UOHS S057/2001
Rozhodnutí: OF/S057/01-1746/02 Instance I.
Věc Spojení podniků-Südzucker Aktiengesellschaft Mannheim
Účastníci Raffinerie Tirtlemontoise S.A. Südzucker Aktiengesellschaft Mannheim
Typ správního řízení Spojování soutěžitelů (fúze)
Typ rozhodnutí nepovoleno
Rok 2001
Související rozhodnutí R030-031/01 , S057/01 , R013-014/01 , S057/01 , R 013,014/01 , S 57/01
Dokumenty dokument ke stažení 427 KB


S 57/01-1746/02 V Brně dne 9. května 2002
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 57/01, zahájeném dne 11. července 2001 podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění a § 15 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v souladu s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, na návrh účastníků řízení, jimiž jsou společnosti Südzucker Aktiengesellschaft Mannheim/Ochsenfurt, se sídlem Maximilanstrasse 10, SRN a Raffinerie Tirlemontoise S.A., se sídlem 182 avenue de Tervuren, 1150 Brusel, Belgie, ve správním řízení zastoupené JUDr. Gabrielou Cinkovou, Ph. D. advokátkou Wolf Theiss & Partners, v.o.s., se sídlem Klimentská 10, 110 00 Praha 1, na základě plné moci, ve věci povolení spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 a násl. zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, vydává toto
r o z h o d n u t í :
Spojení soutěžitelů Südzucker Aktiengesellschaft Mannheim/Ochsenfurt, se sídlem Mannheim, Maximilanstrasse 10, SRN a Saint Louise Sucre S.A. , se sídlem Paříž, Francie, ke kterému dochází ve smyslu § 12 odst. odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, na základě smluv o koupi akcií uzavřených dne 29. června 2001, tj. smlouvy o koupi akcií mezi společnostmi Inverparco S.A., se sídlem 1 rue de Namur, L-2211 Lucemburk, Lucembursko a Société Civile Franklin, se sídlem 23-25 avenue Franklin-D.-Roosevelt, Paříž, 75008 Francie, na straně jedné jako prodávajícími, a společností Raffinerie Tirlemontoise S.A ., se sídlem 182 avenue de Tervuren, 1150 Brusel, Belgie, na straně druhé jako kupující, a dále smlouvy o koupi akcií mezi společností Worms & Cie, se sídlem 25 avenue Franklin-D.-Roosevelt, Paříž, 75008 Francie, na straně jedné jako prodávající, a společností Raffinerie Tirlemontoise S.A. , se sídlem 182 avenue de Tervuren, 1150 Brusel, Belgie, na straně druhé jako kupující, v jejichž důsledku společnost Raffinerie Tirlemontoise S.A., se sídlem 182 avenue de Tervuren, 1150 Brusel, Belgie, která je společností kontrolovanou společností Südzucker Aktiengesellschaft Mannheim/Ochsenfurt, se sídlem Mannheim, Maximilanstrasse 10, SRN, získá akcie představující 100 % základního kapitálu společnosti Financiere Franklin Roosevelt, se sídlem 23-25 avenue Franklin-D.-Roosevelt, Paříž, 75008 Francie, která kontroluje společnost Saint Louise Sucre S.A. , se sídlem Paříž, Francie, a tím společnost Südzucker Aktiengesellschaft Mannheim/Ochsenfurt, se sídlem Mannheim, Maximilanstrasse 10, SRN získá nepřímou kontrolu ve společnosti Saint Louise Sucre S.A. , se sídlem Paříž, Francie, se dle § 17 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže,
n e p o v o l u j e .
O d ů v o d n ě n í :
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") obdržel dne 11. července 2001 návrh na zahájení řízení ve věci povolení spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (dále jen "zákon"), který podaly společnost Südzucker Aktiengesellschaft Mannheim/Ochsenfurt, se sídlem Mannheim, Maximilanstrasse 10, SRN (dále jen "Südzucker") a společnost Raffinerie Tirlemontoise S.A., se sídlem 182 avenue de Tervuren, 1150 Brusel, Belgie (dále jen "RT").
Z dokladů a listin, které jsou součástí návrhu na zahájení řízení vyplývá, že ke spojení soutěžitelů má dojít na základě nabytí kontroly společností Südzucker ve společnosti Saint Louise Sucre S.A., se sídlem Paříž, Francie (dále jen "SLS"), a to nákupem akcií společnosti Financiere Franklin Roosevelt, se sídlem 23-25 avenue Franklin-D.-Roosevelt, Paříž, 75008 Francie, která drží 100 % akcií společnosti SLS, na základě smluv o koupi akcií uzavřených mezi společnostmi Inverparco S.A., se sídlem 1 rue de Namur, L-2211 Lucemburk, Lucembursko a Société Civile Franklin, se sídlem 23-25 avenue Franklin-D.-Roosevelt, Paříž, 75008 Francie (dále jen "SCF) a dále společností Worms & Cie, se sídlem 25 avenue Franklin-D.-Roosevelt, Paříž, 75008 Francie (dále jen "Worms), na straně jedné jako prodávajícími, a společností RT, na straně druhé jako kupující, přičemž společnost RT je kontrolována společností Südzucker.
Podkladem pro rozhodnutí jsou především materiály a informace poskytnuté účastníky řízení a další podkladové materiály, a to :
návrh na zahájení správního řízení o povolení spojení soutěžitelů podaný společnostmi Südzucker a RT, včetně výpisů z obchodního rejstříku spojujících se soutěžitelů, informací o činnosti těchto soutěžitelů, jejich obratů, postavení na trhu s uvedením jejich vlastnických vztahů a informacích o ostatních soutěžitelích,
vyplněný dotazník zpracovaný účastníky řízení vztahující se k předmětnému spojení, ve smyslu přílohy vyhlášky Úřadu č. 368/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o náležitostech návrhu na povolení spojení soutěžitelů,
kopie smluv zakládajících spojení soutěžitelů,
vyžádané informace od výrobců cukru, maloobchodních řetězců a zpracovatelů cukru, informace od svazů a komor, informace ze statistických údajů od ČSU a další veřejně dostupné údaje a informace,
námitky a připomínky vznesené proti povolení spojení soutěžitelů a stanoviska podporující spojení soutěžitelů,
rozbory postavení spojujících se subjektů na relevantních trzích
za podpůrného použití judikatury Evropského soudního dvora a Evropské komise.
Správní spis dále obsahuje doklad o zaplacení správního poplatku účastníky řízení a plnou moc zástupce účastníků řízení v tomto správním řízení.
Skutečnost, že Úřad obdržel návrh na povolení spojení soutěžitelů, byla uveřejněna v Obchodním věstníku č. 30/01 ze dne 25. července 2001 současně se zveřejněním výzvy k podání případných námitek proto předmětnému spojení soutěžitelů. Ve stanovené lhůtě 5 dnů pro podání případných připomínek Úřad žádnou připomínku k uvedenému spojení soutěžitelů neobdržel.
Rozhodnutím Úřadu ze dne 12. července 2001 č.j. S 57A/01-965/01-OF bylo správní řízení podle § 29 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění (dále jen "správní řád"), přerušeno vzhledem k tomu, že návrh neobsahoval náležitosti dle § 15 odst. 4 zákona. Účastník řízení návrh doplnil dne 31.10. 2001.
Rozhodnutím ze dne 8. března 2002 č.j. S 57A/01-860/02 Úřad nepřiznal postavení účastníka řízení ve smyslu § 21 odst. 1 zákona Svazu pěstitelů cukrovky Čech, se sídlem v Semčicích , 294 46 Semčice (dále jen "Svaz"). Pro účely správního řízení ve věci povolení spojení soutěžitelů platí speciální definice účastníka řízení uvedená v § 21 odst. 1 zákona, dle které je účastníkem řízení ten, o jehož právech nebo povinnostech stanovených zákonem má být v řízení rozhodnuto. Úřad dále může dle ustanovení § 21 odst. 1 věta druhá zákona přiznat postavení účastníka řízení i třetím osobám, jejichž práva a povinnosti mohou být rozhodnutím Úřadu podstatně dotčena. Aplikace tohoto fakultativního ustanovení je určena především pro situace, kdy ochrana uvedených práv a povinností třetích osob nemůže být zajištěna prostřednictvím meritorních rozhodnutí Úřadu, ani prostřednictvím zohlednění jejich námitek či připomínek, které mohou Úřadu předložit.
Po zvážení všech okolností dospěl Úřad k závěru, že Svaz nesplňuje podmínky definice účastníka řízení dle § 2 odst. 1 věta první zákona, a ani by nebylo důvodné, v souladu se smyslem téhož § 21 odst. 1 věta druhá zákona a rovněž tak s ohledem na efektivnost a hospodárnost vedeného správního řízení, postavení účastníka řízení Svazu přiznat.
Úřad má za to, že případná práva a povinnosti Svazu, popřípadě možnost jejich dotčení, byla dostatečně zohledněna tím, že veškeré námitky a připomínky uplatněné Svazem v rámci správního řízení, byly řádně posouzeny před vydáním tohoto rozhodnutí.
Zástupce účastníka správního řízení vznesl v průběhu řízení v doplněních návrhu na povolení spojení připomínky a námitky následujícího charakteru :
SLS neovládá v ČR žádné společnosti, SLS se prostřednictvím své dceřinné společnosti Societé Génerale de Participation Sucreries S.A. (dále jen "Geparsuc") podílí 50% na společných podnicích Eastern Sugar C.V. a na Eastern Sugar B.V. Zbývajících 50% ovládá společnost Tate & Lyle Investments Ltd., která není propojená s Geparsuc, ani s SLS. Ze zakladatelské smlouvy Eastern Sugar C.V. a z akcionářské smlouvy Eastern Sugar B.V. vyplývá, že SLS, její dceřinná společnost Geparsuc, ani společnost Tate & Lyle Investments Ltd. nekontrolují tyto společnosti, neboť rozhodnutí určující soutěžní chování společností Eastern Sugar podléhají souhlasu Tate & Lyle Investments Ltd. a Geparsuc. Na základě Smluv o koupi akcií Südzucker ani RT nezískají možnost kontrolovat společnosti ovládané v ČR společnostmi Eastern Sugar. Proto tyto smlouvy nezakládají spojení soutěžitelů ve smyslu zákona.
Vyjádření Úřadu: Zákon rozumí pod pojmem kontroly možnost určovat nebo ovlivňovat soutěžní chování jiného soutěžitele, přičemž jde o zcela samostatný pojem "kontrola", zcela nezávislý od pojmu "ovládání" ve smyslu ustanovení § 66a odst. 3 obchodního zákoníku, v platném znění. Rozdíl je dovozován z nikoli obdobné konstrukce obsahu pojmu, kdy " kontroluje ten, kdo určuje nebo ovlivňuje soutěžní chování jiného soutěžitele ", aniž by zde platila fikce ovládání dle výše uvedeného ustanovení obchodního zákoníku, kdy " ovládá ten, kdo fakticky nebo právně vykonává rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku jiné osoby ". "Kontrola" a "ovládání" se tedy mohou překrývat, avšak jejich překrytí není vždy pravidlem, a to nejen s ohledem na odlišný rozsah adresátů jednotlivých projevů kontroly či ovládání, kdy kontrola nemusí spočívat pouze v řízení nebo provozování podniku jiného soutěžitele, i když se jedná o soutěžitele-podnikatele.
Kontrolou je třeba ve smyslu zákona vždy rozumět kontrolu celkovou (absolutní) i kontrolu částečnou, společnou (relativní). Je nutné ji vymezit v každém konkrétním případě, přičemž nejčastěji se jedná o držení nadpoloviční většiny akcií či podílů soutěžitele, pokud však určité subjekty disponují přesně polovičními podíly z celkového množství akciových podílů, jako je tomu v případě držení podílů ve společných podnicích Eastern Sugar C.V. a Eastern Sugar B.V. společnostmi SLS (prostřednictvím Geparsuc) a Tate & Lyle Investments Ltd., lze jednoznačně učinit závěr, že tyto subjekty disponují možností kontroly (společné), neboť jakékoliv rozhodnutí či závazný úkon v kontrolované společnosti podléhá vždy souhlasu obou subjektů . Tato skutečnost jasně vyplývá z doplnění návrhu účastníků řízení ze dne 1. srpna 2001 (str. 14-19 spisu).
Smlouvy o koupi akcií nejsou předmětem místní působnosti zákona. Smlouvy o koupi akcií nebudou mít na trhu ČR žádný vliv, protože na jejich základě nedochází k získání kontroly, proto nejsou způsobilé narušit hospodářskou soutěž na trhu ČR ve smyslu ustanovení § 1 odst. 3 zákona.
Vyjádření Úřadu: Vzhledem k výše uvedenému má spojení na základě příslušných Smluv o koupi akcií dopad na trh v ČR, neboť společnost Südzucker prostřednictvím jí kontrolovaných společností získá možnost kontroly (společně s Tate & Lyle Investments Ltd.) ve společnostech Eastern Sugar C.V. a v Eastern Sugar B.V., jež kontrolují soutěžitele působící na trhu v ČR. Podmínka dle § 1 odst. 3 zákona je tedy splněna.
Ve výzvě Úřadu k doplnění informací a vyjádření se k podkladům řízení ze dne 27. března 2002 byla poskytnuta dvoudenní lhůta. Dále Úřad oznámil, že ve lhůtě dvou pracovních dnů, tj. dne 2. dubna 2002 se účastník řízení má dostavit na Úřad za účelem vyjádření se k podkladu pro rozhodnutí a ke způsobu jeho zjištění.
Vyjádření Úřadu: Opětovná výzva Úřadu k doplnění vyžádaných informací a podkladů a vyjádření se k podkladu pro rozhodnutí a ke způsobu jeho zjištění, která následovala po předchozí výzvě Úřadu z 15. února 2002 (str. 344-347 spisu), na níž účastníci řízení nijak nereagovali, není datována 27. března 2001, jak nesprávně uvádí účastníci řízení, nýbrž datum jejího vyhotovení a odeslání je 20. března 2001 (str. 490-491 spisu). Tuto výzvu zástupce účastníka řízení nepřevzal, a proto byla uložena dne 22. dubna 2001, poté ji zástupce účastníků řízení převzal dne 27. března 2002. Proto není pravdivé tvrzení účastníků řízení, že Úřad poskytl dvoudenní lhůtu k doplnění vyžádaných informací a podkladů. Ve výzvě ze dne 20. března 2001 byl rovněž stanoven termín vyjádření se k podkladu pro rozhodnutí a ke způsobu jeho zjištění, a to 2. dubna 2002. Tento termín byl na žádost zástupce účastníka řízení posunut dopisem Úřadu ze dne 4. dubna 2002 (str. 514-515 spisu) na datum 11. dubna 2002, Úřad tak postupoval v souladu se zásadou zajištění součinnosti účastníka řízení ve smyslu § 3 odst. 2 a § 33 odst. 1 správního řádu.
Účastníci řízení žádali Úřad, aby kontaktoval průmyslové zpracovatele, obchodní sítě a další subjekty na trhu s cukrem za účelem získání jejich názoru na předmětné spojení.
Vyjádření Úřadu: Jak vyplývá ze spisu, Úřad v rámci posouzení předmětného spojení soutěžitelů obdržel připomínky a námitky od Svazu pěstitelů cukrovky Moravy a Slezska, Agrární komory České republiky, Svazu pěstitelů cukrovky Čech, Cukrovaru Vrbatky, Cukrovaru a rafinerie cukru Dobrovice TTD, ČSAD Praha Vršovice jako vlastníka zařízení na výrobu cukru, Cukrovaru Vrdy, General Bottlers ČR s.r.o. (odběratel), COOP Centrum (odběratel), Plus Diskont s.r.o. (odběratel) a dalších subjektů, přičemž zástupce některých z těchto subjektů Úřad poté předvolal k podání svědecké výpovědi. Proto shora uvedená námitka nemá věcnou oporu, neboť navrhované úkony byly Úřadem provedeny.
Účastníci řízení navrhli předvolat jako svědky pana Jeana-Louise Barjola, generálního ředitele evropského sdružení výrobců cukru, zástupce Ministerstva zemědělství, zástupce Ministerstva financí, Dr. Pojera, ředitele cukrovarnického spolku, pana Ing. Formánka a další pěstitele cukrovky a dodavatele Moravskoslezských cukrovarů a společnosti Eastern Sugar.
Vyjádření Úřadu: Úřad měl v rámci posouzení předmětného spojení k dispozici aktuálně platné a účinné relevantní právní předpisy upravující problematiku výroby a distribuce cukru v zemích EU. Úřad v šetření dále využil veřejně dostupné informace, které jsou publikovány účastníky řízení, včetně subjektů patřících do skupin spojujících se soutěžitelů, např. na oficiálních internetových stránkách účastníků řízení. Proto Úřad neshledal nezbytně nutným pro účely posouzení předmětného spojení, s ohledem na zásadu efektivnosti a hospodárnosti vedení správního řízení, předvolat k podání svědecké výpovědi pana Jean-Louise Barjola, neboť předvolání tohoto svědka ze zahraničí by správní řízení neúměrně časově zatížilo, přičemž informace tímto úkonem získané by nepředstavovaly s ohledem na výše uvedené podstatný přínos pro celkové posouzení věci.
K návrhu zástupce účastníků řízení předvolat jako svědky zástupce Ministerstva financí a Ministerstva zemědělství Úřad uvádí, že v rámci posouzení spojení měl k dispozici relevantní právní předpisy upravující problematiku cukerního pořádku v ČR, včetně prováděcích vyhlášek a nařízení vydaných těmito ministerstvy, Situační a výhledovou zprávu ohledně cukrovky a cukru Ministerstva zemědělství (příloha č. 9. spisu), dokument zpracovaný Evropskou komisí " Rozšíření a zemědělství: Strategie integrace pro nové členské země EU" (příloha č. 8. spisu). Předvolání navrhovaných svědků proto Úřad neshledal jako nezbytně nutné pro účely posouzení předmětného spojení ve smyslu ustanovení § 3 odst. 3 a 4 správního řádu.
K návrhu zástupce účastníků řízení předvolat jako svědka pana Dr. Pojera Úřad konstatuje, že předvolání této osoby by rovněž nepřispělo k celkovému posouzení věci, neboť Úřad již Cukrovarnický spolek, jehož je pan Dr. Pojer ředitelem, oslovil (str. 78 a 131 spisu). V průběhu šetření však bylo zjištěno, že společnosti Agrana a Eastern Sugar jsou významnými členy tohoto spolku, proto názor spolku na posuzované spojení nemůže být zcela nezávislý od postoje společností, které jsou kontrolovány spojujícími se soutěžiteli. Úřad i přesto Cukrovarnický spolek oslovil a vyžádal si takové informace, které jím mohly být Úřadu poskytnuty při zachování objektivity a nepodjatosti.
K návrhu zástupce účastníků řízení předvolat jako svědky pana Ing. Formánka a další pěstitele cukrovky a dodavatele Moravskoslezských cukrovarů a Eastern Sugar Úřad uvádí, že v rámci správního řízení S 57/01 vyzval k vyjádření k předmětnému spojení soutěžitelů významné profesní a další organizace, a to Zemědělský svaz České republiky, Agrární komoru České republiky, Svaz pěstitelů cukrovky Moravy a Slezska, Svaz pěstitelů cukrovky Čech, Státní zemědělský intervenční fond, zastupujících pěstitele cukrovky a jejich zájmy v ČR, přičemž např. Svaz pěstitelů cukrovky Čech zastupuje cca 80% pěstitelů cukrovky v Čechách. S ohledem na zásadu hospodárnosti a rychlosti řízení ve smyslu ustanovení § 3 odst. 3 a 4 správního řádu Úřad konstatuje, že tento postup je efektivnější a hospodárnější, než oslovení jednotlivých pěstitelů, kteří se právě za účelem prosazování společných zájmů sdružují do profesních organizací. K návrhu účastníků řízení vyslechnout jako svědky pěstitele napojené na cukrovary, které jsou kontrolovány spojujícími se subjekty, Úřad uvádí, že obdobně jako v otázce stanoviska Českého cukrovarnického spolku názor těchto osob na posuzované spojení nemůže být zcela nezávislý od postoje společností, kterým tyto osoby dodávají.
K této námitce zástupce účastníků řízení Úřad dále konstatuje, že účelem předvolání osob za účelem podání svědecké výpovědi je skutečnost, že existuje předpoklad, že takové osoby mohou svými informacemi přispět k úplnému, skutečnému a spolehlivému zjištění stavu věci, přičemž se má za to, že těmito osobami jsou především ti, kteří Úřad sami kontaktovali za účelem poskytnutí vyjádření ve věci předmětu správního řízení.
Účastníci řízení navrhli, aby si Úřad vyžádal informace o stávajícím poměru kvót a skladovacích kapacit ostatních soutěžitelů v ČR a v EU, aby bylo možné určit obvyklý poměr mezi nimi.
Vyjádření Úřadu: V rámci posouzení předmětného spojení Úřad zjišťoval, zda spojující se subjekty disponují významnou kapacitou objemu skladování cukrovky v ČR, popřípadě i v dalších zemích. Tato skutečnost je významná s ohledem na podíly na trhu v ČR, které spojující se soutěžitelé prostřednictvím jimi kontrolovaných společností v ČR drží. Proto není pro účely tohoto řízení nezbytné zjišťovat kapacity objemu skladování cukrovky v ČR jiných subjektů na tomto trhu, protože tyto subjekty jednak nemají tak výrazné podíly na trhu a jednak nejsou propojení na významné dovozce cukru jako je tomu v případě společnosti Südzucker, největšího vývozce cukru v rámci EU. Proto otázka možnosti uskladňování cukrovky jinými soutěžiteli není v tomto případě významná ve vztahu k posuzovanému spojení.
Správní řád ani zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, nevymezují pojem "svědek". Právní teorie se shoduje na vymezení svědka jako osoby, která není účastníkem řízení ani orgánem, před kterým řízení probíhá, a která nabyla bezprostřední vědomosti o některých skutečnostech důležitých pro předmětné řízení a je schopna příslušnému orgánu podat svědeckou výpověď o takových skutečnostech.
Postavení svědka je založeno na jeho osobním vnímání významných skutečností, proto jej nelze nahradit jinou osobou jako v případě znalce, který může být nahrazen jiným znalcem. Je třeba rozlišovat mezi svědkem a znalcem, zatímco svědek podává svědeckou výpověď výhradně o skutečnostech, které sám vnímal, znalci mohou být kladeny dotazy vztahující se k faktům a rovněž k jeho názoru na předmět řízení.
Účastníci řízení uvedli prostřednictvím svého zástupce ke způsobu provedení výslechů svědků, jejich objektivity, kvalifikovanosti a podjatosti některých z nich řadu námitek a vyjádření, dle kterých byl způsob provedení některých výslechů v rozporu s výše uvedenými zásadami, a účastníci řízení proto požadují, aby svědecké výpovědi bylo posuzovány s ohledem na tyto námitky a vyjádření.
Vyjádření Úřadu: Pro účely řízení dle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže se aplikuje speciální úprava, dle které může Úřad jako svědky předvolat osoby, jejichž informace mohou dle § 21 odst. 7 zákona přispět k úplnému, skutečnému, a spolehlivému zjištění stavu věci. Informacemi se rozumí veškerá sdělení týkající se předmětu řízení, ke kterým je samozřejmě nutné přihlížet dle míry objektivity a kvalifikovanosti takových sdělení. Ve smyslu tohoto ustanovení Úřad jako svědky předvolal osoby, které Úřadu sdělily písemně své námitky a stanoviska na základě výzvy zveřejněné v Obchodním věstníku č. 30/01 dne 25. 07. 2001.
Úřad konstatuje, že k námitkám účastníků řízení týkajícím se kvalifikovanosti, objektivity výpovědí a podjatosti některých předvolaných svědků dle míry oprávněnosti těchto námitek v jednotlivých konkrétních případech přihlédl. Dále Úřad uvádí, že pro účely šetření ve věci posouzení spojení soutěžitelů nelze učinit výběr svědků tak, aby bylo možné předem zaručit jejich dostatečnou kvalifikovanost, nepodjatost a relevanci jejich výpovědí k předmětu řízení. Proto Úřad veškeré informace získané provedením výslechu svědků vždy důsledně posuzuje tak, aby případné skutečnosti ve výpovědích svědky uvedené splňovaly taková kritéria, aby tyto skutečnosti mohly být součástí zjištěného skutkového stavu v projednávané věci. Pokud informace uvedené v rámci podání svědecké výpovědi tato kritéria nesplňují, Úřad k nim v rámci posouzení předmětného spojení nepřihlíží.
K námitkám účastníků řízení uvedeným v tomto bodu Úřad dále uvádí, že zástupce účastníků řízení se účastnil všech výslechů svědků, které Úřad v rámci tohoto správního řízení nařídil, a byla mu ve všech případech dána možnost ve smyslu § 33 odst. 1 a 2 správního řádu vyjádřit se ke způsobu vedení výslechu svědků. Zástupce účastníků řízení tohoto práva ani v jednom případě nevyužil, což stvrdil svým podpisem do protokolu o výslechu svědka, proto nelze zcela jasně učinit závěr, čeho se námitky podané v této věci Úřadu teprve následně domáhají.
Ve smyslu ustanovení § 33 odst. 2 správního řádu Úřad umožnil, aby se účastník správního řízení prostřednictvím svého zástupce vyjádřil před vydáním rozhodnutí k jeho podkladu i ke způsobu jeho zjištění, popřípadě navrhl jeho doplnění. Zástupce účastníka správního řízení vznesl připomínky následujícího charakteru :
Výhrady ke lhůtě stanovené účastníkům řízení Úřadem, aby se dostavili za účelem vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí a výsledkům šetření. Účastníci řízení požadovali stanovení takové lhůty, která umožní přímou účast statutárních orgánů účastníků řízení, kteří mají svá sídla v zahraničí.
Vyjádření Úřadu: S ohledem na zásady efektivnosti a hospodárnosti vedení správního řízení ve smyslu ustanovení § 3 odst. 3 a 4 správního řádu a rovněž s ohledem na lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené zákonem není možné prodlužovat dobu vedeného správního řízení, aniž by k tomu nebyly dány objektivně nezbytné důvody, přičemž argument zástupce účastníka řízení uvedený do protokolu ze dne 11. dubna 2002, jež spočíval v záměru umožnit účast statutárních orgánů ze zahraničí na vyjádření se k podkladu pro rozhodnutí a ke způsobu jeho zjištění, nelze takto vyhodnotit, neboť účastník řízení zplnomocnil písemnou plnou mocí ze dne 4. července 2001 (str. 5-6 spisu) k zastupování ve správním řízení S 57/01 JUDr. Gabrielu Cinkovou, advokátku, a proto Úřad neshledal jako nezbytnou účast zahraničních statutárních zástupců účastníka řízení.
Ze spisu nevyplývá, že by Úřad po podání účastníků řízení ze dne 29. 3. 2002 doplněném dne 3. 4. 2002, podnikl jakékoliv kroky, aby vyslechl svědky, popřípadě získal další důkazy navrhované účastníky, jako např. výslech zástupce ministerstva zemědělství, výslech zástupce Intervenčního fondu, výslech zástupce ministerstva financí, výslech dalších pěstitelů cukrové řepy.
Vyjádření Úřadu: Tato námitka již byla zástupcem účastníka řízení sdělena v doplnění podání a Úřad k ní zaujal příslušné stanovisko. Lze tedy pouze opětovně konstatovat, že Úřad se v rámci vedení správního řízení řídí zásadami uvedenými v ustanovení § 3 správního řádu, tzn. že Úřad musí dodržovat zásady efektivnosti, hospodárnosti a rychlosti vedení správního řízení a současně je povinen zjistit úplný, skutečný a spolehlivý stav věci. Provedení uvedených návrhů výslechů svědků však s ohledem na tyto zásady a s ohledem na skutečnost, že Úřad má k dispozici relevantní materiály zpracované v návrhu označenými subjekty, popř. vyjádření organizací, které převážnou většinu těchto osob (pěstitelů cukrové řepy) zastupují, Úřad nepovažuje za účelné a hospodárné pro potřeby posouzení předmětného spojení navrhované výslechy provést. K návrhu na výslech zástupce Státní zemědělského intervenčního fondu lze dodat, že tento orgán byl Úřadem osloven a ve svém vyjádření uvedl, že se není schopen na základě nedostatku informací k předmětnému spojení soutěžitelů vyjádřit (str. 102-103 spisu).
Výběr svědků je neobjektivní a nevyvážený, Úřad předvolal pouze subjekty, které se ve svých písemných stanoviscích vyjádřily negativně ve věci povolení spojení. Výše uvedené výslechy svědků účastníci řízení navrhují z důvodů dodržení zásady materiální pravdy dle § 3 odst. 4, § 32 odst. 1 a § 46 správního řádu.
Vyjádření Úřadu: Účelem šetření Úřadu bylo posoudit a případně prokázat možnost negativních dopadů navrhovaného spojení na příslušných relevantních trzích ve smyslu § 17 odst. 1 zákona, proto Úřad učinil výběr svědků tak, aby z provedení jejich výslechu bylo možné očekávat zjištění informací, které přispějí k řádnému posouzení předmětného spojení. Úřad v rámci posouzení spojení provádí i analýzu pozitivních účinků spojení na relevantní trhy, nicméně od osob, jež se k návrhu na povolení spojení vyjádřily pozitivně, popřípadě se nevyjádřily vůbec, nelze očekávat získání rozhodných informací, které by přispěly k posouzení věci dle § 21 odst. 7 zákona. K veškerým stanoviskům týkajícím se navrhovaného spojení, včetně pozitivních vyjádření, Úřad v rámci posouzení věci dle míry jejich relevance, objektivity a kvalifikovanosti přihlédl.
Podstatná část šetření Úřadu a vyjádření oslovených subjektů se netýkala předmětu řízení, nýbrž uzavření cukrovaru v Modřanech.
Vyjádření Úřadu: Uzavření cukrovaru v Modřanech není předmětem správního řízení S 57/01. Informace, které Úřad získal v rámci provedení svědeckých výpovědí, a které se týkají výlučně uzavření cukrovaru v Modřanech bez jakéhokoliv vztahu k předmětu řízení, nebyly Úřadem vyhodnoceny jako důkazy, na jejichž základě Úřad vydává toho rozhodnutí. Tyto informace Úřad obdržel, aniž by je sám vyžadoval, a to buď v rámci vyjádření se třetích stran a svědků k jiným otázkám, jež byly Úřadem položeny, nebo v rámci vysvětlení širších souvislostí jiných otázek týkajících se předmětu řízení.
V této souvislosti Úřad dále uvádí, že v rámci posouzení spojení ve smyslu § 17 odst. 1 zákona je Úřad povinen posoudit zejména potřebu zachování a rozvoj účinné hospodářské soutěže, strukturu všech spojením dotčených trhů, právní a jiné překážky vstupu dalších soutěžitelů na spojením dotčené trhy, možnost volby dodavatelů nebo odběratelů spojujících se soutěžitelů, vývoj nabídky a poptávky na spojením dotčených trzích, potřeby a zájmy spotřebitelů, atd.
Účastníci řízení nemají možnost se na místě vyjádřit ke všem podkladům, vzhledem k rozsahu spisu majícím celkem 600 stran plus přílohy, proto si účastníci řízení vyhrazují právo vyjádřit se k podkladům a obsahu spisu písemně a žádají Úřad, aby jim k tomu byla poskytnuta lhůta nejméně 21 dnů, tak aby zástupce účastníků řízení mohl veškeré podklady diskutovat s účastníky řízení.
Vyjádření Úřadu je součástí protokolu ze dne 11. dubna 2002 a zní: "S ohledem na skutečnost, že dle ustanovení § 23 správního řádu měl účastník možnost nahlížet do spisu po celou dobu vedení výše uvedeného správního řízení zahájeného dne 11. července 2001, aniž by tohoto práva dosud využil, a s ohledem na skutečnost, že Úřadu není vázán žádnou lhůtou taxativně stanovenou správním řádem či jiným právním předpisem, Úřad stanovuje lhůtu pro vyjádření se účastníka řízení k podkladu pro rozhodnutí, popř. pro doplnění návrhu do 18. dubna 2002."
Zástupce účastníků řízení dále uvedl, že dnešního dne, tzn. dne 11. dubna 2002, se koná jednání dozorčí rady a představenstva společnosti Südzucker Aktiengesellschaft Mannheim/Ochsenfuhrt. Na tomto jednání mají být mimo jiné diskutovány návrhy na doplnění bodu 8.3 až 8.5 dotazníku Úřadu k povolení spojení, tj. také podmínky a podpůrná omezení, které účastníci řízení jsou připraveni Úřadu pro účely tohoto správního řízení poskytnout. Účastníci řízení dále prostřednictvím svého zástupce vyjádřili připravenost uzavřít dlouhodobé smlouvy s pěstiteli cukrové řepy a opětovně vyjádřili připravenost pokračovat v jednáních o interprofesní smlouvě.
Zástupce účastníků řízení zopakoval, že v následujících dnech poskytnou Úřadu doplnění podání ze dne 29. března 2002, které bude obsahovat písemné vyjádření ke svědeckým výpovědím pana Ing. Reinbergra a Moťky, informace o investicích do cukrovarů, které účastníci řízení provedli od svého vstupu na trh, popř. v posledních letech, a dále informace o tom, jakým způsobem byly zvýšeny výnosy cukrové řepy poté, co účastníci řízení vstoupili na trh a svými podporami zemědělců umožnili lepší sklizeň cukrové řepy a přístup k vědeckým poznatkům ze zahraničí. Charakteristika spojovaných subjektů
Z informací poskytnutých účastníky řízení a z dalších veřejně dostupných informací vyplývá, že společnost Südzucker je největším evropským výrobcem cukru a patří rovněž mezi největší světové výrobce cukru. Jeho obchodní činnost zahrnuje výrobu a distribuci cukru, sladidel, potravinových přísad, škrobů, melasy, speciálních cukrů, mražených potravin aj. Společnost působí přímo či prostřednictvím svých dceřiných společností zejména v oblasti jižního a východního Německa, Belgie, Rakouska, České republiky, Slovenska, Maďarska, Polska a dalších zemí. K dceřiným společnostem patří mimo jiné společnost RT působící v Belgii a rakouská společnost Agrana Zucker a Stärke AG , se sídlem ve Vídni (dále jen "Agrana"), která se rovněž specializuje na výrobu a distribuci cukru, sladidel, potravinových přísad a melasy, dále společnost Freiberger Lebensmittel GmbH & Co. KG působící v oblasti výroby, prodeje potravinových mražených výrobků.
Společnost Agrana v České republice kontroluje společnost Moravskoslezské cukrovary, a.s., se sídlem Hrušovany n. Jevišovkou, Cukrovarská 657 (dále jen "Moravskoslezské cukrovary"), která se zabývá zejména výrobou a distribucí cukru a dále společnost Agrana Škrob s.r.o., se sídlem Hrušovany n. Jevišovkou, Cukrovarská 657 zabývající se dovozem a distribucí škrobu do ČR.
Společnost SLS patří mezi významné evropské výrobce cukru. Působí zejména ve výrobě a distribuci cukru, alkoholu a melasy. Společnost SLS působí zejména v oblasti Francie, rovněž prostřednictvím společnosti Eastern Sugar B.V., která má sídlo v Holandsku (dále jen "Eastern Sugar"), působí v České republice, Slovensku a Maďarsku. Společnost Eastern Sugar je společným podnikem společnosti Geparsuc, která je 100% dceřinou společností SLS, a společnosti Tate & Lyle Holland BV , se sídlem v Holandsku (dále jen "Tate & Lyle"), přičemž oba akcionáři vlastní jednotlivě 50 % akcií Eastern Sugar. Společnost Tate & Lyle je dceřinou společností Tate & Lyle Investment Limited, se sídlem ve Velké Britanii. Ve smyslu společenské smlouvy, týkající se společnosti Eastern Sugar, uzavřené mezi akcionáři Geparsuc a Tate & Lyle, mají oba akcionáři stejné zastoupení v představenstvu, veškerá rozhodnutí představenstva vyžadují jednomyslný souhlas členů představenstva a rovněž všechna usnesení akcionářů na valné hromadě musí být jednomyslně schválena usnášeníschopnou valnou hromadou a všemi akcionáři společnosti (příloha č. 4 spisu). Společnost SLS má tedy prostřednictvím svého 50% podílu možnost nepřímo kontrolovat společnost Eastern Sugar, jak Úřad uvedl ve svém dopise č.j. S 57/01-1226/01 ze dne 9.8. 2001.
Společnost Eastern Sugar má majetkové účasti ve společnostech působících v České republice, tj. ve společnosti Eastern Sugar ČESKÁ REPUBLIKA, a.s., se sídlem Praha, Na žertvách 29/2247 (dále jen "Eastern Sugar ČR"). Společnost Eastern Sugar ČR je právním nástupcem společností CUKRSPOL PRAHA-MODŘANY, a.s. (dále jen "Cukrspol Praha-Modřany"), Hanácké cukrovary, a.s.(dále jen "Hanácké cukrovary") a VUC Praha, a.s. (dále jen "VUC Praha"), kdy společnosti Hanácké cukrovary a VUC Praha zanikly a Cukrspol Praha-Modřany se přejmenovala na Eastern Sugar ČR. Společnost Hanácké cukrovary rovněž kontrolovala Cukrovar Kojetín, a.s. (dále jen "Cukrovar Kojetín") jako majoritní akcionář. Eastern Sugar ČR působí zejména v oblasti výroby cukru a cukerných produktů a poradenské činnosti v oblasti zemědělských plodin. Společnost Eastern Sugar ČR je dále akcionářem společnosti Cukrovar Vrbatky a.s., se sídlem Vrbatky č.p. 65 (dále jen "Vrbatky"), kde má však Eastern Sugar ČR takový podíl akcií a hlasovacích práv, který ji neumožňuje výkon kontroly ve společnosti Vrbatky.
Celkový celosvětový čistý obrat spojujících se soutěžitelů přesáhl v minulém účetním období částku 5 mld. Kč, proto předmětné spojení podléhá povolení Úřadu ve smyslu § 13 písm. a) zákona.
Při analýze dopadů ze spojení na hospodářskou soutěž v případě výše uvedeného spojení Úřad podpůrně použil právní názory z rozhodovací praxe Evropské komise a Soudního dvora ES.
Vrchní soud ve svém rozsudku č.j. 2A 6/96 konstatoval, že: " ochrana hospodářské soutěže je specifická tím, že namnoze nevystačí s terminologií vlastní, ale nezřídka si vypomáhá aplikací institutů běžně užívaných v zemích s dlouholetou tradicí protikartelového zákonodárství, a že úřadu nic nebrání, aby i tyto formy zneužívání pojal do své rozhodovací praxe." Dále Vrchní soud v témž rozsudku uvedl, že: " zákon o ochraně hospodářské soutěže převzal základní myšlenky Římské smlouvy, což je z hlediska harmonizace právních předpisů naprostou nezbytností. Proto není pochybením žalovaného (pozn.: úřadu), jestliže se snaží aplikovat zákon způsobem, který by byl slučitelný s praxí Soudního dvora (nebo Komise)".
Rozsudek Vrchního soudu 2A 6/96 byl následně potvrzen též nálezem Ústavního soudu ÚS 31/97-35 ze dne 29. května 1997. Podle tohoto nálezu Ústavního soudu: " nelze za protiústavní považovat interpretaci tu, jež vychází ze soutěžních pravidel upravených Smlouvou o založení Evropského společenství. Tato smlouva, stejně jako Smlouva o Evropské unii, vychází ze stejných hodnot a principů, na nichž je založen ústavní řád České republiky".
V této souvislosti je třeba rovněž připomenout, že z ustanovení čl. 64 odst. 2 Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé (publ. pod č. 7/1995 Sb.) vyplývá pro Českou republiku závazek posuzovat praktiky, které mohou ovlivnit obchod mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími ve smyslu článku 64 odst. 1 Evropské dohody, na základě kritérií vyplývajících z uplatňování pravidel článku 85 a 86 Smlouvy o Evropském společenství (pozn.: ve znění Amsterodamské smlouvy čl. 81 a 82).
Z výše uvedených důvodů Úřad při posuzování dopadu z koncentrace na trhu cukru po spojení soutěžitelů Südzucker a SLS podpůrně používal právní názory nebo přístupy, aplikované EK nebo Soudním dvorem ES v obdobných případech.
Z hlediska posuzovaného spojení rovněž Úřad uvádí, že v rozsudku ve věci Suiker Unie/Commision Soudní dvůr ES potvrzuje s ohledem na Společnou organizaci trhu s cukrem, že pravidla hospodářské soutěže Společenství je možno aplikovat na obchod s cukrem a v souladu s článkem 2 odst. 3 Nařízení o kontrole fúzí je třeba prohlásit fúze, které vedou k vytvoření či posílení dominantního postavení výrazně bránícího účinné soutěži na společném trhu nebo některé jeho části, za neslučitelné se společným trhem (příloha č. 6 str. 13-14 spisu).
Uvedené spojení bylo rovněž předmětem posouzení Evropské Komise č. COMP/M.2530-Südzucker/SLS. Komise prohlásila uvedené spojení za slučitelné se společným trhem za podmínky dodržení uložených závazků, jejichž předmětem je prodej účasti společnosti Südzucker v Belgii (cca 10 % objemu trhu v Belgii) a poskytnutí určitého množství cukru v jižním Německu (cca 8 % tohoto objemu trhu) nezávislé obchodní společnosti. Tyto přísliby slouží jako kompenzace konstatovaného posílení dominantního postavení společnosti v jižním Německu a Belgii. Komise mimo jiné uvedla, že uvedeným spojením by mohlo dojít k významnému posílení postavení společnosti. Südzucker by byl významně zastoupen celkem ve čtyřech členských zemích, které spolu hraničí. Na třech geografických trzích ( jižní Německo, Rakousko a Belgie) měl již před spojením dominantní postavení a ve Francii by se stal druhým největším dodavatelem. Spojením by se posílilo dominantní postavení společnosti v jižním Německu a v Belgii, a to vždy na trzích s průmyslovým cukrem. Zvláště závažná je přitom oblast průmyslového cukru (80 % celkového prodeje cukru), kde Südzucker měl v kampaňovém roce 1999/2000 na třech věcně relevantních trzích dokonce 84 % objemu prodeje. Tak by byl Südzucker, schopen na rozdíl od ostatních evropských výrobců vyvíjet činnost u velkých průmyslových výrobců v oblastech přesahujících hranice země na základě "pan-evropského obchodu". Relevantní trh
Úřad šetřil, zda navrhovaným spojením vznikne nebo bude posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, a to takovým způsobem, že dojde k podstatnému narušení hospodářské soutěže. V případě negativního zjištění je Úřad povinen ve lhůtě do 30 dnů od zahájení správního řízení vydat rozhodnutí, kterým předmětné spojení povolí. Za účelem zjištění, zda tato podmínka byla splněna, bylo třeba, aby Úřad vymezil relevantní trh, to znamená ohledně jakého zboží, na jakém území a v jakém časovém momentu dochází ke střetu nabídky a poptávky.
Za relevantní trh se obecně pokládá místo, kde se střetává nabídka s poptávkou zboží, které je schopno uspokojit určitou konkrétní potřebu spotřebitele. Výrobkový relevantní trh zahrnuje všechny výrobky nebo služby, které spotřebitel pokládá vzhledem k jejich vlastnostem, ceně a způsobu použití za shodné nebo zaměnitelné. Geografický trh zahrnuje území, kde jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně homogenní a které může být odlišeno od ostatních území zejména tím, že podmínky hospodářské soutěže na těchto jiných územích jsou zřetelně odlišné. Časové vymezení trhu vyjadřuje četnost (pravidelnost a opakovatelnost) střetu nabídky a poptávky a odlišuje ji od střetu nabídky a poptávky, k níž dochází nahodile, popř. jen ojediněle. Z časového hlediska je při posuzování trhu brán v úvahu minulý a očekávaný vývoj pravidelných, případně relativně trvale se opakujících dodávek na trh.
vymezení relevantního trhu z hlediska věcného
Spojující se soutěžitelé působí v České republice v oblasti výroby a distribuce cukru, kterou je možno rozdělit na dva věcně relevantní trhy, tj. na trh průmyslového cukru a na trh cukru pro domácnost.
Přičemž průmyslovým cukrem se rozumí bílý rafinovaný cukr vyráběný z cukrové řepy, který se prodává jako volně ložený nebo ve velkých baleních (v pytlích po více jak 5 kg). Odběratelé jsou především další zpracovatelé, tj. výrobci potravin a nápojů, kteří jej používají k dalšímu zpracování.
Cukr pro domácnost , tzv. maloobchodní cukr, je bílí rafinovaný cukr vyráběný z cukrové řepy, který se prodává v malých množstvích (balení do 5 kg) pro spotřebitelé v domácnostech či v gastronomii. Distribuuje se přes velkoobchodní a maloobchodní síť.
Tyto předmětné trhy byly vymezeny i přes určité společné rysy spočívající v tom, že se jedná o stejný produkt a celkové zásobování trhu je upraveno licenční a dotační politikou státu a stanovením produkčních kvót cukru pro kvótové roky dle nařízení vlády č. 114/2001 Sb. Avšak rozdíly v balení, distribuci a profilech zákazníků vedou k odlišné struktuře a výši cen a jsou rozhodujícím kriteriem pro takovéto vymezení trhů . Toto odpovídá i praxi, již se Evropská komise řídí při svém rozhodování ( rozh. No IV/F-3/M.34.621-Irish Sugar aj.)
Cukr vyráběný z cukrové řepy mohou odběratele cukru substituovat pouze ve velmi omezené míře. Průmysloví zpracovatelé mohou zaměnit určitou část produktů z cukrové řepy, k tomu je třeba mít skladovou základnu diametrálně odlišnou od základny určené pro skladování cukru, a proto tuto možnost mají jen velcí průmysloví zpracovatelé a nikoli drobní spotřebitelé. Skladovatelnost substituentů je možná za podstatně přísnějších podmínek než u cukru a za podstatně kratších lhůt. Při skladování substituentů je potřeba dodržet přísné hygienické a technické podmínky, např. teplotu, aby nedošlo k totálnímu znehodnocení, což u cukru, i dlouhodobě skladovaného, není nezbytné, a proto segment substituentů cukru nemůže výrazně konkurovat cukru krystalickému. Při skladování substituentů cukru může dojít k mikrobiologické infekci, která celou dávku znehodnotí (str. 325-326 spisu).
Za substituenty cukru lze považovat různé speciální cukry, jako jsou tekuté cukry, škrobové a glukózové sirupy vyráběné z brambor a kukuřice a jiné substituenty a náhražky, které však s ohledem na výše uvedené nemohou nahradit v plné míře cukr vyráběný z cukrové řepy především z hlediska jeho použití, trvanlivosti, skladovatelnosti a také manipulovatelnosti. Tento závěr byl učiněn i v zahraniční praxi ( viz No IV/30.178 Napier Brown-British Sugar). Tyto druhy speciálních cukrů se využívají výhradně u zpracovatelů cukru v rámci potravinářského průmyslu, konzervárenství aj.
Vzhledem k výše uvedenému vymezil Úřad výrobkové relevantní trhy následovně:
trh průmyslového cukru pro další zpracování (dále jen "trh průmyslového cukru") a
trh cukru pro přímou spotřebu (dále jen "trh cukru pro domácnost")
Vymezení relevantního trhu z hlediska geografického
Jak již bylo uvedeno, relevantní trh z hlediska geografického zahrnuje území, na kterém se realizuje vztah nabídky a poptávky po zboží za dostatečně homogenních podmínek, jimiž se odlišuje od ostatních území, na kterých nabídka a poptávka probíhá za podmínek zřetelně odlišných. V průběhu šetření bylo zjištěno, že distribuce cukru se provádí mezi jednotlivými obchodními partnery v rámci cele ČR a za obdobných homogenních podmínek pro zákazníky a víceméně stejné cenové úrovně spotřebitelských cen.
Vzhledem k výše uvedenému je relevantní geografický trh vymezen:
územím České republiky .
Vymezení relevantního trhu z hlediska časového
Vymezení trhu z hlediska časového vyjadřuje četnost (pravidelnost a opakovanost) střetu nabídky a poptávky a odlišuje jej od střetu nabídky a poptávky, k níž dochází nahodile, popř. jen ojediněle. V daném případě se jedná o trhy trvalé, charakterizované pravidelnými dodávkami po celý kalendářní rok, nepodléhající významným výkyvům. Z uvedeného důvodu byly relevantní trhy z hlediska časového vymezeny jako trhy trvalé . Pro posuzování spojení byl sledován poslední finanční rok, tedy rok 1999,2000 a rovněž rok marketingový 1999/2000 a 2000/2001, který je používán pro komoditu cukrovka-cukr (od 1.10.-30.9. daného kalendářního roku)
Organizace trhu s cukrem v České republice
Trh s cukrem v České republice je trhem komoditním, kde stát v rámci podpory a zabezpečení výroby cukru a pěstování cukrovky používá regulační a ochranná opatření pro stabilizaci trhu cukru v ČR . Jedná se zejména o :
ochranná opatření na dovoz
V platnosti zůstává nařízení vlády ze dne 15. 9. 1999 č. 212/1999 Sb. , kterým se stanoví ochranné opatření na dovoz cukru formou čtvrtletních celních dovozních kvót, teritoriálně rozdělených na dovoz z EU, Polska a ostatních zemí. Po vyčerpání dovozních kvót v daném čtvrtletí se zvyšuje celní sazba o 80 %, avšak minimálně na cenu cukru 14 Kč /kg. Celní dovozní kvóty jsou každým rokem liberalizovány o 10 %, tj. celkový objem dovozních kvót je zvyšován každoročně o 10 %. Ochranné opatření na dovoz cukru formou čtvrtletních celních dovozních kvót mají platnost do 11. 3. 2003.
Čtvrtletní dovozní kvóty byly v průběhu prvního pololetí roku 2001 již téměř vyčerpány. Po předpokládaném vstupu ČR do EU převezme ČR i systém "Společné organizace trhu s cukrem v EU". Vzhledem k tomu, že vstup ČR do EU přichází v úvahu nejdříve až v roce 2004, nebyl by cukerní trh v ČR po prvním čtvrtletí roku 2003, vzhledem k platnosti ochranných opatření na dovoz cukru, chráněn před nadměrnými dovozy cukru , jak vyplývá ze Situační a výhledové zprávy Ministerstva zemědělství (dále jen "Zprávy MZe"), viz příloha č. 9 spisu.
Jak dále uvádí Zpráva MZe, v souvislosti se zvýšenými dovozy speciálních cukrů zejména izoglukózy a glukozových sirupů do ČR ve druhém pololetí roku 2000, a to především zvýšenými dovozy speciálních cukru z Polska, Slovenska a Maďarska vstoupilo s účinností od 10. ledna 2001 v platnost nařízení vlády č. 19/2001 Sb. , kterým se stanovilo prozatímní ochranné opatření na dovoz některých výrobků do ČR. Nařízení vlády č. 19/2001 Sb. bylo zrušeno a nahrazeno s účinností od 27.7. 2001 nařízením vlády č. 263/2001 Sb. , kterým se stanovilo ochranné opatření na dovoz některých výrobků do ČR. V rámci tohoto nařízení byl rovněž řešen i dovoz izoglukózy ze Slovenska.
Podle nařízení vlády č. 264/2001 Sb. , zůstávají i v roce 2001 v platnosti čtvrtletně členěná množstevní omezení na dovoz cukru ze SR ve formě neautomatických dovozních licencí ve stejném rozsahu jako v roce 2000.
Podle údajů ze Zprávy Mze se začaly od února 2001 výrazně zvyšovat dovozy kakaového prášku s vysokým obsahem cukru, kde tento kakaový prášek může obsahovat až 99 % cukru a 1 % kakaa. Tyto dovozy měly negativní vliv na využití cukru z tuzemských cukrovarů a odběratelé tím dováželi cukr mimo stávající dovozní kvóty. Tyto dovozy se zejména zvýšily po přijetí ochranných opatření na dovoz izoglukózy a glukozových sirupů a jiných speciálních cukru podle nařízení vlády č. 19/2001 Sb. a posléze nařízení vlády č. 263/2001 Sb . Dnem 30.11.2001 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 421/2001 Sb., kterým se stanoví prozatímní ochranné opatření na dovoz kakaového prášku obsahujícího 80 % hmotnostních podílů nebo více sacharózy nebo isoglukózy do ČR. Po přijetí tohoto opatření došlo k výraznému poklesu dovozu kakaového prášku s obsahem cukru.
Trh s cukrem v ČR byl rovněž ohrožen zvýšenými dovozy v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku. S účinností od 28. února 2002 vstoupila v platnost vyhláška Ministerstva financí č. 87/2002, o omezení aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému u vybraných druhů zboží.
vývozní a bilaterální koncese
Dne 1.7. 2001 nabylo účinnost nařízení vlády č. 217/2001 Sb. , kterým se stanovily preferenční celní sazby pro dovoz některých zemědělských a potravinářských výrobků, pocházejících ze zemí EU. Na zboží dovážené z EU uvedené v příloze tohoto nařízení, se uplatňuje clo podle preferenčních celních sazeb a v rámci celních kvót, stanovených pro období od 1.7. 2001 do 31.12. 2001 a od 1.1. 2002 do 30.6. 2002. Platnost tohoto nařízení končí 30.6. 2002. Preferenční celní sazby a kvóty byly stanoveny bilaterálně.
licenční politika
Nadále zůstávají v platnosti úprava licenčního režimu podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů a nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanovily výrobky, jež mohou být dováženy do ČR nebo vyváženy z ČR jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb.
Licenčnímu řízení při vývozu od 1.7. 2000 již nepodléhá třtinový,řepný cukr a chemicky čistá sacharóza.
dotační politika
Ministerstvo zemědělství ČR (dále jen "MZe") na základ podpůrných programů podle § 2, odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb. , o zemědělství, vydalo "Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finančních podpor formou dotací Ministerstvem zemědělství ČR pro rok 2001". Komodity cukrovka-cukr se nepřímo dotýká dotační titul, umožňující zpracování cukrovky za účelem výroby bioetanolu.
stanovení minimální ceny cukru a cukrovky v roce 2001/2002
Výměrem Ministerstva financí (dále jen "MF") č. 04/2001 ze dne 26. března 2001 byly zrušeny minimální ceny cukru a cukrovky a maximální cena cukru v marketingovém roce 2000/01 .
Výměrem MF č. 06/2001 ze dne 27. června 2001 byla stanovena minimální cena volně loženého cukru bílého krystal 16,50 Kč /kg . Tato minimální cena platí pro období od 1. září 2001 do 3. srpna 2002 a vztahuje se pouze na množství odpovídající tuzemskému podílu kvót jednotlivých producentů cukru.
Výměrem MF č. 06/2001 ze dne 27. června 2001 byla stanovena minimální cena cukrové řepy při základní cukernatosti 16 % ve výši 978 Kč /t čisté hmotnosti . Minimální cena se vztahuje na cukrovou řepu ze sklizně roku 2001 vypěstovanou na území ČR pro stanovené produkční kvóty cukru.
Dne 30. března 2000 nabylo účinnosti Nařízení vlády č. 114/2001 Sb. (dále jen NV č. 114), o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005 . Toto nařízení vlády vychází z rámce zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu.
NV č. 114 obsahuje ustanovení o minimální ceně cukrovky a cukru, která bude stanovena podle zákona o cenách a každoročně vyhlašovány výměrem ministerstva financí 60 dní před zahájením kvótového roku vztahující se k množství cukru odpovídajícímu tuzemskému podílu kvót jednotlivých producentů cukru.
Na základě § 13 odst. 4 NV č. 114 zjistí-li Státní zemědělský intervenční fondu (dále jen "SZIF") na základě informací poskytovaných producenty cukru, že průměrná cena cukru uvedeného producenty na trh v České republice v posledním sledovaném měsíci překročila o více než 10 % minimální cenu cukru, podá nejpozději do 30 dnů, prostřednictvím MZe, návrh MF na stanovení maximální ceny cukru uváděného na trh v České republice podle zvláštního předpisu (dle § 5 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách).
stanovení produkčních kvót
Rozhodnutím Ústavního soudu bylo před nabytím účinnosti NV 114 zrušeno předchozí NV č. 51/2000 Sb. (dále jen "NV č. 51") vydané na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Hlavními důvody pro zrušení NV č. 51 bylo překročení rozsahu zákonného zmocnění tohoto nařízení jako právního předpisu nižší právní síly.
NV č. 114 stanoví základní parametry systému. Patří mezi ně národní produkční kvóta pro celé období na každoroční úrovni 505 000 t cukru. Tato výše produkce je v souladu s přístupovou a vyjednávací pozicí České republiky do EU uvedenou v Pozičním dokumentu a zároveň respektuje historickou úroveň produkce cukru v ČR.
Celková výše produkční kvóty dle NV č. 114 byla stanovena na delší časové období, na marketingové období od 2001/2002 do 2004/2005 , přičemž výše kvót jednotlivých soutěžitelů byla stanovena dle způsobu výpočtu daného tímto nařízením, přičemž vychází z referenčního období produkce cukru let 1996 až 2000 . Z referenčního období pro základ výpočtu bere průměrnou roční produkci ze tří produkčně nejlepších let žadatelů. Pokud žadatel produkoval méně než tři roky, pak se pro výpočet kvóty bere období, ve kterém cukr produkoval. Tyto roční průměrné produkce se korigují koeficientem stanoveným jako podíl celkového rozdělovaného množství cukru (490 000 t) a souhrnu průměrů ročních produkcí žadatelů ve smyslu § 7 NV č. 114.
Pro rok 2001/2002 byly rozdělena celková produkční kvóta 504 tis.t cukru včetně počáteční rezervy 14 tis.t. Z celkové kvóty stanovil pro toto období SZIF pro všechny producenty stejný tuzemský podíl kvóty 71 % a vývozní podíl 29 % z celkové kvóty. Kvótový rok je stanoven od 1. září do 31. srpna následujícího roku.
Systém při respektování ustanovení zákona o SZIF umožňuje vstup novým subjektům, tj. těm, které v roce 2000 cukru neprodukovaly, a to v rámci vyčleněné rezervy, která je pro rok 2001/2002 ve výši 14tis. tun a byla přidělena VUC Praha a společnosti NELI, a.s. Pro kvótový rok 2002/2003 nebyla stanovena žádná rezervy cukru.
Organizace trhu s cukrem v zemích EU
V rámci vyjednávaní přístupové pozice České republiky do EU byl 30.1. 2002 vydán Evropskou komisí dokument " Rozšíření a zemědělství: Strategie integrace pro nové členské země EU", který rovněž upravuje i oblast organizace trhů v odvětví cukru pro nové členské země EU. Komise navrhla stanovení kvót A (tuzemská kvóta) a B (vývozní kvóta do členských zemí EU) na výrobu cukru viz tabulka č. 1 dle výroby za období 1995-1999, kde je rovněž uvedena i požadovaná kvóta jednotlivými novými členskými zeměmi EU.
tab. č. 1
kandidátská země
požadovaná kvóta [tuny]
navrhovaná kvóta [tuny]

celkem A + B
celkem A + B
A
B

Česká republika
505 000
445 237
441 409
3 828

Maďarsko
480 000
380 021
378 791
1 230

Polsko
1 866 000
1 665 017
1 590 533
74 484

Slovensko
235 000
208 736
186 760
18 976

Zásady současné organizace trhu s cukrem v EU jsou zakotveny v nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ( příloha č. 7 spisu), v jejichž rámci jsou stanoveny pro výrobu cukru ve Společenství vnitrostátní (národní) kvóty, tzv. kvóty A a B . Tyto kvóty pro jednotlivé členské země jsou pak jednotlivými vládami rozdělovány vnitrostátním výrobcům cukru a jejich výrobnám.
Množství cukru, které vyrobí společnosti sídlící ve Společenství navíc oproti kvótám A/B případně oproti importu identickému s kvótovým cukrem, je považováno za cukr "C" , který je třeba prodat bez podpory (subvencí) na světovém trhu, to znamená v zemích třetího světa, nebo ho uskladnit nejméně na dvanáct měsíců a pak ho použít jako část kvóty A a B (příloha č. 6 str. 12 spisu).
Situace na trhu s cukrem v České republice
V cukrovarnické kampani 1999/00 bylo v ČR v provozu celkem 11 cukrovarů, z toho 6 cukrovarů v Čechách a 5 cukrovarů na Moravě. Oproti roku 1998/99, kdy působilo 52 cukrovarnických subjektů na trhu tak došlo k výraznému snížení počtu cukrovarů a rovněž ke snížení ploch cukrovky ze 150 tis. ha na 59 tis. ha. Průměrný jmenovitý výkon ve zpracování řepy dosáhl v ČR v cukrovarnické kampani 3 364 tun/den.
V cukrovarnické kampani 2000/01 bylo v ČR v provozu celkem 13 cukrovarů, z toho 7 cukrovarů v Čechách a 6 cukrovarů na Moravě. Průměrný denní jmenovitý výkon (zpracovatelská kapacita řepy), tj. denní objem řepy zpracovaný průměrně v cukrovaru, dosáhl v ČR v cukrovarnické kampani 2000/01 3 117 tun/den . Průměrný denní jmenovitý výkon v zemích EU byl ovšem v roce 1999 ve výši 9 500 tun/den , což činí trojnásobek oproti výši dosažené v ČR.
Na základě přidělených produkčních kvót v roce 2001/02 zahájilo cukrovarnickou kampaň 14 cukrovarů, byl uzavřen cukrovar Zvoleněves patřící Cukrspolu Praha-Modřany a nově zahájili zpracování cukrovky dva nezávislé cukrovary. Průměrný jmenovitý výkon ve zpracování řepy dosáhl v ČR v cukrovarnické kampani 2001/02 výše 2954 tun/den při objemu ploch cukrovky 78 tis. ha. Snížení celkového průměrného denního výkonu cukrovarů oproti roku 2000/01 bylo ovlivněno snížením výrobní kapacity cukrovaru Hrochův Týnec (patřícímu Cukrspolu Praha-Modřany) a opětovným zprovozněním dvou cukrovarů s nízkou výrobní kapacitou.
Ve Zprávě MZe se uvádí ( příloha 9 spisu), cit.: "Průměrný denní jmenovitý výkon cukrovarů v ČR je v současnosti hluboko pod úrovní vyspělých zemí EU. Po našem přijetí do EU by ČR s touto zpracovatelskou kapacitou mohla jen těžko konkurovat vyspělému cukrovarnickému trhu v zemích EU. Cukrovary s nízkou zpracovatelskou kapacitou budou mít problémy obstát v tvrdé zahraniční konkurenci."
V roce 2000 bylo z cukrovarů pro tuzemský trh prodáno celkem 318 982 t cukru, což je pokles oprati roku 1999. Proti roku 1997 poklesl prodej na tuzemském trhu v roce 2000 dokonce o 30 %. Z tabulky vyplývá, ze prodej cukru na tuzemském trhu velmi významně poklesl v letech 1999 a 2000 a vývoj prodeje v roce 2001 pokračuje v tomto nepříznivém trendu. Hlavní příčinou sníženého prodeje cukru na tuzemském trhu jsou zvýšené dovozy cukru především v celním režimu aktivního zušlechťovacího styku (dále jen "AZS") a dovoz izoglukózy a glukozových sirupů a jiných speciálních cukrů , které způsobily ekonomické problémy tuzemským cukrovarům, jak vyplývá ze statistik GŘ Cel a Zprávy MZe ( příloha č. 9 spisu).
V oblasti zahraničního obchodu bylo dovezeno do ČR v marketingovém roce 2000/01 57 988 t. cukru (60 046 tun za rok 2000). Dochází tak k mírnému nárůstu dovozů v celkovém objemu, avšak výrazně se mění struktura dovozů v rámci jednotlivých zemí a výrazně se mění podíl dovozů v rámci režimu AZS k celkovému objemu dovozů . V režimu AZS bylo dovezeno v roce 2000/01 39 153 tun cukru (68% podíl z celkových dovozů), naproti tomu v předchozím období tento podíl činil pouze 39 %. Ve struktuře dovozů cukru do ČR se podstatně zvýšil dovoz cukru ze zemí EU (nárůst 94 %), dovozy z EU představují 36 381 tun (63% podíl z celku), v předchozím období tento podíl činil pouze 35 %. Nejvyšší podíl dovozu mělo Německo 35 395 tun (61% podíl z celku) a dále Polsko 17 008 (30% podíl z celku). V rámci dovozu v režimu AZS byl největší objem ze zemí EU v objemu 25 898 tun cca 66 %, které zaznamenalo nárůst o více než trojnásobek oproti předcházejícímu období, a dále z Polska v objemu cca 32 % z celkového dovozu AZS, jak vyplývá ze statistik GŘ Cel a Zprávy MZe ( příloha č. 9 spisu).
V oblasti vývozů došlo k jeho celkovému nárůstu zejména vlivem zvýšení světových cen cukru, celkem 112 343 tun v marketingovém roce 2000/01. Nejvýznamnějším odběratelem byly země SNS celkově 42 563 tun , dále země bývalé Jugoslávie cca 40 tis. tun . Země EU a CEFTA hrají podstatně menší roli než v předchozích období, jednou z příčin je i vysoká celní ochrana v těchto zemích. V rámci vývozu do EU došlo k významnému meziročnímu snížení (52 % oproti 1999/00) na 10 961 tun .
V cenové oblasti v ČR byla v roce 2000 průměrná cena u průmyslových výrobců ve výši 17,20 Kč/kg, v roce 2001 podle předběžných údajů se tato cena pohybovala ve výši 18,10-18,20 Kč/kg , tj. meziroční nárůst cca o 7%. Dle výměru MF č. 06/2001 byla stanovena minimální cena ve výši 16,5 Kč/kg. Spotřebitelské ceny cukru byly v roce 2000 v průměrné výši 21,09 Kč/kg, v roce 2001 dle předběžných údajů tato cena byla ve výši cca 21,70 Kč/kg ( 20% meziroční nárůst).
Zatímco průměrné dovozní ceny cukru byly ve výši 11,50 Kč/kg v roce 2000 , za období roku 2001 činily dovozní ceny cukru 9,92 Kč/kg.
Postavení spojovaných soutěžitelů na vymezených relevantních trzích
Na základě rozdělení individuálních kvót pro rok 2001/2002 až 2004/2005 dle NV č.114 viz tabulka č.2 , zaujímají spojující se subjekty významné postavení na celkové produkční kvótě.
tab. č. 2
subjekt
produkční kvóta

tis. tun
podíl (%)

Cukrovar a rafinerie cukru Dobrovice TTD, a.s.
39,8
7,9 %

Pražská cukerní společnost TTD a.s.
131,9
26,2 %

Cukrspol Praha-Modřany
88,2
17,5 %

Hanácké cukrovary
30,4
6,0 %

Cukrovar Kojetín
35,0
6,9 %

Moravskoslezské cukrovary
103,7
20,6 %

VUC Praha
7,3
1,4 %

cukrovar Vrbatky, a.s.
25,8
5,1 %

CUKRPLUS, s.r.o.
0,6
0,1 %

cukrovar Vrdy, s.r.o.
11,1
2,2 %

Hanácká cukrovarnická společnost, s.r.o.
19,0
3,8 %

NELI, a.s.
7,0
1,4 %

MELI, a.s.
3,1
0,6 %

CELKEM
504,0
100,0 %

Skupina SLS/Eastern Sugar (Cukrspol Praha Modřany, Hanácké cukrovary, Cukrovar Kojetín), tak na základě stanovených produkčních kvót obdržela 31,9 % z celkové kvóty, Skupina Südzucker/Agrana prostřednictvím Moravskoslezských cukrovarů získala 20,5 % z celkové kvóty. Na trhu cukru v České republice dále působí společnost Pražská cukerní společnost TTD a.s. (společnost je v současnosti právním nástupcem Cukrovar a rafinerie cukru Dobrovice TTD, a.s.), která je kontrolovaná francouzskou společností společnosti Société Anonyme Sucriére de Berneuil sur Aisne, se sídlem ve Francii ( dále jen "skupina SDA/TTD"). Skupina SDA/TTD kontroluje dle NV č. 114 disponuje možností vyprodukovat prostřednictvím svých cukrovarů 34,1 % z celkového objemu cukerných kvót. Dále na trhu působí několik samostatných nezávislých cukrovarů, jedná se o cukrovar Vrbatky, a.s, který kontroluje dále společnost CUKRPLUS, s.r.o. (celkem 5,2 % cukerných kvót) dále se jedná o jednotlivé společnosti či cukrovary, které mají podíly nižší než 5 %. Na trhu s cukrem tedy působí tři významné cukrovarnické skupiny, podíly ostatních nezávislých cukrovarnických společností jsou výrazně nižší v rozmezí od 5,1 do 1,4 % cukerných kvót, ostatní soutěžitelé mají tedy výrazný odstup.
Spojení by tak došlo současně ke spojení dvou ze tří významných soutěžitelů (cukrovarnických skupin) a rovněž k posílení postavení skupiny Südzucker/Agrana na trhu cukru v České republice navýšením současného 20,5 % podílu cukerných kvót na hodnotu 52,4 % po spojení. Držení 52,4 % cukerných kvót skupinou Südzucker/Agrana by vzhledem k výši tržních podílů těchto soutěžitelů v porovnání s tržními podíly jejich konkurentů mohlo zakládat dominantní postavení společnosti na trhu s cukrem, kde podíl nejbližšího konkurenta je 34 %, podíly ostatních 5 %, 4 %, 2 % a nižší. (Srov. Case 85/76 Hoffmann-La Roche [1979], kde Soudní dvůr akceptoval stanovení dominance EK ve vztahu ke společnosti působící na trhu vitamínu A, kde byl její tržní podíl 47 % a tržní podíly konkurentů byly 27 %, 18 %, 7 % a 1 %).
Index HHI
Herfindahl-Hirshmanův index (HHI) se používá při zjišťování stupně koncentrace trhu v daném odvětví. Jde o souhrnnou kriteriální veličinu součtu čtverců tržních podílů (v %) jednotlivých soutěžitelů. HHI je funkcí nejenom počtu výrobců, ale i funkcí jejich relativní tržní síly. Stupeň koncentrace trhu se v závislosti na vypočtené hodnotě indexu člení do 3 pásem:
nekoncentrovaný trh (HHI do 1000 bodů)
středně koncentrovaný trh (HHI od 1000 do 1800 bodů)
koncentrovaný trh (HHI přes 1800 bodů)
Pokud se HHI po spojení soutěžitelů zvýší o více než 100 bodů u středně koncentrovaného trhu a o více jak 50 bodů u koncentrovaného trhu, pak musí být předmětné spojení pečlivě zvažováno.
V daném spojení činí HHI na základě produkčních kvót pro trh cukru :
tab. č. 3
Index HHI
před spojením
Index HHI po spojení
Zvýšení o bodů

trh cukru
2651
3965
1314

Jak je patrno z tabulky, zvýšení indexu HHI v tomto případě zakládá obavy z koncentrace, vzhledem k tomu, že se jedná o koncentrovaný trh a dochází po spojení k vysokému navýšení indexu o 1314 bodů . Úřad používá HHI index ve svých výročních zprávách již od roku 1994, při sledování koncentrace na relevantních trzích.
Tržní podíly spojujících se soutěžitelů a dalších významných subjektů na relevantních trzích
Postavení na vymezených trzích na základě objemu dodávek cukru cukrovarů působících v České republice na trh v ČR za marketingové období 1999/2000 je následující. Na trhu cukru pro domácnost měla skupina Südzucker/Agrana podíl [ ] %, skupina SLS/Eastern Sugar [ ] % podíl, z dalších soutěžitelů je to skupina SDA/TTD [ ] % podíl a cukrovar Vrbatky [ ] % podíl . Na trhu průmyslového cukru měla skupina Südzucker/Agrana podíl [ ] %, skupina SLS/Eastern Sugar [ ] % podíl, z dalších soutěžitelů je to skupina SDA/TTD podíl [ ]% a cukrovar Vrbatky [ ] % podíl.
V marketingovém roce 1999/2000 byly rovněž uskutečněny dovozy cukru do ČR ve výši cca 54,1 tis. tun, jak vyplývá ze statistik ČSU a Zprávy MZe (příloha č. 9 spisu). Žádný ze subjektů (jednotlivých cukrovarnických skupin a nezávislých cukrovarů), které Úřad v rámci řízení oslovil, neuvedl, že by v minulém období uskutečňoval dovozy cukru do ČR. Oproti tomu účastník řízení, společnost Südzucker, uvedl v návrhu na zahájení řízení, že v období 1999/2000 uskutečnil dovozy cukru do ČR ve výši [ ] tis. tun , tj. [ ] % z celkových dovozů za toto období. Zbývající část dovozů cukru do ČR je realizována obchodními společnostmi a subjekty, které se však nezabývají výrobou cukru, ale jeho následným zpracováním nebo prodejem (str. 417-425 spisu).
Za období roku 1999 a 2000 byly uskutečňovány rovněž tzv. dovozy z ČR do ČR cukrovarnickými společnostmi Moravskoslezské cukrovary v celkovém objemu cca [ ] tis. tun a společnostmi Cukrspol Praha-Modřany, Hanácké cukrovary cca [ ] tis. tun, jak vyplývá z údajů GŘ Cel, přičemž dovozy z ČR do ČR se rozumí dovozy cukru, který má jako zemi svého původu uvedenu ČR (str. 415-426 spisu). Výše uvedené objemy dovozů byly dodány především na trh průmyslového cukru .. Výhody tohoto dovozu cukru z ČR do ČR, který může významně narušovat hospodářskou soutěž na trhu cukru v České republice, mohou využívat výrobci cukru, kteří mají v blízkosti hranic svá sila na uložení cukru nebo taková sila mohou pronajmout.
Vzhledem k tomu, že neexistují statistiky dovozů cukru pro vymezené relevantní trhy, neboť celní statistiky sledují pouze celkové dovozy cukru, není možno rozlišit cukr určený pro zpracovatele a cukr určený pro přímou spotřebu. Proto bylo nutno stanovit podíl dovozů pro jednotlivé trhy s přihlédnutím k podílům dovozů v režimu AZS. Dovozy v režimu AZS, které jsou výhradně určeny pro průmyslové zpracovatele, byly ve výši 68 % z celkových dovozů, proto lze učinit závěr, že minimální objem dodávek na trh průmyslového cukru činí uvedených 68 %. Pro účely stanovení objemů dodávek na jednotlivé trhy byl podíl celkových dodávek na tyto trhy rozlišen na 75% podíl pro trh průmyslového cukru a 25% podíl pro trh cukru pro domácnost. Tyto hodnoty byly nastaveny s přihlédnutím k vývoji na relevantních trzích, kde v současnosti dochází k navyšování podílu dodávek cukru pro jeho další průmyslové zpracování oproti dodávkám určeným pro přímou spotřebu.
Objem dovozů za uplynulé období nebyl rozhodným faktorem pro určení tržních podílů soutěžitelů působících na relevantních trzích v tomto období. Na trhu cukru pro domácnost měla skupina Südzucker/Agrana podíl [ ] %, skupina SLS/Eastern Sugar [ ] % podíl, z dalších soutěžitelů je to skupina SDA/TTD [ ] % podíl a cukrovar Vrbatky [ ] % podíl . Na trhu průmyslového cukru měla skupina Südzucker/Agrana podíl [ ] %, skupina SLS/Eastern Sugar [ ] % podíl, z dalších soutěžitelů je to skupina SDA/TTD podíl [ ]% a cukrovar Vrbatky [ ] % podíl. Z ostatních významných soutěžitelů (dovozců) jsou to společnosti Aktiva, a.s., Kobe-agro s.r.o., Infusia a.s., Laudis, podíl těchto ostatních soutěžitelů z celkových dodávek na trh cukru byl cca [ ]%. Tyto společnosti se však nezabývají výrobou cukru z cukrové řepy.
Po spojení skupiny Südzucker/Agrana a SLS/Eastern Sugar by podíl na trhu cukru pro domácnost byl ve výši [ ] % (respektive [ ] % včetně dovozů), na trhu průmyslového cukru tento podíl činí [ ] % (respektive [ ] % včetně dovozů).
V daném spojení činí HHI na trhu :
tab. č. 4
Index HHI
před spojením
Index HHI po spojení
Zvýšení o bodů

cukru pro domácnost
2379
3967
1588

průmyslového cukru
2341
3563
1221

Zvýšení indexu HHI v tomto případě zakládá obavy z koncentrace, vzhledem k tomu, že se jedná o koncentrované trhy a dochází po spojení na trhu cukru pro domácnost a průmyslového cukru k vysokému navýšení indexu.
Největší nezávislí zákazníci jednotlivých spojujících se soutěžitelů jsou:
Südzucker/Agrana:
Penny Market s.r.o., Opavia LU, a.s., COOP Centrum družstvo, Praha, Kaufland Česká republika, v.o.s., Delvita a.s., Rudná u Prahy
(těchto pět zákazníků odebere celkem přibližně 43 % produkce skupiny)
SLS/Eastern Sugar:
General Bottlers CR, s.r.o., Nestlé Čokoládovny a.s., AHOLD Czech Republic, a.s. Nupaky u Prahy, Plus-Discount Praha spol. s r.o., Walmark,
(těchto pět zákazníků odebere celkem přibližně 32 % produkce skupiny)
Posouzení spojení
Při posuzování dopadů daného spojení soutěžitelů se Úřad zabýval zejména strukturou relevantních trhů, podílem spojujících se soutěžitelů na těchto trzích, jejich hospodářskou a finanční silou, právními a jinými překážkami vstupu dalších soutěžitelů na relevantní trhy, možností volby dodavatelů nebo odběratelů spojujících se soutěžitelů, vývojem nabídky a poptávky na relevantních trzích, potřebami a zájmy spotřebitelů, jakož i výzkumem a vývojem, jehož výsledky vedou ku prospěchu spotřebitele, a dalšími skutečnostmi pro relevantní trhy charakteristickými.
Soudní dvůr ES definoval dominantní postavení jako postavení podniku, které mu umožňuje bránit účinné hospodářské soutěží na relevantním trhu, tím že mu umožňuje se chovat ve značném rozsahu nezávisle vůči konkurentům, odběratelům a v neposlední řadě i vůči spotřebitelům.
Takové postavení nevylučuje určitou hospodářskou soutěž, ale dovoluje zvýhodněné společnosti určovat nebo přinejmenším znatelně ovlivňovat podmínky soutěže, přinejmenším však společnost, která má dominantní postavení, nemusí brát při svém jednání velký ohled na konkurenci, aniž by ji to nějak poškodilo. Dominantní postavení může vyplývat ze souhry více faktorů, které samy o sobě nemusejí být vždy rozhodující. Zvláště příznačný je významný podíl na trhu a stabilita těchto podílů v čase , poměr mezi podíly společností účastnících se spojení, relativní podíly jejich konkurentů a existence ostatních faktorů , které upevňují nebo naopak ohrožují postavení spojujících se subjektů na trhu, např. bariér pro vstup potencionálního soutěžitele . Mezi významné bariery patří zejména zákonná omezení, vysoká investiční náročnost, přístup k finančním a surovinovým zdrojům, celková velikost a síla leadra na trhu, scale economies, vlastnictví distribuční sítě, dopravní náklady, členství v profesních organizacích, aj.
Pokud jde o získání nebo upevnění dominantního postavení, je třeba zkoumat zejména absolutní podíly spojovaných soutěžitelů na trhu a rovněž vývoj těchto podílů z časového hlediska na trhu. Pokud se dá předpokládat, že podíly na trhu nejsou stabilní, pak sice může docházet v daném čase k posílení dominantního postavení, ale s ohledem na budoucnost tomu tak nemusí být. Zvláštní roli hraje vývoj podílů soutěžitelů na dynamicky se rozvíjejících inovačních trzích, na kterých dochází často ke střídání vedoucí pozice, kdy vysoký podíl nemusí nezbytně vést k posílení dominantního postavení. Z hlediska výše uvedeného patří trh s cukrem mezi trhy stabilní, kde výzkum a vývoj nehraje významnou roli a nedochází k významných inovacím výrobků. Obdobným způsobem postupuje i Komise ES při své rozhodovací praxi. Uvádí se, že vysoké tržní podíly (nad 50 %), které má společnost po delší dobu jsou silnou indicií (prima-facie) k stanovení, že společnost má dominantní postavení (viz. případ Michelin-Case 322/81 NV Nederlandische Baden-Industrie Michelin vs. Commission,1983 ECR 3461). V tomto případě tržní podíly 57 % a 65 % byly dostatečným důkazem. V případě-Case 62/86 AKZO Chemie BV vs. Commision, 1991 byl tržní podíl 50 % po dobu nejméně 3let silnou indicií k existenci dominantního postavení. Jestliže jsou uvedené tržní podíly jen po relativně krátkou dobu, nemohou být samy o sobě dostatečným důkazem o existenci dominantního postavení.
Jedním z podstatných atributů celkového posouzení spojení soutěžitelů je v obecné rovině posouzení takové, které na základě dostupných informací může objektivně zhodnotit budoucí vývoj na relevantním trhu po povolení spojení soutěžitelů. Není tomu jinak ani ve věci posuzovaného spojení soutěžitelů.
Při předmětném spojení dochází k významnému nárůstu tržního podílu nově vznikajícího subjektu-52,4 % dle přidělených produkčních kvót, [ ] % na trhu cukru pro domácnost a [ ] % na trhu průmyslového cukru
Postavení účastníka řízení dle cukerných kvót na základě období 2001/2002 až 2004/2005 na trhu cukru by činil 52,4 %. Tržní podíl nového subjektu na trhu cukru pro domácnost bude ve výši [ ] % a na trhu průmyslového cukru ve výši [ ] % celkových dodávek na předmětné trhy.
Zejména vzhledem k situaci na trhu cukru pro domácnost, a to podílům ostatních konkurentů, je třeba konstatovat, že spojení soutěžitelů by v tomto případě přineslo výrazně negativní dopad na hospodářskou soutěž z důvodu možného zneužití nabytého postavení a nárůst ceny pro konečného spotřebitele.
Tržní podíly nejbližšího konkurentů na trhu cukru pro domácnost jsou [ ] % a [ ] %, což je velký odstup od tržních podílů spojujících se společností- [ ] %.
V případě vysokého tržního podílu, který není dostatečným důkazem pro stanovení dominantního postavení, nelze v této souvislosti hodnotit pouze nárůst tržního podílu, ale je nutno přihlédnout zejména k podílům ostatních konkurentů. Tržní podíl spojujících subjektů by po spojení na trhu cukru pro domácnost tedy činil [ ] % a podíl jeho nejbližších konkurentů by byl [ ] % a [ ] % (přičemž podíly ostatních soutěžitelů jsou zanedbatelné). Vzhledem k výši tržního podílu spojujících se soutěžitelů a k výši tržních podílů nejbližších konkurentů může dojít k dalšímu navyšování tržního podílu spojujících se soutěžitelů a tím k ještě většímu zvýraznění odstupu od ostatních konkurentů na trhu, čímž může být kvalita hospodářské soutěže na relevantních trzích významně snížena. Soudní dvůr v případě Hoffmann-La Roche akceptoval stanovení dominance Komise ve vztahu ke společnosti působící na trhu vitamínu A s 47% podílem na trhu, protože tržní podíly nejbližších konkurentů byly menší (27 %, 18 %, 7 % a 1 %). Otázka prokázání dominance dle tržního podílu je pak klíčovou, protože takovéto postavení společně s dalšími faktory může vážně ohrozit hospodářskou soutěž.
Navrhované spojení bude překážkou rozvoje potencionální soutěže
Obecně potencionální konkurence je ve prospěch spotřebitele a má tím větší význam čím menší je konkurence na trhu, dále čím více je trh regulovaný a čím je větší závislost zákazníků na dodavateli nebo čím obtížněji jsou dané výrobky či služby nahraditelné jinými výrobky nebo službami.
Potencionální konkurence je zejména žádaná v případě, kdy význačný tržní podíl spojeného subjektu na trhu je dále umocňován umístněním jeho dalších výrobních kapacit na jiných geografických trzích, přiléhajících ke geograficky vymezenému relevantnímu trhu.
Pokud jsou jeden či více faktorů významně zastoupené na určitém trhu, představuje vyřazení jednoho významného potencionálního konkurenta rozhodující zhoršení struktury hospodářské soutěže, což je v případě posuzovaného spojení, kde jedna skupina na relevantním trhu zaniká.
Na trhu s cukrem v České republice platí zvláštní kriteria, která podtrhují jeho specifické postavení :
na trhu s cukrem v ČR (i trzích členským států EU) je omezená hospodářská soutěž,
trhy s cukrem jsou do velké míry regulované,
cukr je surovina se dá substituovat pouze ve velmi omezené míře,
spojující se soutěžitelé mají na trhu cukru v ČR významné postavení a obecně platí, že uvedení soutěžitelů mají rovněž významné postavení i v okolních regionech sousedících s Českou republikou.
Z tohoto důvodu zajištění a rozvoj potencionální konkurence na trh cukru v ČR má velký význam, případná realizace navrhovaného spojení však vede k vyřazení jednoho významného konkurenta skupiny Südzucker/Agrana, skupiny SLS/Eastern Sugar, tj. vzniká stav, který nemůže přispět k rozvoji budoucí potencionální konkurence.
Významnou bariérou vstupu na trh pro potencionální konkurenci je skutečnost, že spojující se soutěžitelé patří do skupiny subjektů podnikajících na velkém geografickém trhu v rámci Evropy či v celosvětovém měřítku
Pokud se týká barier vstupu na trh pro potencionální konkurenci EK bere v úvahu, že významnou výhodou soutěžitele je skutečnost, že patří do skupiny subjektů podnikajících na velkém geografickém trhu v rámci Evropy či v celosvětovém měřítku (Case T-228/97 Irish Sugar v. Commision (1999). V případu Hoffmann-La Roche bylo uvedeno, že jedním z faktorů prokázání dominance na trhu byla skutečnost, že společnost patřila na mnoha trzích k největším světovým výrobcům vitamínů a farmaceutik. V této souvislosti Úřad uvádí, že společnost Südzucker patří k největším světovým výrobcům cukru a zaujímá před spojením vedoucí postavení v Evropě, podíl na kvótě A/B ve společenství je ve výši 16,4 % ( 2,4 mil. tun), po spojení s SLS celkem 21,5 % (3,1 mil. tun), přesahuje tak výrazně objem kvót v ČR (0,5 mil. tun), tj. osminásobek produkčních kvót v České republice.
Společnost Südzucker působí v 9 evropských zemí, kde provozuje zhruba 41 výrobních jednotek (z toho 22 v zemích EU) s objemem produkce cca 3,5 mil. tun cukru za minulé období. Přičemž 80 % produkce je určeno dále pro zpracovatelský průmysl a 20 % dodávek jako cukr pro domácnosti. Společnost tak disponuje významnou hospodářskou a finanční silou, o čemž svědčí i výše obratu společnosti za minulé období, která přesáhla 4,6 mld. Euro, z toho cca 2,9 mld. Euro tvoří segment cukru a sladidel.
Významnou skutečností je rovněž 50% podíl společnosti Tate & Lyle ve společnosti Eastern Sugar, což umožňuje společnosti Eastern Sugar využívat jejího finančního a hospodářského potenciálu. Vzhledem k širokému rozsahu a objemu výroby produktů a obchodních služeb poskytovaných společností, uvedených v části Charakteristika spojovaných subjektů, má společnost významnou výhodu před potencionální konkurencí vyplývající z tzv. scale economies.
Skupina Südzucker/Agrana zaujímá význačné postavení v okolních regionech sousedících s Českou republikou. Celkový výrobní potenciál této skupin v příhraničních regionech přesahuje objem 2,7 mil. tun cukru. ročně, tj. výrobní potenciál cukrovarů skupiny Südzucker/Agrana několikatinásobně převyšuje objem výroby cukru v ČR
V jižním Německu a Rakousku má skupina Südzucker/Agrana dominantní postavení (příloha č. 6 str. 33 spisu), a kontroluje přes 80 % trhu s cukrem v jižním Německu a cca 98 % v Rakousku a rovněž zaujímají i významné postavení ve východním Německu. Dále působí v Polsku (5 cukrovarů), v Maďarsku (3 cukrovary), na Slovensku (2 cukrovary), podíly v těchto zemích jsou v rozmezí 25 až 37 % dále společnost kontroluje i významný podíl výroby izoglukózy v Maďarsku, kde vlastní 50% podíl akcií v největším maďarském závodě na výrobu izoglukózy . Mimo okolní regiony skupina působí v Belgii, Rumunsku a Moldávii.
Skupina SLS/Eastern Sugar má významné postavení kromě Francie a České republiky, na Slovensku ( cca 35 % podíl) a v Maďarsku. Společnost Eastern Sugar tak kontroluje (mimo Francie) v těchto regionech 7 cukrovarů.
Po spojení skupiny Südzucker/Agrana a SLS/Eastern Sugar, disponující významným postavením v okolních regionech sousedících s Českou republikou, tak může tato skupina zásobovat trh s cukrem v České republice a což může vézt k utlumování výroby cukru v ČR ve prospěch výkonnějších modernějších cukrovarů v jižním Německu a Rakousku, s vážným dopadem na ostatní konkurenty, obchodní organizace, pěstitele cukrové řepy a rovněž na dodavatele zemědělské techniky, osiv, hnojiv a zemědělských potřeb.
Zpráva MZe konstatuje, cit.: "Průměrný denní jmenovitý výkon cukrovarů v ČR je v současnosti hluboko pod úrovní vyspělých zemí EU. Po našem přijetí do EU by ČR s touto zpracovatelskou kapacitou mohla jen těžko konkurovat vyspělému cukrovarnickému trhu v zemích EU. Cukrovary s nízkou zpracovatelskou kapacitou budou mít problémy obstát v tvrdé zahraniční konkurenci."
V této souvislosti je nutno uvézt, že vzhledem k postavení subjektu v sousedních regionech by došlo k eliminaci potencionální soutěže dovozem cukru z cukrovarů z okolních regionů a došlo by zablokování přístupu konkurenčních dovozů a tím i možným cenovým dopadům na koneční zákazníky. Toto rovněž podporují i závěry EK v rozhodnutí Südzucker/SLS (příloha č. 6 odst. 52), kde je konstatováno, že trhy jsou zvláště v Německu, přesně rozděleny mezi jednotlivé regionální výrobce, a proto konkurence v rámci jednoho členského státu neexistuje, a že hospodářská soutěž probíhá v podstatě jen díky exportu zahraničních výrobců, kteří mají výrobny blízko hranic a rovněž vzhledem k nákladům na dopravu, je hospodářská soutěž probíhající přes hranice efektivní jen mezi sousedními státy odst. (příloha č. 6 odst. 84). A dále, že cenovou hladinu na evropských trzích s cukrem lze ve skutečnosti považovat za jednoznačnou indicii skutečnosti, že hospodářská soutěž je značně omezena a evropští výrobci cukru, i přes předimenzovanost evropského cukrovarnického průmyslu, dosahují při odbytu cukru cen, které představují dvojnásobek cen světových a zároveň podstatně vyšších (o 10-20 %) než je intervenční cena Evropské Unie (příloha č. 6 odst. 53). Ve srovnání s tuzemským trhem, kde se tato cena pohybuje u průmyslových odběratelů o cca 1 % a u cukru pro domácnost o cca 3 % nad minimální cenou cukru , jak uvedl zástupce účastníka řízení ve svém doplnění návrhu (příloha č. 10 str. 24), což je způsobeno zejména vlivem větší konkurence na trhu s cukrem. Při snížení počtu soutěžitelů na trhu s cukrem a získání dominantního postavení spojujících se subjektů může tedy dojít ke zvýšení této cenové hladiny na úroveň jako ve většině geografických regionů v členských zemích EU.
Společnost Südzucker patří k největším vývozcům cukru v rámci společného trhu EU a rovněž tak k významným dovozcům cukru do ČR.
V současné době jak konstatuje i zpráva MZe dochází k poklesu prodeje cukru z tuzemských cukrovarů, a jak je uvedeno výše v kap. "Situace na trhu s cukrem v České republice", zejména vlivem zvýšených dovozů cukru především v celním režimu AZS a dovozem substituentů cukru , které způsobují ekonomické problémy tuzemským cukrovarům. Z uvedených skutečností v části Organizace trhu s cukrem v České republice vyplývá, že v současné době dochází k velmi častým změnám v oblasti legislativy vztahující se k regulace dovozů do ČR a vydávání stále nových opatření v této oblasti reagující na tyto zvýšené dovozy, které mají přispět k ochraně a zastavení poklesu podílu dodávek cukru tuzemských cukrovarů na trh v ČR.
Došlo zejména k velmi výraznému nárůstu dovozů z EU (zejména z Německa), zvýšení o 94 % za poslední období a rovněž nárůst podílu dovozů v rámci AZS (z 39 na 68 % z celkových dovozů), z čehož dovozy v rámci AZS z EU ( cca 66% podíl z celkových dovozů AZS) zaznamenaly nárůst o více než trojnásobek oproti předcházejícímu období.
Nejvyšší podíl celkových dovozu mělo Německo 35 395 tun (61% podíl z celku) a dále Polsko 17 008 (30% podíl z celku) za období 2000/2001. Vzhledem k tomu, že dovozy z Německa představují za poslední období 2000/2001 97 % dovozů z EU a společnost Südzucker měla za období 97/98 [ ] % podíl , 98/99 [ ] % podíl , 99/00 [ ] % podíl na dovozu cukru z Německa, je možno konstatovat, že se jedná o dlouhodobou strategii společnosti a je o významného dovozce cukru do ČR. Z hlediska postavení společnosti v jižním Polsku je významný i podíl dovozů z Polska. Společnost Südzucker se významně podílí na exportech cukru v rámci evropského trhu a je největším vývozcem cukru v rámci EU do třetích zemí mimo EU (16 % z celkových 6 mil. tun), tj. cca vývoz ve výši 1 mil. tun cukru za minulé období.
Podíl dovozů zejména v režimu AZS se v minulých obdobích zvyšoval a to i přes ochranná opatření na dovoz cukru formou čtvrtletních celních dovozních kvót, teritoriálně rozdělených na dovoz z EU, Polska a ostatních zemí. Tyto objemy dovozu jsou každý rok liberalizovány o 10 % a vzhledem k tomu, že uvedená opatření (dovozní kvóty) mají platnost do 11.3. 2003 nebude pravděpodobně trh po tomto datu chráněn před těmito nadměrnými dovozy z EU. Dovozy cukru jsou především dodávány pro průmyslové zpracovatele, mají tedy zásadní vliv na trh průmyslového cukru, dovozy v režimu AZS jsou dodávány pouze průmyslovým zpracovatelům. Zvláště dovozy v režimu AZS mají negativní vliv na trh s cukrem v ČR, protože dochází pouze k zušlechtění cukru (zhodnocení ve výrobku) u průmyslového výrobce a jeho následnému vyvezení mimo Českou republiku, což výrazně snižuje možnost podílet se na dodávkách cukru tuzemským cukrovarům. Uvedené dopady z hlediska dovozů se mohou ještě zvýraznit po vstupu ČR do EU po odstranění celních barier mezi jednotlivými členskými zeměmi a bezproblematické zásobování trhu s cukrem v ČR z německých, rakouských a polských cukrovarů v blízkosti českých hranic.
Důvody pro uplatňování větších dovozů cukru do České republiky jsou zejména ve skutečnosti, že některé významné bariery pro vstup konkurence na český trh, např. vyšší náklady na marketing, dopravní náklady s nimiž je potencionální vstup do nového teritoria spojen, se uplatňují pouze v oslabené formě, vzhledem k poloze výrobních závodu spojujících se soutěžitelů v regionech sousedících s ČR a postavení spojujících se subjektů na trhu s cukrem v České republice.
Dovozy z ČR do ČR umožňují vyvážet cukr za neregulovanou cenu a jeho zpětný dovoz po určitém časovém ponechání v cukrovarnických silech v zahraničí, dovolují prodávat zpětně dovezený cukr za ceny nižší než ceny regulované, čímž se podstatně narušuje férová soutěž na trhu s cukrem
V minulých obdobích měl negativní dopad na trh České republiky rovněž dovoz tzv. z ČR do ČR , který umožňoval vývoz cukru nad produkční kvótu, tedy za neregulovanou cenu za účelem dočasného ponechání a posléze dovoz zpět za cenu nižší než regulovanou (v roce 99/00-13,5 tis. tun), přičemž zisk z takto dovezeného cukru byl až 3 Kč/ kg.
Na základě celních statistik byly uskutečněny dovozy dle výše uvedeného v části "Postavení spojovaných soutěžitelů na vymezených relevantních trzích", se na těchto dovozech podílela i společnost [ ]. V rámci svědeckých výpovědí svědek uvedl na dotaz zástupce účastníka řízení, komu patří silo v Opavě (str. 303 spisu), cit.: "Pravděpodobně cukrovaru Opava, čili Moravskoslezským cukrovarům. Nelogické však pro mě je to, že po výstavbě těchto skladovacích kapacit společnost Moravskoslezské cukrovary vyváží v průběhu kampaně cukr za hranice za účelem dočasného ponechání a v současné době se vozí zpět (tzv. dovoz cukru z ČR do ČR). Obecně řečeno, nikoli na tuto společnost, takovýto způsob vývozu a dovozu cukru může být zneužit"
Z důvodu vysoké nadprodukce výroby cukru v rámci EU, stále menším možnostem exportu do třetích zemí mimo EU a rovněž menší zisky při exportu cukru mimo EU než prodej cukru v rámci společenství, představují rovněž důvody, které mohou vézt k zvýšeným dovozům do České republiky před i po předpokládaném vstupu ČR do EU. Uvedená skutečnost nebude přispívat požadavku potřeby zachování a rozvíjení hospodářské soutěže ve smyslu § 17 odst. 1 zákona.
Na trhu s cukrem mají rovněž výrazný vliv dovozy izoglukózy, glukózových sirupů a cukru ve výrobcích, které jsou uplatňovány jako částečná náhražka průmyslového cukru u zpracovatelů. Takovéto dovozy výrazně snižují uplatnění tuzemského cukru na trhu s cukrem v ČR, zejména v některých potravinářských odvětvích. Spojující se soutěžitelé kontrolují významný podíl výroby těchto druhů cukrů v okolních regionech, které se pak do ČR dovážejí.
V roce 2000/2001 bylo dovezeno 37 tis.tun izoglukózy, glukozových sirupů a ostatních speciálních cukrů cukru. V této souvislosti je nutno uvézt, že výroba izoglukózy vyžaduje know-how, moderní technologie a vysoké investice. V současné době se v ČR izoglukóza nevyrábí ani nebyla kvóta dle vydaného dokumentu "Rozšíření a zemědělství: Strategie integrace pro nové členské země EU", České republice udělena. V současné době je dovoz izoglukózy především z Maďarska a Polska. Nejvýznamnějšími dovozci substituentů do ČR je společnost Amylum Bohemia, spol. s r.o. a Aktiva, a.s. [ ]% podíl dovozů, společnosti dováží substituenty cukru především ze Slovenska od společnosti Amylum Slovakia, s.r.o., patřící do skupiny Amylum Group . Tato skupiny je kontrolovaná skupinou Tate & Lyle , která patří mezi nejvýznamnější světové výrobce cukru a sladidel, skupina Tate & Lyle má rovněž 50% podíl ve společnosti Eastern Sugar , jak bylo již výše uvedeno. Skupina Amylum působí v celosvětovém měřítku, v Evropě kontroluje cca 15 výrobních jednotek. Do skupiny Amylum Group patří rovněž maďarská společnost Hungrana Kft ., která je společným podnikem holdingové společnosti Amylum Group a rakouské společností Agrana AG . Je možno konstatovat, že uvedená skutečnost ještě více posiluje tržní sílu skupiny Südzucker/SLS na trhu cukru v ČR a nebude přispívat k rozvíjení hospodářské soutěže ve smyslu § 17 odst. 1 zákona.
spojující se soutěžitelé disponují velkou kapacitou zásobníků cukru, která jim umožňuje dlouhodobě skladovat až [ ] tis. tun cukru, tj. objem který tvoří téměř 100 % obdržené produkční kvóty Moravskoslezských cukrovarů.
V této souvislosti je možno uvézt i skutečnost, že spojující se soutěžitelé disponují velkou kapacitou zásobníků cukru, který je možno prakticky neomezeně skladovat (str. 294 spisu) V rámci svědecké výpovědi ing. Moťka uvedl (str. 326 spisu), cit. : "Tendence budování velkoobjemových sil je jasná, spojovatelé vybudovali v posledním roce kapacitu 35 tis. tun v Opavě, ke stávajícím asi 20 tis. tun, které tam byly. Tuto skladovací kapacitu můžou spojovatelé použít i při případném uzavření cukrovaru, jelikož jsou budovány většinou blízko velkých odběratelů, např. v tomto případě Opavia a.s." Dále svědek uvedl na dotaz zástupce účastníka řízení, zda společnost má nějaké další kapacity pro uložení cukru na území ČR (str. 332 spisu), cit. : "Ano je to silo Hrušovany nad Jevišovkou, silo je v používání cukrovaru Hodonín-je v současné době v konkurzu. V těchto třech skladovacích lokalitách (včetně sila v Opavě) je to cca 90 až 100 tis. tun."
Tento objem skladovací kapacity, kterými disponují Moravskoslezské cukrovary tvoří téměř 100 % jejich obdržené produkční kvóty dle VN č. 114. Tento objem tedy umožňuje dlouhodobé uskladnění téměř ročního objemu produkční kvóty, tato skutečnost je velmi významná i z pohledu zásad současné organizace trhu s cukrem v České republice. Ve smyslu § 2 VN č. 114 je pojem produkční kvóta definován jako množství cukru z cukrovky, cukrové řepy vypěstované na území České republiky, kterou producent cukru za podmínek stanovených tímto nařízením uvede na trh v České republice (tuzemský podíl kvóty), včetně cukru obsaženého v jiném výrobku nebo vyveze mimo území České republiky (vývozní podíl kvóty), včetně vývozu jim vyrobeného cukru obsaženého v jiném výrobku. Není tedy jednoznačně definováno, zda je kvóta tvořena pouze cukrem vyrobeným z cukrovky vypěstované ve sledovaném období či nikoliv nebo zda je možno tuto kvótu naplnit cukrem ze skladů, tedy cukrem vyrobeným z cukrové řepy v minulých období, či cukrem získaným od jiného producenta.
Dle VN č. 114 je možno taktéž produkční kvótu naplnit cukrem obsaženým v jiném výrobku, tj. dle položek celního sazebníku se může jednat o široké spektrum výrobků obsahujících cukr, např. mléčné výrobky, čokoládové a kakaové výrobky, pekařské výrobky, konzervované ovoce, zmrzlinové výrobky, různé sirupy, slazené minerální vody aj. Z tohoto pohledu je problematika uvedení a naplnění produkční kvóty příslušným producentem složitá z hlediska prokázání původu cukru (v případě dovozů z ČR do ČR, změnách majitele sila aj.), obsahu cukru deklarovaného ve výrobcích uvedených na trh či vyvezených aj. Toto klade vysoké nároky na evidence všech pohybů cukru v rámci dovozů v režimu AZS, prodeje mezi producenty a ostatními subjekty uvnitř ČR za ceny minimální či světové (prodej cukru mimo produkční kvótu).
Možnost dlouhodobého uskladňování cukru je významná i z pohledu zásad současné organizace trhu s cukrem nařízení Rady (ES) č. 1260/2001, kde je možno takto uskladnit cukr "C" (vyrobený nad kvótu A/B) na nejméně 12 měsíců a použít ho jako část kvóty na příští roky ( příloha č. 6 str. 12).
V této souvislosti je nutno uvézt, že subjekt jako je např. Eastern Sugar ČR, který vznikl jako právní nástupce více cukrovarnických subjektů, dříve samostatných, a který tak bude držitelem individuální kvóty, může v rámci svých výrobních jednotek přesouvat cukr čí výrobky obsahující cukr mezi jednotlivými cukrovary v Čechách a na Moravě a rovněž tak výrobu cukru do pro něj výhodnějších oblastí, než by bylo v případě, že by byla daná produkční kvóta přidělena jeho jednotlivým cukrovarnickým jednotkám. Tato skutečnost je i významná z pohledu § 8 VN č. 114, kde má držitel kvóty povinnost do 90 dnů od přidělení kvóty smluvně zajistit dodávky cukrovky od pěstitelů potřebné k výrobě cukru v množství odpovídající nejméně 70 % přidělené kvóty . Držitel kvóty má povinnost uzavřít smluvní vztah s pěstiteli cukrovky pouze na 70 % individuální kvóty, v případě subjektu, který kontroluje více cukrovarnických jednotek, tak může uzavírat smlouvy s pěstiteli z oblastí, které jsou pro něj výhodné a rovněž tak dle potřeby výrobu cukru v těchto oblastech utlumovat či rozvíjet.
Vzhledem k současnému trendu dovozů do ČR, vlastnictví dostatečné skladovací kapacity, která může být využívaná i po uzavření cukrovaru (str. 326 spisu), existence cukrovarů v příhraničních regionech umožňující dovoz a vývoz cukru i v rámci těchto regionů, know-how a finanční síly, mohou mít tyto skutečnosti vliv na vážné narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu průmyslového cukru , který tvoří podstatnou část dodávek cukru na trh, před a zvláště po vstupu ČR do EU, kdy nebude trh chráněn v takové míře jako doposud vzhledem k dovozům z ostatních členských zemí EU. Sloučení společností by tak umožnilo společnosti Südzucker v porovnání se svými konkurenty zásobovat významným způsobem velké průmyslové zákazníky, v České republice i vzhledem k možnosti dodávat cukr a jeho substituenty ve vyšší kvalitě a k možnosti poskytovat komplexní a kvalitní služby. Tím by však docházelo k deformaci struktury všech spojením dotčených trhů ve smyslu ustanovení § 17 odst. 1 zákona.
Sdružení více typů výrobků mohou vézt k významnému posílení portfoliové síly spojeného soutěžitele, v jehož důsledku budou společnosti spojujících se skupin Südzucker/Agrana a SLS/Eastern Sugar schopny snadněji přizpůsobovat svou obchodní strategii při zvyšování poptávky po kterémkoliv výrobku.
Základní představa o portfoliové síle je založena na myšlence, že tržní síla odvozená z portfolia všech výrobků nově vznikající společnosti po fúzi převyšuje sílu společnosti získanou prostým součtem tržních sil jednotlivých výrobků.
Úřad má za to, že zvažovaným spojením vznikne subjekt s portfoliovou silou, který získává některé výhody, jako např.:
Celkově posiluje svou pozici vůči zákazníkům, jelikož může poskytnout širokou paletu výrobkových druhů. V tomto případě spojující se soutěžitelé mohou nabídnout cukr, izoglukózu a sadu dalších výrobků, které lze použít v potravinářském průmyslu.
Má mnohem vyšší flexibilitu při tvorbě struktury cen jednotlivých výrobků a při stanovení výše poskytovaných slev. Je zřejmé, že odběrateli, který odebírá značně velké množství cukru a izoglukózy je možno stanovit přijatelnou cenu a poskytnout přijatelné slevy, na rozdíl od jiných zejména menších cukrovarů.
Bude mít mnohem větší potenciální možnosti pro realizaci vázaného prodeje, kdy vedle hledaného výrobku nový subjekt prodá i jiný, vlastní nekonkurenční výrobek na trhu. Ve svém důsledku by to znamenalo, že ekonomická síla nového subjektu po spojení bude rozšířena i na další výrobky. Má-li společnost např. Agrana nebo Tyte & Lyle příslušné know-how a speciální technologii na výrobu izoglukózy, může potencionálnímu zájemci o odběr izoglukózy podmínit dodávky izoglukózy odběrem cukru, přestože zájemce už má dlouhodobého odběratele. Chce-li však izoglukózu mít, bude muset přistoupit na podmínky Agrany nebo Tyte & Lyle.
Struktura nabídky na relevantním trhu cukru pro domácnost je determinována zejména distribučním systémem tzv. moderní distribuce (hypermarkety, velké supermarkety, diskontní prodejní a maloobchodní řetězce). Spojením společností Südzucker a SLS by vznikl subjekt, který bude mít výhodu pro sjednávání obchodních podmínek se subjekty, patřící do distribučního systému tzv. moderní distribuce.
Do tohoto systému je možno zahrnovat zejména potravinářské výrobky, které jsou dodávány do hypermarketů, malých a velkých supermarketů a diskontních prodejen, velkoobchodů a dále hotelů, restaurací, kaváren.
Největšími obchodními řetězci dle obratu v sortimentu potravin v roce 2000 byly: Ahold Czech Republic, a.s.; Makro ČR, s.r.o.; Delvita, a.s.; Penny Market, s.r.o.; GECO TABÁK, a.s.; Kaufland, v.o.s.; Julius Meinl, a.s.; Plus Discount, s.r.o.; Billa, s.r.o.; Globus ČR, k.s. Dále je využívána také tradiční distribuce-prostřednictvím velkoobchodů.
Úřad prováděl v minulých období plošné šetření u řady dodavatelů, obchodujících prostřednictvím tzv. moderní distribuce. Bylo zjištěno, že mnoho dodavatelů je vystaveno velkému tlaku ze strany některých obchodních řetězců, spočívajícího v požadování velmi vysoké částky na zalistování.
Jiné obchodní řetězce požadovaly aktivační poplatek při otevření obchodního domu ve výši 250-300 tis. Kč.
Bylo dokladováno, že některé obchodní řetězce vyžadovaly za účast na promočních akcích částky ve výši od 10 tis. Kč do 60 tis. Kč.
Vyžadované slevy z faktur ze strany některých obchodních řetězců se pohybovaly od 5 do 21 %.
Marketingová podpora při zavádění nového výrobku byla požadována od 10 tis. Kč do 50 tis. Kč, Úřadu je však znám obchodní řetězec, který požadoval od dodavatele za jeden výrobek až 520 tis. Kč, což je 5 % z obratu tohoto dodavatele.
Lze konstatovat, že vývoj maloobchodního trhu je charakterizován obecným trendem koncentrace a významným nárůstem zavádění vlastních obchodních značek ze strany maloobchodníků. Důvody, které vedou ke koncentraci, jsou pak spatřovány ve:
Změnách zvyklostí konečného spotřebitele, který značně preferuje nákup pod jednou střechou způsobem "one-stop shopping". To ovšem nemusí znamenat, že zákazníci navštěvují pouze jeden supermarket. Průzkumy ukazují, že 73 % zákazníků navštěvuje týdně dva i více supermarkety a 27 % navštěvuje pouze jeden supermarket týdně.
Změnách způsobených zavedením kompjutarizace.
Maloobchodního prodeje umožňující přímé jednání s dodavateli a okamžité reagování na poptávku konečného spotřebitele. Zavedení věrnostních karet poskytuje unikátní vstup do výrobkových preferencí jednotlivých spotřebitelů a možnost přesného marketingu.
Z výše uvedeného je zřejmé, že pro spojeného soutěžitele s tržním podílem [ ] % na trhu cukru pro domácnost bude mnohem příznivější situace při vyjednávání obchodních podmínek se supermarkety, hypermarkety, diskontními prodejnami apod. (dále jen obchodní řetězce). Ve svém důsledku to však bude znamenat, že velkoobchody dodávající obchodním řetězcům, nebo kapacity obchodních skladů vlastních řetězců budou na základě lepších obchodních podmínek nabízených spojenými soutěžiteli tím, že se bude jednat o prodej velkých objemů, preferovat obchodní značky uvedených výrobců cukru a výrobků obsahujících cukr.
Jak je patrno z uvedených údajů získaných při plošném šetření ve vztahu mezi dodavateli a obchodními řetězci, jsou ze strany obchodních řetězců vyžadovány slevy od 5 % do 21 %, nebo vstupní poplatek 10 % z celkového obratu dodavatele, které malí výrobci cukru obtížně obstarávají.
Ve svém důsledku tato situace, při které silný subjekt-dodavatel cukru a výrobků obsahujících cukr, bude moci nabízet stále lepší obchodní podmínky, šance aby výrobky malých dodavatelů se mohly dostat do skladových prostor obchodních řetězců, se zmenšují. V konečném důsledku by tato situace mohla vést k zániku jeho obchodní značky a snížení volby konečného spotřebitele
Dopad z posuzovaného povolení spojení a vzniku subjektu s [ ]% tržním podílem na trhu cukru pro domácnost se pak projeví ve čtyřech rovinách:
zmizením některých obchodních značek a tím i snížení možnosti výběru konečného spotřebitele
postupnou další koncentrací na straně nabídky cukru a výrobků obsahujících cukr, která v krajním případě může vést ke vzniku oligopolistické struktury,
umožněním aplikace výhod z portfoliového efektu všech výrobků Südzuckeru/SLS, který umožní vyšší flexibilitu při tvorbě struktury cen jednotlivých výrobků,
portfoliový efekt rovněž poskytne spojenému subjektu Südzuckeru/SLS větší potencionální možnost pro realizaci případného vázaného prodeje , kdy vedle hledaného výrobku, např. izoglukózy nový subjekt prodá i jiný, vlastní méně konkurenční výrobek na trhu, např. cukr, glukózový sirup aj.
Obdobný dopad z koncentrace a vzniku subjektu s [ ] % tržním podílem lze očekávat i u prodejců menších maloobchodních prodejen. Tito prodejci, opět na základě nabízených výhodných obchodních podmínek a vzhledem ke kapacitním podmínkám prodejen začnou upřednostňovat pouze obchodní značky společností Südzuckeru/SLS.
Úřad vždy deklaroval, že se velkým výrobcům nemá bránit stát se ještě většími. Nesmí se to však stát za podmínek, že koncentrace naruší hospodářskou soutěž na trhu. Jestliže společnosti Südzuckeru/SLS budou mít po spojení [ ] % tržní podíl na trhu cukru pro domácnost , stanou se po spojení subjektem, který bude vážnou bariérou pro rozvoj ostatních konkurentů na trhu, včetně potencionálních zahraničních dovozců. Z uvedeného důvodu takové spojení může mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na trhu.
Při rozhodování o návrhu na povolení spojení Úřad posuzuje zejména zachování a rozvíjení účinné hospodářské soutěže a rovněž možnost volby dodavatelů nebo odběratelů spojujících se subjektů ve smyslu § 17 odst. 1 zákona.
Úřad rovněž zohledňuje chování účastníka na trhu a skutečnosti poskytnuté v rámci svědeckých výpovědí a informací poskytnutých ostatními soutěžiteli. Společnost Eastern Sugar Česká republika, a.s.se rozhodla zrušit provoz cukrovaru Modřany a oznámila pěstitelům cukrovky, že od nich nebude odebírat cukrovku, přestože v říjnu předchozího roku požadovala sdělení pěstební plochy na rok 2002. V důsledku tohoto kroku došlo ke ztrátě odbytu produkce cukrovky 61 pěstitelů, převážně z oblasti Praha-Západ a Kladno. Jedná se o plochu 3379 ha a celkem cca 163 000 tun řepy (21 000 tun cukru), tj. o významný objem soutěžitelů. Vzhledem k tomu, že společnost v předchozím období, uzavřela obdobným způsobem i cukrovar Zvoleněves (oblast Praha-Západ), a s přihlédnutím k nemožnosti pěstitelů přejít k jinému odběrateli vzhledem k naplnění jejich kvót, znamená to, pokud se nenajde jiné řešení, konec pěstování cukrovky mnoha pěstitelů, velké ekonomické ztráty pro pěstitele a popřípadě přesun pěstování cukrovky do výhodnějších oblastí na Moravě, které rovněž patří do skupiny Südzucker. V rámci doplnění vyjádření Svazu pěstitelů Čech je rovněž uvedeno, cit. (str. 351-355 spisu): "Společnost stejně tak nedodržela ni přísliby uzavření dlouhodobých smluv s jednotlivými pěstiteli, ani příslib učiněný na Ministerstvu zemědělství týkající se sociálního a ekonomického plánu na řešení dopadů uzavření cukrovaru na jednotlivé pěstitele. Uvedené chování dle našeho názoru naplňuje znaky zneužívání dominantního postavení na trhu a zároveň představuje nebezpečný precedent bezohledného uzavírání jednotlivých cukrovarů bez ohledu na navazující obchodní vztahy. V této souvislosti nezbývá než znovu upozornit na ochranu pěstitele v obdobných případech existujících v Evropské unii, kdy za podobných podmínek je stanoven mimo jiné závazek cukrovaru vyřešit na dobu pěti let dodávky cukrové řepy do jiných cukrovarů téže skupiny, převedení části kvóty na jiné producenty cukru nebo poskytnutí adekvátní finanční náhrady". Úřad k tomu uvádí, že uvedená skutečnost je zakotvena v Nařízení rady EU č. 1260/2001 ze dne 19.6. 2001, o společné organizaci trhů v sektoru odvětví cukru (příloha č.7 spisu), obsahující pravidla převodu kvót a krácení kvóty cukru cukrovarům v případě uzavření cukrovaru .
Úřad dále uvádí, že předmětem tohoto správního řízení není zkoumání uzavření tohoto cukrovaru ani Úřad obecně nezpochybňuje právo společnosti na uzavření své organizační jednotky, která je nerentabilní či neefektivní. Je nutno však zdůraznit, že pěstitele cukrovky a výrobci cukru jsou na sobě existenčně závislí a vzájemně provázáni. Pěstitelů cukrovky nemohou přejít k jinému odběrateli, z důvodu naplnění již pevně stanovených kvót potencionálními odběrateli a rovněž vzhledem k rentabilitě nákladů při dodávkách na větší vzdálenost, což může být charakterizováno jako zamezení možnosti volby dodavatelů ve smyslu § 17 odst. 1 zákona a tím jako jednání podstatně narušující soutěž na trhu s cukrem a cukrovou řepou ve smyslu § 17 odst. 2 . V rámci svědecké výpovědi p. O. Moťky, bylo rovněž uvedeno, (str. 323 spisu) "Dalším hmatatelným důkazem o dominanci tohoto uskupení je způsob placení za dodávky cukrové řepy, kdy zemědělci musí čekat až deset měsíců na zaplacení za řepu, což není případ u ostatních nezávislých výrobců cukru, kteří oplatí ve velmi krátkých lhůtách". K tomu je možno obecně uvézt, že uvedené jednání je možné pouze u subjektu, který disponuje dostatečnou finanční a hospodářskou silou, který zaujímá na trhu dominantní postavení, které mu umožňuje nezávislé chování na svých dodavatelích.
V roce 1997 při posuzování obdobného spojení mezi konkurenčními společnostmi 1. Česká cukerní a.s. a Société Anonyme Sucriére de Berneuil sur Aisne, kdy měl vzniknout subjekt s tržním podílem cca 50 %, byly ze strany společnosti Agrana AG a cukrovaru Hrušovany nad Jevišovkou a.s., patřící do skupiny Südzucker vzneseny vážné připomínky proti spojení uvedené z důvodu "masivního" důsledku na cenu cukru a tak i cenu cukrovky. V případě spojení společnosti Südzucker/SLS, kdy tržní podíl by byl ve výši [ ] % na trhu průmyslového cukru v ČR, je naopak takový stav shledán účastníkem řízení za nic neobvyklého.
V rámci správního řízení S 77/ 97-240 kde je uvedeno, cit. (str. 313 spisu): " Dominantní podíl na trhu s 50 % a více % má masivní důsledek jak na cenu cukru, tak i na cenu řepy. Ze strany cukrovaru Hrušovany nad Jevišovkou vzniká obava z politiky diskriminace cen ovladatelem trhu, to znamená, že ve strategicky důležitých oblastech budou ceny cukru a řepy ovladatelem trhu stanoveny tak, že by mohly způsobit spolusoutěžícím ruinující škody".
Uvedené námitka, přestože byly podána v rámci správního řízení vedeného Úřadem v roce 1997, kdy nebyla zavedena tržní regulace a cukerný pořádek na trhu s cukrem, je o to závažnější, že subjekt s dominantním postavením na trhu může snadněji obhajovat své pozice při současné existenci regulačních opatření, které jsou význačnou barierou pro vstup potencionální konkurence.
Jak již bylo konstatováno, spojením soutěžitelů Südzucker/SLS by vznikl subjekt, který by disponoval významnou hospodářskou a tržní silou na trhu cukru v České republice , a které by mu umožnilo významným způsobem zásobovat průmyslové zpracovatele cukru a obchodní řetězce, a to vzhledem k uvedené výhodě pro sjednávání obchodních podmínek, což by mohlo vézt v konečném důsledku ke snížení počtu soutěžitelů-dodavatelů cukru na trhu a k podstatnému narušení hospodářské soutěže. Vyjádření třetích stran proti připravovanému spojení
V průběhu správního řízení na základě vyžádání názorů a stanovisek od soutěžitelů obdržel Úřad 25 vyjádření vztahujících se k možným dopadům spojení na tuzemský trh, zejména na obchodní podmínky, dostupnost výrobků a na možnou výši ceny. Pro zjednodušení zpracování velkého počtu písemných materiálů bude uveden pouze název soutěžitele, který připomínku uplatňuje, str. spisu a obsah připomínky. Připomínky jsou uvedeny v podobě, v jaké byly Úřadu předloženy.
Cukrovar a rafinerie cukru Dobrovice TTD, a.s. (str. 107-118 spisu)
Společnost se staví proti tomuto spojení a uvádí tyto důvody:
Na českém trhu by spojení vedlo k vytvoření nové skupiny, která by kontrolovala 53 % cukerných kvót.
Téměř monopolní postavení této skupiny v zemích a regionech bezprostředně sousedících s Českou republikou by stranám spojení umožnilo vykonávat neúměrný a nepříznivý vliv na český trh a v případě vývoje českého či evropského cukerného pořádku i zlikvidovat české konkurenty ve prospěch svých moderních a výkonných cukrovarů u německých a rakouských hranic. Zároveň by tak mohlo dojít k likvidaci české výroby cukru jako takové. Tato nová skupina by totiž ovládla 89 % výroby v dané geografické zóně ( jižní Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, jižní Polsko, Česká republika) představující 3 246 800 tun.
Vstup České republiky do Evropské unie může pouze zvýraznit uvedené negativní dopady, neboť odstranění celních bariér by nové skupině umožnilo bez problémů zásobovat český trh z německých, rakouských a polských cukrovarů , které se nacházejí v blízkosti českých hranic.
Evropská Komise zjistila, že spojením Südzucker/Saint Louis Sucre by došlo ke vzniku největšího výrobce cukru v EU (21,6 % kvót přidělovaných v EU, což představuje 3,15 milionu tun cukru-ve srovnání s českou celostátní spotřebou ve výši 400.000 tun) , Südzucker (se společnostmi, které ovládá) bude v EU disponovat kvótami o celkovém rozsahu 3.152.000 tun, tj. osminásobkem českého trhu, respektive více jak desetinásobkem celkového množství českého cukru, který byl prodán na tuzemském trhu v kampani 2000/2001, a jeho celková produkce v Evropě dosáhne 5.000.000 tun.
S ohledem na blížící se integraci České republiky do Evropské unie (a s tím související zrušení dovozních celních bariér, které v této oblasti nyní platí) představuje vznik silného subjektu , který již ovládá cukrovary v okolních státech a který disponuje dostatečnými výrobními kapacitami na to, aby pohltil celou současnou produkci cukru v ČR, zásadní ohrožení pro ostatní výrobce cukru na českém trhu a v obecně i pro zachování celého domácího cukrovarnického průmyslu.
ČSAD Praha Vršovice, a.s. (str. 124-147 spisu)
ČSAD Praha Vršovice, vlastník cukrovaru Vrdy, s.r.o. nesouhlasí se spojením a mimo jiné uvádí :
Spojením získají tyto společnosti na trhu více než dominantní postavení (společná dominance) a jejich tržní síla jim umožní chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích.
I nadále trvá potřeba zachování a rozvíjení účinné hospodářské soutěže ve smyslu § 17 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., a ve smyslu tohoto ustanovení je zájem i na posouzení podílu spojujících se soutěžitelů na trhu v České republice, na posouzení jejich spojením zvýšené drtivé hospodářské a finanční síle, ale i skutečnost, že takové spojení povede k naprostému a totálnímu zničení již tak regulované a omezené konkurence, tedy ke zničení zbývajících několik málo soutěžitelů, což by bylo k neprospěchu spotřebitelů a vymezení soutěže na trhu výroby cukru.
Uvedené spojení tedy bude mít zdrcující likvidační, tedy zničující dopad, nejen na společnost ČSAD Praha Vršovice, a.s., jako majitele cukrovaru ve Vrdech, ale i na zbývající tři menší nezávislé, s žádnou skupinou výrobců cukru nepropojené výrobce-soutěžitele na trhu výroby cukru.
Agrární komora České republiky (str. 98-99 spisu)
Agrární komora České republiky zásadně nesouhlasí se spojením a mimo jiné uvádí :
Objem jejich výroby představuje 265 000 tun, to je 52,5 % z celkové rozdělené národní kvóty dle vládního nařízení č.114/2001. Tak vysoký podíl na výrobě může výrazně ovlivnit chování spojených subjektů k zemědělcům-pěstitelům cukrové řepy. V určitém smyslu může být i likvidační.
Negativní dopady chování těchto společností na zemědělce se projevují zejména v jejich rozvojové strategii v Evropě, zejména v přilehlém evropském regionu jižního Německa, Rakouska, Maďarska, Slovenska a Polska.
Skupina Südzucker Aktiengesellschaft rozvijí své závody hlavně v hraničních oblastech , pravděpodobně z důvodu zachovávat si svou flexibilitu pro více zemí v regionu. Ta ji následně umožní rozvíjet či utlumovat své aktivity diferencovaně v jednotlivých zemích. Z hlediska budoucnosti českých pěstitelů řepy je to nebezpečné.
Pěstitelé řepy cítí silné ohrožení svých zájmů v České republice a velmi negativně vnímají i skutečnost, že uvedené společnosti nejsou ochotny uzavřít se svými dodavateli řepy dlouhodobé smlouvy na dodávky řepy a interprofesní dohody. Podepsání těchto smluv je neustále odkládáno.
Svaz pěstitelů cukrovky Čech (str. 100-101 a str. 239-240 spisu)
Svaz pěstitelů cukrovky Čech zásadně nesouhlasí se spojením a mimo jiné uvádí :
Společnost Südzucker je největším zpracovatelem cukrovky v Evropě. Vstup společnosti do stávající struktury cukrovarů Eastern Sugar přinese investice,modernizace cukrovarů, know how, organizaci vztahů pěstitel-cukrovar, vyšší úroveň pěstování cukrovky.
Vstupem spol. Südzucker na trh ČR získá tato společnost, kontrolu nad více než 50 % trhu cukru a získá zde monopolní postavení. Uvedené společnosti ovládnou více než 60 % trhu na Moravě a více než 30 % trhu v Čechách.
Vlastnictví kvóty dovoluje velkým společnostem manipulovat s kvótou (resp. rozhodovat o místě pěstování cukrovky) a přesouvat ji v rámci svých cukrovarů do výhodnějších podmínek a do blízkosti cukrovarů.
V loňském roce uzavřela tato společnost cukrovar Zvoleněves, aniž by o tom záměru informovala pěstitele . Mnoho pěstitelů tak ukončilo, nebo velmi omezilo pěstování cukrovky. V současné době hrozí, v rámci racionalizačních úvah společnosti, uzavření zastaralého cukrovaru Modřany, nyní již jediného, který zpracovává cukrovku od pěstitelů rajonu bývalé společnosti Cukrspol v oblasti Prahy. Uzavření cukrovaru Modřany, bez náhradního zpracování řepy v této oblasti v jiném cukrovaru, znamená konec pěstování cukrovky mnoha pěstitelů. velké ekonomické ztráty a přesun pěstování cukrovky do pro společnost výhodnější oblasti Moravy.
V revizi svého stanovisko ke spojení dále uvádí:
Společnost Eastern Sugar Česká republika, a.s., jež je dceřinou společností slučovaných společností, ukončila provoz cukrovaru Modřany. V důsledku tohoto kroku došlo k totální ztrátě odbytu produkce cukrovky 61 pěstitelů, převážně z oblasti Praha-Západ a Kladno. Jedná se o plochu 3379 ha a celkem cca 163 000 tun řepy (21 000 tun cukru).
Dotčení pěstitelé musí ukončit výrobu cukrovky, neboť zajištění jiného odbytu je nemožné. Uzavření cukrovaru a následný dopad na pěstitele cukrovky nebyl provozovatelem cukrovaru s dotčenými pěstiteli předem vůbec konzultován, tito byli postaveni již před hotovou věc a bylo jim pouze sděleno, aby draze nakoupenou techniku odprodali.
V této souvislosti je nutno poznamenat, že se nejedná o první obdobný krok ze strany Eastern Sugar a lze se tedy důvodně domnívat, že se jedná o projev určité dlouhodobé podnikatelské strategie, ze strany tohoto soutěžitele, která zjevně povede k dalším podobným krokům na úkor soutěžitelů i spotřebitelů a může vézt i k likvidaci pěstování cukrovky v České republice.
Umožňuje spojovaným soutěžitelům diktovat si dodavatele a podmínky dodávek nebo dokonce dodávky jednostranně ukončit s následnými nedozírnými následky na straně dodavatelů.
Zemědělský svaz České republiky (str. 218-219 spisu)
V případě schválení tohoto spojení by celková produkce účastníků, tj. Agrana a Eastern Sugar v České republice dosáhla 52% kvóty na cukr. Příslušný orgán Evropské komise nyní posuzuje spojení těchto společností na území Evropské unie, kde jejich podíl dosahuje např. v Rakousku 100 %, Belgii 70 %, v jižním Německu 100 % a v nových zemích (bývalé NDR) mají ve výrobě cukru uvedené společnosti dominantní postavení. V kandidátských zemích činí podíl těchto firem např. v Maďarsku 67 %, v Polsku 33 % a na Slovensku 63 % výroby cukru . Tyto skutečnosti vytváří monopolní postavení uvedených účastníků v mnoha zemích Evropy a tím se prokazatelně poškozuje tržní prostředí.
Monopolní postavení v České republice při držení 52 % kvóty výroby cukru umožní jednak zlikvidovat české konkurenty nebo utlumení výroby v České republice a snadné zásobování cukrem z okolních států, nebo utlumení výroby v České republice a snadné zásobování cukrem z okolních států nebo po vstupu ČR do EU přesun kvót výroby cukru i mimo území České republiky.
LINEA NIVNICE a.s. , výrobce nápojů (str. 429-430 spisu)
Uvažované spojení zhorší situaci na trhu s cukrem a jistě zhorší obchodní činnost naší společnosti
LIMOVA s.r.o. , výrobce nápojů (str. 428 spisu)
Českým zpracovatelům cukru jistě další fůze cukrovarů neprospěje. Možným dopadem bude zvýšení nákupní ceny cukru, která je už dnes v důsledku státní regulace v porovnání s importem vysoká.
Aktiva Kaznějov , výrobce kyseliny citronové aj. (str. 427 spisu)
V ČR je zaveden režim cukerného hospodářství a tudíž ceny cukru jsou stanoveny státem včetně dotací při exportu. Podle posledních opatření vlády nelze ani dovážet cukr v přepracovacím a zušlechťovacím režimu beze cla a tudíž není zaručena konkurenci různých výrobců. Státní dotace stanovených cen cukru je nízká a není srovnatelná s cenami z dovozu.
Po splynutí konkurenčních firem bude z našeho pohledu situace ještě komplikovanější .
COOP Centrum družstvo , obchodní organizace (str. 157 spisu)
Máme za to, že další koncentrace společností kontrolujících významný podíl cukerných kvót na trhu výroby cukru není žádoucí .
PLUS-DISCOUNT, spol. s r.o. , obchodní organizace (str. 159 spisu)
Dle našeho názoru chystané spojení nemusí pozitivně působit na trh s cukrem z hlediska tvorby cen, neboť nově vzniklé uskupení získá v současných podmínkách více jak 50 % tržního podílu a může ovlivňovat nejen primární ceny cukru, ale sekundárně i výrobky závislé na jeho ceně.
Litovelská cukrovárna, a.s. (str. 217 spisu)
Spojování velkých výrobců má za následek ohrožování malých výrobců v omezování výroby. Tato skutečnost se projevuje při stanovování kvót na výrobu cukru, které nakonec v kampani 2001/2002 výrobou ani nesplnili.
SANTA NÁPOJE, KRNOV, a.s., výrobce nápojů (str. 443 spisu)
Náš soukromý názor na spojení a další koncentraci výroby cukru je vysloveně negativní. Myslíme si, že toto spojení bude mít špatný vliv na trh s cukrem v tom smyslu, že bude opětovně navýšena cena cukru a ztíženy obchodní podmínky v tomto odvětví. Pro naši firmu to bude mít také určité negativní dopady, neboť již nyní jsou obchodní podmínky s cukrovary jedny z nejhorších, které máme dohodnuté se všemi ostatními významnými dodavateli a přitom položka cukr, případně náhradní sladidla (izoglukóza) jsou procentuálně největšími položkami v naší výrobní spotřebě.
WALMARK a.s., výrobce nápojů(str. 441-442 spisu)
Samotné získání dominantního postavení na trhu nemusí nutně znamenat hrozbu jejího zneužití. Vyslovují však přesvědčení, že získání dominantního postavení na trhu s cukrem takovouto hrozbu představuje. Pro naší společnost i pro celé potravinářské odvětví by zamítnutí povolení ke spojení jmenovaných společností bylo pozitivním krokem ke stabilizaci podmínek hospodářské soutěže.
Potravinářská komora (str. 342-343 spisu)
Potravinářská komora nemůže doporučit uvedené navrhované spojení a mimo jiné uvádí :
Situace v tomto oboru potravinářské činnosti není dosud stabilizovaná a u přijatých legislativních opatření není dostatečně dlouhou praxí ověřeno, že zavedená pravidla řízení cukerného pořádku jsou pro Českou republiku optimální. Z důvodu nestanovení maximální ceny se zvyšuje u uskupení disponující více jak 50% podílem na českém trhu pravděpodobnost zvyšování ceny bez ohledu na skutečné výrobní náklady a situaci na trhu s následným tlakem na obchodní ceny jak cukru tak i výrobků obsahujících vyšší procentuální podíl cukru s možností snížení jejich konkurenceschopností na tuzemském i zahraničním trhu.
Ještě závažnější se jeví skutečnost, že uvedené uskupení vlastní řadu cukrovarů ve státech bezprostředně sousedících s ČR disponujících dostatečnou kapacitou pro nahrazení tuzemské výroby cukru. Při stávajícím systému kvót existuje hypotetické riziko destabilizace výroby cukru a tím i pěstování cukrovky v ČR ve prospěch těchto výrobních a zahraničních pěstitelů cukrovky
NELI, a.s. , výrobce cukru, nápojů a sirupů (str. 349-350 spisu)
Pokud Úřad zjistí, jaké množství trhu výše uvedené společnosti v České republice ovládají a přihlédne i k ne zcela šťastnému zavedení "cukerného pořádku" potom je zřejmé, že výše uvedené spojení nemůže přinést výhody pro nikoho jiného než pouze pro vlastníky těchto společností. Dojde tím k výraznému snížení možnosti malých cukrovarů uplatnit se na trhu, ke zhoršení podmínek zemědělců jako prvovýrobců řepy s uplatněním svých produktů (viz současná situace kolem cukrovaru v Modřanech), atd. Bohužel však nemáme dostatečné množství informací, abychom mohli reálně hodnotit skutečný dopad tohoto spojení na trh.
SIBO, spol. s r.o. , obchodní společnost (str. 440-441 spisu)
SIBO, spol. s r.o. v žádném případě nedoporučuje schválení spojení a mimo jiné uvádí :
Domníváme se, že již tak monopolní postavení zmíněných společností v daném oboru víc než výrazným způsobem ztíží možnost volného obchodování s cukrem a jeho odvozenými produkty. Přestože naše společnost dováží ze zahraničí a realizuje obchod toliko ve zlomkovém procentuelním množství celkového objemu obchodu s cukrem na českém trhu, registrujeme postupné, avšak o to důraznější tendence ze strany větších cukrovarů o vytlačení menších obchodníků a dovozců.
Kobe-Agro s.r.o. , obchodní společnost (str. 439 spisu)
Pokud dojde ke zmíněnému spojení zahraničních vlastníků cukrovarů, bude český trh zcela monopolně ovládán vzniklým subjektem. Výsledky jsou zřejmé již dnes, kdy zahraniční vlastníci cukrovarů jednají ve shodě. Projevuje se to nejen na tuzemských cenách cukru a výrobků s jeho vysokým podílem, ale také na úplném vyřazení konkurence z trhu. K tomu evidentně slouží systém cukerných kvót a faktický zákaz veškerých činností vztahujících se k obchodu s cukrem.
Negativní stanovisko rovněž poskytli další dva odběratelé cukru společnost Nestle Česko s.r.o., výrobce potravinářských výrobků (str.162 spisu) a společnost Hanácká potravinářská společnost, s.r.o. , výrobce cukru (str. 434-435 spisu), kteří svá stanoviska označili jako součást obchodního tajemství.
Vyjádření a stanoviska podporující připravované spojení a neutrální stanoviska


Svaz pěstitelů cukrovky Moravy a Slezska (SPMS) (str. 96 spisu)
Pokud jde o náš názor na výše uvedené spojení, domníváme se, že nebude na závadu pro pěstitele cukrovky. Pěstitelé cukrovky očekávají od silného zahraničního investora výrazný technický rozvoj cukrovarů, který doposud postrádají . Rovněž tak je možno očekávat výrazné zastabilizování trhu s cukrem v ČR před stupem do EU.
Cukrovar Vrbatky (str. 105 spisu)
Sdělujeme, že proti předpokládanému spojení, Vámi uváděných podniků, nemáme žádné připomínky.
Generál Bottlers ČR s.r.o. (str. 156 spisu)
Náš názor na spojení Vámi uvedených firem je takový, že tím se vytvoří třetí velice silný subjekt na českém trhu, což je pro nás jako pro odběratele příznivé . Hodnotíme tedy kladně. Máme zde dva velice silné subjekty, které zásobují velkoodběratele v celé České republice. Vámi uvedeným spojením tedy vznikne třetí subjekt na českém trhu. Rozhodně jsme vznikem tohoto velice silného subjektu přesvědčeni o přínosu pro všechny velkoodběratele cukru.
DELVITA a.s. (str. 160-161 spisu)
K výše uvedenému spojení společností Südzucker a Raffinerie Tirlemontoise nemáme připomínek. S těmito společnostmi nespolupracujeme a nejsme s nimi ani v kontaktu.
Helios Praha a.s. (str. 436-437 spisu)
Uvedené cukrovary nejsou našimi dodavateli. Podle našeho názoru avízované spojení nebude mít vliv na naši společnost
Stanovisko rovněž poskytla společnost Amylum Bohemia , obchodní organizace (str. 431 spisu), která své stanovisko označila jako součást obchodního tajemství, a která zaujala vůči posuzovanému spojení neutrální postoj. Posouzení navrhovaných podpůrných omezení a podmínek
S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl Úřad k závěru, že je nezbytné zachovat alespoň stávající soutěžní prostředí na relevantních trzích vymezených v rozhodnutí a vytvořit předpoklady pro jeho zkvalitnění. Proto se Úřad v rámci správního řízení zaměřil také na posouzení, zda navrhované závazky ze strany účastníka řízení z důvodu ochrany hospodářské soutěže pro případ, že by Úřad navrhované spojení povolil, mohou být takovými závazky, které eliminují možné negativní dopady případného povolení spojení nebo zda mohou existovat taková omezení stanovená Úřadem, která umožní naplnění uvedeného cíle. Při posuzování navrhovaných závazků přihlížel Úřad také k možným dopadům spojení na konečné spotřebitele.
Účastník řízení oznámil Úřadu v doplnění návrhu ze dne 18. dubna 2002 (příloha č. 13 spisu) připravenost převzít níže uvedená podpůrná omezení a podmínky z důvodů zajištění ochrany hospodářské soutěže v případě, že Úřad posuzované spojení povolí, přičemž tyto závazky spojující se soutěžitelé přijmou na dobu 3 let nebo do okamžiku vstupu České republiky do Evropské unie:
Podmínky ve prospěch pěstitelů cukrové řepy
zajištění profesionálního vzdělávání pěstitelů cukrové řepy, tj. organizace odborných seminářů, informační servis ohledně nových druhů cukrové řepy, nových technologií, atd.;
finanční výpomoc pěstitelům cukrové řepy při nákupu integrálních sklízecích a jiných strojů;
poskytování záruk za úvěry pěstitelům cukrové řepy na nákup strojů, semen, atd. a spolupráce s Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem při poskytování záruk pěstitelům cukrové řepy;
prodej, popř. zprostředkování prodeje vysoce kvalitních řepných semen, hnojiv a insekticidů pěstitelům cukrové řepy;
zvýšení předfinancování.
Vyjádření Úřadu: Výše uvedené závazky představují činnosti, které jsou obvykle poskytovány většinou cukrovarnických společností, jedná se o standardní postup aplikovaný většinou těchto subjektů při řešení vztahů mezi pěstiteli a zpracovateli cukrové řepy. Tento postup přináší jistotu kvalitní produkce a vzájemných dlouhodobých vztahů mezi pěstiteli a zpracovateli, z čehož plynou přirozeně výhody nejen pěstitelům cukrové řepy, ale rovněž zpracovatelům této komodity.
Z hlediska snížení negativního vlivu posuzovaného spojení soutěžitelů na hospodářskou soutěž proto nemají výše uvedené závazky žádný podstatný dopad na tržní prostředí na relevantních trzích, neboť v rámci současných vztahů mezi pěstiteli a zpracovateli jsou obdobná ujednání v jiných případech, zejména u konkurenčních zpracovatelů cukrovky, již realizována, a proto tyto závazky nemohou kompenzovat negativní důsledky spojení.
uzavírání dlouhodobých smluv s pěstiteli cukrové řepy
Vyjádření Úřadu: Závazek uzavření dlouhodobých smluv s pěstiteli cukrové řepy je jistě v zájmu pěstitelů i zpracovatelů. Tento závazek však má velmi problematický charakter, neboť již na počátku roku 2002 probíhala jednání mezi společností Eastern Sugar ČR a pěstiteli cukrovky s cílem uzavřít takovýto druh smluv. Tato jednání však skončila neúspěšně, neboť pěstitelé cukrové řepy vyjádřili ostrý nesouhlas s formou těchto smluv, které se dle jejich názoru diametrálně liší od smluv uzavíraných ostatními soutěžiteli na příslušných relevantních trzích. Výše uvedený závazek neobsahuje žádné skutečnosti, ze kterých by bylo možné učinit závěr, že se tyto smlouvy podaří uzavřít.
závazek, že spojující se soutěžitelé nebudou budovat skladovací kapacitu, která by překročila jejich roční kvótu za předpokladu, že zůstane zachován kvótový systém a cukerní pořádek
Vyjádření Úřadu: Závazek nebudovat skladovací kapacity by mohl snížit negativní dopad posuzovaného spojení na hospodářskou soutěž na relevantních trzích. Současně je však nutné konstatovat, že z tohoto závazku nelze jednoznačně dovodit, kterého území se týká, které konkrétní subjekty by jej přijaly a zda by nějakým způsobem řešil skladování cukru v kapacitách, které již v současné době spojující se soutěžitelé mají, včetně výše popsaných dopadů plynoucích z této situace. Proto tento závazek tak, jak je formulován, nemůže plně přispět k případné kompenzaci souhrnných celkových negativních dopadů posuzovaného spojení na hospodářskou soutěž na relevantních trzích.
vynaložení veškerého úsilí na omezení dovozů cukru do České republiky
Vyjádření Úřadu: Tento závazek je uveden pouze v obecné rovině, aniž by specifikoval, které konkrétní subjekty, a v jaké míře, by jej přijaly, a proto lze jen obtížně posoudit do jaké míry by mohlo jeho přijetí snížit negativní dopady posuzovaného spojení soutěžitelů na příslušných relevantních trzích. Závazek má spíše charakter proklamace, kterou v rámci dozoru jeho plnění lze jen těžko kontrolovat.
závazek neuzavřít žádný cukrovar
Vyjádření Úřadu: Závazek neuzavření žádného cukrovaru má nesporně pozitivní charakter a poskytuje určitou jistotu pro pěstitele cukrové řepy. Tento závazek by však bylo nutné upravit tak, aby současně s povinností neuzavřít (po stanovenou dobu) žádný z kontrolovaných cukrovarů nebylo rovněž možné přesouvat produkční kvóty, které mají jednotlivé cukrovary přiděleny. V opačném případě by mohla nastat situace, kdy i při splnění závazku neuzavřít žádný cukrovar, nemusely by provozované cukrovary mít jako předmět své činnosti zpracovaní cukrovky za účelem výroby cukru, ale mohly by např. působit jako skladovací kapacity, popř. by mohly působit v oblasti jiných komodit.
Proto i tento závazek nemůže Úřadem být vyhodnocen jako dostatečně transparentní a jednoznačně prokazující dosažení cíle, kterým je zmírnění negativních dopadů předmětného spojení na příslušné relevantní trhy.
Podmínky ve prospěch odvětví
poskytování finančních prostředků na výzkum a vývoj (např. nových druhů cukrové řepy) s tím, že výsledky tohoto výzkumu budou volně přístupné.
Podmínky ve prospěch průmyslových odběratelů a spotřebitelů
zavedení kvalitativních standardů (ISO 9002);
rozšíření sortimentu výrobků a zvýšení jejich kvality.
Podmínky ve prospěch zaměstnanců
zlepšení pracovních podmínek a bezpečnosti práce.
Vyjádření Úřadu: Výše uvedená podpůrná omezení a podmínky představují pozitivní opatření, která by v případě jejich realizace znamenala pozitivní přínos pro zlepšení kvality produkce na relevantních trzích. Formulace většiny z nich je však velmi vágní a má spíše deklaratorní charakter, a proto lze obtížně posoudit faktický pozitivní přínos jejich aplikace na příslušných relevantních trzích. Podpůrná omezení a podmínky ve prospěch průmyslových odběratelů a spotřebitelů, popř. ve prospěch zaměstnanců, jsou závazky s interním dopadem na spojující se soutěžitele, v žádném případě se nejedná o opatření směřující ke zmírnění dopadů z koncentrace na trhu.
Za účelem kontroly přijatých závazků a podmínek ze strany Úřadu budou spojující se soutěžitelé povinni vyhotovovat každoroční zprávu o dodržování podmínek a tuto zprávu budou předkládat Úřadu. Navíc Úřad bude oprávněn vyžádat si kdykoliv informace ohledně dodržování shora uvedených podmínek.
K omezením a podmínkám navrženým spojujícími se soutěžiteli Úřad dále uvádí, že i přes pozitivní charakter některých z nich nelze případné přijetí těchto omezení a podmínek posoudit ve vztahu k negativním dopadům posuzovaného spojení na relevantních trzích, a to zejména z důvodů vágní formulace převážné většiny z nich především v otázce jejich adresnosti, teritoriální působnosti a možnosti vymahatelnosti a kontroly jejich dodržování. Proto tato podpůrná omezení a podmínky navržené účastníky řízení Úřad nevyhodnotil jako dostatečné kompenzace negativních dopadů v řízení posuzovaného spojení. Právní rozbor
Podstatou posuzovaného spojení soutěžitelů je nabytí kontroly nad společností FFR nepřímou kontrolu nad společností SLS ze strany společnosti RT, ke kterému dochází na základě smluv o koupi akcií, které byly uzavřeny mezi společnostmi Interparco S.A., se sídlem 1 rue de Namur, L-2211 Lucemburk, Lucembursko a Société Civile Franklin, se sídlem 23-25 avenue Franklin-D.-Roosevelt, Paříž, 75008 Francie (dále jen "SCF) a dále společností Worms & Cie, se sídlem 25 avenue Franklin-D.-Roosevelt, Paříž, 75008 Francie (dále jen "Worms), na straně jedné jako prodávajícími, a společností RT, na straně druhé jako kupující. V důsledku těchto smluv získá společnost RT 100 % FFR, a tím i kontrolu v této společnosti a nepřímou kontrolu ve společnosti SLS. Dojde tedy ke spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 3 písm. a) zákona.
V § 13 písm. a) zákon stanoví, že spojení soutěžitelů podléhá povolení Úřadu, jestliže celkový celosvětový čistý obrat všech spojovaných soutěžitelů dosažený za poslední účetní období je vyšší než 5 miliard Kč. Celkový čistý obrat všech spojujících byl za období roku 2000 vyšší než 5 miliard Kč. Zákonem stanovené kritérium společného čistého obratu, bylo naplněno, proto posuzované spojení soutěžitelů povolení Úřadu podléhá.
V dalším postupu Úřad zkoumal, zda spojením vznikne nebo bude posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, které by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. Na základě skutečností uvedených v posouzení dopadů spojení na relevantní trhy, zejména pak tím, že:
dochází k výraznému nárůstu tržního podílu nově vznikajícího subjektu, což negativně ovlivní strukturu dotčených trhů;
dochází ke snížení počtu soutěžitelů na trhu , což nemůže vést k rozvíjení účinné hospodářské soutěže. Nově vzniklý subjekt s vysokým tržním podílem bude moci ovlivňovat nejen cenu cukru, ale i ceny výrobků, v nichž cukr je podstatnou nákladovou položkou ;
tržní podíly konkurenčních soutěžitelů působících zejména na trhu cukru pro domácnost mají velký odstup od podílu spojujících se soutěžitelů ( [ ] %, [ ] % a [ ] %) ;
spojující se soutěžitelé zaujímají významné postavení v okolních zemích České republiky a disponují velkými výrobními kapacitami na výrobu cukru v přilehlých příhraničních oblastech s Českou republikou. Tato skutečnost může ovlivňovat nabídku v rámci cenových regulačních opatření cukru pro odběratele ve prospěch silného subjektu na úkor nabídky ostatních soutěžitelů na trhu v ČR, což v konečném důsledku naruší soutěžní podmínky na trhu;
společnost Sűdzucker je největším výrobcem cukru v rámci společného trhu a významným dovozcem cukru do ČR. Za poslední 3 roky stoupnul dovoz do ČR ze SRN cca osminásobně. Dovoz cukru společností s velkou tržní sílou a silným finančním zázemím umožňuje výrazně ovlivňovat negociace obchodních podmínek s odběrateli , zejména velké společnosti potravinářského průmyslu a výrobci alkoholických nebo nealkoholických nápojů, což v konečném důsledku bude eliminovat hospodářskou soutěž v neprospěch konečného spotřebitele ;
spojující se společnosti, které vyrábějí a dovážejí do ČR izoglukózu, která je částečným substitutem cukru v určitých potravinářských výrobách, mohou tím, že izoglukóza se v České republice nevyrábí, vázat prodej izoglukózy i na odběr cukru ;
spojující se společnosti disponují velkou kapacitou zásobníků cukru , která jim umožňuje dlouhodobě skladovat až čtvrtinu roční spotřeby cukru v ČR. Za podmínek, že společnost Sűdzucker je největším vývozcem cukru v rámci EU, lze tyto zásobníky naplnit cukrem kvóty C, jejíž výše není cukerním řádem omezena a pak po ročním skladování dle nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 je možno tento cukr přeměnit na cukr kvóty A a prodávat ho českým odběratelům za nižší ceny. Tím však na trhu cukru dojde k navození nerovných soutěžních podmínek bránící rozvíjení účinné hospodářské soutěže na trhu s cukrem;
spojující se společnosti významně posílí svou portfoliovou sílu tím, že budou moci nabídnout odběratelům kompletní nabídku cukru (zejména z větvě Agrany) izoglukózy (z větve Tate & Lyle a nebo z Agrany) a jiných výrobků, které lze použít v potravinářském průmyslu (roztoky cukru rozvážené v cisternách), sirupy apod;
spojující se společnosti budou mít výhodu sjednávání obchodních podmínek i se subjekty, patřící do distribučního systému tzv. moderní distribuce . Nově vzniklý subjekt bude moci těžit z spor z rozsahu z prodeje velkých objemů cukrů;
nově vznikající subjekt po spojení bude moci přesouvat přidělené kvóty mezi velké počty jím vlastněných cukrovarů , což se projeví v zamezení možností dodavatelů, pěstitelů cukrové řepy, rozvíjet zemědělskou výrobu v příslušném regionu z důvodu, že konkurenční cukrovary již budou mít naplněné přidělené kvóty. Tím jeden hospodářský stupeň-výroba cukru- negativně ovlivní na něj navazující hospodářský stupeň -prvovýroba cukrové řepy;
trh s cukrem je "vyzrálý trh" na rozdíl od dynamických, rychle se měnících trhů, jako telekomunikace, farmacie apod., na kterém soutěžitelé mohou mnohem snadněji ochránit své dominantní postavení ;
dospěl Úřad k závěru, že posuzované spojení soutěžitelů zvýší tržní sílu společnosti Sűdzucker natolik, aby jí umožnila chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích a spotřebitelích, které bude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu. Z uvedených důvodů Úřad ve smyslu § 17 odst. 2 zákona a ve stanovené pětiměsíční lhůtě podle § 16 odst. 4 zákona vydává rozhodnutí, kterým posuzované spojení nepovoluje.
Poučení o opravném prostředku
Ve smyslu ustanovení § 61 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, lze proti tomuto rozhodnutí podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže-odboru fúzí. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
Ing. Vladimír Stankov, CSc.
vrchní ředitel
Rozhodnutí obdrží:
JUDr. Gabriela Cinková, Ph. D.
Wolf Theiss & Partners, v.o.s.
Klimentská 10
110 00 Praha 1