UOHS S0569/2015
Rozhodnutí: S0569/2015/KD-42098/2016/852/MAd Instance I.
Věc Etický kodex
Účastníci Česká asociace barelových watercoolerů ČABW z.s.
Typ správního řízení Dohody
Typ rozhodnutí § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže
Rok 2015
Datum nabytí právní moci 3. 11. 2016
Dokumenty dokument ke stažení 478 KB


Č. j.: ÚOHS-S0569/2015/KD-42098/2016/852/MAd

17. 10. 2016


Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0569/2015/KD, zahájeném dne 15. 9. 2015 z moci úřední ve smyslu § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, jehož účastníkem je:

Česká asociace barelových watercoolerů ČABW z.s. , se sídlem Klokotská 693/9, Libuš, 142 00 Praha 4, IČO 22671617, zastoupená na základě plné moci ze dne 12. 4. 2016 Mgr. Petrem Šindelářem, LL.M., advokátem ve sdružení TOCIK ŠINDELÁŘ & PARTNEŘI, advokátní kancelář, se sídlem Moskevská 66, 360 01 Karlovy Vary,

vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,
toto

ROZHODNUTÍ:

I.
Účastník řízení, spolek

Česká asociace barelových watercoolerů ČABW z.s. , se sídlem Klokotská 693/9, Libuš, 142 00 Praha 4, IČO 22671617,
tím že, schválil dokument nazvaný Etický kodex , který obsahuje v bodě 5. ustanovení znějící (cit.): Člen ČABW.. ..nepřebírá klienty členů ČABW na základě cenového podbízení. , přičemž toto ustanovení zveřejnil na internetových stránkách České asociace barelových watercoolerů ČABW z.s. nejpozději od 31. 12. 2010 do 15. 3. 2016,

přijal a uplatňoval v období od 31. 12. 2010 do 15. 3. 2016 zakázané a neplatné rozhodnutí sdružení soutěžitelů, jehož cílem bylo narušení hospodářské soutěže na trhu balené vody v barelech na území České republiky a na trhu výdejníků na balenou vodu v barelech na území České republiky,

čímž porušil zákaz uvedený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů a dopustil se správního deliktu dle § 22a odst. 1 písm. b) tohoto zákona.
II.
Podle § 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, spolku Česká asociace barelových watercoolerů ČABW z.s., se sídlem Klokotská 693/9, Libuš, 142 00 Praha 4, IČO 22671617, plnění rozhodnutí sdružení soutěžitelů popsaného ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí do budoucna zakazuje.
III.
Dle § 22a odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, spolku Česká asociace barelových watercoolerů ČABW z.s., se sídlem Klokotská 693/9, Libuš, 142 00 Praha 4, IČO 22671617, za porušení § 3 odst. 1 téhož zákona popsaného ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta v celkové výši
360.000,-Kč (slovy: tři sta šedesát tisíc korun českých).
Uložená pokuta je splatná do 60 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
IV.
Dle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se účastníku řízení, spolku Česká asociace barelových watercoolerů ČABW z.s., se sídlem Klokotská 693/9, Libuš, 142 00 Praha 4, IČO 22671617, ukládá povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou

2.500,-Kč (slovy: dva tisíce pět set korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění
I. Zahájení a dosavadní průběh správního řízení
1. Dne 15. 9. 2015 zahájil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ) se spolkem Česká asociace barelových watercoolerů ČABW z.s., se sídlem Klokotská 693/9, Libuš, 142 00 Praha 4, IČO 22671617 (dále též ČABW nebo Asociace ), správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0569/2015/KD (dále též správní řízení ) ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů. [1]

2. Možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů Úřad spatřoval ve schválení bodu 5. Etického kodexu České asociace barelových watercoolerů [2] , ve kterém je uvedeno, že Člen ČABW.. ..nepřebírá klienty členů ČABW na základě cenového podbízení. Toto jednání Úřad považoval za potenciálně zakázané a neplatné rozhodnutí sdružení soutěžitelů, jehož cílem nebo výsledkem může být narušení hospodářské soutěže v oblasti dodávání balené vody v barelech a výdejníků na balenou vodu v barelech.

3. Správní řízení bylo zahájeno na základě skutečností zjištěných v rámci šetření podnětu týkajícího se možného porušení zákona v uvedené oblasti, kdy Úřad po provedené analýze vnitřních předpisů ČABW zjistil, že některá ustanovení Etického kodexu mohou narušovat hospodářskou soutěž.

4. Úřad současně se zahájením řízení provedl dne 15. 9. 2015 šetření na místě v obchodních prostorách v sídle spolku ČABW na adrese Klokotská 693/9, Praha 4, [3] a v obchodních prostorách spolku ČABW na adrese Hněvkovská 33, Praha 4, [4] při němž zajistil níže popsané dokumenty. V rámci správního řízení si Úřad od účastníka řízení vyžádal další informace a podklady.

5. Úřad při ústním jednání konaném v rámci správního řízení ve dnech 10. 3. 2016 [5] a 29. 4. 2016 [6] poskytnul účastníku řízení informace o právním posouzení šetřeného případu Úřadem a předal mu také informace k šetřené věci pro účely posouzení možnosti využití procedury narovnání. [7]

6. Účastník řízení přípisem ze dne 14. 1. 2016 vyjádřil zájem vstoupit do procedury narovnání. [8] Následně Úřad zahájil v souladu s § 22ba odst. 2 zákona na žádost účastníka řízení proceduru narovnání. [9] V jejím rámci byly účastníku řízení sděleny základní skutkové okolnosti případu, ze kterých Úřad vycházel při kvalifikaci jeho jednání posuzovaného v rámci správního řízení, hlavní důkazy a jejich právní hodnocení včetně předpokládané výše pokuty, kterou mu Úřad zamýšlí uložit. [10] Účastník řízení vyjádřil zájem [11] v proceduře narovnání pokračovat a v jejím rámci Úřad vydal dle § 21b zákona sdělení výhrad. [12]

7. Dne 4. 10. 2016 obdržel Úřad závěrečnou žádost o narovnání, [13] ve které účastník řízení bezvýhradně a bezpodmínečně uznal svoji odpovědnost za spáchaný delikt, jehož skutkové okolnosti a právní hodnocení byly uvedeny ve sdělení výhrad. Současně deklaroval, že nebude navrhovat doplnění dokazování ani provedení dalších procesních úkonů, akceptoval výši pokuty i nápravné opatření specifikované ve sdělení výhrad.

II. Charakteristika účastníka řízení
8. Sdružení ČABW bylo od svého vzniku dne 2. 10. 2007 do 2. 4. 2016 občanským sdružením dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Od 2. 4. 2016 je spolkem [14] ve smyslu § 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Je právnickou osobou.

9. ČABW je sdružením podnikajících fyzických a právnických osob vykonávajících činnost v oblasti dodávání balené vody v barelech a výdejníků na balenou vodu v barelech. Základním posláním ČABW je dle jeho Stanov usnadňování a rozvíjení hospodářské činnosti členů sdružení za účelem dosahování následujících cílů:
zajistit, aby kvalita vody v 5 galonovém systému splňovala české zákonné předpisy prostřednictvím dodržování hygienických a sanitárních standardů během výroby a distribuce vody, bránit společné zájmy před institucemi vytvářejícími předpisy řídící obchodní činnost, před auditními institucemi a hromadnými sdělovacími prostředky, podporovat spotřebu balených vod (vod ve velkoobjemových obalech), kontrolovat etické chování členů Asociace, chránit členy Asociace proti nekalé konkurenci, jinými způsoby podporovat a usnadňovat hospodářskou činnost svých členů, školit, vzdělávat a informovat členy Asociace. [15]

10. ČABW nemá statut profesní komory zřizované zvláštním předpisem veřejného práva a členství v ČABW není podmínkou pro provádění činností v oblasti dodávání balené vody v barelech a výdejníků na balenou vodu v barelech.

11. Orgány ČABW jsou Valná hromada, Správní rada, Předseda, Tajemník, popřípadě Operační týmy. [16] Nejvyšším orgánem ČABW je Valná hromada a právo hlasovat na Valné hromadě se váže k členství v ČABW. Dalším orgánem ČABW je Správní rada, která je výkonným orgánem tohoto sdružení. Správní rada je tvořena pěti členy, z nichž tři zakládající členové jsou stálými členy Správní rady a dva členové jsou voleni jako nestálí z řad nových členů ČABW. Správní radě přísluší zejména přijímat nové členy, kontrolovat dodržování Stanov, provádět rozhodnutí přijatá Valnou hromadou aj. Z řad členů Správní rady je volen Předseda, který vykonává funkci statutárního orgánu ČABW. Předseda zastupuje dle Stanov sdružení ČABW navenek.

12. Členy ČABW jsou podnikatelé, jejichž obchodní činnost zahrnuje provádění činností v oblasti dodávání balené pitné vody v barelech a výdejníků pro balenou vodu v barelech. Členové ČABW k uvedenému dni zaujímali dle jejich kvalifikovaného odhadu nadpoloviční podíl na trhu balené vody v barelech a rovněž na trhu výdejníků balené vody v barelech v České republice. [17]

13. ČABW je členem evropského sdružení národních asociací barelových watercoolerů-Watercoolers Europe (WE).

14. V roce 2015 činila výše obratů všech členů sdružení ČABW na relevantních trzích (viz bod 22. a následující tohoto rozhodnutí) [ částka ,-Kč] . [18]

15. Sdružení ČABW není vlastníkem žádných nemovitostí, vlastní hmotný majetek v účetní hodnotě [ částka ,-Kč] a disponuje finančními prostředky ve výši [ částka ,-Kč] na bankovním účtu u peněžního ústavu Československá obchodní banka, a. s. [19]

III. Zjištěné skutečnosti
16. Hlavní vnitřní předpis, který závazným způsobem upravuje zásady chování, práva a povinnosti členů ČABW, je vedle Stanov ČABW také Etický kodex (dále jen Kodex ).

17. Ustanovení bodu 5. Kodexu stanovuje následující (cit.): Člen ČABW.. ..nepřebírá klienty členů ČABW na základě cenového podbízení.

18. Etický kodex spolku ČABW schválený Valnou hromadou vstoupil v účinnost a byl zpřístupněn členům ČABW nejpozději k 31. 12. 2010, má jen jedno znění a nebyl od svého přijetí měněn. [20] Úřad ověřil, že Kodex byl zveřejněn na webových stránkách ČABW, kde byl k dispozici nejen pro členy spolku, ale i pro další subjekty. [21] Ve správním řízení po provedeném ústním jednání s Úřadem ČABW přislíbila stažení Kodexu ze svých elektronických stránek. [22] Jeho platnost, tedy i platnost závadného ustanovení, byla z rozhodnutí Valné hromady pozastavena již 2. 10. 2015, nicméně Kodex obsahující dané ustanovení byl z webových stránek ČABW stažen nejdříve k 15. 3. 2016. [23]

19. Při místním šetření v sídle a obchodních prostorách ČABW Úřad zajistil Etický kodex a Zápis z jednání Valné hromady, na kterém byl Kodex schválen. [24]

20. ČABW k otázce důvodu vzniku a účelu bodu 5. Kodexu uvedla, [25] že toto ustanovení je nutno vykládat nikoliv izolovaně, ale v kontextu dalších ustanovení Etického kodexu. Z Etického kodexu jako celku je dle ČABW zjevné, že tento dokument byl členy Asociace schválen za účelem vyloučení nekalosoutěžních praktik mezi členy Asociace, nikoliv s cílem narušit hospodářskou soutěž.

21. Úřad při šetření nezjistil skutečnosti nasvědčující tomu, že by ČABW, resp. některý z jejích orgánů, iniciovala jakoukoli formu kárného, disciplinárního či obdobného postihu pro nedodržování ustanovení bodu 5. Kodexu. V průběhu řízení nebyl zjištěn žádný případ, kdy by ČABW projednávala (nebo obdržela oznámení) o porušení předmětného ustanovení Kodexu.

IV. Relevantní trh
22. Relevantním trhem je podle § 2 odst. 2 zákona trh zboží [26] , které je z hlediska své charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh se vymezuje z hlediska věcného (výrobkového), geografického a časového. [27]

23. Relevantním trhem je v posuzovaném případě trh, na nějž účastník řízení působí prostřednictvím svých členů a který svými rozhodnutími bezprostředně ovlivňuje-viz dále zboží dodávané členy sdružení.

24. Předmětem činnosti členů ČABW je dodávání balené vody v barelech a výdejníků na balenou vodu v barelech fyzickým či právnickým osobám pro spotřební účely. Působnost dodavatelů balené vody v barelech a výdejníků na balenou vodu v barelech je celostátní.

25. Činnost dodavatelů balené vody v barelech a výdejníků na balenou vodu v barelech je volnou živností dle živnostenského zákona. Provozovat tuto živnost mohou osoby, které splní podmínky stanovené živnostenským zákonem. Základní podmínkou pro provozování živnosti je splnění všeobecných podmínek stanovených v § 6 živnostenského zákona (bezúhonnost a plná svéprávnost).

26. Na základě výše uvedených informací Úřad vymezil dotčené relevantní trhy z hlediska věcného jako:
trh balené vody v barelech trh výdejníků na balenou vodu v barelech.

27. Z hlediska geografického vymezení relevantního trhu Úřad ověřil, že dodávání balené vody v barelech a výdejníků na balenou vodu v barelech probíhá v celé ČR za homogenních podmínek. Nebylo zjištěno dílčí území, na němž by podmínky soutěže byly zřetelně odlišné. Zájemce o dodávání balené vody v barelech a výdejníků na balenou vodu v barelech může využít služeb kteréhokoliv dodavatele.

28. Dále při vymezení geografického relevantního trhu vzal Úřad v úvahu též judikaturu, podle níž neexistence přeshraničních obchodů, popř. jejich existence pouze v zanedbatelné míře, silně indikuje potřebu vymezit relevantní trh nejvýše jako národní [28] a ověřil, že k přeshraničnímu exportu/importu zboží u výše zmíněných věcně vymezených relevantních trhů nedochází.

29. Na základě výše uvedených informací byly oba výše uvedené věcně vymezené relevantní trhy z hlediska geografického vymezeny jako území celé České republiky .

30. Z hlediska časového se jedná o trhy trvalé, charakterizované pravidelnými, opakovanými dodávkami.

31. Relevantní trhy dotčené posuzovaným jednáním ČABW vymezil Úřad jako trh balené vody v barelech na území České republiky a trh výdejníků na balenou vodu v barelech na území České republiky.

32. Vzhledem k závaznosti předmětného ustanovení Kodexu pro členy ČABW, mohlo mít rozhodnutí ČABW přímý vliv na soutěžní chování dodavatelů balené vody v barelech a výdejníků na balenou vodu v barelech, kteří byli členy tohoto sdružení, minimálně v období od 31. 12. 2010 do 15. 3. 2016.

33. Posuzované jednání ČABW se tedy přímo dotýkalo nadpoloviční většiny všech dodavatelů balené vody v barelech a dodavatelů výdejníků na balenou vodu v barelech na území České republiky.

V. Právní posouzení
Zákonná východiska
34. Jak bylo uvedeno výše, protiprávnost jednání účastníka řízení posuzuje Úřad dle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, jelikož v době zahájení správního řízení s ČABW protiprávní stav trval a byl ukončen nejdříve k 15. 3. 2016 (k ukončení vytýkaného jednání viz výše kapitola III). Dle všech předchozích znění zákona účinných v době od 31. 12. 2010, tedy od schválení a zveřejnění Kodexu ČABW, byla definice zakázané dohody obsažená v § 3 odst. 1 materiálně totožná s definicí zakázané dohody v § 3 odst. 1 aktuálně platného a účinného znění zákona.

35. Ustanovení § 1 zákona upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení, spojením soutěžitelů nebo orgány veřejné správy.

36. Soutěžitelem se dle § 2 odst. 1 zákona rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli. Dle ustálené judikatury a v kontextu práva hospodářské soutěže je soutěžitelem jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právní formě tohoto subjektu a způsobu jeho financování. Hospodářskou činností se rozumí jakákoli činnost spočívající v nabízení zboží nebo poskytování služeb na trhu. Protože za relevantní není považována právní forma ani způsob financování soutěžitele, může pojem soutěžitel označovat i hospodářskou jednotku skládající se z několika subjektů, ať již právnických či fyzických osob, což je i případ mateřských a dceřiných společností, které jsou považovány za jednoho soutěžitele, pakliže tvoří jednu hospodářskou jednotku. [29]

37. Nezbytným předpokladem pro možnou deklaraci zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů je zjištění, zda lze účastníka řízení považovat za soutěžitele, resp. sdružení soutěžitelů ve smyslu § 2 odst. 1 zákona. Nepřítomnost ziskového prvku v činnosti soutěžitele není z hlediska osobní působnosti zákona rozhodná. Typickým příkladem jsou svazy podnikatelů, živnostenská společenstva, komory a jiné spolky, jež nejsou právnickými osobami založenými za účelem podnikatelské činnosti, jejichž činnost však může ovlivnit hospodářskou soutěž na trhu výrobků či služeb. V tomto případě je ČABW jako sdružení, právní formou spolek, sdružující dodavatele balené vody v barelech a výdejníků na balenou vodu v barelech, typickým sdružením soutěžitelů, na které plně dopadá osobní působnost zákona, viz § 2 odst. 1 zákona, neboť svou činností v nejširším pojetí-schvalováním interních předpisů upravujících chování členů sdružení či vydáváním stanovisek-může ovlivňovat hospodářskou soutěž probíhající v horizontální úrovni mezi soutěžiteli na trhu balené vody v barelech a výdejníků na balenou vodu v barelech na území České republiky. ČABW na uvedené trhy aktivně působí, když například organizuje pravidelná setkání členů, nebo je členem evropského sdružení národních asociací barelových watercoolerů-Watercoolers Europe (WE).

38. Dle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku. Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané. Kritéria zanedbatelného dopadu dohod na hospodářskou soutěž stanoví Oznámení Úřadu o dohodách, jejichž dopad na soutěž je zanedbatelný (dále též Oznámení ) [30] . V případě existence protisoutěžního cíle dohody spočívajícího v narušení, omezení, či odstranění soutěže mezi konkurenty na relevantním trhu existuje dle judikatury Soudního dvora Evropské unie vždy minimálně potenciální dopad takové dohody na trh a není možné obecně aplikovat doktrínu de minimis , resp. dopad takovéto dohody na hospodářskou soutěž nelze považovat za zanedbatelný (a to i když by jinak byla splněna kritéria tržního podílu stanovená Oznámením). [31] Rozhodnutí sdružení soutěžitelů cílící na cenovou konkurenci jeho členů je zásadně natolik závažným porušením zákona, že ho jednak nelze považovat za dohodu se zanedbatelným dopadem na soutěž ( de minimis ) [32] , a taktéž zpravidla nesplní kumulativní podmínky stanovené v § 3 odst. 4 zákona, umožňující vynětí ze zákazu ve smyslu § 3 odst. 1 zákona.

39. Pojem rozhodnutí sdružení soutěžitelů , které může ovlivnit hospodářskou soutěž, je v zájmu efektivní aplikace zákona vykládán z hlediska projevu vůle široce; zahrnuje nejen rozhodnutí, dohody, usnesení orgánů sdružení či opatření jeho výkonných orgánů, ale také může jít o stanovy, vnitřní předpisy sdružení apod. Rozhodnutí sdružení soutěžitelů nemusí být vydáno ve formě předvídané interními předpisy sdružení. Na rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 1 zákona lze nahlížet jako na formálně či neformálně podchycený projev vůle soutěžitelů učiněný prostřednictvím autority, na kterou sdružení soutěžitelé přenesli oprávnění k jejímu projevu [33] . Není přitom rozhodné, zda takové rozhodnutí sdružení je přímo závazné pro členy sdružení či nikoli. Může jít i o pouhé doporučení (bez ohledu na to, jaký může být jeho přesný právní status či charakter), pokud je lze označit za věrohodný odraz záměru sdružení (jeho vůle) koordinovat chování svých členů v souladu s podmínkami doporučení [34] . Pro právní kvalifikaci protisoutěžního rozhodnutí sdružení není rozhodné, zda je výsledkem konsensu všech členů sdružení a rovněž, zda může nepřímo dopadat i na jednání jiných-v daném sdružení nesdružených soutěžitelů na trhu. Rozhodnutí sdružení pak fakticky nahrazuje projev vůle jednotlivých soutěžitelů ve sdružení. Pro jeho protiprávnost z hlediska zákona je rozhodné, zda ovlivňuje, případně je způsobilé ovlivnit, [35] soutěžní chování členů sdružení, v důsledku čehož toto rozhodnutí má nebo může mít dopad na hospodářskou soutěž.

40. Lze tedy shrnout, že k tomu, aby nejrůznější opatření, doporučení či rozhodnutí učiněná v rámci sdružení soutěžitelů naplnila skutkovou podstatu zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu zákona, musí být kumulativně splněno několik podmínek. Předně musí jít o úkon sdružení, tzn. ten, kdo za sdružení úkon učinil, musí být orgánem/osobou oprávněnou za sdružení vystupovat, nebo tak alespoň musí být členy sdružení vnímán. Dále musí jít o adresný úkon sdružení směřující k jeho členům (a to i nepřímo, např. prostřednictvím profesního časopisu dodávaného členům, webových stránek sdružení apod.). Ze samotného úkonu pak musí vyplývat (a to alespoň nepřímo) zřetelná snaha o sjednocení soutěžního chování určitého okruhu soutěžitelů, kteří jsou členy sdružení (zejména u doporučujících forem rozhodnutí sdružení soutěžitelů). Pro posouzení toho, zda se jedná o zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů, je rovněž třeba, aby se jednalo o takový úkon sdružení, který je přímo zaměřený či alespoň nepřímo způsobující dopad na soutěžní chování jednotlivých soutěžitelů, tj. musí jít o takový projev vůle sdružení, který je zaměřený na způsobení určitého předem předvídaného protisoutěžního následku, popř. který je takový následek alespoň objektivně způsobilý přivodit.

Skutkové posouzení jednání účastníka řízení
41. Ustanovení bodu 5. Kodexu zakazuje členům ČABW přebírat si navzájem klienty cenovým podbízením, tj. cenovými nabídkami nižšími, než mají ostatní členové. Bod 5. Etického kodexu byl součástí vnitřního předpisu sdružení ČABW.

42. Uvedené ustanovení Kodexu bylo schváleno Valnou hromadou ČABW a bylo prostřednictvím zveřejnění Kodexu na internetových stránkách ČABW zpřístupněno členům ČABW (ale i veřejnosti) nejpozději k 31. 12. 2010. Kodex byl z webových stránek sdružení ČABW stažen nejdříve k 15. 3. 2016. V uvedeném období tak byl Kodex, včetně posuzovaného ustanovení s potenciálně protisoutěžním dopadem, zveřejněn a byl přístupný členům sdružení i veřejnosti, tj. rovněž soutěžitelům v ČABW nesdruženým.

Právní posouzení jednání účastníka řízení
43. S ohledem na povahu zakázané dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona jakožto správního deliktu uvedeného v 22a odst. 1 písm. b) zákona, který je deliktem ohrožovacím, Úřad konstatuje, že již samotné přijetí, schválení a zpřístupnění bodu 5. Kodexu jako součásti interního předpisu ČABW mohlo ovlivnit chování členů ČABW v oblasti dodávání balené vody v barelech a výdejníků na balenou vodu v barelech v oblasti jejich cenotvorby. Uvedené jednání tedy mělo za cíl narušit soutěž na trhu balené vody v barelech a výdejníků na balenou vodu v barelech na území České republiky tak, že členové ČABW byli v oblasti dodávání vody v barelech a výdejníků na balenou vodu v barelech odrazováni od efektivní cenové soutěže a mohlo být ovlivněno jejich rozhodování týkající se konečné ceny nebo i její nákladové struktury. Při neexistenci tohoto zákazu nepřebírat ostatním členům ČABW klienty cenovým podbízením (viz v textu bodu 5. Kodexu), by se dle názoru Úřadu mohla potenciálně rozvíjet účinnější soutěž v oblasti dodávání balené vody v barelech a výdejníků na balenou vodu v barelech, z čehož mohl nejvíce profitovat spotřebitel. Omezení se přitom dotklo jednoho ze základních nástrojů soutěže, a sice uplatňování nezávislé cenové politiky jednotlivými členy sdružení vůči zákazníkům.

44. Úřad konstatuje, že posuzované jednání účastníka řízení je zakázaným rozhodnutím sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 1 zákona.

45. Úřad konstatuje, že posuzované jednání účastníka řízení nesplňuje podmínky pro uplatnění ani jedné z blokových výjimek přijatých na základě nařízení Komise nebo Rady Evropské unie.

46. Úřad konstatuje, že posuzované jednání účastníka řízení nesplňuje podmínky pro vynětí ze zákazu dohod dle § 3 odst. 4 zákona; účastník řízení ani důkazy pro takové vynětí nepředložil.

47. Při vedení správního řízení Úřad jako správní orgán nezjistil, že by jednání účastníka řízení bylo přímo nebo nepřímo, skutečně či potenciálně způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie, resp. mělo unijní rozměr. Dodávání balené vody v barelech a výdejníků na balenou vodu v barelech se děje především na území ČR a nemá výraznější přeshraniční dimenzi. Hospodářská soutěž v dané oblasti proto probíhá na národní úrovni. V daném případě proto Úřad neshledal podstatný vliv na obchod mezi členskými státy, tj. z důvodu absence unijního prvku neaplikoval na jednání účastníka řízení článek 101 Smlouvy o fungování Evropské unie.

48. Úřad shrnuje, že posuzované jednání je zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů, jehož cílem bylo narušení hospodářské soutěže na trzích balené vody v barelech a výdejníků na balenou vodu v barelech na území České republiky. S ohledem na to, že dané ustanovení coby součást Kodexu bylo členům sdružení, jakož i veřejnosti, přístupné na internetových stránkách sdružení i po sistaci rozhodnutím Valné hromady ČABW, považuje Úřad za ukončení vytýkaného jednání až okamžik stažení Kodexu z webových stránek ČABW, kdy již nemohlo ovlivňovat soutěžní chování na trhu. Časově tedy Úřad vymezil deliktní jednání v trvání minimálně od 31. 12. 2010 do 15. 3. 2016.

Dopad na trh
49. Narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení plynoucí z dohody [36] je nezbytným znakem materiální stránky skutkové podstaty správního deliktu uvedeného v § 22a odst. 1 písm. b) zákona. Z jeho dikce vyplývá, že zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením. Tento názor potvrzuje i judikatura českých soudů, ze které mj. vyplývá, že zákon o ochraně hospodářské soutěže je založen na principu potenciální soutěže, takže na jeho základě lze působit i preventivně. Není proto nutné, aby zakázaná dohoda k narušení hospodářské soutěže skutečně vedla, nebo aby následek fakticky již nastal. K vyvození postihu je možno přistoupit i tehdy, je-li zde dohoda, která k takovému následku může vést, a to bez ohledu na důvody či pohnutky, které k přijetí takové dohody vedly. To znamená, že uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona je deliktem ohrožovacím, k jehož naplnění postačí ohrožení (tzn. reálné bezprostřední nebezpečí vzniku poruchy) zájmu chráněného zákonem. Potencialita narušení soutěže je přitom vztažena nejen k protisoutěžnímu cíli dohody, ale i k jejímu protisoutěžnímu následku.

50. Úřad konstatuje, že posuzované jednání mělo reálnou schopnost ovlivnit podnikatelské rozhodování dodavatelů balené vody v barelech a výdejníků na balenou vodu v barelech sdružených v ČABW, neboť tito mohli své soutěžní chování přizpůsobit tomu, že důvodně mohli předpokládat, že nedojde k vzájemnému cenovému napadání. Úřad je toho názoru, že předmětné jednání ve svém důsledku směřuje (má cíl) k omezení intenzity střetu nabídky a poptávky na trhu balené vody v barelech a na trhu výdejníků na balenou vodu v barelech a mohlo mít negativní dopad na hospodářskou soutěž na těchto relevantních trzích.

51. Odpovědnost za protisoutěžní jednání spočívající v uzavření zakázané dohody narušující soutěž je odpovědností objektivní. Zákon Úřadu neukládá, aby u osob, které hodlá za porušení hmotněprávních ustanovení zákona sankcionovat, zkoumal zavinění. Úřad posouzení subjektivní stránky jednání účastníků řízení obecně provádí, nicméně toto rozhodnutí je vydáváno v rámci naplnění podmínek procedury narovnání ze strany účastníka řízení. V těchto rozhodnutích Úřad dle své konstantní rozhodovací praxe formu zavinění nezkoumá. Jde o dlouhodobou a ustálenou praxi Úřadu, která naplňuje legitimní očekávání účastníků řízení.

Závěrečné shrnutí
52. Úřad dospěl k závěru, že účastník řízení ČABW tím, že nejpozději k 31. 12. 2010 zveřejnil ustanovení bodu 5. Kodexu, jenž je pro členy ČABW závazný, a toto ustanovení minimálně v době od 31. 12. 2010 do 15. 3. 2016 veřejně zpřístupnil na svých internetových stránkách členům ČABW, přijal a uplatňoval zakázané a neplatné rozhodnutí sdružení soutěžitelů, které mělo za cíl narušení hospodářské soutěže a mohlo vést k narušení hospodářské soutěže v oblasti dodávání balené vody v barelech a výdejníků na balenou vodu v barelech. Tímto jednáním ČABW porušila minimálně v období od 31. 12. 2010 do 15. 3. 2016 zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona a spáchala správní delikt dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona.

VI. Odůvodnění výše pokuty
53. Při úvahách o uložení pokuty vycházel Úřad ze znění zákona a Zásad pro stanovování pokut [37] (dále jen Zásady ). Zásady vypracoval Úřad za účelem zvýšení předvídatelnosti a transparentnosti svého rozhodování při ukládání pokut za porušení hmotněprávních povinností stanovených zákonem a popisují postup Úřadu při kalkulaci konkrétní výše pokuty ukládané dle zákona. Zásady neupravují podrobnosti k ukládání pokut sdružením soutěžitelů a proto je lze na daný případ využít pouze z hlediska základních principů přiměřeně s ohledem na okolnosti případu.

54. Podle § 22a odst. 2 zákona se za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) uloží pokuta do 10.000.000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, není-li dále stanoveno, že za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) se pokuta neuloží. [38] Hranice stanovená pevnou částkou se uplatní zejména u soutěžitelů, kteří nejsou založeni za účelem podnikání a žádného obratu tudíž nedosahují. [39]

55. Výše pokuty je do značné míry správním uvážením Úřadu, což dokládá i závěr Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 7 As 15/2013: Nelze po správních orgánech očekávat přesné zdůvodnění, proč byla uložena pokuta zrovna ve výši 200.000 Kč a nikoliv například ve výši 210.000 Kč. Podstatou správního uvážení je, že s ohledem na pestrost možných situací není možné nastavit žádný univerzální vzorec pro výpočet konkrétní výše pokuty. Pokud by tomu tak bylo, zahrnul by jej bezesporu zákonodárce přímo do zákona. Z hlediska soudního přezkumu je rozhodné, že výše pokuty byla uložena v zákonném rozmezí a řádně zdůvodněna, bylo přihlédnuto ke všem zákonným hlediskům a úvahy žalované se pohybují v mezích správního uvážení .

56. Podle § 22a odst. 3 zákona je-li pokuta podle odstavce 2 ukládána sdružení soutěžitelů, může být uložena až do výše 10 % z úhrnu čistých obratů dosažených za poslední ukončené účetní období jeho členy. Každý člen sdružení ručí za zaplacení takto uložené pokuty do výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období. K tomu Úřad uvádí, že citované ustanovení cílí na dostatečné zajištění všech funkcí pokuty, jež by nemusely být naplněny v případě sdružení soutěžitelů, vykazujícího jen nízké vlastní příjmy a tvořeného omezeným počtem členů, kteří však působí na trhu, na němž dosahují vysokých obratů, mnohonásobně převyšujících příjmy sdružení. Ekonomická síla sdružení na trhu je pak dána obraty jeho členů, přičemž tito v souhrnu mohou představovat významný podíl na trhu. Protisoutěžní jednání takového sdružení by mohlo závažně narušit soutěž, přičemž pokuta, jež by byla stanovena jen z nepatrného příjmu/majetku sdružení, by tuto závažnost nemohla reflektovat a plnit i své další funkce.

57. V daném případě Úřad ověřil, že obraty členů na relevantních trzích nedosahují ani 100 mil. Kč a dále, že ČABW disponuje dostatečným kapitálem pro případnou úhradu pokuty. Vzhledem k tomu, že 10 % z celkového obratu členů sdružení nedosahuje ani 10 mil. Kč, přiklonil se Úřad k užití pro účastníka řízení přísnější varianty výpočtu pokuty, a proto za horní hranici pro uložení pokuty považuje částku 10 mil. Kč.

58. Základním obecným východiskem pro stanovení výše pokuty, resp. posouzení přiměřenosti výše pokuty, je skutečnost, že trest by měl zejména odpovídat povaze a závažnosti správního deliktu, za nějž je ukládán. Při rozhodování o výši pokuty Úřad dle § 22b odst. 2 zákona přihlédl zejména k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále přihlédl k jednání sdružení ČABW v průběhu řízení před Úřadem a jeho snaze odstranit škodlivé následky správního deliktu.

59. Co se týče závažnosti správního deliktu, v tomto rozhodnutí Úřad konstatoval, že přijetí ustanovení bodu 5. Kodexu je porušením § 3 odst. 1 zákona, neboť účastník řízení přijal zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů, které mělo za cíl narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích. Jde o jednání spadající pod zakázané dohody o přímém nebo nepřímém určení cen, pod které se řadí i sjednocování chování členů sdružení týkající jejich vzájemné cenové politiky. Mezi nejzávažnější protisoutěžní rozhodnutí sdružení soutěžitelů z hlediska jejich dopadu na soutěž patří právě rozhodnutí sdružení soutěžitelů týkající se cen, cenového chování členů sdružení a praktik cílících na rozdělení trhu. Zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů tak vykazuje nebezpečnost pro hospodářskou soutěž v míře srovnatelné se zakázanými horizontálními dohodami. S ohledem na typovou závažnost protisoutěžního jednání hodnotí Úřad přijetí ustanovení bodu 5. Kodexu jako velmi závažné porušení zákona; z hlediska Zásad jde o kategorii nejzávažnějších porušení soutěžních pravidel.

60. Co se týče posouzení individuální míry závažnosti správního deliktu ČABW, uvádí Úřad, že ve správním řízení nebyl prokázán skutečný negativní dopad zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů na hospodářskou soutěž na vymezených relevantních trzích, viz výše. Rovněž ve správním řízení nebylo prokázáno, že sdružení ČABW plnění protisoutěžního ustanovení Kodexu na svých členech vynucovalo, nebo že by došlo k uplatnění sankčního mechanizmu a k potrestání porušení tohoto protisoutěžního ustanovení Kodexu. Nebezpečným tak Úřad shledává potenciální narušení soutěže, k němuž mohlo na základě předmětného rozhodnutí sdružení soutěžitelů docházet.

61. V obdobných případech rozhodnutí sdružení soutěžitelů Úřad v minulosti ukládal pokuty ve výši několika set tisíc Kč. [40] K tomu Úřad poznamenává, že ač existuje obecně legitimní očekávání, že dříve uložená úroveň pokut bude v obdobných případech dodržena a že v nich bude použito obdobného postupu pro stanovení výše pokuty, je třeba vždy při výpočtu sankce zohledňovat specifika konkrétního případu, a jestliže jsou pro odlišný postup při výpočtu pokuty dány v posuzovaném případě důvody, je třeba postupovat odlišně.

62. Jak bylo uvedeno výše, jelikož Zásady neupravují podrobnosti k ukládání pokut sdružením soutěžitelů, bylo jich využito pouze přiměřeně z hlediska základních principů a zákonných kritérií pro uložení pokuty. Zásady v bodě 29. uvádí, že výchozí podíl se stanoví v závislosti na závažnosti protiprávního jednání, a to u velmi závažných deliktů v rozmezí 1 až 3 % hodnoty prodejů. Zásady tedy poskytují Úřadu i v rámci jednotlivých typových závažnosti určité rozpětí, ve kterém se Úřad má pohybovat a sankci podle zjištěných konkrétních okolností případu individualizovat. U zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů v konečném důsledku nebyl prokázán skutečný negativní dopad na hospodářskou soutěž jako takovou, nicméně se jednalo o rozhodnutí sdružení soutěžitelů sdružujících více než polovinu všech soutěžitelů na daných trzích, tj. zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů bylo schopno přímo ovlivnit hospodářskou soutěž na relevantních trzích. S ohledem na tento fakt není vhodné, aby byl skutek vyhodnocen při spodní hranici možného rozpětí hodnoty prodejů.

63. Za porušení § 3 odst. 1 zákona jednáním, jež je trvajícím deliktem, je Úřad oprávněn uložit pokutu za celou dobu trvání porušení, neboť jak bylo vyloženo, jednání bylo zakázané po celou dobu účinnosti zákona. Úřad zohlednil délku posuzovaného deliktního jednání, kdy delikt trval minimálně od 31. 12. 2010 do 15. 3. 2016, tedy 5 let a 2 měsíce.

64. Úřad proto výchozí podíl pokuty za závažnost (typovou i individuální-včetně zohlednění doby trvání jednání) stanovil ve výši 4,5 % z nejvyšší možné částky pro uložení pokuty 10.000.000,-Kč, jak bylo uvedeno výše.

65. Při uplatnění výše uvedených zákonných východisek a základních zásad při ukládání pokut a po zohlednění hospodářských výsledků účastníka řízení, s ohledem na tržní podíl jeho členů a s ohledem na požadavek zajištění dostatečně účinného prosazování soutěžního práva stanovil Úřad výslednou výši pokuty na 450.000,-Kč.

66. Úřad dále konstatuje, že byly naplněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 22ba odst. 2 zákona, kdy účastník řízení splnil všechny podmínky pro narovnání, a snížil proto účastníku řízení výslednou částku pokuty o 20 %, tedy na částku 360.000,-Kč. Tato pokuta je ukládána v rozmezí stanoveném zákonem.

67. Úřad při stanovování konečné výše pokuty přihlédl rovněž k aktuální finanční a majetkové situaci účastníka řízení ČABW (viz část rozhodnutí Charakteristika účastníka řízení), aby pro něj pokuta nebyla likvidační. Schopnost účastníka řízení pokutu ve shora uvedené výši uhradit považuje Úřad za prokázanou.

Úhrada pokuty
68. Účastník řízení provede úhradu pokuty na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710 , jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo účastníka řízení.

VII. Nápravné opatření
69. Podle § 20 odst. 4 zákona zjistí-li Úřad porušení povinností stanovených v § 3 odst. 1 , může uložit opatření k nápravě a stanovit pro jeho splnění přiměřenou lhůtu. Opatření k nápravě nemá sankční povahu, nýbrž sleduje odstranění nepříznivých důsledků protisoutěžního jednání. Účelem ukládání opatření k nápravě je obnovení účinné hospodářské soutěže na trhu.

70. S ohledem na to, že všichni členové ČABW se účastnili jednání Valné hromady, na kterém došlo k sistaci Etického kodexu z důvodu vedení řízení před Úřadem, není nutné, aby Úřad v tomto řízení ukládal ČABW nápravné opatření spočívající v informování členů sdružení o protisoutěžním charakteru daného ustanovení Kodexu.

VIII. Náklady řízení
71. Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení ČABW porušil § 3 odst. 1 zákona, je splněna podmínka uvedená v § 79 odst. 5 správního řádu a jsou tedy splněny zákonné předpoklady pro uložení náhrady nákladů správního řízení účastníku řízení. Výši paušální částky stanovil Úřad na 2.500,-Kč. S ohledem na délku řízení a rozsah prováděného dokazovaní má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, tudíž základní paušální částku 1.000,-Kč navýšil o 1.500,-Kč.

72. Náklady řízení je účastník řízení povinen uhradit do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Náklady se hradí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710 , konstantní symbol 1148, číslo variabilního symbolu je 2015000569.

IX. Závěr
73. Ze všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že bylo prokázáno spáchání správního deliktu dle zákona, spočívajícího v uzavření zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž a tedy v rozporu s § 3 odst. 1 zákona, a proto rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení
Proti tomuto rozhodnutí může účastní k řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

otisk úředního razítka

JUDr. Hynek Brom
I. místopředseda Úřadu

Obdrží
Vážený pan
Mgr. Petr Šindelář, LL.M., advokát
Moskevská 1461/66
360 01 Karlovy Vary
ID: gpcc8in


Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


[1] Viz přípis Úřadu ze dne 15. 9. 2015 l. č. 28-30 spisu správního řízení vedeného pod sp. zn. S0569/2015/KD (dále jen správní spis ).
[2] V době zahájení správního řízení byl Etický kodex dostupný na internetových stránkách ČABW: http://www.cabw.cz/docs/eticky_kodex.pdf , viz l. č. 8 správního spisu.
[3] Na adrese sídla ČABW zapsané v obchodním rejstříku ke dni šetření.
[4] Na adrese bývalého sídla ČABW, které bylo označeno jako obchodní prostory účastníkem řízení, viz Protokol o průběhu šetření na místě, l. č. 36 správního spisu.
[5] Protokol o ústním jednání, viz l. č. 244-246 správního spisu.
[6] Protokol o ústním jednání, viz l. č. 258-260 správního spisu.
[7] Viz § 22ba odst. 2 a 6 zákona.
[8] Přípisem ze dne 14. 1. 2016, viz l. č. 214 správního spisu.
[9] Viz Oznámení o zahájení procedury narovnání ze dne 22. 1. 2016, l. č. 215 správního spisu.
[10] Viz protokol o ústním jednání ze dne 29. 4. 2016, l. č. 258-259 správního spisu.
[11] Přípisem ze dne 15. 4. 2016, viz l. č. 256 správního spisu.
[12] Viz Výhrady k dohodě v rámci správního řízení sp. zn. S0569/2015/KD ze dne 20. 9. 2016, l. č. 272-279 správního spisu.
[13] Přípis ČABW ze dne 4. 10. 2016, l. č. 280-281 správního spisu.
[14] Sdružení ČABW je zapsáno do spolkového rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. značkou L 18149.
[15] Viz čl. II. 3. Stanov ČABW 2016, l. č. 23 správního spisu.
[16] Dle Stanov ČABW 2016, viz l. č. 23-24 správního spisu.
[17] Dle kvalifikovaného odhadu, který poskytlo ČABW, viz l. č. 210 správního spisu.
[18] Dle vyjádření sdružení ČABW, viz l. č. 270 správního spisu.
[19] Dle vyjádření sdružení ČABW, viz l. č. 265 správního spisu.
[20] Viz l. č. 245 správního spisu.
[21] Viz l. č. 8-10 správního spisu.
[22] Viz protokol o ústním jednání, l. č. 129-132 správního spisu.
[23] Viz l. č. 270 správního spisu.
[24] Viz l. č. 177 správního spisu.
[25] Viz vyjádření ČABW ze dne 15. 4. 2016, l. č. 256 správního spisu.
[26] Legislativní zkratka "zboží" je konkretizována v § 1 odst. 1 zákona; zahrnuje výrobky a služby.
[27] Srov. též Sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství publikované
v Úředním věstníku C 372/5 ze dne 9. 12. 1997.
[28] Viz rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 37/2011 ze dne 25. 10. 2012.
[29] K tomu blíže viz např. rozsudek Soudního dvora (dále též SD ) C-189/02 P, C-202/02 P, C-205/02 P až C-208/02 P a C-213/02 P ze dne 28. 6. 2005 ve věci Dansk Rrindustri a další v. Komise (odst. 112 a násl.).
[30] Oznámení je uveřejněno na webových stránkách Úřadu-http://www.uohs.cz/cs/legislativa/hospodarska-soutez.html.
[31] Rozsudek Soudního dvora ze dne 13. 12. 2012. Věc C-226/11 Expedia.
[32] Viz z judikatury např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 61/2011 ze dne 12. 6. 2013.
[33] Viz rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 62 Ca 33/2009-50 ze dne 12. 4. 2011 ve věci České lékárnické komory.
[34] Srov. rozsudek C 45/85 [1987] ECR 00405 ve věci Verband der Sachversicherer, bod 32.
[35] Zákon nevyžaduje, aby zakázaná dohoda k narušení hospodářské soutěže skutečně vedla (aby následek fakticky již nastal), postačí, že k narušení mohla vést. Tato skutečnost byla opakovaně potvrzena judikaturou českých soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 19/2006 ze dne 9. 1. 2007 ve věci Komora veterinárních lékařů ČR nebo rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 31 Ca 64/2004 ze dne 31. 5. 2006 ve věci ČEZ, a.s.).
[36] Viz legislativní zkratka dohody v § 3 odst. 1 zákona, zahrnující dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě.
[37] Dostupné z: https://www.uohs.cz/cs/legislativa/hospodarska-soutez.html.
[38] Případy, kdy se pokuta neuloží, jsou upraveny v § 22 ba odst. 1 písm. a) zákona a týkají se soutěžitelů, kteří splňují
stanovené podmínky (využijí tzv. Leniency program).
[39] Viz rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 64/2004 ze dne 31. 5. 2006 ve věci ČEZ.
[40] Srov. např. rozhodnutí Úřadu č.j. S543/2013/KD ze dne 11. 11. 2014 ve věci Asociace energetických auditorů (uložena pokuta 384 tisíc Kč) a rozhodnutí Úřadu č.j. S566/2012/KD ze dne 4. 6. 2014 ve věci Komory veterinárních lékařů České republiky (uložena pokuta 399 tisíc Kč).