UOHS S130/2004
Rozhodnutí: S 130/04-4769/06-620 Instance I.
Věc Možné narušení § 11-uplatňování nepřiměřeně vysokých odměn za udělování oprávnění k užití zaznamenaných výkonů a záznamů ke sdělování veřejnosti a v uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění při udělování oprávnění ...
Účastníci INTERGRAM
Typ správního řízení Zneužití dominantního postavení
Typ rozhodnutí SŘ zastaveno
Rok 2004
Datum nabytí právní moci 30. 3. 2006
Související rozhodnutí R003/04
Dokumenty dokument ke stažení 253 KB

Č.j.: S 130/04-4769/06-620 V Brně dne 10. března 2006
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 130/04 zahájeném dne 19. srpna 2004 z vlastního podnětu dle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení § 11 odst. 1 zákona č.143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, účastníkem řízení, jímž je občanské sdružení
INTERGRAM, se sídlem Praha 1, Na Poříčí 27, IČ 00537772,
vydává toto
r o z h o d n u t í :
Dle ustanovení § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), se správní řízení č. j. S 130/04 z a s t a v u j e. O d ů v o d n ě n í
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") zahájil dne 19. srpna 2004 správní řízení ve věci možného porušení § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 340/2004 Sb., s účastníkem řízení, jímž je občanské sdružení INTERGRAM, se sídlem Praha 1, Na Poříčí 27, IČ 00537772 (dále jen "Intergram" nebo "účastník řízení"). Možné porušení § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 340/2004 Sb., ze strany účastníka řízení Úřad spatřoval v uplatňování nepřiměřeně vysokých odměn za udělování oprávnění (licence) k užití zaznamenaných výkonů a záznamů ke sdělování veřejnosti prostřednictvím hracích skříní-jukeboxů (dále též jen "JB") a v uplatňování rozdílných podmínek při shodném či srovnatelném plnění při udělování oprávnění (licence) k užití zaznamenaných výkonů a záznamů ke sdělování veřejnosti provozovatelům hracích skříní (jukeboxů), a to klasických CD jukeboxů (dále též jen "CD JB") a jukeboxů s harddiskem (dále též jen "HD jukeboxy" nebo "HD JB") - oznámení o zahájení řízení viz str. 1 spisu S 130/04, ve znění přípisu Úřadu z 12. 11. 2004, jímž došlo k upřesnění předmětu správního řízení-str. 153 téhož spisu.
Podnětem k šetření a následně zahájení správního řízení bylo podání provozovatele jukeboxů, který poukazoval na vyžadování nepřiměřené úplaty za užití hudebních záznamů ke sdělování veřejnosti (dále též "veřejné užití", příp. "veřejná produkce") prostřednictvím jukeboxů ze strany Intergramu a uplatňování rozdílných podmínek vůči provozovatelům jukeboxů, kdy provozovatelům HD jukeboxů umožňuje nahrání (kopírování) CD nosiče na harddisk, avšak provozovatelům klasických CD jukeboxů toto kopírování nosičů pro jejich hrací skříně (jukeboxy) neumožňuje, což vede k rozdílným podmínkám u provozovatelů CD jukeboxů a HD jukeboxů. Podnět jakož i podklady z jeho šetření Úřadem jsou součástí spisu č. j. P 116/02, který se stal po zahájení správního řízení součástí spisu řízení.
Po provedeném řízení bylo v souladu s § 33 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), umožněno účastníku řízení seznámit se s podklady pro rozhodnutí dne 16. 12. 2004 (účastník řízení svého práva využil, viz protokol str. 400 a násl. spisu).
Jednání Intergramu bylo posuzováno za delší časové období. Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti dne 1. 7. 2001. Ochrana hospodářské soutěže na trhu zboží v době před účinností tohoto zákona byla zajištěna zákonem č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (ve znění změn a doplňků, provedených zákonem č. 495/1992 Sb., zákonem č. 286/1993 Sb. a zákonem č. 132/2000 Sb.-dále též jen "předchozí zákon"). Zákon č. 63/1991 Sb. nabyl účinnosti dne 1. 3. 1991 a platil do 30. 6. 2001; s účinností od 1. 7. 2001 byl tento zákon zrušen a nahrazen zákonem č. 143/2001 Sb. Oba zmiňované předpisy na ochranu hospodářské soutěže shodně upravují zákaz jejího narušení mj. zneužitím dominantního postavení v soutěži na trhu. Správní řízení bylo zahájeno za účinnosti zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 340/2004 Sb. V této souvislosti Úřad konstatuje, že případ je posuzován z hlediska zákona o ochraně hospodářské soutěže ve znění platném do 7. 9. 2004 (tj. do nabytí účinnosti zákona č. 484/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb.). Dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí je používána zkratka "zákon" pro zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 340/2004 Sb.
Dne 1. 1. 2006 nabyl účinnosti zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějšího předpisu, který nahradil zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád). Dle ustanovení § 179 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. se řízení, která nebyla pravomocně skončena před účinností tohoto zákona, dokončí podle dosavadních právních předpisů. Vzhledem k výše uvedenému postupoval Úřad i po nabytí účinnosti zákona č. 500/2004 Sb. v tomto správním řízení dle příslušných ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád).
Po provedeném dokazování vydal Úřad dne 14. ledna 2005 prvoinstanční rozhodnutí č. j. S 130/04-184/05-OHS, kterým v jednotlivých výrokových částech deklaroval, že účastník řízení zneužil své dominantní postavení na trhu poskytování oprávnění výkonných umělců a výrobců záznamů k veřejnému užití zvukových záznamů prostřednictvím jukeboxů tím, že od 1. 1. 1998 zvýšil bez objektivně ospravedlnitelného důvodu odměnu za veřejné užití zvukových záznamů prostřednictvím CD jukeboxů s mincovníkem do 10 Kč za skladbu z částky 150 Kč měsíčně na částku 500 Kč měsíčně, kterou od 1. 1. 2003 snížil na částku 400 Kč měsíčně, uplatňovanou dosud, přičemž tyto výše odměn nebyly/nejsou přiměřené poskytovanému plnění. Uvedeným jednáním účastník řízení porušil v období od 1. 1. 1998 do 30. 6. 2001 ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., od 1. 1. 2001 i ve znění zákona č. 132/2000 Sb., a v období od 1. 7. 2001 až dosud ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) zákona, uplatňováním nepřiměřené výše odměn za veřejné užití zvukových záznamů prostřednictvím CD jukeboxů s mincovníkem do 10 Kč za skladbu, k újmě provozovatelů těchto CD jukeboxů-uživatelů zvukových záznamů (výroková část I. původního rozhodnutí Úřadu). V části II. Úřad deklaroval, že účastník řízení zneužil své dominantní postavení na trhu poskytování oprávnění výkonných umělců a výrobců záznamů k veřejnému užití zvukových záznamů prostřednictvím jukeboxů tím, že od 1. 1. 2000 stanovil odměnu za veřejné užití zvukových záznamů prostřednictvím jukeboxů s harddiskem a za pořízení tzv. provozní kopie zvukového záznamu na harddisk jukeboxu, bez objektivně ospravedlnitelného důvodu v celkové výši 1000 Kč měsíčně a tuto uplatňoval až dosud. Uvedeným jednáním účastník řízení porušil v období od 1. 1. 2000 do 30. 6. 2001 ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., od 1.1.2001 i ve znění zákona č. 132/2000 Sb., a v období od 1. 7. 2001 až dosud ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) zákona, uplatňováním nepřiměřené výše odměn za veřejné užití zvukových záznamů prostřednictvím jukeboxů s harddiskem, k újmě provozovatelů těchto jukeboxů-uživatelů zvukových záznamů. Ve III. výrokové části popsaným rozhodnutím Úřad deklaroval, že Intergram zneužil své dominantní postavení na trhu poskytování oprávnění výkonných umělců a výrobců záznamů k veřejnému užití zvukově obrazových záznamů prostřednictvím zvukově obrazových jukeboxů tím, že v období od 1. 1. 2004 až dosud stanovil odměnu za veřejné užití zvukově obrazových záznamů prostřednictvím zvukově obrazových jukeboxů a za pořízení tzv. provozní kopie zvukově obrazového záznamu na harddisk jukeboxu bez objektivně ospravedlnitelného důvodu v celkové výši 2000 Kč měsíčně. Uvedeným jednáním účastník řízení porušil v období od 1. 1. 2004 až dosud ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) zákona, uplatňováním nepřiměřené výše odměn za veřejné užití zvukově obrazových záznamů prostřednictvím zvukově obrazových jukeboxů k újmě provozovatelů těchto jukeboxů-uživatelů zvukově obrazových záznamů. Intergram dále dle IV. části výroku původního rozhodnutí zneužil své dominantní postavení na trhu poskytování oprávnění výkonných umělců a výrobců záznamů k veřejnému užití zvukových záznamů prostřednictvím jukeboxů tím, že bez objektivně ospravedlnitelného důvodu nastavil v období od 1. 1. 2000 až dosud takové podmínky pro veřejné užití zvukových záznamů prostřednictvím jukeboxů s harddiskem, které umožňují jejich provozovatelům mít pro jimi provozovaný neomezený počet jukeboxů ke zvukovým záznamům nahraným na harddisk jukeboxů jen jednu sadu originálních CD nosičů záznamů, zatímco u provozovatelů CD jukeboxů požaduje užívání originálních CD nosičů záznamů v každém CD jukeboxu. Uvedeným jednáním účastník řízení porušil v období od 1. 1. 2000 do 30. 6. 2001 ustanovení § 9 odst. 3 písm. c) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., od 1. 1. 2001 i ve znění zákona č. 132/2000 Sb., a v období od 1. 7. 2001 až dosud ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona, uplatňováním rozdílných podmínek pro veřejné užití zvukových záznamů vůči provozovatelům jukeboxů, k újmě provozovatelů CD jukeboxů, kteří byli těmito podmínkami znevýhodněni v hospodářské soutěži s provozovateli jukeboxů s harddiskem.
V páté výrokové části Úřad účastníkovi řízení dle ustanovení § 11 odst. 2 zákona jednání pod bodem I. až IV. výroku do budoucna zakázal. V šesté výrokové části uložil Úřad za porušení ustanovení § 11 odst. 1 zákona účastníkovi řízení pokutu ve výši 350 000 Kč dle ustanovení § 22 odst. 2 zákona. Dále v poslední výrokové části rozhodnutí Úřad uložil účastníkovi řízení dle ustanovení § 23 odst. 1 zákona opatření k nápravě, a to stanovit transparentní kriteria pro výši odměn uplatňovaných za veřejné užití zvukových a zvukově obrazových záznamů prostřednictvím zvukových a zvukově obrazových jukeboxů, jakož i pro výši odměn za pořízení provozní kopie; a dále odstranit rozdílné podmínky uplatňované vůči provozovatelům CD jukeboxů a provozovatelům jukeboxů s harddiskem při veřejném užití zvukových záznamů prostřednictvím jukeboxů. Pro splnění nápravných opatření stanovil Úřad lhůtu nejdéle 5 měsíců od právní moci rozhodnutí, přičemž o jejich splnění měl účastník Úřad informovat nejpozději do 30 dnů od uplynutí lhůty pro jejich splnění.
Proti popsanému rozhodnutí Úřadu podal Intergram rozklad k předsedovi Úřadu (str. 530 a násl. spisu). V něm namítal především nesprávné posouzení otázky, zda se na účastníka řízení samotného, jakož i na jeho jednání, vztahuje zákon, dále neurčitost a tedy nevykonatelnost výroku rozhodnutí a nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Účastník řízení navrhl předsedovi Úřadu rozhodnutí první instance zrušit v celém rozsahu.
Druhostupňový orgán přezkoumal rozhodnutí Úřadu v celém rozsahu, zrušil je a vrátil Úřadu k novému projednání a rozhodnutí. Předseda Úřadu jako pochybení správního orgánu prvního stupně shledal, že se Úřad nezabýval otázkou možnosti stanovení alespoň přibližné ekonomické hodnoty oprávnění k veřejnému užití záznamů, jež je poskytováno ze strany účastníka řízení. Teprve po tomto vyhodnocení mohl Úřad přistoupit k podpůrné a alternativní metodě posouzení přiměřenosti účastníkem řízení uplatňované ceny, a to porovnáním k cenové úrovni v různých geografických oblastech. Mělo být zjištěno, zda dominantní soutěžitel skutečně aplikuje ceny, jež jsou vyšší než v kterémkoli jiném porovnávaném státě, přičemž rovněž je nezbytné zkoumat, zda existují důvody, které ospravedlňují vyžadování vyšších cen. Podle názoru odvolacího orgánu výsledky srovnání výše odměn uplatňované účastníkem řízení v ČR a odměn účtovaných kolektivními správci v dalších zemích nevedou k přesvědčivému závěru, že by výše odměny v ČR byla výrazně vyšší než v jiných srovnávaných zemích. Provedenému srovnání je odvolacím orgánem vytýkána absence posouzení, zda podmínky na relevantním trhu ČR byly stejné či velmi obdobné podmínkám ve srovnávaných zemích. Bez tohoto posouzení nelze dospět k závěru, že provedené srovnání bylo uskutečněno na konzistentním základě, jak o tom hovoří Evropský soudní dvůr v právní věci SACEM. Odvolací orgán uzavírá, že Úřad neprokázal, že výše odměn za veřejné užití záznamu je v ČR vyšší než v jiných státech.
Rozhodnutí orgánu druhého stupně dále uvádí, že Úřad by se měl v novém řízení spíše než nepřiměřeností odměn, která nebyla přesvědčivě zdokumentována, zabývat též otázkou, zda Intergram nezneužil své dominantní postavení, když netransparentním a neověřitelným způsobem stanovil výši odměn.
Ke čtvrté výrokové části rozhodnutí (zneužití dominantního postavení formou diskriminace) odvolací orgán doplnil dokazování a zjistil, že v případě HD jukeboxů je oprávněn vydat souhlas k pořízení kopie nosiče zvukového záznamu Intergram, zatímco v případě CD jukeboxů takový souhlas může poskytnout pouze výrobce. Druhostupňový orgán konstatoval, že je třeba odlišovat souhlas s veřejným užitím zvukového záznamu a souhlas s pořízením rozmnoženiny zvukového záznamu, což Úřad dosud neučinil. Úřadu bylo uloženo, aby se v rámci nového projednání věci znovu zabýval definicí relevantního trhu, na němž ke zkoumanému jednání Intergramu docházelo, jakož i vymezením postavení účastníka řízení na tomto trhu.
V závěru svého rozhodnutí odvolací orgán konstatuje, že napadené rozhodnutí trpí takovými vadami, které nelze odstranit v řízení o rozkladu. Vzhledem k tomu, že výhrady se týkají všech výrokových částí, předseda Úřadu rozhodnutí zrušil v celém rozsahu a vrátil správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí, v jehož rámci má Úřad specifikované vady odstranit. Rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. R 3/2005 ze dne 4. ledna 2006 nabylo právní moci dne 6. 1. 2006 a stalo se vykonatelným. V souladu s ust. § 59 odst. 3 správního řádu je Úřad, jakožto orgán, kterému byla věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí, vázán právním názorem odvolacího orgánu. Dne 11. ledna 2006 převzal Úřad věc k novému projednání a rozhodnutí.
Další průběh řízení
Po zrušení výše citovaného rozhodnutí Úřadu a vrácení věci k novému projednání pokračoval Úřad v prvoinstančním řízení, a to v souladu s § 59 správního řádu v rozsahu daném druhoinstančním rozhodnutím. Účastníkovi řízení bylo oznámeno dopisem č.j. S 130/04-1105/06-620 ze dne 19. 1. 2006 převzetí řízení Úřadem (str. 632 spisu) a dopisem č.j. S 130/04-1636/06-620 ze dne 30. 1. 2006 doplnění správního řízení tak, že možné porušení § 11 odst. 1 zákona Úřad spatřuje rovněž v jednání účastníka řízení, kdy Intergram netransparentním a neověřitelným způsobem stanovil výši odměn/cen za udělení oprávnění k užití zaznamenaných výkonů a záznamů ke sdělování veřejnosti provozovatelům hracích skříní (jukeboxů). Úřad rovněž po vrácení řízení uskutečnil ústní jednání s účastníkem řízení a písemně vyžádal podklady od výrobců nosičů zvukových záznamů.
Seznámení s podkladem pro rozhodnutí
Dne 3. 3. 2006 bylo účastníkovi řízení umožněno v souladu s ust. § 33 odst. 2 správního řádu seznámit se s podkladem pro rozhodnutí a způsobem jeho zjištění. Účastník řízení této možnosti využil (protokol str. 637 a násl. spisu). V této souvislosti Úřad uvádí, že účastník řízení nevyužil svého práva vyjádřit se k podkladu pro vydání rozhodnutí a ke způsobu jeho zjištění.
Charakteristika účastníka řízení a právního rámce jeho činnosti
Intergram je občanským sdružením dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, zaregistrovaným Ministerstvem vnitra ČR od 15. 5. 1990.
Na základě rozhodnutí Ministerstva kultury ČR č.j. 3512/96 ze dne 18. března 1996 je Intergram oprávněn provádět od roku 1996 výkon hromadné správy práv výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů ve smyslu tehdy platného zákona č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů, a to v rozsahu specifikovaném v příloze citovaného rozhodnutí. Na základě rozhodnutí Ministerstva kultury ČR č.j. 3209/2001 ze dne 22. března 2001 je Intergram od roku 2001 oprávněn k výkonu kolektivní správy majetkových práv výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů podle § 95 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen "autorský zákon"). Autorský zákon ohledně stanovení odměn za oprávnění užít předmět ochrany původně uváděl pouze, že Intergram má povinnost uzavírat s uživateli předmětů ochrany smlouvy za přiměřených a rovných podmínek.
Dne 23. února 2005 nabyl účinnosti zákon č. 81/2005 Sb., který novelizoval autorský zákon. Uvedenou novelou byly v § 100 autorského zákona doplněny odstavce 7 a 8, které stanoví, že kolektivní správce při uzavírání smluv s uživateli předmětů ochrany přihlédne zejména k tomu, zda k užití předmětu ochrany dochází při výkonu podnikání nebo jiné hospodářské činnosti; k prospěchu , který uživatel získá z užití předmětu ochrany; charakteru a specifikům místa nebo regionu , ve kterém dochází k užití předmětu ochrany a k účelu, způsobu, rozsahu a okolnostem užití předmětu ochrany. Kolektivní správce je povinen si při zpracování návrhu výše odměn nebo návrhu způsobu jejich určení vyžádat stanoviska právnických osob sdružujících příslušné uživatele předmětů ochrany.
Dle čl. I. Stanov je Intergram nezávislou a nevýdělečnou společností výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů (dále též "výrobců záznamů" ), která chrání jejich práva vyplývající z autorského zákona a mezinárodních úmluv v oblasti autorského práva a práv příbuzných autorskému právu a vybírá a rozděluje odměny pro výkonné umělce a výrobce záznamů, které jim přísluší podle autorského zákona a prováděcích předpisů. Je kolektivním správcem majetkových práv výkonných umělců a výrobců záznamů.
Členy Intergramu (viz čl. III. Stanov) jsou:
fyzické osoby, které jsou výkonnými umělci ve smyslu autorského zákona, nahrávajícími zvukové nebo zvukově obrazové záznamy, které se veřejně užívají,
právnické nebo fyzické osoby, které jsou výrobci záznamů či snímků chráněných autorským zákonem,
kolektivními členy jsou profesní organizace výkonných umělců a ČNS IFPI, které Intergram založily. Jedná se o tyto profesní organizace: Herecká asociace, Svaz autorů a interpretů-SAI, Umělecké sdružení ARTES, Unie profesionálních zpěváků ČR, Unie orchestrálních hudebníků ČR, Společnost koncertních umělců AHUV.
Intergram v roce 2003 zastupoval mj. na základě individuálních smluv 6 422 českých výkonných umělců a 282 výrobců záznamů.
Orgány Intergramu (viz čl IV. Stanov) jsou valná hromada, výbor, kontrolní komise a ředitel společnosti. Valná hromada jako nejvyšší orgán sdružení mimo jiné schvaluje vyúčtovací řád pro rozdělování vybraných odměn za užití zvukových a zvukově obrazových záznamů (dále též jen "záznamů"), projednává hlavní zásady uzavírání hromadných smluv s uživateli záznamů, schvaluje výši režijní srážky z plateb ve prospěch členů a zastupovaných subjektů. Schválené procento režijní srážky představuje odměnu za činnost Intergramu prováděnou v rámci kolektivní správy.
Dle čl. V. Stanov Intergram zastupuje nositele práv svým jménem a na jejich účet. Kolektivní správu práv vykonává nevýdělečně. Zdroje finančních prostředků sloužících k pokrytí účelně vynaložených nákladů jsou zejména režijní srážka z příjmů vybraných v rámci kolektivní správy a dále výnosy ze správy finančních prostředků, které spravuje.
Intergram zastupuje výkonné umělce a výrobce záznamů ve výkonu majetkových práv, která jim vyplývají z autorského zákona především tak, že za výkonné umělce a výrobce záznamů uzavírá s uživateli předmětů ochrany smlouvy , jimiž se pro uživatele poskytuje oprávnění (licence) k výkonu práva užít zaznamenané výkony a záznamy ke sdělování veřejnosti; dále Intergram stanoví výši a způsob placení odměn za toto užití , vybírá pro nositele práv odměny, rozděluje je a vyplácí jim je v souladu se svým rozúčtovacím řádem (za autory hudby a textu toto oprávnění uděluje a odměny za užití předmětů ochrany pro ně stanoví a vybírá Ochranný svaz autorský-OSA). Takto uzavírá Intergram smlouvy také s provozovateli CD jukeboxů a HD jukeboxů, neboť prostřednictvím těchto zařízení dochází ke sdělování záznamů veřejnosti. Přitom u HD jukeboxů Intergram poskytuje jejich provozovatelům rovněž další oprávnění (licenci) , a to pořídit provozní kopie záznamů a tyto zaznamenat na harddisk hudebních skříní, neboť HD jukeboxy neumožňují přímé přehrávání nosiče záznamu.
Udělení souhlasu s vyhotovením rozmnoženiny zvukového/zvukově obrazového záznamu je dle autorského zákona výlučným majetkovým právem výrobců záznamu , které je převoditelné. Výrobci zvukových záznamů Smlouvami o zastupování práv výrobce zvukových záznamů zmocnili Intergram, aby vlastním jménem uděloval souhlas (licenci) k užití jejich zvukových záznamů ke sdělování veřejnosti, včetně udělování souhlasu (licence) k pořízení provozní kopie tam, kde je to z technických či provozních důvodů nezbytné. Dále též, aby Intergram vlastním jménem požadoval, určoval, sjednával, inkasoval a vymáhal odměnu za toto užití.
Obdobně výkonní umělci zmocnili ve Smlouvě o zastupování práv výkonných umělců (čl. I. typové smlouvy, str. 466 spisu) Intergram výhradně k výkonu svých práv, zejména práva udělovat oprávnění (souhlas, licenci) k užití výkonu a/nebo vlastním jménem požadovat, určovat , sjednávat, inkasovat a vymáhat odměnu za užití výkonu. Také v této smlouvě (čl. IV bod. 2) je upraveno oprávnění Intergramu srážet si z odměn vybraných od uživatelů částku na úhradu nákladů s výkonem práv spojených ve výši schválené Valnou hromadou.
Úřad se dále zabýval tím, zda je Intergram soutěžitelem ve smyslu zákona a předmětu tohoto řízení. Úřad vycházel rovněž ze závěrů druhostupňového orgánu obsažených ve shora citovaném rozhodnutí.
Dle § 2 odst. 1 zákona jsou soutěžiteli fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.
Intergram je občanským sdružením fyzických a právnických osob (výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů), přičemž disponuje oprávněním vykonávat kolektivní správu majetkových práv svých členů. Uvedeným oprávněním v České republice může disponovat pouze jedna osoba (viz § 98 odst. 6 písm. c/ autorského zákona). Účastník řízení tak není při výkonu kolektivní správy vystaven konkurenci. I když se z výše uvedeného důvodu Intergram hospodářské soutěže ve smyslu § 2 odst. 1 zákona spíše neúčastní, má možnost soutěž svojí činností ovlivňovat. Vstupuje do právních vztahů s výrobci zvukových a zvukově obrazových záznamů a výkonnými umělci (které kolektivně zastupuje) a do vztahů s uživateli těchto záznamů, mezi něž patří mj. provozovatelé jukeboxů. V obou těchto skupinách subjektů dochází k hospodářskému soutěžení a Intergram toto soutěžení může ovlivňovat, např. právě stanovením výše odměn za veřejné užití zvukových a zvukově obrazových záznamů. Je tedy splněna přinejmenším jedna z alternativních podmínek stanovených v § 2 odst. 1 zákona, tudíž Intergram je soutěžitelem ve smyslu zákona. Podobně je tomu i v evropském soutěžním právu (např. věc SACEM , podrobněji viz níže). Účastník řízení není soutěžitelem, který by poskytoval služby obecného hospodářského významu ve smyslu § 1 odst. 3 zákona, neboť z činnosti Intergramu jako kolektivního správce mají prospěch pouze jím zastoupení umělci a výrobci záznamů, nikoli veškeré obyvatelstvo či celé hospodářství (což je předpokladem pro posouzení služby jako služby obecného hospodářského významu).
Ze shora uvedených důvodů je Intergram soutěžitelem ve smyslu § 2 odst. 1 zákona, na jehož jednání, jež je předmětem správního řízení, se zákon v plném rozsahu vztahuje .
Zjištěné skutečnosti
Na tuzemském trhu se zprvu veřejná produkce záznamů realizovala prostřednictvím klasických JB s CD nosiči nahraných záznamů. V každém takovém JB je třeba mít průkazně originály CD; v případě, že provozovatel podniká s větším počtem CD JB, nemůže v nich užívat kopie originálních CD. Dle vysvětlení Intergramu výkonní umělci a výrobci záznamů nedali souhlas, aby jakýkoliv subjekt (nejen v oblasti jukeboxů) vytvářel rozmnoženiny originálních nosičů tam, kde je technicky možné užít originální nahraný nosič. Počet nosičů záznamů užívaných v CD JB se liší dle typů JB-maximálně uváděli provozovatelé cca 100 CD na jeden JB. JB jsou umisťovány téměř výhradně v provozovnách pohostinských zařízení.
Od r. 1997 zaznamenal vývoj počtu CD JB na tuzemském trhu až do roku 2001 vzestupný trend. V roce 1997 registroval Intergram 13 CD JB, v roce 2000 již 131 CD JB, v roce 2001 to bylo 183 CD JB. Od roku 2001 je však již patrný spíše sestupný trend či stagnace; v r. 2002 bylo registrováno 148 CD JB, v roce 2003 to bylo 170 CD JB, v roce 2004 registroval Intergram 142 CD JB a v roce 2005 asi 189 CD JB.
Vedle těchto zařízení se s určitým zpožděním začala realizovat veřejná produkce záznamů také prostřednictvím HD JB , u nichž je záznam přehráván z harddisku, kam byl předtím z originálního nosiče nahrán. U HD JB je od jejich uvedení na trh patrný výrazně vzrůstající počet; v roce 2000 poprvé evidoval Intergram 239 HD JB, v roce 2001-472, v roce 2002-863, v roce 2003-1428, v roce 2004-1469 a v roce 2005-1313 HD JB. U těchto zařízení uděluje Intergram dvě licence (viz výše) a k jejich provozu postačí pouze jediná originální sada nosičů záznamů, a to i v případě, že provozovatel provozuje více kusů HD JB; záznamy z jedné originální sady nosičů může provozovatel nahrát na neomezený počet HD JB. HD JB umožňují oproti CD JB významně vyšší kapacitu počtu nahraných skladeb. Od roku 2004 pak registruje Intergram také jukeboxy umožňující i prezentaci videoklipů, tj. zvukově obrazových záznamů; v současné době eviduje asi 8 kusů zvukově obrazových jukeboxů (dále též "video JB").
Z popsaného vývoje užívaných typů-mechanismů jukeboxů je patrné, že CD JB jsou na ústupu a postupně naopak převažují HD JB. Nejrozšířenějším typem JB co do formy placení za přehrání skladby jsou JB (a to CD i HD) s mincovníkem do 10 Kč (přes 99 %), proto se Úřad zaměřil na výši odměn účtovanou Intergramem za CD JB s mincovníkem do 10 Kč a za HD JB (pro HD JB je v sazebníku jen jedna sazba, HD JB fungují jako JB s mincovníkem do 10 Kč).
Odměna za užití záznamů ke sdělování veřejnosti prostřednictvím hudebních skříní neboli jukeboxů byla v sazebníku Intergramu stanovena již od r. 1996. Od r. 1998 až dosud je upravena pod bodem L sazebníků, u výše sazeb odkazuje na tabulku v sazebníku. Pro jukeboxy s harddiskem byla odměna stanovena od r. 2000, pro videojukeboxy od roku 2004. Úřad se zaměřil na vývoj stanovení výše odměn u CD JB s mincovníkem do 10 Kč a odměny u HD JB, z jejíž výše se pak odvozuje odměna i pro video JB.
Před rokem 1996 vybírala OSA (Ochranný svaz autorský) odměny pro všechny kategorie nositelů práv za veřejné užití záznamu prostřednictvím JB ve výši 700 Kč a z toho 350 Kč předávala Intergramu k rozúčtování pro výkonné umělce a výrobce záznamu.
Vývoj výše odměn stanovených a vybíraných Intergramem pro obě jím zastupované kategorie nositelů práv: Rok CD JB-Kč/měsíčně HD JB-Kč/měsíčně
1996 150
1997 150
1998 500 -
1999 500-
2000 500 1000
2001 500 1000
2002 500 1000
2003 400 1000 ( 400+600 )
2004 400 1000 (400+600)
2005 400 1000 (400+600)
2006 400 1000 (400+600)
V roce 2004 pak přibyla odměna za zvukově obrazový JB ve výši 2000 Kč/měsíčně, která je stejná až dosud. Odměna k užití záznamů pomocí JB, kde jsou skladby uloženy na harddisku se skládá z paušální částky odměny za licenci ke zhotovení rozmnoženiny zvukových záznamů-tzv. provozní kopie, ve výši 600 Kč a z odměny za licenci k provozování ze záznamu pomocí JB ve výši 400 Kč; v případě užití i obrazových záznamů je odměna dvojnásobná.
Intergram nabízí z uvedených sazeb slevy ve výši 10 % všem členským sdružením (tzn. všem provozovatelům JB, kteří jsou členy těchto sdružení); vychází z toho, že kolektivní správa provozovaná ve vztahu ke sdružení, které zastupuje větší množství subjektů, je z hlediska nákladů úspornější a efektivnější, a proto umožňuje snížení odměn. Dalších 10 % slevy může provozovatel získat, uzavře-li s Intergramem smlouvu na dobu delší než 6 měsíců a uhradí celkovou roční platbu do 30 dnů od uzavření smlouvy nebo vždy do 31. ledna příslušného kalendářního roku (tato sleva je v podmínkách sazebníku od r. 1999). Členové sdružení tak s využitím všech slev mohou dle informace Intergramu platit odměnu za veřejné užití záznamu prostřednictvím JB ve výši pouze 324 Kč měsíčně.
K vývoji výše odměn u JB Úřad konstatuje, že v roce 1998 došlo ke zvýšení odměny u CD JB ze 150 Kč na 500 Kč a od roku 2003 byla odměna u CD JB snížena z 500 Kč/měs. na 400 Kč/měs. Současně došlo k rozčlenění odměny u HD JB na odměnu ve výši 400 Kč/měs. za licenci k veřejnému provozování záznamu a ve výši 600 Kč/měs. za licenci ke zhotovení rozmnoženiny-tzv. provozní kopie.
Relevantní trhy a postavení účastníka řízení na nich
Pro posouzení jednání účastníka řízení je třeba vymezit relevantní trh, na kterém se účinky jednání účastníka řízení projeví. Trh je obecně místem, kde se střetává nabídka s poptávkou. Dle ustanovení § 2 odst. 2 zákona je relevantním trhem trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.
Možné porušení § 11 odst. 1 zákona Úřad spatřoval:
v uplatňování nepřiměřeně vysokých odměn za udělování oprávnění (licence) k užití zaznamenaných výkonů a záznamů ke sdělování veřejnosti prostřednictvím JB (hracích skříní),
v uplatňování rozdílných podmínek při shodném či srovnatelném plnění při udělování oprávnění (licence) k užití zaznamenaných výkonů a záznamů ke sdělování veřejnosti provozovatelům JB (hracích skříní), a to klasických CD jukeboxů a jukeboxů s harddiskem (HD jukeboxů),
v jednání účastníka řízení, kdy netransparentním a neověřitelným způsobem stanovil výši odměn/cen za udělení oprávnění k užití zaznamenaných výkonů a záznamů ke sdělování veřejnosti provozovatelům hracích skříní (jukeboxů) s tím, že INTERGRAM nevytvořil/nezveřejnil žádná kritéria či způsoby kalkulace, na podkladě nichž stanovuje odměny za užití záznamů pro provozovatele jukeboxů, resp. pro změny těchto odměn.
K tomu, aby mohli provozovatelé JB užívat zvukové záznamy ke sdělování veřejnosti ve svém zařízení , potřebují v souladu s autorským zákonem souhlas držitelů autorských práv a držitelů práv souvisejících s právem autorským. V případě veřejné produkce prostřednictvím jukeboxů uděluje za držitele práv souvisejících s právem autorským (tj. za výkonné umělce a výrobce záznamů) tento souhlas Intergram na základě jejich zmocnění a Intergram rovněž stanoví odměnu za veřejné užití záznamů prostřednictvím JB. V posuzovaném případě se vztah nabídky a poptávky realizuje mezi Intergramem a uživateli zvukových a zvukově obrazových záznamů, jimiž jsou provozovatelé JB (CD JB, HD JB a video JB).
Provozovatelé jukeboxů poptávají u Intergramu souhlas k tomu, aby mohli užívat zvukové záznamy ke sdělování veřejnosti ve svých jukeboxech (tj. souhlas výkonných umělců a výrobců záznamů k veřejnému užití jejich zvukových záznamů ). Za toto veřejné užití zvukových záznamů (na základě souhlasu uděleného Intergramem, v zastoupení výkonných umělců a výrobců záznamů) hradí provozovatelé JB Intergramu odměnu (náležící výkonným umělcům a výrobcům záznamů za toto veřejné užití). Provozovatelé jukeboxů jsou tak vůči Intergramu ve vertikálním vztahu obdobném vztahu dodavatel-odběratel.
Veřejné užití zvukových záznamů prostřednictvím CD JB a HD JB nevykazuje z hlediska provozovatelů těchto zařízení (jako uživatelů záznamů) odlišnosti, které by odůvodňovaly vymezení samostatného výrobkového trhu veřejného užití záznamů prostřednictvím CD JB a trhu veřejného užití záznamů prostřednictvím HD JB. Všechny JB umožňují zákazníkovi volbu záznamu dle jeho přání za určitý poplatek, který pak představuje výnos pro provozovatele JB. Intergram tedy působí na trhu poskytování souhlasu s veřejným užitím záznamů prostřednictvím jukeboxů.
Účastník řízení rovněž na základě čl. I odst. 1 písm. c) Smlouvy o zastupování práv výrobců zvukových záznamů dává za výrobce zvukových záznamů souhlas s pořízením kopie nosiče zvukového záznamu provozovatelům HD jukeboxů. V případě kopírování záznamů na harddisk jukeboxů se totiž jedná o nezbytné provozní důvody ve smyslu citovaného ustanovení smlouvy (HD JB nevyužívají k přehrávání záznamů CD nosiče; zvukový záznam je uložen přímo na harddisku tohoto JB). U druhého typu JB-u CD JB-není pořízení kopie technicky nutné (záznamy jsou přehrávány přímo z originálního CD nosiče), takže poskytování souhlasu s pořízením rozmnoženiny nespadá pod režim kolektivní správy a Intergram souhlas s kopírováním v těchto případech neposkytuje. Souhlas k vytvoření rozmnoženiny díla dává v souladu s § 75 a násl. autorského zákona samotný výrobce zvukového záznamu. Zatímco v případě CD JB poskytuje Intergram souhlas s veřejnou produkcí zvukového záznamu, u HD JB uděluje jak souhlas s užitím záznamu, tak svolení k pořízení kopie nosiče záznamu do paměti HD JB, neboť bez pořízení rozmnoženiny na harddisk JB nelze záznam v HD JB reprodukovat. Intergram je oprávněn na základě smluv s výrobci záznamů udělovat souhlas k pořízení provozní kopie všude tam, kde je to z technických či provozních důvodů nezbytné, což je i případ HD JB. V CD JB se záznam reprodukuje přímo z CD nosičů a pořízení rozmnoženiny zde není technicky nutné. Proto souhlas s pořízením kopie pro CD JB jsou (i dle autorského zákona) oprávněni udělit výhradně výrobci zvukových záznamů, kteří tuto svou pravomoc na Intergram nedelegovali.
Zatímco souhlas s veřejným užitím zvukového záznamu poskytuje pro všechny typy JB účastník řízení v rámci výkonu kolektivní správy, souhlas s vytvořením rozmnoženiny může poskytnout buď účastník řízení (pokud jde o součást výkonu kolektivní správy, tj. v případech nezbytného pořízení provozní kopie z důvodů technických či provozních, např. u HD JB) nebo výrobce nosiče zvukového záznamu (v ostatních případech, kde není pořízení kopie z technických či provozních důvodů nutné, tj. např. pro případ použití rozmnoženiny pro CD JB). Intergram tedy jako jediný subjekt v ČR poskytuje souhlas s užitím zvukového záznamu a v některých případech též souhlas s vytvořením rozmnoženiny-provozní kopie. V případě HD JB jsou tyto služby prakticky neoddělitelné, neboť HD JB nemohou reprodukovat záznam bez toho, aniž by záznam z CD nosiče byl zkopírován přímo na harddisk JB. Případný souhlas k pořízení rozmnoženiny pro účely použití v CD JB (tj. tam, kde to není technicky nutné) jsou oprávněni poskytnout pouze výrobci záznamů. Tuto službu tedy Intergram neposkytuje, výrobci svoje oprávnění dané autorským zákonem vykonávají samostatně. Z podstaty věci (rovněž v souladu s druhostupňovým rozhodnutím a v něm obsaženým právním názorem, jímž je Úřad vázán) však vyplývá, že udělení souhlasu s pořízením rozmnoženiny zvukového záznamu představuje samostatnou službu , poskytovanou v případě řešeném Úřadem v závislosti na typu JB buď účastníkem řízení (cenou je zde zmíněná paušální částka 600 Kč/JB 1 ) nebo samotnými výrobci záznamů (u CD JB).
Na základě uvedených skutečností vymezil Úřad pro účely tohoto správního řízení relevantní trh, resp. trhy z hlediska výrobkového jako
trh poskytování oprávnění k veřejnému užití zvukových a zvukově obrazových záznamů prostřednictvím jukeboxů
trh poskytování oprávnění k pořízení rozmnoženiny záznamu pro účely veřejného užití prostřednictvím jukeboxů
se subtrhem poskytování oprávnění k pořízení rozmnoženiny záznamu pro HD JB a
subtrhem poskytování oprávnění k pořízení rozmnoženiny záznamu pro CD JB (kde ovšem účastník řízení nepůsobí).
Pořízení rozmnoženiny je pro fungování HD JB nezbytné. Nelze od sebe de facto oddělit poskytování souhlasu s užitím záznamu na HD JB a souhlasu k pořízení kopie pro HD JB. Pouhé udělení oprávnění k užití záznamu, aniž by současně byla pořízena provozní kopie záznamu, by neumožňovalo provozování HD JB, tj. k přehrávání záznamů. Tato skutečnost má odraz i v ceníku Intergramu, kdy odměna pro HD JB je stanovena částkou (1000 Kč), přičemž je tvořena sumou za svolení k užití záznamu (400 Kč) a sumou za pořízení provozní kopie (600 Kč). Úřad dále uvádí, že výrobci smlouvou zmocnili Intergram k poskytování obou druhů oprávnění (k užití záznamu i k pořízení kopie) právě proto, že obě služby jsou navzájem těžko oddělitelné a bylo by nelogické, aby jeden souhlas uděloval Intergram a druhý souhlas jiné subjekty (šlo by o řádově desítky či stovky různých výrobců, přičemž v praxi by patrně nebylo možné dohledat jednotlivé případy pořízení kopie a tyto individuálně zpoplatnit).
Z hlediska časového jde o trhy trvalé, charakterizované pravidelně se opakujícím vztahem nabídky a poptávky po oprávnění k veřejnému užití zvukových/zvukově obrazových záznamů prostřednictvím JB a oprávnění k pořízení rozmnoženiny záznamů pro účely veřejného užití prostřednictvím JB v průběhu celého roku, z hlediska geografického je trhem v obou případech celé území ČR, neboť na celém území republiky probíhá vztah nabídky a poptávky za homogenních podmínek. Postavení účastníka řízení na relevantních trzích
Dle ustanovení § 10 odst. 1 zákona zaujímá dominantní postavení na trhu soutěžitel nebo společně více soutěžitelů (společná dominance), kterým jejich tržní síla umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích. Tržní sílu posuzuje Úřad dle souhrnu ukazatelů uvedených v § 10 odst. 2 zákona. V posuzovaném případě je Intergram jediným kolektivním správcem spravujícím na území ČR práva výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů. Je jediným soutěžitelem na tuzemském trhu, který v zastoupení výkonných umělců a výrobců záznamů uděluje uživatelům zvukových a zvukově obrazových záznamů oprávnění tyto záznamy veřejně užívat (tj. užívat je ke sdělování veřejnosti) a v technicky či provozně odůvodněných případech dávat souhlas k pořízení rozmnoženiny těchto záznamů. Intergram stanoví za toto užívání odměnu (kterou předává zastoupeným držitelům práv). Intergram má tedy na trhu poskytování oprávnění k veřejnému užití zvukových a zvukově obrazových záznamů prostřednictvím jukeboxů dominantní postavení ve smyslu § 10 odst. 1 zákona.
Oprávnění k pořízení rozmnoženiny zvukového záznamu poskytuje jak Intergram, tak samotní výrobci záznamů. Intergram uděluje oprávnění k pořízení provozní kopie tam, kde je to z provozních nebo technických důvodů nezbytné (např. na základě pověření od výrobců u HD JB). V ostatních případech souhlas s pořízením rozmnoženiny udělují přímo výrobci. Pokud by tedy chtěl provozovatel CD JB ve svém přístroji používat místo originálních CD kopie, musel by o souhlas žádat přímo výrobce. Na subtrhu poskytování oprávnění k pořízení rozmnoženiny pro HD JB působí pouze Intergram. I na tomto subtrhu tak disponuje Intergram dominantním postavením ve smyslu § 10 odst. 1 zákona , neboť v rámci kolektivní správy poskytuje za výrobce souhlas s pořízením provozní kopie pro HD JB. Na druhém shora vymezeném subtrhu pak působí jednotliví výrobci zvukových (příp. obrazových) záznamů, nikoli však účastník řízení. Úřad tak uzavírá, že přes deklarovanou existenci samostatné služby spočívající v udělování oprávnění k pořízení rozmnoženiny záznamu je díky specifickému fungování HD JB třeba vymezit víceméně samostatný subtrh udělování oprávnění ke kopírování záznamů právě pro tyto JB; tento subtrh je potom rovněž relevantní danému případu, neboť na něm působí účastník řízení.
Na doplnění Úřad uvádí, že kolektivní správce OSA nepůsobí na tomtéž trhu, neboť zastupuje jiné držitele práv, a to autory (hudby, textu, partitur apod); OSA není oprávněna udělovat za výkonné umělce a výrobce záznamů souhlas k veřejnému užití záznamů.
Právní a ekonomické posouzení
A. Uplatňování nepřiměřeně vysokých odměn
Možné porušení § 11 odst. 1 zákona Úřad spatřoval v uplatňování nepřiměřeně vysokých odměn za udělování oprávnění (licence) k užití zaznamenaných výkonů a záznamů ke sdělování veřejnosti prostřednictvím JB (hracích skříní). Vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu ve formě účtování nepřiměřeně vysokých cen ze strany dominantního soutěžitele by mohlo být považováno za porušení § 11 odst. 1 písm. a) zákona, resp. § 9 odst. 3 písm. a) předchozího zákona. Od roku 2003 až dosud činí Intergramem účtovaná odměna za udělení oprávnění (licence) k užití zaznamenaných výkonů a záznamů ke sdělování veřejnosti 400,-Kč za měsíc (předtím od roku 1998 to bylo 500 Kč/měs.), a to u nejrozšířenějších HD JB a CD JB s mincovníkem do 10 Kč za skladbu. Z těchto částek poskytuje Intergram slevu 10 % za platbu předem a 10 % v případě uzavření kolektivní smlouvy. Konečná výsledná cena tak může činit 324 Kč za JB a měsíc.
Úřad se v souladu se závěry druhostupňového rozhodnutí nejprve zabýval úvahou, zda skutečně podmínky uplatňované Intergramem jako dominantním soutěžitelem jsou zjevně nepřiměřené, resp. že plnění, které je Intergramem vyžadováno po jeho obchodních partnerech (provozovatelích JB), je ve zjevném nepoměru k plnění, které jim on sám poskytuje. Za nepřiměřeně vysokou cenu může být považována cena, jejíž výše nemá žádnou logickou vazbu k ekonomické hodnotě dodávaného zboží. Absenci uvedené logické vazby lze prokázat zejména porovnáním výrobních a jiných nákladů k výsledné ceně zboží. V dané věci Intergram poskytuje odběratelům službu-nehmotné plnění spočívající v udělení oprávnění (licence) k veřejnému užití zaznamenaných výkonů a záznamů prostřednictvím jukeboxů. I když se jedná o nehmotný statek (licenci), Úřad se snažil alespoň přibližně vyčíslit ekonomickou hodnotu této služby a zjištěnou hodnotu porovnat s odměnou (cenou) účtovanou Intergramem. Hodnotu oprávnění (licence) jako nemateriální služby nelze poměřit např. spotřebou času, materiálu, práce apod., neboť jde o souhlas s užitím duševního vlastnictví. Je obtížné ne-li nemožné určit, jaká je hodnota samotné licence. Pro určení alespoň přibližné ekonomické hodnoty licence by bylo možno vycházet z hodnoty licence pro vlastníky licence, tj. výkonné umělce a výrobce zastoupené Intergramem a z hodnoty, jakou má licence pro její uživatele, tj. provozovatele JB. Pro výkonné umělce a výrobce je odměna za udělení licence vybíraná Intergramem protihodnotou ze použití jejich uměleckého výkonu a za použití záznamu výrobců záznamu. Odměna je určena pro 2 kategorie zastupovaných osob-umělce a výrobce; dělí se mezi ně rovným dílem. Umělci tak ze základní částky 400 Kč/JB/měs. vybrané Intergramem dostávají 200 Kč, výrobci záznamů taktéž 200 Kč Hodnota poskytovaného oprávnění k veřejnému užití záznamů není zanedbatelná, neboť je oceněním výkonu umělců a produktu výrobců záznamů. Intergram při cca 1500 provozovaných JB a vybírané odměně 400 Kč/měs. (bez slev) vybere cca 600 tisíc Kč měsíčně, z čehož (bez zohlednění režijních srážek) cca 300 tis. Kč předává výkonným umělcům a stejnou částku výrobcům záznamů. Intergram zastupuje přes šest tisíc výkonných umělců a téměř 300 výrobců, mezi něž vybrané odměny rozděluje podle tzv. identifikovatelných příjmů (dle minutáže vysílaných záznamů v televizi a rádiu). Na základě uvedených údajů lze odhadovat, že měsíční částka plynoucí např. výkonným umělcům z veřejného užití jejich uměleckého výkonu prostřednictvím JB nebude nijak vysoká (pozn.: Intergram nesleduje, jakou část odměny výkonného umělce tvoří odměna za veřejnou produkci v JB).
Pro provozovatele JB je udělení oprávnění k užití záznamů nezbytné k legálnímu provozování JB. Provozovatelé JB získávají oprávnění tyto záznamy veřejně užívat pro účely své podnikatelské činnosti, jejímž cílem je dosažení zisku z provozování JB. Licence k užití záznamů slouží v případě JB výhradně k výdělečné činnosti provozovatelů JB, na rozdíl od jiných druhů veřejné produkce, jejichž prvotním cílem není dosáhnout prospěchu užitím zaznamenaných výkonů a záznamů. Příkladem takové veřejné produkce je užití zvukových záznamů jako kulisy např. při ozvučení restaurací, obchodů, provozoven služeb, slavností, zábavních akcí, pohřbů, svateb, pokojů v ubytovacích zařízení apod. Odměna za poskytnutí licence pro JB (za možnost užívat záznam ke sdělování veřejnosti) nezohledňuje dobu provozu JB (JB lze provozovat 24 hod denně 7 dnů v týdnu), proto i tržby JB velmi záleží na umístění JB a intenzitě jeho využití.
Jako podpůrnou metodu pro ocenění hodnoty poskytnuté licence na straně provozovatelů JB lze použít metodu rozboru výnosů a nákladů JB, jejímž cílem by bylo zjištění, jakou část nákladů na provoz JB tvoří odměny hrazené Intergramu a zda případně nepřiměřená výše této odměny nevede ke ztrátám provozovatelů JB či k ohrožení rentability jejich podnikání. Podklady pro tento rozbor poskytli Úřadu provozovatelé JB (či sdružení těchto provozovatelů) ve formě vyčíslení jednotlivých nákladů spojených s provozem JB na straně jedné a výnosů, které jim JB přináší, na straně druhé. Ekonomické souvislosti užití záznamů je nutno zohledňovat i dle novely autorského zákona.
Pořizovací cena CD JB je asi 100 tis. Kč, avšak tento druh JB už se téměř neprodává. Pořizovací cena HD JB je 40-100 tis. Kč. Provozovatel JB musí hradit náklady na údržbu a opravy, nákup nových CD, poplatek cca 500 Kč za umístění JB majiteli provozovny, odměny ochranným svazům 1750 Kč/měs. Z tržeb JB se odvádí daň 19 %. Podle odhadu předsedy sdružení provozovatelů JB může tržba JB činit až 6-7 tis. Kč/měs. (str. 112 spisu), po odečtení nákladů je čistý zisk za měsíc asi 3-5 tis. Kč. Jiný provozovatel JB (str. 88 spisu P) odhaduje průměrnou tržbu na 5 tis. Kč, náklady na cca 1 tis. Kč a výnos na 4 tis. Kč/měs. Z přehledu výnosů JB se nejeví, že by jejich provoz byl nerentabilní či že by náklady na jejich provoz (z nichž část tvoří poplatky placené sdružením OSA a Intergram) převažovaly nad výnosy JB a vedly tak ke ztrátám provozovatelů JB. Úřad nezaznamenal v průběhu správního řízení informaci, že by v důsledku nutnosti placení vysokých odměn Intergramu některý z provozovatelů JB musel ukončit podnikání v tomto oboru z důvodu jeho ztrátovosti.
Další podpůrnou metodou pro ocenění hodnoty licence k užití záznamů by mohl být pomocný výpočet částky odměny Intergramu připadající na reprodukci jednoho záznamu (skladby) z JB. Dle informací provozovatelů JB se tržby jednoho JB pohybují měsíčně průměrně kolem 6 tisíc Kč, přičemž za přehrání jedné skladby zákazník zaplatí povětšinou 10 Kč. JB tak přehraje za měsíc v průměru 600 skladeb á 10,-Kč. Provozovatel JB zaplatí Intergramu odměnu za veřejné užití záznamu prostřednictvím JB (CD JB i HD JB) ve výši max. 400,-Kč (bez slev), tj. odměna Intergramu za 1 přehranou skladbu je nižší než 1 Kč. Tato suma tvoří současně ocenění-protihodnotu uměleckého výkonu výkonných umělců a produktu výrobce zvukového záznamu. I z tohoto hlediska se nejeví částka 400 Kč vybíraná Intergramem jako neúměrně vysoká.
I když určení ekonomické hodnoty oprávnění k veřejnému užití záznamů, jež je poskytováno ze strany účastníka řízení, je obtížně proveditelné, Úřad se pokusil alespoň o přibližné určení této hodnoty a její srovnání s cenou účtovanou Intergramem. Na základě těchto podpůrných výpočtů uvedených výše Úřad neshledává odměnu účtovanou Intergramem za zjevně nepřiměřeně vysokou.
Úřad jako podpůrný důkaz o přiměřenosti či nepřiměřenosti účastníkem řízení uplatňované ceny využil i metodu srovnání cenové úrovně v různých oblastech, tj. na různých geograficky relevantních trzích. Úřad si je vědom toho, že prvotní metodou posouzení přiměřenosti ceny je prokázání, že plnění požadované dominantním partnerem je ve zjevném nepoměru k jím poskytovanému protiplnění. Přestože v projednávaném případě není určení exaktní hodnoty licence možné (jde o využití práva duševního vlastnictví) a tudíž není možné exaktní srovnání ekonomické hodnoty této služby a za ni účtované ceny, Úřad se o toto srovnání pokusil stanovením alespoň přibližné ekonomické hodnoty této služby-viz výše. Alternativní metoda srovnání cenové úrovně služby v různých oblastech byla užita z důvodu, zda i toto srovnání prokáže či neprokáže přiměřenost odměny.
V rozsudku Evropského soudního dvora ve věci SACEM (spojené případy 110/88, 241/88 a 242/88, ECR-2811 1989 , rozsudek z 13. 7. 1989) je vyjádřen právní názor, podle něhož národní kolektivní správce s dominantním postavením na podstatné části společného trhu se dopouští zneužití dominantního postavení uplatňováním nepřiměřených podmínek, jestliže odměny, které účtuje uživatelům zvukových záznamů, jsou znatelně vyšší než odměny účtované v jiných členských státech, a to za podmínky, že výše odměny je srovnávána na konzistentním základě.
Aby bylo možno odměny uplatňované účastníkem řízení označit za nepřiměřeně vysoké, muselo by být zjištěno, že tyto odměny jsou vyšší než v kterémkoli jiném relevantním státě, resp. ve většině porovnávaných států. Úřad již v rámci prvního projednání věci provedl rozsáhlé srovnání odměn vybíraných zahraničními kolektivními správci za veřejné užití zvukového záznamu v jukeboxech, a to jak podle absolutní výše odměn, tak v přepočtu podle hrubých měsíčních mezd a podle reálného měnového kursu. Výsledky srovnání jsou uvedeny v tabulkách na str. 23-25 rozhodnutí Úřadu z 14. ledna 2005. Z vyhodnocení tabulek je zřejmé, že přinejmenším na Slovensku, v Nizozemí, v Dánsku a některých regionech ve Francii je paušální částka odměny vyšší než v České republice. Např. na Slovensku místní kolektivní správce Slovgram vybírá za veřejné užití záznamu prostřednictvím JB 700 Kč/měs. Slevy jsou poskytovány členům asociací provozovatelů JB a provozovatelům většího počtu JB. Rovněž ve Francii (jedna sazba), Nizozemí a Dánsku je absolutní výše odměn vyšší než v ČR. Ze srovnání absolutní výše hodnot tedy nelze dovodit, že by výše odměny požadovaná v ČR Intergramem byla vyšší než jsou odměny uplatňované v jiných zemích. Ani po přepočtu odměny podle průměrných hrubých měsíčních mezd a podle reálného měnového kursu nejsou odměny v ČR znatelně vyšší než v jiných srovnávaných zemích. Např. sazby na Slovensku, Nizozemí, Dánsku a Francii jsou po přepočtu reálným kursem buď vyšší než v ČR nebo zhruba odpovídají sazbám v ČR, zvláště při zohlednění slev 2x 10 % poskytovaných Intergramem. V této souvislosti je třeba uvést, že metoda přepočtu je poněkud zavádějící s ohledem na nadnárodní působení zastoupených výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů a jejich související požadavky na obsah a kvalitu kolektivní správy.
Závěr: Úřad na základě výše popsaných srovnání nezjistil, že by odměna za udělení oprávnění k užití zaznamenaných výkonů a záznamů ke sdělování veřejnosti účtovaná účastníkem řízení provozovatelům jukeboxů byla ve zjevném nepoměru k poskytovanému protiplnění, tj. byla nepřiměřeně vysoká. V řízení nebylo prokázáno, že by jeho účastník zneužil svého dominantního postavení na trhu vynucováním nepřiměřených podmínek ve formě účtování nepřiměřeně vysokých cen ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) zákona, resp. § 9 odst. 3 písm. a) předchozího zákona.
B. Diskriminace ze strany účastníka řízení
Možné porušení § 11 odst. 1 zákona ze strany Intergramu spatřoval Úřad rovněž v uplatňování rozdílných podmínek při shodném či srovnatelném plnění při udělování oprávnění (licence) k užití zaznamenaných výkonů a záznamů ke sdělování veřejnosti provozovatelům hracích skříní (jukeboxů), a to klasických CD jukeboxů a jukeboxů s harddiskem (HD jukeboxů). Diskriminace provozovatelů CD JB se měl účastník řízení dopustit tím, že umožňoval provozovatelům HD JB mít pro jimi provozovaný neomezený počet JB jen jednu sadu originálních CD nosičů (neboť pro HD JB umožňoval kopírování záznamů z CD nosičů), zatímco provozovatelé CD JB museli mít pro každý CD JB originální CD nosiče (neboť pro CD JB Intergram kopírování CD nosičů neumožňoval). Takovým nastavením podmínek měl Intergram způsobit újmu provozovatelům CD JB, neboť tito byli znevýhodněni v hospodářské soutěži oproti provozovatelům HD JB. Rozhodnutí Úřadu ze dne 14. ledna 2005 kvalifikovalo uvedené jednání Intergramu jako zneužití dominantního postavení ve formě diskriminace ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona, resp. § 9 odst. 3 písm. c) předchozího zákona.
Při novém projednání věci a se zohledněním právního názoru odvolacího orgánu dospěl Úřad k následujícím zjištěním: účastník řízení je na základě smluv o zastupování práv výrobců zvukových záznamů uzavřených s výrobci záznamů oprávněn jménem výrobců udělit souhlas (licenci) k pořízení provozní kopie nosiče zvukového záznamu tam, kde je to z technických či provozních důvodů nezbytné (čl. I, odst. 1, písm. c) nebo d) smlouvy). Typickým případem nezbytnosti pořízení rozmnoženiny z technických důvodů jsou jukeboxy s harddiskem, neboť zde nelze umístit CD nosiče, zvukový záznam lze přehrávat pouze ze záznamu zkopírovaného do paměti-z harddisku jukeboxu. Pořizování rozmnoženin v ostatních případech (tj. kde to není technicky či provozně nezbytné) se řídí přímo příslušnými ustanoveními autorského zákona (§ 75 a násl.) a souhlas k vytvoření rozmnoženiny díla poskytuje samotný výrobce zvukového záznamu. Provozovatelé CD JB, pokud by chtěli ve svých zařízeních užívat kopie CD nosičů, by museli o souhlas s vytvořením rozmnoženiny požádat přímo výrobce nosiče. Za pořízení provozní kopie platí provozovatelé HD JB Intergramu odměnu 600 Kč za jeden JB za měsíc (bez ohledu na počet kopírovaných CD nosičů). Provozovatelé CD JB tuto odměnu Intergramu neplatí, neboť musí pro své JB používat originály CD (cena jednoho CD nosiče se pohybuje cca od 100 do 500 Kč).
Službu udělování oprávnění k pořízení rozmnoženiny poskytují kromě účastníka řízení i výrobci záznamů, avšak na části trhu pokryté "kolektivní" správou působí pouze Intergram. Účastník řízení se účastní soutěže jen na subtrhu, na němž je udělováno oprávnění k pořízení kopie pro HD JB, kde má dominantní postavení (viz výše). Na trhu, kde je poskytován souhlas s pořízením rozmnoženiny CD nosiče pro použití v CD JB, se soutěže neúčastní. Na této části trhu musejí provozovatelé CD JB poptávat souhlas s rozmnožováním nosičů přímo u výrobců (neboť pořízení kopie je možno fakticky oddělit od veřejného užití záznamu, není s ním esenciálně spojeno).
Intergram nastavil podmínky, za kterých je udělován souhlas s pořízením provozní kopie pouze na subtrhu, na kterém působí (u HD JB). U CD JB mu nepříslušelo jakékoli podmínky pro pořizování kopií stanovovat, neboť zde mohli podmínky stanovit pouze výrobci záznamů. Výrobci záznamů neumožnili pro CD JB používat kopie nahraných nosičů a nedali Intergramu souhlas/pověření, aby svolení k pořízení rozmnoženin poskytoval jejich jménem. Intergram tak nemohl nastavit podmínky tam, kde neměl žádné oprávnění podmínky určovat, tj. v případě udělování souhlasu s pořízením kopie pro CD JB. Pokud pro jednu skupinu provozovatelů JB účastník řízení podmínky neurčoval, pak ani nemohl nastavit rozdílné podmínky pro provozovatele HD a CD jukeboxů. Odlišnému principu fungování obou druhů JB se Úřad věnuje výše, na tomto místě pak shrnuje, že v řízení byly zjištěny objektivní důvody pro rozdílnou úpravu podmínek na vymezených subtrzích poskytování oprávnění k pořízení rozmnoženiny záznamu.
Závěr: Úřad konstatuje, že účastník řízení se nemohl dopustit porušení § 11 odst. 1 zákona, neboť neuplatňoval rozdílné podmínky vůči jednotlivým účastníkům trhu. Pokud jde o poskytování souhlasu s pořízením kopie zvukového či zvukově obrazového záznamu, umožnil Intergram v souladu se smlouvou s výrobci kopírování záznamů pro HD JB, zatímco pro druhou skupinu jukeboxů, pro CD JB, nebyl oprávněn podmínky, resp. souhlas s kopírováním udělovat, neboť tato činnost mu nepřísluší. Pokud chtěli provozovatelé CD JB užívat ve svých přístrojích kopie záznamů, mohou se obrátit na výrobce a podmínky a odměnu za kopírování dohodnout přímo s nimi, nikoli však s Intergramem, který žádným oprávněním v tomto směru prokazatelně nedisponoval.
C. Transparentnost kritérií/způsobů kalkulace pro stanovení odměn za udělení oprávnění k užití záznamů
Úřad se dále v souladu s obsahem druhostupňového rozhodnutí zabýval transparentností kritérií/způsobů kalkulace, na podkladě nichž stanovuje účastník řízení odměny za užití záznamů pro provozovatele jukeboxů, resp. pro změny těchto odměn. S ohledem na skutečnost, že posouzení výše uvedeného nebylo předmětem správního řízení, po vrácení věci prvostupňovému orgánu k novému projednání a rozhodnutí byl předmět správního řízení dne 30. 1. 2006 doplněn, a to v tom smyslu, že možné porušení § 11 odst. 1 zákona Úřad spatřuje rovněž v jednání účastníka řízení, kdy Intergram netransparentním a neověřitelným způsobem stanovil výši odměn/cen za udělení oprávnění k užití zaznamenaných výkonů a záznamů ke sdělování veřejnosti provozovatelům hracích skříní (jukeboxů).
Oblast práv souvisejících s právem autorským (mezi něž jsou řazena mj. práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu a práva výrobce záznamu k jeho záznamu) a kolektivní správa těchto práv je upravena zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dne 1. 12. 2000. Před nabytím účinnosti tohoto zákona byla uvedená oblast upravena zákonem č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (ve znění změn a doplňků provedených zákonem č. 89/1990 Sb., zákonem č. 468/1991 Sb., zákonem č. 318/1993 Sb., zákonem č. 237/1995 Sb., zákonem č. 86/1996 Sb. a zákonem č. 191/1999 Sb.) a zákonem č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů.
Dne 23. 2. 2005 nabyl účinnosti zákon č. 81/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů. Uvedenou novelou byl do ustanovení § 100 autorského zákona doplněn odst. 8, který nově stanoví povinnost kolektivního správce vyžádat si při zpracování návrhu výše odměn nebo návrhu způsobu jejich určení stanoviska právnických osob sdružujících příslušné uživatele předmětů ochrany, pokud se takové osoby u kolektivního správce za tímto účelem přihlásily a prokázaly, že sdružují vyšší než zanedbatelný počet uživatelů. Se sdruženími uživatelů předmětů ochrany pak dle autorského zákona kolektivní správce (v daném případě účastník řízení) uzavírá tzv. kolektivní smlouvu. Podstatou tohoto smluvního typu je zjednodušení podmínek kolektivní správy, kdy za povinné subjekty má dle autorského zákona jednat rovněž společný orgán (tj. představitelé jejich sdružení).
Úřad v této souvislosti ověřil, že již před účinností uvedené novely autorského zákona Intergram jednal s uživateli předmětů ochrany (pořadateli veřejných produkcí) mj. o odměně za užití záznamu, což se projevovalo ve změnách sazeb poplatků v sazebníku. Od účinnosti výše uvedené novely autorského zákona, kdy povinnost jednat s uživateli předmětů ochrany ukládá přímo zákon, došlo k jednání a následnému uzavření kolektivní smlouvy ve smyslu § 101 odst. 5 autorského zákona s občanským sdružením provozovatelů hudebních skříní (jukeboxů) EUROJUKEBOX s účinností od 1. 1. 2005. Kolektivní smlouva s dalším občanským sdružením sdružujícím provozovatele hudebních skříní, Českomoravským sdružením pro karaoke, je v současnosti ve fázi podpisu tímto sdružením (pozn.: z obsahového hlediska je v podstatě totožná s kolektivní smlouvou uzavřenou s EUROJUKEBOXem). Obě tato sdružení prokázala splnění podmínek autorského zákona, tj. zastupování nezanedbatelného počtu uživatelů (viz výše).
Je rovněž významnou skutečností, že výše odměn za daný typ provozovaného jukeboxu, je v případě uvedené kolektivní smlouvy uzavřené se sdružením EUROJUKEBOX výsledkem jednání a následné dohody mezi smluvními stranami (viz čl. II odst. 1, 2, 9 a 10 kolektivní smlouvy). Jednání mezi Intergramem a zástupci obou sdružení směřovala k vytvoření "klíče", který by řešil zájmy obou stran, tj. na straně Intergramu řádné placení poplatků za udělení oprávnění k užití zaznamenaných výkonů a záznamů, a na straně členů sdružení zájem na potírání neevidovaných jukeboxů, tj. provozování jukeboxů bez odvádění uvedených poplatků pro Intergram, čímž se takoví provozovatelé výrazně protiprávně zvýhodňují oproti členům sdružení. Z tohoto důvodu čím více evidovaných jukeboxů uvedená smlouva pokrývá, tím výhodnější podmínky se snaží Intergram poskytnout-viz např. čl. III odst. 1 kolektivní smlouvy (výše odměny umělcům a výrobcům za udělení oprávnění k užití jejich záznamů je přímo úměrná počtu HD jukeboxů, které sdružení provozovalo v daném měsíci 2 ). Úřad rovněž podotýká, že odměna za udělení oprávnění k užití záznamů je vždy účtována pouze za provozovaný , tj. funkční jukebox (přičemž tato funkčnost, příp. nefunkčnost je ze strany provozovatelů JB pravidelně ohlašována Intergramu). Podstatná je rovněž skutečnost, že sdružení EUROJUKEBOX (kde již došlo k dohodě o výši odměn mezi tímto sdružením a Intergramem) a Českomoravské sdružení pro karaoke (kdy kolektivní smlouva je připravena k podpisu) pokrývají asi 90 % v ČR evidovaných jukeboxů. Cena za veřejné užití záznamů (včetně úhrady za pořízení tzv. provozní kopie) je ve všech popsaných případech výrazně nižší než cena obsažená v sazebníku Intergramu (a to až zhruba o jednu třetinu ceníkové výše).
Pro doplnění Úřad uvádí, že výše uvedená kolektivní smlouva s EUROJUKEBOXem v čl. IV odst. 5 stanoví, že sdružení je oprávněno od smlouvy odstoupit v případě, že se natolik změní právní a obchodní podmínky pro provozování jukeboxů v České republice nebo Evropské unii, že by smluvní podmínky v této smlouvě obsažené byly pro sdružení méně výhodné než podmínky, kterých by mohlo dosáhnout novým smluvním vztahem s Intergramem nebo jiným subjektem a který by dostatečně řešil dodržování autorského zákona v oblasti provozování jukeboxů. Tento postup Intergramu vůči uživatelům předmětů ochrany lze ze soutěžního hlediska hodnotit rovněž pozitivně.
Vedle výše uvedených kolektivních smluv uzavírá Intergram s uživateli předmětů ochrany hromadné smlouvy (§ 101 autorského zákona), na základě kterých získá provozovatel jukeboxů souhlas k užití zaznamenaných výkonů a záznamů ke sdělování veřejnosti a formulářové hromadné smlouvy, které jsou uzavírány, pokud provozovatel provozuje malý počet JB. U těchto typů smluv se výše odměn řídí platným sazebníkem Intergramu, který stanoví odměny za udělení oprávnění k užití zaznamenaných výkonů a záznamů ke sdělování veřejnosti podle § 20 a 23 autorského zákona (veřejné produkce)-veřejná produkce typu "L". V této souvislosti Úřad uvádí, že členství ve sdružení přinášející mj. shora popsané výhody (plynoucí na základě autorského zákona a souvisejících kolektivních smluv) je otevřené i pro dosud nesdružené uživatele.
Co se týče informování uživatelů předmětů ochrany o existenci, resp. aktuálním znění (příp. změnách) výše odměn za udělení oprávnění k užití zaznamenaných výkonů a záznamů ke sdělování veřejnosti Úřad uvádí, že sazebník je v aktuálním znění zveřejňován na internetových stránkách Intergramu, a dále při obnovování, resp. uzavírání nových smluv (smlouvy mívají zpravidla dobu platnosti na jeden kalendářní rok), poskytuje Intergram všem smluvním partnerům aktuální znění sazebníku. Pro provozování jukeboxů platí odměna pro veřejnou produkci typu "L" v uvedeném sazebníku, není-li dohodnuto jinak (viz výše).
Výše uvedenou novelou autorského zákona došlo rovněž ke vložení nového ustanovení § 100 odst. 7 autorského zákona, který stanoví, že při uzavírání smluv podle § 100 odst. 1 písm. h) autorského zákona (tj. smlouvy uzavírané mezi kolektivním správcem a uživateli předmětů ochrany, kterými se mj. pro uživatele poskytuje oprávnění k výkonu práva užít předmět ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravují, stanovuje výše a způsob placení odměn podle § 96 autorského zákona), se přihlédne zejména k tomu, zda k užití předmětu ochrany dochází při výkonu podnikání neb jiné hospodářské činnosti, přímému či nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu prospěchu, který uživatel získá z užití či v souvislosti s užitím předmětu ochrany, charakteru a specifikům místa nebo regionu, ve kterém dochází k užití předmětu ochrany, účelu, způsobu, rozsahu a okolnostem užití předmětu ochrany.
K otázce zohledňování jednotlivých ustanovení § 100 odst. 7 autorského zákona Intergramem při uzavírání nových smluv s uživateli předmětů ochrany Úřad uvádí, že účastník řízení při uzavírání kolektivních smluv vychází ze skutečnosti, že provozovatelé jukeboxů tyto provozují za účelem zisku a je tedy jejich zájmem umístit svůj jukebox tam, kde mu tento zisk přinese. Vzhledem k tomu, že zpravidla provozovatel jukeboxů provozuje jukeboxy na více místech v různých regionech, je výsledkem kolektivní smlouvy odměna, která toto zohledňuje-viz výše (podnikatelské riziko umístění jukeboxů je na straně provozovatele). Výši prospěchu provozovatele odpovídá např. odlišné nastavení odměny za provozování jukeboxů s mincovníkem do 10 Kč a nad 10 Kč, obsažené v sazebníku Intergramu. Dále Úřad uvádí, že Intergram nezohledňuje v případě jukeboxů např. kapacitu prostory, ve které je umístěn jukebox apod., protože z podstaty jukeboxů vyplývá, že kapacita prostory není v tomto případě rozhodující, např. jukebox umístěný ve společenské místnosti studentských kolejí s kapacitou 500 lidí nezaručí vyšší výnos než jukebox umístěný v malé restauraci např. při dálnici apod. (viz i protokol z jednání s účastníkem řízení, str. 637 až 640 spisu). Pro doplnění Úřad uvádí, že rovněž v některých evropských zemích kolektivní správci při stanovení výše odměn pro jukeboxy obdobně nezohledňují další kritéria. Za významné Úřad dále považuje, že Intergram podrobně nastavil kriteria pro všechny případy/způsoby veřejného užití záznamů (skupiny pod písmeny A až P sazebníku), což ve svém důsledku výrazně omezuje riziko netransparentnosti kterékoli konkrétní části sazebníku (např. pod písmenem L upravených jukeboxů). V rámci příslušných skupin jsou pak zohledněna relevantní kritéria (jako je např. u hudebních produkcí i kapacita sálu apod.) s tím, že v případě provozování JB zdůvodnil kolektivní správce v průběhu řízení dostatečným způsobem, z jakého důvodu a která kriteria zohledňuje či nezohledňuje. Na sazebník odměn za veřejné užití záznamů je pak třeba nahlížet jako na celek-upravující komplexně danou problematiku.
Rovněž je nezbytné uvést, že v souvislosti s novým ustanovením § 100 odst. 7 autorského zákona došlo k rozšíření oprávnění Ministerstva kultury (dále jen "MK") při výkonu dozoru nad dodržováním autorského zákona, kdy MK je mj. oprávněno dle § 103 odst. 1 písm. c) zjišťovat, zda nedochází k porušování povinností uložených v části autorského zákona týkající se kolektivní správy, zejména ustanovením § 100 odst. 7 (viz výše). Dle § 103 odst. 2 autorského zákona zjistí-li MK porušení povinností kolektivního správce, které pro něj ze zákona vyplývají, uloží kolektivnímu správci povinnost k nápravě. Ministerstvo může rovněž uložit kolektivnímu správci pokutu. Úřadem bylo zjištěno, že MK provádí kontrolu Intergramu v souladu s § 103 autorského zákona, která obvykle spočívá ve vyžádání informací a předložení podkladů, případně v dalších jednáních o těchto informacích a podkladech (některé materiály jsou kolektivní správci povinni poskytovat MK ze zákona-viz § 100 písm. m/, p/, r/ a t/ ). V případě, že kolektivní správce nenalézá dohodu s uživateli např. právě v otázce výše odměn, MK se účastní těchto jednání a snaží se pomoci k nalezení oboustranně akceptovatelného řešení.
Závěr: Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že kritéria/způsoby kalkulace, na podkladě nichž stanovuje Intergram odměny za užití záznamů pro provozovatele jukeboxů, resp. pro změny těchto odměn, jsou dostatečně transparentní a ověřitelná, s tím, že uživatelé předmětů ochrany mají možnost se dostatečně seznámit s podklady pro konstrukci této odměny. Ze soutěžního hlediska je rovněž třeba pozitivně hodnotit legislativní změny autorského zákona, které ve svém důsledku vedly k posílení pozice uživatelů zvukových a zvukově obrazových záznamů a také ke snížení výsledné ceny hrazené těmito soutěžiteli kolektivnímu správci. Zkoumané jednání Intergramu tak nebylo shledáno jako zneužití dominantního postavení.
Shrnutí
Úřad spatřoval možné zneužití dominantního postavení ze strany účastníka řízení: a) v účtování nepřiměřeně vysokých odměn za veřejné užití zvukového záznamu prostřednictvím jukeboxu, b) v nastavení rozdílných podmínek pro pořizování rozmnoženin zvukového záznamu pro provozovatele CD JB a provozovatele HD JB a c) v netransparentním a neověřitelném stanovení výše odměn za udělení oprávnění k užití záznamů provozovatelům hudebních skříní.
Ohledně výše odměn Úřad srovnáním přibližné ekonomické hodnoty oprávnění k veřejnému užití záznamů a požadované ceny zjistil, že tyto dvě veličiny nejsou ve zjevném nepoměru. Tento závěr byl rovněž podpořen srovnáním úrovně odměn kolektivních správců v některých zemích EU a v ČR. Pokud jde o diskriminaci provozovatelů CD JB v oblasti nemožnosti pořizovat kopie záznamů, dospěl Úřad k závěru, že Intergram neměl a nemá oprávnění k tomu, aby poskytoval za výrobce souhlas ke kopírování CD pro užití v CD JB. Účastník řízení tak nemohl nastavit rozdílné-diskriminující podmínky pro kopírování záznamů pro provozovatele CD JB, neboť pro tyto provozovatele žádné podmínky nestanovoval a nestanovuje. Souhlas s pořízením rozmnoženin pro CD JB jsou oprávněni dát pouze výrobci, nikoli Intergram. Rovněž posledně zkoumané jednání Intergramu (nedostatek kritérií pro stanovení výše odměn) po provedeném porovnání s kritérii dle autorského zákona a současnou praxí Intergramu nebylo shledáno jako zneužití dominantního postavení. Úřad tak po provedeném dokazování a se zohledněním závěrů odvolacího orgánu neshledal, že by se Intergram kterýmkoli namítaným jednáním dopustil porušení § 11 odst. 1 zákona.
Protože Úřad nekvalifikoval prověřované jednání Intergramu jako zneužívající, nebylo třeba se zabývat prokazováním případné újmy vzniklé jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům, což je jinak předpokladem pro konstatování, že soutěžitel zneužil svého dominantního postavení ve smyslu § 11 zákona.
Úřad má za to, že především novela autorského zákona č. 81/2005 Sb. vnesla mj. do vztahů mezi účastníkem řízení a provozovateli JB jasné a racionální podmínky, jimiž se mají účastníci smluvního vztahu řídit při jednání o výši odměny za veřejné užití záznamů. Podstatná je rovněž skutečnost, že byly posíleny pravomoci MK v rámci dozoru nad dodržováním povinností uložených zejména § 100 odst. 7 autorského zákona (uzavírání smluv s uživateli předmětů ochrany).
Úřad rovněž uvádí, že mezi Intergramem a sdružením EUROJUKEBOX došlo k dohodě o výši odměn za JB (která vedla k prokazatelně nižší ceně za veřejné užití záznamů, než je uvedeno v sazebníku Intergramu). Členové tohoto sdružení přitom provozují cca 800 JB. S Českomoravským sdružení pro karaoke, které provozuje cca 500 JB, je obdobná smlouva připravena k podpisu. Obě tato sdružení pokrývají asi 90 % evidovaných JB.
Úřad se vypořádal se všemi námitkami účastníka řízení uvedenými v rozkladu a po novém projednání věci, při němž byl vázán právními názory odvolacího orgánu a zhodnotil též aktuální stav soutěžního prostředí na příslušných relevantních trzích, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení o opravném prostředku
Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení podle § 61 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Luděk Svoboda,
ředitel sekce ochrany hospodářské soutěže I
Rozhodnutí obdrží: INTERGRAM
Na Poříčí 27
110 00 Praha 1
1 Vzhledem k zanedbatelnému počtu video JB (v současné době) neuvádí Úřad na tomto místě odměnu za pořízení rozmnoženiny obrazového záznamu a rovněž odhlédl od možnosti vymezit subtrh poskytování oprávnění k pořízení rozmnoženiny záznamu pro video JB (i když do budoucna tuto možnost nevylučuje s ohledem na dynamický vývoj tržního prostředí v tomto směru).
2 Příslušné sdružení rovněž zajišťuje platební styk s účastníkem řízení, urychlení úhrad, resp. zálohový systém placení poplatků za svoje členy.