UOHS S065/1999
Rozhodnutí: VO4/S065/99 Instance I.
Věc Žádost o povolení výjimky ve smyslu § 5 odst. 2 zákona č. 63/1991 Sb.,
Účastníci Družstvo ŠIPKA
Typ správního řízení Individuální výjimka
Typ rozhodnutí individuální výjimka nepovolena
Rok 1999
Datum nabytí právní moci 28. 10. 1999
Dokumenty dokument ke stažení 157 KB



Č.j.:
S 65/99-240
V Brně dne
6. 10. 1999




Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodl ve správním řízení zahájeném dne 18. 6. 1999 podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve spojení s § 12 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. na návrh účastníka řízení, kterým je:
Družstvo ŠIPKA, se sídlem Havířov-Město, Česká 2, PSČ 736 01, IČ 25 81 63 14, zastoupené ing. Josefem Chorým, předsedou představenstva, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 11. 6. 1999 JUDr. Marcelou Žoričovou, advokátkou, AK Na Fojtství 8, 736 01 Havířov-Město
ve věci povolení výjimky z neplatnosti podle § 5 zákona č. 63/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů
t a k t o :
Podle ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. se nepovoluje výjimka pro dohody narušující hospodářskou soutěž o přímém určení ceny ve smyslu § 3 odst. 1 téhož zákona, jež jsou obsaženy v čl. 7 písm. C) Stanov Družstva Šipka přijatých dne 28. 1. 1999, a které spočívají v povinnosti členů:
dodržovat maximální rabat stanovený družstvem u vytypovaných komodit (bod 4),
respektovat prodejní ceny u plakátových a reklamních akcí stanovených družstvem (bod 6).
Podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 63/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů se účastníkovi řízení ukládá, aby o rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, specifikované ve výrokové části 1, informoval své členy, a to do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
O d ů v o d n ě n í :
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") zahájil dne 18. 6. 1999 na návrh Družstva ŠIPKA, se sídlem Havířov-Město, Česká 2, IČ 25 81 63 14 (dále jen "Družstvo Šipka") správní řízení ve věci povolení výjimky podle § 5 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodář­ské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. (dále jen "zákon" nebo "zákon o ochraně hospodářské soutěže"). Družstvo Šipka požádalo o výjimku ze zákazu a neplatnosti podle § 3 zákona pro některé články Stanov Družstva Šipka.
Návrh na zahájení správního řízení doručený Úřadu dne 18. 6. 1999 původně obsahoval obecnou žádost o povolení výjimky pro činnost Družstva Šipka tak, jak vyplývá ze stanov.
Žádost o povolení výjimky byla zdůvodněna takto:
Družstvo Šipka představuje mimořádně vhodný způsob spolupráce drobných a středních českých podnikatelů v rámci sítě, která obstojí v konkurenci nadnárodních řetězců.
Daný systém spolupráce dovoluje zachovat životní styl měst, český potravinářský průmysl a zaměstnanost.
Důvodem pro povolení výjimky je veřejný zájem spočívající ve výhodách družstevního uspořádání spojeného s prosperitou obchodu, výroby zboží. Cílem je podpořit hospodářský a technologický rozvoj podnikání malých a středních firem.
K žádosti byl přiložen kolek na úhradu správního poplatku, plná moc k zastupování, Stanovy Družstva Šipka (nedatované), výpis z obchodního rejstříku a několik článků z tisku pojednávajících o činnosti Družstva Šipka. Závěrem podání účastník řízení navrhl, aby byla Družstvu Šipka udělena výjimka ze zákazu a neplatnosti podle § 5 zákona o ochraně hospodářské soutěže.
Při ústním jednání, které se konalo dne 28. 6. 1999, předal účastník řízení Úřadu další podklady:
Usnesení vlády České republiky ze dne 9. června 1999 č. 564 k návrhu systémového řešení nerovného postavení smluvních stran na trhu, jímž se mj. ukládá ministrům průmyslu a obchodu a pro místní rozvoj vhodnými formami podporovat vytváření různých forem kooperačních sdružení v oblasti malého a středního podnikání, zejména ve sféře maloobchodu, řemesel a služeb, včetně družstevních forem a zajistit informování podnikatelů o možnostech, které jsou v souladu s právním řádem.
Všechna usnesení představenstva Družstva Šipka za r. 1998 a 1999 (dosud), seznam členů a seznam dodavatelů.
Dva vzorové letáky obsahující cenovou nabídku zboží v maloobchodních prodejnách členů družstva (s platností od 7. 5. 1999 do 31. 5. 1999 a od 4. 6. 1999 do 30. 6. 1999).
Podáním ze dne 9. 7. 1999 doplnil účastník řízení návrh na povolení výjimky tak, že žádá o výjimku pro tyto kategorie: dohody o cenách-letákové, systémové ceny, dohody o systému dodavatelů, dohody o sortimentu zboží a služeb, dohody o způsobu prodeje a dohody o určení rabatů pro všechny účastníky-členy Družstva Šipka. Žádost o povolení výjimky byla doplněna mj. o tyto argumenty:
systémové výhody umožňují členům družstva obstát v konkurenčním prostředí,
výhodou pro konečného spotřebitele je nižší koncová cena na pultě,
systém umožní zachování plnohodnotné nabídky v centrálních zónách měst, zachování obslužnosti vesnických sídel a méně významných částí městských sídel,
způsob prodeje prostřednictvím Družstva Šipka bude přínosem i pro méně majetné vrstvy obyvatelstva, starší osoby a lidi upřednostňující přímý kontakt s prodávajícím.
Účastník řízení dále předložil vzor smlouvy o obchodním zastoupení (ve spise listy č. 75-78), jež je uzavírána podle § 652 a násl. obchodního zákoníku mezi dodavatelem do sítě Družstva Šipka a Družstvem Šipka jako obchodním zástupcem, a vzorovou kupní smlouvu (ve spise listy č. 79-82) uzavřenou mezi družstvem Šipka jako prodávajícím a ing. Ludmilou Šerou jako kupující (a členkou družstva).
Podáním ze dne 26. 7.1999 požádalo Družstvo Šipka o přerušení správního řízení čj. S 65/99-240 na dobu 30 dnů. V této době chtěl účastník řízení podle svého vyjádření velmi podrobně a všestranně zdůvodnit původní návrh na povolení výjimky. Dne 6. 8. 1999 vydal Úřad procesní rozhodnutí čj. S 65 A/99-240 o přerušení řízení podle § 29 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb. na dobu 30 dnů.
Dne 8. 9. 1999 bylo Úřadu doručeno následující zdůvodnění návrhu na povolení výjimky (ve spise listy č. 89-95):
Družstvo Šipka zabezpečuje systém, který podporuje regionální zaměstnanost a regionální výrobce. Prostřednictvím vlastní logistické centrály pomáhá řídit objemy výroby svým členům a tím zabraňuje jakékoli výrobě na sklad. Výroby se řídí podle potřeby konečného zákazníka. Družstvo realizuje většinu své produkce ve své síti.
Družstvo patří díky nejlepšímu placení za odebrané zboží v ČR (do 30 dnů) k firmám vyhledávaným a velmi dobře hodnoceným v celé dodavatelské sféře. Jde o vysoce výkonný a úspěšný systém-sdružení malých a středních podnikatelů v oblasti maloobchodních jednotek.
Cílem uskupení je úspěšně produkovat a být oblíbený u zákaznické veřejnosti.
Družstvo Šipka organizuje a řídí tok zboží, služeb, výroby a odbytu. Členům se s českými výrobky daří dosáhnou výrazného podílu na trhu.
Projekt Družstva Šipka přednáší ing. Chorý (pozn.-předseda představenstva a ředitel družstva) spolu s MPO, HK a SOČR v celé ČR jako pilotní projekt síťového uspořádání. MPO bude finančně podporovat vznik dalších sítí (družstev, kooperací).
Zdůvodnění bylo dále podepřeno kopií dokumentu "Stanovisko Svazu obchodu ČR k projektu Družstva ŠIPKA", jež podepsala ing. Helena Pískovská, prezidentka Svazu obchodu ČR (ve spise list č. 95). Ve stanovisku se mj. uvádí, že Svaz obchodu ČR podporuje malé a střední obchodní podnikání. Vítá proto též aktivitu Družstva Šipka, jehož projekt naplňuje jak principy konkurenceschopnosti malých a středních obchodníků, tak konstruktivních a efektivních vztahů mezi obchodem a jeho dodavateli a výrobci v regionech, které ve sféře obchodu i dodavatelů vyúsťují do podmínek prosperity, zaměstnanosti a spokojeného zákazníka.
Dne 20. 9. 1999 proběhlo místní šetření v prodejně začleněné do Družstva Šipka v Bruntále, jejímž provozovatelem je ing. Chorý, předseda představenstva. Zde účastník do protokolu požádal o povolení výjimky na dobu neurčitou, nejméně však na 10 let. V průběhu jednání vyšlo najevo, že Družstvo Šipka přijalo nové stanovy, které Úřadu nebyly poskytnuty. Při jednání nebyly nové stanovy k dispozici. Úřad je obdržel po vyžádání až dne 27. 9. 1999 (ve spise listy 111-134). Podle čl. 50 a 51 byly tyto stanovy přijaty na členské schůzi Družstva Šipka 28. 1. 1999 a nabyly účinnosti dnem přijetí. Stanovy přijaté členskou schůzí dne 14. 5. 1998 byly zrušeny. Stanovy přijaté členskou schůzí dne 28. 1. 1999 a doručené Úřadu dne 27. 9. 1999 považuje Úřad za konečný návrh dohody, pro který účastník řízení žádá o povolení výjimky.
Zjištěné skutečnosti
Družstvo Šipka bylo zapsáno do obchodního rejstříku dne 10. července 1998. Předmětem jeho podnikání je koupě zboží za účelem dalšího prodeje, zprostředkovatelská a obstaravatelská činnost, pronájem průmyslového zboží, hostinská činnost a kopírovací práce. Družstvo má v současné době 130 členů-právnických i fyzických osob, převážně ze severní Moravy. Členy družstva jsou jak provozovatelé maloobchodních prodejen, tak i výrobci (především potravinářského sortimentu).
Podle preambule stanov bylo Družstvo Šipka založeno za účelem podnikání, zejména společného nákupu zboží od výrobců a dodavatelů ve velkých objemech za nejvýhodnější ceny a jeho prodej členům. Družstvo prosazuje společnou obchodní politiku členů. Družstevníci využívají výhod ze společného nákupu, prodeje, marketingu a reklamy.
Článek 7 stanov obsahuje povinnosti členů k družstvu. Podle písm. A) bodu 1 má člen družstva povinnost umožnit orgánům družstva přístup do každé provozovny zařazené do struktury družstva za účelem kontroly dodržování stanov a poskytnout jim požadované informace a podklady. Podle bodu 3 člen družstva nesmí vstoupit za trvání členství bez souhlasu členské schůze do jiné prodejní struktury (družstva, aliance) se stejným předmětem podnikání nebo poslání.
V článku 7 bodu B) pod písm. a) je zakotvena povinnost člena dodržovat stanovy a plnit usnesení orgánů družstva.
Podle článku 7 písm. C) je člen družstva dále povinen:
odebírat zboží od družstvem určených výrobců nebo dodavatelů komodit (bod 3),
dodržovat maximální rabat stanovený družstvem u vytypovaných komodit (bod 4),
respektovat prodejní ceny u plakátových a reklamních akcí stanovených družstvem (bod 6),
respektovat rozhodnutí představenstva ukládající členovi družstva, jaký sortiment zboží a od kterých výrobců a dodavatelů bude ve své provozovně prodávat (bod 7).
Článek 29 stanov pod bodem 12 uvádí seznam činností, jež zabezpečuje představenstvo. Představenstvo mj.:
stanoví komoditu, kterou jsou členové družstva povinni nakupovat u smluvních partnerů družstva (písm. ch),
stanoví cenové a dodavatelské podmínky komodit (písm. i),
určuje dodavatele a výrobce, od nichž nesmí členové družstva nakupovat zboží (písm. j).
Stanovy dále obsahují ustanovení o členství v družstvu, orgánech družstva, hospodaření družstva a o zrušení a likvidaci družstva. Tyto stanovy byly přijaty na členské schůzi Družstva Šipka 28. 1. 1999 a nabyly účinnosti dnem přijetí, tj. 28. 1. 1999.
Články z tisku, které účastník řízení založil do spisu (listy č. 24-33) informují o založení a o činnosti Družstva Šipka. Společným mottem článků je kladné hodnocení družstva, jež je podle autorů protiváhou zahraničním obchodním řetězcům. Šipka nákupem ve velkém dosahuje nižších nákupních cen a dosahuje podobných prodejních cen jako v supermarketech. Členem se může stát jen obchodník s dobrou platební morálkou. Do sítě patří 160 prodejen, jejichž obrat činí asi 200 milionů korun měsíčně. Členové družstva Šipka platí dodavatelům do 30 dnů.
Při ústním jednání dne 28. 6. 1999 popsal do protokolu (listy č. 41-43) zástupce účastníka řízení činnost Družstva Šipka takto: Základní smlouvy s dodavateli, kterých je asi 100, uzavírá Družstvo Šipka, ostatní smlouvy si uzavírá přímo člen. Dodavatelé fakturují přímé dodávky družstvu, družstvo pak zboží dodává svým členům a fakturuje jim je. V jiných případech družstvo pouze zprostředkovává nákup zboží na základě smlouvy o obchodním zastoupení uzavírané s dodavateli. Dodavatel pak fakturuje přímo členu družstva. Družstvo Šipka garantuje platební morálku svých členů. Kdyby člen fakturu nezaplatil, uhradí ji družstvo. Šipka žádné sklady nemá, zboží je dodáváno od dodavatelů přímo členům. Tato logistika snížila náklady na distribuci o 7-12 %. Šipka se svými členy nesjednává kupní smlouvy, prodej zboží se uskutečňuje na základě stanov (pozn. Úřadu-v dalším průběhu řízení však byla vzorová uzavřená kupní smlouva se členem předložena, což dokládá, že Družstvo Šipka prodává svým jménem část zboží svým členům). V celé Šipce platí 21 denní platební kalendář, tj. dodavatel dostane zaplaceno ve 30 dnech.
Účastník řízení zaslal tiskopis smlouvy o obchodním zastoupení a vzorovou kupní smlouvu. Smlouva o obchodním zastoupení je uzavírána mezi dodavatelem a Družstvem Šipka jako obchodním zástupcem (ve spise listy č. 75-78). Jde o běžnou obchodní smlouvou podle § 652 a následujících obchodního zákoníku. Smlouva obsahuje i ustanovení o výhradním zastoupení pro síť Družstva Šipka. Vzorová kupní smlouva (ve spise listy 79-82) je uzavřena mezi Družstvem Šipka jako prodávajícím a ing. Ludmilou Šerou (členkou družstva) jako stranou kupující. Předmětem smlouvy jsou dodávky potravinářského a nepotravinářského sortimentu na základě objednávek kupujícího a za ceny stanovené ceníkem prodávajícího. Splatnost faktur činí 30 dnů. Jde o běžnou kupní smlouvu, jež neobsahuje žádná ustanovení narušující hospodářskou soutěž.
Členové jsou o rozhodnutích představenstva informováni prostřednictvím počítačové sítě, na kterou jsou napojeni. Členům, kteří počítač nemají, jsou informace zasílány faxem.
K letákovým akcím (pozn. Úřadu-letáková akce je prodejní akcí probíhající u členů družstva v určitém časově vymezeném období, jejímž cílem je prodej určitého sortimentu zboží denní potřeby za nižší ceny, než při obvyklém prodeji) zástupce účastníka řízení uvedl, že ceny v letáku jsou maximální a jako maximální jsou pro členy závazné. Člen může dané zboží prodávat levněji. Nad maximální cenu prodávat nemá, jinak by musel ze Šipky vystoupit. Takové případy se staly. Ceny zboží v akci sleduje v prodejnách členů pracovník družstva. Ceny pro letákové akce stanovuje představenstvo. Členové dostávají informaci o zboží zařazeném do letáku a o jeho ceně ve 14 denním předstihu prostřednictvím počítačové sítě. Na letáku je 70 komodit, leták je vydáván 12x do roka. Maximální rabat se může týkat i jiného zboží, než je zboží v letáku, pokud tak rozhodne představenstvo, což se však zatím nestalo.
Dva vzorové letáky, předložené jako vzor účastníkem řízení, obsahují nabídku zboží na měsíce květen a červen 1999. Mimo zobrazeného zboží a jeho akčních cen je v letáku uveden i seznam prodejen Družstva Šipka, kde lze uvedené zboží zakoupit. Leták dále obsahuje upozornění, že ceny jsou smluvní a jsou maximální, a poznámku "změna cen vyhrazena".
Podle stanov jsou ceny zboží zařazeného do letákových akcí pevně stanovené, podle vyjádření zástupce družstva i textu na letáku by mělo jít o ceny maximální. Zákon o ochraně hospodářské soutěže mezi oběma druhy cen nerozlišuje.
Z usnesení představenstva Družstva Šipka přijatých v letech 1998 a 1999 (dosud) (ve spise listy 46-63) jsou pro toto správní řízení relevantní:
Usnesení představenstva Družstva Šipka z 10. 12. 1998, jímž se ukládá ing. Chorému zakomponovat do stanov úkol, že člen Družstva Šipka odebírá zboží z ceníku družstva Šipka. Pokud dané zboží nebo jeho náhrada v ceníku není, může člen odebírat podle svého uvážení po dobu, než družstvo zboží zajistí.
Usnesení představenstva Družstva Šipka ze dne 26. 11. 1998, jež pověřuje ing. Chorého, aby zabezpečil plnění článku 6 stanov (jde o původní stanovy-práva a povinnosti členů k družstvu) a dodržování zásady o uvolňování členů, kteří neplní stanovy a ustanovení smluv. Vymezení relevantního trhu
Úřad pro účely tohoto řízení vymezil relevantní trh, což je místo, kde se střetává nabídka s poptávkou. Trh se vymezuje věcně (výrobkově), časově a geograficky. Po stránce věcné (výrobkové) jde o trh prodeje zboží denní potřeby v maloobchodních prodejnách. Z hlediska časového jde o trh trvalý a z hlediska geografického o místní trh na tom území, na němž působí Družstvo Šipka, resp. jeho členové. Jde o část severní Moravy. Na tomto území se nacházejí stovky dalších maloobchodních prodejen různých typů-velké supermarkety a hypermarkety, tradiční samoobsluhy, prodejny obchodních řetězců i menší a specializované obchody. Podle odhadu zástupce družstva podíl Družstva Šipka na trhu maloobchodního prodeje potravin je v současné době do 1 %, počítá se s nárůstem podílu max. do 5 %. Maloobchodní obrat v celé České republice za prodej potravinářského zboží (včetně alkoholu a cigaret) v roce 1998 činil podle vyjádření zástupce družstva asi 274 miliard Kč, podle odhadu Úřadu je celkový obrat ještě vyšší. Přesný údaj není k dispozici, neboť ČSÚ daný ukazatel nesleduje. Celkový obrat na místním trhu severní Moravy podle odhadu Úřadu činí zhruba 1/5 (podle počtu obyvatel severní Moravy vzhledem k celé ČR). Družstvo Šipka nepůsobí na trhu celý kalendářní rok, takže není k dispozici jeho obrat za rok 1998. Úřad proto použil odhadu předpokládaného obratu za rok 1999: obrat všech členů Družstva Šipka za 1. pololetí 1999 činil 1,5 miliardy Kč, lze předpokládat, že do konce roku se tento obrat zdvojnásobí na 3 miliardy Kč. Za těchto předpokladů a při podobném maloobchodním obratu za zboží denní potřeby jako v roce 1998 by pravděpodobný podíl členů Družstva Šipka na celkovém obratu na místním trhu byl asi 5 %.
Podobně vymezil Úřad trh po stránce věcné i geografické, tj. jako místní trh prodeje zboží denní potřeby v maloobchodních prodejnách, i v rozhodnutí čj. S 67/98-240 ze dne 27. 7. 1998. Posouzení podle zákona o ochraně hospodářské soutěže
Zákon o ochraně hospodářské soutěže se podle § 2 odst. 1 písm. a) vztahuje na fyzické a právnické osoby, které se účastní hospodářské soutěže, i když nejsou podnikatelé. Vztahuje se tedy i na členy družstva. Ustanovení zákona se ve smyslu § 2 odst. 2 zákona rovněž obdobně použijí i na sdružení podnikatelů (družstva), pokud jejich činnost může ovlivňovat hospodářskou soutěž.
Družstvo je samostatnou právnickou osobou, jehož právní forma je jednotně upravena v § 221 a násl. obchodního zákoníku pro všechna družstva, bez ohledu na předmět činnosti. Stejně tak jsou samostatnými osobami i členové družstva-buď fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění v oblasti maloobchodu nebo obchodní společnosti provozující mj. maloobchodní prodejny. Ačkoli jsou tyto osoby členy družstva, zůstávají zároveň i samostatnými podnikateli. Vstupem do družstva se zavazují dodržovat stanovy a plnit usnesení orgánů družstva.
Dohody mezi družstvem a jeho členy jsou dohodami mezi soutěžiteli. K uzavření dohody, kvalifikované jako zakázané ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, mezi družstvem a jeho členy dochází tehdy, když družstvo svými právními úkony nebo svým jednáním koordinuje soutěžní aktivity členů tak, že dochází k narušení soutěže. Může jít např. o akceptací rozhodnutí představenstva družstva či jiné jednání družstva, pokud obsahuje dohodu narušující hospodářskou soutěž.
Podle § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže jsou zakázané a neplatné všechny dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí sdružení podnikatelů a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže na trhu zboží, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolil výjimku.
Zakázanými ve smyslu § 3 odst. 1 zákona jsou pře­devším dohody příkladmo uvedené v § 3 odst. 2 pod písm. a)-f) zákona, jako např. dohody o cenách, rozdělení trhu, vázání, di­skriminace atd. Druhým typem dohod, které mohou též narušit hospodářskou soutěž, avšak v míře nikoli podstatné, jsou dohody uvedené v § 3 odst. 4 zákona. Na tyto dohody se zákaz podle § 3 odst. 1 zákona nevztahuje. Uvedené ustanovení zahrnuje tři taxativně (i když obecně) vyjmenované okruhy dohod, jejichž předmětem je:
jednotné používání obchodních, dodavatelských nebo platebních podmínek, s výjimkou dohod o cenách či jejich složkách,
racionalizace hospodářské činnosti, zejména její specializací, pokud nevede k podstatnému omezení soutěže na trhu,
podíl na zásobování trhu daného zboží menší než 5 % celostátního trhu nebo menší než 30 % místního trhu, jehož zásobování se účastníci dohody pravidelně účastní.
Dohody tohoto typu jsou platné, nejsou zakázané, avšak přesto podléhají kontrole Úřadu, neboť podle § 3 odst. 5 zákona vyžadují ke své účinnosti schválení Úřadem. Úřad je oprávněn schválení odepřít v tom případě, pokud zjistí, že dohodu je nutno kvalifikovat jako dohodu spadající pod všeobecný zákaz § 3 odst. 1 zákona. V ostatních případech lze schválení odepřít pouze pro přítomnost některé ze skutečností obsažených v § 5 odst. 3 zákona.
Stanovy Družstva Šipka obsahují ujednání, která jdou nad rámec běžných vnitrodružstevních předpisů a která mohou vést k narušení hospodářské soutěže na shora vymezeném relevantním trhu. Stanovy obsahují dohody narušující soutěž ve smyslu § 3 zákona.
Mezi protisoutěžní dohody patří povinnost člena odebírat zboží od družstvem určených výrobců nebo dodavatelů komodit (čl. 7 písm. C) bod 3 stanov) a povinnost respektovat rozhodnutí představenstva, jaký sortiment zboží a od kterých výrobců a dodavatelů bude ve své provozovně prodávat (čl. 7 písm. C) bod 7 stanov). Stejně lze hodnotit i ustanovení o oprávnění představenstva družstva stanovit komoditu, kterou jsou členové družstva povinni nakupovat u smluvních partnerů družstva (čl. 29 bod 12 písm. ch) a určit dodavatele a výrobce, od nichž nesmí členové družstva nakupovat zboží (tentýž článek pod písm. j). I když podle vyjádření zástupce Družstva Šipka mohou členové nakupovat zboží od jakýchkoli dodavatelů, pokud jsou jejich dodavatelské podmínky pro ně výhodnější než přímé dodávky od družstva, tato možnost ze stanov nevyplývá. V praxi si člen část sortimentu nakupuje od svých dodavatelů, podle svého uvážení, část si objednává z ceníku Družstva Šipka. Samo družstvo nakupuje některé zboží od dodavatelů přímo a prodává je svým členům. U části zboží pak družstvo zprostředkovává nákup zboží svým členům jako obchodní zástupce dodavatele. Pokud jde o určení dodavatelů, od nichž nesmí členové nakupovat, tohoto ustanovení by se použilo v případě, kdyby dodavatel stanovil zcela nestandardní podmínky pro Družstvo Šipka ve srovnání s jinými odběrateli. Uvedeného ustanovení nebylo dosud použito.
Úřad považuje shora uvedená ustanovení o určení dodavatelů za jádro celého dodavatelského systému Družstva Šipka, na jehož základě se uskutečňují centralizované nákupy prostřednictvím družstva, jež umožňují dosáhnout lepší vyjednávací pozice s dodavateli a tím i lepších cen či množstevních slev pro členy. Podle zákona je určení dodavatelů soutěž narušujícím závazkem, který omezuje členy družstva v rozhodování při výběru dodavatelů prodávaného zboží. V praxi však uvedený závazek není striktně vyžadován, neboť členové družstva mají možnost odebírat zboží tam, kde je to pro ně ekonomicky výhodnější, což vzhledem k centralizovaným nákupům bývá právě u Družstva Šipka. Jako je u marketingových organizací výrobců obvyklé, že člen je zavázán prodávat část nebo i veškerou produkci přes tuto organizaci, podobně i v případě družstva zřízeného mj. za účelem nákupu zboží ve velkých objemech musí být akceptovatelný závazek člena k nákupu části zboží přímo od družstva nebo od určených dodavatelů, s nimiž má družstvo sjednány smlouvy. Právě možnost získat levnější zboží prostřednictvím centralizovaného nákupu je důvodem, proč vůbec družstvo bylo založeno a proč vstup do něj je pro člena výhodný. Vzhledem k postavení Družstva Šipka na trhu a vzhledem k tomu, že uplatnění uvedeného závazku nenarušuje soutěž podstatným způsobem a přispívá k efektivnějším výsledkům hospodářské činnosti, by Úřad mohl uplatnění uvedeného závazku akceptovat.
Mezi dohody zakázané (§ 3 odst. 1 zákona) náleží ustanovení čl. 7 písm. C) bodů 4) a 6) stanov, jež obsahují dohodu mezi soutěžiteli o určení prodejní ceny. Na základě uvedených ujednání je člen povinen dodržovat maximální rabat stanovený družstvem u vytypovaných komodit a respektovat prodejní ceny u plakátových a reklamních akcí stanovených družstvem. Daná ustanovení jsou dohodami o přímém určení ceny pro určené druhy zboží, jež se projevují mezi soutěžiteli na horizontální úrovni. V praxi se dohoda o cenách projevuje tak, že prodejní cenu zboží, které je začleněno do letákové prodejní akce, stanovuje představenstvo Družstva Šipka pro všechny prodejny začleněné do družstva. Členové družstva-nezávislí provozovatelé prodejen-jsou povinni podle stanov prodejní ceny tohoto zboží dodržovat. Na dodržování prodejních cen v členských prodejnách dohlíží pracovník družstva. Podle vyjádření zástupce družstva i podle textu v letáku jsou ceny zde uvedené maximální a jako maximální jsou pro členy závazné. Člen může toto zboží prodávat levněji. Nad maximální cenu prodávat nemá, jinak by musel z družstva vystoupit. Pokud jde o ustanovení o dodržování maximálního rabatu, toto ujednání se dosud v praxi nerealizovalo. U žádného zboží nebyl maximální rabat podle vyjádření zástupce družstva stanoven.
Dohody o přímém či nepřímém určení ceny jsou výslovně jako zakázané uvedeny v § 3 odst. 2 písm. a) zákona. Určování cen (fixace cen) je považováno za jeden z nejzávažnějších protisoutěžních deliktů. Každý nezávislý soutěžitel musí mít možnost rozhodovat o cenách jím prodávaných výrobků naprosto samostatně a nezávisle. Omezení možnosti prodávajícího stanovit svobodně ceny pro spotřebitele je z hlediska ochrany hospodářské soutěže nepřípustné. Není podstatné, zda jde o cenu pevně určenou či cenu maximální, příp. minimální. Lze pouze konstatovat, že určení maximální ceny, od níž se mohou obchodníci odchýlit směrem dolů, nepůsobí na soutěž tak negativním způsobem, jak je tomu u ceny pevné a minimální. Dohoda, že představenstvo družstva stanoví členu pro vybraný sortiment v určitém časovém období pevnou prodejní cenu (jak vyplývá ze stanov, neboť ty nehovoří o ceně maximální)) či maximální rabat, který člen musí respektovat, je dohodou o přímém určení ceny, která je výslovně zakázána v § 3 odst. 1 zákona.
Po této kvalifikaci dohod narušujících soutěž obsažených ve stanovách Úřad přistoupil ke zvažování, zda pro zakázaný typ dohody o ceně je možno povolit výjimku za podmínek stanovených v § 5 odst. 2 a 3 zákona.
Podle § 5 odst. 3 zákona povolí Úřad výjimku ze zákazu, jestliže
dohoda neobsahuje závazek
prodávat jen takové zboží, které je předmětem dohody,
zboží, jež je shodné nebo zaměnitelné se zbožím, které náleží k předmětu dohody, prodávat jen za určitých omezení co do ceny nebo množství,
při prodeji zboží nebo provádění výkonů, které náležejí k předmětu dohody, vylučovat určité soutěžitele, i když jsou ochotni plnit předepsané podmínky, pokud svou odbornou způsobilostí vyhovují platným předpisům,
dohoda jinak neodporuje zákonnému zákazu ani dobrým mravům soutěže atd.
Úřad neshledal, že by stanovy výslovně obsahovaly některý ze závazků uvedených v § 5 odst. 3 zákona.
Pokud dohoda neobsahuje závazky vyjmenované v § 5 odst. 3 zákona a současně splňuje obecnou podmínku podle § 5 odst. 2 zákona, Úřad výjimku povolí. Podle tohoto ustanovení může Úřad povolit na určitou dobu, kterou stanoví, výjimku ze zákazu dohody, jestliže omezení soutěže, ke kterému by výjimka vedla, je potřebné z důvodu veřejného zájmu , zejména při výrobě zboží nebo pro podporu technického a hospodářského rozvoje. Výjimka ze zákazu nesmí překračovat meze nezbytné pro uspokojení veřejného zájmu, přičemž je třeba brát zvláštní zřetel na zájmy spotřebitelů. Proto Úřad přistoupil ke zkoumání, zda je pro povolení výjimky naplněna podmínka stanovená v § 5 odst. 2 zákona.
Požadovaná výjimka se týká udělení povolení pro zakázanou a neplatnou dohodu o určení ceny zboží, jež je obsažena v čl. 7 písm. C) pod body 4 a 6 stanov Družstva Šipka. Družstvo Šipka považuje povolení výjimky pro uvedené dohody narušující hospodářskou soutěž za věc veřejného zájmu, neboť síť prodejen družstva bude mj. zaměřena i na sociálně slabší vrstvy a vytvoří prostor pro rozvoj malých podnikatelů a pro udržení jejich konkurenceschopnosti ve vztahu k velkým řetězcům. Výhodou pro spotřebitele je nižší prodejní cena zboží. Systém družstva podporuje regionální zaměstnanost a regionální výrobce.
Úřad nepopírá, že systém sdružení maloobchodních prodejen do družstva přináší výhody z hlediska veřejného zájmu (např. podpora zaměstnanosti v regionu, podpora drobných podnikatelů a zvýšení jejich konkurenceschopnosti) i z hlediska spotřebitelů (centralizovaný nákup a poskytované slevy od dodavatelů umožňují dosažení nižších prodejních cen na pultu). To však nic nemění na skutečnosti, že stanovy obsahují již zmíněná zakázaná cenová ujednání mezi Družstvem Šipka a jeho členy. Úřad konstatuje, že pozitivních efektů družstevního systému z hlediska veřejného zájmu i zájmů spotřebitelů by mělo být dosaženo i bez toho, aby člen Družstva Šipka jako samostatný podnikatel byl vázán, ať již přímo či nepřímo, cenami určenými jiným soutěžitelem, a aby ceny určitého zboží u všech členů družstva byly totožné. Je na účastníku řízení, aby stanovil takové podmínky pro realizaci letákových akcí, jejichž naplněním nebude porušován zákon.
Vyloučení či jen omezení práva soutěžitele stanovit svobodně ceny zboží pro své odběratele-zákazníky-spotřebitele je z hlediska ochrany hospodářské soutěže nepřípustné. Účastník řízení neprokázal, že omezení soutěže je vskutku potřebné z důvodu veřejného zájmu se zřetelem na zájem spotřebitelů. Úřad má za to, že politiku nízkých cen může uplatňovat každý ze členů Družstva Šipka samostatně bez toho, aby byl vázán stanovenými cenami. Taková výjimka nemůže být povolena vůbec, neboť výjimka poskytnutá pro dohodu o určení cen by překračovala meze nezbytné k uspokojení veřejného zájmu, zvlášť v případě, kdy veřejný zájem (podporu hospodářského a technického rozvoje) lze uspokojit i bez nutnosti určovat maximální rabaty či prodejní ceny zboží zařazeného do letákových akcí.
Po seznámení s výsledky šetření obdržel Úřad písemné vyjádření Družstva Šipka. Účastník řízení projevil nesouhlas se závěry, ke kterým Úřad dospěl. Podle jeho stanoviska dochází v současnosti k jednostrannému diktátu nadnárodních firem vůči ostatním účastníkům soutěže, takže o fungování hospodářské soutěže nelze hovořit. Aby bylo možno vytvořit zdravou hospodářskou soutěž, je nutno vytvářet kooperace, síťování. Vstup do sítí je dobrovolný, avšak každá síť musí ctít vnitřní předpisy. Stanovisko Úřadu je v rozporu s Usnesením vlády č. 564 ze dne 9. 6. 1999, stanoviskem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a § 221 občanského zákoníku.
Síťování umožňuje udržet prodejny na místech, které nebudou hyper-systémy nikdy zásobovány. Sdružování do sítí není jen přínosem pro spotřebitele, ale umožňuje chránit místní výroby a tím přispívá k zaměstnanosti, podporuje tvorbu nových pracovních míst a udržení obslužnosti menších obcí. Hlavní výhodou je spolupráce na horizontálně-vertikální úrovni mezi výrobci a prodejci. Družstvo Šipka je modelem hodným následování, proto byl tento model zvolen za pilotní projekt Svazu obchodu ČR.
V závěru vyjádření doporučuje účastník řízení Úřadu, aby přehodnotil své stanovisko a výjimku vzhledem k předloženým dokumentům povolil a sám inicioval změnu § 3 a 4 zákona tak, aby toto jednání bylo nejen možné, ale i žádoucí.
Úřad k vyjádření účastníka řízení uvádí, že nemá žádné výhrady proti sdružování maloobchodníků do sítí a spolu s účastníkem řízení považuje toto sdružování za prospěšné jak pro drobné maloobchodníky, dodavatele, pro zachování zaměstnanosti a obslužnosti v menších obcích, tak i pro spotřebitele. Úřad ani zákon o ochraně hospodářské soutěže sdružování nijak nebrání, pokud jsou respektovány zákonné požadavky. Úřad nemá výhrady proti založení a činnosti Družstva Šipka, naopak je považuje za protiváhu obchodních řetězců a prostředek ke zvýšení konkurenceschopnosti drobných obchodníků. K čemu má však výhrady, to je porušení zákona v oblasti určování cen některého zboží. Toto narušení soutěže považuje za tak zásadní, že pro něj výjimku nepřipouští. Úřad svým rozhodnutím nezpochybňuje úkoly dané usnesením vlády, avšak musí prosazovat, aby činnost sdružení či družstev probíhala v souladu se zákonem o ochraně hospodářské soutěže. Pokud účastník řízení odstraní ze svých stanov i ze svého jednání a činnosti přímé určování závazných maximálních cen a rabatů, aniž by však musel opustit zajisté úspěšný koncept letákových akcí, pak může být jeho činnost shledána jako odpovídající pravidlům hospodářské soutěže.
Pokud jde o zmiňovaný § 221 občanského zákoníku, ten byl z občanského zákoníku vypuštěn. Má-li jít správně o § 221 obchodního zákoníku, vymezující pojem družstva, pak zákon o ochraně hospodářské soutěže se vztahuje jak na družstvo (sdružení podnikatelů), tak i na členy družstva. I mezi družstvem a jeho členy může dojít k uzavření zakázané dohody, pokud družstvo svými právními úkony nebo svým jednáním koordinuje soutěžní aktivity členů tak, že dochází k narušení soutěže.
Úřad nemůže vyhovět závěrečnému doporučení účastníka řízení a nemůže z výše uvedených důvodů přehodnotit své stanovisko a výjimku povolit. Nemůže ani iniciovat změnu § 3 a 4 zákona z důvodu jednoho individuálního negativního posouzení konkrétní věci. Praxe v zemích EU
Sdružování provozovatelů maloobchodních prodejen do družstev (franchisových systémů, kooperací apod.) za účelem společného nákupu, společných letákových akcí či společné cenové politiky je aktuálním problémem soutěžního práva i v soutěžní politice EU. Ve svém návrhu nové soutěžní politiky v této oblasti plánuje Komise EU přijmout obecnou blokovou výjimku pro distribuční dohody. Budoucí bloková výjimka by se měla vztahovat na sdružení maloobchodníků za předpokladu, že nebudou existovat žádná teritoriální omezení a že sdružení bude mít maximálně 20 % podíl na relevantním trhu. Blokovou výjimku bude přitom možné aplikovat pouze v případě stanovených maximálních nebo doporučených cen. Návrh je prozatím předmětem diskusí.
V současné době je ve shodě s ustálenou politikou Evropské komise vůči cenovým ujednáním v distribučních dohodách udělení individuální výjimky ve smyslu čl. 85 (3) Smlouvy o založení EHS vyloučeno (pozn.-po přečíslování smlouvy od 1. 5. 1999 jde o článek 81 (3) Smlouvy). Fixace cen je v zemích EU zakázána i u dohod zanedbatelného významu, tj. dohod, kde podíl stran nepřesahuje 5% hranici u dohod horizontálních nebo smíšených nebo 10% hranici u dohod vertikálních. Podle Oznámení Komise o dohodách zanedbatelného významu zveřejněném v Official Journal of the European Communities C 372 z 9. 12. 1997 nejsou tyto dohody vyňaty z působnosti čl. 85 (1) Smlouvy o založení EHS (nyní čl. 81).
Dohody o cenách byly řešeny Evropskou komisí v mnoha případech. Např. lze uvést případy Boehringer-Quinine, ICI-Dyestuffs, Belasco, Italian Flat Glas, Belgian Banks, Dutch Banks, Polypropylene atd. Za normálních okolností nelze výjimku podle čl. 85 (3) Smlouvy (nyní čl. 81) poskytnout. Jen ve výjimečných případech jako byl případ Eurocheques (účtování stejných sazeb provizí při bezhotovostním placení) a National Sulphuric Acid Association (stejné kupní ceny v rámci společného nákupního poolu) byla výjimka udělena. O jiných výjimkách pro určení cen než o uvedených dvou se v odborné literatuře nehovoří (zdroj: EEC Competition Law-practitioner s guide, str. 118-Ritter, Braun, Rawlinson, 1991, Kluwer Law and Taxation Publishers, Deventer, The Netherlands).
Ve Švédsku přijal tamější soutěžní úřad v roce 1993 blokovou výjimku z obecného zákazu dohod omezujících soutěž pro nezávislé maloobchodníky, kteří spolupracují v rámci sdružení. Blokovou výjimku je možné aplikovat za předpokladu, že podíl sdružení nepřevyšuje 20 % podíl na relevantním trhu. Výjimka povoluje omezení soutěže mj. pro společné stanovení cen při společném prodeji. Dohody o cenách však nesmí být závazné. Musí být vždy stanoveno, že ceny mohou být individuálně sníženy.
Podobná bloková výjimka platí od 1. 1. 1998 i v Dánsku. Pro aplikaci blokové výjimky platí 2 podmínky: sdružení nesmí mít vyšší jak 25 % podíl na relevantním trhu a dohoda nesmí obsahovat tzv. černé (zakázané) klauzule. Mezi povolená omezení patří např. závazek maloobchodníků účastnících se ve sdružení nakupovat sortiment zboží společně prodávaného sdružením, nakupovat minimální množství zboží, dohodnout maximální prodejní ceny společně zakoupeného zboží apod. Blokovou výjimku naopak nebude možno aplikovat, jestliže maloobchodníci nemají možnost nakupovat a prodávat jiné zboží než to, které tvoří předmět činnosti sdružení, či snižovat přímo nebo nepřímo své prodejní ceny.
Taktéž v německém zákoně proti omezování hospodářské soutěže jsou zakotveny určité výjimky pro sdružení malých nebo středních podniků.
Systém praktikovaný Družstvem Šipka má některé shodné rysy s franchisingovou koncepcí podnikání-např. jednotné označení prodejen, kontrola provozoven a podkladů, společná prezentace navenek, zčásti shodné zboží od stejných dodavatelů, poskytování pokynů a informací z centra, avšak provozování prodejny vlastním jménem a na vlastní účet. V legislativě Evropské unie platí pro dohody o franchise tzv. bloková výjimka udělená Nařízením EHS č. 4087/88 Komise z 30. 11. 1988 s platností do 31. 12. 1999. Ani tato bloková výjimka však nepřipouští určení prodejních cen pro soutěžitele sdružené do franchisové sítě, tj. výjimka neplatí, pokud je uživatel franchisy omezován poskytovatelem franchisy v určování prodejních cen (pevné stanovení prodejních cen, minimální ceny nebo maximální ceny). Uživatel franchisy může být zavázán prodávat pouze takové zboží, které splňuje minimální kvalitativní požadavky poskytovatele franchisy, či prodávat zboží vyráběné poskytovatelem franchisy nebo jím určenou třetí stranou. Tento závazek je blokovou výjimkou akceptován.
Z uvedených informací o praxi v EU či v členských zemích EU je zřejmé, že Komise vylučuje udělení individuální výjimky pro dohody o cenách. Pouze v některých státech existují speciální pravidla a podmínky, většinou dané blokovou výjimkou, za kterých je činnost družstev či jiných sdružení maloobchodníků, založená na částečném omezení hospodářské soutěže, možná.
Podle § 6a českého zákona o ochraně hospodářské soutěže může Úřad též vyhláškou povolit obecnou výjimku ze zákazu podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 pro určité druhy dohod, s výjimkou dohod obsahujících přímé nebo nepřímé určení cen, jestliže omezení soutěže, ke kterému by obecná výjimka vedla, převáží výhody pro jiné účastníky trhu, zejména pro spotřebitele. Pokud není možné povolit obecnou výjimku pro dohody obsahující přímé nebo nepřímé určení cen, pak lze analogicky zákaz zakotvený v § 6a zákona vztáhnout i na povolení individuální výjimky. V současné době obecná výjimka podle § 6a zákona není vydána. Posouzení zkoumaných dohod obsažených ve stanovách Družstva Šipka bylo provedeno na základě českého zákona o ochraně hospodářské soutěže, přičemž závěr Úřadu o nepovolení výjimky není v rozporu s praxí uplatňovanou v EU. Závěr
Žádost o povolení výjimky podle § 5 zákona v případě franchisového systému Rema 1000 posuzoval Úřad v minulosti ve správním řízení čj. S 67/98-240. Šlo o povolení výjimky pro některé dohody (mj. o určení ceny) obsažené v licenční smlouvě na provozování franchisové prodejny. Úřad pro tuto dohodu výjimku nepovolil (rozhodnutí čj. S 67/98-240 ze dne 27. 7. 1998). V řízení o rozkladu podaném účastníkem řízení bylo dne 17. 5. 1999 vydáno rozhodnutí předsedy Úřadu čj. R 10/98. Výjimka opět nebyla povolena a to z toho důvodu, že licenční smlouva obsahuje dohody o nepřímém určení ceny (povinnost uživatele licence plnit standardní finanční model, dodržovat metodiku tvorby cen, dodržovat zásady společné cenové politiky) a dohodu o přímém určení ceny (oprávnění poskytovatele licence přímo určit uživateli licence přesnou prodejní cenu vybraného zboží po dobu letákové akce). I když se v posuzovaném případě o franchisový systém nejedná, správní řízení vykazuje některé shodné znaky (např. přímé určení ceny pro letákové akce) s řízením ve věci Rema 1000, proto Úřad přihlédl i k právnímu názoru a k závěrům pravomocného rozhodnutí čj. R 10/98.
Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem Úřad nemohl vyhovět návrhu účastníka řízení na povolení výjimky podle § 5 zákona pro dohody narušující soutěž o určení prodejních cen a maximálních rabatů, jež jsou součástí stanov.
Ze všech těchto důvodů Úřad rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení o opravném prostředku
Proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci řízení podle § 61 zákona č. 71/1967 Sb. podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to do 15 dnů ode dne do­ručení rozhodnutí. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Eliška Balaščáková,

pověřená řízením

IV. výkonného odboru

Rozhodnutí obdrží:
JUDr. Marcela Žoričová, advokátka, AK Na Fojtství 8, 736 01 Havířov-Město
Družstvo ŠIPKA, Česká 2, 736 01 Havířov-Město