UOHS S128/2002
Rozhodnutí: OF/S128/02-4488/02 Instance I.
Věc spojení soutěžitelů-Baring Communications Equity (TES) N.V., Nizozemské Antily a Vision Networks Tsjechie Holding B.V.,
Účastníci Baring Communications Equity (TES) N.V., se sídlem World Trade Center BC Unit II 01.04, Piscadera Bay, Curacao, Nizozemské Antily Vision Networks Tsjechie Holding B.V., se sídlem 2132 Hoofddorp, Polarisavenue 41, Nizozemí
Typ správního řízení Spojování soutěžitelů (fúze)
Typ rozhodnutí povoleno
Rok 2002
Datum nabytí právní moci 6. 1. 2003
Dokumenty dokument ke stažení 169 KB

Č.j. S 128/02-4488/02 V Brně dne 31. prosince 2002
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 128/02, zahájeném dne 15. 7. 2002 podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění, a § 15 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v souladu s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, na návrh účastníka řízení, jímž je společnost Baring Communications Equity (TES) N.V., se sídlem World Trade Center BC Unit II 01.04, Piscadera Bay, Curacao, Nizozemské Antily, ve správním řízení zastoupená Miloslavem Mastným, na základě plné moci, ve věci povolení spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 a násl. zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, vydává toto
r o z h o d n u t í:
Spojení soutěžitelů Baring Communications Equity (TES) N.V., se sídlem World Trade Center BC Unit II 01.04, Piscadera Bay, Curacao, Nizozemské Antily, a Vision Networks Tsjechie Holding B.V., se sídlem 2132 JH Hoofddorp, Polarisavenue 41, Nizozemí, ke kterému dochází dle § 12 odst. 3 písm. a) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, na základě smlouvy o prodeji a koupi společnosti, uzavřené mezi společností Baring Communications Equity (TES) N.V., se sídlem World Trade Center BC Unit II 01.04, Piscadera Bay, Curacao, Nizozemské Antily, jako kupujícím, a společností Vision Networks N.V., se sídlem Maanplein 5 TPI-3 Flex, 2516 CK, ´s-Gravenhage, Nizozemí, jako prodávajícím, v jejímž důsledku společnost Baring Communications Equity (TES) N.V., se sídlem World Trade Center BC Unit II 01.04, Piscadera Bay, Curacao, Nizozemské Antily získá 100 % akcií ve společnosti Vision Networks Tsjechie Holding B.V., se sídlem 2132 JH Hoofddorp, Polarisavenue 41, Nizozemí, a tím i možnost tuto společnost přímo kontrolovat, se dle § 16 odst. 4 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže,
p o v o l u j e .
O d ů v o d n ě n í :
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") zahájil dne 15. 7. 2002 na návrh společnosti Baring Communications Equity (TES) N.V., se sídlem World Trade Center BC Unit II 01.04, Piscadera Bay, Curacao, Nizozemské Antily (dále jen "Baring"), zastoupené Miloslavem Mastným, na základě plné moci ze dne 24. 6. 2002, správní řízení S 128/02 ve věci udělení povolení ke spojení soutěžitelů ve smyslu § 15 a násl. zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (dále jen "zákon").
Ke spojení soutěžitelů dochází ve smyslu § 12 odst. 3 písm. a) zákona na základě smlouvy o prodeji a koupi společnosti, uzavřené mezi společností Baring, jako kupujícím, a společností Vision Networks N.V., se sídlem Maanplein 5 TPI-3 Flex, 2516 CK, ´s-Gravenhage, Nizozemí, jako prodávajícím, v jejímž důsledku společnost Baring získá 100 % akcií společnosti Vision Networks Tsjechie Holding B.V., se sídlem 2132 JH Hoofddorp, Polarisavenue 41, Nizozemí (dále jen "Vision Networks"), a tím i možnost tuto společnost přímo kontrolovat.
Vzhledem k tomu, že celkový celosvětový čistý obrat spojovaných soutěžitelů za poslední účetní období ve smyslu § 14 zákona překročil částku 5 miliard Kč, je splněna notifikační podmínka dle § 13 písm. a) zákona a posuzované spojení soutěžitelů podléhá povolení Úřadu.
Pokud jde o účastníka správního řízení o povolení spojení soutěžitelů, k němuž dochází podle § 12 odst. 3 písm. a) zákona nabytím účastnických cenných papírů, povinnost podat návrh na povolení spojení je podle § 15 odst. 2 zákona uložena soutěžiteli, který má získat možnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiný podnik, což je v tomto případě společnost Baring. Ta se také následně ve smyslu § 21 odst. 1 zákona stala účastníkem uvedeného správního řízení.
Skutečnost, že se Úřad spojením zabývá, byla zveřejněna v Obchodním věstníku č. 31/02 ze dne 31.7.2002. Ve stanovené lhůtě 5 dnů pro podání případných připomínek Úřad žádnou připomínku k uvedenému spojení soutěžitelů neobdržel. Úřad, ve snaze využít všechny dostupné způsoby k získání potřebných informací k objektivizaci stavu na relevantním trhu, vyzval několik subjektů, které působí na telekomunikačním trhu, k poskytnutí stanovisek k předmětnému spojení.
Většina obdržených stanovisek byla pozitivní či neutrální. Dva oslovení soutěžitelé poukázali na skutečnost, že spojením dojde k výraznému posílení společného postavení českých společností kontrolovaných společnostmi Baring a Vision Networks, ke snížení počtu soutěžitelů na dotčeném trhu, a tím k vytvoření pouze dvou silných subjektů, které mediálně a finančně ovládají trh.
Z vyhodnocení těchto vyjádření a z šetření Úřadu vyplynulo několik významných skutečností, které by v případě jejich potvrzení v průběhu dalšího řízení mohly vést k závěru, že by spojením mohlo na dotčeném trhu dojít ke vzniku nebo posílení dominantního postavení, které by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. Z uvedených důvodů Úřad účastníkovi řízení oznámil, že navrhované spojení vzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže a že pokračuje v řízení, neboť byla splněna podmínka aplikace ustanovení § 16 odst. 2 poslední věta zákona.
Při posuzování spojení soutěžitelů Úřad vycházel zejména z návrhu na povolení spojení, dotazníku k povolení spojení, smlouvy zakládající spojení soutěžitelů, výpisů z obchodního rejstříku a dalších informací o spojovaných společnostech, z informací získaných v průběhu ústních jednání se zástupci účastníka řízení, vyjádření účastníka řízení, ze stanovisek a informací poskytnutých oslovenými soutěžiteli a ze zkušeností získaných v rámci vlastní rozhodovací činnosti. Úřad podpůrně přihlédl k judikatuře Evropské komise, Soudu první instance a Evropského soudního dvora. 1. Charakteristika spojovaných subjektů
Baring je společností holdingového typu, která působí v oblasti investic a financí, a jejím jediným cílem je tak držení akcií v dalších společnostech. Společnost Baring je kontrolována společnostmi Baring Communications Equity Limited, Baring Communications Equity (Emerging Europe) Limited a J.P. Morgan Partners (BHCA) L.P. Ve všech případech jde o investiční společnosti, které se zabývají vkládáním finančních prostředků do společností s mnoha různými podnikatelskými aktivitami.
V České republice společnost Baring kontroluje, prostřednictvím společnosti Baring-Central Europe Cable Holdings, a.s., především společnost TES Media, spol. s r.o., se sídlem Lovosická 440/40, Praha 9 (dále jen "TES Media" nebo "TES"), která provozuje vysílání v systému televizních kabelových rozvodů (CATV) a činnosti s tím spojené. Společnosti TES byla udělena licence Rady pro rozhlasové a televizní vysílání k "provozování televizního vysílání šířeného prostřednictvím kabelových systémů", a to pro různé obce v oblasti středních a severních Čech.Další společností kontrolovanou společností Baring v ČR je společnost TES Wireless s.r.o., se sídlem Lovosická 440/40, Praha 9, která se zabývá poskytováním konzultačních služeb v oblasti telekomunikací.
Vision Networks je společností holdingového typu, která byla před spojením 100% kontrolována společností Vision Networks N.V.; ta je dále nepřímo kontrolována společností Koninklijke KPN N.V., která je součástí nizozemské skupiny KPN.
Většina společností kontrolovaných společností Vision Networks v České republice je v likvidaci, jedná se o společnosti: INTERCABLE, spol. s r.o., intercable kt s.r.o., Kabelová televize Ostrava, spol. s r.o., INTES a.s., Intercable N.W. Bohemia a.s., Intercable Moravia s.r.o. a Intercable Zlín s.r.o. Podle údajů poskytnutých účastníkem řízení je rovněž zvažována likvidace dalších tří kontrolovaných společností: PILSKABEL TV, a.s., Intercable Bohemia s.r.o. a TV D.I.S. a.s. Dceřiné společnosti, které stále plně vykonávají podnikatelskou činnost, jsou společnosti Intercable CZ, s.r.o., se sídlem Vejprnická 56, Plzeň (dále jen "Intercable CZ" nebo "ICZ") a Forcable s.r.o., se sídlem Hvožďanská 3, Praha 4 (dále jen "Forcable").
Společnosti Intercable CZ udělila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání licenci k poskytování "převzatého rozhlasového a televizního vysílání šířeného prostřednictvím kabelových systémů" pro oblasti západních, severních a východních Čech a jižní a severní Moravy; v těchto oblastech společnost Intercable CZ zajišťuje dodávky televizního signálu prostřednictvím kabelových rozvodů.
Předmětem podnikání společnosti Forcable je výroba, záznam, kopírování, maloobchodní prodej a nájem audiovizuálních a audio záznamů, reklamní činnost a marketing, organizování vizuálních představení, zábavných činností a provozování zábavných zařízení, zprostředkovatelská činnost a dále agenturní činnost v oblasti kultury a umění.
2. Relevantní trh
Za účelem zjištění, zda navrhovaným spojením vznikne nebo bude posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů, které by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad vymezil relevantní trh.
Relevantním trhem je v souladu s § 2 odst. 2 zákona trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.
Pro účely tohoto správního řízení vymezil Úřad relevantní trhy následovně:
věcně -služby spočívající v dodávkách televizního signálu prostřednictvím kabelového rozvodu
geograficky -lokalitami, do nichž je televizní signál dodáván prostřednictvím kabelového rozvodu spojujícími se soutěžiteli
časově -trh s trvalými dodávkami
2.1 Vymezení relevantního trhu z hlediska výrobkového (věcného)
Při vymezování relevantních trhů v jednotlivých případech spojení soutěžitelů, k nimž dochází podle § 12 odst. 3 zákona, se Úřad zaměřuje na činnosti, které v České republice provozuje soutěžitel, nad nímž je v důsledku spojení získávána kontrola, a z nich pak zejména na ty, které se zároveň překrývají s činnostmi navrhovatele. V tomto případě je kontrola získávána nad společností Intercable CZ, která se především zabývá přenosem televizního signálu prostřednictvím kabelového rozvodu. Dceřiná společnost účastníka řízení-TES Media, se zabývá tímtéž, zároveň také poskytuje v některých oblastech datové služby prostřednictvím připojení na Internet. Činnosti spojujících se soutěžitelů se tudíž překrývají na trhu služeb spočívajících v dodávkách televizního signálu prostřednictvím kabelového rozvodu, který se tak stává dotčeným relevantním trhem.
Při postupném výrobkovém (věcném) vymezení relevantních trhů vycházel Úřad ze stávajícího stavu, kdy prioritní roli v předmětné službě představuje dodávka televizního signálu. Úřad pro tuto oblast uplatnil hledisko výrobně technické a hledisko faktické zastupitelnosti.
Televizní kabelové rozvody (dále jen "TKR") umožňují dodávku televizního signálu koaxiálními nebo optickými kabely od zdroje televizního signálu až k přijímačům uživatelů TKR, přičemž uživatele TKR je třeba chápat jako přesně vymezený okruh osob, které mají uzavřenou smlouvu o dodávce televizního signálu s příslušnou společností provozující vysílání TKR. Zdrojem signálu je hlavní stanice s centrem pro příjem družicových i pozemních signálů. Následuje páteřní síť, ze které odbočuje signál k jednotlivým domům, v nichž je hvězdicový rozvod, to znamená, že každý účastník má přívod od rozbočovače na vstupu do domu. Tento způsob umožňuje, aby každý účastník mohl přijímat jen tu nabídku programů, na kterou má uzavřenou smlouvu s provozovatelem vysílání v TKR.
Dalším způsobem příjmu televizního signálu, který je značně rozšířen, je tzv. terestrický příjem. Terestricky lze signál přijímat pomocí individuální antény (dále také jen "IA"), která je používána především pro rodinné domy, nebo pomocí společné televizní antény (dále také jen "STA"), která je používána zejména v domech o více bytových jednotkách. Příjem televizního signálu je rovněž možno realizovat prostřednictvím individuálních satelitních přijímačů.
Ke konci roku 2000 bylo také společností UPC Česká republika, a.s. (dále jen "UPC") zavedeno v České republice satelitní digitální vysílání (systém Direct to home-"DTH") pod názvem UPC Direct. V praxi je příjem těchto televizních programů zajištěn tak, že zákazník uzavřením smlouvy a zaplacením vratné zálohy získá digitální satelitní přijímač a přístupovou kartu, která umožňuje přijímat pouze zaplacenou programovou nabídku. Služba UPC Direct však neobsahuje celoplošné česky vysílané programy (ČT 1, ČT 2, NOVA a PRIMA).
Televizní signál je možné v současné době přijímat také prostřednictvím analogového satelitního vysílání, kdy je analogový TV signál vysílán z telekomunikačních družic. Poměrně vysoká kvalita příjmu televizního signálu je zaručena prakticky na celém území České republiky, avšak přijímací zařízení je nákladnější než u pozemního vysílání. Největším omezením tohoto systému pro českého diváka je absence českých programů.
Při zkoumání zaměnitelnosti jednotlivých způsobů přenosu televizního signálu se Úřad, z důvodu absence českých programů a vyšší jednorázové investiční náročnosti pro spotřebitele, nezabýval šířením TV signálu analogovými nebo digitálními satelity. Při dalším zkoumání Úřad vyšel ze skutečnosti, že spojující se soutěžitelé nabízejí uživateli komplexní nabídku na dodávku uceleného souboru televizních programů prostřednictvím televizních kabelového rozvodu. Tato ucelená nabídka zahrnuje programy, které může uživatel přijímat i jinak, bez použití služeb nabízených účastníkem řízení, a to prostřednictvím již zmíněné individuální televizní antény a satelitního přijímače s konvertorem, popř. společné televizní antény doplněné o zařízení pro satelitní příjem; na druhou stranu tato nabídka obsahuje rovněž programy, které nemůže uživatel přijímat alternativním způsobem (s výjimkou systému DTH), např. kanály Hallmark, Spektrum apod. Kromě toho může uživatel televizní signál získávat od konkurenčního provozovatele sítě TKR, to vše ale jen tam, kde existuje konkurenční síť TKR.
Dle zjištění Úřadu není v podmínkách České republiky obvyklé, aby v jedné lokalitě provozovali síť TKR dva konkurenční provozovatelé. Tato skutečnost je dána investiční náročností vstupu na trh, zejména z hlediska vysokého podílu investičních nákladů k provozním nákladům, ve srovnání s jinými obory podnikání, což vyžaduje získání velkého počtu zájemců o služby provozovatele sítě TKR tak, aby provozování budoucí sítě bylo ekonomicky rentabilní. V některých oblastech, kde působí spojující se soutěžitelé, poskytují služby kabelové televize i další společnosti, jde však pouze o marginální překryvy sítí těchto společností.
Úřad se dále zaměřil na rozdíly mezi kvalitou příjmu televizního signálu šířeného pomocí individuálních antén, společných televizních antén a prostřednictvím TKR. Kvalita příjmu terestricky šířeného televizního signálu je dána především polohou přijímací antény vůči vysílacímu zařízení. V místech, kde není přímá viditelnost mezi vysílací a přijímací anténou, si zajištění příjmu kvalitního televizního signálu šířeného terestricky vyžaduje vyšší investice do přijímacího zařízení a v některých lokalitách je dokonce kvalitní televizní signál prakticky nedostupný.
Na základě provedené analýzy způsobů dodávky televizního signálu Úřad vymezil relevantní trh z hlediska věcného jako trh služby spočívající v dodávkách televizního signálu prostřednictvím kabelového rozvodu . Do takto věcně vymezeného relevantního trhu nebyl zahrnut příjem televizního signálu prostřednictvím IA a STA z následujících důvodů:
Při příjmu televizního signálu prostřednictvím STA nebo IA nevstupuje uživatel do smluvního vztahu s dodavatelem signálu. Např. televizní signál v STA je dodáván všem nájemníkům v daném domě včetně dalších služeb, které jim správce objektu zajišťuje, za poplatek. Užívání STA tak platí všichni nájemníci v domě. Samotná možnost pořízení či zprovoznění vlastního zařízení na příjem televizního signálu nepředstavuje konkurenci sítím TKR. O konkurenci by šlo pouze v případě využití jiné běžně nabízené služby, vycházející z hlediska spotřebitele ze stejných principů, tedy smluvního zajišťování dodávek televizního signálu s obdobnými náklady a obdobným mechanismem fungování. Takovou alternativou není ani pořízení individuálního zařízení pro příjem televizního signálu ani využití STA. Poněvadž však služba dodávky TV signálu je založena na existenci smluvního vztahu mezi soutěžitelem (dodavatelem TV signálu) a spotřebitelem, je třeba ji vymezit jako odlišný relevantní trh od ostatních způsobů dodávky TV signálu.
Podstatný rozdíl spočívá také v technických podmínkách a způsobu financování přenosu televizního signálu prostřednictvím televizních antén a satelitních přijímačů, na straně jedné, a prostřednictvím TKR, na straně druhé. Například terestrické vysílání vyžaduje od uživatele pořízení a instalaci antény, zatímco kabelová televize předpokládá financování údržby kabelového rozvodu prostřednictvím poplatků. Pro konečného zákazníka je rozdílem, zda musí vydat jednorázovou finanční částku za možnost přijímat signál prostřednictvím antény či satelitního přijímače, nebo zda preferuje vydávání pravidelných menších částek ve formě poplatků za služby kabelové televize.
Individuální zajištění příjmu některých programů (např. HBO, Spektrum, Hallmark) je buď nemožné nebo technicky a finančně velmi obtížně zajistitelné.
STA díky svému sériovému uspořádání neumožňují nabízet v jednom domě více než jednu programovou nabídku.
Kvalita příjmu televizního signálu prostřednictvím STA nebo IA může být v některých obytných domech, díky místním podmínkám, výrazně horší ve srovnání s TKR a v některých případech může být televizní signál dokonce nedostupný.
V rámci procesu vymezování relevantního trhu přihlížel Úřad podpůrně i k některým rozhodnutím Evropské komise. Např. v rozhodnutí IV/M.469-MSG Media Service Evropská komise uvedla, že existují podstatné rozdíly mezi různými způsoby přenosu, pokud jde o technické podmínky a financování. Zatímco terestriální a satelitní vysílání vyžadují od uživatele pouze instalaci antény nebo satelitního přijímacího zařízení na své náklady, kabelová televize předpokládá financování údržby kabelového rozvodu uživatelem prostřednictvím poplatků. Stejný přístup jako u výše uvedených případů uplatnila Komise např. i v rozhodnutích IV/M.490-Nordic Satellite Distribution.
V návaznosti na výše uvedené je tedy možné konstatovat, že služba dodávky TV signálu prostřednictvím kabelového rozvodu není v současné době plně zaměnitelná s jinou formou přenosu televizního signálu. Současná situace na dotčeném trhu je však v České republice, stejně jako jinde ve světě, charakteristická rychlým vývojem nových technologií a postupující liberalizací v oblasti rychle konvergujících elektronických komunikací a širokopásmových služeb. Ve střednědobém či dlouhodobém horizontu se za substituty, které budou mít vliv na vymezení relevantního trhu, budou moci považovat také následující způsoby přenosu TV signálu :
klasické telefonní linky (technologie xDSL; prostřednictvím digitálního zkapacitnění telefonních linek lze na jedné telefonní lince současně využívat hlasové a datové služby, především Internet, případně přenos digitálního videa v reálném čase),
video streaming přes Internet (jakákoli technologie přenosu Internetu zároveň umožňuje i přenos obrazu),
digitální terestrické televizní vysílání (jediným vysílačem pracujícím na jediném televizním kanálu je možné vysílat několik televizních programů a kromě toho i data),
Multimedia Wireless Systems (MWS; Český telekomunikační úřad uvolnil pro tuto technologii kmitočtové pásmo o rozsahu 40,5 až 43,5 GHz; prostřednictvím MWS je možné přenášet televizní i rozhlasové vysílání, vysokorychlostní připojení k Internetu i telefonní služby).
V současné době nelze výše uvedené technologie považovat za substituty přenosu televizního signálu kabelovými rozvody. V této souvislosti ovšem Úřad uvádí, že například britská Komise pro hospodářskou soutěž konstatovala ve svých rozhodnutích, která se týkala spojení soutěžitelů v oblasti přenosu televizního signálu (např. Vivendi SA/British Sky Broadcasting Group Plc nebo Carlton Communications Plc/Granada Group Plc/United News/Media Plc ), že existuje perspektiva další konkurence televizního vysílání prostřednictvím kabelového rozvodu, a to ze strany nových technologií, např. prostřednictvím telefonních linek (ADSL), mikrovlnnou rádiovou technologií (MVDS) nebo technologií mobilních telefonů (UMTS). Všechny tyto technologie umožňují kromě přenosu obrazu také přenos dat či jiných služeb. Dále však britská komise konstatovala, že nové technologie jsou ve stádiu vývoje či zkušebního provozu , takže není stále jisté, jakým formám přenosu televizního signálu budou přesně konkurovat.
Totožný závěr učinil v průběhu předmětného řízení i Úřad.
Dále Úřad konstatuje, že budoucí aktivity spojujících se soutěžitelů směřují také ke stavu, kdy budou kabelové rozvody používat nejen k distribuci televizního signálu, ale i dalších dat a služeb (Internet, telefonní služby atd.). Stávající kabelové rozvody si však pro umožnění takové funkce ve většině případů vyžádají určitý stupeň modernizace pro zajištění obousměrného provozu sítí.
Záměr využít kabelového rozvodu k přenosu více druhů informací a služeb, které by byly z ekonomického hlediska výnosnější než vlastní poplatek za kabelovou televizi, je logickým podnikatelským záměrem. Takto ucelené služby jsou v některých zemích, kde fungují, poskytovány levněji než separátně poskytované služby a tento trend se dá předpokládat i v České republice. Vlastní způsob dopravy signálu ke konečnému uživateli přitom není z pohledu zákazníka důležitý, rozhodující je, jaké celkové služby a za jakou cenu může spotřebitel z kabelového rozvodu získat.
2.2 Vymezení relevantního trhu z hlediska geografického
Geografický relevantní trh zahrnuje území, kde jsou podmínky soutěže homogenní a které může být odlišeno od ostatních území zejména tím, že podmínky soutěže na těchto jiných územích jsou zřetelně odlišitelné.
Z geografického hlediska nelze vymezit relevantní trh jako Českou republiku, poněvadž příslušný poskytovatel služeb kabelové televize má omezený okruh působnosti-každá společnost působí na odlišném území. I v jednom městě působí více kabelových televizí, ovšem výjimečně v rámci jednotlivých domů. Vstup konkurence na území, kde působí jedna společnost, je v současné době málo pravděpodobný z důvodu vysoké finanční a investiční náročnosti výstavby sítí a také z důvodu nízké penetrace na sítích kabelových operátorů.
Relevantní trh je tudíž v návaznosti na výše uvedené vymezen z hlediska geografického lokalitami, do nichž je televizní signál dodáván prostřednictvím kabelového rozvodu spojujících se soutěžitelů.
2.3 Vymezení relevantního trhu z hlediska časového
Vymezení trhu z hlediska časového vyjadřuje četnost (pravidelnost a opakovatelnost) střetu nabídky a poptávky a odlišuje jej od střetu nabídky a poptávky, k níž dochází nahodile, popř. jen ojediněle.
V daném případě se jedná o trh trvalý, charakterizovaný pravidelnými dodávkami (službami) po celý kalendářní rok, nepodléhající významným výkyvům. Z uvedeného důvodu byl relevantní trh z hlediska časového vymezen jako trh trvalý .
3. Celkové posouzení spojení
V rámci celkového posouzení spojení Úřad v souladu s ustanoveními hlavy IV zákona zkoumal, zda posuzovaným spojením soutěžitelů dojde ke vzniku nebo posílení dominantního postavení, které by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu. Za tím účelem se Úřad zaměřil na kritéria, jejichž zkoumání mu předepisuje zákon v ustanovení § 17 odst. 1. Zkoumal tedy podíly soutěžitelů na všech dotčených trzích, zabýval se otázkou hospodářské a finanční síly spojujících se soutěžitelů, zohlednil potřebu zachování a rozvíjení efektivní hospodářské soutěže, kdy vzal v úvahu i strukturu všech spojením dotčených trhů, potřeby a zájmy spotřebitelů, výzkum a vývoj, jehož výsledky jsou ku prospěchu spotřebitele a nebrání účinné soutěži, a právní a jiné překážky vstupu na trh.
Spojující se soutěžitelé působí ve stejné oblasti podnikání-dodávek televizního signálu prostřednictvím kabelového rozvodu, nepůsobí však na shodných geografických relevantních trzích. Až na zanedbatelné výjimky, v oblastech, kde provozuje kabelové rozvody společnost Intercable CZ, nepůsobí společnost TES a naopak. Tyto výjimky tvoří města Teplice a Duchcov, ve kterých má cca 10 000 domácností kabelové přípojky obou spojujících se soutěžitelů. V dalších asi 18 000 domácnostech v ČR si spojující se soutěžitelé přímo konkurují se společností UPC. S jinými kabelovými operátory se sítě spojujících se soutěžitelů nepřekrývají. Překryvy jednotlivých kabelových sítí vznikaly historicky, nejsou obvyklé a vzhledem k investiční náročnosti výstavby sítí a malé penetraci jejich užívání se počet překryvů nebude zvyšovat. Tržní podíl spojujících se soutěžitelů na jednotlivých geograficky relevantních trzích tedy v naprosté většině případů činil před spojením a bude činit i po spojení 100 % a spojením soutěžitelů tak obecně nedojde ke zvýšení společného tržního podílu .
Posuzovaným spojením soutěžitelů dojde ke zvýšení hospodářské a finanční síly spojením vzniklého subjektu . Posílení finanční a hospodářské síly je jedním z deklarovaných důvodů posuzovaného spojení, a toto posílení by mělo napomoci vyřešit relativně nepříznivou hospodářskou situaci uvedených soutěžitelů. Tato situace je dána z historických důvodů u většiny provozovatelů kabelových televizí kombinací potřeby vysokých investic na zřízení a provozování sítí, vysokých nákladů na nákup programů a, zejména v minulosti, relativně nízkých cen pro konečného spotřebitele, aplikovaných za účelem získání co největšího okruhu zákazníků.
Úřad vzal rovněž v úvahu skutečnost, že dosavadní majoritní vlastník společnosti Vision Networks, potažmo společnosti Intercable CZ, společnost KPN , nadále nemá zájem provozovat aktivity spojené s kabelovými televizemi v České republice , a že de facto zastavila investice do tohoto podnikání ve všech evropských zemích, kde působila. Tuto skutečnost potvrdil Úřadu i předseda představenstva společnosti KPN dopisem ze dne 31. 10. 2002 (spis l.č. 122-128). Podle vyjádření zástupců účastníka řízení na ústním jednání konaném dne 17. 12. 2002 se nepodařilo zrealizovat prodej společnosti Intercable CZ již 3 až 4 roky , a to z důvodu, že řada investorů se zdráhá vložit finanční prostředky do oboru kabelových televizí v České republice. Společnost Baring, a především její investoři, mají s tímto prostředím zkušenosti a mají zázemí, které mohou dále budovat a rozvíjet (spis l.č. 193). Z toho vyplývá, že ač dojde ke zvýšení hospodářské a finanční síly spojením vzniklého subjektu, povede to k situaci, která bude mít mírnější dopady na dotčený relevantní trh a konečné spotřebitele, než možná stagnace a negativní vývoj podnikání společnosti Intercable CZ bez náležitého vlastníka .
Posílení hospodářské a finanční síly spojením vzniklého subjektu také umožní další potřebné modernizace stávajících sítí, které jsou nezbytné k tomu, aby tyto sítě mohly být používány k obousměrnému paralelnímu širokopásmovému přenosu dat, hlasu a videa, a tedy konkurenci telekomunikačním operátorům. Prostřednictvím investic uskutečněných po vstupu nového investora po realizaci spojení navíc dojde k získání finančních prostředků na investování do uvedené modernizace sítí, které by v případě neuskutečnění spojení bylo nutné získat jinde, např. ze zvýšených poplatků placených konečnými zákazníky . Nezanedbatelné jsou též tzv. úspory z rozsahu, které vznik většího a silnějšího subjektu přinese, to znamená, že širší zákaznické portfolio a větší tržní síla umožní určité snížení nákladů spojujících se soutěžitelů, které by se v konečném důsledku mohlo pozitivně projevit na cenách pro konečné spotřebitele.
Spojením soutěžitelů sice dojde ke zvýšení hospodářské a finanční síly, nicméně tato bude vyvážena hospodářskou a finanční silou jiných telekomunikačních společností, které jsou, nebo se ve střednědobém horizontu stanou, konkurenty spojujících se soutěžitelů. Jde zejména o společnosti UPC nebo společnost Český Telecom. Například společnost UPC má oproti spojujícím se soutěžitelům tu výhodu, že patří do skupiny, jež působí v oblasti přenosu televizního signálu v celé Evropě, disponuje tudíž mnohem větším portfoliem zákazníků a větší vyjednávací silou např. vůči poskytovatelům programů jak v České republice, tak celkově v Evropě. Spojením vzniklý subjekt rovněž nedisponuje žádnými exkluzivními právy týkajícími se přístupu k obsahu jednotlivých programů, což je v oblasti provozování kabelových televizí zvlášť významná skutečnost, která ovlivňuje skutečnou hospodářskou a finanční sílu provozovatelů kabelových televizí. Dále společnost Český Telecom má díky rozšířenosti sítě pevných telefonních linek přístup do většiny domácností v České republice, což bylo docíleno zejména v důsledku velké finanční a hospodářské síly této společnosti.
V souladu s vymezením relevantního trhu tak, jak bylo provedeno v tomto rozhodnutí, neexistuje v současné době na jednotlivých relevantních trzích konkurence ze strany jiných provozovatelů kabelových televizí či provozovatelů jiných technologií, umožňujících přenos televizního vysílání. V krátkodobém horizontu se tato situace nezmění. Jak je však uvedeno výše, šetření Úřadu prokázalo, že minimálně v dlouhodobém horizontu , budou kabeloví operátoři vystaveni konkurenci ze strany provozovatelů alternativních technologií, umožňujících kromě přenosu hlasu a dat také přenos televizního vysílání. Jde zejména o již zmíněné technologie: xDSL, video streaming prostřednictvím Internetu, technologie digitální terestrické televize a technologie MWS. Lze tedy konstatovat, že ačkoliv v současné době neexistuje ani v krátkodobém horizontu nebude na příslušných relevantních trzích existovat hospodářská soutěž, minimálně v dlouhodobém horizontu budou spojující se soutěžitelé vystavení efektivní konkurenci ze strany provozovatelů alternativních technologií .
Úřad v rámci posouzení spojení rovněž hodnotil potřeby a zájmy spotřebitelů , tedy zákazníků kabelových televizí. Prvotním zájmem spotřebitelů obecně, a tedy i v oblasti příjmu televizního vysílání, je vysoká kvalita poskytovaných služeb, nízká cena a velký výběr služeb . Z šetření vyplynulo, že v posledních letech došlo u všech hlavních provozovatelů kabelových televizí, včetně společností Intercable CZ a TES Media, k výraznému zvyšování cen všech programových nabídek, přičemž toto výrazné zvyšování cen bylo negativně vnímáno ze strany spotřebitelů, což dokládá mj. množství stížností na jednání těchto subjektů ze strany konečných zákazníků, které byly doručeny Úřadu v posledních letech.
Úřad považuje šetřením za prokázané, že i nadále existuje nebezpečí zvyšování cen ze strany spojujících se soutěžitelů, a to včetně zvyšování skokového . Toto nebezpečí je doloženo skutečností, že společnost Intercable CZ v roce 2002, při zvažování úrovně zvýšení cen tzv. základní nabídky (cca 36 programů bez filmového kanálu HBO) pro rok 2003, diskutovala mj. návrh na zvýšení cen až o .. (obchodní tajemství) Kč měsíčně (tj. o více než .. (obchodní tajemství) %), což bylo potvrzeno i zástupcem účastníka řízení (spis l.č. 157).
Tato obava ze skokového zvyšování cen byla sdělena účastníkovi řízení v rámci ústního jednání konaného dne 17. 12. 2002, spolu s výzvou k případnému přijetí závazku ve smyslu § 17 odst. 3 zákona, který by výše uvedené obavy eliminoval. Na tomto jednání účastník řízení uvedl, že si je vědom, že otázka cen pro konečného spotřebitele je otázkou velmi citlivou a v této souvislosti předložil závazek týkající se cenotvorby spojením vzniklého subjektu po dobu dvou let. Tento závazek však Úřad zhodnotil jako nedostatečný k odstranění uvedené obavy, přičemž tato skutečnost byla účastníku řízení sdělena přípisem ze dne 18. 12. 2002. Vzhledem k tomu, že Úřadu byla dne 20.12.2002 doručena jako jedna z alternativ závazku obdoba závazku ze dne 17.12.2002 s tím rozdílem, že navyšování ceny pro konečného spotřebitele v průběhu následujících 24 měsíců by činilo místo původně deklarovaných cca % (obchodní tajemství) (odhad účastníka řízení) % (obchodní tajemství) , jeví se takový druh závazku jako nekontrolovatelný ze strany Úřadu , a proto Úřad nepřistoupil k přijetí takového závazku. Účastník řízení však byl vyrozuměn o obavách Úřadu týkajících se dalšího zvyšování cen (a to i skokového) pro konečného spotřebitele. V této souvislosti Úřad uvádí, že bude v souladu se svými zákonnými oprávněními monitorovat další vývoj cen účtovaných spojením vzniklým subjektem konečným spotřebitelům, za účelem zjištění, zda v případě zvyšování cen nedochází k jednání v rozporu s ustanovením § 11 odst. 1 zákona, který zakazuje zneužití dominantního postavení mj. i v oblasti cen.
Úřad rovněž hodnotil, jakým způsobem je a bude konkurence v oblasti přenosu televizního signálu ovlivněna výzkumem a vývojem , a zda bude výzkum a vývoj ku prospěchu spotřebitele. V této souvislosti Úřad považuje za prokázané, že přinejmenším v dlouhodobém časovém horizontu bude přenos televizního signálu prostřednictvím kabelového rozvodu vystaven konkurenci ze strany technologií, které, ačkoliv v současné době nemohou být považovány za plné substituty kabelového přenosu, budou představovat pro konečného spotřebitele skutečnou alternativu.
Z dlouhodobého hlediska tak lze za konkurenci považovat provozovatele následujících technologií, pokud se rozhodnou poskytovat přenos televizního signálu: xDSL je technologie provozovaná telekomunikačními společnostmi prostřednictvím pevných linek, umožňující širokopásmový obousměrný přenos dat, obrazu i zvuku paralelně. Konkurenční potenciál této technologie je dán mj. rozšířením pevných telefonních linek společnosti Český Telecom v České republice, které jsou zavedeny do většiny domácností. Není tedy zapotřebí investic do výstavby nových sítí. Technologie xDSL je rozšířena v mnoha zemích Evropy, nejvíce v Německu a Maďarsku. V České republice je v současné době testována Českým Telecomem i alternativními operátory. Přenos televizního signálu prostřednictvím Internetu (video streaming)- v podstatě jakýkoliv přístup k Internetu umožňuje přenos obrazu a zvuku. Tento způsob přenosu televizního signálu se stane skutečnou alternativou, jakmile bude dostatečným způsobem rozšířena technologie umožňující rychlý a spolehlivý přístup k Internetu, za který pro účely přenosu televizního signálu nelze považovat tzv. systém dial-up prostřednictvím standardních pevných linek a modemů. Systém MWS umožňuje bezdrátový digitální obousměrný paralelní přenos dat, hlasu i obrazu. V ČR je v současné době ve stádiu testování, nicméně zkušenosti ze zahraničí (především USA, v Evropě je ČR jednou z prvních zemí, která hodlá uvést tuto technologii do provozu) prokazují velmi dobrou využitelnost při přenosu dat a obrazu v lokalitách, kde použití kabelového rozvodu není vhodné z hlediska nákladnosti (zástavba rodinnými domy). Oproti kabelovým rozvodům bude mít tato technologie výhodu v nižší investiční náročnosti a také v tom, že investice nemají povahu zapuštěných nákladů, neboť zařízení pro příjem je díky jeho přenositelnosti použitelné i u jiných zákazníků. Systém digitální terestrické televize umožní terestrický přenos mnoha televizních kanálů, jeho zavedení však bude vyžadovat vysoké investice na straně provozovatelů a nemalé investice na straně konečných spotřebitelů, neboť stávající televizní přijímače budou muset být pro příjem digitálního vysílání vybaveny příslušným technickým vybavením (dekodérem).
Výše uvedené technologie jsou v současné době v ČR maximálně ve stavu testování a nemohou být v současné době považovány za plnohodnotné substituty. Jejich zavedení do běžného komerčního provozu však povede ke zvýšení konkurence a tedy snížení tržní síly spojením vzniklého subjektu, též společnosti UPC, a lze tedy uzavřít, že výzkum a vývoj v této oblasti bude dlouhodobě ku prospěchu spotřebitele .
Překážkou vstupu na relevantní trh je především vysoká investiční a finanční náročnost podnikání a potřeba získání licencí pro provozování kabelových televizí. Investiční a finanční náročnost souvisí zejména s potřebou vybudování a modernizování kabelových rozvodů a cenami, za které nabízejí výrobci jednotlivé programy provozovatelům kabelových televizí pro zařazení do jejich nabídky. Oproti tomu získání licence k poskytování převzatého rozhlasového a televizního vysílání šířeného prostřednictvím kabelových systémů ze strany Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nelze považovat za významnou překážku vstupu na trh.
3.1. Posouzení případu z hlediska nebezpečí vzniku kolektivního dominantního postavení
Ačkoliv spojující se soutěžitelé působí, pokud jde o relevantní trh služeb spočívajících v dodávkách televizního signálu prostřednictvím kabelového rozvodu, na odlišných geograficky vymezených relevantních trzích, existují činnosti, kde se vzájemně střetávají . Jde zejména o oblast marketingu, nákupu programů či inzerce, což jsou aktivity, kde spolu na celostátní úrovni soutěží jednak spojující se soutěžitelé, jednak společnost UPC, popř. jiní poskytovatelé kabelových televizí. Tyto oblasti lze považovat za spojením dotčené trhy . Úřad se v této souvislosti zabýval otázkou, zda nedojde ke vzniku kolektivního dominantního postavení spojením vzniklého subjektu a společnosti UPC na poptávkové straně při nákupech programů, inzerce či v oblastech marketingu s možnými negativními dopady takového kolektivního dominantního postavení na konečného spotřebitele.
O tzv. kolektivní dominanci či oligopolistické dominanci lze hovořit v případě, kdy skupina soutěžitelů, přes svou právní a ekonomickou nezávislost, vystupuje fakticky jednotně ve vztahu k třetím subjektům, přičemž tato skupina nemá motivaci konkurovat si mezi sebou a zároveň není vystavena konkurenci zvenčí. Skupina soutěžitelů disponující kolektivním dominantním postavením na určitém trhu je pak schopna přijmout určitou společnou strategii chování a chovat se do značné míry nezávisle na svých konkurentech, zákaznících a spotřebitelích.
Nejvýznamnějším provozovatelem kabelové televize v ČR je společnost UPC, jejíž tržní podíl činí cca 47 %, což představuje cca 600 000 vybudovaných zásuvek (cca 380 000 aktivních domácností). Spojením vzniklý subjekt dosáhne společného tržního podílu cca 38 %, což představuje cca 500 000 vybudovaných zásuvek (cca 280 000 aktivních domácností). Z toho je zřejmé, že na národní úrovní bude činit společný tržní podíl obou uvedených subjektů cca 85 %, přičemž na zbylých 15 % se podílí více než 90 drobných provozovatelů kabelové televize, kteří většinou obsluhují geograficky velmi malou část trhu.
Pro prokázání existence kolektivní dominance nestačí samotná existence skupiny několika silných společností s vysokými podíly na trhu a je nutné prokázat takové strukturální a ekonomické vazby mezi členy oligopolu, které vedou ke sjednocení jejich chování na trhu a omezení motivace pro vzájemnou konkurenci. V této souvislosti Úřad poukazuje na skutečnost, že velikost tržních podílů společnosti UPC a spojením vzniklého subjektu lze považovat do určité míry za symetrickou s tím, že uvedené subjekty budou mít, pokud jde o činnosti, kde se střetávají, podobnou motivaci . Navíc společnost UPC a spojující se soutěžitelé nabízejí z velké části homogenní výrobky , neboť jimi nabízené programové balíčky mají velmi podobný charakter. S tím je rovněž spojena určitá podobnost nákladů na zakoupení programů, nicméně tuto symetrii nelze považovat za absolutní, neboť společnost UPC má díky své velikosti a přináležitosti do celoevropské sítě vůči poskytovatelům programů lepší vyjednávací podmínky. Překážku vstupu na trh představují zejména vysoké investice na výstavbu sítí, přičemž ve většině atraktivních lokalit jsou zavedeny sítě a paralelní sítě není běžné ani rentabilní budovat. Vzhledem k tomu, že v převážné většině jsou konečnými zákazníky domácnosti, lze považovat tržní sílu na straně kupujících za poměrně malou ve srovnání s tržní silou uvedených společností. Mezi UPC a spojením vzniklým subjektem existují rovněž určité vazby , neboť oba subjekty jsou členy České asociace konkurenčních komunikací.
Vzhledem k tomu, že tyto skutečnosti by za určitých okolností nasvědčovaly vzniku oligopolistické struktury trhu v oblasti nákupu programů, marketingu a nákupu inzerce s kolektivní dominancí uvedených dvou subjektů, prověřoval Úřad splnění kritérií, které aplikuje v případech nebezpečí vzniku kolektivní dominance Evropská komise, a to zejména ve světle rozsudku Soudu první instance v případu T-342/99 Airtours vs. Commission . S ohledem na to Úřad šetřil, zda jsou splněny tři podmínky nezbytné pro prokázání kolektivní dominance .
Ve smyslu první podmínky musí mít každý člen dominantního oligopolu možnost zjistit, jak se chovají jeho členové, aby mohl monitorovat, zda skutečně aplikují společnou strategii. Trh tedy musí být dostatečně transparentní .
Podle druhé podmínky musí být existence tiché kooperace (koluze) udržitelná v čase , což znamená, že musí existovat motivace neodklánět se od společné strategie na trh u. Pojem odvetného opatření ve vztahu k chování odchylujícího se od společné strategie je neodmyslitelnou součástí této podmínky. Aby byla situace kolektivní dominance životaschopná, musí existovat adekvátní odstrašující prostředky zajišťující existenci dlouhodobé motivace neodchylovat se od společné strategie. Každý člen oligopolu si musí být vědom skutečnosti, že vysoce konkurenční chování z jeho strany zaměřené na zvýšení jeho tržního podílu by vyvolalo identické reakce ze strany ostatních a tedy že by ze své iniciativy neměl žádný zisk.
Konečně, je k prokázání existence kolektivní dominance nezbytné doložit, že předvídatelné reakce stávajících a budoucích konkurentů a také zákazníků neohrozí výsledky očekávané od společné strategie.
Na základě šetření Úřadu nebylo nebezpečí vzniku kolektivní dominance spojením vzniklého subjektu potvrzeno , neboť nebylo dostatečným způsobem prokázáno kumulativní splnění uvedených tří podmínek.
Trh je do jisté míry transparentní , jednotliví poskytovatelé znají složení a cenu nabídky ostatních provozovatelů kabelových televizí. Obdobná transparentnost však nebyla prokázána na straně nákupu programů, neboť toto se odehrává na základě bilaterálních jednání jednotlivých provozovatelů s jednotlivými poskytovateli programů, a přesnější podmínky nákupu a ceny nejsou obecně známé, i když existuje povědomí o tom, že tyto ceny nejsou pro všechny poskytovatele shodné, jak bylo potvrzeno účastníkem řízení v rámci ústního jednání dne 17.12.2002 (ve spise l.č. 194).
Případná koluze mezi uvedenými subjekty by zřejmě nebyla v čase udržitelná . Je zřejmé, že přes určitou míru symetrie tržních podílů, má společnost UPC výrazně vyšší tržní sílu. Kromě vyššího podílu na národní úrovni k tomu přispívá zejména vyšší hospodářská a finanční síla této společnosti, daná náležitostí ke skupině provozující kabelové televize v mnoha státech Evropy, skutečností, že kabelové rozvody společnosti UPC jsou modernizovány ve větším rozsahu, než sítě spojujících se soutěžitelů, což této společnosti dává určitý náskok v případě poskytování datových služeb, popř. hlasových služeb , což jsou perspektivní oblasti, kde budou provozovatelé kabelových televizí konkurovat telekomunikačním operátorům. Společnost UPC má proto také lepší vyjednávací pozici vůči poskytovatelům programů. Kromě toho společnost UPC v současné době produkuje vlastní programy v českém jazyce, pod názvem UPC Czech a nabízí je jiným provozovatelům kabelových televizí, ale, jak bylo potvrzeno účastníkem řízení na ústním jednání dne 17.12.2002 (ve spise l.č. 194), za ceny pro tyto poskytovatele nepřijatelné. Všechny tyto skutečnosti výrazně omezují možnost aplikace jakýchkoliv odstrašujících opatření vůči společnosti UPC ze strany spojením vzniklého subjektu a snižují pravděpodobnost, že by taková opatření měla za následek korekci případného nekoluzivního chování ze strany UPC.
Pokud jde o třetí podmínku, je zřejmé, že alespoň v krátkodobém horizontu není tržní moc těchto dvou subjektů vyvážena kupní silou zákazníků, a reakce z jejich strany by zřejmě neohrozily výsledky společné strategie. Oproti tomu z dlouhodobého hlediska by mohly tyto výsledky být ohroženy reakcemi budoucích konkurentů , za které lze považovat provozovatele výše uvedených alternativních technologií.
Po zhodnocení všech výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že posuzované spojení soutěžitelů nepovede ke vzniku či posílení dominantního postavení spojením vzniklého subjektu, které by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže.
Šetření Úřadu dále prokázala, že do budoucna není perspektivní využití kabelových rozvodů pouze pro přenos televizního signálu. Provozovatelé kabelových televizí proto musejí investovat do modernizace stávajících rozvodů tak, aby byli schopni poskytovat alternativní služby přenosu dat a hlasové služby. Spojení soutěžitelů zvýší investiční potenciál spojením vzniklého subjektu, což mu umožní dlouhodobě konkurovat jak společnosti UPC, tak zejména provozovatelům alternativních technologií. Spojení by tak mělo přispět k dalšímu rozvoji konkurence v oblasti telekomunikačního sektoru obecně, a zejména v oblasti poskytování hlasových a datových služeb, což je obzvláště důležité vzhledem ke skutečnosti, že jde o dynamicky se rozvíjející trh.
Vzhledem k tomu, že byly rozptýleny obavy Úřadu ze vzniku kolektivně dominantního postavení spojujících se soutěžitelů a společnosti UPC, s ohledem na to, že zmíněné možné skokové zvyšování cen spojením vzniklého subjektu bude eliminováno tlakem provozovatelů budoucích konkurenčních technologií přenosu televizního signálu, a s přihlédnutím k obtížné kontrolovatelnosti plnění závazků navrženého účastníkem řízení, nepovažuje Úřad za nezbytné podmínit své povolení spojení soutěžitelů splněním závazku navrženého účastníkem řízení. 4. Právní posouzení
Podstatou posuzovaného spojení soutěžitelů je nabytí kontroly nad společností Vision Networks ze strany společnosti Baring, ke kterému dochází na základě smlouvy o prodeji a koupi společnosti uzavřené mezi společností Vision Networks N.V., jako prodávajícím, a společností Baring, jako kupujícím. V důsledku této smlouvy získá společnost Baring v souladu s § 12 odst. 3 písm. a) zákona možnost přímo kontrolovat výše uvedenou společnost a vzhledem ke skutečnosti, že bylo splněno kritérium obratu uvedené v ustanovení § 13 zákona, podléhá toto spojení povolení ze strany Úřadu.
Úřad v průběhu správního řízení zkoumal, zda spojení bude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu. Na základě analýzy relevantního trhu a pravděpodobných dopadů spojení na ně Úřad zjistil, že uskutečněním spojení nedojde k posílení dominantního postavení spojením vzniklého subjektu na relevantním trhu služeb spočívajících v dodávkách televizního signálu prostřednictvím kabelového rozvodu, které by vedlo k podstatnému narušení hospodářské soutěže. Šetření Úřadu rovněž neprokázala nebezpečí vzniku kolektivního dominantního postavení spojujících se soutěžitelů se společností UPC na poptávkové straně při nákupech programů, inzerce či v oblastech marketingu.
Z těchto důvodů Úřad rozhodl o povolení navrhovaného spojení soutěžitelů tak, jak je uvedeno ve výroku a ve stanovené pětiměsíční lhůtě podle § 16 odst. 4 zákona vydává rozhodnutí, kterým posuzované spojení povoluje.
Poučení o opravném prostředku
Ve smyslu ustanovení § 61 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění, lze proti tomuto rozhodnutí podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže-odboru fúzí. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
Ing. Vladimír Stankov, CSc.
vrchní ředitel
Rozhodnutí obdrží: Miloslav Mastný CMS Cameron McKenna v.o.s. Karolíny Světlé 322/25 110 00 Praha 1
Právní moc: 6. 1. 2003