UOHS S081/2000
Rozhodnutí: VO II/S081/00 Instance I.
Věc Spojení podniků
Účastníci BASF Aktiengesellschaft, SRN Bayer Aktiengesellschaft, SRN Hoechst Aktiengesellschaft, SRN
Typ správního řízení Spojování soutěžitelů (fúze)
Typ rozhodnutí povoleno
Rok 2000
Datum nabytí právní moci 25. 1. 2001
Dokumenty dokument ke stažení 122 KB


Č.j. S 81/00-24/01-220 V Brně dne 5.1.2001
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 81/00-220, zahájeném dne 6.11.2000 podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, a v souladu s § 12 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., na návrh účastníků řízení, jimiž jsou společnosti Hoechst Aktiengesellschaft, se sídlem D-65926, Frankfurt nad Mohanem, SRN, Bayer Aktiengesellschaft, se sídlem D-51368 Leverkusen, SRN a BASF Aktiengesellschaft, se sídlem Carl-Bosch-Strasse 38, D-67056 Ludwigshafen/Rhein, SRN, ve správním řízení zastoupenými na základě plných mocí udělených dne 24.7.2000 a 27.7.2000 JUDr. Vladimírou Glatzovou, advokátkou AK Glatzová & Co., se sídlem Betlémský palác, Husova 5, 110 00 Praha 1 a dále na základě substituční plné moci ze dne 15.12.2000 JUDr. Josefem Hlavičkou, advokátním koncipientem AK Glatzová & Co., se s ídlem Betlémský palác, Husova 5, 110 00 Praha 1 , ve věci udělení povolení ke spojení podniků Hoechst Aktiengesellschaft, se sídlem D-65926, Frankfurt nad Mohanem, SRN, Bayer Aktiengesellschaft, se sídlem D-51368 Leverkusen, SRN a BASF Aktiengesellschaft, se sídlem Carl-Bosch-Strasse 38, D-67056 Ludwigshafen/Rhein, SRN, ve smyslu § 8a zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění uvedených změn a doplňků, vydává jako orgán příslušný podle § 11 odst. 1 písm. a) téhož zákona toto
r o z h o d n u t í :
Spojení podniků, k němuž dojde tím, že společnost BASF Aktiengesellschaft, se sídlem Carl-Bosch-Strasse 38, D-67056 Ludwigshafen/Rhein, SRN převede své podniky na textilní barviva do joint-venture DyStar Bencolor Farben GmbH, tvořeného společnostmi Hoechst Aktiengesellschaft, se sídlem D-65926 Frankfurt nad Mohanem, SRN a Bayer Aktiengesellschaft, se sídlem D-51368 Leverkusen, SRN, je ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., jednáním, k němuž došlo v cizině a jehož účinky se projevují na tuzemském trhu. Toto spojení podniků se podle § 8a odst. 2 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 465/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
p o v o l u j e.
Odůvodnění:
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") zahájil dne 6.11.2000 na návrh účastníků řízení, jimiž jsou společnosti Hoechst Aktiengesellschaft, se sídlem D-65926, Frankfurt nad Mohanem, SRN (dále jen "Hoechst"), Bayer Aktiengesellschaft, se sídlem D-51368 Leverkusen, SRN (dále jen "Bayer") a BASF Aktiengesellschaft, se sídlem Carl-Bosch-Strasse 38, D-67056 Ludwigshafen/Rhein, SRN (dále jen "BASF") zastoupené na základě plných mocí ze dne 24.7.2000 a 27.7.2000 JUDr. Vladimírou Glatzovou, advokátkou Glatzová & Co., se sídlem Betlémský palác, Husova 5, 110 00 Praha 1, a dále pak na základě substituční plné moci ze dne 15.12.2000 JUDr. Josefem Hlavičkou, advokátním koncipientem AK Glatzová & Co., se s ídlem Betlémský palác, Husova 5, 110 00 Praha 1 správní řízení ve věci udělení povolení ke spojení podniků Hoechst, Bayer a BASF.
Ke spojení podniků došlo ve smyslu § 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 63/1991 Sb.,
o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb. a zákona č. 130/2000 Sb. (dále jen "zákon") na základě následující transakce.
Společnosti Hoechst a Bayer vytvořily na základě Zakladatelské smlouvy a Partnerské smlouvy ze dne 28.6.1995 joint-venture působící v oblasti textilních barviv, tvořený podniky DyStar Textilfarben GmBH, DyStar Textilfarben GmBH & Co. Deutschland KG a dalšími dceřinnými a přidruženými společnostmi (dále jen "DyStar").
Dne 27.6.2000 byla společnostmi Hoechst, Bayer a BASF podepsána partnerská smlouva, na jejímž základě dojde k realizaci spojení podniků. Spojení proběhne tak, že společnost BASF a její dceřinné společnosti převedou do DyStar podniky na textilní barviva.
Podklady pro správní řízení:
návrh na zahájení správního řízení
doklad o zaplacení správního poplatku
informace o spojovaných společnostech
informace o konkurenčních společnostech
kopie výpisů z obchodního rejstříku spojovaných společností
plná moc k zastupování účastníka řízení
informace o dodávkách spojovaných podniků na tuzemský trh a další podklady pro vymezení relevantního trhu
rozbor postavení spojovaných subjektů na relevantním trhu
výhody spojení
názory odběratelů spojovaných společností na možné dopady spojení Charakteristika spojovaných subjektů
DyStar Textilfarben GmbH
DyStar Textilfarben GmbH (dále jen "DyStar") je společnost, kterou jako joint-venture vytvořily v roce 1995 společnosti Hoechst Aktiengesellschaft a Bayer Aktiengesellschaft.
Hoechst Aktiengesellschaft
Hoechst byl původně celosvětovým koncernem, zabývajícím se výrobou celé škály chemických produktů. Jako holdingová společnost spravoval podíly a vykonával s tím spojená práva ve velkém množství přidružených společností. V roce 1999 se Hoechst spojil s francouzskou společností Rhone-Poulenc, která působila ve stejném oboru. Společnost vzniklá spojením byla následně přejmenována na Aventis S.A.. Hoechst v současné době již žádnou obchodní činnost nevyvíjí a vlastní podíly již jen ve třech společnostech-DyStar, Wacker-Chemie GmbH a Messer Griesheim GmbH. Do budoucna se počítá s tím, že se Hoechst i těchto podílů zbaví.
Bayer Aktiengesellschaft
Společnost Bayer včetně majetkově propojených společností podniká v oblastech výroby a prodeje chemických a farmaceutických výrobků a s nimi souvisejících produktů.
Jak bylo výše uvedeno, společnosti Hoechst a Bayer vytvořily v roce 1995 joint-venture DyStar, tvořený podniky DyStar Textilfarben GmBH, DyStar Textilfarben GmbH & Co. Deutschland KG a dalšími dceřinnými a přidruženými společnostmi (dále jen "DyStar"). Hlavním předmětem činnosti DyStar je výroba a prodej textilních barviv. Tato činnost tvoří 99% příjmů této společnosti. Jedinou další činností je obchod s textilními pomocnými přípravky-např. chemikálie na zpracování textilu a kůží. Z pohledu dopadů na trh v ČR je tato oblast činnosti irelevantní.
DyStar má celkem 21 dceřinných společností po celém světě. Z pohledu dopadů na trh v ČR je významná společnost DyStar Bencolor Farben se sídlem ve Vídni, která zajišťuje dovoz textilních barviv do východní Evropy, tedy i do ČR
BASF Aktiengesellschaft
Společnost BASF se zabývá zejména chemickou výrobou-vyrábí plasty, speciální chemikálie (např. pro potřeby papírenského a kožedělného průmyslu, přípravky do nátěrových hmot, aditiva do pohonných hmot), agrochemikálie (pesticidy, herbicidy, fungicidy), základní chemikálie (rozpouštědla, změkčovadla, lepidla), organické kyseliny, aminy, jemné chemikálie (pro kosmetický, farmaceutický průmysl-vitamíny, potravinové doplňky pro zvířata apod.)
Z dceřinných společností firmy BASF je pro ČR významná společnost BASF Österreich se sídlem ve Vídni (dále jen "BASF Austria"). Jedná se o společnost zabývající se výlučně prodejem výrobků firmy BASF (výroba je realizována v SRN). Hlavní náplní BASF Austria je prodej textilních barviv, tato činnost však bude po realizaci spojení ukončena a nadále bude prováděna prostřednictvím DyStar.
Podstata spojení
K vytvoření joint venture DyStar došlo v roce 1995 na základě Smlouvy o spolupráci (dále jen "Partnerská smlouva") a Zakladatelské smlouvy. Jejich podstatou je dohoda společností Bayer a Hoechst o tom, že spojí svou výrobu v oblasti textilních barviv. Joint-venture je tvořen těmito společnostmi-DyStar Textilfarben GmbH (se sídlem v SRN), DyStar Textilfarben GmbH & Co. Deutschland KG a dalšími 21 dceřinnými a přidruženými společnostmi. Před spojením měly společnosti Bayer a Hoechst v DyStar každá 50% podíl, a to jak v DyStar Textilfarben GmbH, tak i v DyStar Textilfarben GmbH & Co. Deutschland KG. V orgánech DyStar Textilfarben GmbH, tj. v dozorčí radě a ve vedení společnosti, měly paritní zastoupení. Pro rozhodování platil princip jednomyslnosti. DyStar Textilfarben GmbH má řídící úlohu vůči DyStar Textilfarben GmbH & Co. Deutschland KG a dceřinným společnostem. V komanditní společnosti (DyStar Textilfarben GmbH a Co.Deutschland KG.) byl DyStar Textilfarben GmbH komplementářem (bez hlasovacích práv) a Bayer a Hoechst byli komanditisty.
Dosavadní princip struktury a práce v DyStar zůstane i po spojení zachován, změní se pouze podíly společníků, a to tak, že Bayer a Hoechst budou mít každý 35% podíl a BASF bude mít 30% podíl. Zůstane zachován princip jednomyslnosti a rovného postavení společníků při rozhodování všech zásadních otázek.
V rámci DyStar fungují následující orgány:
dozorčí rada-má 6 členů, každý ze společníků (tedy Bayer, Hoechst i BASF) má v dozorčí radě dva zástupce. Funkční období předsedy dozorčí rady je pětileté. K přijetí rozhodnutí je zapotřebí alespoň pěti hlasů.
management-je tvořen třemi rovnocennými managery s pětiletým funkčním obdobím.
Zisky a ztráty DyStaru se mezi jednotlivé společníky dělí v poměru k jejich podílům.
Spolupráci partnerů po uskutečnění fúze zakládají Partnerská smlouva a Zakladatelská smlouva z konce června 2000. Partnerská smlouva zakotvuje práva společníků a jejich zastoupení v orgánech joint-venture, jakož i hlavní principy fungování joint-venture. Zakladatelská smlouva upravuje vytvoření, strukturu a orgány joint-venture, převod výrob na textilní barviva BASF a dále vzájemné garance, závazky a nároky stran spojení. Převedení výrob textilních barviv BASF do joint-venture DyStar zahrnuje převod smluv, povolení, práv, aktiv, popř. uzavření exkluzivních smluv o dodávkách. Konkrétní způsob se liší dle jednotlivých zemí.
Všeobecně spojení proběhlo k 1.10.2000, s výjimkou zemí, kde dosud nebyly získány potřebné zákonné souhlasy. V ČR spojení přímo neproběhne, nepřímo se ČR dotýká převzetí textilních barviv ze skladů BASF Austria, která nadále nebude provozovat prodej textilních barviv v ČR, nicméně bude existovat dále a provozovat jinou činnost.
Relevantní trh
Relevantním trhem je prostorový a časový střet nabídky a poptávky zboží, které je schopno uspokojit určitou, konkrétní potřebu spotřebitele (zákazníka).
Analýza relevantního trhu je založena na samostatném posouzení tří aspektů-výrobkového, geografického a časového.
Výrobkový trh zahrnuje všechny výrobky, které jsou spotřebitelem považovány za zaměnitelné nebo nahraditelné díky svým vlastnostem, cenám a zamýšlenému použití.
Geografický trh zahrnuje území, v němž dané podniky dodávají výrobky a kde podmínky soutěže jsou dostatečně homogenní a které může být odlišeno od ostatních území zejména tím, že podmínky soutěže na těchto jiných územích jsou zjevně odlišné.
Časové vymezení trhu vyjadřuje četnost (pravidelnost a opakovanost) střetu nabídky a poptávky a odlišuje jej od střetu nabídky a poptávky, k níž dochází nahodile, popř. jen ojediněle.
Na základě výše uvedených skutečností byl relevantní trh pro účely posouzení spojení podniků vymezen z hlediska:
výrobkového:
textilní barviva
Obecně platí, že každý druh textilního vlákna vyžaduje určitá barviva vhodná pouze pro tento druh. Z toho důvodu je možné trhy s textilními barvivy rozdělit podle typu barveného vlákna na trhy s barvivy na celulózová vlákna, s barvivy na vlnu a polyamidová vlákna, s barvivy na polyesterová vlákna a s barvivy na polyakrylnitrilová vlákna. Tyto základní skupiny lze dále členit na další podskupiny barviv, a to z hlediska toho, jaké konečné vlastnosti finálním barveným produktům dávají. Předmětné spojení podniků se projeví na trhu textilních barviv určených k barvení celulózových vláken (dále jen "celulózová barviva"). Ta se člení na tři základní skupiny-celulózová barviva přímá, celulózová barviva reaktivní a celulózová barviva kypová (včetně indiga). Použití konkrétního druhu barviva je závislé na požadovaných konečných vlastnostech finálního textilního výrobku. Nejdůležitějším kritériem je zejména stálost vybarvení v různých podmínkách. Jedná se o stálosti spotřebitelské jako je stálost na světle, ve vodě v praní, potu apod. nebo o stálosti pro průmyslové či jiné účely. Jako příklad lze uvést např. stálost v alkaliích, při bělení, vulkanizaci, pojení s jiným výrobkem, či stálosti povětrnostní. Pro daný účel použití se vybírají barviva z určitých skupin a jsou pro daný účel použití finálního výrobku nezastupitelná. Přímá barviva, jako nejméně stálá, se používají nejčastěji na dekorační látky, potahoviny, levnější pleteniny apod. Reaktivní barviva se používají na pleteniny, dále na tkaniny, kde jsou vyžadovány průměrné uživatelské stálosti, případně kde je požadavek na brilantní odstíny. Pokud jsou na finální textilní výrobek kladeny nejvyšší stálostní nároky, používají se kypová barviva. Jedná se většinou o košiloviny, některé tkaniny pro zdravotnictví, armádu a speciální technické účely.
Oba spojované subjekty, tedy DyStar a BASF, působí na tuzemském trhu textilních barviv. Z hlediska ochrany hospodářské soutěže jsou významné jejich dodávky na trh barviv na celulózová vlákna-konkrétně barviv přímých a kypových-kde podíl alespoň jedné ze spojovaných společností dosahuje výše 30%. Obě společnosti dále působí jako dodavatelé na trhu reaktivních barviv na celulózová vlákna (podíl DyStar 16,5%, BASF 0,5%) a dále na trhu barviv na polyesterová vlákna (tržní podíl DyStar cca 4%, BASF cca 0,5%).
Společnost DyStar je kromě toho dodavatelem barviv na vlnu a polyamidová vlákna, barviv na polyakrylnitrilová vlákna a textilních pigmentových barviv. Její tržní podíl nepřesahuje v žádném z těchto případů 10%. Společnost BASF na těchto trzích nepůsobí.
Na základě výše uvedených společností vymezil úřad relevantní trh pro účely posuzovaného spojení podniků takto:
Z hlediska výrobkového jde o tyto trhy:
trh kypových barviv na celulózová vlákna
trh přímých barviv na celulózová vlákna Z hlediska geografického jde o trh vymezený územím České republiky, neboť podmínky pro dodávky uvedených výrobků jsou na celém území ČR dostatečně homogenní.
Z hlediska časového jde o trh trvalý, charakterizovaný pravidelně se opakujícími dodávkami.
Postavení spojovaných subjektů na relevantních trzích a posouzení dopadů spojení na tyto trhy
Na tuzemském trhu přímých barviv na celulózová vlákna bylo v roce 1999 dosaženo obratu v celkové výši 49,9 mil. Kč. Ze spojovaných subjektů na tento trh dodával pouze DyStar. Podíl DyStar na tomto trhu mírně přesahuje 30% celkového obratu dosaženého na tomto trhu. Jelikož BASF se dodávek na trh přímých celulózových barviv v ČR neúčastnil, nedojde v důsledku spojení u spojovaných společností k navýšení jejich současného tržního podílu a konkurenční prostředí na daném trhu zůstane nezměněno.
Kromě společnosti DyStar dodávají na trh přímých celulózových barviv i další významní dodavatelé, zejm. společnosti Ostacolor, a.s., Clariant, Ciba, Inotex, s.r.o. aj.
Na trhu kypových barviv na celulózová vlákna byl v roce 1999 dosažen celkový obrat 131,58 mil. Kč. Na tento trh dodávaly oba spojované subjekty. Podíl DyStaru činil 21% celkového obratu dosaženého na daném trhu, dodávky BASFu představovaly 24%. Po spojení tedy dojde k navýšení podílu spojeného podniku přes 30% celkového obratu daného trhu.
Na tuzemský trh dodávají kypová barviva na celulózová vlákna i další společnosti, a to např. Inotex, s.r.o, Ostacolor, a.s., Clariant, Ciba, Yorkshire aj. Faktory ovlivňující vstup nových subjektů na relevantní trh
Co se týká otevřenosti trhu, tedy možnosti vstupu nových subjektů-dodavatelů-na tuzemský trh, pro všechny druhy barviv platí následující:
Z právního hlediska musí výrobce a dovozce nejdříve ověřit stupeň nebezpečnosti látky ve smyslu zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách, v platném znění, a zařadit ji do příslušné skupiny, a to na základě zkoušek provedených autorizovanými osobami, popř. na základě zahraničního protokolu o takové zkoušce. Dále musí dovozce nechat chemickou látku zaregistrovat u Ministerstva zdravotnictví, které vede Registr chemických látek. Této povinné registraci nepodléhají látky, které jsou uvedeny v Seznamu obchodovatelných látek (EINECS) a v dalších seznamech dle zákona. Naprostá většina textilních barviv v takových seznamech zapsána je-současný vývoj a výzkum totiž nesměřuje ani tak k vývoji nových druhů textilních barviv, jako spíše k zefektivnění technických parametrů a procesů výroby.
Pokud chemická látka spadá mezi látky nebezpečné (např. u DyStar je to asi 60 z celkové palety 1700 vyráběných druhů barviv), musí mít výrobce a dovozce tzv. bezpečnostní list a před prvním uvedením látky na trh jej poskytnout Ministerstvu zdravotnictví. Bezpečnostní list je doklad o chemické látce obsahující její základní charakteristiku, složení, účinky, způsob použití, způsob postupu v případě zasažení organismu atd.
Náklady, které musí potenciální dovozce pro vstup na trh vynaložit, nelze přesně odhadnout. Rozhodně však jejich výše nebude závažnou překážkou pro vstup na trh-např. pro budování prodejních systémů, pro podporu prodeje, reklamu a zákaznický servis lze totiž využít kompletní a výkonnou již existující infrastrukturu.
Co se týká přístupu k surovinám a polotovarům, jejich dodávky jsou nyní převážně v rukou asijských výrobců speciálních chemikálií, kteří vybudovali produkční kapacity schopné uspokojit celosvětovou poptávku, takže i evropští výrobci tyto produkty nakupují od konkurentů. Přístup k meziproduktům je tedy snadnou záležitostí pro kohokoliv.
Otázka výzkumu a vývoje v současné době nemá zásadní význam pro schopnost firem operujících na trhu konkurovat v dlouhodobém výhledu. Řada výrobců textilních barviv vůbec nemá vlastní výzkum a vývoj a společnosti, které jej mají, od něj buď upouštějí anebo redukují rozpočtové náklady na něj určené. Odhad rozpočtových nákladů stran spojení a jejich hlavních konkurentů z okruhu tradičních dodavatelů (Ciba, Clariant) se pohybuje okolo 3% ročního celosvětového obratu. Stávající výzkum a vývoj se pak převážně zaměřuje na vývoj a zlepšování výrobních postupů.
Z výše uvedeného vyplývá, že i přesto, že v důsledku spojení podniků DyStar a BASF dosáhnou tyto společnosti na tuzemském trhu kypových barviv na celulózová vlákna podílu ve výši přesahující zákonnou domněnku narušení hospodářské soutěže, tedy podílu vyššího než 30% celkového obratu na trhu, nedojde zde k výraznějšímu omezení konkurenčního prostředí. Na daném trhu totiž působí velké množství konkurenčních dovozců, kteří jsou odběratelům schopni nabídnout celou škálu substitučních výrobků. Z hlediska možnosti vstupu nových subjektů neexistují na trhu žádné významnější překážky, trh je tedy pro nové potenciální dovozce otevřený. Také přístup k surovinám a meziproduktům je v podstatě neomezený a finančně nenáročný. Distribuční systém-přístup odběratelů k výrobkům
Veškerá barviva, prodávaná podniky stran spojení, jsou vyráběna mimo ČR a na tuzemský trh jsou dovážena. Převážná většina prodeje i dodávek se uskutečňuje přímo z ústředí DyStar a BASF v Rakousku, výrobky jsou dodávány přímo odběratelům, kterými jsou zejména velké textilní podniky. Jediným dalším distribučním kanálem je prodej textilních barviv společnosti DyStar Bencolor Farben Vídeň české společnosti Ostacolor a.s., která následně prodává barviva dalším českým zákazníkům. Tohoto distribučního kanálu využívají někteří tuzemští zákazníci zejména z důvodu snazšího celního řízení, které v takovém případě vyřídí sám Ostacolor.
Spojované společnosti zajišťují v ČR i služby související s odběrem jejich výrobků. Převažujícími službami jsou přitom technický servis a poradenská činnost (zejm. vypracování optimální barvicí kombinace a aplikační technologie k výrobě konkrétního textilního předmětu, transfer výrobního a aplikačního know-how, technická laboratorní práce a zkoušky v barvírnách zákazníků). Tyto služby poskytuje zákazníkům společnosti DyStar česká obchodní společnost Radka a.s., se sídlem v Pardubicích. Pro zákazníky BASF Austria tyto služby zajišťovala společnost BASF s.r.o. se sídlem v Praze. Po uskutečnění fúze budou tyto služby zajišťovány výhradně prostřednictvím Radky a.s. Právní rozbor
Podle § 8 odst. 2 písm. b) zákona se za spojování podniků považuje též jednání, kdy jedna nebo víc osob, které již kontrolují jeden podnik, získají přímou nebo nepřímou kontrolu nad celkem nebo podstatnou částí jiného podniku smlouvou nebo jiným způsobem, který umožňuje vliv na určování soutěžního chování soutěžitele.
Společnosti Hoechst a Bayer vytvořily na základě zakladatelské smlouvy ze dne 28.6.1995 joint-venture DyStar Bencolor Farben GmbH, tvořený podniky DyStar Textilfarben GmBH, DyStar Textilfarben GmBH & Co. Deutschland KG a dalšími dceřinnými a přidruženými společnostmi (dále jen "DyStar").
Dne 27.6.2000 byla společnostmi Hoechst, Bayer a BASF podepsána Partnerská smlouva a Zakladatelská smlouva, na jejichž základě dojde k realizaci spojení podniků. Spojení proběhne tak, že společnost BASF a její dceřinné společnosti převedou do DyStar podniky na textilní barviva.
Posuzované spojení je svým charakterem na určitých výrobkových trzích spojením horizontálním, neboť společnosti DyStar a BASF si na tuzemském trhu navzájem konkurovaly v dodávkách určitých druhů barviv na textilní vlákna.
Na relevantním trhu přímých barviv na celulózová vlákna se hospodářské soutěže v rámci ČR účastní pouze jedna ze spojovaných společností, a tudíž se dopady spojení neprojeví navýšením podílu spojeného podniku.
Na relevantním trhu kypových barviv na celulózová vlákna se hospodářské soutěže v ČR účastní oba spojované podniky. V důsledku spojení dojde k navýšení tržního podílu spojeného podniku nad 30% celkového obratu, tedy k získání dominantního postavení na tomto trhu.
Z výše uvedeného vyplývá, že spojení zahraničních subjektů, k němuž došlo v cizině, se svými účinky projeví i na tuzemském trhu. Z toho důvodu spojení uvedených podniků podléhá ve smyslu § 2 odst. 3 zákona řízení před úřadem.
V souvislosti s posuzováním účinků spojení oslovil úřad nejvýznamnější konkurenty spojovaných podniků-společnosti Ostacolor a.s., Clariant, Ciba Geigy, Inotex-se žádostí vyjádření, zda se předmětným spojením cítí ohroženi. Žádný z oslovených konkurentů takové obavy nevyjádřil.
Úřad oslovil také nejvýznamnější odběratele výrobků spojovaných subjektů-např. společnosti Jitka a.s., TorayTextiles s.r.o, STAP, a.s., Sponit a.s., Perla a.s. aj. se žádostí o vyslovení jejich názoru na možný dopad spojení. Z vyjádření všech oslovených odběratelů shodně vyplynulo, že i po spojení bude na trhu dostatečně široká nabídka zastupitelných výrobků konkurenčních dodavatelů, kterých na trhu textilních barviv působí velké množství. Hospodářské výhody spojení
Podle § 8a odst. 2 zákona úřad spojení povolí, jestliže zúčastnění soutěžitelé prokáží, že újma, která narušením soutěže může vzniknout, bude převážena hospodářskými výhodami, jež spojení přinese.
Z předložených výhod posoudil úřad jako nejvýznamnější z hlediska podpory technického a ekonomického rozvoje a přínosu pro spotřebitele následující výhody:
Spojení zejména umožní poskytnout diferenciaci v kvalitě a službách, lepší servis zákazníkům, větší investice do výzkumu, a tím i více inovací, po kterých spotřebitelé volají.
Každý ze spojovaných subjektů se zaměřuje na výrobu jiných druhů textilních barviv (BASF-zejména barviva kypová, DyStar-barviva přímá a reaktivní). Spojením bude umožněno výroby obou společností doplnit a nabídnout tak zákazníkům komplexní sortiment těchto barviv spolu s kvalitním technickým servisem a poradenskou činností zajišťovanými jediným subjektem.
Vzhledem k tomu, že BASF v posledních letech (1997-1999) utrpěl výrazné ztráty, ztratil v důsledku toho zájem o další vlastní výrobu textilních barviv. V případě neuskutečnění předmětného spojení by BASF výrobu těchto barviv zastavil. Vzhledem ke skutečnosti, že BASF má ve výrobě některých druhů textilních barviv jedinečné postavení a jeho výrobky dosahují vynikající kvality, ukončení jeho výroby by rozhodně negativně ovlivnilo zájmy českých textilních podniků (konkrétně se jedná o výrobu indiga, v němž BASF drží v celosvětovém měřítku 80% podíl, ale i dalších kypových barviv, v nichž má celosvětový podíl asi 30%).
Dalším významným důsledkem spojení, který kladně ovlivní postavení tuzemských zákazníků, bude zkrácení dodacích lhůt. Zatímco v současné době byly dodací lhůty společnosti BASF minimálně 14 dní, po spojení se počítá se stávajícími dodacími lhůtami DyStaru, což je 3-5 dnů. Tato skutečnost přinese v konečném důsledku zákazníkům výrazné úspory v podobě zrychlení obrátkovosti zásob.
Totéž se týká poskytování technického servisu-DyStar má specializovanou laboratoř ve Vídni, zatímco BASF měl doposud pouze centrální laboratoř v Německu. Po spojení bude využívána pouze laboratoř ve Vídni, což umožní zajišťovat tento servis podstatně rychleji než doposud.
Spojení umožní také udržení stávající cenové hladiny výrobků. Do budoucna lze předpokládat i zvýhodnění cen produktů, např. za využití množstevních slev.
Posouzením výhod ve vazbě k míře narušení hospodářské soutěže, projevující se na tuzemském trhu v důsledku spojení uskutečněného v zahraničí, dospěl úřad k závěru, že výhody, které spojení přinese, převáží újmu, která narušením hospodářské soutěže vznikne, a že uvedené účinky spojení n tuzemském trhu budou vyváženy výhodami, na nichž v delším časovém horizontu bude participovat i spotřebitel.
Úřad v souladu s § 11 odst. 1 písm. j) zákona zveřejnil v Obchodním věstníku č. 48/00 ze dne 29.11.2000 oznámení o podání návrhu na zahájení správního řízení ve věci udělení povolení ke spojení výše uvedených podniků s tím, že případné připomínky je možné zaslat úřadu do 8 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení. K uveřejněnému oznámení neobdržel úřad ve stanovené lhůtě žádnou připomínku.
Ve smyslu § 12 odst. 6 zákona úřad umožnil, aby se zástupce účastníka řízení před vydáním rozhodnutí vyjádřil k předmětu řízení a k výsledkům šetření dne 4.1.2000 . Zástupce účastníka této možnosti využil, přičemž po seznámení vyjádřil s obsahem spisu souhlas a označil jej za kompletní a zcela vyjadřující současný stav věci.
Na základě všech shora uvedených skutečností a po posouzení dopadů spojení na tuzemský trh úřad rozhodl, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení o opravném prostředku
Ve smyslu ustanovení § 61 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, lze proti tomuto rozhodnutí podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže-II. výkonného odboru. Podání rozkladu má odkladný účinek.
JUDr. Luděk Svoboda
pověřený řízením II. výkonného odboru
Rozhodnutí obdrží:
JUDr. Josef Hlavička
AK Glatzová & Co.
Betl émský palác, Husova 5
110 00 Praha 1