UOHS S079/2000
Rozhodnutí: VO4/S079/00 Instance I.
Věc Možné porušení § 3 zákona č. 63/1991 Sb.
Účastníci Maloobchodní síť HRUŠKA, spol. s r.o.
Typ správního řízení Dohody
Typ rozhodnutí SŘ zastaveno
Rok 2001
Datum nabytí právní moci 12. 2. 2001
Dokumenty dokument ke stažení 158 KB


Č.j. S 79/00-45/01-240 V Brně dne 18.1.2001
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném z vlastního podnětu dne 26.10.2000 dle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, v platném znění, ve spojení s § 12 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., ve věci možného porušení § 3 odstavce 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění, vedeném s účastníkem řízení, kterým je Maloobchodní síť HRUŠKA, spol. s r.o., se sídlem Olomouc, Táboritů č. 1, PSČ 772 00, IČO 25852264, zastoupená Miroslavem Pajonkem, jednatelem společnosti, vydává toto
r o z h o d n u t í :
Správní řízení vedené ve věci možného porušení § 3 odstavce 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., s účastníkem řízení, kterým je Maloobchodní síť HRUŠKA, spol. s r.o., se sídlem Olomouc, Táboritů č. 1, PSČ 772 00, IČO 25852264, se dle § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, v platném znění
z a s t a v u j e.
O d ů v o d n ě n í:
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "úřad") zahájil dne 26.10.2000 z vlastního podnětu správní řízení se společností Maloobchodní síť HRUŠKA, spol. s r.o. (dále jen "MO síť HRUŠKA"), ve věci možného porušení § 3 odstavce 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., (dále jen "zákon"). V oznámení o zahájení správního řízení (str. 1 spisu) úřad uvedl, že možné porušení § 3 odstavce 1 zákona spatřuje v jednání účastníka řízení, jímž stanoví svým odběratelům, případně s nimi sjednává maloobchodní ceny zboží pro jeho další prodej, jakož i obchodní podmínky, které mohou být v rozporu se zákonem.
V průběhu řízení úřad zpřesnil předmět správního řízení (str. 192 spisu) takto: Možné porušení § 3 odstavce 1 zákona spatřuje úřad v tom, že účastník řízení ve smlouvách označených jako "Smlouva o účasti v Maloobchodní síti HRUŠKA, spol. s r.o.", uzavíraných s účastníky MO sítě HRUŠKA-maloobchodními prodejci, stanoví účastníkům této sítě povinnost dodržování obchodních podmínek stanovených smlouvou mezi dodavatelem a MO sítí HRUŠKA /čl. III. bod 3. písm.a) uvedené smlouvy/ a to pod sankcí vyloučení z MO sítě HRUŠKA /čl. III. bod 6. uvedené smlouvy/, kdy součástí obchodních podmínek (jak bylo v řízení zjištěno) je také stanovení prodejních cen zboží v letákových akcích účastníkům této sítě. Zjištěné skutečnosti
Z výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Krajským obchodním soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 22121 bylo zjištěno, že MO síť HRUŠKA byla zapsána dne 10. února 2000. Předmětem jejího podnikání dle výpisu z obchodního rejstříku je koupě zboží za účelem jeho prodeje a prodej a zprostředkovatelská činnost v rozsahu činností volných.
MO síť HRUŠKA má dva společníky, kterými jsou společnost HRUŠKA, spol. s r.o. a Miroslav Pajonk, který je současně jednatelem MO sítě HRUŠKA. Společnost HRUŠKA, spol. s r.o. (dále jen " VO HRUŠKA" nebo "smluvní VO") se zabývá zejména velkoobchodní činností v sortimentu potraviny, ovoce-zelenina a drogerie a rovněž se zabývá maloobchodní činností (provozuje 43 vlastních prodejen, které jsou od 11. února 2000 rovněž členy MO sítě HRUŠKA ). Jedná se většinou o potravinářské prodejny, prodejny s větší prodejní plochou mají jako doplňkový i nepotravinářský sortiment. Podíl dodávek zboží z VO HRUŠKA do všech prodejen MO sítě HRUŠKA činí cca 50 % z celkového obratu.
V průběhu měsíce ledna 2000, kdy již měla podanou žádost o zápis společnosti do obchodního rejstříku, začala MO síť HRUŠKA uzavírat s maloobchodními prodejci předběžné smlouvy o účasti v síti. V následujícím období byly postupně uzavírány se zájemci o vstup do MO sítě HRUŠKA již typové smlouvy pod názvem "Smlouva o účasti v Maloobchodní síti HRUŠKA, spol. s r.o.", dále jen "Smlouva".
Z ustanovení čl.I. Účel a cíl Smlouvy vyplývá, že "MO síť HRUŠKA vznikla za účelem vytvoření sítě právně samostatných maloobchodních jednotek (dále jen "MOJ"), se snahou získat díky svému společnému a jednotnému postupu (společně se smluvním VO) odpovídající postavení u výrobců a distributorů zboží a služeb". Velké objemy odebraného zboží pro všechny prodejny sítě umožňují čerpat u dodavatelů slevy vázané např. na množství odebraného zboží, na šíři odebíraného sortimentu apod. Tímto způsobem má síť jako celek možnost dosáhnout na příznivější nákupní podmínky, na jaké dosahují některé nadnárodní obchodní řetězce.
Do MO sítě HRUŠKA je dle stavu k 1.12.2000 začleněno 241 maloobchodních prodejen, z toho 43 prodejen VO HRUŠKA (str. 202-207 spisu). Jedná se zejména o plnosortimentní prodejny potravin samoobslužného typu. Zástupce účastníka uvedl, že rozhodující pro přijetí do MO sítě HRUŠKA je kvalita prodejny, její platební morálka a případně dostupnost pro dodavatele. MO síť HRUŠKA sjednává pro členy své sítě jednotné nákupní podmínky s tzv. přímými dodavateli zboží a se smluvním VO (smluvními dodavateli pro síť, kteří dodávají na základě objednávek maloobchodních prodejců zboží přímo na prodejny sítě). S některými dodavateli přímých dodávek má MO síť HRUŠKA sjednánu tzv. centrální fakturaci, kdy dodavatel fakturuje souhrnně za dodávky do sítě částku MO síti HRUŠKA jako jedinému odběrateli a ten úhradu přefakturovává jednotlivým prodejnám. Zmíněné jednotné nákupní podmínky zahrnují především nákupní cenu a splatnost, dále též výši slev. Tyto nákupní podmínky jsou pro maloobchodní prodejny-členy MO sítě HRUŠKA výhodnější, než by mohl jednotlivý maloobchodní prodejce od dodavatele získat. Za zprostředkování obchodních podmínek u dodavatelů je povinností členů platit MO síti HRUŠKA pravidelně čtvrtletně určitou výši odměny. Smlouva
Smlouvy s členy MO sítě HRUŠKA jsou uzavírány v jednotném typovém znění. Jedná se o smlouvu nazvanou "Smlouva o účasti v maloobchodní síti HRUŠKA, spol. s r.o.".
Čl. I. "Účel a cíl Smlouvy"-viz výše.
Čl. II. "Povinnosti MO sítě HRUŠKA"
MO síť HRUŠKA se zavazuje zajišťovat výhodné obchodní podmínky u dodavatelů zboží, výrobků a služeb, zajišťovat pro účastníky MO sítě HRUŠKA promoční akce, zajistit v každém regionu regionálního vedoucího, zajistit činnost pracovní skupiny MO sítě HRUŠKA, zajišťovat na regionální poradě konzultaci o přijetí MOJ do MO sítě HRUŠKA a plnit další povinnosti pro členy sítě.
Čl. III. "Povinnosti účastníka MO sítě HRUŠKA"
Člen sítě je povinen dodržovat mj. platební morálku, úhradu čtvrtletní paušální odměny, odběr stanoveného % zboží od smluvního VO a od přímých dodavatelů, dále též "základní principy zvyšující účinnost sítě", mezi které dle čl. III. bod 3. písm. a) Smlouvy patří " dodržování obchodních podmínek stanovených smlouvou mezi dodavatelem a MO sítí HRUŠKA ";
Dle čl. III. bod 6. Smlouvy "Opakované porušení uvedených principů je po upozornění důvodem k vyloučení z MO sítě HRUŠKA".
Čl. IV. "Doba platnosti smlouvy"
Smlouva se uzavírá na dobu neurčitou s možností výpovědi s jednoměsíční výpovědní lhůtou pro obě strany, dále s možností okamžitého ukončení smlouvy pro závažné nedodržování stanovených povinností.
Ve správním řízení se úřad zaměřil zejména na zjištění, co zahrnují obchodní podmínky stanovené smlouvou mezi dodavateli a MO sítí HRUŠKA, které se dle čl. III. bod 3. písm. a) zavazují účastníci sítě dodržovat. Po zjištění, že zahrnují také podmínky dodávek zboží do letákových akcí, tj. akcí organizovaných pro celou síť, v nichž jsou nabízeny v prodejnách určité druhy zboží za stejné ceny (jednotná cena v celé síti), se úřad zaměřil na to, jakým způsobem jsou organizovány letákové akce a další akce na podporu prodeje, kdo určuje ceny pro tyto akce a zda jsou členy sítě dodržovány prodejní ceny zboží v letákových akcích. Prověřoval také, zda MO síť HRUŠKA sleduje plnění smluvních závazků ze strany členů sítě ve vztahu k letákovým akcím a zda příp. uplatnila sankci uvedenou v čl. III. bod 6. Smlouvy.
V průběhu řízení bylo k tomu zjištěno:
Členové MO sítě HRUŠKA získávají zboží jednak od VO HRUŠKA (smluvní velkoobchod), dále od přímých dodavatelů-tzv. smluvních partnerů MO sítě HRUŠKA, s nimiž MO síť HRUŠKA dohodla jednotné podmínky dodávek zboží pro síť. Svědkové-členové MO sítě HRUŠKA potvrdili, že nejsou zavázáni odebírat zboží výlučně od VO HRUŠKA, ani odebírat zboží výlučně od smluvních dodavatelů. Mohou dle konkrétních podmínek odebrat zboží i od jiného dodavatele (např. získají-li výhodnější podmínky dodávky), což je však využíváno spíše okrajově. Prodejny totiž upřednostňují dodavatele, který je schopen jim garantovat pravidelné dodávky zboží nejen v požadované skladbě sortimentu, ale i v potřebné kvalitě (např. dodávku čerstvého zboží, jehož doba trvanlivosti není těsně před jejím uplynutím), mají zájem na dodavateli, který jim zajistí trvale výhodnější podmínky dodávek, nejen výhody ad hoc u některé dodávky zboží apod.
MO síť HRUŠKA organizuje pravidelně akce na podporu prodeje zboží a to zejména tzv. letákové akce, které se konají periodicky v délce 14 dnů, s týdenní přestávkou mezi jednotlivými akcemi. Výběr zboží do letákových akcí je prováděn na základě nabídek dodavatelů, přičemž počet nabídek je vyšší než možnost zařazení určitého počtu výrobků do letáku. Do letáku bývá zařazeno cca 80 výrobků. Nabídky zboží do letákové akce zasílají dodavatelé, kteří mají zájem se letákové akce zúčastnit, na centrálu MO sítě HRUŠKA. K četnosti letákových akcí a k výběru zboží do letákových akcí se vyjadřuje pracovní skupina, která je složena z regionálních vedoucích (zastupujících prodejny sítě v určitém regionu), z jednatele MO sítě HRUŠKA a z členů dozorčí rady.této společnosti. Za VO HRUŠKA není stálý člen, pracovní skupiny se však zúčastňuje spolumajitelka této společnosti. Jednatel MO sítě HRUŠKA svolává jednání pracovní skupiny 1x měsíčně, výstupem jsou zápisy, které jsou rozesílány všem členům MO sítě HRUŠKA. Pracovní skupina však nevybírá konkrétní komodity, které budou v letákové akci zařazeny. Které zboží se do letáku zařadí a jaká bude jeho prodejní cena v síti rozhodne vedení MO sítě HRUŠKA. Přihlíží k tomu, aby zboží bylo konkurenceschopné co se týká prodejní ceny a pokud možno rychloobrátkové tak, aby bylo zajímavé i pro obchodníka. Pracovní skupina má možnost se k výběru vyjadřovat. Asi týden před konáním letákové akce obdrží prodejny informaci o konání a termínu letákové akce, ve které jsou uvedeni dodavatelé jednotlivých druhů zboží, nákupní cena, výše marže maloobchodní prodejny a "pultová cena" (jedná se o cenu za kterou se zboží prodává konečnému spotřebiteli). Součástí informace o konání letákové (promoční) akce bývá i nabídka akčních cen pro strategické zboží z VO HRUŠKA, kde bývá uvedena pouze nákupní cena pro maloobchodní prodejny s tím, že pultové ceny si určuje každá maloobchodní prodejna individuálně (jedná se o zboží, které není na letáku). Informace o letákové akci je rozesílána na prodejny sítě v určitém předstihu, aby se prodejci mohli na akci připravit a zboží objednat včas. Současně zajišťuje MO síť HRUŠKA tisk barevných letáků, obsahujících vyobrazení zboží s uvedením jeho prodejní ceny. Tyto letáky jsou distribuovány na prodejny zařazené v síti a na místa v okolí, které si určí prodejny. Ceny u zboží uvedeného v letáku určuje vedení společnosti MO síť HRUŠKA. Jedná se o jednotnou prodejní cenu zboží platnou po celou dobu akce v síti. K tomu zástupce účastníka řízení uvedl, že většina prodejen se letákových akcí zúčastňuje, sledování ani kontrolu dodržování cen uvedených na letáku vedení MO sítě HRUŠKA neprovádí; prodejny se samy rozhodnou, zda se letákové akce zúčastní a které zboží z letáku na prodejnu objednají. Stává se, že některá prodejna určité zboží uvedené v letáku nemá ve svém sortimentu ( např. maso a uzeniny) a tak si je neobjedná.
Svědkové uváděli, že se pravidelně účastní všech letákových akcí a pouze některé prodejny využívají toho, že neobjednají určité zboží v akci, pokud se jim v jejich lokalitě nejevilo ani za akční cenu dostatečně prodejné. Pokud prodejny zboží odeberou, tak ceny, které jsou uvedeny u zboží v letáku při prodeji ve svých prodejnách většinou dodržují. Jeden svědek uvedl, že dodržování prodejních cen při letákových akcích patří k základním obchodním podmínkám, které musí člen sítě plnit (str. 146 spisu). Dále, že letákové akce jsou pro prodejny výhodné, zvyšují obrat prodejen, leták se dostane k zákazníkovi, přiláká ho do prodejny na nízké akční ceny a zákazník zpravidla nakoupí vedle zboží uvedeného na letáku i jiné zboží ze sortimentu prodejny. Další svědkyně uvedla, že přínos letákových akcí na prodejnách je viditelný zejména v tom, že vybrané položky zboží v období letákové akce zvyšují jejich prodej v průměru 3-5 násobně, u některých položek i více (str. 177 spisu). Současně svědkové uváděli, že žádná kontrola zaměřená na dodržování prodejních cen při letákových akcích nebyla ze strany vedení MO sítě HRUŠKA na jejich prodejnách prováděna.
Pokud jde o využití sankce uvedené v čl. III. bodu 6. Smlouvy účastník řízení uvedl, že v průběhu činnosti MO sítě HRUŠKA bylo vyřazeno cca 5 prodejen a to z důvodu neplacení faktur vůči smluvním dodavatelům (nikoli pro neplnění podmínek letákových akcí-viz str. 134 spisu). Relevantní trh
Relevantní trh je obecně místem, kde se střetává nabídka s poptávkou po určitém druhu zboží. Analýza relevantního trhu je založena na samostatném posouzení tří aspektů-výrobkového, geografického a časového.
věcné vymezení relevantního trhu
Výrobkový trh zahrnuje všechny identické výrobky a ty výrobky, které spotřebitelé považují za zaměnitelné nebo nahraditelné vzhledem k jejich vlastnostem, ceně nebo zamýšlenému způsobu použití. Předmětem činnosti členů MO sítě HRUŠKA-majitelů malých i středně velkých prodejen je maloobchodní prodej zboží a to širokého sortimentu potravin (jak trvanlivých, tak určených ke krátkodobé spotřebě)-např. mouka, cukr, luštěniny, těstoviny, oleje, tuky, cukrovinky, konzervované potraviny, káva, koření, masné výrobky, suché plody, nápoje, atd., ale i nepotravinářského zboží pro domácí potřebu (tj. základní sortiment drogerie a výrobků osobní hygieny), přičemž potravinářský sortiment je převažující. Společným znakem těchto výrobků je, že všechny tvoří část tzv. "koše zboží denní spotřeby". Uvedené zboží je určeno již konečným spotřebitelům.
Zákazníci vyhledávají toto zboží buď v supermarketech nebo ve středně velkých či menších širokosortimentních prodejnách. Odlišný charakter-pokud jde o spektrum nabízeného sortimentu, způsob prodeje (včetně prodejní doby), jakož i dostupnost prodeje pro spotřebitele a další poskytované služby vykazuje prodej zboží ve specializovaných prodejnách s úzce vymezeným sortimentem, prodej v kioscích a v tzv. shopech u čerpacích stanic. Zákazníci poptávající smíšené zboží se primárně při uspokojování své poptávky neobracejí na kiosky či shopy čerpacích stanic a rovněž jejich poptávku po širokém sortimentu potravinářského a doplňkového zboží nemohou uspokojit specializované prodejny (např. masa či lahůdek apod.). Tato prodejní místa tedy nepředstavují alternativní nabídku při rozhodování spotřebitelů o výběru dodavatele požadovaného zboží. Prodejci prodávající některé obdobné druhy zboží ve specializovaných prodejnách, v kioscích či shopech čerpacích stanic tak nejsou v přímém soutěžním vztahu k prodejcům prodávajícím zboží denní spotřeby. Z uvedeného důvodu do celkového obratu dosahovaného na trhu zboží denní spotřeby nebude zahrnován obrat z prodeje obdobných druhů zboží ve specializovaných prodejnách, kioscích a shopech čerpacích stanic.
Na základě výše uvedeného byl v tomto správním řízení relevantní trh po stránce věcné vymezen jako trh zboží denní spotřeby určené pro maloobchodní prodej spotřebitelům.
Při vymezování relevantního trhu z hlediska věcného přihlédl úřad podpůrně i k rozhodnutí Evropské komise č.j. 97/277 z 20. listopadu 1996 (Case No IV/M.784-Kesko/Tuko), v němž EK vymezila relevantní trh obdobným způsobem.
vymezení relevantního trhu z hlediska geografického
Relevantní trh z hlediska geografického zahrnuje území, na kterém se realizuje vztah nabídky a poptávky po zboží za dostatečně homogenních podmínek, jimiž se odlišuje od ostatních území, na kterých nabídka a poptávka probíhá za podmínek zřetelně odlišných. V daném správním řízení se vztah nabídky a poptávky po zboží denní spotřeby realizuje na území, na kterém se rozprostírá síť 241 maloobchodních prodejen začleněných do MO sítě HRUŠKA. Jedná se o území severní a jižní Moravy. K tomu je třeba uvést, že součástí vymezení relevantního trhu z hlediska geografického je taktéž zahrnutí území, v němž se může kupující prakticky pokoušet o nalezení alternativních zdrojů nabídky zboží, které je předmětem výrobkového trhu (v daném případě zboží denní spotřeby). Z pohledu spotřebitele je území, v němž může hledat alternativní zdroje nabídky daného zboží, dáno zhruba vzdáleností ujetou při 20 minutové jízdě autem (tzv. dosahová vzdálenost)-viz též citované rozhodnutí EK Case Kesko/Tuko. Toto kriterium však nelze uplatňovat čistě mechanicky-svůj vliv na rozhodování spotřebitele sehrávají i další skutečnosti, jako je kvalita nabízeného zboží, kvalita poskytovaných služeb, otevírací doba v prodejnách určité oblasti a další služby (k nimž patří např. snaha některých supermarketů získat zákazníky i organizováním jejich hromadné dopravy z určitého území).
Na základě uvedených skutečností vymezil úřad relevantní trh z hlediska geografického jako trh místní, daný územím okresů a obcí, na němž se nacházejí jednotlivé maloobchodní prodejny členů MO sítě HRUŠKA, se zohledněním dosahové vzdálenosti. Konkrétně jde o území okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava-město, Vsetín, Uherské Hradiště a území obcí a měst Jeseník, Zlaté Hory, Olomouc, Litovel, Hlubočky, Uničov, Velký Újezd, Přerov, Hustopeče nad Bečvou, Černotín, Přerov, Rokytnice u Přerova, Dřevohostice, Sumperk, Zábřeh, Loštice, Rájec-Jestřebí, Ráječko, Bořitov, Kunštát, Letovice, Černá Hora, Boskovice, Křtiny, Troubsko, Ivančice, Domašov, Tišnov, Újezd u Brna, Strážnice, Hodonín, Mikulčice, Veselí nad Moravou, Kyjov, Bystřice p/Hostýnem, Otaslavice, Bohuslavice, Náměšť nad Oslavou, Třebíč, Ivanovice na Hané, Pustiměř, Rousínov, Křenovice, Hodějice, Vyškov, Otnice, Brumlov Bylnice, Spytihněv, Napajedla, Slušovice, Bohuslavice u Zlína, Velký Ořechov, Slavičín, Zlín, Štítná nad Vláří, Velké Meziříčí, Velká Bíteš. Takto vymezené území je znázorněno na mapce (str. 139 spisu). Na tomto území působí řada dalších maloobchodních prodejců nezačleněných do MO sítě HRUŠKA (vč. nadnárodních obchodních řetězců) nabízejících stejné zboží jako prodejci MO sítě HRUŠKA.
vymezení relevantního trhu z hlediska časového
Vymezení trhu z hlediska časového vyjadřuje četnost (pravidelnost a opakovanost) střetu nabídky a poptávky a odlišuje jej od střetu nabídky a poptávky, k níž dochází nahodile, popř. jen ojediněle. Dodávky zboží denní spotřeby určené pro maloobchodní prodej probíhají pravidelně trvale po celý kalendářní rok. Z uvedeného důvodu byl relevantní trh z hlediska časového vymezen jako trh trvalý, vyznačující se pravidelnými dodávkami zboží denní spotřeby.
Podíl účastníků dohody na zásobování místního trhu zbožím denní spotřeby
MO síť HRUŠKA působí na trhu cca od počátku roku 2000. Pro zjištění podílu účastníků dohody (tzn. MO sítě HRUŠKA a členů MO sítě HRUŠKA) na zásobování vymezeného místního trhu zbožím denní spotřeby vycházel úřad z údajů za 11 měsíců roku 2000 (od vzniku MO sítě HRUŠKA). Podkladem byly údaje ČSÚ o celkovém obratu dosaženém z prodeje tohoto zboží v České republice za srovnatelné období (str. 137-138 spisu) a průměrný obrat maloobchodních prodejen všech členů MO sítě HRUŠKA dosažený za uvedené období. Výši celkového obratu dosaženého z prodeje zboží denní spotřeby na vymezeném místním trhu stanovil úřad kvalifikovaným odhadem na základě podílu poptávkové strany na tomto trhu (viz str. 140 spisu). Celkový obrat odhadovaný na daném místním trhu činil cca 46 252,6 mil Kč (tj. cca 19,5 % celkového obratu dosaženého v ČR). Celkový obrat členů MO sítě HRUŠKA činil cca 3 102,0 mil Kč, což představuje 6,7 % podílu na celkovém obratu daného místního trhu. Účastník řízení převážně poskytuje služby-zprostředkovává podmínky dodávek zboží pro členy sítě. Na zásobování vymezeného relevantního trhu se účastní pouze v nepatrném rozsahu (dodávky zboží u tzv. centrální fakturace). Podíl kapitálově propojeného VO HRUŠKA na zásobování vymezeného relevantního trhu nebylo možné z celkového obratu VO odlišit ( s ohledem na podíl celé sítě lze však předpokládat, že na zásobování daného místního trhu nedosahuje významnějšího podílu). Posouzení Smlouvy z hlediska zákona o ochraně hospodářské soutěže
K právní úpravě zakázaných dohod mezi soutěžiteli obecně úřad uvádí:
Dle § 3 odst. 1 zákona jsou zakázané veškeré dohody mezi soutěžiteli, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže na trhu zboží nebo služeb. Zákon nerozlišuje, zda jsou uzavírány v horizontální či ve vertikální úrovni. Vertikální dohody omezující soutěž (tzn. uzavírané mezi soutěžiteli navzájem si nekonkurujícími, ale jejichž činnost na sebe navazuje např. ve vztazích výrobce-distributor-prodejce) se však považují z hlediska jejich dopadu na hospodářskou soutěž za méně škodlivé, nežli horizontální dohody omezující soutěž (tj. uzavírané mezi soutěžiteli na stejné úrovni distribučního řetězce), což se již odráží v platném soutěžním právu EU i v nově navrhované tuzemské právní úpravě ochrany hospodářské soutěže. V některých případech totiž mohou vertikální dohody přispět např. ke zlepšení distribuce zboží a přinést určitý díl výhod i pro spotřebitele (pravidelnost zásobování zbožím standardní kvality, zvýšení dostupnosti určitého zboží, zlepšení úrovně služeb distribuce apod.). Omezení hospodářské soutěže v nich obsažená tak mohou být vyvážena výhodami či dostatečně efektivním účinkem pro spotřebitele. Protisoutěžní dopady vertikálních dohod se pak zvyšují existencí určitého stupně tržní síly účastníků dohody (příp. jednoho z nich), jejímž důsledkem je nedostatečná soutěž mezi jednotlivými značkami daného zboží (tzv. inter-brand competition), případně se zvyšují kumulativním účinkem většího počtu uzavřených dohod s obdobnými vertikálními omezeními.
Ve smyslu § 3 odst. 2 zákona se za nejzávažnější porušení zákona považují dohody mezi soutěžiteli obsahující přímé či nepřímé určení cen (a to jak v horizontální, tak i ve vertikální úrovni). Dohody o cenách jsou vždy považovány za způsobilé narušit hospodářskou soutěž, neboť jejich cílem je ovlivnit hospodářskou soutěž (ve smyslu udržení či zvýšení konkurenceschopnosti daného soutěžitele/soutěžitelů na trhu), nikoli výkony férové soutěže, nýbrž vědomým uplatňováním této protisoutěžní praktiky.
K uvedenému úřad doplňuje, že dle čl. 81 (1) Smlouvy o založení ES jsou se společným trhem neslučitelné a proto zakázány veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na společném trhu, zejména ty, které přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny. Dle Oznámení Evropské komise o dohodách zanedbatelného významu ("de minimis"), uveřejněného v Official Journal of the European Communities C 372 z 9.12.1997, čl. II. bod. 11., aplikace čl. 81 (1) Smlouvy o založení ES nemůže být vyloučena ani u dohod mezi soutěžiteli, jejichž dopad na soutěž je nepatrný (vzhledem ke společnému podílu účastníků dohody na trhu, nedosahujícímu hranice stanovené v Oznámení), tj tzv. dohod de minimis, jestliže obsahují některé z vyjmenovaných omezení s tzv. "tvrdým jádrem"-mezi něž patří zejména dohody o přímém či nepřímém určení cen. Obdobně postupuje při posuzování bagatelních dohod z hlediska zákona také úřad.
Úřad konstatuje, že v posuzovaném případě se jedná o vertikální dohodu týkající se stanovení prodejních cen zboží zařazeného do letákových akcí, realizovanou na základě čl. III. bod 3 písm. a) typové Smlouvy, upravujícího povinnosti účastníka MO sítě HRUŠKA. Jednou smluvní stranou je MO síť HRUŠKA, která dojednává obchodní podmínky dodávek zboží a druhou smluvní stranou je větší počet malých a středních podnikatelů-maloobchodních prodejců, odebírajících zboží denní spotřeby (včetně zboží v letákových akcích) za účelem dalšího prodeje, kteří jsou povinni tyto obchodní podmínky dodržovat.
I když zboží zařazené do letákových akcí (jehož se týká dohoda o prodejních cen pro konečného spotřebitele) představuje malý segment celkového objemu zboží prodávaného členy MO sítě HRUŠKA spotřebitelům, platí i v těchto případech, že MO síť HRUŠKA může pouze doporučit prodejní cenu zboží; z žádného ujednání (ať již písemného či ústního) však nesmí být prodejce zavázán tuto cenu následovat, příp. být jakkoli (ze strany dodavatele či organizátora sítě) postihován za prodej zboží za jiné než doporučené ceny.
Z posouzení Smlouvy z hlediska zákona a jednání účastníka řízení vyplývá závěr, že na základě Smlouvy dochází k uzavírání zakázaných dohod mezi soutěžiteli o cenách ve smyslu § 3 odst. 1 a § 3 odst. 2 zákona.
K tomu úřad uvádí, že za účastníka řízení označil pouze MO síť HRUŠKA a to z následujících důvodů:
Iniciativu k vybudování sítě smluvních maloobchodních prodejců zboží denní spotřeby vyvinula MO síť HRUŠKA. Ta také vybírá prodejce vhodné pro zařazení do této sítě. MO síť HRUŠKA je rovněž tvůrcem podmínek pro fungování této sítě, včleněných do typové smlouvy uzavírané s členy sítě. Jednotliví členové sítě nemají možnost prosadit ve své Smlouvě o účasti v MO síti HRUŠKA úpravu vlastních individuálních podmínek. I když se uzavření zakázané dohody o cenách dopustily obě smluvní strany jako účastníci dohody, dospěl úřad na základě všech skutečností k závěru, že by nebylo účelné a ani hospodárné vést v daném případě správní řízení vedle MO sítě HRUŠKA i se všemi jeho smluvními partnery-členy MO HRUŠKA, neboť účelu řízení a nápravy lze dosáhnout i v řízení vedeném jen s jedním soutěžitelem, který tuto síť vytvořil a nastavil podmínky pro její fungování. Z uvedeného důvodu je řízení vedeno pouze s MO sítí HRUŠKA jako jediným účastníkem řízení.
V průběhu řízení účastník řízení nabídl úpravu Smlouvy tak, aby bylo zřejmé, že zavázáním se k dodržování obchodních podmínek stanovených smlouvou mezi dodavatelem a MO sítí HRUŠKA /viz čl. III. bod 3. písm. a) Smlouvy/ není dotčeno právo účastníka MO sítě HRUŠKA stanovit nezávisle a svobodně své prodejní ceny zboží, a to i pokud jde o letákové či jiné akce organizované na podporu prodeje. S ohledem na četnost smluvních partnerů požádal účastník řízení k tomuto účelu o přerušení správního řízení na dobu 25 dnů, čemuž úřad vyhověl rozhodnutím č.j. S 79A/00-2099/00 ze dne 27. listopadu 2000.
Dne 21.12.2000 předložil účastník řízení nové znění typové Smlouvy uzavřené s jedním nezávislým členem MO sítě HRUŠKA (str. 199-201 spisu), která již nezakládá omezení členů sítě pokud jde o stanovení prodejních cen a zdůrazňuje pozitivně, že jejich právo stanovit nezávisle a svobodně své prodejní ceny není Smlouvou dotčeno. Dále předložil aktualizovaný seznam maloobchodních prodejen, které jsou začleněny v MO síti HRUŠKA a prohlášení, že v průběhu měsíce ledna a února 2001 dojde u příležitosti konání regionálních schůzek k podepsání nové typové smlouvy se všemi zbývajícími nezávislými členy sítě ve znění, předloženém dne 21.12.2000 úřadu.
Následně bylo účastníkovi řízení ve smyslu § 12 odst. 6 zákona umožněno seznámit se dne 17.1.2001 s výsledky šetření a podklady pro rozhodnutí.
Závěr:
Při hodnocení případu úřad zohlednil pozitivní přístup účastníka řízení k odstranění závadného stavu a přihlédl zejména i k následujícím skutečnostem:
Obecně vytváření národních sítí maloobchodních prodejců přináší pozitivní prvek v rozvoji kvality soutěžního prostředí na trhu maloobchodního prodeje. Zejména v posledních letech se na tomto trhu projevuje expanze nadnárodních obchodních řetězců, která ovlivňuje kvalitu soutěžního prostředí, neboť malí a střední podnikatelé-maloobchodní prodejci ztrácejí možnost jednotlivě s obchodními řetězci soutěžit za rovných podmínek. V některých zemích již odešlo z trhu značné procento maloobchodních prodejců a valnou část trhu zboží denní spotřeby si rozdělilo několik velkých soutěžitelů (např. V. Británie). Jednou z možností, jak udržet na trhu soutěž "velkých s malými", je vytváření dobrovolných sdružení maloobchodních prodejců organizovaných ve vertikální úrovni, tzv. nákupních aliancí, jejichž cílem je zajišťovat nákup zboží ve velkém objemu pro celou síť a dosáhnout tak u dodavatelů výhodnějších podmínek dodávek, na jaké dosahují některé obchodní řetězce. Jednotlivě nemají malí a střední prodejci možnost získat u dodavatelů výhodnější podmínky spojené s množstevními slevami, slevami za rozsah odebíraného sortimentu, získat dostatečně dlouhou splatnost zboží, příp. nabídnout požadované garance za platbu zboží apod. a udržet si tak zákazníky v konkurenci s velkými, kapitálově silnými soutěžiteli. Vytváření nákupních aliancí tak působí jako protiváha obchodních řetězců na trhu, přispívá k rozvoji soutěžního prostředí a zvyšování konkurenceschopnosti malých a středně velkých maloobchodních prodejců.
Současně existence nezávislého maloobchodního trhu brzdí tendence k vytváření oligopolního postavení obchodních řetězců na straně poptávky; národní sítě maloobchodních prodejen představují pro výrobce/dodavatele zboží alternativní možnost uplatnění jejich zboží mimo obchodní řetězec, což přispívá i ke snižování ekonomické závislosti výrobců/dodavatelů na nadnárodních obchodních řetězcích.
Propagačními akcemi pak jsou spotřebitelé informováni o existenci stabilního partnera (maloobchodní sítě) dodávajícího na trh zboží v požadované úrovni kvality i standardu poskytovaných služeb, blížící se standardu obchodních řetězců.
Z uvedených důvodů považuje úřad vytváření nákupních aliancí z hlediska hospodářské soutěže za prospěšné. Současně však nákupní aliance nemohou svého účelu dosahovat pomocí uzavírání dohod o cenách.
V této souvislosti úřad přihlédl dále k tomu, že zmíněné vertikální omezení členů MO sítě HRUŠKA nemělo takový dopad na hospodářskou soutěž, jaký způsobují vertikální dohody o cenách zboží určeného pro další prodej, uzavírané mezi dodavatelem zboží určité značky a všemi jeho odběrateli, distribuujícími toto zboží v rámci celé ČR. V takovýchto případech uzavření zakázané dohody o přímém či nepřímém určení prodejní ceny zboží pro konečného spotřebitele přestává fungovat na celostátním trhu soutěž mezi maloobchodními prodejci zboží v rámci dané značky (intra-brand competition) a protisoutěžní omezení má též negativní dopad na spotřebitele, neboť ten nemá možnost nikde získat zboží daného dodavatele za jiné nežli dohodnuté ceny. (Při určitém stupni tržní síly strany takové dohody pak může docházet i ke zkreslení soutěže mezi značkami zboží různých dodavatelů).
V případě Smlouvy uzavírané s účastníky MO sítě HRUŠKA se protisoutěžní omezení členů sítě týkalo jen malého segmentu dodávaného zboží, projevilo se jen okrajově na místním trhu-vyloučením soutěže mezi členy sítě v omezeném rozsahu (ve vztahu ke zboží odebíraném v letákových akcích), dále též jen po časově omezenou dobu (nikoli trvale k určitému zboží po celou dobu trvání smluvního vztahu) a v dosud krátkém období vzhledem k vzniku MO sítě HRUŠKA v únoru 2000. Protisoutěžní omezení maloobchodních prodejců se výrazněji neprojevilo v neprospěch spotřebitele.
Úřad dospěl s přihlédnutím ke všem skutečnostem k závěru, že řízení samotné naplnilo účel zákona. V jeho průběhu bylo dostatečně odstraněno zavázání nezávislých maloobchodních prodejců-členů MO sítě HRUŠKA, dodržovat doporučené ceny zboží u letákových akcí. Ze všech výše uvedených důvodů proto úřad rozhodl o zastavení správního řízení. Poučení o opravném prostředku
Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení podle § 61 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, v platném znění, podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to do 15 dnů od dne doručení tohoto rozhodnutí. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Šárka Vlašínová
pověřená řízením IV. výkonného odboru
Rozhodnutí obdrží:
Maloobchodní síť HRUŠKA, spol. s r.o.
Táboritů č. 1
772 00 Olomouc