UOHS S070/2008
Rozhodnutí: S070/2008/KD-4545/2009/850 Instance I.
Věc Zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů-Asociace užité grafiky a grafického designu
Účastníci Asociace užité grafiky a grafického designu
Typ správního řízení Dohody
Typ rozhodnutí porušen § 3 odst. 1-rozhodnutí sdružení soutěžitelů
Rok 2008
Datum nabytí právní moci 27. 10. 2009
Související rozhodnutí R065/09
Dokumenty dokument ke stažení 325 KB


ÚOHS-S070/2008/KD-4545/2009/850 V Brně dne 17. dubna 2009
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. S 070/2008/KD zahájeném dne 19. 2. 2008 z moci úřední podle § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, jehož účastníkem je Asociace užité grafiky
a grafického designu , se sídlem Praha 1, Masarykovo nábř. 250, právně zastoupená JUDr. Antonínem Janákem, advokátem, se sídlem Praha 1, Haštalská 27, vydává v souladu
s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto
rozhodnutí:
I. Účastník řízení, Asociace užité grafiky a grafického designu , se sídlem Praha 1, Masarykovo nábř. 250, tím, že
v roce 2001 na základě společného konsensu členské základny včetně svého předsedy schválil, vydal a poté distribuoval dokument Autorské honoráře v užité grafice
a grafickém designu , který byl určen primárně členům účastníka řízení, v němž byly v kapitolách Všeobecné podmínky, Stanovení honoráře, Práva reprodukce, Právo užití, Vedlejší výkony a Vodítko pro klasifikaci objednatelů obsaženy pokyny pro výpočet honoráře a v kapitole Srovnávací tabulky doporučených minimálních autorských honorářů byly uvedeny ceny za jednotlivé výkony v oblasti grafického designu,
a opětovně v roce 2007 na základě společného konsensu členské základny včetně svého předsedy schválil, vydal a poté distribuoval dokument Autorské honoráře v užité grafice a grafickém designu , který byl určen primárně členům účastníka řízení, v němž jsou v kapitolách Základní etická a právní pravidla při sjednávání a určování autorských honorářů (v bodě 12), Metodické pokyny pro výpočet honoráře a Užití a šíření díla obsaženy metodické pokyny pro výpočet honoráře a v kapitole Honorářové tabulky doporučené honoráře jednotlivých výkonů v oblasti grafického designu,
přijal a uplatňoval zakázané a neplatné rozhodnutí sdružení soutěžitelů , které mohlo vést k narušení hospodářské soutěže na trhu výkonů v oblasti grafického designu
a typografie,
čímž porušil v období od 1. 1. 2002 do 8. 4. 2008 zákaz uvedený v § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.
II. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, Asociaci užité grafiky a grafického designu, se sídlem Praha 1, Masarykovo nábř. 250, plnění rozhodnutí sdružení soutěžitelů popsaného ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí do budoucna zakazuje .
III. Dle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, Asociaci užité grafiky a grafického designu , se sídlem Praha 1, Masarykovo nábř. 250, za porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, podle výrokové části I. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta
ve výši :
60.000,-Kč (slovy: šedesát tisíc korun českých).
Uložená pokuta je splatná do 90 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 3754-24825621/0710, konstantní symbol 1148.
IV. Podle § 23 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, Asociaci užité grafiky a grafického designu , se sídlem Praha 1, Masarykovo nábř. 250, ukládá toto opatření k nápravě :
Informovat ve lhůtě do 30 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí vhodným
a účinným způsobem všechny členy Asociace užité grafiky a grafického designu o tomto rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, především o zákazu a neplatnosti rozhodnutí sdružení soutěžitelů popsaného ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí.
O splnění tohoto nápravného opatření je Asociace užité grafiky a grafického designu povinna informovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve lhůtě nejpozději do 15 dnů od uplynutí lhůty k jeho splnění.
V. Dle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se účastníku řízení, Asociaci užité grafiky a grafického designu , se sídlem Praha 1, Masarykovo nábř. 250, ukládá povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou
2.500,-Kč (slovy: dva tisíce pět set korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148.
Odůvodnění:
I. Zahájení správního řízení

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též jen Úřad ) prováděl na počátku roku 2008 v rámci své dozorové pravomoci ve smyslu § 20 odst. 1 písm. a) zákona
č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon
o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen zákon ), šetření v oblasti poskytování grafických služeb, zejména s ohledem na možné určování cen grafických prací. V rámci tohoto šetření Úřad zjistil, že na oficiální internetové stránce Asociace užité grafiky a grafického designu www.augdesign.cz
je zveřejněn odkaz na právě vydanou publikaci Autorské honoráře v užité grafice
a grafickém designu (dále též jen Autorské honoráře ), jež byla nabízena od 3. 1. 2008 k prodeji za cenu 250,-Kč. Tento dokument v plném znění (či jeho vybrané části) byl rovněž umístěn na několika jiných internetových stránkách, např. na adrese www.cesky-graficky-design.cz , www.abcool.cz , www.grafika.cz .
2. Po předběžném vyhodnocení zjištěných informací dospěl Úřad k závěru, že by mohl být porušen zákon o ochraně hospodářské soutěže. Proto zahájil dne 19. 2. 2008 z moci úřední správní řízení sp. zn. S 070/2008/KD ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona s účastníkem řízení, jímž je Asociace užité grafiky a grafického designu, se sídlem v Praze 1, Masarykovo nábř. 250 (dále též jen AUG nebo účastník řízení ), ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 29. 2. 2008 JUDr. Antonínem Janákem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Haštalská 27.
3. Možné porušení § 3 odst. 1 zákona Úřad spatřoval v tom, že AUG vydala v tištěné
i elektronické podobě dokument nazvaný Autorské honoráře v užité grafice a grafickém designu , v němž jsou obsaženy mj. návody kalkulace stanovení honoráře a ceny doporučených minimálních autorských honorářů včetně jejich porovnání s honorářovou základnou v jiných státech (Francie, Rakousko a Itálie). Toto jednání AUG může být přinejmenším způsobilé narušit hospodářskou soutěž v oblasti poskytování služeb grafického designu.
4. V průběhu správního řízení si Úřad vyžádal relevantní informace a podklady od účastníka řízení a od jednotlivých členů AUG. Osloveny byly rovněž další subjekty za účelem zajištění údajů pro vymezení relevantního trhu a dopadu jednání účastníka řízení na trh. Ústní jednání s účastníkem řízení se uskutečnilo dne 11. 3. 2008, seznámení s podklady pro rozhodnutí dne 20. 2. 2009.
II. Charakteristika účastníka řízení
5. AUG je občanským sdružením ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. AUG byla za přítomnosti 91 členů ustavena dne 3. 10. 1990, kdy byly rovněž přijaty Stanovy. AUG jako občanské sdružení je registrováno Ministerstvem vnitra ČR pod č. VSP/1-2686/90-R ze dne 8. 10. 1990. Podle Stanov
je AUG nezávislým a otevřeným sdružením tvůrčích a profesionálních grafiků z České republiky. V průběhu let se počet členů AUG měnil: v době založení to bylo 91 členů, v roce 2008 pak pouze 28, v současnosti má AUG asi 40 členů. Členové AUG tvoří v různých oborech grafického designu a typografie, známkové tvorby, zabývají
se tvorbou log, výtvarných návrhů, knižních grafik, plakátů, malbou a volnou grafikou apod., a to jako samostatně podnikající fyzické osoby či jako umělci. Sdružení AUG
je řádným členem Mezinárodní rady asociací grafického designu-ICOGRADA.
6. Podle Stanov je posláním AUG vytvářet podmínky pro svobodnou uměleckou tvorbu a chránit oprávněné sociální a tvůrčí zájmy svých členů. Členem AUG se může stát grafik nebo teoretik bez ohledu na politickou příslušnost, náboženství, vyznání, stupeň vzdělání, trvale žijící na území ČR, který podal řádně vyplněnou přihlášku s doporučením nejméně tří řádných členů AUG, přijal stanovy, složil základní vklad a provozuje tvůrčí nebo teoretickou činnost. Členství zaniká písemným prohlášením člena o ukončení členství, při porušení etických norem nebo úmrtím člena.
7. Majetek AUG je dle Stanov tvořen:
. základním členským vkladem schváleným valnou hromadou,
. členskými příspěvky-výši členských příspěvků schvaluje valná hromada na každý kalendářní rok,
. výnosy z provozní hospodářské činnosti,
. výnosy z akcí pořádaných AUG,
. úroky,
. z dotací, ze subvencí, darů, jakož i jiných zdrojů.
8. Nejvyšším orgánem AUG je dle čl. VI Stanov valná hromada, jež je tvořena shromážděním všech členů AUG. Valná hromada se schází minimálně jednou v roce. Do pravomoci Valné hromady patří:
. schvalování stanov a jejich změny,
. určení výše základního vkladu a výše členských příspěvků,
. volba správní rady,
. schvalování výroční zprávy o činnost AUG a výsledcích hospodaření,
. rozhodování o zániku AUG a rozdělení majetku.
9. Úsek sdružování Ministerstva vnitra sdělil k žádosti Úřadu, že původní název účastníka řízení byl v minulosti změněn a platný název účastníka řízení je Asociace užité grafiky a grafického designu.
III. Zjištěné skutečnosti
10. V rámci jiného správního řízení byl Úřad upozorněn na existenci dokumentu Autorské honoráře vytvořeného AUG. Při prověřování této informace bylo zjištěno, že dokument (či jeho části) je publikován na některých webových stránkách (viz výše odstavec 1). Na vlastních webových stránkách účastníka řízení www.augdesign.cz byla zveřejněna výroční zpráva AUG ze dne 14. 12. 2007, v níž se uvádí, že v tomto roce (tj. 2007) bylo připraveno nové vydání doporučených honorářů v grafickém designu a že v tomto období jsou již tabulky v tisku. Další informace na stránkách AUG s datem 3. 1. 2008 pak upozorňuje na nové vydání publikace Autorské honoráře s možností jejich objednání. Grafické studio Q.ART na svých webových stránkách uvádělo, že při tvorbě cen vychází z doporučení Asociace užité grafiky.
III.1. Dokument Autorské honoráře
11. Z informací poskytnutých účastníkem řízení vyplynulo, že dokument Autorské honoráře v užité grafice a grafickém designu byl vydán AUG v tištěné podobě (jako brožura), v elektronické podobě jej AUG nezveřejnila ani k jejímu zveřejnění nedala jiným subjektům souhlas. První takové tabulky vydala AUG zhruba v roce 1994, nepravidelně je aktualizovala, naposledy v lednu 2008, předtím v roce 2001. Úřad má od účastníka řízení k dispozici aktuální vydání publikace Autorské honoráře, výtisk číslo 160/2008 (datum či rok vydání není v brožuře uveden). V úvodu i závěru publikace je jako vlastník podle autorského práva ((c)-copyright) i vydavatel uvedena Asociace užité grafiky a grafického designu. V textu se konstatuje, že koncepce této publikace navazuje na její předchozí vydání z roku 1996 a 2001. Tato předchozí vydání Autorských honorářů se Úřadu nepodařilo zajistit, neboť dle sdělení účastníka řízení byly-po vydání nové publikace Autorské honoráře v roce 2008-všechny staré, neaktuální výtisky dokumentu skartovány. Sám účastník řízení při ústním jednání
do protokolu uvedl, že předchozí vydání dokumentu Autorské honoráře je z roku 2001, přičemž režim vydání této publikace byl shodný s tím současným. Na dokument Autorské honoráře z roku 2001 odkazují či z něj citují některé webové stránky. Např. na www.abcool.cz je uvedeno, že v roce 2001 vydala AUG aktualizovaný ceník. Dále je zveřejněna srovnávací tabulka honorářových základů (doporučených minimálních autorských honorářů) za jednotlivé úkony v ČR, Francii, Rakousku a Itálii.
Na stránkách www.muzeum-umeni-benesov.cz se v rubrice Český grafický design rovněž uvádí, že Asociace užité grafiky v roce 2001 vydala aktualizovaný ceník. Následně jsou publikovány jednotlivé kapitoly, např. Všeobecné podmínky, Stanovení honoráře, Srovnávací tabulky doporučených minimálních autorských honorářů. Tabulky obsahují ceny grafických prací v České republice pro objednatele z kategorie malých a středních podnikatelů, v dalších sloupcích pak některé honorářové základy v jiných zemích za tytéž práce.
12. Na stránkách www.iStrategie.cz byla s daty 19. 10. a 23. 10. 2001 zveřejněna informace, že (cit.): ... AUG vydala velmi užitečnou publikaci, a sice nový ceník Autorské honoráře v užité grafice a grafickém designu . Publikace dle autora příspěvku nabízí mj. tabulky ke stanovení honoráře (uvedeny příklady) a mnoho dalších zajímavostí, které by měl grafický designér znát. Náklad knihy je 1000 výtisků a prodává ji AUG. Na www.uvucr.cz bylo publikováno, že (cit.): Asociace užité grafiky vydala v roce 1996 pro své členy Autorské honoráře v užité grafice, obsahující porovnání s cenami ve Francii, Rakousku a v Itálii... Ve druhé propracovanější verzi (2001 pod názvem Autorské honoráře v užité grafice a grafickém designu) už nejsou uvedeny srovnávací ceny v jiných zemích, položky (je jich celkem 213) jsou rozděleny do 8 oddílů a sedmý z nich uvažuje základní hodinovou sazbu 500 Kč/hod. Tento ceník uvažuje o zvyšování základní sazby o koeficient zákazníka a koeficient autora... Násobkem základního honoráře a dvou koeficientů vychází honorář, který nezahrnuje možnost dílo užít. Užití je upraveno dalším koeficientem, kterým je honorář násoben.
13. Úřad má z vyjádření AUG i z obsahu citovaných webových stránek za prokázané,
že účastník řízení projednal a poté vydal dokument Autorské honoráře prokazatelně
v roce 2001. Samotný tento dokument vydaný AUG tiskem však Úřad k dispozici
ze shora uvedených důvodů nemá. Účastník řízení do protokolu uvedl, že dokument Autorské honoráře z roku 2001 vydal ve stejném režimu, jak tomu bylo u aktuálního vydání z roku 2008. Pokud jde o publikaci Autorské honoráře z roku 1996, ohledně tohoto dokumentu se Úřadu nepodařilo zajistit ani text ani jinou ověřenou informaci
o něm (a to ani na internetu). Úřad se tak nadále ve správním řízení zabýval přijetím
a vydáním publikace Autorské honoráře v roce 2001 a jejich následnou aktualizací
v roce 2007.
III.2. Dokument Autorské honoráře vydaný v roce 2001

14. Dokument Autorské honoráře (vydaný AUG v říjnu 2001) byl v plném znění zveřejněn v elektronické podobě na stránkách www.muzeum-umeni-benesov.cz ,
což jsou oficiální stránky Muzea umění a designu Benešov. Úřad tuto instituci požádal
o poskytnutí publikace Autorské honoráře z roku 2001, z níž byl proveden přepis
do digitální podoby. Dle sdělení mělo muzeum publikaci pouze zapůjčenou, takže ani z tohoto zdroje se Úřadu nepodařilo dokument zajistit. Úřad tedy vycházel z elektronické verze zveřejněné na stránkách Muzea umění a designu Benešov.
15. Dokument Autorské honoráře (2001) se skládá z několika částí. Po úvodní pasáži následuje kapitola Všeobecné podmínky . Zde se např. stanoví, které práce nejsou zahrnuty do cen a mají být účtovány samostatně, v jaké lhůtě má být zaplacena faktura, kolik má činit záloha. Následující kapitola Stanovení honoráře vypočítává, ze kterých položek se skládá honorář: jde o součet položek za návrh, definitivu
a copyright. Honorář má být stanoven se zřetelem mj. na význam objednavatele
a význam grafika. Kapitola Práva reprodukce rozlišuje 3 možné typy úplaty za práva reprodukce: za předem stanovený honorář (paušál), podle počtu výtisků či navýšení honoráře o dohodnuté procento z vyrobeného kusu. Odstavec Právo užití uvádí hladiny v procentech za první, druhé, třetí a další užití. Kapitola Vedlejší výkony vypočítává výkony, které se nezahrnují do honoráře a účtují se samostatně. Pasáž Vodítko pro klasifikaci objednavatelů rozlišuje čtyři kategorie objednatelů grafických prací od malých podnikatelů až po nadnárodní společnosti. Závěr dokumentu tvoří Srovnávací tabulky doporučených minimálních autorských honorářů . Ceny zde uvedené jsou určeny pro kategorii A (tj. malí a střední podnikatelé), pro další kategorie se ceny zvyšují o 25-100 %. Tabulka obsahuje název výkonu, cenu v ČR v korunách (pro kategorii A) a pro porovnání některé honorářové základy ve Francii, Rakousku a Itálii.
16. Příklady cen dle tabulky pro ČR a kategorii objednatelů ze sféry malých a středních podniků: ústní pohovor za každou započatou hodinu 500,-Kč, značka podniku 25.000,-Kč, katalog-obálka 4.000,-Kč, katalog-úprava vnitřních stran-typografie 1.000,-Kč/stránku, kalendář jednolistový 8.000,-Kč, grafická úprava knížky-náročná 12.000,- Kč, reklama na tramvajovém voze, autobusu 30.000,-Kč, billboard 25.000,-Kč, plakát 15.000,-Kč atd. Celkem je obsaženo cca 200 ceníkových položek.
17. Dokument Autorské honoráře byl vydán v říjnu 2001. Od ledna 2008 pak byl nahrazen novou, aktuální verzí.
III.3. Dokument Autorské honoráře přijatý v roce 2007 a vydaný v roce 2008
18. Dokument Autorské honoráře (schválený v roce 2007 a vydaný v lednu 2008)
se skládá z několika částí. V úvodu se uvádí, že se jedná o aktualizované vydání doporučených honorářů v užité grafice a grafickém designu. Publikace je rozčleněna do devíti na sebe navazujících částí, které mj. obsahují metodické pokyny pro výpočet honoráře včetně honorářových tabulek. Pokud jde o závaznost cen uváděných v honorářových tabulkách, v úvodu dokumentu Autorské honoráře je řečeno, že honorářové tabulky představují minimální doporučené honoráře pro danou oblast tvůrčí činnosti.
19. V části nazvané Základní etická a právní pravidla při sjednávání a určování autorských honorářů se v bodě 12 uvádí, že (cit): Je otázkou profesionální etiky tvůrčího umělce, že dále doporučené honoráře představují jakýsi minimální standard při sjednávání a určování jejich výše pro příslušnou oblast tvůrčí činnosti. V šesté části, Metodické pokyny pro výpočet honoráře , je stanoveno, že (cit): Základní výchozí částkou pro výpočet honoráře je částka uvedená v tabulkách. Ta může a měla by být autorem procentuálně navýšena:
-o částku za využití nebo uplatnění předmětného díla, množstevní užití díla, územní
užití díla, ev. jednotlivé způsoby užití díla,
-o procenta, kterými je vyjádřen význam (známost, zkušenost atd.) autora,
-o procenta, kterými je vyjádřeno postavení a význam uživatele.
V sedmé části Užití a šíření díla jsou zmíněny situace při uzavírání licenční smlouvy, kdy je třeba vyřešit otázku užívání a šíření díla. Na tomto místě Autorské honoráře výslovně zmiňují, že (cit.): Také zde by měl být % (procentním) navýšením základního honoráře vyjádřen význam a hodnota díla s přihlédnutím k jeho významu
. místní užití (tj. základní cena vč. ohodnocení autora),
. nadregionální,
. celostátní,
. mezinárodní užití.
20. Poslední část Autorských honorářů je nazvána jako Honorářové tabulky. Tyto tabulky jsou rozděleny do 7 oblastí:
. Vizuální styl (zahrnující značku, merkantil a akcidenční tisky, manuál design)
. Ceniny (např. akcie, směnky, losy, medaile)
. Tiskové propagační materiály (obsahující např. leták, prospekt, kalendáře)
. Ostatní propagační materiály a dekor-design průmyslový (zahrnující soubory pro restaurační a klubová zařízení a obaly)
. Práce v architektuře a expozicích, venkovní reklama (zahrnující mj. i prodejní a vzorkové prostory, reklamu na dopravních prostředcích, film, televizi a elektronická média)
. Knihy a periodika (obsahující i noviny, ilustrované a odborné časopisy)
. Ostatní práce.
21. Honorářové tabulky obsahují několik desítek položek (honorářů) za konkrétní práce dle uvedených 7 oblastí, např. honorář za firemní obrazovou značku je 90.000,-Kč, za dopisní papír-soubor 12.000,-Kč, základní honorář za manuál design 80.000,-Kč, honorář za akcie, obligace a pojišťovací smlouvy 69.000,-Kč, kalendář jednolistový 17.000,-Kč, světelná reklama 22.000,-Kč, znělky 48.000,-Kč, grafická úprava obrazové publikace 27.000,- Kč, reklama na tramvajovém voze, voze metra, vlaku, autobusu 52.000,-Kč, billboard 43.000,-Kč, plakát 26.000,-Kč atd. Pro ostatní práce jako např. úvodní pohovor, porady a konzultace, účast v komisích či korektury
je uváděna hodinová sazba 1.000,-Kč/1 hod., pro odborné posudky, písemné koncepce a návody pak sazba za 1 stránku ve výši 1.000,-Kč.
22. Při srovnání honorářových tabulek z roku 2001 a 2007 je zřejmé, že úroveň honorářů
se v mezidobí podstatně zvýšila.
23. Další části dokumentu Autorské honoráře 2007 se zabývají např. autorským právem, licenčními smlouvami, etickými a právními pravidly, vytvořením, užitím a šířením díla užité grafiky.
III.4. Ústní jednání s účastníkem řízení
24. Dne 11. 3. 2008 se v sídle Úřadu uskutečnilo ústní jednání se zástupci účastníka řízení za účelem poskytnutí informací (protokol viz listy 53 až 57 spisu). Za AUG se ústního jednání zúčastnili doc. ak. mal. Karel Míšek, Ph.D., předseda AUG, a JUDr. Antonín Janák, právní zástupce účastníka řízení.
25. AUG na jednání předala Úřadu oficiální publikaci Autorské honoráře (výtisk č. 160/2008). Podle informací poskytnutých AUG tento dokument spoluvytvářelo v průběhu roku 2007 několik členů AUG, včetně jejího předsedy. AUG zajistila rovněž tisk a vydání dokumentu Autorské honoráře ve formě brožury na počátku roku 2008. Publikace Autorské honoráře jsou určeny k prodeji členům i nečlenům AUG; členové je mohou zakoupit za výhodnější cenu. Dle sdělení účastníka řízení vydala AUG první honorářové tabulky zhruba v roce 1994 a nepravidelně je aktualizovala; předchozí vydání je z roku 2001. AUG dokument Autorské honoráře z roku 2001 přijala ve stejném režimu, jak tomu bylo u aktualizovaného vydání z roku 2007,
tj. za společného konsensu členů včetně předsedy. Co se týká obsahu tabulek s honoráři, ty nebyly v předchozích letech aktualizovány; první změna platí
až pro současnou verzi (vydanou v roce 2008). Honorářové položky dle vyjádření účastníka řízení představují orientační metodický materiál, určený primárně pro členy AUG, jenž nezahrnuje všechny položky činnosti.
26. K umístění dokumentu Autorské honoráře na webových stránkách zástupci účastníka řízení uvedli, že AUG vydala publikaci Autorské honoráře pouze v tištěné podobě, kde na každý kus přímo uvádí číslo a zaznamenává si údaje o tom, kdo ho fyzicky nabyl. Na tuto brožuru má autorská práva AUG a nedovoluje šíření bez povolení. AUG dokument v elektronické podobě nezveřejnila. Úřad disponuje nedovoleně pořízeným nepřesným přepisem (z internetu). AUG neobhospodařuje webové stránky, na nichž byl dokument zveřejněn. Subjekt, jenž na tyto stránky dokument Autorské honoráře (či jejich části) umístil, není členem AUG a není účastníku řízení znám.
III.5. Písemné informace od AUG a od členů AUG
27. Úřad pro správní řízení vyžádal informace a podklady od členů AUG týkající se mj. jejich informovanosti o existenci dokumentu Autorské honoráře a o jeho využití při tvorbě vlastních cen.
28. Pokud jde o informovanost členů o dokumentu Autorské honoráře (vydaného v roce 2008), z obdržených odpovědí vyplynulo, že o jeho existenci věděli všichni členové sdružení v AUG. S dokumentem se seznámili buď na schůzi sdružení/valné hromadě, sami si jej zakoupili v sídle AUG nebo jej i spoluvytvářeli. Většina oslovených členů má výtisk brožury Autorské honoráře k dispozici. K části Metodické pokyny
pro výpočet honoráře včetně Honorářových tabulek členové AUG uvedli,
že je chápou pouze jako orientační a nezávazné.
29. Úřad dále zjistil, že na webových stránkách grafického studia Q.ART spol. s r.o., jehož jednatelem je člen AUG Jan Schicker, se uvádí, že (cit.): při tvorbě cen vycházíme z doporučení Asociace užité grafiky... . Sám Jan Schicker však Úřadu sdělil, že honorářovými tabulkami se necítí vázán a nedodržuje je. Jako spoluautor
se podílel na tvorbě dokumentu Autorské honoráře v roce 2001 i v roce 2007.
30. Dne 4. 3. 2008 zaslal účastník řízení Úřadu své vyjádření k zahájení správního řízení. AUG především upozorňuje, že nevydala dokument Autorské honoráře v elektronické podobě. I na internetových stránkách AUG je pouze odkaz, že byl takový dokument vydán, žádné další informace z něj však nejsou publikovány. Účastník řízení se dále domnívá, že není soutěžitelem ve smyslu zákona, tudíž se na něj nemůže vztahovat § 3 odst. 1 zákona. AUG dle svého vyjádření vydala publikaci Autorské honoráře
bez toho, že by bylo přijímáno nějaké rozhodnutí, proběhlo hlasování či jednání v rámci členské schůze. Vedení AUG vyslovilo pouze svůj odborný názor, jaké ceny odpovídají práci grafika a jaké jsou reálné ceny na trhu. Doporučení samo o sobě
dle názoru AUG není dohodou soutěžitelů. Publikace má jen informativní charakter, není pro žádné osoby závazná, konkrétní částky honorářů jsou informativní
a doporučené. V dokumentu není obsažena žádná sankce za případné nedodržování zde uvedených honorářů. Účastník řízení dospívá k závěru, že tedy nemůže jít
o rozhodnutí ve smyslu zákona.
31. Dne 8. 4. 2008 bylo doručeno Úřadu další sdělení AUG, v němž se vyjadřuje k honorářovým tabulkám zveřejněným na internetu. Tyto tabulky byly zveřejněny bez přičinění a souhlasu AUG a liší se od orientačních cen publikovaných účastníkem řízení. Jejich autor není účastníku znám. AUG dále konstatuje, že vydala tiskovou publikaci (obsahující ceník), jež byla poskytnuta asi v 50 výtiscích (mimo členů rovněž do advokátních kanceláří a škol). AUG nesdružuje významnou část soutěžitelů, je spíše zájmovým sdružením osob se stejným okruhem umělecké činnosti. Účastník řízení v závěru sdělení uvádí, že se rozhodl zastavit distribuci dokumentu Autorské honoráře s tím, že jeho obsah předá k dalšímu zpracování subjektu, který může podobné dílo vydat jako nezávislé.
32. Dne 18. 4. 2008 AUG zaslala Úřadu výpis z usnesení valné hromady AUG ze dne 10. 4. 2008 včetně prezenční listiny. V usnesení se uvádí, že členové vydané tabulky chápali jako nezávazný orientační materiál při sjednávání honorářů. Honorář je vždy stanoven individuálně dle rozsahu díla, reputace autora a mnoha dalších kritérií. Valná hromada též konstatovala, že brožura Autorské honoráře byla zneužita a převedena do digitální formy bez souhlasu AUG.
IV. Další průběh řízení
33. Dne 20. 1. 2009 byly právnímu zástupci účastníka řízení v souladu s § 7 odstavcem
3 zákona doručeny výhrady Úřadu k dohodě. Ve sdělení výhrad Úřad zhodnotil dosavadní zjištění učiněná v řízení podle zákona a na závěr účastníkovi mj. sdělil, že
v přijetí a vydání dokumentu Autorské honoráře spatřuje naplnění všech znaků zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odstavce
1 zákona, jež mohlo mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. K výhradám Úřadu se účastník řízení vyjádřil přípisem ze dne 29. 1. 2009, jímž navrhl následující opatření: a) členové odevzdají zpět AUG honorářové tabulky nebo je zničí, b) AUG upozorní členy, že ve vydání honorářových tabulek je spatřováno narušení hospodářské soutěže, c) informace o výhradách Úřadu bude publikována
na webových stránkách AUG, d) AUG se nikdy nebude vyjadřovat k běžným cenám na trhu s grafikou, nebude žádné ceny doporučovat ani nebude vydávat žádné honorářové tabulky a jinou metodiku ke stanovení cen, e) výhrady Úřadu budou projednány na nejbližší valné hromadě AUG (č.l. spisu 186-187). V tomto dopise účastník řízení dále ještě jednou shrnul opatření, která již provedl v průběhu řízení,
a sice že: a) z webových stránek odstranil zmínku o vydaných honorářových tabulkách; b) informoval členy, že honorářové tabulky jsou považovány za porušení hospodářské soutěže a nelze je při sjednávání honoráře používat; c) vyzval členy k odevzdání nebo zničení honorářových tabulek; d) skartoval nedistribuované honorářové tabulky.
34. Dne 20. 2. 2009 Úřad informoval účastníka řízení, že jím navržená opatření nepřijal, neboť zakázaná dohoda (ve formě zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů)
již byla plněna a mohla mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže (§ 7 odst. 2 a 4 zákona, viz rovněž dále kap. VI).
35. Po seznámení s podklady rozhodnutí Úřad obdržel další vyjádření AUG před vydáním rozhodnutí ve věci. AUG konstatuje, že tabulky obvyklých cen byly vytvořeny
na základě zkušeností členů, avšak konkrétní výše odměny závisí na dohodě autora
a zadavatele. Tabulky shrnují faktický stav v ČR v daném roce. AUG dále dovozuje, že autorské odměny nepodléhají kontrole Úřadu, neboť autorské odměny nejsou cenami podle zákona o cenách. Zda práce grafika spadá do oblasti autorského nebo živnostenského zákona, záleží na povaze a kvalitě vytvořeného díla. AUG se zabývá pouze tvůrčí činností, která patří pod režim autorského zákona, a nevyjadřuje
se k cenám vycházejícím z živnostenského zákona. Podnikatelské subjekty dle Stanov nemohou být členy AUG; AUG sdružuje pouze osoby, které vykonávají tvůrčí činnost v souladu s autorským zákonem. Účastník řízení ve svém vyjádření dospívá k závěru, že AUG není sdružením podnikatelů, ale sdružením autorů.
V. Relevantní trh
36. K tomu, aby mohl Úřad jednání AUG správně posoudit, je nezbytné vymezit relevantní trh, na němž byla nebo mohla být narušena hospodářská soutěž. Podle § 2 odst. 2 zákona je relevantním trhem trh zboží, které je z hlediska své charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné,
a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Za trh se obecně pokládá místo, kde se střetává nabídka s poptávkou po zboží, které je schopno uspokojit určitou konkrétní potřebu spotřebitele. Relevantní trh je třeba vymezit z hlediska věcného a geografického, resp. časového. Výrobkový relevantní trh zahrnuje všechny výrobky nebo služby, které spotřebitel pokládá vzhledem k jejich vlastnostem, ceně a způsobu použití za shodné
a zaměnitelné. Geografický trh zahrnuje území, kde jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně homogenní, a které může být odlišeno od ostatních území zejména tím, že podmínky hospodářské soutěže na těchto územích jsou zřetelně odlišné. Časové vymezení trhu vyjadřuje četnost (pravidelnost a opakovatelnost) střetu nabídky a poptávky a odlišuje ji od střetu nabídky a poptávky, k níž dochází nahodile, popř. ojediněle. Z časového hlediska je při posuzování trhu brán v úvahu minulý a očekávaný vývoj pravidelných, případně relativně trvale se opakujících dodávek na trh.
37. Úřad při vymezování trhu vycházel z předmětu správního řízení a hodnotil, na jakém trhu se členové AUG účastní hospodářské soutěže. AUG je dle svých Stanov sdružením tvůrčích a profesionálních grafiků z České republiky. Členem se může stát grafik nebo teoretik mj. bez ohledu na stupeň vzdělání, trvale žijící na území České republiky. Členové AUG poskytují zákazníkům služby v oblasti grafického designu
a typografie, což je např. tvorba firemních značek, vizitek, tiskopisů, pozvánek, novoročenek, cenin (akcií, známek, kolků), propagačních materiálů, kalendářů, plakátů, návrhy expozic a prodejních prostor, reklam na dopravních prostředcích, grafická úprava knih atd.
38. Úřad proto pro účely tohoto správního řízení vymezil relevantní trh z věcného hlediska jako trh výkonů v oblasti grafického designu a typografie (příklady výkonů viz odstavec 37). Vytvořená díla grafického designu jsou chráněna autorským právem. Autor má právo na autorskou odměnu za vytvoření díla a za udělení oprávnění k užití díla. Ve většině případů jsou autorská díla užité grafiky a grafického designu tvořena přímo na základě objednávky zadavatele. Požaduje-li objednatel díla grafického designu či typografie jeho zhotovení na skutečně odborné úrovni, musí
se obrátit na profesionálního designéra s určitou úrovní vzdělání, znalostmi a příp.
i speciálním softwarovým vybavením. Díly z oblasti grafického designu a typografie
se obvykle objednatel (téměř výhradně podnikatel, instituce) prezentuje navenek, vůči svým zákazníkům či obchodním partnerům, proto vyžaduje jejich profesionální
a odborné provedení (bez ohledu na vyšší cenu), i když by si mohl některé tyto práce (např. leták, firemní značku, vizitku, tiskopis) vytvářet sám či ve spolupráci s odborníkem z jiného oboru (např. softwarový specialista). Lze tedy uzavřít,
že výkony (díla) grafických designérů nelze nahradit jinými výkony (službami), pokud jde o jejich vlastnosti, cenu i zamýšlené užití. Úřad upustil od případného podrobnějšího členění relevantního trhu, neboť by to nebylo s ohledem na předmět řízení účelné (nemělo by to vliv na právní posouzení jednání AUG).
39. Při vymezování trhu z hlediska geografického se Úřad primárně řídil vnímáním charakteru předmětných služeb z pohledu zákazníků-objednatelů a odběratelů samostatných služeb grafického designu a typografie [1] . Klienty členů AUG jsou převážně tuzemské či v tuzemsku působící podnikatelské subjekty a instituce, jež služby grafického designu poptávají v rámci celé České republiky. Členy AUG jsou spíše drobnější soutěžitelé, kteří neposkytují téměř žádné přeshraniční služby. Nabídka a poptávka po výkonech grafického designu a typografie se tak odehrává na národním trhu, a to i kvůli rozdílné výši cen, požadované úrovni grafických děl v České republice a v zahraničí (oproti některým východoevropským zemím se kvalita grafického designu v tuzemsku blíží standardům starých členských států Evropské unie, průměrné ceny se však stále na srovnatelnou úroveň nedostaly) a případné jazykové bariéře. Dohoda o zhotovení grafického díla obvykle vyžaduje vedle úvodního pohovoru i další konzultace a komunikaci mezi objednatelem a autorem
o návrzích a užití díla. Služby grafického designu a typografie pro tuzemské objednatele tak poskytují především soutěžitelé ze stejné jazykové oblasti. Na území České republiky jsou služby grafického designu a typografie poskytovány
za homogenních podmínek. Relevantním trhem z hlediska geografického je tedy trh České republiky.
40. Výkony poskytnuté v oboru grafického designu v rámci České republiky nejsou jako samostatná kategorie sledovány. Český statistický úřad sdělil, že tuto oblast samostatně nesleduje a nemá ani žádnou oporu, na základě níž by mohl provést alespoň přibližný odhad podílu činností grafického designu z reklamních činností. Protože přesná data o objemu trhu neexistují, je třeba vycházet z odhadů účastníka řízení (příp. odhadů dalších dvou sdružení v oblasti grafického designu) a asociací působících v oboru reklamy a komunikačních služeb (Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace, o.s., a Asociace komunikačních agentur). Grafické činnosti jsou jednou z mnoha součástí reklamních činností; podle odhadů zmíněných asociací se grafické práce podílejí na celkovém obratu reklamních výkonů zhruba 3 až 6 %. Výdaje na reklamu (včetně nákupu prostoru v médiích) se dle kvalifikovaného odhadu Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace, o.s., pohybují za rok odhadem kolem 20 až 25 miliard Kč. Na základě těchto informací lze alespoň přibližně odhadovat objem trhu služeb poskytnutých v oblasti grafického designu a typografie za loňský rok na cca 1 miliardu korun.
41. Kolik soutěžitelů-podnikatelů v oblasti grafického designu na trhu České republiky působí, lze rovněž pouze odhadovat-jde řádově o tisíce subjektů. AUG v roce 2008 sdružovala 28 členů.
42. [ ]. Vzhledem k odhadovanému celku trhu (objemu poskytnutých prací v oboru grafického designu) ve výši cca 1 miliardy Kč je podíl členů AUG
na shora vymezeném relevantním trhu menší než 1 %.
VI. Posouzení jednání účastníka řízení z hlediska zákona

VI.1. Obecně k zákonným a judikatorním východiskům
43. Ve smyslu § 1 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže tento zákon upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb (dále jen zboží ) proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení (dále jen narušení ) dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení soutěžitelů, nebo spojením soutěžitelů.
44. Podle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli podle tohoto zákona rozumí fyzické
a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud
se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli .
45. V souladu s § 3 odst. 1 zákona dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen dohody ), které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku.
46. Narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení plynoucí z dohody je nezbytným znakem materiální stránky skutkové podstaty uvedeného správního deliktu. Z dikce § 3 odst. 1 zákona vyplývá, že zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením . Tento právní názor potvrzuje i judikatura českých soudů, ze které mj. vyplývá, že zákon o ochraně hospodářské soutěže je založen na principu potenciální soutěže, takže na jeho základě lze působit i preventivně. Není proto nutné, aby zákonem zakázaná dohoda k narušení hospodářské soutěže skutečně vedla, nebo aby následek fakticky již nastal. K vyvození postihu je možno přistoupit i tehdy, je-li zde taková dohoda, event. rozhodnutí sdružení soutěžitelů, které k takovému následku může vést. [2]
47. Dle § 3 odst. 2 zákona jsou zakázány ve smyslu § 3 odst. 1 zákona zejména dohody, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže proto, že obsahují ujednání o přímém nebo nepřímém určení cen , popřípadě o jiných obchodních podmínkách (viz § 3 odst. 2 písm. a/ zákona).
48. V § 6 odst. 1 zákon stanoví, že zákaz dohod podle § 3 odst. 1 zákona se nevztahuje
na horizontální dohodu, pokud společný podíl účastníků dohody na relevantním trhu nepřesahuje 10 % a vertikální dohodu, pokud podíl žádného z účastníků dohody
na relevantním trhu nepřesahuje 15 %.
49. U dohod, u nichž podíl účastníků dohody na relevantním trhu nepřevyšuje tyto hranice, není jejich dopad na hospodářskou soutěž významný, a proto jsou ze zákazu dohod narušujících soutěž vyňaty (tzv. dohody de minimis ). Vynětí však nelze uplatnit v případech stanovených v § 6 odst. 2 zákona-tzv. hard-core ustanovení. Jde o ujednání, u kterých se dovozuje, že mají za účel narušit hospodářskou soutěž. U takových ujednání pak není třeba detailně zkoumat jejich konkrétní negativní účinky na relevantní trh, poněvadž ty se presumují (negativní dopady na hospodářskou soutěž se předpokládají již ze samotného faktu uzavření dohody). Jedná se o cenové dohody , dohody o rozdělení trhu apod.
50. Zákaz dohod podle § 3 odst. 1 zákona se dle § 3 odst. 4 zákona dále nevztahuje
na dohody splňující kumulativně následující podmínky. Jde o dohody, které:
a) přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl
na výhodách z toho plynoucích,
b) neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a),
c) neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody.
51. Nezbytným předpokladem pro možnou deklaraci zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů je zjištění, zda lze účastníka řízení považovat za soutěžitele, resp. sdružení soutěžitelů ve smyslu § 2 odst. 1 zákona. Pojem soutěžitel je legislativní zkratkou pro prakticky jakékoli subjekty (dokonce i non subjekty), které se (alespoň nepřímo) účastní hospodářské soutěže. Typickými příklady sdružení soutěžitelů jsou svazy podnikatelů, živnostenská společenstva, komory, občanská sdružení, jejichž činnost může ovlivnit hospodářskou soutěž. Nepřítomnost ziskového prvku v činnosti sdružení není z hlediska osobní působnosti zákona rozhodná. Účastník řízení AUG je občanským sdružením, jehož členy jsou fyzické osoby působící v oboru grafického designu a typografie. Členové AUG si při poskytování služeb vzájemně konkurují,
tj. v rámci výkonu této ekonomické činnosti jsou soutěžiteli, na něž plně dopadá osobní působnost zákona. Není pochyb o tom, že na daném relevantním trhu lze AUG považovat za sdružení soutěžitelů, které (byť samo není podnikatelem) může svou činností hospodářskou soutěž ovlivňovat. Účastník řízení může svou činností v nejširším pojetí (schvalování profesních předpisů, ustanovení ve stanovách, vydávání doporučení a stanovisek upravujících chování členů) ovlivňovat hospodářskou soutěž probíhající v horizontální úrovni mezi členy. AUG tak splňuje veškeré podmínky pro to, aby na něj, co by sdružení soutěžitelů, plně dopadala osobní působnost zákona (§ 2 odst. 1 zákona).
52. Pojem rozhodnutí sdružení soutěžitelů (které může ovlivnit hospodářskou soutěž), je v zájmu efektivní aplikace zákona vykládán rozhodovací praxí a judikaturou z hlediska projevu vůle široce; zahrnuje nejen rozhodnutí, dohody, usnesení orgánů sdružení či opatření jeho výkonných orgánů, ale také může jít o stanovy, vnitřní předpisy sdružení apod. Rozhodnutí sdružení soutěžitelů nemusí být vydáno ve formě předvídané interními předpisy sdružení, nemusí být závazné pro členy sdružení (může jít i o pouhé doporučení [3] , pokud jej lze označit jako věrný projev vůle sdružení koordinovat chování svých členů bez ohledu na to, jaká je právní kvalifikace takového doporučení ) [4] , ani výsledkem konsensu všech členů sdružení. Rozhodující
je skutečnost, zda je takové doporučení ze strany členů sdružení chápáno jako oprávněné , bez ohledu na to, zda je skutečně v právním smyslu pro tyto subjekty závazné. Rovněž není rozhodné, zda může nepřímo dopadat i na jednání jiných nesdružených účastníků trhu. Pro jeho protiprávnost z hlediska zákona
je postačující, zda ovlivňuje, případně je způsobilé ovlivnit [5] , soutěžní chování členů sdružení, v důsledku čehož toto rozhodnutí má nebo může mít dopad na hospodářskou soutěž (tj. nastalo v jeho důsledku skutečné narušení soutěže, nebo rozhodnutí sdružení soutěžitelů k tomuto narušení soutěže na trhu může vést). [6]
53. Jednou z typických forem protisoutěžního rozhodnutí sdružení soutěžitelů je publikace ceníků zboží, které členové dodávají na trh. Z hlediska právní kvalifikace není rozhodné, zda jde o konečnou cenu tohoto zboží či částku odpovídající minimální doporučované ceně. Protisoutěžní charakter takového doporučení je dán tím,
že je v něm obsažen prvek horizontální spolupráce mezi členy sdružení.
54. K tomu, aby nejrůznější opatření, doporučení či rozhodnutí učiněná v rámci sdružení soutěžitelů naplnila skutkovou podstatu zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu zákona, musí být kumulativně splněno několik podmínek. Předně musí jít o úkon sdružení , tzn. ten, kdo za sdružení úkon učinil, musí být orgánem/osobou oprávněnou za sdružení vystupovat, nebo tak alespoň musí být členy sdružení vnímán. Na rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 1 zákona je třeba pohlížet jako na formálně či neformálně podchycený projev vůle soutěžitelů učiněný prostřednictvím autority, na niž sdružení soutěžitelé přenesli oprávnění k jejímu projevu. [7] Dále musí jít o adresný úkon sdružení směřující k jeho členům
(a to i nepřímo, například prostřednictvím profesního časopisu dodávaného členům, internetových stránek sdružení apod.). Ze samotného úkonu pak musí vyplývat
(a to alespoň nepřímo) zřetelná snaha o unifikaci soutěžního chování určitého okruhu soutěžitelů, kteří jsou členy sdružení (zejména u doporučujících forem rozhodnutí sdružení soutěžitelů může směřovat i vůči širšímu okruhu adresátů, včetně subjektů stojících mimo sdružení soutěžitelů). Z úkonu sdružení naopak nemusí plynout jeho závaznost či možnost sankcionování za jeho nedodržení. Již samotná existence doporučení zakládá protisoutěžní charakter, neboť umožňuje identifikovat budoucí soutěžní jednání člena. Všechny tyto znaky zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů splňuje i jednání AUG, v rámci něhož byl vytvořen, přijat a vydán dokument Autorské honoráře (viz dále).
55. Obzvláště nebezpečné pro hospodářskou soutěž jsou nejrůznější snahy sdružení soutěžitelů směřující k unifikaci cen,>obchodních podmínek apod. u svých členů; i jen pouhá existence adresného cenového doporučení ze strany sdružení vede k tomu, že následné chování soutěžitelů na trhu nevyplývá z jejich samostatné a nezávislé úvahy, nýbrž je ovlivněno ze strany sdružení. [8] Členům i nečlenům sdružení
pak umožňuje identifikovat budoucí soutěžní chování svých konkurentů.
56. Shora uvedené vymezení jednotlivých znaků rozhodnutí sdružení soutěžitelů vyplývá z ustálené rozhodovací praxe Úřadu, judikatury českých správních soudů i rozhodnutí evropských institucí (viz níže).
57. Evropská judikatura posuzuje ceníky vydávané sdruženími soutěžitelů jako porušení čl. 81 Smlouvy ES. Jako příklad je možno uvést rozsudek Evropského soudního dvora (dále jen ESD ) ze dne 26. 11. 1975 ve věci Groupement des fabricants de papiers peints de Belgique and others v. Commisssion [1975] ECR 1491 (odst. 9-11). Komise rozhodla, že vydání ceníku upravujícího prodejní ceny tapet a dalších produktů subjektů podílejících se na sdružení představuje porušení čl. 81 Smlouvy ES. ESD
se s tímto argumentem ve svém rozsudku ztotožnil. Další rozsudek ESD 246/86 ze dne 11. července 1989 ve věci SC Belasco and others v. Commission [1989] ECR 2117(odst. 2, 3, 6, 7 a 12) konstatoval, že Belasco jako sdružení společností zabývajících
se výrobou a prodejem speciální lepenky, tmelů a tekutého asfaltu vydalo ceník těchto produktů, resp. jednotlivých položek, z nichž sestávaly střešní a jiné krytiny. ESD zhodnotil toto jednání jako protisoutěžní chování, které narušuje cenovou soutěž
na trhu. Podobně rozhodla Komise ve věci horizontální dohody výrobců nití, které prodávají průmyslovým zákazníkům-rozhodnutí C(2005)3452 ze dne 14. září 2005 vydané v OJ 2008/C 21/08 (odst. 102, 104 a 280). Tito soutěžitelé si na svých setkáních vyměnili navzájem ceníky svých produktů a společně tyto ceníky sjednotili.
58. Stejným způsobem jako Komise, resp. ESD, postupuje při posuzování cenových doporučení vydávaných ze strany sdružení soutěžitelů i Úřad. Jako typově podobný případ lze uvést rozhodnutí předsedy Úřadu čj. R 42/2002 ze dne 27. 10. 2003 ve věci České asociace úklidu a čištění. Toto sdružení soutěžitelů schválilo doporučená cenová rozpětí služeb úklidu a čištění (uvedená v Kč/m 2 ), což bylo posouzeno jako porušení § 3 odst. 1 zákona. Sdružení nestanovilo konkrétní cenu za určitý úkon,
ale doporučilo svým členům vycházet z cenových rozpětí jednotlivých služeb, z nichž se skládala výsledná cena zakázky. V podstatě však rovněž určilo postup, při jehož dodržení mohl člen sdružení zkalkulovat poměrně přesný odhad celkové ceny
za všechny jím prováděné úkony.
59. V judikatuře českých soudů je možno poukázat na dva typově podobné případy, které se týkaly cenových doporučení, resp. honorářových řádů, vydaných sdruženími soutěžitelů. Rozsudkem Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 29/2005 ze dne 16. 5. 2006 ve věci České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen komora ) byla zamítnuta žaloba této komory proti rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. R 1/2004 ze dne 9. 3. 2005, jímž bylo rozhodnuto, že komora schválením Výkonového a honorářového řádu porušila § 3 odst. 1 zákona a její rozhodnutí
je zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů, které může vést k narušení hospodářské soutěže. V rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 5 As 55/2006 ze dne 24. 9. 2007 bylo sice shledáno, že komora měla pro vydávání honorářových řádů zákonnou výjimku na základě zákona o výkonu povolání, avšak v projednávaném případě žádná taková legální výjimka pro AUG na základě jiného zákona neexistuje. Podobně v rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 29 Ca 110/2003 ze dne 31. 3. 2005 ve věci Česká lékařská komora soud zamítl žalobu České lékařské komory proti rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. R 3/2002 ze dne 17. 2. 2003, jímž bylo rozhodnuto, že žalobce porušil § 3 odst. 1 zákona tím, že jeho představenstvo rozhodlo doplnit Katalog nadstandardní péče o ceny těchto služeb, přičemž tyto ceny byly deklarovány jako minimální doporučené ceny služeb. Nezákonnost jednání České lékařské komory byla potvrzena i Nejvyšším správním soudem v rozsudku č.j. 8 Afs 18/2007 ze dne 31. 3. 2009.



VI.2. Právní posouzení porušení § 3 odst. 1 zákona ze strany AUG
60. Úřad spatřuje možné porušení § 3 odst. 1 zákona v tom, že AUG v roce 2001 přijala
a vydala dokument Autorské honoráře a tento dokument aktualizovala v roce 2007
(s faktickým vytištěním a zahájením distribuce počátkem roku 2008). I když předchozí vydání publikace Autorské honoráře z roku 2001 se Úřadu nepodařilo zajistit
(z důvodu jejich skartace), účastník řízení potvrdil (a vyplývá to i z odkazů v publikaci Autorské honoráře vydané roku 2008 a dalších dokumentů-viz výše), že AUG již v roce 2001 ve stejném režimu jako na konci roku 2007, resp. počátkem roku 2008, přijala a vydala publikaci Autorské honoráře. Úřad má proto za prokázané, že AUG v průběhu roku 2001 za společného konsensu svých členů projednávala a v říjnu roku 2001 vydala publikaci Autorské honoráře tiskem. Tento dokument byl najisto způsobilý ovlivňovat tržní chování soutěžitelů přinejmenším od počátku roku 2002, proto Úřad za první rok porušení zákona považuje až rok 2002 (při uplatnění zásady
in dubio pro reo ).
61. Nový, aktuální dokument Autorské honoráře pak vznikal v průběhu roku 2007, opět jako společný konsensus členů AUG včetně jejího předsedy. Základem pro nové vydání byl dokument z roku 2001, který byl (i v souvislosti s vydáním nového autorského zákona) přepracován, upraven a aktualizován. S konečnou podobou vzniklého dokumentu byli členové AUG seznámeni na schůzi sdružení. Následný tisk, vydání a distribuci publikace Autorské honoráře zajistila AUG. Brožura byla vydána na počátku ledna 2008 a distribuována (prodávána) do počátku dubna 2008 v sídle AUG, a to primárně členům sdružení (za cenu výhodnější), ale i zájemcům mimo toto sdružení. Dokument Autorské honoráře se stal volně dostupným, byl nabízen k prodeji v sídle AUG a odkaz na možnost jeho zakoupení byl zveřejněn na webových stránkách AUG. Dokument Autorské honoráře představoval oficiální stanovisko AUG k oceňování a odměňování služeb grafických designérů sdružených v AUG,
ale i ostatních na trhu působících soutěžitelů. Vzhledem k tomu, že výchozí dokument Autorské honoráře byl AUG přijat již v roce 2001 a v roce 2007 byl pouze upraven
a aktualizován, považuje Úřad jednání AUG za jeden trvající delikt.
62. Úřad dospěl k závěru, že účastník řízení v blíže nezjištěné době v roce 2001 projednal obsah dokumentu Autorské honoráře, který poté v říjnu roku 2001 vlastním nákladem vydal; totéž jednání se opakovalo v roce 2007 s faktickým vydáním publikace v lednu 2008. Podmínku vydání rozhodnutí sdružení soutěžitelů orgánem sdružení má tedy Úřad za splněnou, neboť dokument Autorské honoráře byl projednán a vytvořen
za účasti převážné většiny členské základny účastníka řízení, včetně jeho předsedy,
a následně z vůle a na náklady AUG i vydán s tím, že primárně byl určen pro členy sdružení, sekundárně pak pro širokou veřejnost, včetně konkurentů stojících mimo AUG. Je tedy splněna i druhá shora popsaná podmínka, a sice že se jedná o úkon sdružení směřující k jeho členům.
63. Z obsahu dokumentů Autorské honoráře z roku 2001 i 2007 (resp. jejich částí týkajících se pokynů pro výpočet honoráře a honorářových tabulek) vyplývá přímá snaha AUG ovlivnit tvorbu ceny konkrétních služeb poskytovaných zejména členy AUG. Jde o rozhodnutí sdružení soutěžitelů, jež má svým obsahem a účelem charakter cenového určení. Protisoutěžní charakter je dán zjevnou snahou unifikovat
a identifikovat budoucí soutěžní chování soutěžitelů, kteří poskytují služby v oboru grafického designu a typografie, v otázce ceny. Stanovení ceny i cenová doporučení na úrovni sdružení soutěžitelů splňují kritéria zakázaného protisoutěžního rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 1 zákona. V každém takovém rozhodnutí
je totiž obsažen prvek protisoutěžní horizontální spolupráce. [9]
64. Závadnost jednání AUG spatřuje Úřad právě v tom, že Autorské honoráře obsahují metodické pokyny pro výpočet honoráře včetně honorářových tabulek, tj. konkrétních cen za určitá díla, a poskytují členům, příp. i nečlenům AUG, podrobný návod, jakým způsobem vytvořit konečnou cenu a oceňovat služby v konkrétních cenových relacích. Úřad toto jednání posuzuje jako snahu o koordinaci činnosti členů sdružení soutěžitelů. [10] I když AUG uvedla, že honorářové tabulky obsažené v publikaci Autorské honoráře jsou pouze doporučeným, orientačním a metodickým materiálem, Úřad konstatuje, že konkrétní zveřejněné ceny za určitá díla i pokyny k jejich výpočtu jsou natolik návodné, že mohou způsobit reálné přejímání nejen členy, ale i ostatními soutěžiteli, a tím narušení soutěže, což v konečném důsledku může vést k omezení možnosti spotřebitele-klienta, získat služby za odlišnou, zejména nižší cenu. Většina členů si publikaci zakoupila, což svědčí o tom, že ji hodlali (třeba i podpůrně jako argument pro své klienty) používat (viz rovněž odkaz na stránkách studia Q.ART).
65. I cenové doporučení, které je plněno dobrovolně a jen částečně, je zakázané, neboť členům i nečlenům [11] sdružení umožňuje přesným způsobem identifikovat budoucí cenovou politiku konkurentů. AUG tímto způsobem může reálně sjednocovat chování jednotlivých soutěžitelů v jejich cenové politice a nivelizovat ceny. Je tedy splněna
i ta podmínka, že zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů má snahu, byť
na dobrovolné bázi, unifikovat soutěžní chování členů sdružení, potažmo i subjektů stojících mimo toto sdružení. I když v rámci řízení nebylo prokázáno, že by se členové AUG metodickými pokyny pro výpočet honoráře a honorářovými tabulkami ve větší míře řídili (avšak minimálně jeden člen uváděl na svých webových stránkách,
že při tvorbě cen vychází z doporučení AUG), mohlo v důsledku těchto doporučení dojít reálně k ohrožení hospodářské soutěže. Za protisoutěžní je přitom považováno
i ohrožení hospodářské soutěže, nikoli až její narušení. Skutečnost, že rozhodnutí sdružení soutěžitelů bylo plněno, spatřuje Úřad jednak již v samotném zveřejnění
a distribuování dokumentu Autorské honoráře ze strany AUG a jednak ve využití doporučení AUG přinejmenším jedním ze členů.
66. Vydáním dokumentu Autorské honoráře jsou tak naplněny všechny znaky zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 1 zákona a Úřad je kvalifikuje jako rozhodnutí sdružení soutěžitelů o přímém určení ceny ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a) zákona, které mohlo vést k narušení hospodářské soutěže.
67. Pro toto rozhodnutí sdružení soutěžitelů, které má povahu tvrdého kartelu o určení ceny, není možno využít vynětí na základě doktríny de minimis , ani žádnou blokovou výjimku. Úřad v řízení rovněž zkoumal možnost aplikace § 3 odst. 4 zákona. Vydání dokumentu Autorské honoráře sdružením AUG je ze své podstaty jednáním zaměřeným na potlačení soutěže v cenové oblasti. Nepřispívá přitom žádným způsobem ani ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje. Negativní dopad rozhodnutí sdružení soutěžitelů se může projevit v celé šíři relevantního trhu. Dokument Autorské honoráře mohl protisoutěžním způsobem ovlivnit jednotlivé členy AUG (ale i vně sdružení stojící konkurenty) při stanovování cen za jimi poskytované služby. Zákonné podmínky pro možnost využití výjimky ze zákazu dle § 3 odst. 4 zákona tak nejsou splněny. Úřad konstatuje, že vynětí ze zákazu na základě § 3 odst. 4 zákona se v daném případě neuplatní.
68. Vzhledem ke skutečnosti, že se s obsahem publikace Autorské honoráře měly možnost seznámit i subjekty stojící mimo AUG, Úřad konstatuje potenciální dopad tohoto rozhodnutí sdružení soutěžitelů v míře odpovídající rozsahu celého relevantního trhu. Dokument Autorské honoráře mohl od roku 2002 do dubna 2008 vést k narušení hospodářské soutěže na trhu grafického designu a typografie, a to v rozsahu celého relevantního trhu.
69. Úřad shrnuje, že honorářové tabulky s cenami a metodické návody k jejich kalkulaci obsažené v dokumentu Autorské honoráře (z roku 2001 a 2007) poskytují svým adresátům konkrétní návod jakým způsobem vytvořit konečnou cenu a oceňovat služby. Jde o tzv. hard-core ustanovení, která jsou považována za zvlášť závažná narušení soutěže. V případě tohoto typu dohod není rozhodující podíl účastníka řízení na relevantním trhu, ani dopad na trh. Jedná se o dohody, které mají již ze své podstaty negativní dopad na soutěž na příslušném trhu.
VI.3. Vyjádření Úřadu k námitkám účastníka řízení a jím navrženým opatřením

70. Na tomto místě jsou shrnuty připomínky účastníka řízení, které v průběhu řízení vznesl k zahájení správního řízení, zjištěným skutečnostem, sdělení výhrad
a právnímu posouzení svého jednání. Pro přehlednost jsou námitky AUG shrnuty
do bodů, následuje vyjádření Úřadu či odkaz na odstavec rozhodnutí, v němž
je stanovisko Úřadu obsaženo. Dále jsou uvedeny důvody, proč Úřad nepřijal účastníkem řízení navržená nápravná opatření.

71. AUG se domnívá, že není soutěžitelem ve smyslu zákona, tudíž se na ni nemůže vztahovat § 3 odst. 1 zákona. Je spíše zájmovým sdružením osob se stejným okruhem umělecké činnosti, počet členů je relativně nízký. AUG sdružuje pouze osoby, které vykonávají tvůrčí činnost v souladu s autorským zákonem, AUG je tudíž sdružením autorů, nikoli podnikatelů.
72. Úřad k tomu uvádí, že pojem sdružení soutěžitelů je jak obecně, tak konkrétně v souvislosti se sdružením AUG, vyložen v odst. 51 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Není rozhodující, zda členové poskytují své služby v oblasti grafického designu jako umělci či autoři dle autorského zákona nebo podnikatelé dle živnostenského zákona. Pojem soutěžitel zahrnuje jakékoli subjekty, které se i nepřímo účastní hospodářské soutěže. Z pohledu zákona je rozhodné, že členové AUG působí na trhu, vlastní ekonomickou činností dosahují příjmy (zisk) a vzájemně si konkurují. AUG pak jako sdružení těchto soutěžitelů může svou činností hospodářskou soutěž ovlivňovat.
73. Dle názoru účastníka řízení vyslovila AUG vydáním publikace Autorské honoráře pouze svůj odborný názor bez toho, že by bylo přijímáno nějaké rozhodnutí, proběhlo hlasování či jednání členské schůze, tudíž že takové doporučení samo o sobě není dohodou soutěžitelů a rozhodnutím ve smyslu zákona. Publikace má jen informativní charakter, není pro žádné osoby závazná, konkrétní částky honorářů jsou doporučené. V dokumentu není obsažena žádná sankce za nedodržování uvedených honorářů, proto nemůže jít o rozhodnutí ve smyslu zákona. Konkrétní výše odměny závisí na dohodě autora a zadavatele.
74. Úřad uvádí, že pojem rozhodnutí sdružení soutěžitelů je podrobně vyložen v odstavcích 52, 53, 54 a 55, judikatura pak v odstavcích 57-59. Úřad na tomto místě znovu uvádí, že rozhodnutí sdružení soutěžitelů je soutěžním právem chápáno jako
i neformální projev vůle bez toho, aby bylo přijímáno jakékoli formální rozhodnutí. V řízení bylo prokázáno, že dokument Autorské honoráře byl vytvořen členy AUG
za účasti předsedy, AUG pak vydán a distribuován. Úřad tedy nemá pochyby o tom, že jednání AUG je rozhodnutím sdružení soutěžitelů ve smyslu zákona.

75. AUG ve svém závěrečném vyjádření dovozuje, že autorské odměny nejsou cenami podle zákona o cenách, proto nepodléhají kontrole Úřadu. AUG se zabývá tvůrčí činností, která patří pod režim autorského zákona, a nevyjadřuje se k cenám vycházejícím z živnostenského zákona.
76. S tímto názorem účastníka řízení se Úřad neztotožňuje. V dokumentu Autorské honoráře (části Honorářové tabulky) jsou obsaženy konkrétní finanční částky v Kč nadepsané jako honorář . Ať již tyto částky nazveme cenou, (autorskou) odměnou
či honorářem, jejich podstata je vždy stejná: jde o finanční protiplnění zákazníka
za provedené dílo grafického designu. Z pohledu zákona není rozhodné, zda finanční plnění mezi autorem a klientem je autorskou odměnou ve smyslu autorského zákona
či cenou podle jiných předpisů. Podstatné je, že jde o peněžní úplatu za určité zboží nebo službu. Autorský zákon ani jiný zvláštní zákon nezmocňuje AUG, aby byla cenotvorným orgánem, tj. aby měla oprávnění ke stanovení cen ve svém oboru.
77. Účastník řízení navrhl v průběhu řízení opatření k odstranění závadného stavu (jsou shrnuta v odstavci 33 rozhodnutí). Opatření navržená účastníkem řízení, resp. soutěžiteli, může Úřad přijmout pouze za splnění kumulativních podmínek stanovených zákonem. První z podmínek je iniciativa soutěžitelů. Druhou z podmínek je odpadnutí výhrad, které Úřad k jednání soutěžitele, tj. účastníka daného správního řízení, měl, a které mu sdělil. Jde tedy o taková opatření, jejichž splněním dojde k nápravě stavu, který Úřad na základě svých dosavadních poznatků z šetření považuje za závadný. Třetí podmínkou je pak skutečnost, že toto řešení je dostačující z hlediska ochrany hospodářské soutěže. Poslední podmínka bude naplněna pouze v případech, kdy zakázaná dohoda nebyla dosud plněna, neměla a ani nemohla mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. Naopak podmínky přijetí navrhovaných opatření nejsou splněny, pokud navrhovaná opatření nejsou dostatečná pro ochranu hospodářské soutěže nebo se jejich splněním neodstraní závadný stav anebo byla-li dohoda, ohledně níž je řízení vedeno, již plněna a mohla-li mít alespoň potenciálně za následek podstatné narušení soutěže. V těchto případech Úřad navrhovaná opatření přijmout nemůže a pokračuje v řízení. Pojem podstatného narušení hospodářské soutěže zákon blíže nespecifikuje, jeho naplnění však může vyplynout jak z vlastního obsahu dohody (např. hard-core kartely), tak např. z tržní síly soutěžitelů, kteří jsou účastníky dohody, délky trvání protiprávního jednání
a dalších.
78. Skutečnost, ve kterém konkrétním případě lze navržená opatření přijmout a kdy nikoli, vyplývá z Oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o alternativním řešení některých soutěžních problému (dále též Oznámení Úřadu ), jež Úřad vydal a zveřejnil na svých internetových stránkách. [12] Podle Oznámení Úřadu nemůže být rozhodnutí o závazcích (přijetí navržených opatření) vydáno, pokud jednání, které Úřad pokládá na základě dosud provedených důkazů za závadné, již bylo realizováno a mělo (nebo mohlo mít) za následek podstatné narušení hospodářské soutěže (§ 7 odst. 4 zákona). Rozhodnutí o závazcích nemůže být přijato, pokud se jedná o velmi závažný delikt. Za ten je podle čl. 14 Oznámení Úřadu považována i horizontální dohoda o cenách, a to i v podobě zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů. Institut opatření podle § 7 odst. 2 a násl. zákona je určen pro méně závažné formy protisoutěžního jednání, u nichž se dosud podstatným způsobem neprojevily negativní dopady na hospodářskou soutěž a ohledně níž lze sjednat nápravu. Do této kategorie jednání však v žádném ohledu nelze řadit cenové horizontální dohody.
79. Úřad tedy nemá za splněnu tu podmínku, že dohoda, ohledně níž je řízení vedeno, nebyla plněna a nemohla mít alespoň potenciálně za následek podstatné narušení soutěže. Předmětné rozhodnutí sdružení soutěžitelů mající podobu tvrdého kartelu (cenová dohoda) bylo realizováno, tj. bylo sdružením vydáno a zveřejněno, byli s ním seznámeni jeho adresáti (členové sdružení) a rovněž další soutěžitelé působící v horizontální úrovni na trhu, přičemž toto rozhodnutí mohlo prokazatelně vést k narušení hospodářské soutěže v oblasti ceny v celé šíři relevantního trhu, jak je výše uvedeno.
80. Opatření, která v průběhu řízení navrhoval účastník řízení k odstranění závadného stavu, vzal Úřad v úvahu jako aktivní spolupráci a přihlédl k nim při konstatování doby ukončení protisoutěžního jednání a rovněž při kalkulaci pokuty.
VI.4. Vliv na obchod mezi členskými státy
81. Úřad se dále zabýval tím, zda na jednání účastníka řízení posuzované v tomto správním řízení a uskutečněné po 1. 5. 2005 nelze aplikovat čl. 81 Smlouvy ES. Podle čl. 3 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002, o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy ES, jsou národní soutěžní úřady povinny použít čl. 81 Smlouvy ES jen na dohody, které mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Skutečnost, zda posuzované dohody (rozhodnutí sdružení soutěžitelů) mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy, Úřad hodnotil podle Oznámení Komise-Pravidla pro pojem dopadu na obchod obsažený v čl. 81 a 82 Smlouvy ES (OJ 2004/C 101/07). Podle čl. 52 těchto pravidel dohody nejsou schopné znatelně ovlivnit obchod mezi členskými státy, pokud jsou splněny následující kumulativní podmínky: a) souhrnný tržní podíl stran na žádném relevantním trhu v rámci Společenství, který je ovlivněn dohodou, nepřekročí 5 %,
a b) v případě horizontálních dohod souhrnný roční obrat dotčených soutěžitelů v rámci Společenství, který se týká výrobků pokrytých dohodou, nepřesahuje
40 milionů EUR. V posuzovaném případě není naplněno ani jedno z obou kvantitativních kritérií pro posouzení dopadu na obchod mezi členskými státy (obraty a podíl na trhu viz odstavec 42). Úřad proto uzavírá, že rozhodnutí AUG nemohlo mít podstatný vliv na obchod mezi členskými státy, a to z důvodu nenaplnění kvantitativních kritérií obratu a tržního podílu. Vzhledem k tomu, že dohoda se netýká dovozů, vývozů či rozdělení trhu a nepokrývá více členských států a poskytované služby zahrnuté v dohodě nejsou snadno obchodovatelné přes hranice (jsou zpravidla vázány mj. na český jazyk), není naplněno ani kvalitativní kritérium ovlivnění obchodu mezi členskými státy. Z důvodu absence komunitárního prvku proto Úřad neaplikoval na jednání účastníka řízení čl. 81 Smlouvy ES.

VI.5. Závěr Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
82. Na účastníka řízení plně dopadá osobní působnost dle § 2 zákona. Přípravu, projednání a schválení dokumentu Autorské honoráře uskutečnili členové AUG
pod vedením svého předsedy, vydání a distribuce byla zajištěna AUG. Dokument Autorské honoráře vyjadřoval vůli sdružení, aby jeho členové, potažmo nečlenové, určitým způsobem jednali-stanovovali ceny za své služby. AUG tímto způsobem vyvinula snahu o unifikaci budoucího soutěžního chování svých členů na trhu, přestože metodika i samotné autorské honoráře měly mít pouze doporučující charakter. Posuzovaná dohoda ve formě rozhodnutí AUG tak naplňuje formální stránku zakázaných dohod o určení ceny. Pokud jde o materiální stránku správního deliktu, nezbytným znakem je narušení hospodářské soutěže ať už faktické
či potenciální (tj. není nutné, aby dohoda soutěž skutečně narušila, postačuje, pokud dohoda k takovému následku může vést). Dohody o určení ceny již ze své podstaty vždy představují přinejmenším potenciální narušení soutěže. V daném případě není pochyb o tom, že se jednalo o cenovou dohodu, jejímž následkem mohlo být podstatné narušení hospodářské soutěže. Úřad uzavírá, že přijetím a vydáním dokumentu Autorské honoráře (resp. určitých částí) jsou naplněny všechny znaky zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 1 zákona po formální i materiální stránce.
VII. Odůvodnění výše pokuty

VII.1. Subjektivní stránka deliktu

83. Ačkoliv je odpovědnost za protisoutěžní jednání spočívající v uzavření zakázané dohody narušující soutěž odpovědností objektivní, konstrukce zákona předpokládá možnost uložení pokuty či opatření k nápravě za protisoutěžní delikt pouze tehdy, jestliže k porušení zákona dochází zaviněně, resp. slovy zákona úmyslně nebo z nedbalosti (§ 22 odst. 2 zákona). Zákon tak ukládá soutěžnímu úřadu, aby u všech soutěžitelů, tj. jak u fyzických tak u právnických osob, které hodlá za porušení hmotněprávních ustanovení zákona sankcionovat, zkoumal zavinění. Úřad ve svých rozhodnutích složku zavinění zkoumá pravidelně i u soutěžitelů-právnických osob; tento postup nebyl správními soudy nikdy zpochybněn. Zkoumání subjektivní stránky jednání účastníka řízení považuje tedy Úřad za nezbytnou součást úvah o samotné možnosti uložit pokutu; forma zavinění je pak i podle judikatury správních soudů relevantní z hlediska rozhodování o výši ukládané sankce. [13]
84. Zaviněním se rozumí psychický vztah toho, kdo se určitým způsobem chová, k výsledku jeho chování. I v soutěžním právu je třeba rozlišovat dvě základní formy zavinění: úmysl ( dolus ) a nedbalost ( culpa ). Při zkoumání formy subjektivní stránky správního deliktu, tj. zavinění, je nutno vycházet ze vztahu intelektuální a volní složky k objektu deliktu, jímž je právem chráněný zájem (tj. účinná hospodářská soutěž), proti němuž jednání směřuje. V případě vědomé nedbalosti i nepřímého úmyslu jednající ví, že škodlivý následek může způsobit. Zatímco u vědomé nedbalosti jednající nechce způsobit škodlivý následek, resp. bez přiměřených důvodů spoléhá, že jej nezpůsobí, v případě úmyslu nepřímého je subjekt srozuměn s tím, že škodlivý následek může způsobit. Pokud jde o úmysl přímý, vychází se z toho, že jednající nejenže věděl, ale také chtěl porušit či ohrozit zájem chráněný zákonem. Není rozhodné, zda účastník řízení věděl, že porušuje konkrétní zákonné ustanovení či zda si byl možnosti jeho porušení vědom.
85. Při posuzování formy zavinění Úřad též přihlédl k judikatuře evropských soudů,
z níž vyplývá, že pro konstataci úmyslného porušení soutěžního práva není nezbytné, aby si soutěžitel byl vědom toho, že porušuje zákaz stanovený soutěžními pravidly Smlouvy ES; je dostačující, aby si nemohl být nevědomý toho, že napadené jednání mělo za cíl nebo mohlo mít za následek narušení hospodářské soutěže na společném trhu. [14]
86. AUG si musela být vědoma toho, že dokument Autorské honoráře, resp. jeho výše uvedené části, je způsobilý ovlivnit cenovou úroveň a narušit účinnou hospodářskou soutěž. Stejně tak si účastník řízení musel být vědom toho, že rozhodnutí sdružení soutěžitelů v oblasti cen soutěž naruší, a byl s tím srozuměn. Účastník řízení chtěl unifikovat chování svých členů v jejich cenové politice (účtování odměn v určité stanovené minimální výši za provedené výkony). Z výše uvedených důvodů má Úřad za to, že jednání účastníka řízení mělo charakter úmyslného porušení zákona.
87. Podle § 22 odst. 2 zákona může Úřad soutěžitelům uložit pokutu do výše 10 milionů Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období, jestliže úmyslně nebo z nedbalosti porušili zákazy stanovené v § 3 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 18 odst. 1 zákona nebo neplní závazky uznané podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 zákona. Při rozhodování o výši pokuty přihlédne Úřad zejména k závažnosti, případnému opakování a délce trvání porušování zákona.
88. Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Dle judikatury českých soudů [15] konkrétní forma postihu a jeho výše musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností, jaké svědčí účastníku řízení. Zároveň musí být postih dostatečně znatelný v materiální sféře soutěžitele, aby v něm byla dostatečně obsažena jeho represivní funkce, aniž by však byl pro něj likvidační. Uložená pokuta by měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.
89. Při stanovení konkrétní výše pokuty se předně musí vyjít ze zákonných (zákonem předepsaných) kritérií, která tato pokuta má v sobě odrážet, a to ze závažnosti deliktu, délky jeho trvání a případného opakování protisoutěžního jednání účastníka správního řízení. Dále pak Úřad v konkrétní výši pokuty zohlední další jím zjištěná specifika případu, která jsou vzhledem ke svému charakteru pro stanovení pokuty relevantní. [16]
90. Úřad za účelem zvýšení předvídatelnosti a transparentnosti svého rozhodování při ukládání pokut za porušení hmotněprávních povinností stanovených zákonem, resp. při kalkulaci konkrétní výše pokuty dle § 22 odst. 2 zákona, vypracoval a na svých internetových stránkách zveřejnil tzv. Zásady postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při stanovování výše pokut podle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění (dále též Zásady ). V případě stanovení pokuty pro účastníka řízení AUG však Úřad nemohl podle Zásad postupovat: jak vyplývá z bodu 14 tohoto dokumentu, Zásady nebudou ze strany Úřadu aplikovány v nestandardních případech, kdy je možné specifika případu a míru odlišnosti stručně a jasně definovat a kde takový odlišný postup vyžadují principy přiměřenosti a spravedlnosti. Charakter činnosti účastníka řízení v podstatě znemožňuje aplikaci Zásad v části týkající se stanovení základní částky pokuty, neboť ta má být stanovena na základě obratu dosaženého účastníkem řízení z prodeje zboží či služeb, jichž se narušení soutěže přímo nebo nepřímo dotýká (hodnota prodejů).
91. AUG je občanským sdružením, jehož posláním je dle Stanov vytvářet podmínky
pro svobodnou tvorbu svých členů a chránit jejich tvůrčí zájmy. AUG nevyvíjí žádnou vlastní podnikatelskou činnost. [ ]. Nelze proto stanovit obrat z prodeje zboží či služeb (hodnotu prodejů), od které se odvíjí základní částka pokuty ve smyslu Zásad. Úřad tedy výši pokuty stanovil na základě obecných zásad stanovených v zákoně s využitím principů rozvedených v Zásadách tam,
kde to bylo možné.
92. Horní hranice pokuty, kterou lze na základě zákona uložit, je stanovena alternativně, tedy za horní hranici je považována ta z použitelných hranic (10 milionů Kč či 10 % z čistého obratu), která je pro příslušného soutěžitele nepříznivější. Hranice stanovená pevnou částkou se uplatní zejména u soutěžitelů, kteří nejsou založeni za účelem podnikatelské činnosti a žádného obratu tudíž nedosahují. [17] Úřad tedy v daném případě s ohledem na nepodnikatelský charakter AUG za horní hranici pokuty považoval částku 10 milionů Kč.
93. Pro účely stanovení pokuty Úřad zohlednil hospodaření AUG v roce 2008. [ ].
94. Úřad má rovněž k dispozici informace o výši příjmů a výdajů AUG za rok 2007. [ ].
95. Základním východiskem pro stanovení výše pokuty, resp. posouzení přiměřenosti výše pokuty, je skutečnost, že sankce by měla zejména odpovídat povaze a závažnosti správního deliktu, za nějž je ukládána. Při určení konkrétní výše pokuty, je třeba zohlednit jak typovou, tak konkrétní závažnost jednání, jež je předmětem správního řízení.
96. V tomto rozhodnutí je deklarováno porušení § 3 odst. 1 zákona, neboť účastník řízení přijal zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve formě přímého určení ceny, které mohlo vést k narušení hospodářské soutěže na trhu grafického designu. Toto jednání považuje Úřad v souladu se svou ustálenou rozhodovací praxí a Zásadami [18] typově
za velmi závažné porušení zákona, ze něž jsou ukládány nejvyšší pokuty.
97. V tomto správním řízení nebyl prokázán faktický dopad zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů na hospodářskou soutěž. Bylo shledáno, že jednání AUG představovalo i tak značně nebezpečné potenciální narušení soutěže, jež mohlo mít z hlediska geografického dopad na území celé České republiky.
98. K délce trvání porušování zákona účastníkem řízení Úřad uvádí, že za počátek protisoutěžního jednání považuje 1. leden 2002 (důvody viz výše v odstavci 60),
za ukončení pak 8. duben 2008, kdy AUG oznámila Úřadu, že zastavila distribuci publikace Autorské honoráře a zbývající výtisky skartovala. Délka trvání porušování zákona pro účely stanovení pokuty tak činí více než 6 let. Jde o dlouhodobé porušování zákona.
99. Úřad dále posuzoval, zda jsou dány přitěžující či polehčující okolnosti, které jsou důvodem ke zvýšení či snížení pokuty. Za přitěžující okolnost je možno považovat skutečnost, že se účastník řízení dopustil úmyslného porušení zákona; za polehčující okolnosti, že AUG velmi brzy po zahájení řízení ukončila protisoutěžní jednání
a s Úřadem při objasňování deliktu spolupracovala.
100. Úřad též přihlédl ke skutečnosti, že účastníku řízení nebylo v minulosti vytýkáno protisoutěžní jednání, tudíž se porušení zákona nedopustil opakovaně.
101. Po zohlednění všech shora uvedených zákonných předpokladů a zásad pro stanovení výše pokuty stanovil Úřad výslednou pokutu na 60.000,-Kč.
102. Tato pokuta je ukládána v rozmezí stanoveném zákonem, resp. byla uložena blíže dolní hranici zákonného rozpětí. Nejedná se o pokutu zjevně likvidační. [19] [ ].
103. Evropská komise na rozdíl od Úřadu zohledňuje ve výši pokuty ukládané sdružením podniků souhrnný obrat členů sdružení. [20] [ ]. Podle pokynů Evropské komise (viz odkaz 20 dole) podíl tržeb, k němuž se bude přihlížet při stanovení základní výše pokuty, se obvykle bude nacházet na stupnici do 30 %; podíl tržeb, k němuž se přihlíží např. u horizontálních dohod o stanovení cen, se bude většinou nacházet v horní části stupnice. Částka určená podle hodnoty tržeb
se vynásobí počtem let, během nichž se daný podnik na protiprávním jednání podílel. Základní výše pokuty se dále upravuje podle stanovených kritérií. Z tohoto pohledu
je pokuta uložená Úřadem účastníku řízení AUG podle § 22 odst. 2 zákona (a Zásad v přiměřené míře) velmi nízká.
104. Pokuta ukládaná sdružení soutěžitelů musí být uložena v takové výši, aby plnila svoji represivní i preventivní funkci. Úřad stanovil výši pokuty tak, aby byla dostatečně citelná pro účastníka řízení, na druhé straně aby nepředstavovala hrozbu pro jeho další existenci. V této souvislosti Úřad doplňuje, že uloženou pokutu lze pokrýt z členských příspěvků za jeden rok, příp. i jednorázovým členským poplatkem ve výši cca jednoho tisíce korun. Uložení nižší pokuty by nebylo vzhledem k okolnostem případu reálně schopno plnit základní funkci správní sankce, kterou je prevence a represe. Pokuta nižší než uložená by byla sankcí spíše symbolickou, pro jejíž uložení nejsou splněny podmínky (viz bod 38 Zásad).
VIII. Opatření k nápravě
105. Podle § 23 odst. 1 zákona zjistí-li Úřad porušení zákazů nebo nesplnění povinností v případech uvedených v § 22 odst. 2, může ve lhůtě podle § 22 odst. 5 rozhodnout podle povahy věci o uložení opatření k nápravě a stanovit pro jeho splnění přiměřenou lhůtu. Opatření k nápravě nemá sankční povahu, nýbrž sleduje odstranění nepříznivých důsledků protisoutěžního jednání. Podle § 23 odst. 2 zákona opatření k nápravě nesmí být svým obsahem a rozsahem ukládáno nad rámec účelu tohoto zákona.
106. Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření ve výrokové části IV rozhodnutí spočívající v informování všech členů AUG o zákazu a neplatnosti rozhodnutí sdružení soutěžitelů popsaného ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí. Úřad má za to, že vyrozumění členů AUG o rozhodnutí Úřadu přispěje k vyššímu právnímu povědomí členů AUG o principech ochrany hospodářské soutěže a povede
k odstranění možných deformací soutěžních podmínek vyvolaných účastníkem řízení. Volba způsobu splnění tohoto opatření je ponechána na účastníku řízení. Vzhledem k tomu, že AUG dobrovolně již před vydáním rozhodnutí Úřadu provedla stažení dokumentu Autorské honoráře z oběhu a jejich skartaci a odstranila odkaz na tento dokument i ze svých internetových stránek, nebylo třeba jí ukládat opatření k nápravě v tomto smyslu. V souladu s § 23 odst. 2 zákona uložené nápravné opatření sleduje účel zákona, kterým je ochrana hospodářské soutěže, a ve vztahu k tomuto účelu
je proporcionální. Uložené nápravné opatření je pro účastníka řízení bez obtíží splnitelné a nezatěžuje ho nad rámec jeho běžné činnosti.
IX. Náklady řízení
107. Podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, uloží správní orgán účastníku řízení povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou, pokud vyvolal řízení porušením své právní povinnosti. Výši paušální částky stanoví § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení.
Dle tohoto ustanovení činí paušální částka nákladů 1 000,-Kč, přičemž ve zvláště složitých případech, nebo pokud byl přibrán znalec z jiného oboru než psychiatrie, zvyšuje se o 1 500,-Kč. V případě, že byl přibrán znalec z oboru psychiatrie, zvyšuje se paušální částka o 2 500,-Kč a pokud bylo přibráno více znalců, částky za znalce
se sčítají. Maximální výše paušální částky nákladů řízení je 6 000,-Kč.
108. Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení jednáním, jež v rámci správního řízení posuzoval, porušil § 3 odst. 1 zákona ve formě zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů, je splněna podmínka daná v § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, jsou tedy splněny zákonné předpoklady pro uložení náhrady nákladů správního řízení účastníkovi řízení. Výši paušální částky stanovil Úřad dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, na 2 500,-Kč, neboť s ohledem
na délku řízení a rozsah prováděného dokazovaní má Úřad za to, že se jednalo
o zvláště složitý případ, tudíž základní paušální částku 1 000,-Kč navýšil
o 1 500,-Kč.
Poučení o opravném prostředku
Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 ve spojení s § 81 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Robert Neruda, Ph.D.
místopředseda
pověřený řízením Sekce hospodářské soutěže
Rozhodnutí obdrží:
JUDr. Antonín Janák, advokát
Haštalská 27
110 00 Praha 1
Asociace užité grafiky a grafického designu
Masarykovo nábř. 250
110 00 Praha 1

[1] Komplexní služby zahrnující rovněž práce designérské a typografické jsou obsaženy v portfoliu řady reklamních a mediálních agentur, zpravidla jako součást výroby reklamních produktů, mediálního plánování apod. Na samostatné poskytování designérských a typografických služeb jsou v tuzemsku orientováni převážně menší soutěžitelé.
[2] Srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 19/2006-55 ze dne 9. 1. 2007 ve věci Komora veterinárních lékařů ČR .
[3] V praxi tedy nemusí být požadované/doporučované chování členy sdružení dodržováno.
[4] Rozsudek Evropského soudního dvora C-45/85 [1987] ECR-405 ve věci Verband der Sachversicherer .
[5] Zákon o ochraně hospodářské soutěže nevyžaduje, aby zakázaná dohoda k narušení hospodářské soutěže skutečně vedla (aby následek fakticky již nastal), postačí, že k narušení mohla vést. Tato skutečnost byla opakovaně potvrzena judikaturou českých soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 19/2006 ze dne 9. 1. 2007 ve věci Komora veterinárních lékařů ČR ; rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 31 Ca 64/2004 ze dne 31. 5. 2006 ve věci ČEZ ,potvrzený rozsudkem NSS č.j. 2 Afs 17/2007 ).
[6] Tento výklad je vlastní i rozhodovací praxi Vrchního soudu (viz rozhodnutí VS č.j. 2A 5/1996 ze dne 12. 9. 1996 ve věci Česká komora architektů ).
[7] Rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 29/2005 ze dne 16. 5. 2006 ve věci České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
[8] Srov. např. rozhodnutí EK 96/438, publikováno v Úředním věstníku L 181/28 [1996] ve věci Fenex , nebo rozsudek Soudu první instance C 209/78 [1978] ECR-2111 ve věci Van Landewycke , dle kterých i nezávazné cenové doporučení může mít citelný dopad na cenovou soutěž.
[9] Srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 102/2004 ze dne 31. 5. 2005 ve věci Komora veterinárních lékařů , kde soud judikoval, že v každém doporučení sdružení soutěžitelů je obsažen prvek horizontální spolupráce, neboť ten je vlastní jakékoli spolupráci soutěžitelů, kteří se předem sdružili a nelze jej proto přehlížet.
[10] Srov. rozsudek VS v Olomouci sp. zn. 2 A 5/96 ze dne 12. 9. 1996 ve věci Česká komora architektů .
[11] Protisoutěžní účinky zveřejněných honorářů se zvyšují tím, že i soutěžitelé stojící mimo sdružení AUG se s nimi mohou seznámit a přizpůsobit tak své chování v soutěži.
[12] Srov. http://www.compet.cz/hospodarska-soutez/kartely-a-dominance/pravidla-pro-alternativni-reseni souteznich-problemu/.
[13] Srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 133/2005 ze dne 30. 11. 2006 ve věci SAZKA , potvrzený rozsudkem NSS č.j. 7 Afs 40/2007.
[14] Srov. např. rozsudek Soudu prvního stupně T-65/89 BPB Industries and British Gypsum v. Komise , [1993] ECR II-389.
[15] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 27/2006 ze dne 6. 4. 2007 ve věci ČSAD Liberec.
[16] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 20/2006 ze dne 29. 5. 2007 ve věci Telefónica O2.
[17] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 64/2004 ze dne 31. 5. 2006 ve věci ČEZ.
[18] Srov. bod 22 Zásad-do kategorie velmi závažných deliktů spadají mj. zejména horizontální dohody o cenách.
[19] Srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 133/2005 ze dne 30. 11. 2006 ve věci SAZKA .
[20] Dle Nařízení rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy platí, že pokud protiprávní jednání sdružení souvisí s činností jeho členů, nesmí pokuta přesáhnout 10 % součtu celkového obratu všech členů aktivních na trhu dotčeném protiprávním jednáním sdružení. Pokud je uložena pokuta sdružení podniků při zohlednění obratu jeho členů a sdružení samo není platby schopné, je sdružení povinno požadovat příspěvky na pokrytí pokuty od svých členů (viz Článek 23, bod 2 a 4). Viz rovněž bod 14 Pokynů pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) Nařízení č. 1/2003 (2006/C 210/02).