UOHS S118/2009
Rozhodnutí: S118/2009/KS-7464/2009/840 Instance I.
Věc Spojení soutěžitelů Hutnická zaměstnanecká pojišťovna a Zdravotní pojišťovna AGEL
Účastníci Hutnická zaměstnanecká pojišťovna Zdravotní pojišťovna AGEL
Typ správního řízení Spojování soutěžitelů (fúze)
Typ rozhodnutí nepodléhá povolení
Rok 2009
Datum nabytí právní moci 12. 6. 2009
Dokumenty dokument ke stažení 155 KB


ÚOHS-S118/2009/KS-7464/2009/840
V Brně dne 12. června 2009

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. S118/2009, zahájeném dne 11. května 2009 dle § 44 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 15 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, na návrh účastníků řízení, pojišťoven Hutnická zaměstnanecká pojišťovna, se sídlem Ostrava, Vítkovice, Jeremenkova 11, IČ: 47672234, a Zdravotní pojišťovna AGEL, se sídlem Ostrava, Vítkovice, Zalužanského 1192/15, IČ: 27832449, na povolení spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 a násl. zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, vydává toto
rozhodnutí:
Spojení soutěžitelů Hutnická zaměstnanecká pojišťovna, se sídlem Ostrava, Vítkovice, Jeremenkova 11, IČ: 47672234, a Zdravotní pojišťovna AGEL, se sídlem Ostrava, Vítkovice, Zalužanského 1192/15, IČ: 27832449, ke kterému má dojít dle § 12 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, na základě Usnesení Správní rady Hutnické zaměstnanecké pojišťovny ze zasedání č. 108 konaného dne 16. dubna 2009 a Usnesení Správní rady Zdravotní pojišťovny AGEL ze zasedání č. 5 konaného dne 16. dubna 2009, v jejichž důsledku má dojít k sloučení zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven Hutnická zaměstnanecká pojišťovna a Zdravotní pojišťovna AGEL podle § 6 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, dle § 13 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, povolení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
n e p o d l é h á.
Odůvodnění:
1. Při posuzování spojení soutěžitelů vycházel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ) zejména z návrhu na povolení spojení, dotazníku k povolení spojení, listin zakládající spojení, výpisů z obchodního rejstříku, výročních zpráv spojujících se soutěžitelů, jakož i dalších skutečností jich se týkajících.
2. Skutečnost, že se Úřad spojením zabývá, byla v souladu s § 16 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), zveřejněna v Obchodním věstníku č. 20/2009 ze dne 20. května 2009. V pětidenní lhůtě stanovené pro podání případných připomínek Úřad neobdržel žádnou námitku proti spojení. Charakteristika spojujících se soutěžitelů
3. Hutnická zaměstnanecká pojišťovna , se sídlem Ostrava, Vítkovice, Jeremenkova 11, IČ: 47672234 (dále též HZP ), vznikla dne 1. prosince 1992 zápisem do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl AXIV, vložka 545, a to v souladu s § 5 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů (dále též zákon o zaměstnaneckých pojišťovnách ), a ve smyslu § 3 zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách jí bylo uděleno povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění.
4. HZP byla zřízena na základě žádosti významných hutních a hutnicko-strojírenských společností severomoravského regionu, a to VÍTKOVICE, a. s., NOVÁ HUŤ, a. s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., Železárny a drátovny Bohumín, s. p., VÁLCOVNY PLECHU, a. s. a Hutní montáže Ostrava, a. s., s cílem podílet se na zabezpečení sociální a zdravotní péče pro své zaměstnance. Mimoto nabízí svým pojištěncům řadu služeb zdravotní péče nad rámec zákonného zdravotního pojištění.
5. HZP je členem Svazu zdravotních pojišťoven ČR.
6. Zdravotní pojišťovna AGEL , se sídlem Ostrava, Vítkovice, Zalužanského 1192/15, IČ: 27832449 (dále též ZP AGEL ), vznikla dne 23. ledna 2008 zápisem do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl AXIV, vložka 585, v souladu s § 5 zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách a i jí bylo ve smyslu § 3 zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách uděleno povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění.
7. ZP AGEL byla založena na základě žádosti společnosti AGEL Insurance a.s., která o zřízení zaměstnanecké zdravotní pojišťovny požádala v návaznosti na proces budování sítě zdravotnických zařízení AGEL. Rovněž ZP AGEL nabízí svým pojištěncům služby nad rámec zákonného zdravotního pojištění.
Právní rozbor
8. K navrhované transakci má dojít v souladu s Usnesením Správní rady HZP č. 108 konaného dne 16. dubna 2009 a v souladu s Usnesením Správní rady ZP AGEL ze zasedání č. 5 konaného dne 16. dubna 2009. V případě realizace navrhované transakce dojde ke sloučení obou pojišťoven s tím, že HZP se stane univerzálním právním nástupcem ZP AGEL na základě sloučení k 1. červenci 2009. Jako univerzální právní nástupce zaniklé pojišťovny vstoupí HZP do všech právních vztahů, jimiž je ZP AGEL vázána.
9. Vzhledem ke specifičnosti charakteru zdravotních pojišťoven se Úřad v prvé řadě zabýval otázkou, zda je naplněn základní pojmový znak spojení soutěžitelů dle zákona, tj. zda jsou účastníci řízení soutěžiteli.
10. V rozhodovací praxi [1] Úřadu byly v minulosti zdravotní pojišťovny bez dalšího považovány za soutěžitele, a proto na ně dosud bylo v plném rozsahu aplikováno platné a účinné české soutěžní právo. Jednalo se však o rozhodnutí vydaná především za účinnosti zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů. Úřad proto v daném případě ověřil, zda shora uvedený závěr je i nadále platný v kontextu aktuální právní úpravy ochrany hospodářské soutěže a skutečné situace v oblasti zdravotního pojištění.
11. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny jsou zřizovány na základě zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách. Zdravotní pojišťovny jsou právnickými osobami, jejichž právní forma není přesně stanovena, resp. se nejedná o obchodní společnosti ve smyslu zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. V právních vztazích vystupují zdravotní pojišťovny svým jménem, mohou nabývat práv a povinností a nesou odpovědnost z těchto vztahů. Zaměstnaneckou zdravotní pojišťovnou se může stát tuzemská právnická osoba, která získá od Ministerstva zdravotnictví povolení k provozování všeobecného zdravotního pojištění po vyjádření Ministerstva financí.
12. Zdravotní pojišťovny hospodaří s vlastním majetkem a s majetkem jim svěřeným. Zdravotní pojišťovny však nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení a podnikat s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění. [2]
13. Tyto pojišťovny poskytují vedle všeobecného zdravotního pojištění i další smluvní zdravotní pojištění a připojištění přesahující rámec potřebné zdravotní péče pro okruh pojištěnců předem určený ve zdravotně pojistném plánu. [3]
14. Příjmem zdravotních pojišťoven jsou zejména platby pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu. [4] Výdaje zdravotních pojišťoven zahrnují zejména platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními. [5]
15. Organizační struktura zaměstnaneckých pojišťoven je upravena v jejich statutu, který schvaluje Ministerstvo zdravotnictví. Jak správní rada, tak i dozorčí rada zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven jsou z 1/3 voleny vládou, z 1/3 zaměstnavateli a z 1/3 pojištěnci příslušné pojišťovny. K přijetí rozhodnutí uvedenými orgány je nutná zpravidla nadpoloviční většina, z čehož lze dovodit, že stát v zaměstnaneckých pojišťovnách nemá blokační menšinu hlasů.
16. Z pohledu § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli. Soutěžitelem tak je každá entita, která se účastní hospodářské soutěže nebo ji svou činností může ovlivňovat. Účastí v hospodářské soutěži tedy je každá aktivita schopná ovlivnit fungování trhu bez ohledu na to, zda je či není primárně zaměřená na dosahování zisku.
17. Současně však lze zejména z rozhodovací praxe evropských soudů dovodit, že entita, která byť i disponuje významnou tržní silou a může soutěž negativně ovlivnit, není považována za soutěžitele, pokud nevykonává hospodářskou činnost ( economic activity ). [6] Z judikatury evropských soudů vyplývá i definice (negativní) této hospodářské činnosti. Evropský soudní dvůr totiž dospěl k závěru, že organizace pověřené správou státem zavedených systémů sociálního zabezpečení, jako je povinné nemocenské pojištění, které vycházejí ze zásady solidarity, které jsou neziskové a u kterých nejsou vyplácené dávky v přímém poměru k výši povinných příspěvků, plní výlučně sociální funkci, nevykonávají hospodářskou činnost. [7]
18. Soud prvního stupně v rozsudku T-319/99 ze dne 4. 3. 2003 ve věci FENIN vs. Komise , [2003] ECR II-357, dovodil, že je-li subjekt financován příspěvky na sociální pojištění a jinými státními příspěvky a funguje-li v bezplatném poskytování svých služeb svým pojištěncům na základě univerzálního pojištění v souladu se zásadou solidarity, pak tato entita ve své činnosti správy sociálního pojištění nejedná jako podnik.
19. Pravidla hospodářské soutěže a vnitřního trhu se dále neuplatňují ve vztahu k službám národního vzdělávání a povinného základního sociálního zabezpečení. Ve spojitosti s prvně zmíněnými systémy vydal Evropský soudní dvůr rozhodnutí uvádějící, že stát není při zavádění a správě takovéhoto systému zapojen do výdělečné činnosti, ale pouze plní svou povinnost k vlastním občanům na poli sociálním, kulturním a vzdělávacím. [8]
20. Na druhou stranu je třeba uvést, že samotná skutečnost, že subjekt nejedná za účelem dosažení zisku, nezbavuje činnost, kterou vykonává, její hospodářské povahy, jelikož může vést k chování, které má pravidla hospodářské soutěže potlačovat. [9]
21. Soudní judikatura se dále zabývá tím, kdy je prvek solidarity převažující. Neschopnost dotčené entity dosáhnout finanční rovnováhy bez subvence státu je ukazatelem, že se jedná o prvek solidarity.
22. Stupeň solidarity je možné dovozovat podle tři skutečností: i) povinná povaha pojištění, ii) souvislost mezi placenými příspěvky a rizikem pojištěnce nebo naopak, v perspektivě solidarity, a konečně iii) vztah mezi hrazenými plněními a zaplacenými příspěvky. Vyššího stupně solidarity je dosaženo, je-li dotčená služba poskytována zdarma, jelikož pak neexistuje žádná spojitost mezi cenou plnění a uživatelem uhrazenou cenou. [10]
23. S ohledem na skutečnost, že stávající soudní judikatura [11] vyžaduje, aby zákonem zakotvený pojem soutěžitel byl vykládán shodně jako komunitární pojem undertaking (tj. podnik), a Úřad tak ve své rozhodovací činnosti důsledně postupuje, je i v kontextu českého práva nezbytné prokázat, že spojující se subjekty vykonávají rovněž hospodářskou činnost, jsou tedy soutěžiteli, a jejich spojení představuje spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 zákona.
24. V této souvislosti lze dále poukázat na rozsudek Evropského soudního dvora C-118/85 ze dne 16. června 1987 ve věci Komise vs. Itálie , [1988] ECR I-2955, který konstatoval, že hospodářská činnost ( economic activity ) spočívá v nabídce zboží a služeb na trhu, čímž se odlišuje od svrchované činnosti prováděné v rámci výkonu veřejné moci . Určujícím ukazatelem tohoto rozlišení je povaha vykonávané činnosti. Proto je třeba konkrétní činnost přezkoumat v každém jednotlivém případě, aby bylo možné určit, do které kategorie konkrétní činnost náleží. Kvalifikace určité entity jako podniku ve smyslu práva Evropských společenství (tj. soutěžitele v českém právu) tak závisí na povaze činnosti, kterou vykonává. Určitá entita tak může být pro některé činnosti považována za podnik (resp. soutěžitele) ve smyslu soutěžního práva, zatímco u jiných činností soutěžnímu právu podléhat nebude.
25. Pro potřeby posouzení navrhovaného spojení je tedy zásadní otázka, zda činnost zdravotních pojišťoven působících v České republice je činností hospodářskou či nikoli.
26. Činnost zdravotních pojišťoven je striktně regulována obecně závaznými právními předpisy. Smyslem činnosti zdravotních pojišťoven je totiž realizace ústavního práva občanů na bezplatnou zdravotní péči. Státem zavedený systém všeobecného zdravotního pojištění je postaven na zásadě solidarity; výše příspěvků pojištěnců nezáleží na rozsahu čerpané péče, tuto výši neurčuje ani příslušná zdravotní pojišťovna, ale je dána zákonem.
27. Pokud jde o rozsah věcného plnění ze zdravotního pojištění, platí, že, způsob financování zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění, jakož i nakládání s penězi z veřejného zdravotního pojištění zdravotními pojišťovnami je rovněž striktně regulován právními předpisy, zejména zákonem č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
28. Zdravotní pojišťovny v České republice nesmí podnikat s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění. Veškeré úroky vytvořené na základě finančních prostředků uložených v zákonem stanovených fondech zdravotních pojišťoven slouží k naplnění fondu prevence, který tvoří i penále od dlužníků a který slouží k poskytování dalších léčebných či preventivních programů.
29. Jak již bylo výše uvedeno, činnost zdravotních pojišťoven působících v České republice je činností směřující k naplnění sociálních cílů, založených na principu solidarity a neziskovosti. Zejména z těchto důvodů nelze činnost zdravotních pojišťoven při provádění veřejného zdravotního pojištění považovat za činnost hospodářské povahy. Zdravotní pojišťovny tedy nejsou při činnostech směřujících k naplňování sociálních cílů, založených na principu solidarity a neziskovosti, tj. při provádění veřejného zdravotního pojištění, soutěžiteli ve smyslu § 2 odst. 1 zákona.
30. V případě spojování zdravotních pojišťoven je tedy nezbytné posoudit, zda činnost spojujících se subjektů spočívá výlučně v provádění všeobecného zdravotního pojištění, tj. zda se jedná o činnost, jež nelze považovat za hospodářskou, a nebo zda spojující se zdravotní pojišťovny provozují i jinou činnost, jíž by bylo možné považovat za aktivitu hospodářskou, při jejímž poskytování by pojišťovny mohly být považovány za soutěžitele. Vynětí z působnosti zákona platí totiž pouze ve vztahu k provádění všeobecného zdravotního pojištění.
31. Z šetření provedeného v posuzovaném případě Úřad zjistil, že HZP se mimo své hlavní činnosti zabývá i dalšími činnostmi, a to zejména zprostředkováním cestovního pojištění a pronájmem nebytových prostor. Obdobně vykázala tzv. vedlejší činnosti i ZP AGEL. Ačkoli tedy zdravotní pojišťovny nejsou při provádění veřejného zdravotního pojištění soutěžiteli ve smyslu zákona, v tomto konkrétním případě bylo prokázáno, že jak HZP, tak i ZP AGEL, vykonávají činnosti, které lze klasifikovat jako činnosti hospodářské povahy, a z tohoto důvodu představuje posuzovaná transakce spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 1 zákona.
32. Povinnost notifikace Úřadu se podle zákona vztahuje na transakce, které jsou ve smyslu § 12 zákona spojením soutěžitelů, za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v § 13 zákona, které jsou stanoveny v podobě obratu spojujících se soutěžitelů.
33. Podle § 13 zákona spojení soutěžitelů podléhá povolení Úřadu, jestliže a) celkový čistý obrat spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů dosáhli každý za poslední účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, nebo b) čistý obrat dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky v případě spojení podle § 12 odst. 1 zákona alespoň jedním z účastníků fúze je vyšší než 1,5 miliardy Kč a zároveň celosvětový čistý obrat dosažený za poslední účetní období dalším spojujícím se soutěžitelem je vyšší než 1,5 miliardy Kč.
34. Úřad je přesvědčen, že v případech, kdy jím posuzovaná transakce splňuje znaky spojení soutěžitelů ve smyslu zákona, avšak spojující se soutěžitelé vykonávají částečně své aktivity mimo oblast hospodářské činnosti, a tedy mimo sféru působnosti soutěžního práva, pak jediným přiměřeným závěrem vyplývajícím z výše uvedených úvah je konstatování pravidla, že při výpočtu celkového čistého obratu ve smyslu § 14 zákona k obratu dosaženému činnostmi spojujících se soutěžitelů, které nemají hospodářský charakter, nelze přihlížet.
35. Hlavní činností spojujících se soutěžitelů je v posuzovaném případě především provádění veřejného zdravotního pojištění. Tato činnost směřuje k naplnění sociálních cílů a nelze ji tedy považovat za hospodářskou. Nakládání s prostředky získanými v rámci veřejného zdravotního pojištění je striktně upraveno zákonem, a je tak vyloučena možnost vnitřního dotování vedlejších činností hospodářské povahy z těchto prostředků. Na základě uvedených skutečností má Úřad za to, že obrat představovaný součtem předepsaného pojistného není obratem dosaženým z hospodářské činnosti a nelze jej tudíž pro účely ověření splnění podmínek v § 13 zákona zahrnovat do celkového čistého obratu spojujících se soutěžitelů ve smyslu § 14 zákona.
36. Podle § 14 zákona se do čistého obratu spojujících se soutěžitelů se pro účely posouzení, zda jsou splněna notifikační kritéria, však nezapočítávají pouze čisté obraty dosažené subjekty, jichž se spojení bezprostředně dotýká. Do společného obratu každého ze spojujících se soutěžitelů se totiž zahrnují rovněž čisté obraty dosažené jednak osobami, které budou spojující se soutěžitele kontrolovat po realizaci posuzovaného spojení, jednak osobami, které jsou spojujícími se soutěžiteli kontrolovány, ale i osobami, které kontroluje osoba, která bude spojující se soutěžitele kontrolovat po realizaci daného spojení.
37. Odpověď na otázku, zda jsou spojující se zaměstnanecké zdravotní pojišťovny kontrolovány další osobou, poskytuje především zákon o zaměstnaneckých pojišťovnách. V zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách nemá majetkovou účast žádná právnická ani fyzická osoba, a nelze tudíž hovořit ani o vztazích kontroly na základě vlastnictví účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů. Úřad rovněž při posouzení této otázky vyšel z tvrzení účastníka řízení obsaženého v návrhu na povolení spojení totiž že ani jedna ze zúčastněných zdravotních pojišťoven není kontrolována jiným soutěžitelem, a to ani přímo, ani nepřímo, ani na základě právních okolností či na faktické bázi.
38. V posuzovaném případě spojení zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven tedy Úřad dospěl k závěru, že neexistují osoby, které by nad jejich činností vykonávaly rozhodující vliv, a tedy disponovaly možností kontrolovat některou z předmětných zdravotních pojišťoven. Z tohoto důvodu Úřad pro účely výpočtu celkového čistého obratu spojujících se soutěžitelů zohlednil pouze obraty HZP a ZP AGEL, jichž bylo dosaženo při výkonu činností hospodářské povahy.
39. U HZP je činnost hospodářské povahy představována zprostředkováním cestovního pojištění a pronájmem nebytových prostor. Z těchto činností vykázala HZP v posledním účetním období obrat [ obchodní tajemství ] Kč. V případě ZP AGEL činil obrat dosažený výkonem vedlejší činnosti hospodářské povahy pouhých [ obchodní tajemství ] Kč.
40. Společný čistý obrat spojujících se soutěžitelů na území České republiky je tedy nižší než požadovaných 1,5 miliardy Kč a žádný ze spojujících se soutěžitelů nedosáhl obratu vyššího než 250 milionů Kč. Spojující se soutěžitelé tudíž v roce v posledním ukončeném účetním období zákonem požadovaných obratů nedosáhli, a předmětná transakce tak nepodléhá povolení Úřadu. Z tohoto důvodu Úřad v dané věci rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.
Poučení o opravném prostředku
41. Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení v souladu s § 152 odst. 1 a 4, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho oznámení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Robert Neruda, Ph.D.
první místopředseda

PM: 12.6.2009
Rozhodnutí obdrží:
Ing. Zdeněk Vrožina, MBA, ředitel
Hutnická zaměstnanecká pojišťovna
Jeremenkova 11
703 00 Ostrava-Vítkovice
a
Ing. Vladimír Matta, ředitel
Zdravotní pojišťovna AGEL
Zalužanského 1192/15
703 84 Ostrava-Vítkovice

[1] Viz např. rozhodnutí předsedy Úřadu[1] č.j. R 51/1995 ze dne 22. 1. 1996 ve věci Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky nebo rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. R 19/1998 ze dne 3. 6. 1999 ve věci Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky.
[2] Viz § 7 odst. 6 zákona o VZP, resp. § 19 odst. 3 zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách.
[3] Viz § 8 odst. 1 zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách.
[4] Viz § 4 písm. a) zákona o VZP, resp. § 12 odst. 1 zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách.
[5] Viz § 5 písm. a) zákona o VZP, resp. § 13 písm. a) zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách.
[6] Viz rozsudek Soudu prvního stupně T-319/99 ze dne 4. 3. 2003 ve věci FENIN vs. Komise , [2003] ECR II-357
[7] Srov. též zejména rozsudky Evropského soudního dvora C-218/00 ze dne 22. 1. 2002 ve věci Cisal, [2002] ECR I-691, rozsudek Evropského soudního dvora 2004C 264/01, C 306/01, C 354/01 a C 355/01 ze dne 16. 3. ve věci AOK Bundesverband a další , [2004] ECR I-2493, a rozsudek Soudu prvního stupně T-319/99 ze dne 4. 3. 2003 ve věci FENIN vs. Komise, [2003] ECR II-357, potvrzený Evropským soudním dvorem rozsudkem C-205/03 ze dne 11. 7. 2006, [2006] ECR I-6295.
[8] Srov. rozsudek Evropského soudního dvora C-263/86 ze dne 27. 9. 1988 ve věci Belgie vs. Humbel , [1988] ECR I-5365.
[9] Srov. rozsudek Evropského soudního dvora C-218/00 ze dne 22. 1. 2002 ve věci Cisal , [2002] ECR I-691.
[10] Srov. stanovisko generálního advokáta Madura-vyjádření ke kasační stížnosti ve věci FENIN .
[11] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 5 As 61/2005 ze dne 29. října 2007.