UOHS S185/2002
Rozhodnutí: S185/02-2266/02-VOI Instance I.
Věc Řízení o povolení individuální výjimky ze zákazu dohod-Bankovní registr klientských informací
Účastníci Aspekt Kilcullen s.r.o. Bank Austria Creditanstalt Czech Republic, a.s., Revoluční 7, 110 05 Praha 1 CBCB-Czech Banking Credit Bureau, a.s., Víta Nejedlého 509/15, 130 00 Praha 3 CCB-Czech Credit Bureau, a.s., CENTRALE RISCHI FINANZIARIA CRIF S.p.A., Via Lame 15, 40122 Bologna, Itálie Česká spořitelna, a.s. GE Capital Bank, a.s. Komerční banka TRANS UNION INTERNATIONAL, INC., 555 West Adams, Chicago, Illinois, 60661, USA
Typ správního řízení Individuální výjimka
Typ rozhodnutí individuální výjimka nepovolena
Rok 2002
Související rozhodnutí R067/02
Dokumenty dokument ke stažení 294 KB


Č.j. S 185/02-2266/02-VO 1 V Brně dne 17. října 2002
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 185/02 , zahájeném dne 21.8.2002 na návrh společností CCB-Czech Credit Bureau, a.s., IČ: 26212242, se sídlem Sokolovská čp. 192, č.o. 79, PSČ 180 00, Praha 8 (sídlo zapsané v obchodním rejstříku Víta Nejedlého 509/15, PSČ 130 00 Praha 3) a CBCB-Czech Banking Credit Bureau, a.s., IČ: 26199696, se sídlem Sokolovská čp. 192, č.o. 79, PSČ 180 00, Praha 8 (sídlo zapsané v obchodním rejstříku Víta Nejedlého 509/15, PSČ 130 00 Praha 3), ve správním řízení zastoupených JUDr. Pavlem Dejlem, LL.M., Ph.D., advokátem v advokátní kanceláři Kocián Šolc Balaštík, se sídlem Jindřišská 34, PSČ:110 00, Praha 1 na základě plných mocí ze dne 27.2.2002, po nabytí právní moci rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. R 19-28/2002 o určení, že předložené smlouvy upravující vznik a fungování Bankovního registru klientských informací obsahují dohodu účastníků řízení GE Capital Bank, a.s., Česká spořitelna, a.s., Komerční banka, a.s., Československá obchodní banka, a.s. a HVB Bank Czech Republic, a.s., podle níž cena za úvěrovou zprávu pro banky, jež nejsou akcionáři společnosti CBCB-Czech Banking Credit Bureau, a.s. a pro banky, jež se stanou účastníky smlouvy po dni nabytí její účinnosti, bude v průměru o 15 % vyšší než průměrná cena za Úvěrovou zprávu pro účastníky smlouvy, jak je obsažena v článku 4.8.2 a v příloze č. 8 Hlavní rámcové smlouvy o Bankovním registru klientských informací, která podléhá zákazu dohod narušujících soutěž dle § 3 až § 6 zákona č.143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, v souladu s rozhodnutím předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S 77/02-RK , dle § 18 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 8 a § 9 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů ve věci povolení individuální výjimky ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 zákona č.143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, vydává toto
r o z h o d n u t í :
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zamítá podle ustanovení § 9 odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, návrh na povolení individuální výjimky ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 téhož zákona, který pro dohodu účastníků řízení, společností GE Capital Bank, a.s., Česká spořitelna, a.s., Komerční banka, a.s., Československá obchodní banka, a.s. a HVB Bank Czech Republic, a.s., podle níž cena za úvěrovou zprávu pro banky, jež nejsou akcionáři společnosti CBCB-Czech Banking Credit Bureau, a.s. a pro banky, jež se stanou účastníky smlouvy po dni nabytí její účinnosti, bude v průměru o 15 % vyšší než průměrná cena za Úvěrovou zprávu pro účastníky smlouvy, jak je obsažena v článku 4.8.2 a v příloze č. 8 Hlavní rámcové smlouvy o Bankovním registru klientských informací, podaly dne 28.2.2002 společnosti CCB-Czech Credit Bureau, a.s., IČ: 26212242, se sídlem Sokolovská čp. 192, č.o. 79, PSČ 180 00, Praha 8 a CBCB-Czech Banking Credit Bureau, a.s., IČ: 26199696, se sídlem Sokolovská čp. 192, č.o. 79, PSČ 180 00, Praha 8.
Odůvodnění : Zahájení a průběh správního řízení
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") obdržel dne 28.2.2002 návrh společností CCB-Czech Credit Bureau, a.s., IČ: 26212242, se sídlem Sokolovská čp. 192, č.o. 79, PSČ 180 00, Praha 8 (sídlo zapsané v obchodním rejstříku Víta Nejedlého 509/15, PSČ 130 00 Praha 3) a CBCB-Czech Banking Credit Bureau, a.s., IČ: 26199696, se sídlem Sokolovská čp. 192, č.o. 79, PSČ 180 00, Praha 8 (sídlo zapsané v obchodním rejstříku Víta Nejedlého 509/15, PSČ 130 00 Praha 3), ve správním řízení zastoupených JUDr. Pavlem Dejlem, LL.M., Ph.D., advokátem v advokátní kanceláři Kocián Šolc Balaštík, se sídlem Jindřišská 34, PSČ: 110 00, Praha 1 na základě plných mocí ze dne 27.2.2002 na určení , zda předložené dohody:
Hlavní rámcová smlouva o bankovním registru klientských informací uzavřená mezi CBCB-Czech Banking Credit Bureau, a.s., CCB-Czech Credit Bureau, a.s., GE Capital Bank, a.s., Českou spořitelnou, a.s., Komerční bankou, a.s., Československou obchodní bankou, a.s., Bank Austria Creditanstalt Czech Republic, a.s., Aspekt Kilcullen s.r.o., CENTRALE RISCHI FINANZIARIA CRIF S.p.A. a TRANS UNION INTERNATIONAL,INC. dne 22.9.2001, ve znění Dodatku č. 1 ze dne 2.10.2001;
Smlouva o službách uzavřená mezi CBCB-Czech Banking Credit Bureau, a.s. a CCB-Czech Credit Bureau, a.s. dne 12.11.2001;
Smlouva o zpracování údajů uzavřená mezi CBCB-Czech Banking Credit Bureau, a.s. a HVB Bank Czech Republic a.s. dne 12.11.2001;
Smlouva o zpracování údajů uzavřená mezi CBCB-Czech Banking Credit Bureau, a.s. a Českou spořitelnou, a.s. dne 9.11.2001;
Smlouva o zpracování údajů uzavřená mezi CBCB-Czech Banking Credit Bureau, a.s. a GE Capital Bank, a.s. dne 16.11.2001;
Smlouva o zpracování údajů uzavřená mezi CBCB-Czech Banking Credit Bureau, a.s. a Komerční bankou, a.s. dne 8.11.2001;
Smlouva o zpracování údajů uzavřená mezi CBCB-Czech Banking Credit Bureau, a.s. a Československou obchodní bankou, a.s. dne 16.11.2001;
Smlouva o outsourcingu uzavřená mezi CCB-Czech Credit Bureau, a.s. a CENTRALE RISCHI FINANZIARIA CRIF S.p.A. dne 19.11.2001
podléhají zákazu podle § 3 až 6 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (dále jen "zákon"),
event.
pro případ, že by Úřad dospěl k závěru, že výše uvedené smlouvy nebo některá z nich jsou dohodami, které podléhají zákazu podle § 3 až 6 zákona, návrh , aby Úřad těmto smlouvám, které podléhají zákazu podle § 3 až 6 zákona povolil individuální výjimky ze zákazu dohod ve smyslu ustanovení § 8 a 9 zákona.
Na základě tohoto návrhu bylo dne 28. února 2002 v souladu s § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení č.j. S 50/02, jehož předmětem bylo určení, zda předložené dohody podléhají zákazu podle § 3 až 6 zákona.
Dne 28.2.2002 bylo rovněž zahájeno správní řízení S 77/02 ve věci povolení individuální výjimky ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 zákona, které Úřad svým rozhodnutím čj. S 77/02-819/02-VO 1 ze dne 25.3.2002 přerušil s odůvodněním, že do doby právní moci meritorního rozhodnutí o tom, zda předložené dohody jsou či nejsou dohodou podléhající zákazu podle § 3 až 6 zákona, což je předmětem správního řízení S 50/02, nelze v řízení S 77/02 ve věci povolení individuální výjimky ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1 a §4 odst. 1 zákona pokračovat. Tento postup Úřadu byl přezkoumán v rámci mimoodvolacího řízení a rozhodnutí Úřadu čj. S 77/02-819/02-VO1 o přerušení řízení bylo dle § 65 odst. 1 a 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutím předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže čj. S 77/02-RK ze dne 3.9. 2002 zrušeno. V odůvodnění rozhodnutí se uvádí, že domáhají-li se účastníci řízení určení, zda dohoda podléhá zákazu podle § 3 až 6 zákona a eventuálně pro případ, že bude určen zákaz podle § 3 až 6 zákona, udělení individuální výjimky takovým způsobem, jak učinili v petitu podání doručeného dne 28.2.2002, pak řízení o zahájení individuální výjimky je zahájeno až právní mocí rozhodnutí o určení, že dohoda zákazu podle § 3 až 6 zákona podléhá. Podáním výše uvedeného návrhu tak bylo zahájeno jen jedno správní řízení, a to ve věci určení. Řízení ve věci povolení individuální výjimky ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 zákona, jak navrhli účastníci řízení pro případ určení, že dohoda podléhá zákonnému zákazu dohod narušujících soutěž, může být zahájeno teprve dnem právní moci rozhodnutí o určení, že předložené smlouvy podléhají zákazu dohod. Teprve tímto dnem počíná běžet lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení o návrhu na povolení individuální výjimky.
Dne 2.4.2002 vydal Úřad rozhodnutí č.j. S 50/02-882/02-VOI ve věci určení podle § 7 odst. 2 zákona, zda předložené dohody upravující vznik a fungování bankovního registru podléhají zákazu dohod podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 zákona. Účastníci řízení podali proti tomuto rozhodnutí v zákonné lhůtě rozklad.
Úřad v řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu ze dne 2.4.2002 č.j. S 50/02-882/02-VOI v rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. R 19-28/2002 určil, že dohoda účastníků řízení GE Capital Bank, a.s., Česká spořitelna, a.s., Komerční banka, a.s., Československá obchodní banka, a.s. a HVB Bank Czech Republic, a.s., podle níž cena za úvěrovou zprávu pro banky, jež nejsou akcionáři společnosti CBCB-Czech Banking Credit Bureau, a.s. a pro banky, jež se stanou účastníky smlouvy po dni nabytí její účinnosti, bude v průměru o 15 % vyšší než průměrná cena za Úvěrovou zprávu pro účastníky smlouvy, jak je obsažena v článku 4.8.2 a v příloze č. 8 Hlavní rámcové smlouvy o Bankovním registru klientských informací, podléhá zákazu dohod narušujících soutěž dle § 3 až § 6 zákona.
Dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, tj. 21.8.2002, tak bylo v souladu s rozhodnutím předsedy Úřadu č.j. S 77/02-RK ze dne 3.9.2002 zahájeno správní řízení č. j. S 185/02 ve věci povolení individuální výjimky ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 zákona, pro dohodu účastníků řízení, společností GE Capital Bank, a.s., Česká spořitelna, a.s., Komerční banka, a.s., Československá obchodní banka, a.s. a HVB Bank Czech Republic, a.s., podle níž cena za úvěrovou zprávu pro banky, jež nejsou akcionáři společnosti CBCB-Czech Banking Credit Bureau, a.s. a pro banky, jež se stanou účastníky smlouvy po dni nabytí její účinnosti, bude v průměru o 15 % vyšší než průměrná cena za Úvěrovou zprávu pro účastníky smlouvy, jak je obsažena v článku 4.8.2 a v příloze č. 8 Hlavní rámcové smlouvy o Bankovním registru klientských informací.
Účastníky správního řízení čj. S 185/02 jsou společnosti GE Capital Bank, a.s., Česká spořitelna, a.s., Komerční banka, a.s., Československá obchodní banka, a.s. a HVB Bank Czech Republic, a.s., ve správním řízení zastoupené na základě plných mocí JUDr. Pavlem Dejlem, LL.M., Ph.D., advokátem v advokátní kanceláři Kocián Šolc Balaštík, se sídlem Jindřišská 34, PSČ:110 00, Praha 1.
Vzhledem k tomu, že původní návrh účastníků řízení ze dne 28.2.2002 obsahoval jejich stanoviska ke splnění podmínek pro udělení individuální výjimky dle § 8 písm. a), b), c) zákona pro celý smluvní systém upravující vznik a fungování Bankovního registru klientských informací, zatímco správní řízení č.j. S 185/02 je vedeno ve věci povolení individuální výjimky ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 zákona pro konkrétní dohodu účastníků řízení obsaženou v článku 4.8.2 a v příloze č. 8 Hlavní rámcové smlouvy o Bankovním registru klientských informací, podle níž cena za úvěrovou zprávu pro banky, jež nejsou akcionáři společnosti CBCB-Czech Banking Credit Bureau, a.s. a pro banky, jež se stanou účastníky smlouvy po dni nabytí její účinnosti, bude v průměru o 15 % vyšší než průměrná cena za Úvěrovou zprávu pro účastníky smlouvy, Úřad dne 13.9.2002 vyzval účastníky řízení podle § 9 odst. 3 zákona, aby návrh na povolení individuální výjimky doplnili o vyhodnocení, jak dohoda, která je předmětem správního řízení č.j. S 185/02, splňuje podmínky podle § 8 písm. a), b), c) zákona a jaké jsou důvody, pro které je výjimka ze zákazu dohod požadována, jak je uvedeno v ustanovení § 9 odst. 1 zákona.
Doručením této výzvy dne 18.9.2002 právnímu zástupci účastníků řízení došlo v souladu s ustanovením § 9 odst. 3 zákona k přerušení běhu lhůty, kterou zákon ukládá Úřadu pro vydání rozhodnutí o povolení výjimky nebo o zamítnutí návrhu na povolení výjimky.
Vyjádření účastníků řízení k oznámení o zahájení správního řízení a výzvě k doplnění návrhu na povolení individuální výjimky obdržel Úřad dne 23.9.2002. Následujícím dnem, tj. 24.9.2002, začala opět běžet lhůta pro vydání rozhodnutí.
Správní poplatek dle položky 61 písm. a) zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, byl uhrazen na výzvu Úřadu dne 8.10.2002.
Zahájení řízení bylo v souladu s § 9 odst. 1 zákona oznámeno v Obchodním věstníku. Ve stanovené lhůtě nebyly Úřadu zaslány žádné námitky proti povolení individuální výjimky.
V souladu s § 33 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) ve znění pozdějších předpisů bylo účastníkům řízení umožněno vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a ke způsobu jejich zjištění dne 14.10.2002.
Popis rozhodných skutečností Charakteristika účastníků řízení
Účastníky řízení jsou :
Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., GE Capital Bank, a.s., HVB Bank Czech Republic a.s., Komerční banka, a.s.
GE Capital Bank, a.s.
Je akciovou společností zapsanou v Obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze oddíl B, vložka 5403, ze dne 9. června 1998. Předmětem jejího podnikání je zejména přijímání vkladů od veřejnosti, poskytování úvěrů, finanční pronájem, platební styk a zúčtování, vydávání platebních prostředků, otevírání akreditivů a obstarávání inkasa, finanční makléřství apod.
Česká spořitelna, a.s.
Je akciovou společností zapsanou v Obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze oddíl B, vložka 1171, ze dne 27. ledna 1992. Předmětem jejího podnikání je provádění bankovních obchodů a poskytování všech bankovních služeb v tuzemsku i ve vztahu k zahraničí, zejména přijímání vkladů, poskytování úvěrů a investic do cenných papírů na vlastní účet, vedení investičních fondů, jakož i služby konzultační, poradenské a zprostředkovatelské a majetková účast na akciových a jiných společnostech.
Komerční banka, a.s.
Je akciovou společností zapsanou v Obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze oddíl B, vložka 1360, ze dne 5. března 1992. Předmětem jejího podnikání je zejména přijímání vkladů od veřejnosti, poskytování úvěrů, finanční pronájem, platební styk a zúčtování, vydávání platebních prostředků, otevírání akreditivů a obstarávání inkasa, finanční makléřství apod.
Československá obchodní banka, a.s.
Je akciovou společností zapsanou v Obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze oddíl B.XXXVI, vložka 46, ze dne 21. prosince 1964. Předmětem jejího podnikání je provádění všech bankovních obchodů a poskytování všech bankovních a finančních služeb a služeb s těmito službami souvisejících, v tuzemsku i ve vztahu k zahraničí, v rozsahu vymezeném právními předpisy a povolením České národní banky působit jako banka.
HVB Bank Czech Republic a.s.
Je akciovou společností zapsanou v Obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze oddíl B, vložka 3608, ze dne 1. ledna 1996. Předmětem jejího podnikání jsou činnosti uvedené v § 1 odst. 1 písm a) a b) a odst. 3 písm. a) až r) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, vydávání hypotečních zástavních listů, obchodování s cennými papíry (vlastním jménem na vlastní účet, vlastním jménem na cizí účet, cizím jménem na cizí účet) a výkon dalších činností povolených zákonem o cenných papírech.
Popis předmětné dohody
Úřad v rámci určovacího řízení čj. S 50/02 v souladu s návrhem prošetřil ustanovení předložených smluv a určil, že v článku 4.8.2 a v příloze č. 8 Hlavní rámcové smlouvy o Bankovním registru klientských informací obsahují dohodu účastníků řízení podléhající zákazu dohod narušujících soutěž dle § 3 až § 6 zákona, podle níž cena za úvěrovou zprávu pro banky, jež nejsou akcionáři společnosti CBCB-Czech Banking Credit Bureau, a.s. a pro banky, jež se stanou účastníky smlouvy po dni nabytí její účinnosti, bude v průměru o 15 % vyšší než průměrná cena za Úvěrovou zprávu pro účastníky smlouvy. Jedná se o dohodu podléhající zákazu ve smyslu ust. § 3 odst. 2 písm. a) zákona, neboť jde o ujednání o přímém určení ceny.
Vymezení relevantního trhu
Pro posouzení dohody z hlediska individuální výjimky je nutno vymezit relevantní trh, na němž se případné protisoutěžní účinky této dohody projeví. Relevantní trh se obecně chápe jako místo, kde se střetává nabídka s poptávkou. Věcně jsou do něho zahrnuty všechny výrobky nebo služby, které spotřebitel pokládá z hlediska jejich vlastností, ceny a zamýšleného způsobu použití za shodné, zaměnitelné nebo vzájemně zastupitelné. Z hlediska geografického je trh definován jako oblast, do které dotčené podniky dodávají zboží či služby, v níž jsou soutěžní podmínky dostatečně stejnorodé, přičemž může být rozlišena od sousedních oblastí, jsou-li na nich dány dostatečně odlišné soutěžní podmínky. Při vymezování relevantního trhu z hlediska časového je třeba vzít v úvahu minulý a očekávaný vývoj v čase, přičemž relevantní trh budou tvořit pravidelné, případně relativně trvale se opakující dodávky.
Při věcném vymezování relevantního trhu vycházel Úřad především z účelu, k němuž jsou informace o bonitě a důvěryhodnosti a platební morálce klientů bank-fyzických osob zpracovávané bankovním registrem určeny (posouzení žádosti klienta o poskytnutí určitého úvěrového produktu tak, aby bylo podstatně sníženo množství rizikových úvěrů), dále z činnosti, kterou se bude vznikající úvěrový registr zabývat a jejích účinků na trhu bankovních produktů.
Relevantní trh , na kterém dochází k realizaci spolupráce a který je tak systémem smluv dotčen, je z věcného hlediska třeba vymezit jako trh poskytování služeb spočívajících ve výměně informací o bonitě a důvěryhodnosti osob při poskytování úvěrů soukromým osobám a podnikatelské a veřejné sféře. Výměna informací využívaných při hlavní činnosti bank je zcela samostatnou činností, avšak přímo navazující na hlavní činnost bank, tato činnost, úzce zaměřená na získávání informací o klientech ve vztahu k eliminaci možných rizik při poskytování úvěrů, není zastupitelná s žádnou jinou činností bank ani nebankovních subjektů, neplní stejnou funkci jako žádná z jiných činností a není využívána ke stejnému nebo obdobnému účelu.
Uvedené vymezení relevantního trhu má oporu i v rozhodovací praxi Evropské komise, která ve svém v rozhodnutí ze dne 24.6. 1996 IV/34.607 ve věci Banque Nationale de Paris-Dresdner Bank (OJL 188, 27/07/1996 s. 0037-0046) ohledně definice relevantního trhu v oblasti finančních služeb konstatovala, že bankovní a jiné finanční služby se tradičně dělí do tří hlavních kategorií na retailové bankovní služby, wholesalové bankovní služby pro podnikatele a právnické osoby a činnosti týkající se finančních trhů (OJ No C 114, 6.5.1995, s.6,OJ No C 293, 8.11.1995, s. 8), přičemž každá z těchto tří kategorií zahrnuje velké množství různých činností a služeb, které při nedostatečné zaměnitelnosti služby nebo výrobku s jinými, zakládají samostatné relevantní trhy výrobků nebo služeb(OJ No C 231, 12.9.1986, s. 2).
Geografické vymezení trhu zahrnuje území, kde jsou podmínky soutěže homogenní a které může být odlišeno od ostatních území zejména tím, že podmínky soutěže na těchto jiných územích jsou zřetelně odlišné. Po stránce geografické jde o trh celostátní, neboť podmínky pro poskytování služeb popsaných ve věcném vymezení relevantního trhu jsou na území ČR homogenní.
Časové vymezení trhu vyjadřuje četnost (pravidelnost a opakovatelnost) střetu nabídky a poptávky a odlišuje jej od střetu nabídky a poptávky, k níž dochází nahodile, popř. jen ojediněle. Z hlediska časového jde o trh trvalý, charakterizovaný pravidelně se opakujícími dodávkami v průběhu celého roku.
Postavení účastníků řízení na relevantním trhu
Postavení stran dohody je na vymezeném relevantním trhu výrazně vyšší než 50% , jedná se o pět nejvýznamnějších bank na trhu v ČR.
Přesné určení podílů účastníků řízení na trhu vzhledem k naplnění skutkové podstaty, jež dohodu subsumuje pod režim § 3 až 6 zákona, není pro účely řízení rozhodující-jde-li o horizontální dohodu o cenách, pak se na ni nevztahuje při jakékoliv velikosti tržního podílu vynětí ze zákazu dohod podle pravidla "de minimis" ve smyslu § 6 odst. 2 písm. a) zákona.
Posouzení z hlediska zákona
Podle § 1 zákona je účelem tohoto zákona ochrana hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo, za podmínek stanovených tímto zákonem, jejímu ohrožení (dále jen "narušení") dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení soutěžitelů, nebo spojením soutěžitelů.
Podle § 3 odst. 1 zákona dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nebo pokud Úřad nepovolí svým rozhodnutím nebo vyhláškou z tohoto zákazu výjimku.
Z dohod zakázaných podle § 3 odst.1 zákona jsou zakázány zejména dohody, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže proto, že obsahují ujednání, jejichž demonstrativní výčet je obsažen v § 3 odst. 2 zákona. Jedná se zejména o dohody obsahující ujednání o přímém nebo nepřímém určení cen, ujednání o rozdělení trhu, vázané obchody nebo tzv. diskriminační postupy soutěžitelů na trhu. Jsou to nejtypičtější druhy dohod, které zákon postihuje sankcí zákazu a neplatnosti.
Úřad v řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu ze dne 2.4.2002 č.j. S 50/02-882/02-VOI v rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. R 19-28/2002 určil, že dohoda účastníků řízení GE Capital Bank, a.s., Česká spořitelna, a.s., Komerční banka, a.s., Československá obchodní banka, a.s. a HVB Bank Czech Republic, a.s., podle níž cena za úvěrovou zprávu pro banky, jež nejsou akcionáři společnosti CBCB-Czech Banking Credit Bureau, a.s. a pro banky, jež se stanou účastníky smlouvy po dni nabytí její účinnosti, bude v průměru o 15 % vyšší než průměrná cena za Úvěrovou zprávu pro účastníky smlouvy, jak je obsažena v článku 4.8.2 a v příloze č. 8 Hlavní rámcové smlouvy o Bankovním registru klientských informací, podléhá zákazu dohod narušujících soutěž dle § 3 až § 6 zákona. V souladu s návrhem je pro tuto dohodu, kterou Úřad posoudil v určovacím řízení jako zakázanou horizontální dohodu soutěžitelů o přímém určení ceny, vedeno správní řízení S 185/02 ve věci povolení individuální výjimky ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 zákona.
Dle § 8 zákona mohou soutěžitelé požádat Úřad o povolení individuální výjimky ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1, pokud dohoda:
a) přispěje ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazuje spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích,
b) neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a),
c) neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody .
Splňuje-li dohoda všechny výše uvedené předpoklady, Úřad výjimku v souladu s § 9 odst. 2 zákona povolí.
V návrhu na povolení výjimky je účastník řízení povinen uvést mimo jiné i důvody, pro které je výjimka ze zákazu dohod požadována. Splňuje-li dohoda všechny předpoklady podle § 8 písm. a) až c) zákona, Úřad výjimku povolí na dobu nejvýše 5 let, přičemž v rozhodnutí o povolení výjimky může stanovit podmínky a omezení ve prospěch zachování účinné soutěže nebo podmínit trvání výjimky splněním závazků, které k tomu účelu přijali navrhovatelé před zahájením řízení o povolení výjimky nebo v jeho průběhu.
Účastníci řízení v doplnění návrhu ze dne 23.9.2002 uvedli, že považují předmětná cenová ujednání za integrální součást Rámcové smlouvy a za takové omezení soutěže, které je ve smyslu § 8 písm. b) nezbytným předpokladem k dosažení cíle Rámcové smlouvy ve formě fungování Bankovního registru klientských informací (dále jen "Registr"). Proto jakékoliv posuzování naplnění kritérií uvedených v § 8 zákona ve vztahu k těmto cenovým ujednáním je nezbytné činit v kontextu Rámcové smlouvy.
Dle vyjádření účastníků řízení nelze skutečnosti vyžadované ustanovením § 8 písm. a) zákona prokázat izolovaně, bez vztahu ke smlouvě, ve které je toto ujednání ("dohoda") obsaženo. Především s ohledem na rozhodovací praxi samotného Úřadu jsou účastníci řízeni přesvědčeni, že jejich původní návrh netrpěl a netrpí žádnými vadami, když naplnění všech kritérií vyžadovaných v § 8 zákona je v něm dostatečně prokázáno.
Účastníci řízení v doplnění návrhu ze dne 23.9.2002 uvedli následující informace k plnění podmínek stanovených v § 8 písm. a) až c) zákona:
§ 8 písm. a) zákona-dohoda přispěje ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazuje spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích:
Smyslem a cílem všech ustanovení Rámcové smlouvy je vytvoření Registru a tím nového systému zpracování údajů pro potřeby bankovního sektoru, jakož i případně dalších sektorů, s jejichž zapojením je v Rámcové smlouvě pro budoucno počítáno. Jednotlivé banky, které se stanou účastníky tohoto projektu, budou moci využít Registru, který bude zpracovatelem vytvořen a provozován, při hodnocení svých rizik ve vztahu ke svým potenciálním klientům. Vybudování Registru povede k velmi významné podpoře technického rozvoje na trhu poskytování úvěrů, který zajistí zvýšení stupně stability celého bankovního sektoru. Je možné dovodit, že se zvýšení stupně stability odrazí ve velmi významném hospodářském rozvoji.
Jak vyplývá z rozhodovací praxe orgánů EU, existuje v daném případě významný zájem na usnadnění a zlepšení provozu a poskytování bankovních služeb, který odůvodňuje povolení individuální výjimky v případech jako je tento. Rozhodnutí přijatá skupinou bank byla na základě poskytnutých individuálních výjimek vyňata ze zákazu i přesto, že přímo stanovovala cenu bankovních služeb. Jako hlavní důvod byla uvedena skutečnost, že tato rozhodnutí ve svém důsledku usnadnila a zlepšila standardizaci poskytování bankovních služeb.
Nezanedbatelný je v této souvislosti veřejný zájem, který byl Úřadem uveden jako jeden z nejvýznamnějších důvodů v rozhodnutí č.j. S 1/2000 o udělení individuální výjimky na dohodu největších pojišťoven o založení volného sdružení pojišťoven. Udělení výjimky bylo v tomto případě Úřadem odůvodněno veřejným zájmem na zajištění pro cestovní kanceláře a v konečném důsledku i pro jejich klienty jistoty pojištění v požadované kvalitě a výši. Podobně významný zájem je na vytvoření Registru na základě ustanovení Rámcové smlouvy, a to veřejný zájem na spolehlivosti a funkčnosti bankovního sektoru v České republice.
Pro udělení individuální výjimky a naplnění § 8 písm. a) zákona je dále důležité, aby ze zlepšení a výhod vyplývajících z ustanovení Rámcové smlouvy byl vyhrazen dostatečný podíl i pro spotřebitele. Registr bude sice primárně využíván bankami participujícími na projektu, ale nespornou výhodu přinese rovněž všem zákazníkům těchto participujících bank. Výhody spočívají zejména v tom, že klienti jedné banky budou moci využívat takových služeb bank, které jsou obvykle nabízeny pouze jejich dlouhodobým či velmi renomovaným zákazníkům, bez toho, aby si museli dlouhodobě vytvářet své "dobré jméno" u dotyčné banky. Úvěrovou historii z Registru budou moci navíc fyzické osoby podnikatelé použít také jako důkaz své bonity a důvěryhodnosti v jiných obchodních vztazích. Dobří klienti nebudou "doplácet" na nedisciplinované klienty, jejichž chování může v současné době snižovat ochotu bank poskytovat úvěry.
Prostřednictvím Registru vytvořeného a fungujícího na základě ustanovení Rámcové smlouvy dojde současně k zajištění zájmu všech spotřebitelů na dobrém chodu a tím zvýšené důvěryhodnosti "jejich" banky a tudíž i celého bankovního systému bez otřesů způsobených právě nedobytností velké části úvěrů. V blízkém časovém horizontu se dá předpokládat snížení průměrné úrokové sazby z krátkodobých úvěrů fyzických osob. Dojde k podstatnému zrychlení procesu posuzování žádostí o úvěr v jednotlivých participujících bankách.
Pokud jde o další skutečnosti prokazující, jak ustanovení Rámcové smlouvy naplňují kritéria uvedená v § 8 písm. a) zákona, odkázali účastníci řízení na strany 12 a13 návrhu ze dne 28. února 2002, kde dále uvádějí: Přispění Registru k podpoře technického a hospodářského rozvoje:
bankovní registr je standardním nástrojem v ekonomikách zemí Evropské unie. Banky si v tamním prostředí nedokážou představit úvěrový proces bez informací z registru;
české banky do této doby nemají možnost výměny informací o klientech, což je jedním z hlavních důvodů, které způsobují problémy s neplatiči;
banky v zemích EU mají podíl klasifikovaných úvěrů nejčastěji mezi 3-4 %. V České republice se u bank toto procento dlouhodobě pohybuje mezi 25-30 %;
banky své ztráty, které pramení zejména z nedostatku informací o nových klientech, pokrývají tím, že nabízejí vysoké úrokové sazby, a tak rozmělňují ztráty způsobené špatnými klienty mezi všechny dobré a solidní;
vstup českých bank do volné soutěže v rámci EU je nemyslitelný bez registru klientských informací, což věděli všichni nově příchozí zahraniční vlastníci bank, kteří dali projektu jednoznačně zelenou;
v dohledné době se také rozběhne tzv. cross border data exchange, což je výměna mezi lokálními národními registry. Cílem je umožnit kterékoliv bance v unijním prostoru získat o klientovi komplexní obrázek o jeho úvěrové historii;
Registr přispěje ke zvýšení úrovně používaných automatizovaných procesů v bankách a přispěje k daleko vyšší úvěrové aktivitě a rychlosti rozhodování. Navíc umožní bankám činit kvalifikované rozhodnutí bez zvýšeného nárůstu požadavků na klienta;
bankám se použitím automatických aplikací snižuje pracnost a náklady spojené s úvěrovým procesem;
sníží se míra ztrátových úvěrů bank, což v celkovém objemu může v České republice představovat až miliardy korun ročně;
zvýšení ekonomického růstu v důsledku existence Registru se podle zkušeností v zahraničí udává ve výši 1-2 %. Přispění Registru ke zkvalitnění služeb poskytovaných bankami :
banky budou podstatně rychlejší a pružnější, a umožní tak poskytnutí řady úvěrových typů při první návštěvě banky;
navíc nemusí od klienta požadovat dlouhodobý ani krátkodobý vztah s bankou, protože mohou vycházet z jeho úvěrové historie v jiných bankách;
banky mohou rozlišovat podmínky přidělování úvěru podle bonity klienta, a tak zvýhodnit ty dobré a nabídnout jim výhodnější služby;
banky mohou začít nabízet zcela nové produkty, u kterých nebudou klást nároky na dostatečné zaručení úvěru, a úvěrová historie nahradí cizí ručení. Vyhrazení zákazníkům bank přiměřeného podílu na výhodách z Registru plynoucích :
klienti si mohou bez problémů budovat svoji úvěrovou historií kdekoliv v rámci bankovnictví a přitom mohou využívat služeb všech bank;
klienti se dostanou snáze k penězům a svojí platební morálkou mohou ovlivnit nabídku služeb v budoucnu;
úvěrovou historii z Registru mohou podnikatelé použít také jako důkaz své bonity v jiných obchodních vztazích;
klienti mají možnost kontroly svých údajů v úvěrovém registru a nemusí se obávat o zneužití;
zlevnění ceny peněz pro fyzické osoby a drobné podnikatele (díky důkladnější znalosti klientů může dojít ke snížení průměrné úrokové sazby krátkodobých úvěrů);
dobří klienti nebudou "doplácet" na nedisciplinované klienty, jejichž chování může v současné době snižovat ochotu bank poskytovat úvěry;
nebude nutné vyžadovat od klientů čestné prohlášení o tom, že mají závazky v jiných bankách.
§ 8 písm. b) zákona- dohoda neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a)
Dle vyjádření účastníků řízení rámcová smlouva ani její ustanovení neukládají žádná omezení, která by nebyla nezbytná k naplnění účelu Registru:
Co se týče ujednání o cenách jako takového, uvedli účastníci řízení v části návrhu ze dne 28. února 2002 týkající se podmínky podle § 8 písm. b) zákona, že patnáctiprocentní rozdíl v cenách za služby Registru, které budou účtovány zakládajícím bankám, jež budou zároveň akcionáři CBCB, vůči cenám účtovaným ostatním k projektu později přistoupivším subjektům, je zcela objektivně ospravedlnitelný jednak výší počátečních investic a nákladů do projektu po dobu jeho vytváření a realizace vynakládaných a jednak, do budoucna, odpovědností za jeho provoz, případnými dodatečnými náklady a všemi riziky s projektem spojenými.
Provoz Registru v době vzniku i v době jeho realizace vyžadoval a nadále vyžaduje řadu výdajů, které vzhledem k neziskovému charakteru společnosti CBCB nebudou moci její akcionáři nikdy získat zpět. Nižší cena je odůvodněna i z dlouhodobější perspektivy, jelikož akcionáři CBCB neustále ponesou riziko spojené s provozem Registru. Jakékoli negativní informace spojené s jeho provozem či se službami by mohly velmi nepříznivě ovlivnit i banky.
Nižší cena účtovaná za Úvěrovou zprávu bankám, které byly zakladateli projektu a které jsou a po dobu celého projektu budou akcionáři CBCB, byla pro uzavření Rámcové smlouvy a vytvoření Registru ekonomickou nezbytností, s ohledem na to, že tímto způsobem dochází ke kompenzaci značných počátečních investic, kompenzaci všech průběžně vynakládaných investic a kompenzaci podnikatelského rizika spojeného se vznikem a provozováním projektu.
Při uzavření takového cenového ujednání bylo možné zajistit neziskový charakter společnosti CBCB, nulové vstupní (registrační) poplatky a relativně nízké ceny za Úvěrové zprávy. Sleva z ceny Úvěrové zprávy je tedy jediným adekvátním způsobem kompenzace, přičemž výše této slevy nemůže být považována za nepřiměřenou. V případě, že by zakladatelům a akcionářům CBCB žádná sleva poskytnuta nebyla, byli by tito oproti nově příchozím bankám v hospodářské soutěži znevýhodněni, a to z toho důvodu, že nově příchozí banky by získaly možnost získávat Úvěrové zprávy za stejných podmínek jako zakladatelé a akcionáři CBCB, aniž by vynaložily jakékoli investice a aniž by nesly jakékoli riziko.
Jedná se o nezbytné ujednání o formě kompenzace investic vložených do projektu Registru. Pokud by takovéto ujednání nebylo možné, resp. nebylo způsobilé získat individuální výjimku, potom by strany zúčastňující se aktivně na projektu Registru nepodstoupily riziko vynaložení značných nákladů na realizaci a provozování Registru, což by mělo negativní dopad na poskytování úvěrů, a v konečném důsledku by to poškozovalo, jako je tomu v současné době, dobré zákazníky bank. Na základě obdobných důvodů pak Evropský soudní dvůr dovodil v případě Pronuptia , že s přihlédnutím k doktrině " ancillary restraints " takovéto dohody nejsou způsobilé narušit hospodářskou soutěž.
Rámcová smlouva ani její ustanovení neukládají soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytně nutná k dosažení cíle, jímž je vytvoření a provoz Registru. Bez této formy spolupráce jednotlivých bank by v žádném případě nebylo možné Registr takového rozsahu vytvořit.
§ 8 písm. c) zákona-dohoda neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody
K této podmínce účastníci řízení uvádějí následující skutečnosti:
Vzhledem k tomu, že předmětem Rámcové smlouvy a jejích ustanovení je, jak vyplývá i z rozhodnutí předsedy Úřadu v určovacím řízení, trh poskytování služeb centralizovaného zpracování údajů, popř. trh služeb spočívajících ve výměně informací o bonitě a důvěryhodnosti osob, které se teprve na území České republiky vytvářejí, je vstup dalších soutěžitelů na tento trh pro hospodářskou soutěž pouze přínosem.
Skutečnost, že žádná z participujících bank nemá povinnost setrvat v projektu a není ani vyloučena účast kterékoli z bank v jiném podobném projektu, podporuje tvrzení o tom, že Rámcová smlouva ani její ustanovení neumožňují na relevantním trhu neodůvodněné omezení soutěže či její úplné vyloučení.
I v případě zkoumání dopadů na trh poskytování bankovních služeb je nezbytně nutné dojít k závěru, že v důsledku Rámcové smlouvy a všech jejích ujednání není umožněno soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části tohoto trhu, neboť vytvoření Registru naopak soutěž na tomto trhu v důsledku následujících skutečností nepochybně zvýší. Dlouhodobí klienti budou moci využívat produkty pro dlouhodobé a "dobré" klienty i u jiných než "svých" bank. Snížení množství rizikových úvěrů naopak na straně bank umožní zvýšení rozsahu nabízených úvěrových produktů, což povede k zostření konkurenčního boje na straně nabídky.
Závěrem svého vyjádření účastníci řízení vyjadřují přesvědčení, že jsou v daném případě naplněny hmotněprávní podmínky pro povolení individuální výjimky na dobu 5 let.
K účastníky řízení uváděným skutečnostem Úřad v prvé řadě konstatuje, že z dikce ustanovení § 3 odst. 3 zákona vyplývá, že pokud se týká důvod zákazu jen části dohody, je zakázána jen tato část. Pokud však z povahy dohody, jejího obsahu, účelu nebo z okolností, za nichž k ní došlo, vyplývá, že ji nelze od ostatního obsahu oddělit, je zakázaná a neplatná celá dohoda. Pokud tedy protisoutěžní charakter má jen část dohody, podléhá zákazu a neplatnosti podle § 3 odst. 1 zákona pouze tato část, jestliže ostatní části dohody mohou z hlediska zákona obstát s ohledem na jejich obsah a vůli účastníků dohody. Zákaz vyjádřený generální klauzulí je tedy aplikovatelný i jen na jednotlivá ujednání, která jsou součástí širší dohody, pokud je lze obsahově oddělit od celé dohody.
K výše uvedenému Úřad dále uvádí, že z dikce ustanovení § 8 a 9 zákona vyplývá, že v řízení o povolení individuální výjimky ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 zákona Úřad posuzuje vždy povahu konkrétní zakázané dohody, pro níž je výjimka požadována. Pouze v případě, že předmětnou dohodu nelze, s ohledem na její povahu, obsah nebo účel, oddělit od ostatních smluvních ujednání, posuzuje se z hlediska soutěžního práva a především z hlediska splnění všech náležitostí nezbytných pro povolení individuální výjimky ze zákazu dohod celý smluvní systém.
Řízení o povolení individuální výjimky předcházelo řízení určovací, ve kterém se Úřad v souladu s návrhem účastníků řízení podrobně zabýval celým smluvním systémem upravujícím vznik a fungování Bankovního registru klientských informací a neshledal kromě dohody, pro niž je vedeno řízení o povolení individuální výjimky, žádné jiné ujednání způsobilé narušit hospodářskou soutěž. Z rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. R 19-28/2002 vyplývá, že předmětnou dohodu, s ohledem na její povahu, obsah nebo účel, lze od ostatních smluvních ujednání oddělit. Úřad se tedy nemůže ztotožnit s argumentací účastníků řízení, kteří uvedli, že považují předmětná cenová ujednání za integrální součást Rámcové smlouvy a za takové omezení soutěže, které je ve smyslu § 8 písm. b) nezbytným předpokladem k dosažení cíle Rámcové smlouvy ve formě fungování Bankovního registru klientských informací (dále jen "Registr").
Z těchto důvodů se Úřad v rámci posuzování, zda dohoda určená rozhodnutím R 19-28/02 jako zakázaná, splňuje náležitosti povolení individuální výjimky ze zákazu dohod dle § 8 zákona, zabýval informacemi předloženými účastníky řízení ve vztahu k předmětné dohodě.
Důležitým předpokladem pro udělení výjimky je, aby dohoda přispívala ke zlepšení výroby nebo distribuce výrobků nebo k podpoře technického či hospodářského pokroku. Dohoda musí přinášet zřejmé objektivní výhody. Tyto výhody pak musí výrazně převážit nevýhody s ní spojené. Podstatná je tedy otázka zjištění tohoto srovnání (testu). Test znamená porovnání nevýhod kartelu s jeho výhodami. Čím významnější jsou omezení, tím výraznější musí být výhody.
Dohoda bank obsažená v ujednání čl. 4.8.2. ve spojení s Přílohou č. 8 Hlavní rámcové smlouvy je horizontální dohodou o přímém určení ceny ("Price fixing") ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) zákona, jež patří mezi nejzávažnější protisoutěžní ujednání, která mohou způsobit narušení soutěže, a je tedy per se považována za protizákonnou, důkaz porušení zákona je tu založen na existenci samotné dohody. Takové ujednání bez ohledu na podíly soutěžitelů či jiné podmínky nepožívá výhod vynětí ze zákazu dohod pro dohody de minimis (§ 6 odst. 2 písm. a) zákona).
Jde o tzv. "tvrdý kartel" uzavřený na horizontální úrovni, který přímo ovlivňuje samostatné soutěžní chování soutěžitelů, jež jsou ve vzájemném konkurenčním vztahu, a který je způsobilý přivodit protisoutěžní dopady ve formě narušení hospodářské soutěže na příslušném relevantním trhu tím, že nepřiměřeně ztěžuje vstup nových soutěžitelů na takový trh. V důsledku uzavření takové dohody navíc může dojít, s přihlédnutím ke společnému tržnímu podílu jejích účastníků, i ke snížení počtu soutěžitelů na trhu. Následkem této dohody soutěžitelů na horizontální úrovni může být přinejmenším ovlivnění účastníků dohody při jejich samostatném podnikatelském rozhodování. Uzavřením dohody bankovních subjektů o ceně za Úvěrovou zprávu dochází k narušení hospodářské soutěže v cenové oblasti.
Pokud jde o účastníky řízení deklarovaný veřejný zájem na fungování Bankovního registru klientských informací, tento nezahrnuje soukromý zájem zúčastněných bank na hrazení vstupních nákladů a rizik chodu projektu dohodou o přímém určení ceny za Úvěrovou zprávu. Úřad již v rozhodnutí R 19-28/2002 konstatoval, že vzhledem ke skutečnosti, že se v případě uvedeného ujednání mezi bankami jedná o horizontální dohodu o přímém určení ceny, důkaz o porušení zákona je tu založen na existenci samotné dohody. Není proto třeba provádět ani žádné další dokazování týkající se objektivně ospravedlnitelných důvodů.
Další podmínkou pro udělení výjimky je, že dohoda zaručuje spotřebitelům, aby se na výhodách plynoucích z výjimky přiměřeně podíleli. Spotřebiteli v tomto smyslu jsou všichni odběratelé, kteří mají k dohodě vztah. Předmětná dohoda účastníků řízení žádnou z výše uvedených výhod pro spotřebitele (ze zavedení a provozování Bankovního registru klientských informací) neobsahuje a reflektuje pouze zájmy zúčastněných subjektů, tedy bank. Povaha dohody jako tzv. "tvrdého kartelu" navíc nevyžaduje posuzovat, zda jsou jednotlivé důvody stanovení těchto cenových podmínek, tak jak je uvádějí účastníci řízení, objektivně ospravedlnitelné. Podmínky § 8 písm. a) tak předmětná dohoda nesplňuje v plném rozsahu.
V rámci řízení o povolení individuální výjimky ze zákazu dohod je třeba postupovat tak, že i kdyby byly zákonem stanovené předpoklady pro udělení výjimky splněny, nelze výjimku povolit, jestliže zúčastněným soutěžitelům by mělo být uloženo omezení, které není nezbytné k uskutečnění cílů dohody. Z toho vyplývá povinnost v každém případě zkoumat, zda namísto dohody neexistuje jiné řešení, které by nepřinášelo negativní následek. Tato negativní podmínka je aplikací zásady přiměřenosti (proporcionality) v kartelovém právu.
Žádný z účastníky řízení uvedených důvodů, které vedly k přímému určení ceny za Úvěrovou zprávu není možné považovat za dostačující ke splnění náležitostí stanovených v § 8 písm. b), protože samotná povaha dohody jako tvrdého kartelu ve spojení s existencí alternativních úprav předmětu dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je v porovnání s přímým určením ceny, tak jak vyplývá z posuzované dohody účastníků řízení, minimální nebo dokonce žádný, představuje omezení účastníků dohody, které není k dosažení účastníky řízení deklarovaných cílů a výhod vyplývajících za zavedení a fungování Bankovního registru klientských informací nezbytné. Posuzovaná dohoda, která stanovením ceny značně omezila hospodářskou soutěž, představuje omezení, které není nezbytné k dosažení cílů podle písmene a) zákona . Dohoda tak nesplňuje podmínky § 8 písm. b) zákona.
Posledním předpokladem pro povolení výjimky je záruka, že výjimka neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody.
Předmětná dohoda byla určena jako dohoda podléhající zákazu ve smyslu § 3 odst. 2 písmeno a) zákona, neboť jde o ujednání o přímém určení cen. Jde o tzv. "tvrdý kartel" uzavřený na horizontální úrovni, který přímo ovlivňuje samostatné soutěžní chování soutěžitelů, jež jsou ve vzájemném konkurenčním vztahu, a který je způsobilý přivodit protisoutěžní dopady ve formě narušení hospodářské soutěže na příslušném relevantním trhu tím, že nepřiměřeně ztěžuje vstup nových soutěžitelů na takový trh. V důsledku uzavření takové dohody navíc může dojít, s přihlédnutím ke společnému tržnímu podílu jejích účastníků na relevantním trhu, i ke snížení počtu soutěžitelů na trhu. Uzavřením dohody bankovních subjektů o ceně za Úvěrovou zprávu dochází k narušení hospodářské soutěže v cenové oblasti. S ohledem na podíl účastníků řízení na relevantním trhu tak dohoda umožní vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části relevantního trhu, proto nemůže dohoda naplnit podmínku pro povolení individuální výjimky ze zákazu dohod stanovenou v § 8 písm. c) zákona.
Vyhodnocení , jak dohoda, která je předmětem řízení, splňuje podmínky podle § 8 písm. a) až c) zákona:
Z § 9 odst. 2 zákona vyplývá, že Úřad individuální výjimku ze zákazu dohod povolí jen v případě, že dohoda kumulativně splňuje všechny předpoklady podle § 8 písm. a) až c) zákona. Předmětná dohoda především vzhledem ke své povaze horizontální dohody o přímém určení ceny ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) zákona, jež patří mezi nejzávažnější protisoutěžní ujednání, tyto předpoklady nesplňuje. Praxe v EU
Článek 81 odst. 1 písm. a) Smlouvy o založení ES stanoví, že " Se společným trhem jsou neslučitelné a proto zakázané veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a sladěné postupy, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení soutěže na společném trhu, zejména ty, které
přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky.
Z uvedeného ustanovení vyplývá, že určení nákupních nebo prodejních cen anebo jiných obchodních podmínek je zakázáno. Toto ustanovení se vztahuje jak na jakákoliv omezení soutěžitele v určení ceny či jiné obchodní podmínky při uzavírání smluv se třetími stranami, tak na konkrétní smlouvy, ve kterých by byly stanoveny ceny za zboží či služby.
Zakázány jsou smlouvy o stanovení jak pevných cen, tak horních a dolních hranic, orientační ceny, dohody o povinnosti přizpůsobit se cenám jiných soutěžitelů, zřizování cenových ohlašoven, stejně jako dohodnuté cenové vedení. Také fixace cen je zakázána, a to i v případě, že je prováděna zprostředkovaně např. kalkulačními schématy, stanovením rabatů, slev atd.
Pro povolení výjimky podle čl. 81 Smlouvy o založení ES (dříve čl. 85) musí z dohody vyplývat splnění 4 bodů:
Dohoda musí přispívat ke zlepšení výroby nebo distribuce nebo podpoře technického nebo hospodářského rozvoje
Spotřebitel bude mít přiměřený podíl na výhodách, které plynou z dohody.
Dohoda neukládá soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů dohody.
Dohoda nesmí jejím účastníkům umožnit vyloučení hospodářské soutěže na podstatné části trhu zboží.
Související rozhodnutí Evropské komise
V případě Coapi (95/188/EC z 30 ledna 1995), kde Komise posuzovala mj. možnost udělení výjimky k dohodě o minimálních cenách, Komise s odkazem na předchozí legislativu Evropského soudu nejprve uvedla, že dohoda o cenách obecně je velmi vážným omezením hospodářské soutěže, které zakazuje čl. 81 (1). V části rozhodnutí odůvodňující neudělení výjimky se Komise nezabývá detailním rozborem splnění, resp. nesplnění čtyř výše uvedených podmínek podmiňujících udělení výjimky, ale staví svou argumentaci na tom, že se v daném případě jedná o dohodu o minimálních cenách, která je ve své samotné podstatě natolik závažným porušením článku 81 (1), že k ní nelze udělit výjimku podle čl. 81 (3). Svůj závěr Komise dokládá i odkazem na svá předchozí rozhodnutí, potvrzená dokonce Evropským soudem.
V rozhodnutí Frubo ( 74/433/EEC z 25. července 1974), kde Komise posuzovala udělení výjimky ze zakázané dohody podle čl. 81 (3), označila Komise podmínku nezbytnosti omezení soutěže jako klíčovou. Komise v tomto rozhodnutí vyslovila obecný názor, že výjimku ze zakázané dohody nelze udělit, pokud posuzovaná dohoda není nezbytným a jediným, popř. nejlepším prostředkem k dosažení cíle, který takováto dohoda sleduje. Protože dohoda v případu Frubo tuto základní podmínku nutnosti omezení soutěže nesplnila, Komise se již posuzováním dalších kritérií nezbytných pro udělení výjimky ze zakázané dohody nezabývala a výjimku bez dalšího nepovolila.
Stejný způsob argumentace Komise užila například i v případu 89/44/EEC z 12. prosince 1988 ( Net Book Agreements ).
V případu 82/506/EEC z 15. července 1982 ( NSO ) pak Komise znovu potvrdila, že nenaplnění i jen některé z podmínek vyžadovaných článkem 81 (3) je dostačujícím důvodem k nepovolení výjimky ze zakázané dohody.
Ve věci Verband der Sachversicherer e.V. v Commission of the European Communities, rozhodované Evropským soudem (Případ 45/85, rozsudek z 27. ledna 1987), byl posuzován případ německého svazu pojišťoven majetku, který doporučil všem svým členům jednotné výrazné zvýšení cen za účelem stabilizace pojišťovacího trhu.
Evropský soud ve svém rozsudku potvrdil postup Komise, která jednání svazu kvalifikovala jako zakázanou dohodu o cenách. Poté soud posuzoval přípustnost výjimky z takovéto zakázané dohody a potvrdil přitom následující postup Komise:
Komise se nezaměřila na argumentaci svazu pojišťoven, který tvrdil, že zmiňovaný postup (tzn. dohoda o jednotné výši pojistného) volil za účelem zlepšení poskytování služeb a stabilizace pojistného trhu, ale na to, zda-li byl takovýto postup ospravedlnitelný, resp. nezbytný k dosažení takového účelu.
Soud dospěl k závěru, že popisovaná dohoda, která by stanovením ceny značně omezila hospodářskou soutěž, nebyla v žádném případě nezbytnou, resp. nutnou podmínkou k dosažení svazem sledovaného cíle.
Soud tak uzavřel, že nevýhody pro hospodářskou soutěž, které by dohoda přinesla, nejsou ani zdaleka vyváženy výhodami, které by tato dohoda údajně vyvolala, a výjimku nepovolil.
K rozhodnutím Komise, na která účastníci řízení poukazují, Úřad uvádí, že v těchto případech dohody obsahovaly omezení, která neměla dopad na významnou část trhu, popř. jejich dopad nebyl významný a omezení byla pro fungování dohody nezbytná.
Závěr
Z šetření provedeného Úřadem vyplývá, že dohoda účastníků řízení, společností GE Capital Bank, a.s., Česká spořitelna, a.s., Komerční banka, a.s., Československá obchodní banka, a.s. a HVB Bank Czech Republic, a.s., podle níž cena za úvěrovou zprávu pro banky, jež nejsou akcionáři společnosti CBCB-Czech Banking Credit Bureau, a.s. a pro banky, jež se stanou účastníky smlouvy po dni nabytí její účinnosti, bude v průměru o 15 % vyšší než průměrná cena za Úvěrovou zprávu pro účastníky smlouvy, jak je obsažena v článku 4.8.2 a v příloze č. 8 Hlavní rámcové smlouvy o Bankovním registru klientských informací, která podléhá zákazu dohod narušujících soutěž dle § 3 až § 6 zákona, nesplňuje kumulativně podmínky uvedené taxativně v ustanovení § 8 zákona. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Podle ustanovení § 61 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), lze proti tomuto rozhodnutí do 15 dnů po jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
Ing. Jana Konopiská
pověřená řízením odboru
Rozhodnutí obdrží:
Advokátní kancelář
Kocián Šolc Balaštík
JUDr. Pavel Dejl, LL.M., Ph.D
Jindřišská 34
110 00 Praha 1