UOHS S109/1999
Rozhodnutí: VO II/S109/99 Instance I.
Věc Žádost o povolení spojení podniků dle §8a odst. 3 zákona č. 63/1991 Sb.
Účastníci HAMÉ, a.s. OTMA-Sloko, s.r.o. OTMA-Slovácká Fruta, a.s.
Typ správního řízení Spojování soutěžitelů (fúze)
Typ rozhodnutí povoleno s podm.
Rok 1999
Datum nabytí právní moci 7. 2. 2000
Dokumenty dokument ke stažení 172 KB


Č.j. S 109/99-220/135
V Brně dne 11.1. 2000

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 109/99-220, zahájeném dne 18.10.1999 podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve spojení s § 12 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., na návrh účastníka řízení, jímž je HAMÉ, a.s., se sídlem Babice č. 572, okres Uherské Hradiště, IČO 46903305, ve správním řízení zastoupená Ing. Leošem Novotným, předsedou představenstva, ve věci udělení povolení ke spojení podniků HAMÉ, a.s., se sídlem Babice č. 572, okres Uherské Hradiště, IČO 46903305, OTMA-Sloko, s.r.o., se sídlem Sokolovská 406, Uherské Hradiště-Mařatice, IČO 46961798, a OTMA-Slovácká Fruta, a.s., se sídlem Na drahách 814, Kunovice, IČO 48907171, ve smyslu § 8a zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění uvedených změn a doplňků, vydává jako orgán příslušný dle § 11 odst. 1 písm. a) téhož zákona toto
rozhodnutí:
Spojení podniků, k němuž došlo ve smyslu § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. tím, že společnost HAMÉ, a.s., se sídlem Babice č. 572, okres Uherské Hradiště, IČO 46903305, na základě Smluv o převodu obchodního podílu, uzavřených dne 12.10. 1999 se všemi společníky společnosti OTMA-Sloko, s.r.o., se sídlem Sokolovská 406, Uherské Hradiště-Mařatice, IČO 46961798, nabyla v této společnosti obchodní podíl ve výši 100%, a dále na základě Smluv o koupi akcií, uzavřených dne 12.10.1999 s třinácti akcionáři společnosti OTMA-Slovácká Fruta, a.s., se sídlem Na drahách 814, Kunovice, IČO 48907171, nabyla 41 290 ks akcií, které představují podíl ve výši 76% na základním jmění této společnosti, a získala tak nad uvedenými společnostmi kontrolu, se dle § 8a odst. 2 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. povoluje
s následujícími omezeními, nezbytnými pro ochranu hospodářské soutěže:
Společnosti Hamé, a.s., se sídlem Babice č. 572, 687 03 Babice, IČO 46903305, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže stanoví:
Povinnost projednat předem s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže každý další záměr nabytí více jak pětiprocentního podílu na základním jmění soutěžitele, působícího v ČR na trhu konzervovaných potravin, a to nejpozději 1 měsíc před uskutečněním záměru, po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Povinnost informovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o každém zvolení či jmenování člena statutárního orgánu společnosti Hamé, a.s., případně společností, nad kterými Hamé, a.s. vykonává kontrolu, do statutárního orgánu jiného soutěžitele, působícího v ČR na trhu konzervovaných potravin, a to nejpozději do 2 týdnů od tohoto zvolení či jmenování, po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. O d ů v o d n ě n í:
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "úřad") obdržel dne 18.10. 1999 žádost společnosti Hamé, a.s., se sídlem v Babicích č. 572, 687 03 Babice, IČO 46903305, (dále jen "Hamé") o udělení povolení ke spojení podniků podle § 8a zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. (dále jen "zákon"). Ke spojení podniků došlo tím, že Hamé na základě Smluv o převodu obchodního podílu, uzavřených dne 12.10. 1999 se všemi společníky společnosti OTMA-Sloko, s.r.o., se sídlem Sokolovská 406, Uherské Hradiště-Mařatice, IČO 46961798, (dále jen "SLOKO"), nabyla v této společnosti obchodní podíl ve výši 100%. Dále Hamé nabyla na základě Smluv o koupi akcií, uzavřených dne 12.10. 1999 s třinácti akcionáři společnosti OTMA-Slovácká Fruta, a.s., se sídlem Na drahách 814, Kunovice, IČO 48907171, (dále jen "Slovácká Fruta" ) 41 290 ks akcií, které představují podíl ve výši 76% na základním jmění této společnosti (viz. listy spisu č.87-101). Uzavřením uvedených smluv Hamé získala nad oběma společnostmi kontrolu.
V průběhu správního řízení se uskutečnilo dne 3.11 1999 ústní jednání s účastníkem řízení, za účelem objasnění způsobu majetkového a personálního propojení společností SLOKO a Slovácká Fruta, a doplnění a předání údajů potřebných k posouzení spojení podniků. Na žádost účastníka bylo správní řízení přerušeno rozhodnutím úřadu čj. S 109A/99-220/3356 ze dne 9.12. 1999, z důvodu časové náročnosti zpracování doplňujících údajů, vyžádaných úřadem.
Při posouzení spojení podniků úřad vycházel z následujících podkladů: návrh na zahájení správního řízení; doklad o zaplacení správního poplatku; výpisy z obchodního rejstříku spojovaných společností; Smlouvy o koupi akcií a Smlouvy o převodu obchodního podílu, uzavřené dne 12.10. 1999 mezi Hamé a všemi společníky SLOKO a třinácti akcionáři Slovácké Fruty; stanovy a výroční zprávy společnosti Hamé a dalších společností, které Hamé kontroluje; stanovy a výroční zprávy SLOKO a Slovácké Fruty a dalších společností, patřících do skupiny podniků OTMA; zápisy ze 3 posledních valných hromad SLOKO a Slovácké Fruty, pro účely posouzení personálního propojení SLOKO a Slovácké Fruty; nabídkové katalogy spojovaných podniků; údaje pro vymezení relevantního trhu a postavení spojovaných podniků na tomto trhu; údaje o hospodářských výhodách spojení. Dále úřad vycházel z informací Českého statistického úřadu o dovozu a vývozu výrobků, Ministerstva zemědělství ČR-odboru potravinářské výroby, týkajících se jednotlivých výrobkových trhů, včetně regulace dovozu výrobků. Pro posouzení zastupitelnosti kečupů a rajčatových protlaků se úřad obrátil na konečné spotřebitele, kteří tyto výrobky užívají. Pro posouzení možných dopadů spojení úřad vycházel z informací od konkurentů spojovaných společností, jejich odběratelů-zejména obchodních řetězců, i z informací dodavatelů surovin pro spojované podniky. Charakteristika spojovaných subjektů, majetkové a personální propojení Společnosti, které jsou součástí skupiny Hamé
Společnost Hamé, a.s . vznikla dle výpisu z obchodního rejstříku dne 10.6.1992. Hlavním předmětem podnikání této společnosti je výroba konzervárenského zboží, zejména paštik, masokonzerv a hotových jídel.
Společnost byla založena za účelem privatizace státního podniku BIOFRUCT Babice. V současné době k nejvýznamnějším výrobním aktivitám akciové společnosti patří zpracování masa při výrobě paštik, masokonzerv a hotových jídel. Nová výroba paštik uvedená do provozu v roce 1996, již získala certifikaci ISO 9002 norem.
Výrobky společnosti Hamé jsou označeny ochrannou známkou "Hamé". Hamé má registrovány také další ochranné známky, sloužící k označení jednotlivých výrobků (list spisu č. 461). Pod ochrannou známkou "Hamé" jsou uváděny na trh i konzervárenské výrobky dalších společností, do kterých Hamé kapitálově vstoupila, a ve kterých realizuje svoji produkci. Jde o společnost PIKA, spol. s r.o., kterou Hamé ovládá nepřímo prostřednictvím společnosti HAMÉ LEASING, spol. s r.o., jejímž je jediným společníkem, a společnost FRUTA Podivín, a.s., kterou Hamé kapitálově ovládá.
FRUTA Podivín, a.s. vznikla dle výpisu z obchodního rejstříku dne 1.1. 1994. Jejími akcionáři jsou společnost Hamé, která drží akcie ve výši 49,76% základního jmění společnosti, a dále Slovácký investiční fond, a.s., který drží akcie ve výši 12,3% základního jmění společnosti. O zbývající podíl akcií (tj. 37,94%) se dělí více drobných akcionářů. Dle stanov FRUTY Podivín, a.s. úřad ověřil, že valná hromada je schopna usnášet se, jsou-li přítomni akcionáři, jejichž úhrn jmenovité hodnoty akcií přesahuje 50% základního jmění společnosti. Valná hromada rozhoduje dle článku č. 12 a 15 stanov prostou většinou hlasů přítomných akcionářů (pokud zákon nestanoví jinak). Kromě kapitálového propojení, existuje rovněž propojení personální, neboť představenstvo FRUTY Podivín, a.s je zcela tvořeno osobami, které jsou v představenstvu společnosti Hamé. Z uvedeného vyplývá, že Hamé vykonává ve smyslu zákona nad FRUTOU Podivín, a.s. přímou kontrolu.
Hlavním předmětem podnikání FRUTY Podivín, a.s., je výroba marmelád, džemů, rajčatového protlaku a od 1.3. 1999 také výroba dětské výživy (ovocné). Těmito výrobky FRUTA Podivín, a.s. rozšiřuje spektrum zboží uváděného na trh, označeného ochrannou známkou "Hamé".
HAMÉ LEASING, spol. s r.o ., vznikla dle výpisu z obchodního rejstříku dne 1.3. 1996. Předmětem jejího podnikání je leasing movitých věcí. Jejím jediným společníkem je společnost Hamé.
PIKA, spol. s r.o ., se sídlem Nový svět 1, Bzenec, vznikla dle výpisu z obchodního rejstříku dne 27.2.1992. Jejím jediným společníkem je společnost HAMÉ LEASING, spol. s r.o. Z výše uvedeného vyplývá, že Hamé vykonává ve smyslu zákona nad společností PIKA, spol. s r.o. nepřímou kontrolu. Hlavním předmětem podnikání společnosti PIKA, spol. s r.o. je výroba zeleninových konzerv, kečupů a kompotů, které jsou na trh rovněž dodávány pod ochrannou známkou "Hamé".
Dále má Hamé dceřinné společnosti ve Slovenské republice a v Rusku, které zde byly založeny za účelem zajištění dodávek zboží obchodním partnerům v těchto zemích. Tyto společnosti samy konzervárenské zboží nevyrábí, pouze realizují dodávky výrobků společností ze skupiny Hamé na zahraniční trhy. Společnosti, které jsou součástí skupiny OTMA
OTMA-Sloko, s.r.o ., vznikla dle výpisu z obchodního rejstříku dne 13.8.1992. Hlavním předmětem jejího podnikání je výroba a prodej potravinářského zboží a poživatin. SLOKO patří mezi největší výrobce kečupů a rajčatového protlaku v České republice, dále vyrábí marmelády a džemy, kompoty, sterilovanou zeleninu.
V roce 1992 se jejími společníky stali na základě schváleného privatizačního projektu původní majitelé a potomci původních majitelů společnosti Otakar Machálek a spol., založené v roce 1937. Tyto fyzické osoby pak prostřednictvím Smluv o převodu obchodního podílu, ze dne 12.10. 1999, převedly svoje obchodní podíly na společnost Hamé, která tak nabyla ve společnosti SLOKO obchodní podíl ve výši 100%.
OTMA-Slovácká Fruta, a.s. vznikla dle výpisu z obchodního rejstříku 1.3.1993. Hlavním předmětem podnikání této společnosti je výroba konzervovaných potravin na bázi ovoce, zeleniny, masa, lesních plodů, planých plodů, hub a bylin. Slovácká Fruta vyrábí sterilovanou zeleninu, paštiky a masokonzervy, hotová jídla.
Společnosti SLOKO a Slovácká Fruta byly (před nabytím kontroly ze strany Hamé) personálně a majetkově propojeny prostřednictvím fyzických osob, které se podílely na jejich základním jmění i vedení. Společníci a členové statutárních orgánů SLOKO, společně se svými rodinnými příslušníky, byli akcionáři a současně členy statutárních orgánů Slovácké Fruty. Tyto osoby (celkem 11-jejich přehled viz list spisu č. 43) držely akcie ve výši 60 % základního jmění Slovácké Fruty, což jim umožňovalo ve smyslu zákona vykonávat kontrolu nad touto společností. Společně s dalšími dvěma akcionáři Slovácké Fruty pak drželi akcie ve výši 76% základního jmění této společnosti, které na základě Smluv o koupi akcií ze dne 12.10. 1999 odkoupila společnost Hamé (viz. listy spisu č. 87-101). O zbývající podíl akcií se dělí více drobných akcionářů, z nichž žádný nedrží podíl větší než 3% akcií tvořících základní jmění společnosti. Dle článků 14 a 20 stanov Slovácké Fruty (platných před spojením podniků) úřad ověřil, že valná hromada byla schopna usnášet se, pokud byli přítomni akcionáři, jejichž úhrn jmenovité hodnoty akcií přesahoval 35% základního jmění společnosti. Valná hromada rozhodovala prostou většinou hlasů přítomných akcionářů (pokud zákon nestanoví jinak).
Prakticky se účinky propojení projevovaly ve společné obchodní a marketingové strategii. Obě společnosti prodávaly své výrobky od roku 1995 pod jednou ochrannou známkou "OTMA". Společné bylo i zajištění odbytu výrobků, kdy obě společnosti měly jedno obchodní oddělení, spotřebitelé si výrobky obou společností objednávali na základě jedné objednávky. Obě společnosti vyráběly jiný druh výrobků, kterými vzájemně doplňovaly své výrobkové potrfolio.
Společnost OTMA-Sloko, s.r.o. je jediným akcionářem ve společnosti OTMA, a.s., která vznikla dle výpisu z obchodního rejstříku dne 25.2.1994. Předmětem podnikání společnosti OTMA, a.s. je výroba konzervárenských výrobků, obchodní a zprostředkovatelská činnost, provádění bytových a občanských staveb, provádění průmyslových staveb, výroba potravinářských výrobků vyjma řemeslných živností, výroba nealkoholických a alkoholických nápojů mimo výrobu lihu. Přestože se jedná o společnost právně existující, nevyvíjí ve skutečnosti žádnou podnikatelskou aktivitu.
Společnost OTMA-Slovácká Fruta, a.s. má majetkový podíl ve výši 66,34% na základním jmění společnosti REKORD, a.s. v likvidaci , která vznikla dle výpisu z obchodního rejstříku dne 26.3. 1991. O zbývající podíl akcií (tj. 33,66%) se dělí více drobných akcionářů, z nichž žádný nedrží podíl přesahující 1% na základním jmění této společnosti. Dle stanov akciové společnosti REKORD (článek č. 14 stanov) úřad ověřil, že valná hromada je schopna usnášet se, jsou-li přítomni akcionáři, jejichž úhrn jmenovité hodnoty akcií přesahuje 30% základního jmění společnosti. Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných akcionářů (pokud zákon nevyžaduje jinak). Z uvedeného vyplývá, že Slovácká Fruta vykonává ve smyslu zákona nad společností REKORD, a.s. přímou kontrolu. REKORD, a.s. má 5 závodů (Trhové Sviny, Lehnice, Veselí nad Lužnicí, České Budějovice, Tábor), z nich v současné době probíhá výroba paštik, marmelád a džemů pouze v Táboře. Jedná se o výrobu na zakázku pro jiné soutěžitele, a to výhradně pod známkou či značkou zadavatele. Mezi nejvýznamnější zadavatele patří například Kostelecké uzeniny, a.s. Relevantní trh
Relevantním trhem je prostorový a časový střet nabídky a poptávky zboží, které je schopno uspokojit určitou, konkrétní potřebu spotřebitele.
Analýza relevantního trhu je založena na samostatném posouzení tří aspektů-výrobkového, geografického, a časového.
Výrobkový trh zahrnuje všechny identické výrobky a ty výrobky, které spotřebitelé považují za zaměnitelné nebo nahraditelné vzhledem k jejich vlastnostem, ceně nebo zamýšlenému způsobu použití.
Geografický trh zahrnuje území, kde podmínky soutěže jsou dostatečně homogenní a které může být odlišeno od ostatních území zejména tím, že podmínky soutěže na těchto jiných územích jsou zřetelně odlišné.
Časové vymezení trhu vyjadřuje četnost (pravidelnost a opakovatelnost) střetu nabídky a poptávky a odlišuje jej od střetu nabídky a poptávky, k níž dochází nahodile, popř. jen ojediněle.
Výrobkové trhy, na nichž se spojované podniky účastní hospodářské soutěže: Z předložených údajů úřad zjistil, že spojované podniky se účastní hospodářské soutěže v ČR v dodávkách následujících výrobků:
Společnost Hamé na tuzemský trh dodává paštiky a masokonzervy, hotová jídla, dětskou výživu, marmelády a džemy, sterilovanou zeleninu, kompoty, rajčatové protlaky, kečupy. OTMA na tuzemský trh dodává paštiky a masokonzervy, hotová jídla, sterilovanou zeleninu, marmelády a džemy, sterilovanou zeleninu, kompoty, rajčatové protlaky a kečupy. Z uvedeného vyplývá, že s výjimkou kojenecké výživy se na všech ostatních výrobkových trzích spojované podniky střetávají.
Shora uvedené výrobky jsou konzervovanými potravinami. Dle ustanovení vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 332/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách, se konzervací rozumí takové technologické procesy, které vedou k zachování požadované jakosti a zdravotní nezávadnosti výrobku. Potraviny se konzervují nejčastěji sterilací, což je tepelná úprava, potlačující působení mikroorganismů ve výrobku, po dobu uvedenou výrobcem. Dále se potraviny mohou konzervovat také snížením obsahu vody, přidáním konzervačního prostředku či chlazením.
Hotová jídla jsou výrobky, které jsou určeny ke konzumaci až po tepelné úpravě. Jejich obsah tvoří maso či uzenina a zelenina nebo omáčka. Na rozdíl od paštik a masokonzerv, kde nejčastější přílohou při jejich konzumaci bývá pečivo, bývá ke konzumaci hotových jídel výrobci doporučována např. rýže, knedlík, brambory.
Základní surovinou pro dětskou výživu, kterou vyrábí společnost Hamé, je jablečné a jahodové pyré. Společnost Hamé nevyrábí mléčnou dětskou výživu.
Marmelády a džemy jsou vyráběny z ovoce či lesních plodů. Tyto výrobky slouží spotřebitelům jako potravina, kterou lze konzumovat přímo, nebo ji lze využít jako polotovar při výrobě cukrovinek Z toho důvodu jsou spotřebiteli marmelád a džemů rovněž pekárny. Marmelády a džemy užívají také jako polotovary výrobci mléčných výrobků.
Výrobky sterilované zeleniny mohou obsahovat pouze jeden druh zeleniny nebo může jít o míchanou sterilovanou zeleninu. Zelenina může být konzervována v octě či kyselině octové nebo jiným způsobem, např. v solném nálevu.
V případě paštik a masokonzerv se jedná se o výrobky typu rychlého občerstvení, tzn. jsou to výrobky, které lze konzumovat bez jakékoliv další tepelné úpravy. V případě tepelné úpravy masokonzerv se masový obsah konzervy rozpadá. Základem pro uvedené výrobky je hovězí, vepřové či drůbeží maso, a kořenící směsi. Tento základ bývá doplňován v různé míře a v různém množství zeleninou či vejci, které společně se základem vytváří homogenní hmotu.
Kompoty obsahují konzervované ovoce, jejich složení může být opět jednodruhové či vícedruhové. Kompoty užívají spotřebitelé nejčastěji jako přílohy k hlavním jídlům.
Rajčatový protlak se vyrábí z rajčat, která se podrtí, separací se oddělí semena, odpaří se voda tato hmota se zahustí na požadovanou koncentraci. (28-30% cukerné šušiny).
Základem pro výrobu kečupu je rajčatový protlak, dále se k výrobě používá např. jablečné pyré, škrobový sirup, škroby a stabilizátory. K ochucení se používá ocet, cukr, sůl a speciální tzv. kečupové koření. Za účelem zjištění možné vzájemné zastupitelnosti kečupů a rajčatových protlaků, se úřad obrátil na výrobce a konečné spotřebitele kečupů a rajčatových protlaků. Jednalo se především o restaurace, hotely, jídelny, stravovací zařízení. Podpůrně úřad přihlížel k informacím od velkoobchodů, které tyto výrobky dodávají i konečným spotřebitelům. Z poskytnutých informací dospěl úřad k závěru, že se vzhledem k zamýšlenému způsobu použití a možnosti záměny spotřebiteli jedná o dva samostatné trhy zboží. Kečup je spotřebiteli užíván k dochucení již hotových pokrmů, kdežto rajčatový protlak se používá jako polotovar k přípravě tepelně upravovaných pokrmů (omáčky, rajské polévky, šťávy pod maso). K otázce možnosti záměny obou výrobků většina spotřebitelů uváděla, že by bylo možné použít kečup namísto rajčatového protlaku, při přípravě tepelně upravovaných pokrmů. Opačné užití (rajčatový protlak namísto kečupu) však spotřebitelé vylučují, neboť by takováto záměna bez nutnosti další úpravy, měla vliv na chuť konzumované potraviny. Současně uvádějí, že by si případná záměna kečupů rajčatovým protlakem vyžádala nutnost dalšího dochucování rajčatového protlaku, a výsledný produkt by neměl stejné vlastnosti jako originální kečup.
Shora uvedené výrobky dodávají spojované podniky svým odběratelům v rámci celého území České republiky. Odběrateli spojovaných podniků jsou obchodní řetězce, velkoobchody specializované na prodej potravinářského a v některých případech dokonce jen na prodej konzervárenského zboží. V menší míře jsou odběrateli spojovaných podniků koneční spotřebitelé, jako např. pekárny a mlékárny. Dodávky pro tyto odběratele mají pravidelný, opakující se charakter.
Na trzích dětské výživy, marmelád a džemů, sterilované zeleniny, paštik a masokonzerv žádný ze spojovaných podniků před spojením nepřesahoval 30% celkového obratu na tuzemském trhu daného zboží a tento podíl nebude ani po spojení podniků překročen. Pouze výrobkové trhy, na kterých podíl spojovaných společností přesahoval, případně v důsledku spojení přesáhne 30% celkového obratu, budou považovány za relevantní.
Na základě zjištěných skutečností vymezil úřad relevantní trh pro účely posuzovaného spojení podniků takto:
Z hlediska výrobkového jde o tyto trhy:
kompoty
kečupy
rajčatové protlaky
hotová jídla
Z hlediska geografického jde o trh vymezený územím České republiky, neboť podmínky pro dodávky uvedených výrobků jsou na celém území ČR dostatečně homogenní.
Z hlediska časového jde o trh trvalý, charakteristický pravidelně se opakujícími dodávkami.
Postavení spojovaných subjektů na relevantním trhu:
Pro posouzení postavení spojovaných podniků na relevantním trhu vycházel úřad z údajů za celý kalendářní rok, tj. období roku 1998.
Na trh kompotů dodávaly své výrobky Hamé i OTMA. Žádná z těchto společností však před spojením nepřesáhla 30% celkového obratu dosaženého na daném trhu, po spojení jejich podíl velice mírně přesáhne 30%. Na tomto trhu působí více tuzemských soutěžitelů, jde však o soutěžitele výrazně menší nežli spojovaný podnik (z hlediska obratu na daném trhu). Mezi tyto soutěžitele patří např. Koli holding, a.s., v současné době začleněný do společnosti Koli & Seliko Group, a.s., dále Znojmia, a.s., Alibona, a.s., Na tuzemském trhu rovněž působí řada dovozců, kteří dodávají kompoty zahraniční výroby. Podíl dovozu na celkovém obratu trhu daného zboží v roce 1998 činil 51%. Mezi nejvýznamnější dovozce kompotů do ČR patří společnosti Inter Fish Holding, a.s., ESSA, spol. s r.o., s podíly přesahujícími 10% celkového obratu dosaženého na daném trhu.
Na trh kečupů dodávaly své výrobky Hamé i OTMA. Žádná z těchto společností však před spojením nepřesáhla 30% celkového obratu dosaženého na daném trhu. Podíl skupiny OTMA se pohyboval těsně pod hranicí 30% celkového obratu, podíl společnosti Hamé byl výrazně nižší než než 30%. Po spojení však jejich podíl přesáhne 30%. Na tomto trhu působí řada dalších tuzemských výrobců, jejichž souhrnný podíl na celkovém obratu dosahovaném na trhu kečupů v roce 1998 mírně přesahoval 50%. K nejvýznamnějším tuzemským výrobcům kečupů patří společnost Koli holding, a.s. (jejíž podíl na uvedeném trhu ve sledovaném období přesáhl 30%), SPAK-VSD Austria, a.s., Neli, a.s. (obě společnosti měly podíl na celkovém obratu daného trhu nižší než 15%). Celkový podíl dovozu kečupů do ČR byl nižší než 10% celkového obratu tohoto trhu. Z dovozců kečupů do ČR je nejvýznamnější společnost Heinz-PMV, a.s.
Na trh rajčatových protlaků dodávaly své výrobky Hamé i OTMA. Podíl OTMY přesahoval hranici 30% celkového obratu na trhu daného zboží, podíl Hamé byl výrazně nižší než 30%. Po spojení však jejich podíl dosáhne 50% obratu na trhu daného zboží. Na tomto trhu působí řada dalších tuzemských soutěžitelů, kteří jsou však výrazně menší nežli spojovaný podnik (z hlediska obratu na daném trhu). Souhrnný podíl těchto ostatních tuzemských soutěžitelů na celkovém obratu dosahovaném na trhu rajčatových protlaků v roce 1998 byl v rozmezí 5-10%. Významnou měrou se na celkovém obratu trhu daného zboží v roce 1998 podílel dovoz, jehož podíl výrazně přesáhl 30%. Na tuzemském trhu tak působí řada dovozců, kteří dodávají rajčatové protlaky zahraniční výroby. Mezi nejvýznamnější dovozce rajčatových protlaků do ČR patří např. společnosti IMEX Zlín, s.r.o., CANO CZ, s.r.o.
Na trh hotových jídel dodávaly své výrobky Hamé i OTMA. Hamé mírně přesahovala hranici 30% celkového obratu na trhu daného zboží, podíl OTMY představoval cca 21%. Po spojení však jejich podíl přesáhne 50% obratu na trhu daného zboží. Na tomto trhu působí sice více tuzemských soutěžitelů, jde však o soutěžitele výrazně menší nežli spojovaný podnik (z hlediska obratu na daném trhu). Souhrnný podíl ostatních tuzemských soutěžitelů na celkovém obratu dosahovaném na trhu hotových jídel v roce 1998 přesahoval hranici 30%. Podíl dovozu na celkovém obratu trhu daného zboží v roce 1998 přesahoval 10%.
Posouzení dopadů spojení na hospodářskou soutěž na tuzemském trhu:
Pro posouzení dopadů posuzovaného spojení podniků se úřad zabýval podmínkami pro vstup dalších soutěžitelů na relevantní trh, zejména s ohledem na finanční a časovou náročnost zahájení nové výroby. Dále úřad zjišťoval, jaké podmínky platí pro vstup konkurenčních výrobků z dovozu na tuzemský trh a jaké bude mít spojení účinky pro dodavatele a odběratele spojovaných podniků.
Úřad ověřil, že vybudování technologického zařízení na výrobu konzervovaných potravin, ve výrobkovém spektru a o kapacitě obdobné jakou mají spojené podniky, by si vyžádal investice ve výši přibližně 30-40 mil. Kč, přičemž časový horizont zahájení výroby by představoval cca 12-15 měsíců. Nejnákladnější je zavedení výroby dětské výživy, naopak zavedení výroby kompotů je nejméně finančně náročné. Vybudování výrobní technologie pouze pro některé segmenty trhu konzervovaných potravin představuje nutnost investice ve výši cca 2-3 mil. Kč a dobu kratší než 12 měsíců. Výroba konzervovaných potravin není náročná z hlediska technologie a dostupnosti know-how. Z technického pohledu je tedy vstup nového soutěžitele snadný. Oslovení soutěžitelé uvedli, že by byli v případě zvýšené poptávky po jejich zboží schopni rozšířit své výrobní kapacity.
Pro výrobu konzervovaných potravin je v ČR i v zahraničí možno získat dostatečné množství vstupních surovin, v odpovídající kvalitě. Hlavními dodavateli pro výrobu jsou zpracovatelé masa a dodavatelé ovoce, zeleniny a kořenících směsí.
Podmínky pro výrobu konzervovaných potravin jsou upraveny v zákoně č. 110/1997 Sb., o potravinách, v platném znění. Dle znění tohoto zákona nepotřebují výrobci konzervovaných potravin k jejich výrobě státní povolení. Výrobci konzervovaných potravin mají povinnost zajistit při výrobě hygienické podmínky, stanovené právními předpisy. Splnění těchto podmínek potvrdí příslušný orgán hygienické služby vydáním závazného posudku k projektové dokumentaci a v rámci kolaudačního rozhodnutí. Pro zavedení výroby kojenecké výživy musí výrobce získat souhlas od Hlavního hygienika ČR. Tomu předchází laboratorní vyšetření výrobku a následné odborné posouzení pediatry. Výrobce konzervovaných potravin má povinnost vydat písemné prohlášení o shodě vyráběných potravin s požadavky na jejich zdravotní nezávadnost a se zákonem a vyhláškou stanovenými technickými požadavky. Uvedení nového typu výrobku na trh je výrobce dle zákona č. 110/1997 Sb. povinen ohlásit ohlašovacímu orgánu, kterým je Česká zemědělská a potravinářská inspekce a u masových výrobků Okresní veterinární správa.
Podmínky pro vstup konkurenčních výrobků z dovozu:
Z informací z Ministerstva zemědělství, i z odpovědí soutěžitelů úřad ověřil, že pro dovoz konkurenčního zboží ze zahraničí platí obecná pravidla zahraničního obchodu a celní sazby dané celním sazebníkem (viz dále). Dovoz tohoto zboží nepodléhá žádnému licenčnímu řízení. Preferenční celní sazba bývá u jednotlivých druhů konzervárenského zboží stanovena pro země EU, z některých zemí je dovoz tohoto zboží možný i bez cla.
Na základě těchto skutečností úřad posoudil dopady spojení podniků na hospodářskou soutěž takto:
Na trhu kompotů získávají spojované subjekty dominantní postavení, které velice mírně přesahuje 30% podílu na celkovém obratu trhu daného zboží. O zbývající podíl na trhu se dělí ostatní (avšak výrazně menší) tuzemští soutěžitelé (s úhrnným podílem v rozmezí 15-25%) a dále dovozci, jejichž souhrnný podíl na celkovém obratu daného trhu zboží přesahuje 50%. Pro dovoz kompotů do ČR platí celní sazba pro země EU a CEFTA v rozmezí 0-6%. Vstup nových menších soutěžitelů není provázen významnou investiční či surovinovou bariérou, pokud bude zaváděna výroba menší kapacity. Spojením podniků k omezení účinné soutěže na trhu s kompoty nedoje, protože na tuzemském trhu je dostatečný počet soutěžitelů, kteří dodávají zejména kompoty zahraniční výroby, a kteří jsou vzhledem k výši svého obratu na trhu daného zboží schopni spojenému podniku konkurovat. Úřad také podpůrně přihlédl k vývoji v I. pololetí roku 1999, kdy se celkový podíl spojovaných podniků snížil pod 30% na celkovém obratu trhu kompotů a naopak podíl dovozu se výrazně zvýšil.
Na trhu kečupů dochází spojením podniků k navýšení dominace na cca 40 % na celkovém obratu trhu daného zboží. O zbývající podíl na trhu se dělí několik dalších tuzemských soutěžitelů, z nichž společnost Koli holding, a.s. (nyní začleněná do Koli & Seliko Group, a.s.), má rovněž dominantní postavení. Podíl dalších tuzemských výrobců se pohybuje v rozmezí 5-15% celkového obratu daného trhu. Podíl dovozu na celkovém obratu daného trhu zboží činí 7% a má mírně zvyšující se tendenci. Z informací, které úřad obdržel od soutěžitelů vyplývá, že spotřeba kečupů má v posledních letech vzrůstající tendenci. Pro dovoz kečupů do ČR platí celní sazba pro země EU a ESVO ve výši 5%. Vstup nových menších soutěžitelů není provázen významnou investiční či surovinovou bariérou. Úřad ověřil, že tuzemští soutěžitelé disponují dostatečnou výrobní kapacitou, v současné době nevyužitou, prostřednictvím které by mohli namísto dodávek spojovaného podniku uspokojit poptávku spotřebitelů po kečupech, v případě, že by o jejich výrobky spotřebitelé projevili vyšší zájem.
Na trhu rajčatových protlaků dochází spojením podniků k navýšení dominace na cca 50 % na celkovém obratu trhu daného zboží. Podíl ostatních tuzemských výrobců, kteří jsou však z hlediska svých výrobních kapacit výrazně menší, se pohybuje v úrovni cca 5% celkového obratu dosahovaného na daném trhu. Podíl dovozu na celkovém obratu daného trhu zboží činí 44% a má v posledních třech letech zvyšující se tendenci. Pro dovoz rajčatových protlaků do ČR platí celní sazba pro země EU 7,7% a pro země CEFTA 11%. Vysoký podíl dovozu rajčatových protlaků je odůvodněn vyšší výtěžností hmoty, sloužící k výrobě rajčatových protlaků, z rajčat pocházejících z jižní Evropy a Asie, oproti rajčatům vypěstovaných v tuzemsku (zvláště pokud je v ČR v průběhu vegetačního období chladno). Proto je efektivnější hotový rajčatový protlak dovážet ze zahraničí, než ho vyrábět v ČR, o čemž svědčí také malý počet tuzemských soutěžitelů. Z informací, které úřad obdržel od soutěžitelů vyplývá, že spotřeba rajčatových protlaků má v posledních letech vzrůstající tendenci. Spojením podniků dojde na trhu k omezení účinné hospodářské soutěže, která i před spojením probíhala prakticky nejintenzivněji mezi spojovanými společnostmi. Na tuzemském trhu je ale dostatečný počet soutěžitelů, dodávajících rajčatové protlaky zahraniční výroby, kteří vzhledem k výši svého podílu na trhu daného zboží jsou schopni spojenému podniku konkurovat. Z toho důvodu bude po spojení podniků zachována hospodářská soutěž mezi těmito soutěžiteli a spojeným podnikem. Úřad také přihlédl k vývoji v I. pololetí roku 1999, kdy se celkový podíl spojovaných podniků snížil o cca 10% a naopak vzrostl podíl dovozu.
Na trhu hotových jídel dochází spojením podniků k navýšení dominace na cca 56 % na celkovém obratu trhu daného zboží. O zbývající podíl na trhu se dělí několik tuzemských výrobců (s úhrnným podílem kolísajícím kolem 33%) a dále dovozci, jejichž úhrnný podíl na celkovém obratu daného trhu zboží činí 11% a má mírně zvyšující se tendenci. Hotová jídla jsou však komoditou, ve které zákazníci dávají přednost tuzemským výrobkům před dovozovými výrobky, z důvodu důvěry a známé kvality těchto českých výrobků. Pro dovoz hotových jídel do ČR platí celní sazba pro země EU 10% a pro jednotlivé země CEFTA ve výši 15-18%. Vstup nových menších soutěžitelů není provázen významnou investiční či surovinovou bariérou. Dle informací od soutěžitelů má spotřeba hotových jídel v posledních letech vzrůstající tendenci, zejména u hotových jídel s krátkou dobou údržnosti, chlazených hotových jídel a hotových jídel balených ve vakuu nebo pod ochrannou atmosférou. Spojením podniků dojde na trhu k omezení účinné hospodářské soutěže, která i před spojením probíhala prakticky nejintenzivněji mezi těmito spojovanými společnostmi. Úřad v průběhu správního řízení ověřil, že tuzemští soutěžitelé disponují dostatečnou výrobní kapacitou, v současné době nevyužitou, prostřednictvím jejíhož navýšení by byli schopni operativně zareagovat na zvýšenou poptávku spotřebitelů po hotových jídlech. Vzhledem k objemu nevyužitých výrobních kapacit, možnosti jejich navýšení v krátké době a běžné dostupnosti surovin pro výrobu hotových jídel, dospěl úřad k závěru, že stávající tuzemští soutěžitelé mohou vzhledem ke svým nevyužitým kapacitám potencionálně konkurovat Hamé, v případě zvýšení poptávky po jejich výrobcích.
Spojované podniky nedisponují výzkumným a vývojovým zázemím a podobné služby neposkytují ani jiným soutěžitelům za úplatu. V jednotlivých společnostech existují pouze kontrolní laboratoře na sledování kvality vlastních produktů. Co se týče výzkumu a vývoje nových výrobků, tyto služby zajišťují pro spojované podniky především společnosti dodávající chuťové přísady, které průběžně nabízejí nové směsi.
Spojované podniky nevlastní žádnou licenci či patent na výrobu svých výrobků, a pro jejich výrobu není žádná taková licence či kow-how nutné. Společnosti mají pouze zaregistrovány ochranné známky označující jejich výrobky. Z nich nejvýznamnější a ve spotřebitelském vědomí nejvíce rozšířené jsou "Hamé, OTMA a Gurmán" (přehled ochranných známek viz list spisu č. 460 a 461). Dodavatelský a distribuční systém-přístup odběratelů k výrobkům Úřad se zabýval také posouzením možných dopadů spojení na dodavatele surovin spojovaných podniků. Z údajů, které úřad obdržel vyplývá, že každý ze spojovaných podniků měl v základních surovinách pro výrobu konzervárenského zboží (maso, ovoce, zelenina) jiné dodavatele, někteří dodavatelé se překrývali pouze v dodávkách obalů pro výrobky spojovaných podniků. Se žádným z dodavatelů nemají spojované společnosti uzavřenu smlouvu o výhradním odběru. Obchodní vztahy mezi spojovanými společnostmi a jejich dodavateli měly nejčastěji formu objednávky-dodávky na základě každoročně uzavíraných rámcových smluv. Úřad se dotázal dodavatelů spojovaných podniků, jaké očekávají dopady v důsledku spojení. Z odpovědí vyplývá, že spojení pro dodavatele znamená posílení stability a dlouhodobosti obchodních vztahů a je zvýšenou zárukou plateb za dodané zboží a služby. Od spojení podniků dodavatelé očekávají také posílení konkurenceschopnosti Hamé na zahraničních trzích.
V rámci správního řízení se úřad zabýval rovněž fungováním distribučního systému na uvedených výrobkových trzích, zejména s ohledem na přístup odběratelů k výrobkům spojovaných subjektů.
.
Hamé a OTMA dodávají v malospotřebitelském a velkospotřebitelském balení tyto výrobky: marmelády a džemy, rajčatové protlaky, kečupy. Pouze v malospotřebitelském balení tyto společnosti dodávají dětskou výživu, kompoty, paštiky a masokonzervy, hotová jídla a sterilovanou zeleninu. V malospotřebitelském balení jsou výrobky zabaleny v plechových konzervách, kelímcích, aluminiových miskách, sklenicích, umělohmotných vaničkách.
Marmelády a džemy pro velkospotřebitele mají charakter polotovarů pro další výrobu v pekárnách (výroba cukrovinek) a v mlékárnách (jogurty), apod. Tyto výrobky jsou pro velkospotřebitele baleny v umělohmotných kbelících o objemu 12 kg, nebo v kontejnerech o objemech dle požadavku odběratele. Z celkového objemu dodávek marmelád a džemů spojovaných subjektů na tuzemský trh, představují dodávky marmelád a džemů ve velkospotřebitelském balení cca 30%. Na tuzemském trhu vedle spojovaných subjektů působí řada soutěžitelů, kteří se specializují přímo na dodávky marmelád a džemů velkospotřebitelům.
Rajčatové protlaky a kečupy jsou ve velkospotřebitelském balení určeny pro restaurace, hotely, jídelny, stravovací zařízení. Jsou baleny v sklenicích o objemu 4 l nebo 735 ml. Z celkového objemu dodávek kečupů a rajčatových protlaků spojovaných subjektů na tuzemský trh, představují dodávky ve velkospotřebitelském balení u kečupů méně než 10% a u rajčatových protlaků cca 10%. Tato výše podílu je ovlivněna skutečností, že shora uvedení spotřebitelé odebírají pro své účely kečupy a rajčatové protlaky také v malospotřebitelském balení.
Na malospotřebitelském trhu je 50-60% objemu jednotlivých druhů výrobků obou spojovaných společností distribuováno prostřednictvím obchodních řetězců, zbývající část prostřednictvím velkoobchodů. Žádný ze spojovaných podniků nemá vlastní distribuční systém pro malospotřebitelské balení, ani nemá s žádným z obchodních řetězců či velkoobchodů uzavřenu smlouvu o výhradních dodávkách. Velkospotřebitelské balení kečupů a rajčatových protlaků je dodáváno do velkoobchodů, od kterých je následně odebírá konečný spotřebitel (tj. restaurace, hotely, jídelny, stravovací zařízení). Velkospotřebitelské balení marmelád a džemů je v převážné míře dodáváno do specializovaných velkoobchodů a menší část je dodávána přímo konečným spotřebitelům (pekárnám a mlékárnám).
Úřad se dotázal odběratelů spojovaných podniků, jaké očekávají dopady v důsledku spojení podniků. Pro část odběratelů představuje spojení ztrátu konkurenční nabídky. Některé obchodní řetězce se domnívají, že spojením podniků dojde k stížení jednání o obchodních podmínkách, kdy nově vzniklý subjekt bude chtít zohlednit své postavení na trhu.
K těmto námitkám obchodních řetězců úřad uvádí, že na výrobkových trzích, na nichž se spojované společnosti účastní hospodářské soutěže, mají významné postavení obchodní řetězce (přes které je distribuováno více než 50% objemu zboží spojeného podniku v malospotřebitelském balení). Obchodní řetězce jsou schopny díky své velké tržní síle působit na výrobce konzervárenského zboží při sjednávání obchodních podmínek (např. prostřednictvím vyžadování vstupních poplatků za uvedení zboží do prodeje, poplatků za výhodnější umístění zboží v prodejně v rámci nabídky zboží konkurence, apod.), a svoji tržní sílu jsou schopny uplatnit i při stanovování nákupních cen konzervárenského zboží. Obchodní řetězce proto úřad nepovažuje za odběratele, kteří by v důsledku spojení byli ohroženi. Cena zboží u obchodních řetězců se pak zároveň projevuje i u cen dalších distributorů.
Úřad také zjišťoval u odběratelů Hamé, zda mají možnost operativně získat dodávku srovnatelného objemu hotových jídel a rajčatových protlaků (tedy na výrobkových trzích, kde se dominace spojením vzniklého subjektu projevuje nejvíce) od jiných soutěžitelů v případě, že by se s Hamé nedohodli na obchodních podmínkách. V té souvislosti se úřad obrátil i na tuzemské soutěžitele, účastnící se hospodářské soutěže na těchto dvou relevantních trzích, s dotazem, zda by mohli v případě zvýšení poptávky po jejich výrobcích navýšit svoji produkci hotových jídel a rajčatových protlaků.
Z obdržených informací vyplývá, že v případě trhu hotových jídel existuje dostatečné množství tuzemských soutěžitelů, kteří by byli schopni okamžitě zareagovat na zvýšení poptávky zvýšením objemu výroby hotových jídel. Tuto skutečnost potvrzují i oslovení odběratelé, kteří na dotaz úřadu uvádějí, že jsou schopni nahradit stávající objem dodávek hotových jídel od Hamé, dodávkami hotových jídel od ostatních tuzemských soutěžitelů. Na základě těchto informací dospěl úřad k závěru, že odběratelé Hamé by v případě hotových jídel byli schopni zajistit operativně požadovaný objem zboží u jiných dodavatelů, kteří však nabízejí užší sortiment hotových jídel, oproti spojovaným podnikům.
Co se týče rajčatových protlaků, nemají tuzemští soutěžitelé k dispozici takové výrobní kapacity, aby nahradili objem dodávek, které spojované subjekty dodávají svým odběratelům. Tuto skutečnost potvrzují i samotní odběratelé, a uvádí, že by se museli obrátit na dodavatele dovozového zboží. K tomu úřad ověřil, že na tuzemském trhu je dostatečný počet soutěžitelů, dodávajících rajčatové protlaky zahraniční výroby, kteří jsou schopni dodat odběratelům požadovaný objem těchto výrobků a současně jsou schopni svou nabídkou (z hlediska ceny a kvality) konkurovat spojeným podnikům.
Odběratelé k dotazu úřadu shodně potvrzovali, že jim Hamé poskytuje vysokou úroveň "obchodního servisu". K tomuto servisu náleží i zajištění operativních (okamžitých) dodávek zboží na žádost obchodních řetězců, neboť obchodní řetězce a hypermarkety disponují malými skladovacími prostory a často potřebují operativní vykrytí svých kapacit, v závislosti na spotřebě prodávaných výrobků. Současně odběratelé poukazovali na skutečnost, že Hamé svým odběratelům pravidelně poskytuje i dodávky zboží sezónního charakteru, ke kterému patří zejména sterilovaná zelenina.
Právní rozbor:
Dle § 8 odst. 2 písm. a) zákona se za spojení podniků považuje jednání, kdy jedna nebo více osob, které již kontrolují jeden podnik, získají přímou nebo nepřímou kontrolu nad celkem nebo podstatnou částí jiného podniku získáním akcií nebo členských podílů.
Dle § 8a odst. 1 zákona podléhá povolení úřadu spojení, které narušuje, nebo může narušit hospodářskou soutěž. Za narušení soutěže se považuje, jestliže spojením podniků přesáhne jejich podíl 30% celkového obratu na celostátním nebo místním trhu daného zboží.
Společnost Hamé na základě Smluv o převodu obchodního podílu, uzavřených dne 12.10.1999 se všemi společníky společnosti OTMA-Sloko, spol. s r.o., nabyla v této společnosti obchodní podíl ve výši 100%. Dále Hamé nabyla na základě Smluv o koupi akcií, uzavřených dne 12.10.1999 s třinácti akcionáři společnosti OTMA-Slovácká Fruta, a.s., 41 290 ks akcií, které představují 76% základního jmění této společnosti. Společnost Hamé tak nabyla nad oběma společnostmi kontrolu. Dle § 8 odst. 2 písm. a) zákona tak došlo ke spojení podniků.
Spojením společností Hamé se skupinou OTMA dochází ke spojení konkurentů v horizontální úrovni, neboť společnosti ze skupiny Hamé, a společnosti ze skupiny OTMA, si na uvedených relevantních výrobkových trzích vzájemně konkurovaly. Na všech relevantních výrobkových trzích spojením podniků přesáhne jejich podíl 30% celkového obratu dosahovaného na trhu daného zboží. Jde tedy o spojení podniků, které podle § 8a odst.1 zákona podléhá povolení úřadu.
Výhody spojení:
Spojování podniků, které narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž, podléhá povolení úřadu ve smyslu § 8a zákona. Dle ustanovení §8a odst. 2 zákona úřad spojení povolí, jestliže zúčastnění soutěžitelé prokáží, že újma, která narušením soutěže může vzniknout, bude převážena hospodářskými výhodami, jež spojení přinese.
Z předložených výhod úřad shledal jako nejvýznamnější z hlediska přínosu pro spotřebitele a z hlediska zvýšení celkové konkurenceschopnosti nově vzniklého subjektu následující výhody:
Optimalizace využití výrobních kapacit s využitím nejvyšších výkonů, nejvyšší produktivity práce a nejnižších energetických a ostatních režijních nákladů. Tato restrukturalizace přinese nákladové úspory, které bude možno využít ke zkvalitnění výroby. V rámci této restrukturalizace bude zohledněno, aby výroba byla převedena do závodů, které mají s výrobou konkrétních výrobků nejdelší tradici a zkušenost. Spojované podniky vyráběly ve svých závodech velkou šíři sortimentu konzervárenského zboží. V jednotlivých závodech však pracují pracovníci, kteří mají s ohledem na tradici výroby z minulých let, největší zkušenosti s výrobou jen určitého sortimentu výrobků. Spojovaný subjekt proto hodlá tyto zkušenosti pracovníků soustředit k výrobě jim nejlépe známých výrobků. Tím dojde k zvýšení kvality a jakosti výrobků pro konečné spotřebitele.
Společnou expedicí a společným obchodním zázemím bude možné optimálně naplánovat dodávky, využití společné logistiky umožní pružně reagovat na potřeby zákazníka (kdy zejména obchodní řetězce, které mají nízké skladové zásoby, vyžadují vyšší četnost závozů). Spojení podniků umožní snížit náklady související s odbytem výrobků a tyto nákladové úspory bude možno využít ke zkvalitnění výroby.
Spojení podniků přispěje k zefektivnění organizace nákupu surovin, a tím k snížení přímých nákladů a vstupů výroby.
Společnost Hamé umožní skupině OTMA vstup na své dobře vybudované zahraniční trhy, a to především trhy Slovenské republiky, Ruska a ostatních východoevropských zemí, kam již v současné době směřuje cca 25% celkové produkce Hamé. Předpokládané rozšíření exportu, související se zvýšením výroby, bude mít pozitivní vliv na zaměstnanost a rovněž přispěje k lepší obchodní bilanci státu.
Společnost Hamé zachová stávající sortiment výrobků spojovaných společností a rozšíří jej o nové druhy výrobků, což spotřebiteli přinese možnost širšího výběru v nabídce výrobků. Spojením vzniklý subjekt svou nabídkou může odběratelům poskytnout celou šíři spektra konzervárenského zboží a nikoliv pouze dílčí sortiment, na rozdíl od většiny ostatních soutěžitelů, kteří se specializují jen na některé druhy výrobků.
Zavedení výroby nových výrobků plánuje Hamé v Slovácké Frutě. Jedná se o zavedení výroby a distribuce chlazených paštik, balených do polypropylenových obalů, výroby zeleninových a majonézových salátů, výroby sirupů. Hamé umožní Slovácké Frutě podílet se na svých zkušenostech s výrobou chlazených paštik, která se svým postupem, formou skladování a distribuce liší od obvyklých postupů v případě sterilovaných paštik. Zavedení výroby nových výrobků je spojeno s investicemi do nových technologických zařízení ve Slovácké Frutě. Se zahájením výroby shora uvedených výrobků je počítáno do konce roku 2001.
Hamé zachová na trhu sortiment konzervárenského zboží, označený ochrannou známkou "OTMA" a u kečupů "Gurmán", což jsou známky, které jsou ve spotřebitelském vědomí nejvíce spojovány s výrobou v rámci skupiny OTMA.
Udržení rovnoměrné a trvalé zaměstnanosti po dobu celého roku, s minimalizací vlivu sezónní výroby. Dva výrobní závody Hamé (v Babicích a v Bzenci) jsou v okruhu 20 km od závodů Sloka a Slovácké Fruty. To umožňuje krátkodobé převádění zaměstnanců mezi závody v sezónních a mimosezónních měsících. Spojovaný subjekt tak může nabídnout trvalý pracovní poměr většímu počtu zaměstnanců.
Posouzení dopadů spojení ve vazbě na hospodářské výhody a stanovení omezení nezbytných pro ochranu hospodářské soutěže:
Uvedené výhody jsou nespornými výhodami, na nichž bude z dlouhodobého hlediska participovat i spotřebitel.
Úřad vzal v úvahu, že propojením horizontálních konkurentů v rámci posuzovaného spojení dojde k významnému posílení nově vzniklého subjektu, a že na celkovém obratu některých výrobkových trhů dojde k získání či k navýšení dominace. Současně úřad vycházel z možnosti vstupu dalších tuzemských soutěžitelů na relevantní trhy a dopadů účinků spojení na přístup odběratelů k výrobkům na těchto relevantních trzích.
Úřad ověřil, že na relevantním trhu, na kterém spojované subjekty získají spojením nejvyšší dominanci (hotová jídla), existují předpoklady k tomu, aby se hospodářské soutěže mohli účinněji účastnit i ostatní tuzemští soutěžitelé. Jejich celková výrobní kapacita hotových jídel, v poměru s jejím současným využitím, snadný přístup k surovinám pro výrobu hotových jídel i technologická nenáročnost výroby, jim umožňuje v případě rostoucí poptávky po hotových jídlech jejich výroby, v krátkém časovém horizontu uspokojit požadavky odběratelů. Obdobné podmínky platí i pro hospodářskou soutěž na trhu kečupů.
Na trhu rajčatových protlaků se na tuzemském trhu účastní hospodářské soutěže dostatečný počet soutěžitelů, dodávajících rajčatové protlaky zahraniční výroby, kteří vzhledem k výši svého podílu na trhu daného zboží jsou schopni spojenému podniku konkurovat.
Na základě analýzy informací, získaných v rámci správního řízení, úřad dospěl k závěru, že přestože spojený subjekt bude disponovat značnou tržní sílou, spojením se neztíží přístup odběratelů k výrobkům, vyráběných na relevantních trzích. Požadavky odběratelů budou moci potencionálně uspokojit tuzemští soutěžitelé, respektive soutěžitelé dovážející konzervované potraviny zahraniční výroby, a to jak z hlediska operativního zajištění, tak i požadovaného objemu výrobků.
Současně úřad vzal v úvahu, že spojením podniků vzniká subjekt, který si bude moci po vstupu ČR do EU uchovat svoji konkurenceschopnost pro přímou a účinnou hospodářskou soutěž se zahraničními výrobci konzervovaných potravin.
Úřad však považuje za nezbytné, uložit účastníkovi řízení omezení na ochranu hospodářské soutěže tak, aby v důsledku nabytého tržního postavení nedošlo k zhoršení soutěžního prostředí. Z uvedeného důvodu stanovil úřad pro povolení ke spojení podniků účastníkovi omezení-uvedená ve výroku tohoto rozhodnutí.
Povinnost projednat předem s úřadem pro ochranu hospodářské soutěže každý další záměr nabytí více jak pětiprocentního podílu na základním jmění soutěžitele, působícího v ČR na trhu konzervovaných potravin, a to nejpozději 1 měsíc před uskutečněním tohoto záměru a povinnost informovat úřad pro ochranu hospodářské soutěže o každém zvolení či jmenování člena statutárního orgánu společnosti Hamé, případně společností, nad nimiž Hamé vykonává kontrolu, do statutárního orgánu jiného soutěžitele, působícího v ČR na trhu konzervárenského zboží, a to nejpozději do 2 týdnů od tohoto zvolení, umožňuje úřadu získat včas informace potřebné pro posouzení vývoje postavení Hamé na trzích s konzervárenskými výrobky a posouzení možnosti působit na soutěžní chování dalších soutěžitelů. Dobu, po kterou je účastník řízení povinen oba tyto závazky plnit, považuje úřad za přiměřenou, vzhledem k přímé a účinné soutěži se zahraničními výrobci konzervárenského zboží, které bude vystaven po vstupu ČR do EU.
Stanovená omezení úřad se zástupcem účastníka projednal.
V provedeném řízení úřad posoudil zjištěné skutečnosti ve všech vzájemných souvislostech, z hlediska dopadu spojení na soutěžní prostředí a zhodnotil hospodářské výhody spojení, které účastník řízení předložil. Na základě analýzy dospěl k závěru, že výhody tohoto spojení je třeba posuzovat z dlouhodobého hlediska. Vybudování silného zpracovatelského komplexu umožní spojenému podniku zvýšit efektivitu výroby, a tím i konkurenceschopnost, zejména s ohledem na očekávaný příliv zahraniční konkurence při vstupu ČR do Evropské unie. Spojení podniků přinese i výhody, na kterých budou participovat spotřebitelé. Zhoršení soutěžního prostředí pak bude zčásti kompenzováno omezením, kterým úřad povolení spojení podmínil.
Ve smyslu § 12 odst. 6 zákona úřad umožnil, aby se zástupce účastníka správního řízení před vydáním rozhodnutí vyjádřil k předmětu a výsledkům řízení. Při seznámení s výsledky šetření, které se uskutečnilo dne 7.1.2000 nebyly vzneseny žádné připomínky ani návrhy na doplnění podkladů pro rozhodnutí.
Skutečnost, že se úřad spojením zabývá byla uveřejněna v Obchodním věstníku č. 45/99 ze dne 10.11.1999. Ve stanovené lhůtě 8 dnů pro podání případných připomínek, úřad žádnou připomínku k uvedenému spojení podniků neobdržel.
Ze všech uvedených důvodů úřad rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení o opravném prostředku:
Ve smyslu ustanovení § 61 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, lze proti tomuto rozhodnutí podat do 15 dnů ode dne jeho doručení rozklad předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže-II. výkonného odboru. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
Mgr. Vladimíra Hájková
pověřená řízením II. výkonného odboru
Toto rozhodnutí obdrží:
Hamé, a.s.
statutární orgán
Babice č. 572
687 03 Babice