UOHS S167/2010
Rozhodnutí: S167/2010-13046/2011/460 Instance I.
Věc Možné porušení § 4 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití
Účastníci Ahold Czech Republic, a. s.
Typ správního řízení Významná tržní síla
Typ rozhodnutí splnění závazků navržených pro zajištění ochrany hospodářské soutěže a odstranění závadného stavu
Rok 2009
Datum nabytí právní moci 8. 9. 2011
Dokumenty dokument ke stažení 244 KB



Č. j.: ÚOHS-S167/2010-13046/2011/460

22. srpna 2011


Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. S 167/2009, zahájeném dne 26. května 2010 z moci úřední podle § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 7 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití a § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení § 4 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, jehož účastníkem je společnost Ahold Czech Republic, a.s. , se sídlem Slavíčkova 1a, PSČ 638 00 Brno, IČ 440 123 73, právně zastoupená Mgr. Pavlou Koukalovou, zástupkyní společnosti Ahold Czech Republic, a.s. na pozici Senior Lawyer, vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto

r o z h o d n u t í:

I.
Účastníku řízení, společnosti Ahold Czech Republic, a.s., se sídlem Slavíčkova 1a, PSČ 638 00 Brno, IČ 440 123 73, se ve smyslu § 6 odst. 2 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle, ukládá, aby splnil závazky, které navrhl pro zajištění ochrany hospodářské soutěže a odstranění závadného stavu, a to následujícím způsobem :
Finanční odměnu za předčasné poskytnutí finančních prostředků dodavatelům zemědělských a potravinářských produktů formou uhrazení pohledávky před smluvně dohodnutou lhůtou splatnosti (skonto) bude účastník řízení v případě jejího sjednání se svými dodavateli uplatňovat na základě stanoveného ceníku, který vyhotoví vždy k 1.1. daného roku, přičemž skonto bude uplatňováno na základě písemné žádosti dodavatele o předčasnou úhradu jedné či více pohledávek nebo všech pohledávek dodavatele nebo na základě platně uzavřené smlouvy mezi účastníkem řízení a dodavatelem o předčasné úhradě jedné či více pohledávek nebo všech pohledávek dodavatele, v níž bude výslovně uveden počet dnů, o něž má být úhrada provedena předčasně, jakož i výše skonta za předčasnou úhradu pohledávek. V obou případech bude způsob výpočtu výše skonta zohledňovat počet dní, o něž dojde k předčasné úhradě.

Roční efektivní sazba skonta bude při jednoduchém úročení srovnatelná [obchodní tajemství], přičemž pro období od 1. 6. 2011 do 31. 12. 2011 bude výše finanční odměny požadované účastníkem řízení za předčasné poskytnutí finančních prostředků dodavatelům zemědělských a potravinářských produktů formou uhrazení jejich pohledávky před smluvně dohodnutou lhůtou splatnosti činit [obchodní tajemství] z předčasně hrazené částky za každý den předčasné úhrady, tzn., že roční efektivní sazba pro rok 2011 bude při jednoduchém úročení činit [obchodní tajemství].
Účastník řízení nejpozději do 30. 9. 2011 odstraní ustanovení čl. 2.2 obsahující ujednání o skontu ve Smlouvě o obchodních podmínkách a spolupráci v rámci propagačních akcí, a to ve všech těchto smluvních dokumentech, jež účastník řízení uzavíral se svými dodavateli zemědělských a potravinářských produktů před datem 1. 1. 2011.

II.
Správní řízení sp. zn. S 167/2010 vedené ve věci možného porušení § 4 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, jehož účastníkem je společnost Ahold Czech Republic, a.s., Slavíčkova 1a, PSČ 638 00 Brno, IČ 440 123 73, se v souladu s § 6 odst. 2 téhož zákona zastavuje.

III.
Účastníkovi řízení společnosti Ahold Czech Republic, a.s., Slavíčkova 1a, PSČ 638 00 Brno, IČ 440 123 73 se ukládá, aby Úřad nejpozději do 30. 10. 2011 informoval o splnění svých závazků a předložil typové smlouvy uzavřené se svými dodavateli, seznam dodavatelů, s nimiž jsou uzavřeny a kopie individuálních smluv s jednotlivými dodavateli, pokud se odlišují od typové smlouvy.

IV.
Podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ukládá účastníku řízení, společnosti Kaufland Česká republika v.o.s., se sídlem Pod Višňovkou 25, Praha 4, PSČ 140 00, IČ: 251 10 161, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou
2 500,-Kč (slovy: dva tisíce pět set korun českých).
Náklady jsou splatné ve lhůtě do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.


Odůvodnění


I. Zahájení a průběh správního řízení

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ) zahájil z moci úřední správní řízení dnem 26. 5. 2010, kdy účastníkovi řízení bylo v souladu s § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též správní řád ), ve spojení s § 7 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití (dále jen zákon nebo zákon o významné tržní síle ) a § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně hospodářské soutěže ), doručeno Oznámení o zahájení řízení účastníkovi řízení ze dne 25. 5. 2010 (dále též Oznámení o zahájení řízení ).

2. Účastníkem řízení je společnost Ahold Czech Republic, a.s., Slavíčkova 1a, PSČ 638 00 Brno. Společnost byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 554 dne 16. října 1991. Předmětem jejího podnikání je kromě dalších činností zejména výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona v oblasti maloobchodu.

3. Správní řízení bylo zahájeno na základě informací a podkladů zjištěných před jeho zahájením v rámci sektorového šetření trhu maloobchodního prodeje zemědělských a potravinářských produktů a šetření trhu prodeje pekařských výrobků. Předmět správního řízení byl v Oznámení o zahájení správního řízení vymezen jako jednání účastníka řízení, který požaduje od svých dodavatelů skonto z částky uvedené na faktuře včetně DPH v případech, kdy uhradí fakturu vystavenou dodavatelem zemědělských a potravinářských výrobků před lhůtou splatnosti, čímž může docházet k porušování zákazu jednání obsaženého v příloze č. 5 k zákonu o významné tržní síle. Úřad předmětné jednání účastníka řízení kvalifikoval jako možné porušení § 4 zákona o významné tržní síle.

4. V rámci správního řízení za účelem objasnění skutečností významných pro posouzení možného zneužití významné tržní síly ve smyslu zákona o významné tržní síle si Úřad vyžádal od účastníka řízení informace a podklady týkající se sjednávání a uplatňování skonta. Úřad dále zjišťoval od některých dodavatelů, u nichž účastník řízení uplatnil skonto, informace o realizovaném skontu, způsobu výpočtu a vyúčtování skonta. Dále si Úřad vyžádal informace a podklady od vybraných bank o úrokových sazbách kontokorentních úvěrů a úroků za povolené přečerpání podnikatelského účtu a od faktoringových společností informace o úrokových sazbách za profinancování postoupených pohledávek a poplatcích za správu pohledávek a vedení salda. Ke zjištění situace na trhu byly od Českého statistického úřadu vyžádány informace ke stanovení celkového objemu relevantního trhu a od konkurentů účastníka řízení informace o jejich nákladech a tržbách za prodané zboží.

5. Sdělením Úřadu ze dne 5. 1. 2011 (doručeno dne 10. 1. 2011) byl blíže specifikován předmět správního řízení sp. zn. S 167/2010 jako jednání účastníka řízení, který své dodavatele smluvně zavazuje a uplatňuje u nich platbu skonta, a to z částky uvedené na faktuře včetně DPH v případech, kdy uhradí fakturu vystavenou dodavatelem zemědělských a potravinářských produktů před lhůtou splatnosti, čímž může docházet k porušování zákazu jednání obsaženého v Příloze č. 5 odst. 1 odr. 1 a odr. 2 zákona o významné tržní síle.

6. Dne 26. 4. 2011 zaslal Úřad účastníku řízení v souladu s § 21b zákona o ochraně hospodářské soutěže výhrady k posuzovanému jednání (dále též Sdělení výhrad ). Tyto výhrady k posuzovanému jednání byly účastníku řízení doručeny dne 27. 4. 2011. Ve Sdělení výhrad Úřad shrnul základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a současně odkázal na hlavní důkazy o nich obsažené ve správním spise.

7. V reakci na Sdělení výhrad účastník řízení požádal o schůzku za účelem předběžného projednání závazků, jež zamýšlel navrhnout, která se uskutečnila dne 9. 5. 2011 ve spojení s nahlížením do spisu.

8. Dopisem ze dne 11. 5. 2011 (doručeno faxem dne 12. 5. 2011 a následně poštou dne 13. 5. 2011) zaslal účastník řízení Úřadu přípis Návrh závazků dle § 6 odst. 2 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití a požádal, aby Úřad navržený závazek obsažený v tomto přípise přijal a správní řízení zastavil.

9. Úřad dopisem ze dne 19. 5. 2011 účastníku řízení sdělil, že jeho navržené závazky nejsou v rozporu s představou Úřadu o nápravě závadného stavu popsaného ve Sdělení výhrad, některé body však požadoval podrobněji upřesnit. Účastník řízení svůj návrh závazků upřesnil podáním ze dne 31. 5. 2011.

10. Dopisem ze dne 9. 6. 2011 Úřad účastníku řízení sdělil, že jím navržené závazky považuje za dostatečné pro ochranu hospodářské soutěže.

11. Vzhledem k tomu, že Úřad navržené závazky přijal a akceptoval v plném rozsahu, nevyzval účastníka řízení ve smyslu § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, k seznámení s podklady rozhodnutí a možnosti vyjádřit se k těmto podkladům před vydáním rozhodnutí v daném správním řízení. Úřad však podotýká, že účastník řízení v průběhu správního řízení opakovaně nahlížel do spisu, naposledy po obdržení Sdělení výhrad dne 9. 5. 2011 a byl seznámen s kompletní spisovou dokumentací.

12. Účastník řízení v průběhu správního řízení vyjádřil své námitky jak k aplikaci jednotlivých ustanovení zákona o významné tržní síle, tak k samotnému principu skonta. Vzhledem k tomu, že účastník řízení navrhl závazky, které Úřad akceptoval, není třeba se dle názoru Úřadu se vznesenými námitkami účastníka řízení blíže vypořádat.

II. Zjištěné skutečnosti

13. Na základě informací a podkladů shromážděných ve správním spise, zejména informací, které obdržel od účastníka řízení na základě žádostí o poskytnutí informací a podkladů, Úřad níže shrnuje svá skutková zjištění.

14. Účastník řízení uzavíral s dodavateli zemědělských a potravinářských produktů smlouvu s názvem Smlouva o základních podmínkách prodeje a dodávání produktů (dále též Smlouva o základních podmínkách prodeje ) [obchodní tajemství]. Dále se svými dodavateli uzavíral Smlouvu o obchodních podmínkách a spolupráci v rámci propagačních akcí (dále jen Smlouva o obchodních podmínkách ) [obchodní tajemství] .

15. Dle svého vyjádření zaslal účastník řízení pro rok 2010 všem dodavatelům zemědělských a potravinářských produktů se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky dopis, ve kterém navrhl uzavření nové Smlouvy o obchodních podmínkách, v níž je s účinností od [obchodní tajemství] . Tento dopis se stal základem pro následná obchodní jednání s jednotlivými dodavateli o uzavření Smlouvy o obchodních podmínkách pro rok 2010.

16. Ustanovení o skontu bylo obsaženo v čl. 2.2 Smlouvy o obchodních podmínkách, z něhož vyplývalo, že [obchodní tajemství]. Pojem skonto byl blíže specifikován v čl. 6.2 této smlouvy jako, cit.: [obchodní tajemství] konec citace. Termín včasná platba je účastníkem řízení nejasně používán. Např. ve Smlouvě o obchodních podmínkách uzavřené se společností Hanácká kyselka s.r.o. bylo uvedeno, že [obchodní tajemství]. Také účastník řízení se ve svém podání ze dne 17. 6. 2010 vyjádřil, že skonto ve smyslu obchodních podmínek je [obchodní tajemství] . [1] Rovněž ze způsobu uplatňování skonta vyplývajícího ze souboru dodavatelských faktur za měsíc březen 2010 [2] je zřejmé, že skonto bylo účastníkem řízení uplatněno [obchodní tajemství]. S ohledem na tato zjištění Úřad chápe skonto jako slevu z kupní ceny produktů, pokud dojde k předčasné úhradě, tj. před datem splatnosti faktury. Skonto se vypočítávalo [obchodní tajemství].

17. Skonto bylo vyjádřeno jako [obchodní tajemství]. Z vyžádaných podkladů a informací vyplynulo, že se pohybovalo v rozmezí od [obchodní tajemství] do [obchodní tajemství] . [3] Společnost Ahold měla nastavený systém plateb tak, aby faktury dodavatelů zemědělských a potravinářských produktů byly uhrazeny [obchodní tajemství]. Konkrétní den úhrady se dle sdělení účastníka řízení lišil [obchodní tajemství].

18. Dle sdělení účastníka řízení bylo skonto sjednáno s cca [obchodní tajemství] všech jeho dodavatelů zemědělských a potravinářských produktů. Účastník řízení dále upřesnil, že skonto je cit. : [obchodní tajemství] , konec citace. [4] Účastník řízení dále uvedl, že obdržel v období od 1. 2. 2010 do 31. 8. 2010 od dodavatelů zemědělských a potravinářských produktů slevy ve formě skonta v celkové výši [obchodní tajemství].

19. Z podkladů získaných v rámci správního řízení vyplynulo, že účastník řízení uplatňoval skonto [obchodní tajemství] v závislosti na [obchodní tajemství]. Účastník řízení hradil své pohledávky [obchodní tajemství]. Účastník řízení [obchodní tajemství]. V případě, [obchodní tajemství] .

20. Ke zkrácení lhůty splatnosti faktur na 30 dnů a zavedení skonta Úřad rovněž získal vyjádření některých dodavatelů účastníka řízení, kteří považovali skonto za nepřiměřené ve vztahu k hodnotě poskytnuté služby [5] a za finančně poškozující dodavatele mnohem více než původní delší splatnost. [6]

21. Pro zhodnocení výše aplikovaného procentního podílu (skonta) z hodnoty předčasně uhrazené pohledávky si Úřad od účastníka řízení vyžádal podklady a informace pro zjištění přibližné výše průměrné roční úrokové sazby, za kterou je předčasná úhrada realizována. Za tímto účelem si Úřad vyžádal přehled všech faktur, které byly uhrazeny v průběhu března 2010 a u nichž bylo realizováno skonto. Tento přehled (cca [obchodní tajemství] ) obsahoval u každé faktury IČ dodavatele, jeho název, číslo faktury, datum zdanitelného plnění uvedeného na faktuře, částku úhrady, částku skonta a datum platby. Vzhledem k tomu, že účastník řízení v předloženém seznamu neuvedl u jednotlivých dodavatelů smluvní výši skonta, Úřad tento údaj doplnil z již dříve poskytnutého seznamu dodavatelů [7] , s nimiž bylo sjednáno skonto a v němž byla jeho výše uvedena, případně tento údaj dopočítal. Za datum splatnosti považoval Úřad dle informace účastníka řízení [obchodní tajemství]. [8] U jednotlivých faktur poté Úřad vypočetl roční úrokovou sazbu, která odpovídala výši uplatněného skonta. Výše roční úrokové sazby je odvislá [obchodní tajemství].

22. Pro následný výpočet přibližné průměrné roční výše úroku aplikovaného za předčasnou úhradu očistil Úřad předložený seznam o položky s nulovou výší skonta (jednalo se o faktury, u nichž skonto nebylo uplatněno) a o položky, u nichž došlo k datu uskutečnění zdanitelného plnění již v roce 2009, a to z důvodu zohlednění smluvních podmínek pouze za rok 2010.

23. Soubor faktur předložený účastníkem řízení obsahoval také dobropisy, v nichž bylo kromě základní částky dobropisováno také již dříve uplatněné skonto. Vzhledem k tomu, že počet dní předčasné úhrady původní faktury, za které bylo skonto uplatněno, nesouvisí s počtem dní předčasného započtení dobropisované částky, Úřad do šetřeného souboru tyto faktury nezahrnul.

24. Při stanovení data splatnosti na [obchodní tajemství], došlo dle výpočtu Úřadu u některých faktur [obchodní tajemství]. Na dotaz Úřadu poskytl účastník řízení k této skutečnosti vysvětlení, že se jedná [obchodní tajemství] . [9] Počet těchto případů je však dle sdělení účastníka řízení marginální, pohybující se v rozmezí [obchodní tajemství]. Úřad tedy tyto položky do šetřeného souboru nezahrnul, neboť by zkreslovaly následný výpočet průměrné roční výše úroku u realizovaného skonta. Pokud u některých dalších položek [obchodní tajemství], vychází Úřad z informace účastníka řízení, že počet těchto případů je zanedbatelný a konstatuje, že při výše uvedeném procentu případů má tato skutečnost na následný výpočet průměrné roční výše úroku nepatrný vliv, dle odhadu Úřadu max. v řádu [obchodní tajemství].

25. U některých faktur v předloženém souboru představovalo vypočtené skonto [obchodní tajemství] . Vzhledem k tomu, že počet těchto faktur nebyl významný a nepředstavoval systémové pochybení, Úřad je ve prospěch účastníka řízení do výběrového souboru nezahrnul.

26. Po očištění předloženého souboru o výše uvedené sporné faktury, dosáhl výběrový soubor celkem [obchodní tajemství] položek. Takto vytvořený soubor je dle názoru Úřadu dostatečně reprezentativní, aby závěry z něj učiněné mohly být korektně vztaženy na uplatňování skonta v období od 1. 2. 2010 do 31. 12. 2010. Z výše uvedeného souboru vyplývá, že průměrná roční úroková sazba činila [obchodní tajemství] a pohybovala se v intervalu [obchodní tajemství]. Počet dní, o který byly dodavatelské faktury dříve uhrazeny, se pohyboval v intervalu [obchodní tajemství], přičemž průměrná doba, o kterou byly faktury dříve uhrazeny byla [obchodní tajemství] .

27. Za účelem posouzení přiměřenosti průměrné roční výše úroku realizovaného skonta si Úřad vyžádal od tří bankovních ústavů informace o úrokových sazbách poskytovaných kontokorentních úvěrů podnikatelským subjektům a o výši úroků za povolené přečerpání podnikatelského účtu. Od čtyř faktoringových společností byly vyžádány informace o úrokových sazbách za profinancování postoupených pohledávek a poplatcích za správu pohledávek a vedení salda. Úřad zvolil toto porovnání, neboť pro podnikatelské subjekty představuje kontokorentní úvěr/povolené přečerpání bankovního účtu či postoupení pohledávky faktoringovým společnostem, a tím její dřívější úhrada, reálnou alternativu k možnosti získání finančních prostředků formou předčasné úhrady pohledávky za strany odběratele.

28. Z poskytnutých údajů vyplynulo, že maximální výše roční úrokové sazby kontokorentního úvěru či roční úrokové sazby za povolené přečerpání účtu byla v daném období v rámci šetřených bankovních subjektů sjednána ve výši 16,25 %. Nejvyšší roční úroková sazba uplatňovaná obeslanými faktoringovými společnostmi za financování pohledávek činila 6,07 %. Faktoringové společnosti dále účtují poplatky za správu pohledávek a vedení salda, a to ve formě úroku z postoupené pohledávky. Tento poplatek není odvislý od počtu dní, o které je pohledávka předčasně uhrazena, ale je ve fixní dohodnuté výši. Nejvyšší zjištěný poplatek byl ve výši 2 %. Úřad pro porovnání roční úrokové sazby aplikované účastníkem řízení vzal u faktoringových společností v úvahu pouze výši úrokové sazby za profinancování postoupených pohledávek, neboť faktoring je služba s přidanou hodnotou a faktoringový poplatek představuje odměnu např. za správu pohledávek, vedení salda a další služby nesouvisející s úrokem za předčasné splacení pohledávky. Ze zjištěných skutečností vyplývá, že nejvyšší zjištěná roční úroková sazba u šetřených subjektů za poskytnutí finančních prostředků byla ve výši 16,25 %, a to ve formě povoleného přečerpání podnikatelského účtu. Průměrná roční úroková sazba aplikovaná účastníkem řízení za předčasnou úhradu pohledávek ve výši [obchodní tajemství]. I když Úřad neoslovil všechny bankovní instituce, zastává názor, že údaje získané od tří největších bankovních ústavů zastávajících významný podíl na trhu poskytování služeb v oblasti podnikatelských účtů jsou dostatečně reprezentativní. Úřad přitom nevylučuje, že některé bankovní ústavy mohou poskytovat podnikatelským subjektům u kontokorentního úvěru či za povolené přečerpání účtu i vyšší roční úrokovou sazbu, není však pravděpodobné, že by rozdíl od nejvyšší Úřadem zjištěné sazby představoval více než 1 -2 %.

III. Právní úprava významné tržní síly odběratele
Významná tržní síla
29. Významná tržní síla je definována prostřednictvím právních norem obsažených v § 3 zákona o významné tržní síle, které tvoří jeden systematický celek . V § 3 odst. 1 zákona je významná tržní síla popisována jako určité postavení, které vzniká v důsledku určité situace na trhu, jejímž následkem je stav závislosti dodavatele na určitém odběrateli a možnost vynutit si jednostranně výhodné obchodní podmínky vůči dodavateli. V § 3 odst. 2 zákona jsou demonstrativně stanovena kritéria pro posuzování významné tržní síly, a to struktura trhu, překážky vstupu na trh, tržní podíl dodavatele a odběratele, jejich finanční síla, velikost obchodní sítě odběratele, velikost a umístění jeho jednotlivých prodejen. V § 3 odst. 3 zákona je konstruována vyvratitelná domněnka existence významné tržní síly odběratele, jehož čistý obrat přesáhne 5 mld. Kč. Východiskem pro objasnění a ujasnění významu těchto právních norem obsažených ve třech odstavcích právního textu je nejen jazykový výklad jednotlivých právních norem (tj. izolovaný pohled), ale zejména systematický, teleologický a historický výklad těchto právních norem jako významového celku tak, aby byl naplněn smysl a účel zákona.

30. Systematickým a teleologickým výkladem nelze dospět k jinému závěru než, že jednotlivé odstavce nepředstavují samostatné hypotézy právní normy, při jejímž splnění je dána existence významné tržní síly odběratele. Ustanovení § 3 obsahuje dvě základní hypotézy pro vymezení významné tržní síly, a to v § 3 odst. 3 a v § 3 odst. 2, které jsou ve vzájemném vztahu alternativní posloupnosti.

31. Při zjišťování, zda jsou naplněny stanovené hypotézy právní normy pro učinění závěrů o kvalifikaci tržní síly odběratele, je rozhodující posouzení situace na daném trhu poptávky a nabídky, a to pomocí aplikace tzv. testu významné tržní síly. V první fázi testu je v souladu s § 3 odst. 3 zákona posuzováno splnění první hypotézy jako zákonné podmínky existence významné tržní síly, kterou je výše čistého obratu odběratele nad 5 mld. Kč. Ustanovení § 3 odst. 3 je v souladu se smyslem a účelem zákona nezbytné vykládat tak, že pokud obrat odběratele přesahuje 5 mld. Kč, je jeho tržní síla kvalifikována jako významná, tzn. že se může chovat ekonomicky nezávisle na svých dodavatelích, a je tudíž presumován její následek na trhu popsaný v § 3 odst. 1 zákona, tj. že odběratel má jednostranně výhodnou vyjednávací pozici vůči svým dodavatelům. Tato zákonná domněnka je konstruována jako vyvratitelná, tzn., že odběratel může prokázat opak. Břemeno tvrzení a důkazní břemeno o prokázání opaku nese odběratel, tzn., že má možnost tvrdit a prokázat rozhodné skutečnosti, které vyvracejí existenci významné tržní síly. Neexistence významné tržní síly je prokázána v případě, že Úřad na základě zákonných kritérií pro posuzování významné tržní síly uvedených v § 3 odst. 2 zákona po zhodnocení tvrzení a důkazů ze strany odběratele kvalifikuje situaci na trhu tak, že nemůže vést ke stavu, že odběratel se nachází v jednostranně výhodné vyjednávací pozici vůči svým dodavatelům. V opačném případě, tj. pokud obrat odběratele nepřesahuje 5 mld. Kč, nastává druhá fáze testu významné tržní síly, a to posuzování druhé hypotézy, tj. situace na trhu prostřednictvím kritérií stanovených v § 3 odst. 2 zákona. Výsledkem posuzování situace na trhu je zjištění, zda tržní síla odběratele může vést k závislosti dodavatelů na tomto odběrateli a jeho jednostranně výhodné vyjednávací pozici vůči jeho dodavatelům. V kladném případě je tržní síla odběratele kvalifikována jako významná a i pro takového odběratele platí pravidla v zákoně stanovená. Není-li posouzena tržní síla odběratele jako významná, do působnosti zákona vztahy tohoto odběratele s jeho dodavateli nespadají.

32. Pokud je tržní síla odběratele kvalifikována na základě provedeného testu jako významná, jedná se o objektivní koncept, který se nemění dle vztahů s jednotlivými dodavateli.

33. K zákonné podmínce existence významné tržní síly v § 3 odst. 3 zákona tj. výši čistého obratu odběratele nad 5 mld. Kč Úřad uvádí, že ačkoliv ustanovení neobsahuje výslovně vymezení časového období, za které se obrat počítá, nejde o výkladovou a aplikační nejasnost takové intenzity, že by zásadně ovlivňovala nejistotu odběratele v tom, zda disponuje významnou tržní sílou či nikoliv. Pojem čistý obrat a účetní období, které s jeho vymezením nedílně souvisí, je znám každému podnikateli, který je účetní jednotkou podle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví (dále jen zákon o účetnictví ). Zákon o ochraně hospodářské soutěže rovněž používá pojem čistý obrat, a to v ustanovení § 13 a § 14 ve vztahu k problematice spojování soutěžitelů, jež odkazuje na definici čistého obratu v zákoně č. 563/1991 Sb. o účetnictví, a dále v ustanovení § 22a, § 22c pro účely výpočtu pokuty za porušení zákona. Čistý obrat je vždy počítán za poslední ukončené účetní období. Zákon o významné tržní síle je právním předpisem, který lze označit jako úpravu soutěžněprávního charakteru, neboť jeho cílem je ochrana férového soutěžního prostředí na všech úrovních trhu, kde může docházet ke zneužívání významné tržní síly odběratele. Použitím logického výkladu argumentem a simili lze pojem čistý obrat vyložit na základě úpravy obsažené v zákoně o účetnictví a v zákoně o ochraně hospodářské soutěže a dospět k závěru, že výše čistého obratu je počítána za poslední ukončené účetní období odběratele, tj. kalendářní či hospodářský rok. Výkladem teleologickým lze dále dovodit, že pokud by úmyslem zákonodárce bylo stanovit odlišné období pro výpočet čistého obratu, než je obecně známo, stanovil by zákon toto období explicitním způsobem. Stejně tak není v zákoně výslovně stanoveno, že by se čistý obrat měl počítat odlišným způsobem, než je stanoveno v zákoně o účetnictví, tj. do čistého obratu zahrnovat pouze výnosy, které se týkají jen zemědělských a potravinářských produktů. Proto platí, že se při výpočtu čistého obratu postupuje podle § 20 odst. 1 a) bod 2 zákona o účetnictví, tj. počítají se veškeré výnosy odběratele za účetní období.

34. Úřad je toho názoru, že zákon při vymezení institutu významné tržní síly nevychází z konceptu ekonomické závislosti, který je založen na zjišťování individuálních vztahů odběratelů a dodavatelů . Ani v případě použití pouze doslovného jazykového výkladu ustanovení § 3 odst. 1 nelze dovodit, že by se významná tržní síla odběratele rovnala ekonomické závislosti dodavatele. Úřad také vychází z teleologického výkladu ustanovení, dle kterého by v případě přijetí konceptu ekonomické závislosti při aplikaci zákona o významné tržní síle došlo k tomu, že zákonem stanovená pravidla (např. 30 denní lhůta splatnosti finančních závazků odběratele a zákaz finančních plnění bez protihodnoty či ve výši nepřiměřené) by platila pouze pro dodavatele ekonomicky závislé a nikoliv pro ostatní odběratele, což by ve svém důsledku znamenalo diskriminaci těchto ostatních dodavatelů a negativní dopad na soutěžní prostředí na dodavatelském trhu. Z tohoto důvodu také zákon nestanovil kritéria posuzování ekonomické závislosti, protože se nejedná o posuzování ekonomické závislosti, ale o posuzování významné tržní síly, pro kterou kritéria stanovil.

IV. Situace na trhu

35. Za účelem posouzení jednání účastníka řízení a jeho zhodnocení z hlediska zákona bylo třeba popsat a zhodnotit relevantní trh/trhy, na kterém účastník řízení působí a na kterém se účinky jeho jednání projevují.

36. Trhem se obecně rozumí prostorový a časový souběh nabídky a poptávky po zboží, službách a výkonech, které jsou z hlediska uspokojování určitých potřeb jejich uživatelů shodné nebo vzájemně zastupitelné. Relevantní trh se vymezuje z hlediska věcného a geografického. Z hlediska času se relevantní trh zkoumá pouze v případě, když v konkrétním okamžiku nebo období jsou soutěžní podmínky výrazně jiné v obdobích ostatních.
Trh maloobchodního prodeje
37. Účastník řízení je soutěžitel zabývající se maloobchodním prodejem potravinářského a nepotravinářského spotřebního zboží, které uspokojuje zejména každodenní potřeby zákazníků, souhrnně také nazývané zbožím denní potřeby.

38. Vzhledem k tomu, že zákon se zabývá možným deliktním jednáním při prodeji potravinářských a zemědělských produktů, analyzuje dále Úřad pouze typy prodejen, v sortimentu jejichž prodeje jsou potraviny a do své analýzy nezahrnuje specializované prodejny s nepotravinářským zbožím denní potřeby jako např. drogérie, papírnictví atd.

39. Maloobchodní prodej potravinářských a zemědělských produktů je uskutečňován ve velkoformátových prodejnách zboží denní potřeby s převahou potravin, jako jsou hypermarkety, supermarkety a diskontní prodejny, v ostatních maloformátových prodejnách s obdobnou skladbou sortimentu, byť v menší druhovosti.

40. Potravinářské a zemědělské produkty jsou prodávány také ve specializovaných prodejnách, jako jsou pekařství, řeznictví, prodejny sýrů, lahůdek, trhy se zeleninou apod. , omezeně také v kioscích a v prodejnách u čerpacích stanic. Vzhledem k tomu, že sortiment těchto specializovaných prodejen není svým rozsahem zaměnitelný se sortimentem velkoformátových a maloformátových maloobchodních prodejen prodávajících zboží denní potřeby s převahou potravin, nekonkurují jim svým specializovaným sortimentem v plném rozsahu a spadají tedy do samostatných relevantních trhů.

41. Maloobchodní prodejny prodávající zboží denní potřeby s převahou potravinářského zboží se dělí na dvě základní skupiny. Do první spadají hypermarkety [10] , supermarkety [11] a diskontní prodejny, pro které je typická značná velikost prodejní plochy. Supermarkety a hypermarkety nabízejí kromě potravin (tzv. kategorie food ), také blízký doplňkový sortiment, jako např. toaletní potřeby, kosmetiku a čistící prostředky (tzv. kategorie near food ) a zejména hypermarkety rovněž další nepotravinářské zboží, jako např. textil, nářadí, hračky či domácí spotřebiče (kategorie non food II ). Diskontní prodejny mají užší sortiment i v nabídce potravin a z ostatního nepotravinářského zboží nabízejí pouze kategorii near food .

42. Druhou skupinou maloobchodních prodejen s převahou potravinářského zboží jsou maloformátové prodejny s prodejní plochou neodpovídající kategorii supermarketu. Jedná se o menší samoobslužné prodejny, v menších městech a obcích často figurující pod značkou COOP a další maloobchodní prodejny potravin a doplňkového sortimentu s pultovým prodejem. I tyto typy prodejen nabízejí kromě potravinářského zboží také kategorii zboží near food .

43. V oblasti maloobchodních prodejen velkých formátů s převahou potravinářského zboží působí na trhu České republiky 8 obchodních řetězců provozující rozsáhlé sítě supermarketů a hypermarketů a diskontních prodejen . Jedná se o společnosti Ahold Czech Republic a.s., Billa spol. s r.o., Globus ČR, a.s., Kaufland Česká republika v.o.s., Lidl Česká republika v.o.s., Penny Market s.r.o., SPAR Česká obchodní společnost s.r.o. a Tesco Stores ČR a.s.

44. Dalšími významnými maloobchodními prodejci jsou provozovatelé sítí menších prodejen, které disponují jak prodejnami typu supermarketu, tak i prodejnami menších formátů, např. společnost Hruška spol. s r.o., PRAMEN a.s., sítě maloobchodních prodejen vlastněné českými a moravskými družstvy, které často provozují maloobchodní prodej pod značkou COOP, společnost PR Market, s.r.o. a další.

45. Dle rozhodovací praxe Evropské komise a Úřadu je vymezován maloobchodní trh prodeje zboží denní potřeby jako samostatný společný trh prodejen velkých formátů, a to hypermarketů, supermarketů a diskontních prodejen . [12] Dle názoru Úřadu je však třeba pro zhodnocení deliktního jednání dle zákona o významné tržní síle posoudit situaci na trhu v širším kontextu, a to včetně maloobchodních prodejen s převahou potravinářského zboží malých formátů, a to za účelem porovnání tržního postavení účastníka řízení a převážné většiny jeho konkurentů.

46. Vzhledem k věcné působnosti zákona, který se vztahuje pouze na prodej zemědělských a potravinářských produktů je pro účely správního řízení posuzováno postavení účastníka řízení na trhu maloobchodního prodeje potravinářského zboží v prodejnách zboží denní potřeby s převahou potravinářského zboží .
Trh nákupu
47. Ve správním řízení je posuzováno jednání účastníka řízení vůči jeho dodavatelům. Z toho důvodu je třeba také zhodnotit postavení účastníka řízení na trhu nákupu. Producenti zemědělských a potravinářských výrobků prodávají své výrobky odběratelům, mezi něž patří velkoobchodníci, maloobchodníci, prodejny typu cash & carry , specializované prodejny a další výrobci potravinářského zboží, kteří nakupují potravinářské produkty pro výrobu svých vlastních produktů, v omezené míře nakupují přímo od výrobců také jiné podnikatelské subjekty, jako např. restaurační zařízení.

48. Vzhledem k tomu, že zákon definuje dodavatele, jako soutěžitele, který dodává zboží a služby odběrateli za účelem prodeje a odběratele jako soutěžitele, který odebírá zboží za účelem dalšího prodeje, nezabýval se Úřad při posuzování nákupního trhu dodávkami potravinářských a zemědělských produktů dalším výrobcům pro jejich následné zpracování.

49. Nákup potravinářských a zemědělských výrobků určených pro další prodej je uskutečňován v několika úrovních, které se prolínají. Zemědělské a potravinářské produkty jsou za účelem dalšího prodeje nakupovány od výrobců přímo maloobchodními prodejci, dále velkoobchodními společnostmi, které je dodávají maloobchodním prodejcům, případně dalším velkoobchodním prodejcům a subjektům působícím mimo velkoobchodní a maloobchodní prodej potravinářského zboží, jako jsou restaurační zařízení, školní jídelny apod. Významná část potravinářských a zemědělských produktů je dovážena.

50. V oblasti nákupu potravinářského zboží jsou maloobchodní řetězce velkých formátů významnými soutěžiteli. Je pro ně typické, že ve velké míře odebírají zboží přímo od výrobců. Zatímco obchodní sítě s menšími formáty prodejen a menší maloobchodníci větší část sortimentu nakupují od velkoobchodníků. Kromě maloobchodních řetězců velkých formátů zastává v oblasti nákupu potravinářského zboží významné postavení také společnost MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o., což je obchodník provozující prodejny typu cash & carry velkých formátů, které nabízejí obdobný sortiment jako supermarkety a hypermarkety a prodává také vlastní značky. Prodejny typu cash & carry jsou specifické tím, že do nich mají přístup pouze podnikatelské subjekty a další právnické osoby jako např. nemocnice, školy a orgány státní správy, jimž byla provozovatelem prodejny typu cash & carry vydána zákaznická karta opravňující je k nákupu v dané prodejně či jejich síti, zatímco běžnému konečnému zákazníku (nepodnikateli) jsou uzavřeny.

51. Významnými soutěžiteli na trhu nákupu potravin jsou také nákupní centrály COOP Centrum družstvo a COOP MORAVA s.r.o., které sjednocují nákupní aktivity spotřebních družstev v Čechách a na Moravě provozujících obchodní sítě se zbožím denní potřeby s převahou potravin. Působnost aliance je však neuzavřená a nakupuje zboží i pro nečlenské právnické osoby.

52. Dle judikatury Evropské Komise a Úřadu se trh nákupu obvykle vymezuje prostřednictvím samostatných relevantních trhů tvořených jednotlivými výrobkovými skupinami, jako jsou např.: 1. chléb a pečivo, 2. mléčné výrobky, 3. nealkoholické nápoje, 4. horké nápoje, 5. sladkosti atd . [13] Vzhledem k tomu, že praktiky posuzované v tomto správním řízení jsou s dodavateli sjednávány a vůči nim uplatňovány bez ohledu na zařazení jejich sortimentu považuje Úřad za dostačující posuzovat postavení účastníka řízení na souhrnném trhu nákupu potravinářského zboží určeného pro další prodej.

53. Pro účely definování trhu nákupu potravin je rozhodující, pro jaké účely je konečný výrobek dodáván. Logistika, balení výrobků a obchodní strategie dodavatele konkrétních produktů je ovlivněna tím, jaký odběratel a v jakém množství nakupovaný produkt odebírá. Pro dodávky výrobků určených pro maloobchodní prodej je typická jejich pravidelnost, větší množství a balení vhodné pro maloobchodní prodej, což např. odlišuje balení potravinářských produktů určených pro restaurační zařízení, školní jídelny, nemocnice apod., které jsou dodávány těmto subjektům převážně velkoobchodními prodejci. Vzhledem k této odlišnosti nezahrnul Úřad takto balené produkty do objemu potravinářských a zemědělských produktů určených konečnému spotřebiteli a vymezil trh nákupu pro účely tohoto správního řízení jako trh nákupu potravinářského zboží určeného pro maloobchodní prodej , přičemž do posouzení tohoto trhu zahrnuje na straně nákupu také velkoobchodníky, kteří nakupují zboží určené pro maloobchodní prodej a v celkovém objemu tohoto trhu zohledňuje také dovoz potravinářských a zemědělských produktů, které jsou určeny pro maloobchodní prodej.
Geografické a časové vymezení relevantního trhu
54. Účastník řízení provozuje více než 280 prodejen typu supermarket a hypermarket, jejichž síť pokrývá celou Českou republiku. Z toho vyplývá, že účastník řízení je významný soutěžitel na celostátním trhu maloobchodního prodeje potravinářského zboží. Vzhledem k tomu, že účastník řízení se v rámci sektorového šetření vyjádřil, že podmínky nákupu zemědělských a potravinářských produktů jsou s jednotlivými dodavateli sjednávány [obchodní tajemství ] a praktika posuzovaná v daném správním řízení je uplatňovaná [obchodní tajemství] , posuzuje dále Úřad postavení účastníka řízení na celostátním trhu.

55. Z hlediska časového se jedná o trh trvalý, neboť prodej i nákup potravinářské zboží se děje kontinuálně, i když některý sortiment má sezónní charakter. Z hlediska časového posuzování trhu se nejedná o podstatnou část sortimentu .

V. Postavení účastníka řízení na trhu

56. Významnou tržní sílu má odběratel, jehož čistý obrat za předchozí ukončené účetní období přesáhne 5 mld. Kč (viz bod 31 až 33), není-li prokázán opak. Pokud je odběratel toho názoru, že významnou tržní sílou nedisponuje, je dle konstrukce zákona na odběrateli, aby tvrdil a prokázal rozhodné skutečnosti, které vyvracejí existenci jeho významné tržní síly (viz bod 29 až 34).

57. Úřad vyhodnotil účastníka řízení jako odběratele ve smyslu zákona, neboť je soutěžitelem, a odebírá zboží za účelem dalšího prodeje v rámci předmětu jeho podnikání, jímž je mimo jiné obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona v oboru činnosti maloobchod.

58. Za účelem posouzení postavení účastníka řízení na trhu Úřad aplikoval test významné tržní síly (viz bod 31), jehož výsledkem bylo zjištění, že čistý obrat účastníka řízení za účetní období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009 činil [obchodní tajemství ] [14] a za období od 1. 2. 2010 do 31. 7. 2010 dle účastníka řízení činil orientačně [obchodní tajemství] [15] . Zjištěný čistý obrat odběratele za ukončené účetní období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009 přesahoval 5 mld. Kč, a navíc přesahoval 5 mld. i za období od 1. 2. 2010 do 31. 7. 2010. Úřad tedy důvodně předpokládal, že i za celé účetní období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 bude vyšší než 5 mld. Kč. Vzhledem k těmto skutečnostem Úřad konstatoval naplnění zákonné podmínky existence významné tržní síly ve smyslu § 3 odst. 3 zákona. Údaje o obratu byly ve správním řízení vyžadovány v průběhu roku 2010, kdy byly známy údaje za rok 2009. Vyžádání nových zpřesňujících údajů o obratu dosaženém za rok 2010 by bylo možné učinit až v druhé polovině roku 2011, což by zbytečně prodloužilo dobu vedení správního řízení a bylo vzhledem k přijetí závazků ze strany účastníka řízení nadbytečné.

59. Vzhledem k tomu, že účastník řízení nepředložil Úřadu žádná jiná relevantní tvrzení o rozhodných skutečnostech, jež by vyvracely existenci významné tržní síly, a která by prokázal, Úřad dospěl k závěru, že účastník řízení je odběratelem s významnou tržní sílou a platí presumpce následku na trhu popsaná v § 3 odst. 1 zákona, tj. že má jednostranně výhodnou vyjednávací pozici vůči svým dodavatelům.

60. Přestože Úřad dospěl k závěru, že se účastník řízení prokazatelně nachází v postavení významné tržní síly vůči svým dodavatelům, neboť byla splněna zákonná podmínka významné tržní síly ve smyslu § 3 odst. 3 a účastník řízení neprokázal opak, Úřad ve prospěch účastníka řízení zjišťoval, zda by situace na trhu za použití převážné většiny kritérií uvedených v § 3 odst. 2 zákona byla posouzena tak, že jsou dány skutečnosti, které by mohly vést k tomu, že se účastník řízení nenachází v pozici významné tržní síly, i když jeho čistý obrat za poslední ukončené účetní období přesahuje 5 mld.

61. Za účelem posouzení situace na trhu Úřad zjišťoval strukturu trhu, a to zejména prostřednictvím podílu účastníka řízení a podílů a odstupu ostatních soutěžitelů, dále zjišťoval finanční sílu účastníka řízení, velikost a strukturu jeho obchodní sítě.

62. Nejdříve bylo třeba zjistit celkový objem maloobchodního prodeje potravinářského zboží. Úřad pro tyto účely využil údaje Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ ), který sleduje celkový objem tržeb u maloobchodníků zabývajících se prodejem potravin ve třech skupinách a třídách dle klasifikace CZ-NACE:
. 47.11 maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách;
. 47.2 maloobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky ve specializovaných prodejnách;
. 47.8 maloobchod ve stáncích a trzích .
ČSÚ poskytl Úřadu celkový objem tržeb u výše uvedených skupin a tříd dle klasifikace CZ-NACE za rok 2008, neboť údaje za rok 2009 nebyly v roce 2010 dosud zpracovány. Pro ilustraci situace na trhu a orientační výpočet podílu účastníka řízení v roce 2009 Úřad pro uvedené skupiny a třídy klasifikace CZ-NACE tato data přepočetl dle meziročních indexů v běžných cenách 2009. [16]
63. Úřad si dále vyžádal od největších maloobchodních prodejců údaje o objemu nákladů na prodané zboží a objemu tržeb za prodané zboží celkem a údaje o celkovém objemu nákladů na prodané potravinářské zboží a objemu tržeb za prodané potravinářské zboží za období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009. Tyto údaje byly vyžádány od největších maloobchodních řetězců zabývajících se prodejem potravin a dále od všech provozovatelů maloobchodních sítí s převahou prodeje potravin, kteří mají více než 500 zaměstnanců. Do šetřeného souboru byli také zahrnuti provozovatelé maloobchodních sítí s prodejem potravin spadající do žebříčku TOP 50 českého obchodu [17] a nesplňující kritérium více než 500 zaměstnanců.

64. Obdobné údaje byly také vyžádány od významných velkoobchodníků nabízejících převážně sortiment potravin, a to od společnosti MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o., COOP Centrum družstvo a COOP MORAVA s.r. o.

65. Také údaje o obratech maloobchodních prodejců byly ve správním řízení zjištěny za rok 2009, neboť byly vyžadovány v průběhu roku 2010. I v tomto případě Úřad konstatuje, že vyžádání nových zpřesňujících údajů o obratech dosažených za rok 2010 by vzhledem k přijetí závazků a s ohledem na hospodárnost vedení dokazování nebylo důvodné. Úřad konstatuje, že se situace na vymezeném relevantním trhu u rozhodujících hráčů v roce 2010 výrazně nezměnila. Pro ilustraci situace na trhu maloobchodního prodeje potravinářského zboží v prodejnách zboží denní potřeby s převahou potravinářského zboží jsou proto údaje za rok 2009 dostatečně vypovídající .

66. Dle šetření Úřadu představuje podíl potravinářského zboží na celkovém objemu zboží prodaného v prodejnách zboží denní potřeby s převahou potravinářského zboží cca 80 %. K obdobnému podílu dospěl také ČSÚ při šetření maloobchodních prodejců s více než 1000 zaměstnanci spadajících do třídy 47.11 klasifikace CZ-NACE. Při výpočtu podílu účastníka řízení na trhu maloobchodního prodeje potravinářského zboží v prodejnách zboží denní potřeby s převahou potravinářského zboží Úřad uvažoval jako celek 80 % objemu tržeb třídy 47.11 (CZ-NACE) bez zahrnutí skupiny 42.7. (CZ-NACE) a 47.8 (CZ-NACE), neboť tržby zařazené do těchto skupin jsou realizované specializovanými prodejnami či na stáncích a trzích, které nekonkurují širokosortimentním prodejnám se zbožím denní potřeby.

67. Dle zjištění Úřadu představuje podíl účastníka řízení na trhu maloobchodního prodeje potravinářského zboží v prodejnách zboží denní potřeby s převahou potravinářského zboží [obchodní tajemství ], což jej řadí na první místo mezi maloobchodním řetězci velkých formátů s potravinářským zbožími. Na druhém místě je dle finančního obratu dosaženého za prodej potravinářského zboží společnost Kaufland Česká republika v.o.s. Třetím největším soutěžitelem na daném trhu je společnost Tesco Stores ČR a.s. Podíly ostatních významných maloobchodních řetězců se pohybují v řádech jednotek procent, méně však než 10 %. Osm největších vyjmenovaných maloobchodních řetězců (viz bod 43) dosahuje na výše uvedeném trhu podíl cca 63 %, přičemž účastník řízení v rámci této skupiny zastává významný podíl [obchodní tajemství ].

68. Trh maloobchodního prodeje zboží denní potřeny s převahou potravinářského zboží je charakterizován značným množstvím podnikatelských subjektů, které na tomto trhu působí. Dle sdělení ČSÚ byl počet subjektů spadající v roce 2009 do třídy 47.11 (CZ-NACE) 16 627. Po vyjmenovaných osmi největších obchodních řetězcích je v oblasti širokosortimentního prodeje zboží denní potřeby a potravin významným soutěžitelem společnost HRUŠKA, spol. s r.o. a dále obchodní společnosti a družstva s 500-1 000 zaměstnanci provozující sítě maloobchodních prodejen, reprezentované např. společnostmi PRAMEN CZ a.s., PR market, s.r.o., dále družstvy JEDNOTA, spotřební družstvo České Budějovice, Západočeské konzumní družstvo Sušice, TEMPO, obchodní družstvo, KONZUM obchodní družstvo v Ústí nad Orlicí a dalšími. Podíly těchto provozovatelů maloobchodních sítí se kromě společnosti HRUŠKA, spol. s r.o. pohybují pod úrovní 1 %. Podíly ostatních maloobchodních prodejců dosahují setin až tisícin procenta.

69. Pro ilustraci, jakou tržní sílu představuje cca 10% podíl na trhu maloobchodního prodeje, Úřad odkazuje na seznam TOP 50 obchodních společností v roce 2009, v němž je na 53. místě v seznamu všech obchodníků a na 26. místě v seznamu širokosortimentních obchodníků (ne pouze s převahou potravin) uvedena JEDNOTA, spotřební družstvo v Nymburce, což je prodejce provozující síť 61 maloobchodních prodejen se zbožím denní potřeby s převahou potravin a prodejní plochou 9 817 m2. Dle zjištění Úřadu zastává tento provozovatel na trhu maloobchodního prodeje potravinářského zboží v prodejnách zboží denní potřeby s převahou potravinářského zboží podíl cca 0,2 %. Soutěžitel zastávající v prodeji potravinářského zboží cca 20.-25. místo z 16 627 subjektů má tedy 50x menší obrat než účastník řízení.

70. Jak již bylo výše uvedeno, účastník řízení je také významným soutěžitelem na trhu nákupu potravinářského zboží určeného pro maloobchodní prodej. Dalšími významnými soutěžiteli na tomto trhu jsou společnost MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o. a nákupní aliance COOP Centrum družstvo a COOP MORAVA s.r. o.

71. I když jednotlivé obchodní řetězce a další obeslaní soutěžitelé uvedli údaje o nákladech na nakoupené potravinářské zboží, Úřad vycházel při posouzení postavení účastníka řízení a dalších soutěžitelů primárně z údajů o dosažených tržbách za prodej potravinářského zboží. Tento postup zvolil proto, že postavení účastníka řízení na nákupním trhu není výrazně odlišné od postavení na trhu prodeje a analýza údajů o objemu nákupů by mohla vést k možnosti dopočítat u účastníka řízení a dalších porovnávaných soutěžitelů marži dosahovanou za prodej potravinářského zboží, což si většina soutěžitelů označila jako své obchodní tajemství. Objem nákupů realizovaný velkoobchodními společnostmi je v celkovém objemu trhu zohledněn v objemu následných nákupů maloobchodních prodejců, stejně jako objem dováženého zboží.

72. Úřad při odhadu podílu účastníka řízení na trhu nákupu potravinářského zboží určeného pro maloobchodní prodej připočetl k 80 % objemu tržeb třídy 47.11 (CZ-NACE) také objem tržeb realizovaný subjekty sledovanými ve skupině 42.7. (CZ-NACE) a 47.8 (CZ-NACE), neboť na trhu nákupu jsou tito obchodníci konkurujícími soutěžiteli subjektům provozujícím širokosortimentní prodej zboží denní potřeby s převahou potravin. Po zohlednění objemu tržeb ve skupině 42. 7 (CZ-NACE) a 47.8 (CZ-NACE) odhadl Úřad podíl účastníka řízení na cca [obchodní tajemství ]. Tržní sílu a význam tohoto podílu na trhu nákupu potravinářského zboží určeného pro maloobchodní prodej např. dokládá, že nákupní aliance COOP Centrum družstvo, která je se svým obratem cca 10 mld. Kč největší ryze českou nákupní centrálou a která nakupuje pro družstva provozující celkem stovky maloobchodních prodejen, má obrat [obchodní tajemství ] menší než je obrat účastníka řízení. Úřad však zdůrazňuje, že zjištěné tržní podíly účastníka řízení slouží pouze k posouzení jeho postavení na trhu a není s nimi svázáno posouzení deliktního jednání, tak jako v případě hodnocení chování soutěžitelů dle zákona o ochraně hospodářské soutěže. Z tohoto důvodu není nezbytné zcela přesné zjištění jejich výše.

73. Úřad podotýká, že pokud by vymezoval trh nákupu jednotlivými trhy dle sortimentních skupin, nedospěl by k výrazně odlišným podílům účastníka řízení na těchto trzích. I tyto podíly by oscilovaly kolem průměrně zjištěného podílu na souhrnném trhu nákupu. Podíly účastníka řízení mohou být nižší na těch nákupních produktových trzích, na které se zaměřují specializované prodejny, např. prodej pekařských, cukrářských a masných výrobků. Je pravděpodobné, že účastník řízení na těchto nákupních produktových trzích zastává nižší podíl než průměrný podíl [obchodní tajemství ], který dosahuje na souhrnném nákupním trhu. S ohledem však na nízký objem tržeb realizovaný specializovanými prodejnami s potravinářským zbožím (v roce 2009 byl celkový objem tržeb realizovaný těmito prodejnami nižší než obrat účastníka řízení), není pravděpodobné, že by podíl účastníka řízení na trzích nákupu vymezených výrobkovými trhy, na nichž ve větší míře působí specializované prodejny, byl oproti průměrnému podílu na souhrnném trhu nákupu výrazně snížen.

74. Vzhledem k výše uvedenému lze konstatovat, že postavení účastníka řízení z pohledu jeho tržního podílu, v kontextu situace na trhu a odstupu podílů většiny ostatních soutěžitelů je významné, a to jak na trhu prodeje ve výši [obchodní tajemství ], tak i na trhu nákupu ve výši [obchodní tajemství ]. Tyto podíly nelze posuzovat pouze dle jejich absolutní výše v horizontální rovině na daném trhu, ale zejména s ohledem na skutečnost, jakou vyjednávací sílu představují ve směru vertikálním.

75. Účastník řízení naplňuje také další kritéria významné tržní síly. Je soutěžitelem, který provozuje své prodejny ve všech okresech České republiky. Tato rozsáhlá síť obsahuje více než 280 prodejen typu supermarketu a hypermarketu a představuje významného konkurenta pro ostatní prodejce jak na trhu maloobchodního prodeje, tak i na trhu nákupu. Ahold Czech Republic, a. s., je českou dceřinou společností nadnárodní společnosti AHOLD se sídlem v Amsterdamu. Ta působí v jedenácti zemích v Evropě a na americkém kontinentu. V Evropě je AHOLD leaderem trhu v Nizozemsku. Vlastní prodejny provozuje také na Slovensku, rovněž prostřednictvím společného podniku s jinými společnostmi také ve Švédsku, Norsku, Pobaltí a Portugalsku. Jeho tržní sílu tedy dále zesiluje vertikální integrace a možnost operativní kooperace s dalšími subjekty ve skupině.

76. Všechny tyto skutečnosti, a zvláště postavení leadera na maloobchodním trhu prodeje potravinářského zboží v České republice, indikují, že vyjednávací pozice účastníka řízení na trhu nákupu potravinářského zboží pro další prodej vůči svým dodavatelům je mnohem silnější než u většiny maloobchodních prodejců a velkoobchodníků nakupujících potravinářské zboží pro další prodej a než u většiny jeho dodavatelů a potvrzují primární závěry Úřadu o postavení účastníka řízení učiněné na základě splnění kritéria limitního obratu a nejsou tedy dány žádné rozhodné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že situace na trhu by měla být posouzena tak, že se účastník řízení, i když jeho čistý obrat za poslední ukončené účetní období přesahuje 5 mld., v pozici významné tržní síly nenachází. Úřad tak uzavírá, že účastník řízení se ve smyslu § 3 zákona nachází v postavení významné tržní síly vůči svým dodavatelům, a konstatuje, že působnost Úřadu k vedení tohoto správního řízení je dána.

VI. Právní hodnocení jednání účastníka řízení

77. Při právním hodnocení jednání účastníka řízení Úřad vycházel z koncepce významné tržní síly popsané blíže v bodech 29 až 34 rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že Úřad kvalifikoval účastníka řízení jako odběratele v postavení významné tržní síly (viz bod 58), tento byl a je povinen dodržovat výčet jednání uvedených v § 4 písm. a) až f) zákona a specifikovaných v přílohách č. 1 až 6 zákona ve vztazích se všemi jeho dodavateli zemědělských a potravinářských produktů.

78. Zákonem stanovená pravidla, jejichž porušení může představovat zneužití významné tržní síly ve smyslu § 4, uvedená v přílohách zákona, obsahují jednak přesně specifikované povinnosti odběratelů, tak i zakázané praktiky. První skupina pravidel stanovuje jednoznačně povinnosti odběratele, např. maximální délku platební lhůty, nezbytné náležitosti všeobecných obchodních podmínek a smluv. Neplnění těchto pravidel je zákonem považováno již samo o sobě za zneužívající, neboť může vést ke vzniku potenciální újmy pro dodavatele, ostatní maloobchodníky a ve svém důsledku i pro konečné spotřebitele. U druhé skupiny pravidel definující zakázané praktiky správní orgán posuzuje, zda cílem či výsledkem uplatňování této praktiky je narušování hospodářské soutěže, přičemž jednání účastníka řízení posuzované v tomto správním řízení spadá právě do této skupiny pravidel. Způsobilost podstatně narušit hospodářskou soutěž je dána soustavností porušování těchto pravidel, která je základním znakem správních deliktů dle § 4 zákona.

79. V příloze č. 5 odst. 1 odrážka první se zakazuje dostat anebo se pokoušet dostat od dodavatele jakýkoliv prospěch nebo platbu, která neodpovídá žádné skutečně poskytnuté obchodní službě nebo je zjevně nepřiměřená ve vztahu k hodnotě poskytnuté protislužby.

80. V příloze č. 5 odst. 1 odrážka druhá se zakazuje podřídit anebo se pokusit podřídit dodavatele povinnostem, které vytvářejí výraznou nerovnováhu mezi stranami, pokud jde o jejich práva a povinnosti.

81. Úřad posoudil jednání účastníka řízení tak, že se jím dopustil zakázané praktiky uvedené v příloze č. 5 odst. 1 odr. 1 a odr. 2 zákona, neboť ve smlouvě o obchodních podmínkách sjednal čl. 2.2, který byl v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 platný a účinný pro nejméně 240 dodavatelů, [18] v němž pro případ úhrady jejich faktur před lhůtou splatnosti smluvně zavázal své dodavatele k poskytnutí skonta.

82. Zneužití významné tržní síly ve smyslu § 4 druhá věta zákona je zakázáno, pokud je prokázáno jako soustavné. Znak soustavnosti jednání účastníka řízení byl dán, neboť se jednalo o protiprávní jednání ve větším rozsahu, jež bylo spácháno vůči vysokému počtu dodavatelů. Tímto skutkem byl vyvolán protiprávní stav, který na základě smluvních podmínek uzavřených s dodavateli pro rok 2010 platil přinejmenším od data účinnosti zákona od 1. 2. 2010 do 31. 12. 2010, což je nejméně 11 měsíců, a odběratel v tomto protiprávním jednání pokračoval po celou tuto dobu.

83. Skutkové podstaty uvedené v § 4 písm. e), příloha č. 5 odst. 1 odrážka první a odrážka druhá obsahují dvě možné formy jednání, na které dopadají, přičemž již jednání spočívající v pokusu získat prospěch považuje Úřad za stejně závažné jako skutečné získání prospěchu a obě formy jednání tak chápe jako rovnocenné.

84. Z výsledků šetření vyplynulo, že [obchodní tajemství] .

85. Dle názoru Úřadu není samotný princip skonta, pokud je pojímán jako odměna odběratele za poskytnutí finančních prostředků dodavateli formou předčasné úhrady jeho faktury před datem splatnosti, sám o sobě nezákonný. Předčasná úhrada konkrétních faktur by však měla být realizována na základě vzájemné dohody obou smluvních stran, ne pouze jednostranným rozhodnutím odběratele. Takto pojaté smluvní ujednání zcela eliminuje možnost dodavatele se rozhodovat, zda bude u konkrétních pohledávek požadovat předčasnou úhradu či nikoliv. I v případě, že by předčasná úhrada konkrétních faktur byla realizována na základě vzájemné dohody odběratele i dodavatele, musí být odměna za takto poskytnutou službu v přiměřené výši.

86. Tato přiměřenost byla Úřadem zjišťována prostřednictvím ročního úroku, který odpovídá uplatněnému skontu u jednotlivých faktur a počtu dní předčasné úhrady. Vzhledem k tomu, že předčasná úhrada dodavatelských faktur představuje pro dodavatele určitou službu srovnatelnou s poskytnutím finančních prostředků jinými finančními subjekty, porovnal Úřad roční úrokovou sazbu s úrokovými sazbami těchto subjektů u jimi nabízených srovnatelných služeb.

87. U šetřeného souboru dodavatelských faktur za měsíc březen 2010 se roční úrok pohyboval v intervalu [obchodní tajemství] zřejmé, že [obchodní tajemství] dokládá také průměrně zjištěný roční úrok, který u šetřeného souboru činil [obchodní tajemství], což [obchodní tajemství] finančních prostředků finančními subjekty u služeb, které pro srovnání v daném případě připadají reálně v úvahu. [obchodní tajemství] .

88. Za zvlášť přitěžující Úřad hodnotil, že k předčasné úhradě, a tím ke snížení úhrady za dodávku zboží docházelo zcela na základě libovůle účastníka řízení a dodavatel nemohl nijak ovlivnit ani počet dní předčasné úhrady, ani skutečnost, zda k předčasné úhradě pohledávky a uplatnění skonta dojde či nikoliv. Ze šetřeného souboru faktur za měsíc březen např. vyplývá, že účastník řízení v nezanedbatelném počtu případů uplatnil skonto při předčasné úhradě faktury pouze o 1-2 dny. Takto krátká doba předčasné úhrady faktury neměla výrazný přínos pro cash flow dodavatele, přesto za takto provedenou platbu byla jeho dodavatelská faktura o skonto ponížena.

89. Názor účastníka řízení, že skonto sjednané s jeho dodavateli [obchodní tajemství] . Účastník řízení je předně soutěžitel, který disponuje významnou tržní silou, a tudíž je povinen dodržovat 30-ti denní lhůty splatnosti stanovené v příloze č. 2 odst. 6 zákona, aniž je oprávněn si dodržování zákona jakkoliv jednostranně kompenzovat. Účastník řízení je navíc při skutečném uplatňování skonta v rozporu se svým vlastním zdůvodněním, neboť v případě, že pohledávku uhradí ve/po lhůtě splatnosti, skonto neuplatňuje. Úřad tedy nemůže chápat skonto jinak, než jako finanční odměnu za předčasné poskytnutí finančních prostředků dodavatelům formou uhrazení pohledávky před smluvně dohodnutou lhůtou splatnosti.

90. Úřad tak uzavírá, že ze všech výše popsaných důvodů dovodil, že účastník řízení nasmlouval a uplatňoval platbu za předčasnou úhradu pohledávek dodavatelům zjevně nepřiměřeným způsobem, kdy se pokoušel získat a získal prospěch, který neodpovídá hodnotě poskytnuté protislužby, čímž porušil zákaz uplatňovat praktiku uvedenou v příloze č. 5 odst. 1 odr. 1 zákona, přičemž tuto službu v praxi uplatňoval na základě svého jednostranného rozhodnutí, což vytvářelo výraznou nerovnováhu mezi smluvními stranami a představovalo porušení zákazu uvedeného v příloze č. 5 odst. 1 odr. 2 zákona .

91. Při posuzování, zda cílem protiprávní jednání bylo narušit hospodářskou soutěž či ji toto jednání skutečně narušilo, dospěl Úřad k závěru, že jednání účastníka řízení naplnilo obě dvě formy narušení hospodářské soutěže. Účastník řízení vědomě nasmlouval se svými dodavateli skonto za předčasnou úhradu pohledávek a toto skonto skutečně realizoval. Úřad proto toto jednání vyhodnotil jako jednání, jehož výsledkem bylo narušení hospodářské soutěže. Soustavnost tohoto jednání zvýšila jeho dopad na hospodářskou soutěž, a proto Úřad vyhodnotil narušení hospodářské soutěže jako podstatné.

92. Úřad po provedeném právním hodnocení konstatuje, že se účastník řízení dopustil správního deliktu podle § 4 písm. e), neboť soustavně uplatňoval praktiku uvedenou v příloze č. 5 odst. 1 odr. 1 a odr. 2 zákona, jejímž výsledkem bylo podstatné narušení hospodářské soutěže.

VII. Návrh závazků ze strany účastníka řízení

93. Dopisem ze dne 11. 5. 2011 účastník řízení zaslal Úřadu přípis nazvaný Návrh závazků dle § 6 odst. 2 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití (dále jen Návrh závazků ) a požádal, aby Úřad navržené závazky přijal a správní řízení zastavil.

94. Ve shora uvedeném návrhu závazků se účastník řízení (v návrhu závazků dále jen Společnost ) zavázal, že počínaje dnem účinnosti rozhodnutí, kterým Úřad řízení vedené pod sp. zn. S 167/2010 zastaví, bude finanční odměna za předčasné poskytnutí finančních prostředků dodavatelům zemědělských a potravinářských produktů (v návrhu závazků dále jen Dodavatelé ) formou uhrazení pohledávky před smluvně dohodnutou lhůtou splatnosti aplikována následujícím způsobem, cit.:

Společnost vyhotoví k 1. 6. 2011 a dále vždy k 1. 1. příslušného roku, ceník, jež bude obsahovat výši Skonta požadovaného společností v daném roce za předčasnou úhradu pohledávek Dodavatelů (dále jen Ceník ). Způsob výpočtu výše Skonta bude zohledňovat počet dní, o něž dojde k předčasné úhradě. Roční efektivní sazba Skonta při jednoduchém úročení bude srovnatelná [obchodní tajemství] . Ceník bude jednotný pro všechny Dodavatele a odchýlit se od něj bude možné jen v odůvodněných případech a se souhlasem příslušného Dodavatele. Společnost poskytne Ceník každému Dodavateli, který projeví alespoň předběžný zájem o předčasnou úhradu svých pohledávek Společností.

Skonto bude poté uplatňováno pouze na základě:

. písemné žádosti dodavatele o předčasnou úhradu jedné či více pohledávek nebo všech pohledávek Dodavatele v konkrétně vymezeném období Společností, v níž bude výslovně uveden počet dnů, o něž má být úhrada provedena předčasně, jakož i výše Skonta za předčasnou úhradu pohledávek Dodavatele Společností určená výše uvedeným způsobem (dále jen žádost ), nebo

. platně uzavřené smlouvy mezi Společností a Dodavatelem o předčasné úhradě jedné či více pohledávek nebo všech pohledávek Dodavatele v konkrétně vymezeném období Společností, v níž bude výslovně uveden počet dnů, o něž má být úhrada provedena předčasně, jakož i výše Skonta za předčasnou úhradu pohledávek Dodavatele Společností určená výše uvedeným způsobem (dále jen Smlouva ), přičemž Společnost se zavazuje, že nebude předložení Žádosti či uzavření Smlouvy na žádném Dodavateli přímo ani nepřímo vynucovat.

Smlouva nebude Společnost nutně zavazovat k předčasné úhradě, vždy však bude stanovovat, že Společnosti v případě pozdější než sjednané předčasné úhrady nárok na Skonto nevzniká. Smlouva bude dále výslovně stanovovat právo každé ze smluvních stran vypovědět Smlouvu z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu ve lhůtě maximálně 1 kalendářního měsíce počínající běžet od prvního dne měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi druhé smluvní straně.

Vzhledem k tomu, že Společnost jednoznačně upřednostňuje úhradu pohledávek Dodavatelům ve smluvně dohodnuté lhůtě splatnosti a k předčasné úhradě a uplatňování Skonta má v úmyslu nadále přistupovat s ohledem na vysoké administrativní nároky pouze ve výjimečných případech, vyhrazuje si Společnost právo odmítnout bez jakékoliv sankce Žádost Dodavatelů o předčasnou úhradu jejich pohledávek nebo návrh Dodavatelů na uzavření Smlouvy, jakož i právo oznámit všem Dodavatelům, že nadále nebude předčasné úhrady (a s tím související uplatňování Skonta) vůbec provádět. konec citace.

95. Úřad dospěl k závěru, že předložený návrh závazků není v rozporu s představou Úřadu o nápravě závadného stavu popsaného ve Sdělení výhrad, a tuto skutečnost účastníku řízení sdělil, požadoval však upřesnění některých bodů návrhu, a to, aby za účelem posouzení přiměřenosti výše případně uplatňovaného skonta specifikoval jeho výši pro rok 2011 a uvedl postup, který zvolí při úpravě smluvních dokumentů, jež obsahují ustanovení o skontu a v jakém časovém horizontu tak učiní.

96. Přípisem ze dne 31.5.2011 účastník řízení doplnil a upřesnil navržené závazky, a to následovně, cit:

Společnost Ahold Czech Republic, a.s., se sídlem Slavíčkova 1a, Brno, PSČ 638 00, IČ 44012373 (dále jen společnost ) se zavazuje, že pro období od 1. 6. 2011 do 31. 12. 2011 bude výše finanční odměny požadované společností za předčasné poskytnutí finančních prostředků dodavatelům zemědělských a potravinářských produktů (dále jen dodavatelé ) formou uhrazení jejich pohledávky před smluvně dohodnutou lhůtou splatnosti (dále jen skonto ) činit [obchodní tajemství] z předčasně hrazené částky za každý den předčasné úhrady, tzn., že roční efektivní sazba bude při jednoduchém úročení činit [obchodní tajemství] . Výsledná výše skonta se bude zaokrouhlovat na 2 desetinná místa , konec citace.

97. Účastník řízení dále uvedl, že smluvní dokumenty uzavírané s dodavateli od 1.1.2011 již ujednání o skontu neobsahují, neboť tato ujednání byla s ohledem na probíhající správní řízení z důvodu opatrnosti vypuštěna, ke dni podání závazků již účastník řízení skonto neuplatňoval u žádného ze svých dodavatelů. Účastník řízení se přesto zavázal, že do 30. 8. 2011 provede revizi všech účinných smluv uzavřených s dodavateli před 1. 1. 2011 a v případě, že taková smlouva s některým z dodavatelů bude obsahovat ujednání o uplatnění skonta způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu, společnost v téže lhůtě navrhne příslušnému dodavateli uzavření dodatku o zrušení předmětného ustanovení či uzavření nové smlouvy, která již ujednání o skontu nebude vůbec obsahovat, případně bude obsahovat takové ujednání o skontu, jež bude v souladu s navrženými závazky. Účastník řízení se dále zavázal, že do ukončení účinnosti případného smluvního dokumentu, jež bude obsahovat ujednání o uplatnění skonta způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu, nebude ode dne podání návrhu závazků skonto u příslušného dodavatele vůbec uplatňovat, příp. je bude uplatňovat pouze způsobem, jež bude v souladu s navrženými závazky přijatými ze strany Úřadu.

VIII. Posouzení navržených závazků

98. Podle § 6 odst. 2 může Úřad rozhodnout o zastavení řízení za podmínky, že účastník řízení Úřadu navrhl závazky ve prospěch obnovení účinné hospodářské soutěže, které jsou dostatečné pro ochranu hospodářské soutěže a jejichž splněním se odstraní závadný stav. Úřad může rovněž stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků.

99. Podle § 6 odst. 3 zákona mohou účastníci řízení tyto závazky Úřadu navrhnout nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil výhrady k jejich jednání, k pozdějšímu podání nebo změnám navržených závazků přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Účastník řízení je svým návrhem vázán vůči Úřadu, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle § 6 odst. 2 zákona nesmí postupovat způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu.

100. Úřad konstatuje, že byla splněna tzv. iniciační podmínka vyplývající z § 6 odst. 2 zákona. Aby Úřad mohl uložit splnění závazků, tyto musí být navrženy ze strany účastníka řízení, což daném případě bylo učiněno.

101. V této souvislosti Úřad dále konstatuje, že účastník řízení splnil rovněž zákonnou lhůtu pro navržení výše uvedených závazků. O svém záměru je navrhnout informoval již dopisem ze dne 2. 5. 2011, [19] jejich konkrétní znění pak Úřadu předložil v zákonné lhůtě dne 12. 5. 2011. [20] Následně na žádost Úřadu doplnil dopisem ze dne 31. 5. 2011 jejich upřesnění.

102. Úřad dále posuzoval, zda jsou navržené závazky dostatečné pro nápravu vytýkaného jednání. Úřad vyhodnotil navržené podmínky uplatňování skonta jako přiměřené. Skonto bude uplatňováno pouze na základě vzájemné dohody obou smluvních stran, výše úroku za předčasné poskytnutí finančních prostředků není účastníkem řízení navržena v nepřiměřené výši a tento úrok bude aplikován pouze za skutečný počet dnů předčasné úhrady a jednotně vůči všem dodavatelům účastníka řízení.

103. Úřad také kladně posoudil, že účastník řízení ve smlouvách s dodavateli pro rok 2011 již ujednání o skontu neuzavíral, a tudíž ve vytýkaném protisoutěžním jednání od 1. 1. 2011 nepokračoval, čímž splnil podmínku pro přijetí závazků ze strany Úřadu stanovenou v § 6 odst. 3 zákona nepostupovat od podání návrhu způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu. Odstranění ujednání o skontu účastník řízení dokonce učinil ještě před doručením Sdělení výhrad Úřadem, a to z důvodu předběžné opatrnosti, aby nadále neporušoval zákon.

104. Účastník řízení se navíc zavázal, že za účelem právní jistoty provede do data 30. 8. 2011 revizi všech účinných smluv uzavřených s dodavateli před 1. 1. 2011 a v případě, že taková smlouva s některým s dodavatelů bude obsahovat ujednání o uplatnění skonta způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu, navrhne příslušnému dodavateli uzavření dodatku o zrušení předmětného ustanovení či uzavření nové smlouvy, která již ujednání o skontu nebude vůbec obsahovat, případně sjedná takové ustanovení o skontu, jež bude v souladu s navrženými závazky přijatými ze strany Úřadu. Vzhledem k datu vydání rozhodnutí uložil Úřad účastníku řízení splnění tohoto závazku až do data 30. 9. 2011.

IX. Závěr

105. Ze všech výše uvedených důvodů Úřad dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro přijetí závazků ve smyslu § 6 odst. 2 zákona o významné tržní síle. Úřad proto účastníkovi řízení uložil, aby splnil závazky, které navrhl pro zajištění ochrany hospodářské soutěže a odstranění závadného stavu, a správní řízení sp. zn. S 167/2010 podle § 6 odst. 2 zákona o významné tržní síle zastavil.

106. Úřad konstatuje, že může v souladu s § 6 odst. 4 zákona o významné tržní síle po zastavení řízení podle § 6 odst. 2 zákona o významné tržní síle toto řízení znovu zahájit a vydat nové rozhodnutí, jestliže a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodné, b) účastník řízení by jednal v rozporu se svými závazky, nebo c) rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.

X. Náklady řízení
1. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán účastníku řízení povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou, pokud vyvolal správní řízení porušením své právní povinnosti. Výši paušální částky stanoví § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení. Dle zmíněného ustanovení vyhlášky činí paušální částka nákladů 1 000,-Kč, přičemž ve zvláště složitých případech, nebo pokud byl přibrán znalec z jiného oboru než psychiatrie, zvyšuje se o 1 500,-Kč. Maximální výše paušální částky nákladů řízení je 6 000,-Kč.
2. Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení jednáním, jež v rámci správního řízení posuzoval, porušil § 4 písm. e) zákona o významné tržní síle, tedy porušil svou povinnost nezneužívat svou významnou tržní sílu, je splněna podmínka daná v § 79 odst. 5 správního řádu; jsou tedy splněny zákonné předpoklady pro uložení povinnosti účastníku řízení nahradit náklady správního řízení sp. zn. S 167/2010. Výši paušální částky stanovil Úřad dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, na 2 500,-Kč . S ohledem na délku řízení a rozsah prováděného dokazovaní má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, tudíž základní paušální částku 1 000,-Kč navýšil o 1 500,-Kč.
3. Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710 , konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede kmenová část daňového identifikačního čísla účastníka řízení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a 4 ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.


JUDr. Hynek Brom
1. místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže


Obdrží:

Ahold Czech Republic a.s.
Slavíčkova 1a
638 00 Brno

Vypraveno dne:

[1] Spis sp. zn. S 167/2010, č.l. 165
[2] Spis sp. zn. S 167/2010, č.l. 277,278
[3] Spis sp. zn. S167/2010, č.l. 217-218
[4] Spis sp. zn. S167/2010, č. l. 278
[5] Spis sp. zn. S 167/2010, č. l. 151
[6] Spis sp. zn. S 167/2010, č. l. 287
[7] Spis sp. zn. S 167/2010, č.l. 217-218
[8] Spis sp. zn. S 167/2010, č. l. 278
[9] Spis sp. zn. S 167/2010, č.l. 289
[10] Za hypermarket se považuje samoobslužná prodejna s prodejní plochou min. 2500 m 2 .
[11] Za supermarket se považuje samoobslužná prodejna s prodejní plochou 400-2500 m 2 .
[12] Viz rozhodnutí Evropské komise M.3905 Tesco/Carrefour a M.4590 REWE/Delvita a rozhodnutí Úřadu S 202/2008/KS-16962/2008/840 REWE/PLUS
[13] Viz například rozhodnutí Evropské komise M.1221 REWE/Meinl či M.5047 REWE/ADEG a rozhodnutí Úřadu S 202/2008/KS-16962/2008/840 REWE/PLUS
[14] Spis sp. zn. S 167/2010, č. l 483
[15] Spis sp. zn. S 167/2010, č. l. 210
[16] Spis sp. zn. S 167/2010, č.l. 520-524, měsíční indexy tržeb, zdroj ČSÚ-časové řady
[17] Viz Ročenka českého a slovenského obchodu, kolektiv autorů, vydalo České a slovenské odborné nakladatelství, spol. s.r.o., 2010, ISBN: 978-80-86835-06-8 (Spis sp. zn. S 167/2010, č. l. 525).

[18] Spis sp. zn. S 167/2010, č. l. 217-218
[19] Viz spis sp. zn. S 167/2010, č.l. 581
[20] Viz spis sp. zn. S 167/2010, č.l. 584