízení (str. 3812 a násl. spisu). Důvodem návrhu bylo podání správní žaloby tímto účastníkem proti pravomocnému rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. R 20, 21, 22/2004 ze dne 11. května 2005. Tomuto návrhu účastníka řízení Delta Úřad nevyhověl, neboť jej neshledal přípustným ani důvodným (viz str. 3815 a násl. spisu). Seznámení s podkladem pro rozhodnutí
Dne 28.6.2005, 30.6.2005 a 7.7.2005 bylo účastníkům řízení umožněno v souladu s ust. § 33 odst. 2 správního řádu seznámit se s podkladem pro rozhodnutí a způsobem jeho zjištění. Účastníci řízení této možnosti využili (protokoly viz str. 3814, 3818 a 3820 spisu). V této souvislosti zaslali účastníci řízení Úřadu svá vyjádření k podkladu pro vydání rozhodnutí a ke způsobu jeho zjištění. Dokumenty, které se staly součástí správního spisu po seznámení jednotlivých účastníků řízení, resp. jejich zástupců, s podkladem pro rozhodnutí, byly účastníkům v kopiích zaslány poštou.
Dne 14.7.2005 obdržel Úřad vyjádření k dalšímu průběhu správního řízení od účastníka řízení Penam (str. 3824 a násl. spisu), ve kterém se tento účastník vyjadřuje k pokutě uložené v původním prvostupňovém rozhodnutí Úřadu a dává návrh na nové posouzení a snížení pokuty. Uvádí, že původní pokuta je extrémně vysoká a zjevně nepřiměřená s ohledem na tyto skutečnosti: mimořádně krátkou dobu údajného jednání ve shodě (1,5 měsíce), odlišnou předchozí praxi Úřadu při ukládaní pokut, existenci objektivních důvodů pro zvýšení cen pekárenských výrobků růstem ceny vstupů-shodné chování všech soutěžitelů na trhu, nedosažení žádného "zisku" Penamem po zdražení pečiva, nižší tržní podíl Penamu v inkriminovaném období (než kalkuloval Úřad), Penam nebyl lídrem jednání ve vzájemné shodě (byl max. následovníkem) a další skutečnosti (spolupráce Penamu v průběhu řízení, nepoškození ostatních konkurentů na trhu, přímá podnikatelská činnost pouze na území Moravy, ztížená pozice Penamu způsobená vertikální integrací s mlýny, mimořádnost jednání Penamu).
Co se týče krátké doby trvání údajného jednání ve shodě, uvádí účastník řízení, že by měl Úřad v rozhodnutí o výši sankce zohlednit toto období i s ohledem na vlastní předchozí rozhodovací praxi jako kritérium pro snížení původní výše pokuty. K tomu Úřad uvádí, že délkou trvání zakázaného jednání účastníků řízení ve vzájemné shodě se zabývá dále v rozhodnutí. Na tomto místě je třeba poukázat na skutečnost, že dopad zakázaného jednání účastníků řízení na vymezené relevantní trhy se projevil až poté, co toto jednání dosáhlo svého cíle, a trval prokazatelně přinejmenším do konce roku 2003 (viz dále). Rovněž dosavadní praxi Úřadu při ukládání pokut a jejímu vývoji se Úřad věnuje dále v rozhodnutí.
Penam požaduje i zohlednění růstu cen vstupů v inkriminované době a skutečnosti, že obdobně se chovali prakticky všichni soutěžitelé působící na vymezených relevantních trzích. Namítá, že Úřad nesprávně kalkuloval jeho "zisk z dohody"-zejména ve vztahu k popsanému růstu nákladů na výrobu. V této souvislosti Úřad především odkazuje na obsah výše citovaného druhostupňového rozhodnutí č.j. R 20, 21 a 22/2004 ze dne 11.5.2005-bod 1. výroku, kterým byl potvrzen obsah původního prvoinstančního rozhodnutí (s výhradou bodu 2. výroku rozhodnutí předsedy Úřadu), a to i co se týče chování ostatních konkurentů na trhu a vymezení a kvalifikace tržních podílů všech účastníků řízení na relevantních trzích. Dále Úřad uvádí, že do profitu ze zakázaného jednání jednotlivých účastníků řízení vypočteného Úřadem nebyly započítány náklady (resp. jejich růst) na výrobu pekárenských výrobků-viz dále.
Roli účastníka řízení Penam v prokázaném jednání ve vzájemné shodě a rovněž spolupráci Penamu v průběhu správního řízení, včetně skutečnosti, že se takového jednání dopustil poprvé, Úřad zohlednil v rámci odůvodnění výše pokuty-viz dále. Naproti tomu stupeň vertikální integrace Penamu zhodnotil Úřad (s ohledem na jeho vliv na tržní sílu Penamu) jako významný.
Své vyjádření účastník řízení doplnil komentářem k hospodářských výsledkům společnosti za rok 2004 a navrhl vyměřit pokutu max. v rozmezí mezi 2-3 mil. Kč. Účastník řízení v uvedené souvislosti odkazuje zejména na vstup strategického partnera do společnosti a jeho vliv na konsolidaci hospodaření Penamu. K tomu Úřad uvádí, že i současnou hospodářskou situaci Penamu a její příčiny zohlednil při stanovení konečné výše sankce, jak je uvedeno v následující části tohoto rozhodnutí.
Účastník řízení Odkolek ve svém vyjádření k podkladu pro rozhodnutí (str. 3884 a násl. spisu) předně uvedl, že nepovažuje seznámení s podkladem pro rozhodnutí za dostatečné, když mu nebylo ze strany Úřadu sděleno, k jakým konkrétním závěrům Úřad dospěl, z jakých podkladů bude vycházet a jakými skutkovými a právními úvahami se bude při rozhodování věci řídit. Dále namítá, že na základě shromážděné spisové dokumentace nelze posoudit míru participace jednotlivých účastníků řízení na zakázaném jednání ve vzájemné shodě. Rovněž opakuje dosud tvrzené návrhy stran výpočtu tržního podílu účastníků řízení, zisku Odkolku ze sankcionovaného jednání a výše pokuty ve vztahu k předchozí rozhodovací praxi Úřadu. Závěrem navrhuje, aby Úřad řízení o uložení pokuty ve vztahu k Odkolku zastavil, neboť případným uložením peněžité sankce by došlo k ohrožení podnikatelské činnosti účastníka řízení, který je v posledních letech v trvalé ztrátě.
Úřad ke shora popsaným tvrzením Odkolku uvádí, že zástupci účastníka řízení bylo v souladu s ust. § 33 správního řádu umožněno seznámit se s úplným podkladem pro rozhodnutí ve věci, průběh seznámení byl řádně popsán v protokole (viz str. 3820 až 3821 spisu) a účastník řízení měl možnost vyjádřit se k podkladu, uplatnit námitky k němu a navrhnout jeho případné doplnění, což také učinil. Institut seznámení s podkladem pro rozhodnutí, jak jej obsahuje v současnosti účinná procesní norma, neslouží ke sdělení názoru, resp. popisu úvah správního orgánu při následném rozhodování, ale k tomu, aby byli všichni účastníci řízení seznámeni s úplným podkladem pro rozhodování v dané věci tak, jak ho má k dispozici správní orgán. Popis toho, jakými úvahami byl Úřad při hodnocení důkazů a použití právních norem vázán, obsahuje v souladu s ust. § 47 správního řádu odůvodnění rozhodnutí ve věci. Co se týče míry participace jednotlivých účastníků řízení na prokázaném jednání ve vzájemné shodě, odkazuje Úřad na následující část rozhodnutí, kde se tomuto individualizačnímu kriteriu věnuje. Vymezením relevantních trhů, resp. podílů konkrétních účastníků řízení na nich, se Úřad zabývá výše. Profit ze zakázaného jednání, spravedlivé očekávání sankcionovaných subjektů vyplývající z dosavadní rozhodovací praxe soutěžního orgánu a hospodářskou situaci Odkolku zohlednil Úřad v rámci ukládané pokuty (viz dále). S ohledem na závažnost prokázaného nedovoleného jednání účastníka řízení (včetně zvážení dále popsaných hodnotících kritérií) Úřad rozhodl nevyhovět návrhu Odkolku na zastavení řízení.
Na úvod svého vyjádření účastník řízení Delta uvádí, že nesouhlasí s názorem Úřadu prezentovaným v odpovědi na svůj návrh na přerušení správního řízení (viz výše). Rovněž uvádí, že Úřad nadále porušuje svoji zákonnou povinnost zjistit přesně a úplně skutečný stav věci a za tím účelem si opatřit potřebné podklady pro rozhodnutí (viz § 32 správního řádu). Delta Úřadu opakovaně navrhovala, aby podklady pro rozhodnutí o pokutě byly rozšířeny zejména o důkazy, které potvrzují argumenty Delty o zcela zanedbatelném rozsahu dopadu jejího údajného jednání na relevantní trhy, Úřad však tyto důkazy neprovedl a ze správního spisu ani nevyplývá, jakým způsobem se s těmito návrhy Úřad hodlá vypořádat. Další námitky tohoto účastníka řízení obsahově korespondují s námitkami účastníka řízení Odkolek popsanými výše. Nad rámec vyjádření zmíněného účastníka řízení Delta uvádí, že Úřad prohlášení o tom, že horizontální dohody o cenách jsou považovány z hlediska dopadu na hospodářskou soutěž za nejzávažnější porušení zákona, ve vztahu k výši uložené pokuty blíže nespecifikoval. Přitom v rozhodnutí o rozkladu předseda Úřadu dospěl ke zjištění spáchání jiného správního deliktu, nikoli ke zjištění jakékoliv dohody o určitých cenách, což je podmínkou spáchání tohoto druhu správního deliktu. Toto zjištění předsedy Úřadu by tedy mělo být zohledněno Úřadem v jeho novém rozhodnutí. Dále ve svém vyjádření účastník řízení Delta poukazuje na nepřiměřenost výše původní sankce ve vztahu k hospodářských výsledkům společnosti a sděluje, že vzhledem k obsahu správního spisu (z něhož nevyplývá, o jaké zásadní skutečnosti a důkazy hodlá Úřad opřít své zamýšlené rozhodnutí a především jak tyto skutečnosti a důkazy hodlá zhodnotit a zohlednit ve svém rozhodnutí) nemůže se Delta vyjádřit k podkladu pro rozhodnutí a ke způsobu jeho zjištění ve smyslu § 33 odst. 2 zákona.
Ve věci shromážděného podkladu pro rozhodnutí, jeho obsahu a seznámení jednotlivých účastníků řízení s ním odkazuje Úřad na výše uvedené k vyjádřením účastníků řízení Penam a Odkolek. Přiměřeností výše ukládané sankce se Úřad zabývá dále v rozhodnutí. Účastníkem řízení namítané "zjištění" prvostupňového orgánu ve věci soutěžně-právní kvalifikace jednání účastníků řízení, které je popsáno v rozhodnutí č.j. S 233/03-2050/04-ORP ze dne 19.3.2004, bylo druhoinstančním orgánem v plném rozsahu potvrzeno (bod č. 1 výroku rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. R 20, 21, 22/2004 ze dne 11. května 2005). Odůvodnění výše pokuty
Po vrácení rozhodnutí v bodě V. výroku k novému projednání a rozhodnutí ve věci se Úřad zabýval stanovením výše sankce ukládané účastníkům řízení za porušení zákazu obsaženého v § 3 odst. 1 zákona zakázaným jednáním ve vzájemné shodě při určování prodejních cen pekárenských výrobků. K tomu účelu si mj. vyžádal údaje o jejich hospodaření za uplynulé kalendářní roky, včetně výročních zpráv.
V souladu s ust. § 22 odst. 2 zákona může Úřad soutěžitelům uložit pokutu do výše 10.000.000,-Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončený kalendářní rok, jestliže úmyslně nebo z nedbalosti porušili zákazy stanovené v § 3 odst. 1, § 4 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 18 odst. 1 zákona nebo nesplnili povinnosti stanovené v § 15 odst. 2 zákona. Při rozhodování o výši pokuty Úřad přihlédne předně k zákonným kritériím pro její stanovení, tj. zejména k závažnosti, případnému opakování a délce trvání porušování zákona. Výše pokuty v mezích stanovených zákonem je věcí správního uvážení Úřadu a je v konkrétním případě individualizována skutkovými okolnostmi daného případu, stavem soutěžního prostředí a v neposlední řadě zaměřením a cíly soutěžní politiky. Obdobně postupuje při ukládání sankcí i Evropská Komise a Evropský soudní dvůr (např. rozsudek ESD ze dne 12.7.2001 ve věci Tate & Lyle plc, British Sugar plc and Napier Brown & Co. Ltd v Commission of the EC). Prvostupňový orgán je v daném případě v souladu s ust. § 59 odst. 3 správního řádu vázán právním názorem orgánu odvolacího . Úřad konstatoval, že účastníci řízení svým jednáním porušili zákonem chráněný veřejný zájem a narušili hospodářskou soutěž na příslušných relevantních trzích -přinejmenším prokazatelně v rozsahu svého souhrnného podílu, který na jednotlivých trzích zaujímají.
Při rozhodování o výši pokuty zohlednil Úřad primárně legální kriteria pro její stanovení, tj. závažnost a délku porušování zákona a dále to, že k porušení zákona došlo ze strany účastníků řízení úmyslně . V úvahu byl vzat rovněž význam trhů , na nichž k porušení zákona došlo, dopad porušení zákona na hospodářskou soutěž na vymezených relevantních trzích a závažnost následků , které byly tímto deliktem na jednotlivých trzích způsobeny. Zohledněna byla také tržní síla jednotlivých účastníků řízení (u účastníků řízení Odkolek a Penam i posílení jejich postavení na těchto trzích vzhledem k jejich vertikálnímu propojení na producenty pekárenské mouky). Dále však Úřad přihlédl i ke skutečnosti, že porušení zákona se žádný z účastníků řízení nedopustil opakovaně . Porušení povinností, které pro účastníka řízení Delta vyplývaly z ust. § 21 odst. 4 a odst. 5 zákona, Úřad zohlednil v samostatném rozhodnutí .
Je třeba rovněž uvést, že jednání ve vzájemné shodě o cenách mezi soutěžiteli působícími na stejné úrovni trhu spadá do kategorie horizontálních dohod o cenách (tzv. "hard core cartels"), které jsou považovány z hlediska dopadu na hospodářskou soutěž za nejzávažnější porušení zákona . Mají negativní dopad jak na hospodářskou soutěž, tak také následně na spotřebitele . Protisoutěžní účinky takových sladěných postupů konkurentů na trhu se prohlubují, týkají-li se výrobků, které jsou zbožím nezbytné denní spotřeby a navíc na trhu, kde se s ohledem na kvalitu soutěžního prostředí o nezanedbatelný tržní podíl dělí jen několik silných soutěžitelů , přičemž zbývající díl trhu připadá na vysoký počet převážně menších subjektů.
Z pohledu spotřebitele je zejména trh čerstvého běžného pečiva a chleba významným trhem z důvodu nezbytné denní potřeby daného zboží. Na takovém trhu má protisoutěžní chování účastníků řízení v rámci sladěného postupu při stanovení prodejních cen zboží-čerstvé běžné pečivo a chleba- zvlášť závažný dopad na spotřebitele, neboť vede ke zvýšení jejich každodenních výdajů.
Úřad dále uvádí, že účastníci řízení prokazatelně jednali ve vzájemné shodě od 26. září 2003 přinejmenším do 12. listopadu 2003, tedy cca 1,5 měsíce, avšak dopad porušení zákona z jejich strany se na trzích projevil teprve od počátku listopadu . Bylo to způsobeno tím, že jen postupně se dařilo dojednávat s odběrateli zvýšení jejich nákupních cen pečiva dodávaného jednotlivými účastníky řízení (cca od počátku měsíce listopadu 2003). V této souvislosti zohlednil Úřad i obsah smluv uzavíraných jednotlivými účastníky řízení s odběrateli-zejm. s obchodními řetězci, neboť právě tato skupina zákazníků je dle zjištění učiněných Úřadem v průběhu řízení klíčová-a to i pro následná jednání s menšími odběrateli pekárenských společností. Většina uvedených smluv obsahuje ustanovení o lhůtě 1 až 4 měsíců od oznámení požadavku na zvýšení ceny (konkrétní znění smluv jsou předmětem obchodního tajemství stran)-teprve poté je dodavatel oprávněn zvýšenou cenu za zboží skutečně účtovat. Tuto lhůtu se účastníkům řízení v několika případech podařilo značně zkrátit (např. u odběratele AHOLD Czech republic, a.s.) a dojednat zvýšení ceny pečiva dříve. Právě sladěný postup tří největších soutěžitelů umožnil dosáhnout výhod dříve, než umožňovaly některé smlouvy.
K porušení zákona došlo na zvlášť citlivých trzích -nejcitlivějším trhem pak je trh čerstvého běžného pečiva a chleba, které je zbožím denní spotřeby , jeho cena se odráží ve spotřebitelském koši a následně i ve vývoji dalších ekonomických ukazatelů, jako je např. míra inflace. Zjištěnou dobu trvání porušení zákona, tedy dobu prokázaného sladěného postupu na trhu, je proto třeba hodnotit s ohledem na popsanou specifičnost tohoto zboží i charakteristiku trhu v celkových kontextech jeho dopadů na soutěž a spotřebitele. Dopad protisoutěžního jednání na takových trzích (zejména na trhu čerstvého běžného pečiva a chleba) je velmi citelný a je tak srovnatelný s účinkem způsobeným dlouhodobějším porušováním zákona na méně citlivých trzích .
Dále je třeba konstatovat, že ze strany všech účastníků řízení došlo k úmyslnému porušení zákona (ve formě úmyslu přímého). K tomu, aby dosáhli účastníci řízení ve sledovaném období vyšších prodejních cen pekárenských výrobků, potřebovali mezi sebou vyloučit působení přirozených podmínek hospodářské soutěže, tzn. vědomě eliminovat rizika z podnikání, které s sebou nekoordinované podmínky soutěže přinášejí.
Při rozhodování o konkrétní výši pokut vyšel Úřad ze skutečnosti, že v zájmu úspěšného naplnění represivní funkce pokut ukládaných za porušení zákazu stanoveného v § 3 odst. 1 zákona, je nutné, aby jejich výše u jednotlivých účastníků řízení přesahovala výši případného profitu , kterého účastník řízení dosáhl na základě realizace zakázaného jednání ve vzájemné shodě. Úřad dále zohlednil tržní sílu účastníků řízení a vzájemný poměr dodávek zboží na jednotlivé relevantní trhy, dále též čistý obrat účastníků řízení dosažený za poslední ukončený kalendářní rok před realizací předmětného jednání ve vzájemné shodě, jakož i míru participace konkrétních účastníků na tomto jednání. Úřad rovněž přihlédl k výsledkům hospodaření všech účastníků řízení v letech 2003 a 2004, jak vyplývají z jimi zaslaných údajů a podání učiněných v době po vydání shora citovaného druhostupňového rozhodnutí (ve smyslu zabránění likvidačním důsledkům ukládané sankce). Dále byl vzat ohled na legitimní očekávání účastníků řízení ve vztahu k dosavadní rozhodovací praxi Úřadu a jejímu vývoji (včetně zohlednění vývoje rozhodovací praxe Evropské komise a Evropského soudního dvora v oblasti hospodářské soutěže-viz výše).
Při vyčíslení orientační výše profitu ze zakázané dohody (viz výše) jednotlivých účastníků řízení vyšel Úřad z délky doby, po kterou měli účastníci řízení ze zakázané dohody finanční prospěch, dále ze skutečných obratů (objemového a finančního) jednotlivých účastníků řízení u základních druhů pekárenských výrobků-chléb 1200g, chléb 800g a rohlík 43g (dále též jen "základní druhy pekárenských výrobků"). Profit získaný účastníky řízení ze zakázaného jednání Úřad korigoval dle obsahu smluv uzavřených s nejvýznamnějšími odběrateli účastníků (co se týče délky doby, po kterou byly výhody soutěžitelů dosaženy prokazatelně díky sladěnému postupu a nikoli na základě samostatného a svobodného postupu zúčastněných stran).
Z těchto údajů (resp. výše uvedených obratů) Úřad vypočítal u každého účastníka řízení prodejní cenu na jednotku u všech základních druhů pekárenských výrobků v jednotlivých měsících (počínaje červencem 2003 a prosincem 2003 konče). Z prodejních cen na jednotku u jednotlivých základních druhů pekárenských výrobků za období července 2003 až října 2003 (včetně, tj. za období, kdy účastníci řízení ještě neměli ze svého jednání ve shodě profit) pak vypočítal Úřad průměrnou výši těchto cen (dále též jen "průměrná prodejní cena na jednotku-červenec až říjen 2003"). Dále byly zjištěny rozdíly mezi prodejní cenou na jednotku v jednotlivých měsících období listopadu 2003 a prosince 2003 a "průměrnou prodejní cenou na jednotku-srpen až říjen 2003" u jednotlivých základních druhů pekárenských výrobků. Tak byla určena "výše průměrného zvýšení prodejní ceny na jednotku" u jednotlivých základních druhů pekárenských výrobků v měsíci listopadu 2003 a prosinci 2003. Následně byly tyto "výše průměrného zvýšení prodejní ceny na jednotku" za měsíce listopad 2003 a prosinec 2003 vynásobeny odpovídajícím objemem prodaného zboží (u jednotlivých základních druhů pekárenských výrobků konkrétních účastníků řízení). U každého účastníka řízení nakonec byly takto spočítané údaje sečteny zavšechny tři druhy základních výrobků. Tyto údaje představují orientační výši profitu 1 jednotlivých účastníků řízení. Vzhledem k tomu, že jednání ve vzájemné shodě při určování prodejních cen se netýkalo jen tří jmenovaných položek ze sortimentu pekárenských výrobků (viz výše) za období listopadu 2003 a prosince 2003, je zřejmé, že celková výše profitu účastníků řízení ze zakázané dohody byla vyšší, než je shora orientačně vypočítáno.
S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti využil Úřad při rozhodování o uložení pokuty ustanovení § 22 odst. 2 zákona a vyšel z čistého obratu dosaženého účastníky řízení za poslední ukončený kalendářní rok , který u všech účastníků v roce 2002 přesáhl 2 mld. Kč. Pokuta uložená účastníku řízení Delta
Při diferenciaci konkrétní výše pokut pro jednotlivé účastníky řízení vyšel Úřad primárně ze souhrnného odhadovaného profitu jednotlivých účastníků řízení ze zakázané dohody, který činil mil. Kč (výpočet viz str. 2717 až 2722 spisu, konkrétní údaje jsou založeny na obchodním tajemství účastníků řízení). Z důvodu značné odlišnosti vypočtené orientační výše profitu jednotlivých účastníků řízení ze zakázané dohody, dále odlišnosti vzájemného poměru dodávek zboží na relevantní trhy (včetně odlišné tržní síly-posílené u Penamu a Odkolku vertikálním propojením na produkci pekárenské mouky) a rozdílnosti čistého obratu jednotlivých soutěžitelů za r. 2002 Úřad při stanovení výše pokut pro konkrétní účastníky řízení vzal jako základ vypočtenou orientační výši profitu společnosti Delta ze zakázané dohody (výpočet-viz str. 2718 spisu) 2 .
Za účelem zajištění represivní funkce pokuty (s tím, že uložená pokuta by měla přesahovat minimální prokázaný profit účastníka řízení ze zakázané dohody korigovaný délkou doby, po kterou smluvní podmínky neumožňovaly změnu ceny) upravil Úřad zmíněnou orientační výši zisku na částku 31 mil. Kč , a to s přihlédnutím k závažnosti a délce porušování zákona, negativnímu dopadu na relevantní trhy, formě zavinění (jako přímého úmyslu) a dále ke skutečnosti, že porušení zákona uzavřením zakázané dohody se tento soutěžitel dopustil poprvé. Úřad zohlednil i míru participace na zakázaném jednání , kdy Delta sice nebyla v pozici iniciátora zakázaného sladěného postupu (který zahájil Odkolek), ale velmi úzce prokazatelně "spolupracovala" s Odkolkem i Penamem v otázkách vlastní výroby a odbytu svého zboží. Úřad rovněž s přihlédnutím k údajům o hospodaření Delty v uplynulých účetních obdobích uvážil, že stanovená výše peněžní sankce nebude pro účastníka řízení likvidační a bude odpovídat legitimnímu očekávání soutěžitelů sanckionovaných Úřadem v poslední době.
Pokuta uložená účastníku řízení Odkolek
Při stanovení konkrétní výše pokuty pro společnost Odkolek vyšel Úřad z výše minimálního prokázaného profitu tohoto účastníka ze zakázané dohody, který činil mil. Kč (viz str. 2720 spisu, konkrétní údaje jsou založeny na obchodním tajemství účastníka řízení) a byl dále upraven za účelem zajištění represivní úlohy pokuty s přihlédnutím k závažnosti a délce trvání porušení zákona, negativnímu dopadu na všechny relevantní trhy, formě zavinění (úmyslu přímého) a rovněž ke skutečnosti, že porušení zákona se soutěžitel dopustil poprvé. Výše pokuty pro tohoto soutěžitele byla upravena tak, aby byl co možná nejvíce zachován spravedlivý poměr vůči pokutě uložené účastníku řízení Delta-při zohlednění všech výše popsaných relevantních skutečností, tj. legálních i z rozhodovací praxe vyplývajících kritérií aplikovaných na daný případ, včetně obsahu rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. R 20, 21, 22/2004 ze dne 11. května 2005, jehož právním názorem byl prvostupňový orgán při dalším projednání a rozhodnutí věci vázán.
Úřad vzal rovněž v úvahu poměr objemu dodávek zboží Odkolku vůči ostatním účastníkům řízení Delta a Penam na trhu čerstvého běžného pečiva a chleba (neboť jde o nejvýznamnější z dotčených relevantních trhů-jak z hlediska výše podílu účastníků řízení, tak i z hlediska citlivosti trhu pro spotřebitele-zboží nezbytné denní spotřeby) za současného přihlédnutí ke konečné výši pokuty vyčíslené pro účastníka řízení Delta (viz výše). Dále Úřad zohlednil výši a vzájemný poměr objemu dodávek zboží soutěžitelů Odkolek, Penam a Delta na zbývajících dvou relevantních trzích (z nichž na jednom Delta nepůsobí) a rovněž míru dosažené vertikální integrace Odkolku (ovlivňující jeho tržní sílu) . Na závěr Úřad korigoval konečnou výši pokuty dle výše čistého obratu dosaženého Odkolkem v roce 2002 a jeho poměru vůči obratu společnosti Delta (přičemž Úřad vycházel z finančních výkazů poskytnutých jednotlivými účastníky řízení). Pokuta pro společnost Odkolek byla stanovena ve výši 18,5 mil. Kč . Úřad přitom zohlednil i skutečnost, že Odkolek působil jako iniciátor sladěného postupu, kdy jako první avizoval dne 25.9.2003 zvýšení svých prodejních cen s tím, že ostatní dva účastníci kartelu jej ve shodě následovali. Na druhé straně Úřad rovněž přihlédl k hospodářské situaci soutěžitele , který v roce 2003 a 2004 byl dle finančních výkazů ve ztrátě. Takto stanovená sankce není pro účastníka řízení Odkolek likvidační a odpovídá legitimnímu očekávání soutěžitelů sanckionovaných Úřadem v poslední době.
Pokuta uložená účastníku řízení Penam
Při stanovení konkrétní výše pokuty pro společnost Penam vyšel Úřad z výše minimálního prokázaného profitu tohoto účastníka ze zakázané dohody, který činil cca 14 mil. Kč (viz str. 2722 spisu, konkrétní údaje jsou založeny na obchodním tajemství účastníka řízení). Tento byl Úřadem upraven za účelem zajištění represivní funkce pokuty s přihlédnutím k závažnosti a délce trvání porušení zákona, negativnímu dopadu na všechny relevantní trhy, formě zavinění (úmyslu přímého) a rovněž ke skutečnosti, že porušení zákona se Penam dopustil poprvé. Výše pokuty pro tohoto soutěžitele byla upravena tak, aby byl co možná nejvíce zachován spravedlivý poměr vůči pokutě uložené účastníku řízení Delta, při současném zohlednění všech výše popsaných relevantních skutečností, tj. legálních i z rozhodovací praxe vyplývajících kritérií aplikovaných na daný případ, včetně obsahu rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. R 20, 21, 22/2004 ze dne 11. května 2005, jehož právním názorem byl prvostupňový orgán při dalším projednání a rozhodnutí věci vázán.
Úřad vzal dále v úvahu poměr objemu dodávek zboží Penamu vůči účastníkům řízení Delta a Odkolek na trhu čerstvého běžného pečiva a chleba (neboť jde o nejvýznamnější z dotčených relevantních trhů-jak z hlediska výše podílu účastníků řízení, tak i z hlediska citlivosti trhu pro spotřebitele-zboží nezbytné denní spotřeby) za současného přihlédnutí ke konečné výši pokuty vyčíslené pro účastníka řízení Delta (viz výše). Dále Úřad zohlednil výši a vzájemný poměr objemu dodávek zboží soutěžitelů Penam, Odkolek a Delta na zbývajících dvou relevantních trzích (z nichž na jednom soutěžitel Delta nepůsobí) a rovněž míru dosažené vertikální integrace Penamu, která ovlivňuje jeho tržní sílu. Na závěr Úřad upravil konečnou výši pokuty dle úrovně čistého obratu dosaženého Penamem v roce 2002 a jeho poměru vůči obratu společnosti Delta (přičemž Úřad vycházel z finančních výkazů poskytnutých jednotlivými účastníky řízení). Pokuta byla společnosti Penam uložena ve výši 16,5 mil. Kč . Úřad v rámci jejího stanovení zohlednil i skutečnost, že Penam se na zakázaném jednání dle zjištěných skutečností podílel menší měrou a měl z něj poměrně nejmenší profit (včetně dalších zjištěných protisoutěžních praktik, jichž se účastnili ostatní dva účastníci řízení-zejm. co se týče vzájemné výměny informací). Úřad rovněž přihlédl k současné hospodářské situaci soutěžitele . Uložená sankce není pro účastníka řízení Penam likvidační a odpovídá legitimnímu očekávání soutěžitelů sanckionovaných v poslední době Úřadem za protisoutěžní jednání.
Ze všech uvedených důvodů Úřad rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení o opravném prostředku
Proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci řízení podle § 61 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, v platném znění (správní řád), podat rozklad předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí; včas podaný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Luděk Svoboda
pověřený řízením
odboru ochrany hospodářské soutěže
Rozhodnutí obdrží:
DELTA PEKÁRNY a.s.
Bohunická 24, č.p. 519
619 00 Brno
ODKOLEK a.s.
Ke Klíčovu 56/1
190 02 Praha 9
PENAM spol. s r.o.
Cejl 38
602 00 Brno
Mgr. Martin Hájek, advokát
AK Kocián Šolc Balaštík
Jungmannova 24
110 00 Praha 1
JUDr. Pavel Dejl, LL.M., Ph.D., advokát
AK Kocián Šolc Balaštík
Jungmannova 24
110 00 Praha 1
Luděk Vrána, advokát
AK Linklaters, v.o.s.
Na Příkopě 19
117 19 Praha 1
1 Profit ze zakázané dohody znamená finanční prospěch, tj. objem peněžních prostředků, které by daný soutěžitel bez existence zakázané dohody nezískal (není rozhodující, zda tyto peněžní prostředky částečně/plně pokrývají výrobní náklady či představují skutečný zisk společnosti-marži). Nejedná se tedy o rozdíl mezi prodejní cenou zboží a náklady na jeho výrobu (marže). Ze soutěžního hlediska je pravidlem, že soutěžitel je často nucen přijímat i takové nabídky, které jsou pro něj nevýhodné, resp. neumožňují mu uplatnit marži při prodeji jeho zboží, jakou zamýšlel, nebo je nucen prodávat za ceny pod výrobními náklady, pokud je situace na trhu výrazně nepříznivá.
2 Šlo o nejvyšší orientační profit ze zakázané dohody ze všech účastníků řízení.