UOHS S099/2008
Rozhodnutí: S099/2008/KS-08589/2008/840 Instance I.
Věc Spojení soutěžitelů Královský Pivovar Krušovice a.s. a DRINKS UNION a.s.
Účastníci Královský pivovar Krušovice a.s. DRINKS UNION a.s.
Typ správního řízení Spojování soutěžitelů (fúze)
Typ rozhodnutí povoleno
Rok 2008
Datum nabytí právní moci 15. 5. 2008

S 099/2008/KS-08589/2008/840
V Brně dne 25. dubna 2008

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. S 099/2008, zahájeném dne 26. března 2008 dle § 44 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 15 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, na návrh účastníka řízení, společnosti Královský pivovar Krušovice a.s., se sídlem Krušovice, IČ: 45148066, ve správním řízení zastoupeného JUDr. Pavlem Noskem, advokátem, se sídlem v Praze, Jungmannova 24, na povolení spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 a násl. zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů,
rozhodl takto:
Spojení soutěžitelů Královský pivovar Krušovice a.s., se sídlem Krušovice, IČ: 45148066, a DRINKS UNION a.s., se sídlem Ústí nad Labem, Drážďanská 80, IČ: 46708219, ke kterému má dojít dle § 12 odst. 3 písm. a) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, na základě Smlouvy o koupi a prodeji akcií uzavřené dne [ obchodní tajemství ] mezi společností Královský pivovar Krušovice a.s., jako kupujícím, a [ obchodní tajemství ], jako prodávajícím, v jejímž důsledku společnost Královský pivovar Krušovice a.s. získá akcie představující [ obchodní tajemství ] % podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti DRINKS UNION a.s., a tím i možnost výlučně kontrolovat tuto společnost, se dle § 16 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů,
p o v o l u j e .
Odůvodnění:
1. Při posuzování spojení soutěžitelů vycházel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ) zejména z návrhu na povolení spojení, dotazníku k povolení spojení, listiny zakládající spojení, výpisů z obchodního rejstříku, výročních zpráv, ze stanovisek ostatních soutěžitelů, jakož i dalších skutečností týkajících se spojujících se soutěžitelů.
2. Skutečnost, že se Úřad spojením zabývá, byla v souladu s § 16 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), zveřejněna v Obchodním věstníku č. 15/2008 ze dne 9. dubna 2008.
3. Úřad, ve snaze využít všechny dostupné způsoby k získání potřebných informací, vyzval několik subjektů, které působí na některých z níže vymezených trhů, k poskytnutí informací a stanoviska k předmětnému spojení. Ta byla zohledněna v rámci posouzení spojení. I. Notifikační podmínky
4. K navrhované transakci má dojít na základě Smlouvy o koupi a prodeji akcií uzavřené dne [ obchodní tajemství ] mezi společností Královský pivovar Krušovice a.s., se sídlem Krušovice, IČ: 45148066 (dále jen Pivovar Krušovice ), jako kupujícím, a [ obchodní tajemství ], jako prodávajícím. V důsledku výše uvedené smlouvy získá společnost Pivovar Krušovice akcie představující [ obchodní tajemství ]% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti DRINKS UNION a.s., se sídlem Ústí nad Labem, Drážďanská 80, IČ: 46708219 (dále jen DRINKS UNION ), a tím i možnost přímo výlučně kontrolovat tuto společnost a nepřímo osoby kontrolované touto společností, včetně společnosti Pivovar Louny, a.s., se sídlem Ústí nad Labem, Drážďanská 80, IČ: 46708031 (dále jen Pivovar Louny ), a společnosti GASTRO ÚP, spol. s r.o., se sídlem Ústí nad Labem, Drážďanská 80, IČ: 25024736 (dále jen GASTRO ÚP ). Posuzovaná transakce tedy představuje spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 3 písm. a) zákona.
5. V dalším se Úřad zabýval otázkou, zda předmětné spojení splňuje také druhé notifikační kritérium, stanovené v § 13 zákona. Vzhledem k tomu, že celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů dosáhli každý za poslední účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, je notifikační podmínka stanovená v § 13 písm. a) zákona splněna, a spojení soutěžitelů podléhá povolení Úřadu. II. Charakteristika spojujících se soutěžitelů
6. Pivovar Krušovice je akciovou společností založenou podle českého právního řádu, jež se zaměřuje především na oblast výroby a distribuce piva. Pivovar Krušovice je 100% dceřinou společností holdingové společnosti BRAU-UNION Aktiengesellschaft, se sídlem Rakouská republika, Linz, jež je součástí celosvětově působící podnikatelské skupiny Heineken, v jejímž čele stojí rodina Heineken (dále jen skupina Heineken ). Skupina Heineken je celosvětově činná zejména v oblasti výroby a distribuce piva, v menší míře pak výroby a prodeje sladu a výroby a distribuce nealkoholických nápojů.
7. Skupina Heineken působí ve výše uvedených oblastech na území České republiky prostřednictvím následujících společností: (i) Pivovaru Krušovice, (ii) STAROBRNO, a.s. (dále jen Pivovar Starobrno ), (iii) HEINEKEN ČR, spol. s r.o., (iv) Heineken Slovensko, a.s., se sídlem Slovenská republika, (iv) Heineken Slovensko Sladovne, a.s., se sídlem Slovenská republika.
8. DRINKS UNION , akciová společnost založená podle českého právního řádu, působí především v oblasti výroby a distribuce piva a lihovin [1] . DRINKS UNION dále před realizací předmětné transakce kontrolovala skupinu společností, jež budou rovněž součástí předmětného převodu (dále jen skupina DRINKS UNION ). Jedná se zejména o společnosti (i) Pivovar Louny, výrobce sladu a výrobce a distributora piva, (ii) GASTRO ÚP, jejíž hlavním předmětem podnikání je hostinská a ubytovací činnost, (iii) DRINKS UNION Deutschland, GmbH, se sídlem v Německu, která se zabývá distribucí a podporou prodeje výrobků skupiny na území Německa, a (iv) Zlatopramen Polska S.z.o.o., se sídlem v Polsku, která se zabývá distribucí a podporou prodeje výrobků skupiny na území Polska [2] . III. Relevantní trh
9. Za účelem zjištění, zda navrhované spojení soutěžitelů nepovede ke vzniku nebo posílení dominantního postavení spojujících se subjektů nebo některého z nich, které by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad vymezuje relevantní trh, kterým je v souladu s § 2 odst. 2 zákona trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.
10. Při vymezování relevantních trhů v jednotlivých případech spojení soutěžitelů, k nimž dochází podle § 12 odst. 3 písm. a) zákona, se Úřad zaměřuje na činnosti, které na území České republiky provozuje nabývaný soutěžitel, a z nich pak zejména na ty, které se zároveň překrývají s činnostmi navrhovatele.
11. Z výše uvedeného vyplývá, že nabývaná společnost DRINKS UNION je činná především v oblasti výroby a distribuce piva a dále výroby sladu, který je primárně určen pro potřeby skupiny DRINKS UNION. Skupina Heineken na území České republiky rovněž působí jako výrobce a distributor piva, v menší míře pak prodává v rámci skupiny slad a doplňkově distribuuje nealkoholické nápoje. K překryvu činností spojujících se soutěžitelů tedy dochází v oblasti výroby a distribuce piva a rovněž v oblasti výroby a prodeje sladu, nicméně v případě sladu se jedná výhradně o jeho prodej v rámci skupin spojujících se soutěžitelů.
12. Podle vyhlášky č. 335/1997 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen vyhláška 335/1997 Sb. ), se pivem rozumí pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny připravené ze sladu, vody, chmelových hlávek, upraveného chmele nebo chmelového extraktu, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (etylalkoholu) a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu; slad lze do výše jedné třetiny hmotnosti nahradit cukrem nebo extraktem ječného šrotu, upraveného ječmene, rýže nebo kukuřice. Vyhláška 335/1997 Sb. rovněž rozeznává členění piva na skupiny podle způsobu kvašení na piva svrchně kvašená a spodně kvašená, podle barvy použitých sladů na světlé, polotmavé, tmavé a řezané a dále například člení piva dle podílu extraktu původní mladiny na piva lehká, výčepní, ležáky, speciální a portery a rovněž uvádí další druhy piva jako jsou piva se sníženým obsahem alkoholu, se sníženým obsahem cukrů, pšeničná, kvasnicová, nealkoholická, ochucená či míchaná (vyrobená smícháním piva s nealkoholickým nápojem).
13. Pokud se jedná o způsob prodeje piva konečným spotřebitelům, pivo je prodáváno jednak prostřednictvím maloobchodní sítě označované jako tzv. off-trade spotřeba ve formě lahví, plechovek, PET lahví a popřípadě malých soudků, a jednak přes provozovny pro prodej a konzumaci nápojů v rámci systému HORECA (zahrnující hotely, restaurace, kavárny aj.) označované jako tzv. on-trade spotřeba, kde je distribuováno pivo zejména v cisternách a sudech. Prodej piva přes gastronomické provozovny je odlišen od prodeje v maloobchodním sektoru, neboť prodej piva se v hostinských zařízeních nesestává pouze z prodeje, ale jeho součástí jsou i poskytované služby. Pivovary obvykle zakládají pro tento sektor specifické distribuční systémy. Prodej piva v takových provozovnách je dále charakteristický nutností pořídit zařízení pro čepování piva včetně chladícího systému. Ceny účtované v tomto sektoru jsou zejména z tohoto důvody obvykle vyšší než ceny piva v maloobchodech. Služby poskytované v hostinských zařízeních související s prodejem piva jsou právě tím rysem, který odlišuje jinak stejný výrobek (pivo) od jeho prodeje v maloobchodní síti.
14. Úřad se v rámci svého šetření zabýval problematikou vymezení relevantního trhu v oblasti piva z hlediska věcného. Ve své předcházející rozhodovací praxi [3] Úřad při vymezování relevantních trhů v dotčené oblasti považoval za relevantní trh piva bez jeho dalšího členění. Evropská komise ve svých rozhodnutí v případech spojení soutěžitelů, výrobců piv, naznačila další možné členění trhu piva na dva základní subtrhy, a to off-trade spotřebu, kde prodej piva je realizován v rámci maloobchodní prodejní sítě a on-trade spotřebu piva, jež je konzumováno přímo na prodejním místě [4] .
15. Nicméně s ohledem na skutečnost, že podíl výstavu piva pro jednotlivé prodejní kanály u spojujících se soutěžitelů je obdobný a postavení nabývaného subjektu se významně neliší, ať už by za relevantní trhy byly považovány jednotlivé výše popsané subtrhy nebo celkový trh piva [5] , nepovažuje Úřad za nezbytné vymezit relevantní trh z hlediska věcného úžeji, a dopady předmětného spojení bude hodnotit na celkovém trhu piva .
16. Při zkoumání, zda se soutěž ve výše uvedených věcných oblastech odehrává za dostatečně homogenních soutěžních podmínek na území, které je tvořeno celou Českou republikou, či na užším způsobem vymezeném území, přihlédl Úřad ke zjištění, že nabídka piva prostřednictvím obou distribučních kanálů, jak on-trade tak i off-trade , je na celém území České republiky homogenní a že mezi jednotlivými regiony České republiky neexistují významné rozdíly v jejich ceně. V případě konečných spotřebitelů je rovněž možno konstatovat, že tito preferují s ohledem na rozdílné senzorické a chuťové vlastnosti piva především druhy a značky piva vyrobené pivovary na jednotlivých národních územích, toto platí i ve velké míře pro Českou republiku, což potvrzuje i nízký podíl spotřeby piva dovezeného na území České republiky ze zahraničí, jež je ve výši cca 1 % z celkové spotřeby piva na tomto území. [6] K obdobnému závěru rovněž dospěla i Evropská komise, která na základě šetření v oblasti výroby a distribuce piva potvrdila, že s ohledem na silné spotřebitelské preference na tomto trhu jsou relevantním geografickým územím jednotlivé národní trhy. [7]
17. S ohledem na výše uvedené Úřad považuje z hlediska geografického za relevantní trh území celé České republiky . [8] IV. Dopady spojení
18. Úřad zkoumal, zda posuzovaným spojením soutěžitelů dojde k podstatnému narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích. Za tím účelem se zaměřil na kritéria, jejichž zkoumání mu předepisuje zákon v § 17 odst. 1. Posuzoval tedy zejména potřebu zachování a rozvíjení účinné hospodářské soutěže, strukturu všech spojením dotčených trhů, podíl spojujících se soutěžitelů na těchto trzích, jejich hospodářskou a finanční sílu, právní a jiné překážky vstupu dalších soutěžitelů na spojením dotčené trhy, možnost volby dodavatelů nebo odběratelů spojujících se soutěžitelů, vývoj nabídky a poptávky na dotčených trzích, potřeby a zájmy spotřebitelů a výzkum a vývoj, jehož výsledky jsou k prospěchu spotřebitele a nebrání účinné soutěži. Současně Úřad podpůrně přihlíží k pravidlům stanoveným v Pokynech pro posuzování horizontálních spojení podle Nařízení Rady č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (dále jen Pokyny pro posuzování horizontálních spojení ). [9]
19. Základní představu o struktuře trhů a konkurenčním významu spojujících se soutěžitelů i jejich konkurentů poskytují podíly na trhu. Pokud jde o velikost tržních podílů, jestliže společný podíl spojujících se soutěžitelů na relevantním trhu nepřesáhne 25 %, má se za to, že jejich spojení nemá za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, neprokáže-li se při posuzování spojení opak.
20. V případě hodnocení struktury trhu Úřad podpůrně používá ukazatel míry celkové úrovně koncentrace trhu, jež je vyjádřená tzv. Herfindahl-Hirschmanovým indexem (HHI), jež se vypočítává jako součet čtverců jednotlivých tržních podílů všech soutěžitelů na trhu. Zatímco absolutní úroveň HHI poskytuje prvotní údaj o konkurenčním tlaku na trhu po spojení, změna HHI (tzv. delta) je užitečným ukazatelem změny úrovně koncentrace přímo vyvolané spojením. Problémy v oblasti hospodářské soutěže pří posuzování horizontálních spojení pravděpodobně nevyvstanou na trhu s hodnotou HHI po spojení pod 1000 bodů, ani v případě spojení s hodnotou HHI po spojení mezi 1000 a 2000 a delta pod 250, resp. v případě spojení s výší HHI po spojení nad 2000 a delta pod 150. [10] To neplatí v případě existence zvláštních okolností, např. v podobě jednoho nebo více těchto faktorů: spojení se účastní potenciální zájemce o vstup na trh nebo podnik s malým podílem na trhu, který nedávno vstoupil na trh, jedna nebo více spojujících se stran jsou významnými inovátory, jejichž metody se nepromítají do podílů na trhu, existuje významné vlastnictví podílů mezi účastníky trhu, jeden ze spojujících se podniků je individualistický podnik s vysokou pravděpodobností narušení koordinovaného chování, existují známky minulé nebo pokračující koordinace nebo usnadňujících postupů, jedna ze spojujících se stran má před spojením 50% nebo větší podíl na trhu. [11]
21. Na trhu piva v České republice působí oba spojující se soutěžitelé, kde nabízejí široké portfolio druhů a značek piva. V případě skupiny Heineken tato dodává piva na území České republiky prostřednictvím (i) Pivovaru Krušovice , piva pod značkami Krušovice Světlé, Černé, Mušketýr, Imperial a nápoj Radler (míchaný nápoj na bázi piva), (ii) Pivovaru Starobrno, který distribuuje značky Ležák, Medium, Tradiční, Svatováclavské, Černé, Řezák, Osma (pivo s menším obsahem alkoholu), Fríí (nealkoholické pivo), Baron Trenck, Červený Drak a Black Drak, (iii) dále značky pivovaru Hostan (Cechovní, Naše pivko, Hradní, Premium a Zámecké), (iv) rovněž značky Zlatý bažant (Světlý ležák, Tmavý ležák, Světlé výčepní pivo a Nealkoholické pivo) dovážené skupinou Heineken ze Slovenské republiky a (v) zahraniční značky Heineken, Amstel, Murphy´s a Edelweiß. Skupina DRINKS UNION vyrábí prostřednictví svých pivovarů Zlatopramen Krásné Březno, Březňák Velké Březno, Louny, Jarošov a Kutná hora-Dobrovice a dodává na trh značky Březňák, tmavé výčepní Březňák, Dačický, Jarošov, Kutná hora, Louny, Patriot-Pivrnec, Zlatopramen a Zlatopramen tmavé výčepní, které zahrnují sortiment zejména ležáků, výčepních piv a doplňkově i piv se sníženým obsahem cukru a piv speciálních [12] .
22. Tržní podíl skupiny Heineken na trhu piva v České republice za rok 2006 byl na základě objemu výstavu piva určeného pro tuzemský trh ve výši [ obchodní tajemství-méně než 10 % ] a tržní podíl skupiny DRINKS UNION činil cca [ obchodní tajemství-méně než 5 % ], společný tržní podíl spojujících se soutěžitelů tedy představoval cca [ obchodní tajemství-rozmezí 5-15 % ] % .
23. Úřad se rovněž zabýval výší výstavu piva určeného pro území České republiky v členění dle jednotlivých druhů obalů charakteristických pro základní typy distribuce, tj. formou on-trade a off-trade , kde podíl spotřeby off-trade (zahrnující skleněné lahve, Pet-lahve, plechovky a mini-soudky) představoval za rok 2006 u tuzemských pivovarů skupiny Heineken cca [ obchodní tajemství-méně než 10 % ] a u DRINKS UNION [ obchodní tajemství-méně než 5 % ], celkem tedy [ obchodní tajemství-rozmezí 5-15 % ]. V případě distribučního kanálu on-trade se jedná o podíl skupiny Heineken [ obchodní tajemství-méně než 15 % ] a skupiny DRINKS UNION [ obchodní tajemství-méně než 5 % ], dohromady tedy tento podíl činil [ obchodní tajemství-rozmezí 5-15 % ]%.
24. V České republice působí velké množství společností činných v oblasti výroby a distribuce piva, v roce 2006 působilo na území České republiky celkem 48 průmyslových pivovarů a dále okolo 60 regionálních minipivovarů. V případě hodnocení postavení jednotlivých pivovarnických skupin či pivovarů na trhu v České republice jsou nejvýznamnějšími soutěžiteli, mimo spojujících se soutěžitelů, tyto podnikatelské skupiny či společnosti: (i) skupina South African Breweries-Miller Group působící prostřednictvím společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. s tržním podílem dosahujícím cca [ obchodní tajemství-méně než 60% ] (z toho zhruba podíl [ obchodní tajemství-v rozmezí 40-60 % ] na off-trade a podíl na on-trade), která sdružuje pivovary Plzeň, Radegast a Velké Popovice, (ii) skupina Interbrew zastupující společnost Pivovary Staropramen, a.s., která prostřednictvím svých pivovarů Staropramen, Braník a Ostravar dosahuje tržního podílu cca [ obchodní tajemství-v rozmezí 5-20 % ] (podíl na off-trade je [ obchodní tajemství-méně než 20 % ] a podíl na on-trade je [ obchodní tajemství-méně než 15 % ]), (iii) dále PMS Přerov, a.s. zahrnující pivovary Přerov, Hanušovice a Litovel s [ obchodní tajemství-méně než 10% ] podílem na trhu (podíl na off-trade a podíl na on-trade je [ obchodní tajemství-méně než 10 % ]), (iv) Budvar, n.p. s [ obchodní tajemství-méně než 5% ] tržním podílem (podíl na off-trade a podíl na on-trade je [ obchodní tajemství-méně než 5% ]), (v) MP Platan, s.r.o. s [ obchodní tajemství-méně než 5% ] podílem na trhu (podíl na off-trade a podíl na on-trade je [ obchodní tajemství-méně než 5% ]) a (vi) Pivovar Svijany, s.r.o. s [ obchodní tajemství-méně než 5% ] podílem na trhu (podíl na off-trade a podíl na on-trade je [ obchodní tajemství-méně než 5% ]). Ostatní zbývající pivovary působící na trhu piva v České republice zaujímají tržní podíl nižší než jedno procento.
Tržní podíl soutěžitelů na trhu piva
Podíl soutěžitelů na off-trade spotřebě piva Podíl soutěžitelů na on-trade spotřebě piva
25. Z výše uvedeného vyplývá, že dodávky na trh piva na území České republiky spojením vzniklého subjektu budou představovat méně než 15 % trhu. V této souvislosti Úřad poukazuje na ustanovení § 17 odst. 3 zákona, které uvádí, že, pokud společný podíl spojujících se soutěžitelů na relevantním trhu nepřesáhne 25 %, má se za to, že jejich spojení nemá za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, neprokáže-li se při posuzování spojení opak. Tato vyvratitelná domněnka nezávadnosti spojení na hospodářskou soutěž by v daném případě mohla být vyvrácena, s ohledem na nízký tržní podíl spojujících se soutěžitelů, pouze za předpokladu existence velmi významných skutečností svědčících o reálné možnosti narušení soutěžního prostředí.
26. Z hlediska úrovně koncentrace trhu s pivem v České republice dle HHI se jedná o trh velmi koncentrovaný před i po případném nabytí kontroly nad DRINKS UNION ze strany skupiny Heineken, neboť úroveň HHI výrazně převyšuje hodnotu 2000. Nicméně s ohledem na relativně nízké tržní podíly spojujících se soutěžitelů ([ obchodní tajemství-méně než 10% ] podílem na trhu v případě skupiny Heineken a ([ obchodní tajemství-méně než 5% ] podílem na trhu v případě společnosti DRINKS UNION) bude změna úrovně koncentrace před a po uskutečnění navrhované transakce v případě hodnoty rozdílu indexu HHI (tzv. delta) nižší než 100. Z tohoto důvodu lze konstatovat, že předmětné spojení soutěžitelů s ohledem na úroveň koncentrace trhu nevzbuzuje obavy z narušení soutěžního prostředí. Rovněž ani výše popsané faktory, které by mohly vyvrátit domněnku absence narušení soutěžního prostředí, nejsou splněny, neboť žádný ze spojujících se soutěžitelů nepředstavuje potenciálního či na trh nově vstoupivšího soutěžitele či inovátora, nedisponuje na trhu podílem převyšujícím 50 % a ani nepředstavuje soutěžitele, který by svým individualistickým přístupem k působení na trhu dříve či potenciálně narušoval koordinované chování ostatních soutěžitelů na trhu, neboť taková koordinace chování soutěžitelů na trhu s pivem v České republice nebyla Úřadem konstatována a ani se s ohledem na postavení společnosti Prazdroj, a.s. na trhu nevyskytují podmínky, které by nasvědčovaly možnému koordinovanému chování soutěžitelů.
27. Pokud jde o finanční a hospodářskou sílu spojením vzniklého subjektu, skupina Heineken je celosvětově působící podnikatelskou skupinou především v oblasti výroby a distribuce piva, jejíž celosvětový obrat činil v roce 2006 cca 335 mld. Kč. Na vymezeném věcně relevantních trzích působí i další soutěžitelé, jak Úřad níže uvádí, patřící do celosvětově působících podnikatelských uskupení v oblasti výroby a prodeje piva, kteří disponují obdobným obratem, jež bude dosahovat spojením vzniklý subjekt a v důsledku spojení se tento poměr výrazným způsobem nezmění, s ohledem na skutečnost, že obrat nabývané skupiny je cca [ obchodní tajemství ] mil. Kč, tj. významně nižší než 1 % obratu skupiny Heineken před realizací spojení.
28. Struktura trhu s pivem v České republice je charakterizována přítomností několika společností disponující velkou hospodářskou silou, jež jsou začleněny do celosvětově působících podnikatelských uskupení v oblasti výroby a prodeje piva (například společnost Plzeňský Prazdroj, a.s. je součástí koncernu, společnost Pivovary Staropramen, a.s. náleží do podnikatelského uskupení). Z těchto společností pak společnost Prazdroj, a.s. zaujímá na trhu v České republice vedoucí postavení, které v průběhu posledních let navíc posiluje (zatímco v roce 1998 společnost Plzeňský Prazdroj, a.s. zaujímala na trhu cca [ obchodní tajemství-méně než 45% ] podíl, v roce 2002 cca [ obchodní tajemství-méně než 50% ], v roce 2006 okolo [ obchodní tajemství-méně než 60% ]). Další skupinou jsou významné české společnosti bez majetkového propojení na silné zahraniční podnikatelské skupiny působící v oblasti výroby a prodeje piva (jako jsou například společnosti PMS Přerov, a.s, Budvar, n.p., MP Platan, s.r.o., Pivovar Svijany, s.r.o., Pivovar Jihlava, a.s., Pivovar Černá Hora, a.s. a RP Bernard, a.s.), kdy tyto podniky působí v rámci celé České republiky či vyvážejí část své produkce do zahraničí. Poslední skupinou soutěžitelů je větší množství malých pivovarů či minipivovarů, které působí zejména regionálně.
29. Úřad se v rámci posouzení předmětného spojení rovněž zabýval rozsahem nabízeného portfolia značek a druhů piva spojením vzniklého soutěžitele a jeho konkurentů. Skupiny Heineken disponovala, jak je již výše uvedeno, širokým portfoliem značek a druhů piva již před realizací předmětné transakce, které zahrnuje jak nabídku světlých, polotmavých až tmavých piv, tak i piva výčepní, ležáky, speciální, portery či další druhy jako piva nealkoholická, ochucená nebo míchaná. V případě skupiny DRINKS UNION tak skupina Heineken rozšíří svůj sortiment o značky piva zahrnující především ležáky a piva výčepní a v menší míře piva se sníženým obsahem cukru a piva speciální. V případě konkurenčních subjektů rovněž většina pivovarů disponuje obdobným či širším portfoliem výše uvedených druhů či typů piva, v případě nejvýznamnějších konkurentů spojením vzniklého subjektu (i) společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. se jedná o nabídku různých značek výčepních piv, ležáků a nealkoholických piv, například značky Pilsner Urquell, Gambrinus (světlý ležák, světlý výčepní, se sníženým obsahem cukru), Radegast (premium, original a nealkoholický Birell), Velkopopovický Kozel (premium, světlý, černý a medium) Master (polotmavý, tmavý), dále nízkostupňová piva Klasik a Primus a konečně ochucený nápoj Frisco a (ii) společnosti Pivovary Staropramen, a.s., která nabízí značky jako například Staropramen (ležák, světlý, černý a granát), Braník (ležák a světlý), Velvet, Ostravar (originál, Premium, Strong), Kelt, Stella Artois (světlá, nealko) a belgická speciální piva Hoergarden (white, fruit, rose), Leffe (blond, bruin), Belle-vue Kriek, Beck`s. Mezi další konkurenty s širokým portfoliem piv patří společnost PMS Přerov s nabídkou cca 19 druhů piva a další střední a menší pivovary s tržním podílem nižším než 5 % disponující širokým portfoliem druhů a značek piv, jako jsou například Městský pivovar Platan, s.r.o. (zhruba 28 druhů) či Měšťanský pivovar, a.s. (cca 20 druhů).
30. Významným faktorem pro posouzení toho, jaký prostor existuje na relevantních trzích pro realizaci nezávislého soutěžního chování, jsou bariéry vstupu na trh. Úřad zjišťuje, zda na relevantních trzích bariéry vstupu existují a jaký mají charakter, a současně hodnotí, jakým způsobem jsou tyto bariéry ovlivněny v důsledku posuzovaného spojení.
31. Nejčastějšími překážkami vstupu na trh jsou tzv. překážky právní, tedy omezení vyplývající z právních předpisů, která ztěžují vstup na relevantní trh. Může jimi být například nutnost disponovat určitými oprávněními k podnikání na relevantním trhu, jako je získání licence pro danou činnost, celní či množstevní omezení (tarifní a netarifní) při importu, povinná certifikace zboží, existence práv plynoucích z průmyslového a jiného duševního vlastnictví apod. Druhou skupinou překážek vstupu na trh jsou překážky hospodářské, kterými se obvykle rozumí náklady, které jsou se vstupem na relevantní trhy spojeny. Poslední skupinou překážek jsou bariéry vyplývající zejména z nedostupnosti technologie či know-how.
32. Pokud jde o vstup nového subjektu na relevantní trh, lze v zásadě rozlišit dvě situace. Tou první je výstavba nového výrobního závodu-pivovaru na zelené louce , přičemž v tomto případě investice zahrnují výdaje na geologický průzkum a zpřístupnění dostatečného zdroje pitné vody, výstavbu výrobních prostor, pořízení technologických zařízení, stáčecí a balící linky, zajištění distribuce a podporu prodeje. Naproti tomu v případě vstupu na trh subjektu, který v oblasti výroby piva již působí či působil budou náklady spojené se vstupem na daný trh podstatně nižší, například ze strany významného výrobce piva, distribuční společnosti či dovozce. Trh piva není zatížen žádnými podstatnými administrativními omezeními vyplývajícími z právních předpisů či z nedostupnosti technologie či know-how. V této souvislosti Úřad poukazuje na velkém množství soutěžitelů, jež jsou na trhu v České republice aktivní.
33. Jak bylo výše uvedeno, skupina Heineken působí v České republice i v oblasti prodeje sladu. V oblasti prodeje sladu v České republice působí skupina Heineken prostřednictvím dovozů ze Slovenské republiky, kdy množství dovezeného sladu představuje méně než jedno procento z celkové spotřeby sladu v České republice, navíc slad dovezený skupinou Heineken není určen pro volný prodej na trhu, nýbrž je přímo spotřebován uvnitř podnikatelského uskupení skupiny Heineken. Situace je obdobná i u nabývané skupiny DRINKS UNION, která rovněž produkuje slad pro vnitřní potřebu skupiny a nedodává jej na trh dalším nezávislým subjektům.
34. Posuzované spojení soutěžitelů je tedy spojením horizontálního charakteru, v jehož důsledku dojde ke zvýšení koncentrace relevantních trhu a snížení počtu soutěžitelů na nich působících. Ačkoliv výše tržních podílů spojujících se soutěžitelů na trhu s pivem a ukazatel míry koncentrace, hospodářská a finanční síla či bariéry vstupu na trh, jakožto základní ukazatele signalizující možné narušení soutěžního prostředí, nenasvědčují možným obavám z narušení hospodářské soutěže, přistoupil Úřad k další podrobnější analýze možných dopadů na hospodářskou soutěž.
35. Hlavními, v úvahu připadajícími možnostmi narušení hospodářské soutěže v důsledku horizontálního spojení soutěžitelů na koncentrovaných trzích jsou i) odstranění významných konkurenčních omezení pro jednoho nebo více soutěžitelů, což by následně mohlo posílit tržní sílu bez uchýlení se ke koordinovanému chování (tzv. nekoordinované, unilaterální účinky), a ii) taková změna povahy hospodářské soutěže, že soutěžitelé, kteří dříve nekoordinovali své chování, nyní budou s podstatně vyšší pravděpodobností koordinovat a zvyšovat ceny nebo jinak narušovat účinnou soutěž (spojení může rovněž usnadnit koordinaci, více ji stabilizovat a zefektivnit pro ty subjekty, které již koordinovaly-tzv. koordinované účinky). [13]
Nekoordinované efekty
36. Nekoordinované efekty nastávají v situaci, kdy v důsledku spojení je odstraněn významný konkurenční tlak na jednu nebo více společností, které následně zvýší svou tržní sílu, aniž by docházelo mezi nimi ke koordinaci jednání. Pod nekoordinované efekty lze zahrnout jak vznik nebo posílení individuálního dominantního postavení, tak případy nekoluzivního oligopolu.
37. Prvním případem je vznik nebo posílení individuálního dominantního nebo monopolního postavení, kdy spojením vzniklý soutěžitel není po spojení vystaven buď žádné, resp. podstatné konkurenci; sám je v takové pozici, která mu umožňuje chovat se do značné míry nezávisle na ostatních soutěžitelích či spotřebitelích.
38. Další variantou je stav, kdy spojení vede k omezení konkurence na oligopolních trzích, kde soutěžitelé doposud nejednají koordinovaně a kdy by šetření neprokázalo, že by spojení samo o sobě vedlo k usnadnění této koluze, tedy ke vzniku nebo posílení kolektivního dominantního postavení (resp. koordinovaným dopadům). Ztráta jednoho soutěžitele však i v takových situacích někdy vede ke změně rovnováhy trhu, vyšší ceně a nižšímu výkonu.
39. Posuzované spojení soutěžitelů představuje propojení subjektů, jež nejsou leadery trhu, před spojením zaujímají z pohledu tržních podílů třetí a páté místo a mají významný odstup od prvního soutěžitele. V důsledku realizace posuzovaného spojení bude vzniklý subjekt zaujímat třetí místo, přičemž jeho tržní podíl bude ve srovnání s leaderem trhu přibližně čtvrtinový.
40. Vzhledem ke skutečnosti, že tržní podíly spojením vzniklého subjektu jsou relativně nízké, s tím, že na vymezeném relevantním trhu působí subjekty s vyššími tržními podíly a obdobnou finanční a hospodářskou sílou, lze konstatovat, že posuzovaným spojením soutěžitelů nedochází ke vzniku či posílení dominantního postavení spojením vzniklého subjektu. Rovněž s přihlédnutím k tržní síle spojujících se soutěžitelů a stabilitě jejich tržního postavení v čase, má Úřad za to, že posuzované spojení nepovede k odstranění či významnému snížení konkurenčního tlaku na zbývající soutěžitele. Na vymezeném relevantním trhu tak lze unilaterální účinky v důsledku posuzovaného spojení soutěžitelů s největší pravděpodobností vyloučit.
Koordinované efekty
41. Úřad se dále zabýval analýzou faktorů zvyšujících pravděpodobnost vzniku negativních koordinovaných efektů z koncentrace na trhu piva v České republice v důsledku uskutečnění posuzovaného spojení soutěžitelů, jež by mohl mít za následek například zvýšení cen piva pro konečné spořitele, a tím i možné přerozdělení ekonomického prospěchu.
42. Obecně lze konstatovat, že spojení soutěžitelů na koncentrovaném trhu může významně poškodit účinnou hospodářskou soutěž, protože zvyšuje pravděpodobnost, že soutěžitelé budou schopni koordinovat své chování a zvyšovat ceny, dokonce bez uzavírání dohod nebo uchylování se ke společnému postupu.
43. Obvykle totiž platí, že čím je hospodářské prostředí jednodušší a stabilnější, tím snadněji soutěžitelé dosahují společného chápání podmínek koordinace. Je například snadnější koordinovat malý počet hráčů než velký. Také je snadnější koordinovat ceny jediného stejnorodého výrobku, než stovky cen na trhu s mnoha různorodými výrobky. Snadnější je rovněž koordinovat ceny při relativně stabilní poptávce a dodavatelských podmínkách než v situaci, kdy se tyto faktory nepřetržitě mění. V této souvislosti může kolísající poptávka, značný vnitřní růst některých soutěžitelů na trhu nebo častý vstup nových soutěžitelů naznačovat, že současná situace není natolik stabilní, aby učinila koordinaci pravděpodobnou.
44. Soutěžitelé dosáhnou koordinace snadněji, je-li jejich postavení relativně symetrické, zejména pokud jde o strukturu nákladů, podíly na trhu, úrovně kapacit a úroveň vertikální integrace. Strukturální vazby, jako je vzájemné vlastnictví podílů nebo účast ve společných podnicích, mohou též napomáhat sjednocování pobídek koordinujících podniků.
45. Lze tedy shrnout, že mezi faktory zvyšující pravděpodobnost koordinace chování soutěžitelů patří zejména symetrické tržní postavení, stabilní a neelastická poptávka, vysoká tržní transparentnost, produktová homogenita, obdobná struktura nákladů a rovněž existence strukturálních a smluvních vazeb mezi soutěžiteli na trhu.
46. K jednotlivým faktorům možné koordinace lze uvést následující. V případě relevantního trhu piva se nejedná o trh transparentní , vzhledem k tomu, že obchodní podmínky, na základě kterých jsou dodávky piva poskytováné off-trade a on-trade distribučním kanálům, nejsou veřejně dostupné.
47. Stejně tak lze s ohledem na širokou nabídku jednotlivých výše zmiňovaných druhů piv a poskytování doplňkových služeb v rámci on-trade kanálu konstatovat, že v případě piva se nejedná o zcela homogenní produkt. Tuto skutečnost potvrzuje i vývoj preferencí konzumentů piva v České republice týkající se spotřeby piva. Tyto preference ukazují, že spotřebitelé přechází od tradiční konzumace zejména výčepních piv, jejichž spotřeba v posledních letech stagnuje, k vyššímu podílu spotřeby konzumace ležáků, ale rovněž i piv nealkoholických či speciálních. Tomu odpovídá vývoj sortimentní struktury výstavu piva v České republice u nealkoholických piv, který se zvýšil z cca 3 tis. hl. v roku 1975, přes objem produkce 117 tis. hl. v roce 2000, na téměř 500 tis. hl. v roce 2007, v důsledku výrazného nárůstu spotřeby nealkoholického piva v České republice.
48. Pokud jde o posouzení stability , resp. dynamičnosti, věcně relevantního trhu piva, nejedná se sice o trh inovativní, kde by docházela k velkým změnám v postavení jednotlivých soutěžitelů, nicméně v uplynulém období došlo ke změnám výše tržních podílů jednotlivých soutěžitelů, například se jedná o výše zmiňovaný nárůst tržního podílu společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. či změny pořadí jednotlivých soutěžitelů v důsledku předchozích koncentrací na trhu piva.
49. Shora uvedená kriteria spíše nenasvědčují možnosti vzniku koordinovaných účinků, což rovněž potvrzuje struktura trhu, která je charakterizována nesymetrickým tržním postavením soutěžitelů na trhu piva (kdy tržní pozice leadra s cca 50% podílem je prakticky několikatinásobně vyšší než tržní podíly soutěžitelů na dalších místech [ obchodní tajemství-nižší než 15 % ]). Podmínka symetrického tržního postavení tedy rovněž není v posuzovaném případě spojení splněna. [14]
50. Stejně tak není v posuzovaném případě splněna podmínka strukturálních vazeb , jako je existence majetkových a smluvních vazeb mezi soutěžiteli působícími na trhu piva.
51. Z výše uvedených důvodů má Úřad za to, že postavení spojením vzniklého soutěžitele na vymezeném věcně relevantním trhu piva nebude takové, které by mu umožňovalo bez dalšího, tedy bez dohody či jednání ve vzájemné shodě ve smyslu § 3 zákona, úspěšně koordinovat soutěžní chování s ostatními na relevantním trhu působícími subjekty, které by mohlo vyústit například ve zvýšení hladiny cen piva pro konečného soutěžitele.
Námitky proti spojení soutěžitelů
52. Úřad se v rámci správního řízení zabýval posouzením relevance obdržených negativních stanovisek k posuzovanému spojení soutěžitelů. V průběhu správního řízení Úřad obdržel podání Českého svazu malých nezávislých pivovarů, se sídlem v Černé hoře, a shodné podání Pivovaru Černá hora a podání Pivovaru Náchod a.s., ve kterém tyto subjekty především namítají, že posílením skupiny Heineken v důsledku předmětného spojení může dojít k omezení soutěže a k uzavření ekonomicky slabších pivovarů (např. v důsledku nižší vyjednávací pozice na off-trade kanálu), a tím i v neposlední řadě k možnému omezení sortimentu výrobků pivovarnického průmyslu i k omezení variability chuti a ostatních vlastností českého piva. Rovněž bylo poukazováno na skutečnost, že česká legislativa nedává mnoho možností malým pivovarům k případné obraně proti přebírání trhu uzavřením různých typů smluv s odběrateli (například uvedené subjekty konstatovaly, že malé pivovary s výstavem do 200 tis. hl. mohou uzavírat na území Německa smlouvy s restauracemi na 100 % výtoče, ale velké pivovary musí nechat minimálně 20 % výtoče dané restaurace pro konkurenční pivovary.).
53. K výše popsaným námitkám Úřad obecně odkazuje na svou předcházející argumentaci ohledně možných negativních dopadů na hospodářskou soutěž. Nad to dále znovu poukazuje na velmi významné postavení společnosti Prazdroj, a.s. na trhu s pivem v České republice, které je navíc v průběhu posledního desetiletí průběžně posilováno. Jedním z důvodů posilování tohoto postavení společnosti Prazdroj, a.s. je i absence většího množství silných konkurenčních subjektů, z tohoto hlediska je možné spatřovat v předmětném spojení soutěžitelů prvek posilující konkurenční prostředí v České republice, neboť vzniká vedle společnosti Pivovary Staropramen, a.s. další významný tržní subjekt schopný společnosti Prazdroj, a.s. efektivně konkurovat.
54. Co se týče problematiky uzavírání trhu s pivem, zejména jeho části on-trade spotřeby, Úřad uvádí, že smlouvy, jimiž pivovary zavazují provozovatele restaurací k minimálním či výhradním odběrům piva, mohou být z hlediska hospodářské soutěže vážným problémem. Z tohoto důvodu se Úřad touto problematikou kontinuálně zabývá již od druhé poloviny 90. let minulého století, mj. vedl v dané věci několik správních řízení.
55. Obecně lze k těmto dohodám konstatovat, že dohody o výhradním či o minimálním odběru jsou považovány za tzv. soft-core kartely, tudíž jsou tolerovány, pokud jsou uzavírány soutěžitelem s menším než 30% podílen na trhu a nepřekročí dobu pěti let. V případě dohod uzavíraných soutěžitelem s ještě větším podílem je třeba individuálního posouzení dopadů takové dohody. Nicméně na trhu mohou nastat kumulativní uzavírací účinky, pokud je vertikálními dohodami pokryto více než 30 % trhu, za opravdu problematické by však z pohledu soutěžní politiky bylo považováno až 50% pokrytí trhu těmito dohodami.
56. Z pravidelného monitoringu dané oblasti Úřad zjistil, že v současné době objem piva dodaný do pohostinských zařízení vázaný smlouvami na minimální či výhradní odběr piva představuje maximálně 30 % z celkového množství piva dodaného na sledovaný trh. V poslední době navíc lze vysledovat obecný trend poklesu množství dodávaného piva na základě smluv o minimálním či výhradním odběru, přičemž i do provozoven vázaných minimálními odběry jsou pravidelně možné dodávky z jiných pivovarů. Dohody o čistém výhradním odběru se týkají pouze tří pivovarů, jejichž tržní podíl na trhu s pivem je nižší než 1 %.
57. Co se týká námitek výše uvedených společností, týkající se možného postupného vytlačování slabších konkurenčních subjektů, malých a středních pivovarů z trhu, Úřad uvádí, že v případě trhu s pivem se jedná o vysoce konkurenční trh (což potvrdila i většina stanovisek Úřadem oslovených subjektů). Jak Úřad již dříve deklaroval ve svých prohlášeních, předmětem ochrany hospodářské soutěže je především hledisko konečného spotřebitele a nikoliv ochrana soutěžitelů, podnikatelských subjektů samotných, a to zejména na vysoce konkurenčních trzích, kde v důsledku ostrého konkurenčního boje dochází k existenčním problémům některých soutěžitelů, kteří nepřizpůsobí svoji obchodní a marketingovou strategie potřebám trhu.
Závěr
58. V návrhu na povolení spojení soutěžitelů společnost Pivovar Krušovice požádala, aby předmětné spojení soutěžitelů Úřad povolil včetně omezení, která jsou součástí listiny zakládající posuzované spojení soutěžitelů, neboť tato omezení představují omezení, která přímo souvisejí se spojením a jsou nezbytná k jeho uskutečnění.
59. K tomu Úřad uvádí, že odpovědnost za posouzení splnění materiálních podmínek stanovených v § 17 odst. 2 zákona leží plně na stranách transakce. Jsou-li tyto podmínky splněny, pak přijatá opatření, i kdyby jinak splňovala znaky zakázané dohody narušující soutěž podle § 3 odst. 1 zákona, jsou ze zákona kryta rozhodnutím o povolení spojení.
60. S ohledem na relativně nízký tržní podíl spojujících se soutěžitelů a na existenci významných konkurenčních subjektů na trhu dospěl Úřad k závěru, že posuzované spojení nezvýší tržní sílu spojovaných soutěžitelů natolik, aby vedlo ke vzniku nebo posílení dominantního postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, které by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. Pro naplnění podmínky uvedené v § 16 odst. 2 věta třetí zákona, Úřad rozhodl o tom, že navrhované spojení soutěžitelů povoluje, a ve stanovené lhůtě toto rozhodnutí vydává.
Poučení o opravném prostředku:
Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení v souladu s § 152 odst. 1 a 4, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Robert Neruda
ředitel Sekce hospodářské soutěže

Rozhodnutí obdrží:
JUDr. Pavel Nosek
adv. kanc. Kocián Šolc Balaštík
Jungmannova 24
110 00 Praha 1

[1] [ obchodní tajemství ].
[2] [ obchodní tajemství ]
[3] Například rozhodnutí Úřadu S 108/99-240 SAB/Plzeňský Prazdroj , S127/02 SAB/Miller , S 108/03 Heineken/Getränke-Beteiligungs-AG , S 173/2007/KS BRAU-UNION/Pivovar Krušovice.
[4] Například rozhodnutí Evropské komise M.3372 CARLSBERG/HOLSTEN, M.3289 Interbrew/Spaten-Franziskaner/Löwenbräu/Dinkelacker, M.3032 Interbrew/Brauergilde, M.2569 Interbrew/Beck´s, M.2877 Karlsberg/BrauholdingInternational/JV, M.2387 Heineken/Bayerische Brauholding/JV, M.2152 Scottish &Newcastle/Centralcer
[5] Například podíl produkce piva za rok 2006 v lahvích činí u Pivovaru Krušovice cca [ obchodní tajemství ] % a u DRINKS UNION je [ obchodní tajemství ] %, v případě sudů tento podíl činí u Pivovaru Krušovice cca [ obchodní tajemství ] % a u DRINKS UNION je [ obchodní tajemství ] %.
[6] Obdobně toto platí i pro spojující se soutěžitele, kde objem piva vyrobeného skupinou Heineken a dovezeného na území České republiky činil z celkového prodeje piva spojujících se soutěžitelů na tomto území podíl nižší než 1 %.
[7] Například rozhodnutí Evropské komise M.3195 HEINEKEN/BBAG.
[8] Obdobným způsobem například vymezil Úřad geografický trh v rámci rozhodnutí S 173/2007/KS BRAU-UNION/Pivovar Krušovice.
[9] Zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství, viz Official Journal C 31, ze dne 5.2.2004, str. 5-18.
[10] To je v souladu s Pokyny pro posuzování horizontálních spojení.
[11] V souladu s Pokyny pro posuzování horizontálních spojení
[12] Sortiment piv se sníženým obsahem cukru a piv speciálních tvoří na celkovém výstavu této společnosti podíl nižší než 0,5 %.
[13] Viz Pokyny pro posuzování horizontálních spojení OJ C 31, ze dne 5.2.2004, str. 5-18
[14] Viz např. rozhodnutí Evropské komise M.4338 CINVEN/WARBURG PINCUS/CASEMA/MULTIKABEL , kde byla konstatována symetrie při tržních podílech 30 %, 28 % a 27 % (22% + 5 % po spojení).