UOHS S108/1999
Rozhodnutí: VO4/S108/99 Instance I.
Věc Žádost o povolení spojení podniků dle § 8a odst. 3 zákona č. 63/1991 Sb.
Účastníci Plzeňský Prazdroj, a.s. South African Breweries International (Finance) B.V., Nizozemí
Typ správního řízení Spojování soutěžitelů (fúze)
Typ rozhodnutí povoleno s podm.
Rok 1999
Datum nabytí právní moci 16. 12. 1999
Dokumenty dokument ke stažení 181 KB



Č.j.:
S 108/99-240
V Brně dne
14.12.1999


Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodl ve správním řízení S 108/99-240, zahájeném dne 14.10. 1999, podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve spojení s ustanovením § 12 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. na návrh účastníka řízení, společnosti South African Breweries International (Finance) B.V., se sídlem na adrese Hofplein 19, 3032 AC Rotterdam , Nizozemí, zastoupená N.M. O ´Haganem, ředitelem a J. Romeinem, ředitelem, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 13.10.1999, JUDr. Petrem Kotrlíkem, advokátem, se sídlem Jungmannova 31, Praha 1, ve věci udělení povolení ke spojení podniků South African Breweries International (Finance) B.V., se sídlem v Nizozemí a Plzeňský Prazdroj, a.s., se sídlem Plzeň, U Prazdroje 7, podle § 8a zákona č. 63/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů
t a k t o :
Spojení podniků South African Breweries International (Finance) B.V., se sídlem Nizozemí, Hofplein 19, 3032 AC Rotterdam a Plzeňský Prazdroj, a.s., se sídlem Plzeň, U Prazdroje 7, IČ 45357366, k němuž dochází na základě "Smlouvy o prodeji a koupi akcií a směnek, které vydal Plzeňský Prazdroj, a.s", uzavřené dne 6.10. 1999, mezi společnostmi Nomura International plc, St Martins-le Grand, Londýn EC1A 4NP (registrační číslo 1550505), South African Breweries International (Finance) B.V., se sídlem Nizozemí, Hofplein 19, 3032 AC Rotterdam a South African Breweries plc, se sídlem na adrese 25 Grosvenor Street, London W1X 9 FE, Anglie podle níž se má stát společnost South African Breweries International (Finance) B.V., po splnění dohodnutých podmínek vlastníkem 51% akcií holdingové společnosti Pilsner Urquell Investments B.V., se sídlem Hofplein 19, 3032 AC Rotterdam a získat tak nad ní kontrolu ve smyslu § 8 odst. 2 písmeno a) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, se podle ustanovení § 8a odst.2 téhož zákona
povoluje
se stanovením následujících omezení a závazků nezbytných pro ochranu hospodářské soutěže:
Zachovat dostupnost značek spojených pivovarů Plzeňský Prazdroj, Radegast, Gambrinus a Velkopopovický Kozel na tuzemském trhu po dobu 5 let ode dne právní moci rozhodnutí ÚOHS o povolení spojení podniků South African Breweries International (Finance) B.V. a Plzeňský Prazdroj, a.s. a Pivovar Radegast, a.s.
Projednat předem s ÚOHS záměr případného prodeje všech nebo podstatné části akcií Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s. v majetku Plzeňského Prazdroje a.s., Pivovaru Radegast, a.s. a Pivovaru Velké Popovice, a.s. mimo skupinu South African Breweries
Předložit Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže každou novou distribuční smlouvu uzavřenou Plzeňským Prazdrojem, a.s. na území České republiky
Předkládat Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže každoročně po dobu 5 let od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí výroční zprávu Plzeňského Prazdroje, a.s. do 15 dnů po jejím vyhotovení v rozsahu, v jakém je povinně vyhotovována a uveřejňována Odůvodnění :
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "úřad") zahájil dne 14.10. 1999 na návrh účastníka řízení, společnosti South African Breweries International (Finance) B.V., se sídlem Nizozemí, Hofplein 19, 3032 AC Rotterdam (dále také "Sabifin"), správní řízení S 108/99-240 ve věci povolení spojení podniků podle § 8 a § 8a zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. (dále jen "zákon" nebo "ZOHS"). Návrh uplatnil jménem nabývající společnosti na základě plné moci ze dne 13.10. 1999 JUDr. Petr Kotrlík, advokát, se sídlem Jungmannova 31, Praha 1, který na základě jemu udělené plné moci udělil substituční plnou moc Mgr. Karolíně Horákové, advokátce, se sídlem Křížovnické nám. 1, 110 00 Praha 1. Ke spojení podniků dochází na základě "Smlouvy o koupi akcií a směnek, které vydal Plzeňský Prazdroj, a.s", uzavřené dne 6.10. 1999, mezi společnostmi Nomura International plc, jako prodávajícím a South African Breweries International (Finance) B.V., jako kupujícím, podle níž se má stát společnost South African Breweries International (Finance) B.V. vlastníkem nejprve 51% akcií a následně 100% akcionářem holdingové společnosti, která ovládá oba pivovary (Pilsner Urquell Investments B.V.).
Smlouva o koupi akcií
Dne 6. října 1999 byla uzavřena trojstranná "Smlouva o prodeji a koupi akcií a směnek, které vydal Plzeňský Prazdroj" (dále jen "Smlouva") mezi Nomurou International plc, jako prodávajícím, přičemž na straně kupujících figurují společně mateřská společnost South African Breweries plc (dále také "SAB") a South African Breweries International (Finance) B.V., když společností, která bude fakticky ovládat a řídit spojené podniky je společnost Sabifin. Smlouva stanoví postupné kroky, které musí nastat před tím, než se Sabifin stane osobou kontrolující pivovary Plzeňský Prazdroj, a.s. (dále také "PP") a Pivovar Radegast, a.s. (dále také "Radegast") ve smyslu § 8 odst. 2 písm. a) ZOHS.
Majoritní podíl akcií ve společnostech jak PP, tak Radegast vlastnila v okamžiku podpisu Smlouvy společnost Nomura Europe plc, prostřednictvím společnosti České pivo, a.s. (Společnost České pivo je 100% vlastněna Bankovním holdingem, který je propojen s Investiční a Poštovní bankou, která je ovládána společností Nomura Europe plc). Jedná se tedy o nepřímou kontrolu.Před podpisem smlouvy ve společnosti Radegast vykonávala rovněž nepřímou kontrolu prostřednictvím společnosti IMP Finance, B.V. společnost Nomura International plc. Obě společnosti-Nomura Europe plc i Nomura International plc jsou dceřinými společnostmi Nomura Securites and Co. Ltd. Akciový podíl na Radegastu byl převeden společností IMP Finance dne 26.8. 1999 na společnost České pivo. Na společnost České pivo byly převedeny i akcie, nakoupené od společnosti Bass International Brewers Overseas Holdings Ltd.
Smlouva předpokládá nejprve provedení vnitřní reorganizace současné holdingové struktury spojených podniků PP a Radegast, a to prostřednictvím převodu 747 402 kusů kmenových akcií Radegastu, což představuje 94,09% podíl jeho kmenových akcií, se kterými jsou spojena hlasovací práva na PP a dále převedení celého podílu akcií spojených pivovarů na holdingovou společnost, která již bude v okamžiku převodu za tím účelem vytvořena (založena), a to v Holandsku, podle tamního práva a která bude v okamžiku převodu 100% vlastněnou dceřinou společností Nomury International plc (dále také "Nomura"). V době vydání rozhodnutí je již tato holdingová společnost založena pod názvem Pilsner Urquell Investments B.V. (dále jen "PU").Následně získá Sabifin od Nomury v souladu s kupní smlouvou přímý 51% podíl na základním jmění a hlasovacích právech v PU, čímž zároveň podle kupní smlouvy začne kontrolovat reorganizovanou skupinu PP a Radegast.
Smlouva mj. obsahuje vysvětlení v ní užívaných pojmů, podmínky koupě, ujednání o kupní ceně, termínu dokončení transakce, odkládací podmínky (první z odkládacích podmínek je povinnost Sabifinu získat souhlas úřadu pro prodej a koupi) a závazky prodávajícího a kupujícího.
Charakteristika spojovaných podniků
Sabifin je právnickou osobou, založenou podle holandského práva. Vlastníkem 100% podílu této společnosti je společnost South African Breweries plc, se sídlem 25 Grosvenor Street, London W1X 9FE, Anglie (registrační číslo 3528416). V České republice SAB, ani společnost Sabifin nepodnikají.
Společnost Plzeňský Prazdroj, a.s. je akciovou společností, jejímž předmětem podnikání je především výroba piva a sladu, výroba nealkoholických nápojů, výroba umělého ledu a oxidu uhličitého, výroba preparátů a pomocných látek pro výrobu piva, sladu a nealkoholických nápojů, stáčení piva, alkoholických a nealkoholických nápojů a jiných tekutin, provádění laboratorních zkoušek a rozborů. Kromě těchto hlavních činností, úzce souvisejících s výrobou piva, má tato společnost v předmětu podnikání uvedenu celou řadu dalších činností, ať již přímo či nepřímo souvisejících s hlavním předmětem činnosti.
Společnost Pivovar Radegast, a.s. je akciovou společností, jejímž předmětem podnikání je rovněž především výroba piva a sladu, dále výroba nealkoholických nápojů, výroba krmiv a krmných komponentů, výroba a prodej obalů a další činnosti přímo či nepřímo související s hlavním předmětem činnosti. Radegast vlastní majoritní-85,04%-podíl na základním jmění Pivovaru Velké Popovice, a.s., který je rovněž výrobcem piva a sladu.
Nákupem 51% akcií PU od společnosti Nomura se stane Sabifin ovládající osobou v pivovarech PP a Radegast.
Úřad v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. j) zákona zveřejnil v Obchodním věstníku dne 19.11.1999 oznámení o podání návrhu na zahájení správního řízení ve věci povolení spojení výše uvedených podniků s tím, že případné připomínky je možné zaslat úřadu do deseti dnů od zveřejnění tohoto oznámení. Ve stanovené lhůtě, ani později do doby vydání tohoto rozhodnutí, úřad neobdržel k posuzovanému spojení podniků žádné připomínky. Relevantní trh
Relevantní trh obecně je místem, kde se střetává nabídka s poptávkou. Trh je z hlediska hospodářské soutěže vymezován věcně (výrobkově), časově a geograficky. Trh po stránce věcné zahrnuje všechny identické výrobky, které spotřebitelé považují za zaměnitelné nebo nahraditelné vzhledem k jejich charakteristickým vlastnostem, specifickým rysům, ceně či zamýšlenému způsobu použití.
Pro účely tohoto správního řízení byl trh po stránce věcné vymezen jako trh piva, zahrnující veškeré známé subtrhy, strukturované na základě rozdílných parametrů způsobu, místa a účelu konzumace, způsobu balení, technických parametrů, výrobních metod, obsahu alkoholu nebo jakosti.
Podle vyhlášky 335/1997 Sb. o potravinách se pivem rozumí pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny připravené ze sladu, vody, chmelových hlávek, upraveného chmele nebo chmelového extraktu, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (etylalkoholu) a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu; slad lze do výše jedné třetiny hmotnosti nahradit cukrem nebo extraktem ječného šrotu, upraveného ječmene rýže nebo kukuřice. Pivo se člení na skupiny podle barvy-světlé, polotmavé, tmavé a řezané. Jednotlivé skupiny piv se člení na podskupiny-výčepní, ležák, speciální, porter, se sníženým obsahem alkoholu, se sníženým obsahem cukrů, pšeničné, kvasnicové, nealkoholické, bylinné a lehké.
Také vyhláška o spotřební dani (587/1992 Sb. v platném znění) zná definici piva jako slabě alkoholický nápoj, který obsahuje více než 0,5 % objemových alkoholu, vzniklý zkvašením mladiny a odpovídající číselnému kódu nomenklatury celního sazebníku 2203.
Pokud se jedná o způsob prodeje piva, je prodáváno jednak přes maloobchodní kanály (tzv. off-trade), kdy je plněno a konečným zákazníkům prodáváno v lahvích a plechovkách (popř. v malých soudcích) a jednak přes provozovny pro prodej a konzumaci nápojů-hospody, restaurace, pivnice ap. (tzv. on-trade), kam je distribuováno v cisternách a sudech. Prodej piva přes gastronomické provozovny je odlišen od maloobchodního sektoru, neboť prodej piva v hostinských zařízeních nesestává pouze z prodeje, ale jeho součástí jsou i poskytované služby. Pivovary obvykle organizují specifické distribuční systémy pro tento sektor. Prodej piva v provozovnách je dále charakteristický nutností pořídit speciální instalace pro čepování piva. Ceny účtované v tomto sektoru jsou obecně vyšší než ceny piva v maloobchodech. Služby poskytované v hostinských provozovnách a spojené s prodejem piva jsou právě tím rysem, který odlišuje jinak stejný výrobek-pivo-od prodeje v maloobchodě . Ačkoliv není nikde přesně uváděn podíl piva prodávaného v maloobchodní síti a v restauracích, lze obecně konstatovat, že podíl je zhruba 50:50.
Po stránce geografické zahrnuje relevantní trh území, které účastník řízení sám nebo na základě smluv zásobuje. Výrobky PP, Radegast a Velké Popovice je zásobována ať již prostřednictvím vlastních distribučních středisek či velkoobchodů celá republika. Z toho důvodu je relevantním geografickým trhem celé území ČR.
Po stránce časové jde o trh trvalý, charakterizovaný pravidelnými a opakujícími se dodávkami v průběhu celého roku. Pro potřebu správního řízení bylo sledováno období roku 1998 a tři ukončená čtvrtletí roku 1999.
Vývoj na trhu piva v ČR
Česká republika je tradičním výrobcem piva. Spotřebou kolem 160 l na jednoho obyvatele, včetně kojenců, se spolehlivě řadí na 1. místo ve spotřebě (konzumaci) piva na světě. Ponechává za sebou i takové konzumenty, jako jsou Němci, kteří ročně vypijí v průměru na osobu 147 l.
V žebříčku producentů zaujímá celkovým výstavem kolem 18 milionů hektolitrů ročně 16. místo, přičemž české pivovary nabízí celkem asi 200 různých značek piva.
V období tzv. l. republiky bylo v Československu činných 650 různých pivovarů. Na počátku 90. let bylo v České republice činných 73 pivovarů, z nichž zůstalo na počátku roku 1999 52. Některé z nich sice činnost doposud oficiálně neukončily, avšak jejich podíl na celkovém výstavu je prakticky zanedbatelný.
Na trhu s pivem, jak řečeno výše, působí 52 pivovarů, od nejmenších až po pivovary s výstavem vyšším než 1 000 000 hl ročně.
Podíl velikostních skupin pivovarů na celkovém výstavu
do 20 000 hl 0,4%
20 000-60 000 hl 2,2%
60 000-120 000 hl 7,3%
120 000-200 000 hl 7,0%
200 000-300 000 hl 10,0%
300 000-500 000 hl 6,0%
500 000-1 000 000 hl 14,3%
nad 1 000 000 hl 52,8%
Trh s pivem se otevřel v roce 1989, kdy byla prolomena tzv. rajonizace sítě a pivovary se snažily získat co největší podíl na trhu-tedy zvyšovat výstav a dodávat svoje výrobky v rámci celé republiky. K tomu bylo třeba jejich modernizace a rozšíření kapacit. V současnosti je k dispozici výrobní kapacita pro výstav kolem 25 mil. hl ročně. Vzhledem k požadavkům domácího trhu, který ročně spotřebuje kolem 16 mil. hl i možnostem exportu, který činí zhruba 2 mil. hl, je však využita jenom asi ze 70%. Tato skutečnost se negativně promítá do hospodářských výsledků a ztěžuje splácení úvěrů bankám, od nichž si pivovary většinou na modernizaci a rozšíření kapacit vypůjčily. V roce 1997 se ztráta všech pivovarů odhadovala na 711 mil. Kč, pro rok 1999 činí odhad již dvojnásobek.Vzhledem k tomu, že však nebyl většinou modernizován celý výrobní proces, zůstala energetická náročnost našich pivovarů zhruba 1,5x vyšší, než je energetická náročnost pivovarů evropských.
Snahy získat co největší podíl na republikovém trhu byly na počátku devadesátých let důvodem pro rozpoutání "cenové války" v segmentu baleného piva, která stlačila ceny určitých druhů piva v obchodních řetězcích až na 3,60-4,60 Kč za 0,5l piva (dá se říci, že balená voda je mnohdy dražší). Průměrná spotřebitelská cena tak činí u vybraných druhů i asi 4 Kč za 0,5l piva v lahvi. Znamená to tedy, že pivovar by musel vyrobit 1 hl piva bez obalu za 300 Kč, což je sice možné, avšak v tomto případě nejsou do ceny zahrnuty ani skutečné (opravy, údržba), ani finanční (úvěry, leasing, režie) náklady. Výsledkem je prodej zhruba 1/3 produkce se ztrátou.
Ke snížení této ztráty začala být produkována tzv. nízkostupňová piva (8 o a9 o -Primus, Radegast Klasik, apod.). S příchodem těchto piv se změnila i struktura produkce pivovarů (na základě změny v konzumaci). Jestliže dříve 65% spotřeby tvořila piva 10 o , 30% 12 o a zbytek ostatní (speciály), pak podílů speciálů i 12 o piva zůstává stejný, avšak podíl piva 10 o klesl na 30% a celých 35% získala piva 8 o a 9 o .
Pivovary členíme dle výstavu piva na malé-pod 200 tis. hl ročně, střední, výstav 200-500 tis. hl a velké-nad. 500 tis. hl ročně. Velké pivovary se většinou zaměřují na celonárodní značky, jsou schopny umístit svou produkci na světové trhy a většinou nesoutěží s lokálními značkami, ale oproti malým pivovarům musí více investovat do reklamy a dopravy.
Malé pivovary mají oproti velkým daňové výhody, které jim mají vyvažovat nižší výrobní efektivitu a umožňují lépe konkurovat v cenové oblasti s největšími pivovary, lepší možnost uplatnění na regionálním trhu, věrnost značce a pokud se specializují výhradně na regionální trh, pak menší náklady na distribuci, dopravu i reklamu. Mají však nevýhodnější pozici při vyjednávání s obchodními řetězci, takže svoji produkci většinou musí umísťovat do menších obchodů. Rovněž nemají tolik volných finančních zdrojů, aby mohly poskytovat výhody provozovatelům restaurací a hospod, takže jsou v tomto směru v nevýhodnější pozici oproti velkým pivovarům. "Lokální věrnost" spotřebitelů může však být někdy ovlivňována realizací smluv mezi majiteli hostinských zařízení a pivovary, kterými dochází ke změně značek nabízeného piva. Tam, kde není možnost výběru pro spotřebitele, uzavírají tyto smlouvy přístup "lokálním" pivovarům. Toto vede opět k rozšiřování zásobené oblasti. Na "věrnost" spotřebitelů značce má podstatný vliv i cena, která je u velkých pivovarů většinou nižší, což vyplývá i ze struktury nákladů. Právě proto úřad zasahoval proti uzavírání smluv o výhradním odběru piva mezi pivovary a restauracemi. Potenciální výhoda lokálních pivovarů-nižší náklady na dopravu, může být u velkých pivovarů zase kompenzována jejich distribučními systémy. Pro malé pivovary zde sehrávají podobnou roli velkosklady.
Postavení spojovaných podniků na relevantním trhu
Na trhu České republiky působí podniky, jejichž akcie jsou předmětem prodeje, tj. PP a Radegast. Kupující akcií, Sabifin, ačkoliv ve střední Evropě vlastní podíly na několika pivovarech (mj. i na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku) v České republice nepůsobí, ani sem své výrobky nedováží.
Při stanovení podílu jednotlivých soutěžitelů vycházel úřad jednak z informací, které získal v průběhu předchozích správních řízení, která vedl se subjekty, působícími na tomto relevantním trhu, dále z informací získaných od účastníka řízení a konečně i z informací do Českého svazu pivovarů a sladoven, který sleduje vývoj výstavu dle jednotlivých pivovarů a měsíců.
Podle informací Českého svazu pivovarů a sladoven činil celkový výstav piva v r. 1998 18 291 535 hl, pokles oproti roku 1997 tedy činil 357 587 hl. Dovozy jsou zcela zanedbatelné, neboť činily pouze o málo více než 92 tis. hl, což je způsobeno zřejmě několikanásobně vyšší cenou a také chutí odlišnou od piva českého.
Z šetření vyplynulo, že podíl pivovarů Plzeňský Prazdroj a Pivovar Radegast je následující :
1998 I-III Q./1999
Plzeňský Prazdroj 28,01% 26,48%
Radegast 16,09% 17,22%
Celkem 44,1 % 43,7%
K posouzení vývoje na relevantním trhu využil úřad informace z předchozího správního řízení
1995 1996 1997 1998 I-III/99
PP 17% 23% 28% 28% 26,48%
R 17% 16% 15% 16,09% 17,22%
Celkem 34% 39% 43% 44,1% 43,7%
Z časového srovnání vývoje tržních podílů za jednotlivé roky je zřejmé, že podíl PP kontinuálně stoupal, zatímco podíl Radegast nejprve mírně klesal o 1-2%, přičemž v roce 1998 stoupl na 16,1 %, zejména v důsledku uvedení piva Radegast Klasik na trh, tj. produktu, který našel volné místo na trhu.
Struktura a stupeň koncentrace
Leadrem trhu je skupina Prazdroj-Radegast, jejíž tržní podíl činil v roce 1998 zhruba 44%. Tato skupina si zachovává velký odstup před dalším soutěžitelem na trhu, Pražskými pivovary-jejich podíl činí cca 13%. Následuje skupina devíti podniků s podílem mezi 5,5%-1%. Podíl zbývajících pivovarů již nepřekračuje 1%.
Herfindahl-Hirshmanův index se používá při zjišťování stupně koncentrace trhu v daném odvětví, především v USA. Jde o souhrnnou kriteriální veličinu součtu čtverců tržních podílů (v %) jednotlivých soutěžitelů. HHI je funkcí nejenom počtu výrobců, ale i funkcí jejich relativní tržní síly. Stupeň koncentrace trhu se v závislosti na vypočtené hodnotě indexu člení do 3 pásem:
nekoncentrovaný trh (HHI od 0 do 1 000 bodů)
středně koncentrovaný trh (HHI od 1 000 do 1 800 bodů)
koncentrovaný trh (HHI přes 1 800 bodů)
Pokud se HHI po spojení podniků zvýší o více než 100 bodů u středně koncentrovaného trhu a o více než 50 bodů u koncentrovaného trhu, pak musí být daná fúze velice pečlivě zvažována.
V případě trhu s pivem HHI dosahuje hodnoty 2 170 bodů. Jedná se tedy o trh koncentrovaný. Na tomto trhu by již tedy bylo nutno uvažovat každý nárůst koncentrace, který by zvýšil HHI o 50 bodů. Koncentrace domácího trhu s pivem v současnosti převyšuje koncentraci u dvou největších trhů pivem v EU (v Anglii a Německu) a průměrný ukazatel u 30 nejdůležitějších trhů pivem na světě (1730).
Porovnáním vývoje na trhu piva mezi lety 1996 a 1998, tak v roce 1996 bylo ještě možno konstatovat, že vzhledem k hodnotě HHI 1080 bodů, je trh středně koncentrovaný, pak-jak uvedeno výše-je nyní nutno trh piva České republiky hodnotit jako koncentrovaný, což je dáno spojením pivovarů PP a Radegast, úbytkem pivovarů i růstem podílu některých značek.
Posouzení, zda jde o spojení podniků podléhající povolení ve smyslu § 8, 8a zákona
Po obdržení návrhu na zahájení řízení o povolení spojení podniků úřad nejprve zkoumal, zda návrh na zahájení řízení uplatnil oprávněný subjekt a zda již uzavření samotné Smlouvy zakládá získání kontroly, což je předpokladem zahájení řízení.
Za účastníka řízení se označila společnost Sabifin, jejímž jménem podal právní zástupce návrh na zahájení řízení. Jako právní podklad pro návrh na zahájení řízení je účastníkem označena "Smlouva o prodeji a koupi akcií a směnek, které vystavil Plzeňský Prazdroj" , která byla podepsána dne 6.10. 1999. V návrhu se konstatuje, že je podáván ve smyslu § 8a, odst. 3, když ke spojení podniků došlo na základě § 8, odst. 2, písm.. a). Smlouva je trojstranná-smluvními stranami jsou Nomura, SAB a Sabifin.
Tato Smlouva obsahuje podrobný postup kroků, které budou podniknuty k tomu, aby Sabifin ve společnosti Plzeňský Prazdroj kontrolu skutečně získal.
Úřad zkoumal, zda je již splněna podmínka získání kontroly, po podpisu předmětné Smlouvy, nebo se tak stane až po převodu 51% podílu na základním jmění holdingové společnosti.
Podle zákona "kontrola" znamená možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na činnost podniku. Kontrola může být založena smlouvou, získáním akcií, obchodních nebo členských podílů nebo jinými způsoby, které umožňují vliv na určování soutěžního chování podniku.
Z dikce §8a odst. 3 zákona tedy vyplývá, že lhůty uvedené v citovaném ustanovení jsou lhůty nejzazší, tzn. že návrh na povolení spojení podniků lze podat již před realizací spojení. Není třeba, aby před podáním návrhu byly podepsány příslušné dokumenty, na jejichž základě má dojít ke spojení podniků.
Na základě znění Smlouvy úřad konstatuje, že závazky, které jsou ve Smlouvě zakotveny pro prodávajícího, společnost Nomura jsou takového charakteru, že již umožňují Sabifinu uplatňovat vliv na soutěžní chování podniku, v tomto případě spojených podniků PP a Radegast. Jedná se např. o povinnost zajistit projednání každého důležitého rozhodnutí se Sabifinem, informovat jej o důležitém vývoji v podnikání, bez předchozího souhlasu Sabifinu nemají výdaje ani výpůjčky překročit určitou hranici, nemá být poskytována opce ani předkupní práva mimo běžného podnikání, nesmí být uzavřena neobvyklá smlouva, nemovitosti nemají být pronajímány třetí osobě, nemají být uzavírány smlouvy přesahující 1 rok nebo určitou hodnotu plnění, vypláceny dividendy nebo jiné platby související s rozdělením zisku, dále nemají být měněny podstatným způsobem podmínky pracovního poměru, penzijního zabezpečení a jiných užitků, nemají být činěna strategická rozhodnutí týkající se změny cen nebo uzavřeny nebo zrušeny smlouvy o exportu nebo smlouvy licenční, týkající se jakékoli značky Společností.Kromě toho mají být Nomurou poskytovány Sabifinu účetní doklady (měsíčně) v tom rozsahu a formě jako příslušným představenstvům.
Dalším důležitým ustanovením je závazek Nomury zajistit co nejdříve po podpisu této Smlouvy jmenování po jednom kandidátu Sabifinu do představenstev PP, Radegastu a Velkých Popovic a dále je Nomura povinna zajistit, aby stanovy PP byly změněny takovým způsobem, aby představenstvo sestávalo ze 4 členů (a aby byli jmenováni valnou hromadou) a aby stanovy Velkých Popovic byly změněny takovým způsobem, aby bylo možné jmenovat náhradní členy představenstva.
Z výše uvedených skutečností a právního hodnocení tedy vyplývá, že návrh, předložený úřadu, lze považovat skutečně za návrh na zahájení řízení, o němž úřad může v souladu se zákonem rozhodnout.
Z podkladů předložených účastníkem řízení vyplývá, že společnost Sabifin je 100% dceřinou společností SABu. Nabyvatelem akcií a tedy účastníkem řízení je v souladu s návrhem na zahájení řízení společnost Sabifin.
Podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona se za spojování podniků považuje i jednání, kdy jedna nebo více osob, které již kontrolují jeden podnik, získají přímou nebo nepřímou kontrolu nad celkem nebo podstatnou částí jiného podniku, zejména získáním akcií, obchodních nebo členských podílů.
Spojování podniků, které narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž, podléhá povolení úřadu. Za narušení soutěže se považuje, jestliže spojením podniků přesáhne jejich podíl 30 % celkového obratu na celostátním nebo místním trhu daného zboží ve smyslu § 8a odst. 1 zákona. Úřad konstatuje, že na vymezeném relevantním trhu zaujímaly v roce 1998 pivovary PP a Radegast podíl, který přesahuje 30 % celkového obratu na celostátním trhu daného zboží. V daném případě jde o horizontální spojení, kdy oba soutěžitelé působí na stejných výrobkových trzích.Po dokončení všech kroků, které stanoví Smlouva bude soutěžní chování společnosti Plzeňský Prazdroj určovat společnost Sabifin, kontrolující PU.
Podle § 8a odst 1 "Spojování podniků, které narušuje, nebo může narušit hospodářskou soutěž, podléhá povolení úřadu. Za narušení soutěže se považuje, jestliže spojením podniků přesáhne jejich podíl 30% celkového obratu na celostátním nebo místním trhu daného zboží".
V dané m případě se sice podíl na celkovém obratu po spojení nezmění, neboť nabyvatel akcií na trhu piva České republiky nepůsobí, avšak zákonná domněnka, obsažená v § 8a odst.1 je naplněna (podíl PP a Radegastu přesahuje 30% podíl), proto je příslušnost úřadu dána.
Další charakteristiky trhu
Polovina piva, určeného pro trh ČR, je prodána v restauracích a druhá polovina v maloobchodní síti včetně supermarketů a řetězců. Obě tyto vertikální vazby představují určitou samostatnou problematiku s možností ovlivnění hospodářské soutěže na trhu piva.
Distribuční systémy
Pivo lahvové a v plechovkách je distribuováno ke konečnému spotřebiteli.prostřednictvím velkoobchodů, vlastní distribuční sítě pivovarů a konečně přímými dodávkami do obchodních řetězců. Dále je pivo distribuováno i prostřednictvím různých restauračních zařízení, kam je dodáváno pivo v sudech, cisternách, ale i v určitém objemu pivo lahvové. Distribuce sudového piva je organizována většinou samotnými pivovary.
V předchozím období došlo k výrazné změně distribučních systémů. Prodej nápojů je ve stále větší míře zajišťován obchodními řetězci, úloha velkoobchodních kanálů se snižuje. PP i Radegast mají vytvořeny vlastní distribuční sítě, takže služeb velkoobchodů využívají jen v omezené míře nebo vůbec ne. Radegast prodával dříve pivo prostřednictvím své dceřinné společnosti Radegast ex, s.r.o. Od počátku roku 1999 byly tyto aktivity převedeny zpět pod pivovar Radegast.
Distribuce výrobků obou pivovarů je v současné době pokud jde o její organizaci odlišná, má však shodný cíl-co nejpřímější styk se zákazníkem. Zvolená metoda-distribuce prostřednictvím vlastní distribuční sítě-si vyžaduje sice vyšší investice, přináší však jednoznačně výhodu zákazníkovi v podobě spolehlivějších dodávek a stálé kvality výrobků a služeb. Doposud ke sjednocení distribučních systémů nedošlo, avšak od 1.1. 2000 je předpokládáno zahájení společné distribuce PP a Radegast prostřednictvím modifikované vlastní distribuční sítě tak, že zboží objednané u každé jednotlivé společnosti se poveze k zákazníkovi-objednateli společně, přičemž na zboží bude vystavován jeden daňový doklad (efekt pro zákazníka tedy zůstane zachován).
Prodej dalších produktů
V distribuční síti PP jsou na základě rámcových smluv paralelně s pivem dodávány i další produkty-a to výrobky společností Jihočeské pivovary, a.s. (pivo), Soare sekt a.s. (šumivá vína), Vinium a.s. (stolní vína), Rudolf Jelínek akciová společnost (alkoholické nápoje-zejména slivovice), Jan Becher-Karlovarská Becherovka, a.s. a Stock Plzeň a.s. (alkoholické nápoje). Kromě toho distribuuje Plzeňský Prazdroj další alkoholické nápoje zahraniční provenience, importované do České republiky firmou UDV. Smlouvy o distribuci jsou nevýhradní a v současnosti neobsahují žádná protisoutěžní ustanovení.
Smlouvy s restauracemi
Prodej piva v hostincích a restauracích je v ČR realizován především na smluvním principu, ať již smlouvami mezi pivovary a restauracemi či mezi distributory a restauracemi. Tyto objekty se tak stávají důležitými prvky při získávání podílu na trhu i místem setkávání nabídky a poptávky ze strany konečného spotřebitele. Ve skladbě nákladů pivovarů získávají vedle výrobních nákladů stále větší význam náklady na služby spojené s podporou prodeje (reklama, zápůjčky výčepního zařízení, dodávky různých reklamních předmětů). Výše těchto nákladů hraje stále důležitější roli v získávání podílu na trhu.
Úřad v minulosti řešil postup některých pivovarů, které poskytovaly zdarma nejen reklamní předměty, vybavení restaurací v podobě chladících a výčepních zařízení, nábytku atd., ale i přímé finanční úvěry s cílem uzavřít dlouhodobé smlouvy na výhradní odběr piva. Tato forma získávání trhu byla posouzena jako dohoda narušující soutěž. Úřad při posuzování případů podpůrně využil i vyšetřovací postupy užívané Komisí EU. Zdrojem inspirace mu byl i rozsudek Evropského soudního dvora v Lucemburku ve věci Stergios Delimitis v. Henninger Brau AG z 28.2. 1991.
PP měl původně (ke konci roku 1997) přes 7000 vázaných restaurací, což činilo asi 1/3 veškerých hostinských zařízení (podle článku, uveřejněného v Hospodářských novinách 23.3. 1998 vložil v r. 1997 do podpory prodeje, zejména nákupu výčepních zařízení a tankového hospodářství celkem 116 mil. Kč, o 16 mil. Kč více než v r. 1996); Radegast měl uzavřeno asi 4000 smluv, což představovalo zhruba 20% hostinských zařízení. Na základě žádosti byla úřadem Radegastu povolena výjimka pro platnost uzavřených smluv o výhradním odběru sudového piva na 5 let-do roku 2003 s podmínkou, že v průběhu času bude smluv o výhradním nákupu ubývat tak, jak bude postupně končit jejich platnost, poněvadž smlouvy, jejichž platnost skončí, nebudou již v tomto znění prodlužovány. PP změnil text smluv, takže již neobsahují závazek provozovatele hostinského zařízení nakupovat výhradně pivo PP. Nově sjednané smlouvy obsahují závazek provozovatele hostince používat zapůjčené zařízení výhradně k čepování piva nakoupeného od PP. Vedená správní řízení odstranila vázanost hostinských zařízení na odběrech sudového piva z určitého pivovaru. Lahvová piva v současnosti může provozovatel nakupovat od kteréhokoli pivovaru. Částečně došlo ke zlepšení situace i u točeného piva, když hostinští již nejsou striktně svázáni s jedním pivovarem, neboť mohou mít ve své provozovně další výčepní zařízení. Zásahem úřadu tak byla vytvořena šance prodalší pivovary výrazněji proniknout na trh.
V listopadu 1999 činil počet on-trade zákazníků PP 9 400 a Radegastu 7 607.
Bariéry vstupu na trh
Bariéry, neboli překážky vstupu na trh, jsou faktory, které zabraňují novým firmám v daném odvětví průmyslu proniknout na trh. O otevřenosti či uzavřenosti trhu a o bariérách vstupu na trh svědčí počet nových soutěžitelů, kteří vstoupili na trh za několik posledních let.
Podle situace na relevantním trhu piva v posledních letech je nutno konstatovat, že pivovary spíše zanikají a nově vznikající pivovary jsou malé, regionální, tzv.minipivovary a od svého vzniku se specializují na doplňkové segmenty piva-pšeničné, zázvorové, vysokostupňové, tmavé, apod.
Před nově vzniklým subjektem stojí překážky-nasycenost trhu, nutnost pořízení technologie, investice do výroby, vývoj receptury a také zavedené stávající značky tradičních světlých ležáků, jejichž existence je významnou překážkou zavádění nových značek nově vzniklých pivovarů. Také loajalita zákazníků k určité značce může být překážkou vstupu pro nové soutěžitele. Věrnost zákazníků ovlivňuje cena výrobku, kvalita, reklama a dostupnost výrobku. Zákazník je obvykle citlivý na změny cen výrobků, proto na zachování loajality ke značce mívá značný vliv zachování cenové hladiny. Z průzkumu agentury AISA o nejčastěji konzumovaných značkách piva vyplývá, že ze 16 sledovaných značek se na prvních dvou místech se umístily Gambrinus a Radegast, na 3. místě Krušovice.
Vstupní bariérou je také nízká zisková marže a zároveň i předimenzování pivovarských kapacit, které jsou odhadovány na 35 % z celkového disponibilního výstavu představujícího asi 25 milionů hl.
Naopak neexistují bariéry regulační, jako kvóty pro dovoz piva ani cla či regulační opatření, která by omezovala nebo ztěžovala dovoz piva do České republiky. Dovozci jsou svým způsobem zvýhodněni oproti velkým pivovarům, neboť se na ně vztahuje nejnižší sazba spotřební daně (tj. 50% sazby z 24 Kč/hl, kterou v ČR platí všechny pivovary s výstavem vyšším než 200 tis. hl ročně.)
Možnost vstupu nového subjektu na relevantní trh piva, i přes existující volné výrobní kapacity (pivovary uzavřené v průběhu posledních let) je velmi malá, neboť uplatnění jeho produkce právě omezují shora popsané překážky.
Závěrem lze tedy konstatovat, že bariéry vstupu na trh sice existují, avšak posuzovaným spojením se počet soutěžitelů nesnižuje-na trhu zůstane dostatečný počet soutěžitelů, takže i účinná soutěž zůstane zachována
Posouzení výhod spojení dle § 8a, odst. 2 zákona
V souladu s § 8a odst 2 zákona účastník řízení předložil k posouzení úřadu následující výhody:
napojení na světový trh s pivem
zachování a rozvoj národního dědictví
SAB vytvoří z České republiky důležitou součást svého ústředí pro Střední a Východní Evropu
vedoucí podnik v rukou dlouhodobého investora
trvalá kvalita zboží
prohloubení předpokladů pro rozvoj exportu spojených společností; zařazení se mezi tři největší pivovarnické skupiny v celosvětovém měřítku-vliv na stabilizaci a rozvoj spojených společností a tím i dodávek výrobků spojených společností na tuzemský trh piva; schopnost nabídnout širší škálu výrobků většímu okruhu tuzemských zákazníků
vytvoření perspektivy dlouhodobé rentability a rozvoje českého pivovarského odvětví vytvořením perspektivy dlouhodobé stability a rozvoje nejznámějších tradičních českých piv a jejich dodávek zákazníkovi v trvale vysoké kvalitě, požadovaném sortimentu a množství
schopnost nabídnout širší škálu výrobků širšímu okruhu zákazníků
využití exportního potenciálu Plzeňského Prazdroje, a.s. a Pivovaru Radegast, a.s. a v důsledku toho
vytvoření příležitostí k průniku tradičního českého hospodářského odvětví (jako celku) na zahraniční trhy
zvýšení hodnoty národního duševního vlastnictví v oblasti výroby piva
zajištění stability a rozvoje českého pivovarského odvětví v období změn na mezinárodních trzích (koncentrace a globalizace)
příznivé makroekonomické dopady pro stát
příznivé dopady do zachování resp. tvorby kvalifikovaných pracovních míst a zvyšování kvalifikace zaměstnanců v oblastech, kde Plzeňský Prazdroj, a.s. a Pivovar Radegast podnikají.
Uskutečněním této transakce se stanou PP a Radegast součástí třetí největší pivovarnické skupiny na světě, čímž získají přístup do jedné z největších mezinárodních výrobních, distribučních a marketingových sítí s pivem, což přispěje k efektivnímu vybudování exportního zázemí značek vyráběných PP a Radegastem, zejména pak značky Plzeňský Prazdroj, která se stane ústřední ochrannou známkou v obchodní strategii SAB. SAB také poskytne nabývaným společnostem jí vytvořené know-how v oblasti distribuce, marketingu, prodeje, řízení i výroby. V předpokládaném úspěšném rozvoji exportního potencionálu je spatřována celospolečenská výhoda transakce, neboť zvýšení podílu vývozu výrobků s vysokou přidanou hodnotou, bude mít dlouhodobý kladný vliv na hospodářství státu prostřednictvím jeho platební bilance a státních devizových rezerv. Mimoto získají PP a Radegast přístup k poměrně rozsáhlé výrobní a distribuční kapacitě v zahraničí (např. region Jihovýchodní Asie a další dynamicky se rozvíjející zahraniční trhy piva), což by mohlo přinést možnost licenční výroby jejich značek s významnými pozitivními dopady pro další rozvoj a trvání českého pivovarského odvětví.
Dle závazku v kupní smlouvě společnost SAB přijme a bude rozvíjet značku Plzeňský Prazdroj jako svou ústřední značku prémiového piva v celosvětovém měřítku a v mezinárodním měřítku bude rozvíjet i značky Radegast, Gambrinus a Velkopopovický Kozel. Tak bude zachována a upevněna část českého národního duševního dědictví, spočívající v tradiční receptuře a způsobu výroby piva, což přispěje k posílení mezinárodní prestiže české výroby piva ve světě, která je při jeho kvalitě hluboce nedoceněna.
SAB považuje region Střední a Východní Evropy za jeden z nejdůležitějších regionů s významným růstovým potencionálem a je v něm rozhodnuta k dlouhodobým investicím. Česká republika bude důležitou součástí této obchodní strategie, což přispěje k zachování a rozšíření pracovního zázemí pro stávající zaměstnance a výhledově i k možnému vytvoření nových pracovních míst. SAB uplatňuje ve svých podnicích přísné využívání ekologických norem a standardů, jakož i norem bezpečnosti a zdraví při práci, což se rovněž příznivě projeví v oblastech, kde provozují své podniky PP a Radegast.
SAB považuje PP a Radegast za dlouhodobou investici; to přispěje k dlouhodobému strategickému rozvoji, upevnění stability vlastnických vztahů a trh s pivem se tak stane plně rozvinutým zbožovým trhem, kde jsou vytvořeny podmínky pro fungování hospodářské soutěže.
SAB chce zajištěním přístupu k vlastnímu know-how zajistit ještě vyšší kvalitu a spolehlivost dodávek piva pro spotřebitele.
Podle § 8a odst. 2 zákona úřad spojení povolí, jestliže zúčastnění soutěžitelé prokáží, že újma, která narušením soutěže může vzniknout, bude převážena hospodářskými výhodami, jež spojení přinese. V ostatních případech úřad spojení nepovolí. V rozhodnutí o povolení může úřad stanovit omezení a závazky nezbytné pro ochranu hospodářské soutěže.
Platí zákonná nevyvratitelná domněnka, že každé spojení podniků, jejichž podíl přesahuje stanovenou hranici obratu na trhu je narušením soutěže ve smyslu § 1 odst. 1 zákona. Na druhou stranu spojení podniků obvykle přináší hospodářské výhody nejen samotným účastníkům, ale je prospěšné i pro uspokojování veřejného zájmu, s přihlédnutím na zájmy spotřebitelů. Pojem veřejný zájem zákon nevysvětluje. Veřejný zájem je z pohledu Úřadu třeba vidět v řádném fungování hospodářské soutěže, dále pak v cílech hospodářské politiky státu a tržní ekonomice.
Při hodnocení hospodářské újmy, která daným spojením vznikne a jejího vyvážení hospodářskými výhodami, předloženými soutěžitelem, vzal úřad v úvahu i skutečnost, že nabyvatel akcií je sice soutěžitelem na stejném výrobkovém trhu, který však na trhu České republiky doposud nepodnikal (nedovážel sem vlastní výrobky) a že tedy nedojde k posílení postavení spojovaných soutěžitelů na příslušném relevantním trhu.
Úřad porovnal hospodářské výhody spojení s možnou újmou soutěži a konstatuje, že výhody spojení převažují nad újmou. Fúze především přispěje k rozšíření možností exportu, využitím zahraničních distribučních sítí SABu, což přinese lepší využití výrobních kapacit, zachování a výhledově i rozvoj pracovních příležitostí. Zvýšený export českého piva může vytvořit podmínky pro zachování většího počtu menších pivovarů na českém trhu. Příkladem jsou evropské země, jako Belgie, Dánsko, Holandsko, kde export piva překročil 30% tamní výroby. Podstatné zvýšení dodávek piva na vnitřní trh při současné spotřebě 160 l na obyvatele a rok, nelze předpokládat, a proto zvýšený vývoz českého piva je pro české pivovarství možnou příznivou variantou do budoucnosti.Dále lze považovat za výhodu i zachování nejenom celého portfolia značek, doposud vyráběných PP a Radegastem, ale i tradičních českých receptur piva. Nezanedbatelným přínosem bude i důraz na dodržování ekologických norem a standardů, jakož i pravidel bezpečnosti práce, uplatňovaných SABem ve všech jím vlastněných společnostech.
Spojení přinese i dlouhodobé pozitivní dopady do obchodní bilance státu a výsledků zahraničního obchodu, neboť bude exportován výrobek s vysokou přidanou hodnotou; zvýšením prodejů dojde i ke zvýšení příjmů státu v oblasti daní z příjmů.
Z pohledu spotřebitele je výhodou spojení zachování doposud vyráběných značek i receptur piva, jehož chuti dává přednost a na niž je zvyklý. Rovněž by mu spojení mělo přinést zlepšení zásobování a kvality produktu.
Praxe v EU
Hlavním nástrojem kontroly koncentrací v rámci evropského soutěžního práva je Nařízení Rady č. 4064/89, o kontrole koncentrace podniků, novelizované Nařízením Rady č. 1310/97. Nařízení se vztahuje na všechny formy koncentrace, které mají komunitární dimenzi. Kontrola koncentrace v právu ES je založena na zjišťování, zda spojení podniků vytvoří nebo posílí dominantní postavení, jež by mohlo podstatným způsobem ohrozit efektivní soutěž na společném trhu nebo jeho části. Spojení podniků, které takové postavení nevytváří, je považováno za slučitelné se společným trhem. Komise může ke svému rozhodnutí připojit podmínky a závazky, které umožní prohlásit oznámené spojení podniků za slučitelné se společným trhem.
Komise projednala mnoho fúzí, z nichž většinu označila za slučitelné se společným trhem. K řadě rozhodnutí však připojila závazky a podmínky, které musí podniky splnit. Z fúzí, které Komise řešila v oblasti pivovarnictví, lze např. uvést:
Orkla/Volvo (OJ L 066 z 16. 3. 1996)-spojení podniků bylo prohlášeno za slučitelné se společným trhem. Na návrh stran byly v rozhodnutí stanoveny závazky k odprodeji činnosti v oblasti výroby piva nezávislé firmě, k nahrazení členů představenstva a další.
The Coca-Cola Company/Carlsberg A/S (OJ L 145 z 15. 5. 1998)-spojení slučitelné se společným trhem. Na návrh stran zakotveny závazky k převodu akcií, ke změně licenční smlouvy a ohledně ochranné známky.
Guiness/ Grand Metropolitan (OJ L 288 z 27.10. 1998)-spojení slučitelné se společným trhem. Komisí stanovené podmínky se týkaly pouze distribuce lihovin.
Úřad se při posuzování spojení Sabifinu a spojených podniků PP a Radegast řídil platným českým zákonem o ochraně hospodářské soutěže, který (na rozdíl od úpravy v EU) pro povolení spojení požaduje prokázání převahy hospodářských výhod spojení nad újmou, která narušením soutěže může vzniknout.
Seznámení účastníka s výsledky šetření
Sám účastník řízení deklaroval ve svém podání ze dne 6. 12. 1999, že na podporu přesvědčení, že s navrhovanou fúzí není spojená žádná újma spočívající v narušení hospodářské soutěže, má Sabifin jako společnost, která bude ovládat Prazdroj, Radegast a Velké Popovice, v úmyslu, v případě odpovídající spotřebitelské poptávky po příslušných značkách a tam, kde to bude ještě ekonomicky racionální, užít výkonu svých práv k zajištění toho, aby příslušné pivovary neukončily po dobu pěti let od data nabytí účinnosti rozhodnutí Úřadu schvalujícího fúzi výrobu a dodávky pro domácí trh u žádné ze značek Plzeňský Prazdroj, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel bez předcházejícího souhlasu Úřadu a z zbývajících značek, jež patří v současné době do portfolia pivovarů, bez předchozího oznámení Úřadu s tím,že každé takové oznámení bude vysvětlovat důvody navrhovaného ukončení , dále má Sabifin v úmyslu užít výkonu svých práv k zajištění výkonu svých práv k zajištění toho, aby tyto pivovary omezily využívání integrované distribuční sítě, kterou tyto pivovary vlastní, pouze k distribuci a prodeji piva, dalších nápojů a souvisejících reklamních výrobků v České republice a konečně Sabifin deklaruje i to, že v současné době nemá v úmyslu získat jakýkoli další pivovar v České republice, stejně tak Sabifin nezamýšlí usilovat o spojení podniků ve smyslu § 8 a § 8a č. 63/1991Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění platném k dnešnímu dni, s jakýmkoli dalším konkurentem působícím na trhu piva v České republice bez předchozího souhlasu Úřadu (citace).
Z tohoto podání úřad vycházel při stanovení závazků a omezení, uvedených ve výroku rozhodnutí a navíc doplnil podmínky o požadavky na předkládání výročních zpráv za společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. a Pivovar Radegast, a.s. Povinnost ohlásit úřadu jakoukoli další akvizici vyplývá přímo ze zákona.
Dne 8. 12. 1999 se v sídle úřadu uskutečnilo seznámení účastníka řízení s výsledky šetření. Zástupce účastníka byl seznámen se závěry úřadu a s tím, že úřad považoval za potřebné stanovit k zachování efektivní hospodářské soutěže podmínky tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.
Zástupce účastníka si vyžádal lhůtu k vyjádření a zaslání doplňujících podkladů do 10. 12. 1999.
Ve vyjádření, zaslaném účastníkem řízení v dohodnutém termínu účastník přijal navrhované podmínky a pouze doporučil drobné formulační úpravy. Úřad zapracoval tuto konečnou verzi podmínek do rozhodnutí.
Závěr
Úřad po zvážení výhod spojení uváděných účastníkem řízení a po zhodnocení všech shromážděných důkazů dospěl k závěru, že předmětným spojením nebude účinná soutěž na trhu významně narušena, neboť daným spojením se nezvyšuje koncentrace na trhu piva. Prokázané výhody spojení převažují nad možnou újmou soutěži. Navíc úřad k zajištění zachování efektivní hospodářské soutěže na relevantním trhu piva uložil na dobu pěti let podmínky, tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.
Ze všech shora uvedených důvodů Úřad rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno .
Poučení o opravném prostředku
Proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci řízení podle § 61 zákona č. 71/1967 Sb. podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to do 15 dnů ode dne doručení. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Eliška Balaščáková,

pověřená řízením

IV. výkonného odboru

Rozhodnutí obdrží:
Mgr. Karolína Horáková, advokátka, Křížovnické nám. 1, 110 00, Praha 1