UOHS S054/2000
Rozhodnutí: VO4/S054/00 Instance I.
Věc Spojení podniků
Účastníci Bestfoods USA Unilever N.V. Nizozemí
Typ správního řízení Spojování soutěžitelů (fúze)
Typ rozhodnutí povoleno
Rok 2000
Datum nabytí právní moci 21. 9. 2000
Dokumenty dokument ke stažení 133 KB


Č.j. S 54/00-1577/00-240
V Brně dne 29. 8.2000

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 54/00 zahájeném dne 14.7.2000 na návrh účastníka řízení, jímž je společnost Unilever N.V., Rotterdam, Nizozemí, právně zastoupená na základě plné moci ze dne 12.7.2000 Mgr. Luďkem Vránou, advokátem, advokátní kancelář LINKLATERS & ALLIANCE , se sídlem Jáchymova 2, 110 00 Praha 1, ve věci udělení povolení ke spojení podniků Unilever N.V., se sídlem Weena 455, 3013AL Rotterdam, Nizozemí, a Bestfoods se sídlem 1209 Orange Street, County of New Castle, Wilmington, Delaware, USA, ve smyslu § 8a zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., vydává jako orgán příslušný podle § 11 odst. 1 písm. a) téhož zákona toto
rozhodnutí:
Spojení podniků, k němuž došlo tím, že společnost Unilever N.V., se sídlem Weena 455, 3013AL Rotterdam, Nizozemí, na základě "Smlouvy o sloučení a plánu sloučení" ze dne 6.6.2000 získala nepřímou kontrolu nad společností Bestfoods, se sídlem 1209 Orange Street, County of New Castle, Wilmington, Delaware, USA, a to nabytím 100 % akcií této společnosti prostřednictvím své dceřinné společnosti Conopco, Inc., se sídlem New York, USA, je ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., jednáním, k němuž došlo v cizině, jehož účinky se projevují na tuzemském trhu. Toto spojení podniků se podle § 8a odst. 2 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb.,
povoluje.
Odůvodnění:
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "úřad") zahájil dne 14.7.2000 správní řízení podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění zákona č. 29/2000 Sb. (dále jen "správní řád"), ve spojení s § 12 zákona č. 63/1991 Sb., ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. (dále jen "zákon"), ve věci udělení povolení ke spojení podniků Unilever N.V., se sídlem Weena 455, 3013AL Rotterdam, Nizozemí (dále jen "Unilever N.V."), a Bestfoods, se sídlem 1209 Orange Street, County of New Castle, Wilmington, Delaware, USA (dále jen "Bestfoods"). Návrh podala společnost Unilever N.V., právně zastoupená na základě plné moci ze dne 12.7.2000 Mgr. Luďkem Vránou, advokátem, advokátní kancelář LINKLATERS & ALLIANCE , se sídlem Jáchymova 2, 110 00 Praha 1.
Při posuzování spojení a jeho účinků na tuzemský trh vycházel úřad z následujících podkladů:
žádost o udělení povolení ke spojení podniků,
doklad o zaplacení správního poplatku,
plná moc k zastupování účastníka řízení,
doklady o zápisech a sídlech společností Unilever N.V a Bestfoods,
informace o spojovaných společnostech,
údaje o podnikání společností Unilever N.V. a Bestfoods na tuzemském trhu,
podstatná část "Smlouvy o sloučení a plánu sloučení" ze dne 6.6.2000 (dále jen "Smlouva"),
vyplněný formulář vztahující se k oznámení spojení společností Unilever N.V. a Bestfoods,
údaje Generálního ředitelství cel o dovozech výrobků,
vyjádření konkurentů spojovaných společností, jakož i odběratelů spojovaných společností, k dopadům spojení podniků na hospodářskou soutěž na tuzemském trhu,
údaje konkurentů spojovaných společností o dodávkách výrobků na tuzemský trh,
výhody spojení předložené účastníkem řízení.
Úřad v souladu s § 11 odst. 1 písm. j) zákona zveřejnil v Obchodním věstníku č. 33/00 ze dne 16.8.2000 oznámení o podání návrhu na zahájení správního řízení ve věci udělení povolení ke spojení výše uvedených podniků s tím, že případné připomínky je možné zaslat úřadu do 8 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení. K uveřejněnému oznámení neobdržel úřad ve stanovené lhůtě žádnou připomínku.
Podstata posuzovaného spojení podniků:
Ke spojení podniků došlo v zahraničí tím, že účastník řízení Unilever N.V. uzavřel dne 6.6.2000 (za účasti dalších společností skupiny Unilever a to: Unilever PLC, Conopco, Inc., Titan Acquisition Company) "Smlouvu o sloučení a plánu sloučení" se společností Bestfoods. Na základě této Smlouvy získala společnost Conopco, Inc., kontrolovaná společností Unilever N.V., 100 % akcií společnosti Bestfoods.
Charakteristika spojovaných podniků:
Společnost Unilever N.V. je společností založenou a existující podle práva Nizozemí. Unilever N.V. je mateřskou společností celosvětově organizované skupiny společností (kterou kontroluje prostřednictvím 75 % akcií). Předmětem podnikání je výroba a distribuce široké škály rychloobrátkového spotřebního zboží. Roční obrat Unilever N.V. včetně jeho dceřinných společností činil v roce 1999 44 mld. USD.
Unilever N.V. se účastní hospodářské soutěže na tuzemském trhu prostřednictvím společnosti Unilever ČR, spol. s r.o. se sídlem Thámova 18, Praha 8, IČ 18627781 (dále jen "Unilever ČR"). Ve společnosti Unilever ČR má 50 % podíl nizozemská společnost Marga B.V. a 50 % podíl nizozemská společnost Saponia B.V. Jediným vlastníkem těchto společností (Marga B.V. a Saponia B.V.) je Unilever N.V. Hlavním předmětem činnosti Unilever ČR jsou dodávky potravinářského a drogistického zboží na tuzemský trh. Jedná se zejména o tyto druhy zboží:
rostlinné tuky (Planta, Hera)
margaríny (Rama, Perla, Flora)
zmrzliny (Algida)
mražené výrobky
zelenina
rybí filé (Kapitán Iglo)
čaje (Lipton)
čistící prostředky
kosmetické přípravky
pleťové krémy (Ponds, Marina, Nela Gold, Nela Batole),
vlasová kosmetika
deodoranty (Rexona)
vody po holení,
mýdla (Lux, Neli)
zubní pasty
prostředky pro mechanické čištění chrupu-zubní kartáčky.
Vlastní výroba společnosti Unilever ČR v tuzemsku probíhá pouze v Povltavských tukových závodech v Nelahozevsi, jež je jeho součástí, kde se vyrábí rostlinné tuky a část sortimentu kosmetických přípravků. U zmrzlinových výrobků pochází část rovněž z tuzemské výroby, a to na základě smluv o spolupráci uzavřených se společností Rovner a.s a Tipa a.s. Ostatní druhy zboží Unilever ČR dováží ze zahraničí.
Společnost Unilever ČR má 100 % kapitálovou účast ve společnosti DiverseyLever s.r.o. se sídlem K Hájům 2, Praha 5, IČ 41432096, která se zabývá prodejem výrobků pro průmyslové a provozní čištění. Další společností, ve které má společnost Unilever ČR majetkovou účast, je společnost EKO-KOM, a.s., se sídlem Zvonická 25, Praha 6, IČ 25134701 (Unilever ČR vlastní 10 % akcií této společnosti), která se zabývá zprostředkovatelskou a poradenskou činností v oblasti druhotných surovin a nakládání s komunálním odpadem
Společnost Bestfoods je společností založenou a existující podle práva státu Delaware, USA. Do skupiny společnosti Bestfoods patří několik desítek dceřinných společností působících po celém světě. Hlavním předmětem činnosti je výroba a distribuce potravinářských výrobků. Roční obrat společnosti Bestfoods včetně jejich dceřinných společností činil v roce 1999 8,6 mld. USD.
Na tuzemském trhu působí Bestfoods prostřednictvím své dceřinné společnosti Bestfoods CZ, a.s., se sídlem Pobřežní 3, Praha 8, IČ 45192812 (dále jen "Bestfoods CZ"). 99,17 % akcií společnosti Bestfoods CZ vlastní společnost Bestfoods Europe (Group) Ltd. se sídlem v USA. Jediným vlastníkem Bestfoods Europe (Group) Ltd. je pak společnost Bestfoods. Společnost Bestfoods CZ se zabývá dodávkami těchto druhů zboží na tuzemský trh:
majonézy včetně ochucených a dresinky (Hellmanns)
dehydrované polévky a omáčky (Knorr)
dehydrované a tekuté dezerty (Alsa)
energetické tablety (Dextro)
Zboží dodávané Bestfoods CZ na tuzemský trh je importováno ze zahraničí, s výjimkou dehydrovaných polévek a omáček, dále majonéz vč. ochucených a dresinků (např. tatarské omáčky, Majolka ap.), které jsou vyráběny v tuzemském závodě společnosti Bestfoods CZ v Zábřehu na Moravě.
Společnost Bestfoods Europe (Group) Ltd. vlastní na tuzemském trhu dále 100% obchodního podílu společnosti Bestfoods, s.r.o. se sídlem Pobřežní 3, Praha 8, IČ 47125314. Předmětem podnikání společnosti Bestfoods, s.r.o. je dle výpisu z obchodního rejstříku koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej a výroba potravinářských výrobků. Tato společnost dle informací účastníka řízení nevyvíjí žádnou podnikatelskou činnost.
Vymezení relevantního trhu:
Relevantním trhem je prostorový a časový střet nabídky a poptávky zboží, které je schopno uspokojit určitou konkrétní potřebu spotřebitele.
Analýza relevantního trhu je založena na samostatném posouzení tří aspektů-výrobkového, geografického a časového.
Výrobkový trh zahrnuje všechny identické výrobky a ty výrobky, které spotřebitelé považují za zaměnitelné nebo nahraditelné vzhledem k jejich vlastnostem, ceně nebo zamýšlenému způsobu použití.
Geografický trh zahrnuje území, kde podmínky soutěže jsou dostatečně homogenní a které může být odlišeno od ostatních území zejména tím, že podmínky soutěže na těchto jiných územích jsou zřetelně odlišné.
Časové vymezení trhu vyjadřuje četnost (pravidelnost a opakovanost) střetu nabídky a poptávky a odlišuje jej od střetu nabídky a poptávky k níž dochází nahodile, popř. ojediněle.
Při vymezování relevantního trhu po stránce výrobkové vycházel Úřad z informací a podkladů získaných v průběhu správního řízení od účastníka řízení, od ostatních soutěžitelů působících na daných trzích a Generálního ředitelství cel.
Spojované podniky Unilever N.V. a Bestfoods se na tuzemském trhu účastní hospodářské soutěže na rozdílných výrobkových trzích. Společné oběma podnikům je, že část výrobků skupiny UNILEVER spadá do potravinářské oblasti, obdobně jako výrobky skupiny BESTFOODS.
Společnost Unilever ČR, jejímž prostřednictvím jsou výrobky skupiny UNILEVER dodávány na tuzemský trh, má významnější podíl na celkovém obratu trhu margarínů a celkovém obratu trhu zmrzlinových výrobků (viz dále). Na ostatních výrobkových trzích je její podíl na celkovém obratu dosahovaném na těchto trzích nízký, nedosahuje hranice stanovené v § 8a odst. 1 zákona. Na trzích výrobků mražené zeleniny a rybího filé nepřesahuje podíl Unilever ČR 5 %, trzích čajů, čistících prostředků a pracích prášků se jeho podíl pohyboval cca. kolem 7 % (pozn. v průběhu roku 1999 ukončil dodávky pracích prášků na tuzemský trh); obdobně je tomu u dalších výrobkových trhů-u kosmetických přípravků nepřesahuje 15 %, u zubních past cca 10 %, u zubních kartáčků cca 15 % a u mýdel se podíl pohybuje kolem 20 %
Unilever ČR dále dodává na tuzemský trh ztužené rostlinné tuky a margaríny. Jak pro výrobu margarínů, tak pro výrobu rostlinných ztužených tuků je vstupní surovinou rafinovaný rostlinný olej, rozdílná je však další technologie výroby obou výrobků. Tuto vstupní surovinu skupina UNILEVER nevyrábí, nakupuje ji od výrobců; pro výrobu ztužených tuků a margarinů v ČR má více dodavatelů rafinovaného rostlinného oleje.
Úřad při vymezování relevantního trhu z hlediska věcného dospěl k závěru, že ztužené rostlinné tuky a margaríny nejsou z hlediska účelu jejich užití spotřebiteli plně shodným či zájemně zaměnitelným zbožím. Převažujícím účelem užití ztužených rostlinných tuků je jejich uplatnění v procesech teplé přípravy potravy (tzv. "teplé kuchyni")-při vaření, pečení či smažení. Tady se projevuje vysoká míra jejich vzájemné zastupitelnosti s rostlinnými oleji (příp. i dalšími tuky živočišného původu). Ke stejnému závěru dospěla Evropská komise např. při vymezování relevantního trhu v případě posuzování spojení podniků CARGILL / VANDERMOORTELE (Case No IV/M. 1126-CARGILL / VANDERMOORTELLE). Užití ztužených tuků v tzv. studené kuchyni je spíše výjimečné. Naproti tomu převažující účel užití margarínů je v procesech přípravy potravin za studena. Spotřebitelé margaríny vyhledávají především k přímé konzumaci s pečivem a dále pak k přípravě pomazánek a krémů za studena. Spotřebitel, který hledá vhodný výrobek pro bezprostřední konzumaci (např. pro snídaně, svačiny, lehké občerstvení pro nejrůznější příležitosti) nezvolí k tomuto účelu jako doplněk (např. k pečivu či pro základ k výrobě pomazánek) ztužený rostlinný tuk, nýbrž upřednostňuje margaríny (případně použije máslo). Na základě těchto skutečností dospěl úřad k závěru, že margaríny a ztužené tuky nejsou z hlediska účelu užití-pro který jsou spotřebiteli vyhledávány, zbožím shodným či zastupitelným. Podíl Unilever ČR na celkovém obratu trhu ztužených tuků je (s ohledem na podíly ostatních soutěžitelů-zejména pak tuzemské Setuzy a.s.) nízký (okolo 5 %) a při zohlednění rostlinných olejů jako zboží vykazujícího vysokou míru vzájemné zaměnitelnosti se ztuženými tuky se tento podíl ještě sníží.
Dále se úřad zabýval posouzením vzájemné zastupitelnosti margarínů a másla, jako výrobků nejčastěji užívaných spotřebiteli ve studené kuchyni. Dospěl k závěru, že míra zaměnitelnosti k danému účelu užití je vysoká. Také účastník řízení potvrdil, že margaríny jsou výrobek specificky vyráběný pro tento účel a také vývoj prodeje másla a margarínů na trhu se vyznačuje vysokým stupněm závislosti-kdy stále rozhodující roli při volbě výrobku spotřebitelem sehrává cena. Změny cen jsou významným faktorem přelévání poptávky z jednoho výrobku na druhý. Zatímco v posledních 10 letech lze vysledovat obecnou tendenci k poklesu spotřeby másla a naopak vzestup spotřeby margarínů (způsobený zčásti i vlivem reklamy a prosazováním zásad zdravé výživy), v posledních dvou letech se poněkud tato tendence konkrétně v ČR začala obracet ve prospěch másla. Jako jednu z příčin této situace účastník řízení jednoznačně vyhodnotil přechod části spotřebitelů na máslo-jehož cena je i v současné době příznivější, nežli cena margarínů. Dále pak úřad konstatuje, že určitá část spotřebitelů, pro kterou je charakteristický vysoký stupeň identifikace se zásadami zdravé výživy, upřednostňuje ve studené kuchyni margaríny jako rostlinný tuk oproti máslu, které je živočišného původu. Důvodem je zdraví příliš neprospívající přítomnost nasycených mastných kyselin a cholesterolu v másle, což se u margarínů obecně nevyskytuje (příp. je u nich výskyt nasycených kyselin výrazně nižší). Též obsah využitelné energie je u margarínů zpravidla nižší než u másla. Rozdílná je také konzistence obou výrobků v chladném stavu, ve kterém se tyto výrobky uchovávají. Zatímco roztíratelnost margarínů je dobrá i v chladném stavu, roztíratelnost másla se v chladném stavu výrazně horší (a ztěžuje jeho použití v kombinaci s pečivem k okamžité konzumaci), což z pohledu určité skupiny zákazníků může být rovněž důležitým faktorem ovlivňujícím jejich volbu.
Tato specifika odlišující margaríny od másla by odůvodňovala vyčlenění margarínů jako samostatného výrobkového trhu-s ohledem na chování určité skupiny spotřebitelů preferující z uvedených důvodů pro studenou kuchyni margaríny. V této souvislosti pak úřad zkoumal postavení účastníka řízení jak na trhu margarínů, tak na trhu tzv. žlutých tuků (yellow fats), tedy trhu margarínů včetně másla. Bylo zjištěno, že na výrobkovém trhu margarínů překračuje podíl skupiny UNILEVER (Rama, Perla, Flora) vysoko hranici 30 % celkového obratu tohoto trhu. Na trhu žlutých tuků je podíl účastníka řízení nižší, převyšuje však rovněž 30 %. K tomu úřad uvádí, že vzhledem k charakteru posuzovaného spojení (kdy spojované podniky se na žádném z výrobkových trhů nesetkávají v horizontální úrovni a k žádnému výrobkovému trhu nejsou rovněž ve vertikálním vztahu dodavatele či odběratele) nemá zásadní význam, zda uvedený trh bude po stránce věcné vymezen šířeji (a zahrnovat margaríny i máslo jako zboží s vysokým stupněm zaměnitelnosti pro účely užití ve studené kuchyni), či zda bude použito s ohledem na popsaná specifika margarínů nejužší možné členění, tj. trh margarínů. V obou případech vymezení trhu je překročena hranice 30 % podílu účastníka řízení na celkovém obratu daného trhu a v důsledku spojení k dalšímu navýšení tohoto podílu nedojde. Obdobný přístup při vymezování relevantního trhu po stránce věcné aplikuje i Evropská komise-viz např. zmíněný Case No IV/M. 1126-CARGILL / VANDERMOORTELE v němž Komise při vymezování relevantního trhu konstatovala, že pro účely daného případu otázka zastupitelnosti živočišných tuků k některým účelům užití s rostlinnými oleji a ztuženými rostlinnými tuky může zůstat otevřená i pro nejužší možné vymezení trhu, neboť jak při širším vymezení, tak i při nejužším vymezení relevantního trhu z hlediska věcného by účinná soutěž neměla být výrazněji omezena. Na základě těchto skutečností se úřad bude zabývat účinky spojení pouze na trhu margarínů.
Dalším výrobkovým trhem, na němž skupina UNILEVER zaujímá významnější podíl je trh zmrzlinových výrobků.
Z hlediska členění zmrzlinových výrobků platí, že zmrzlina je vyráběna buď průmyslově (mlékárny, mrazírny, apod.), nebo jednotlivými výrobci v konkrétních prodejních místech. Charakter výrobku předpokládá uskladnění v mrazících zařízeních a konzumace musí být proto prováděna v blízkosti místa posledního možného skladování. V případě zmrzliny lze rozlišit 3 výrobkové kategorie:
Zmrzlina, která je spotřebiteli dodávána jako součást služby veřejného stravování (catering). Na trh se dostává ke konečnému spotřebiteli ve specifických prodejních místech, jimiž jsou např. restaurace, kavárny, cukrárny, hotely, apod., kde dochází k jejímu dělení "dle požadavku zákazníků" (konzumace zmrzliny v podobě připravených pohárů a zmrzlinových specialit).
Zmrzlina, která je dodávána ve velkých baleních-rodinné balení (tzv. "take-home packs") a která je určena k uskladnění v domácích chladničkách a k pozdější spotřebě zpravidla v domácnosti spotřebitele. Tato kategorie zmrzliny je prodávána prostřednictvím obchodů s potravinami a distributory dodávajícími zmrzlinu do domu zákazníka ("doorstep delivery services"-u nás např. firmou Family frost a pod.).
Zmrzlina, která uspokojuje krátkodobou, spontánně vzniklou potřebu mimo domov a je konzumována v bezprostřední návaznosti na místo zakoupení (tzv. "impulse ice-cream", "impulse zmrzlina"), přičemž jde o individuální porce nebo jednotlivé kusy předem již dělené a zabalené výrobcem. Impulse zmrzlina je na trh dodávána maloobchodními prodejnami různého druhu.
Vzhledem k odlišnému způsobu distribuce, rozdílnému objemu balení i rozdílným cenám zmrzlinových výrobků, tvoří popsané výrobkové kategorie samostatné výrobkové trhy, jejichž výrobky nelze z hlediska poptávky spotřebitelů považovat za navzájem zaměnitelné .
Skupina UNILEVER soutěží na všech výrobkových trzích zmrzliny-na trhu zmrzliny pro veřejné stravování. na trhu zmrzliny rodinného balení (take home) i na trhu impulse zmrzliny. Její podíl na každém výrobkovém trhu převyšuje hranici 30 % celkového obratu dosahovaného na jednotlivých trzích.
Společnost Bestfoods má na tuzemském trhu nejvýznamnější podíl na výrobkovém trhu majonéz (včetně ochucených) a dresinků a na trhu dehydrovaných polévek a omáček. Na trhu dehydrovaných a tekutých dezertů je jeho podíl na celkovém obratu velmi nízký, obdobně je tomu na trhu energetických tablet.
Trh dehydrovaných polévek a omáček zahrnuje široké spektrum výrobků-polévek vč. instantních, bujónů, výrobků pro přípravu omáček (např. na těstoviny-rajčatová, carbonara a pod. )-všechny výrobky slouží pro přípravu stravy především v teplé kuchyni (procházejí procesem vaření příp. se zalévají vařící či horkou vodou).
Trh dehydrovaných polévek a omáček se z důvodu rozdílného objemu balení, ceny i distribučních kanálů člení na dva samostatné trhy, a to trh polévek a omáček velkospotřebitelského balení pro společné stravování (catering) a trh výrobků malospotřebitelského balení (retail). Úřad konstatuje, že GŘ cel eviduje pouze souhrnný údaj o dovozu těchto výrobků, takže jeho členění na uvedené samostatné výrobkové trhy bylo provedeno kvalifikovaným odhadem (dle poměru dodávek ostatních soutěžitelů do těchto trhů). Bylo zjištěno, že podíl Bestfoods na celkovém obratu trhu dehydrovaných polévek a omáček v malospotřebitelském balení mírně převyšoval 30 % celkového obratu daného trhu (na trhu výrobků pro catering byl její podíl nižší).
Do trhu majonéz (včetně ochucených) a dresinků spadají všechny druhy majonéz, jak ochucených tak neochucených, tatarské omáčky a dresinky. Tyto výrobky jsou užívány již bez další tepelné úpravy především ve studené kuchyni do salátů, pomazánek a jako doplněk za studena k dochucení hlavního jídla (známá je kombinace "hranolky a tatarskou omáčkou" a pod.). Uvedený trh majonéz a dresinků se rovněž s ohledem na rozdílný objem balení výrobků, cenu i odlišné distribuční kanály člení na dva samostatné trhy, a to trh výrobků pro společné stravování (catering), kde poptávkovou stranu představují hotely, vývařovny a podniky veřejného stravování a zčásti i velkoobchody (např. Makro) a trh výrobků malospotřebitelského balení (retail), kde poptávkovou stranu představují velkoobchody za účelem distribuce do maloobchodní sítě a obchodní řetězce (jako maloobchodní prodejci). Podíl společnosti Bestfoods na úhrnném obratu tuzemského trhu majonéz (vč. ochucených) a dresinků (catering + retail) přesahuje dlouhodobě 30 %. Obdobně je tomu na trhu majonéz a dresinků v malospotřebitelském balení, kde je největším soutěžitelem na trhu. Na trhu velkoobjemového balení (catering) byl naopak jeho podíl nižší než 30 % celkového obratu daného trhu. (Také v tomto případě použil úřad kvalifikovaný odhad členění souhrnně evidovaného dovozu na oba samostatné trhy ).
Na základě uvedených skutečností vymezil úřad relevantní trh pro účely posuzovaného spojení podniků takto:
Z hlediska výrobkového :
trh margarínů
trh zmrzliny pro veřejné stravování
trh zmrzliny rodinného balení (take home)
trh zmrzliny impulse
trh majonéz (včetně ochucených) a dresinků v malospotřebitelském balení
trh dehydrovaných polévek a omáček v malospotřebitelském balení.
Z hlediska geografického jde o trh vymezený územím České republiky, neboť podmínky pro dodávky uvedených výrobků jsou na celém území ČR dostatečně homogenní.
Z hlediska časového jde o trh trvalý, charakterizovaný pravidelně se opakujícími dodávkami uvezeného zboží.
Postavení spojovaných podniků na relevantním trhu:
Na trhu margarínů dosahuje podíl skupiny UNILEVER cca 77 % celkového obratu, dosahovaného na uvedeném trhu. Dalším významnějším soutěžitelem je Setuza a.s, dále dovozci-např. se na trhu prosazují výrobky ze SR (BELUŠA FOODS s.r.o.) a okrajový podíl má tuzemský Kosmos a.s., Čáslav (jehož provoz je nyní zajišťován v rámci prohlášeného konkurzu).
Na trhu zmrzliny pro veřejné stravování dosahuje podíl skupiny UNILEVER cca 48 %, na trhu zmrzliny v rodinném balení (take home) cca 47 % a na trhu impulse zmrzliny cca 58 %. Na uvedeném trhu působí větší počet soutěžitelů např. Scholler s.r.o. (tuzemská výroba i dovoz), Nanuk Zdounky a.s., Mrazírny Dašice, Mrazírny Oceán, a.s., PINKO a.s., TIPA a.s. a pod.
Na uvedených trzích skupina BESTFOOD nepůsobí.
Na trhu majonéz (včetně ochucených) a dresinků v malospotřebitelském balení dosahuje podíl skupiny BESTFOODS cca 56 % celkového obratu. Na tomto trhu se rovněž účastní hospodářské soutěže více soutěžitelů např. BONECO a.s., Agricol s.r.o., dále Záruba M&K a.s., SPAK-VSD Austria a.s. a pod.
Na trhu dehydrovaných polévek a omáček v malospotřebitelském balení dosahuje podíl skupiny BESTFOODS cca 31 % celkového obratu. Největším soutěžitelem na tomto trhu je tuzemský výrobce Vitana a. s., z dalších soutěžitelů (již s výrazně nižším podílem na celkovém obratu daného trhu) je to např. Nestlé Food s.r.o. či Podravka-International s.r. o.
Na uvedených trzích (majonézy, polévky) skupina UNILEVER nepůsobí. Distribuční systém:
Margaríny (na tuzemském trhu např. Perla, Rama, Flora) jsou distribuovány v malospotřebitelském balení do velkoobchodů a přímo do obchodních řetězců (maloobchodní prodej), dále též asi 30 % zboží je distribuováno do maloobchodních prodejen síťového charakteru.
Zmrzliny pro veřejné stravování jsou dodávány v balení o objemu 5 litrů a jsou distribuovány přímo do míst konečného užití (restaurační zařízení, hotely, nemocnice apod.), Jen nepatrná část dodávek (cca 9 %) je distribuovány s využitím skladů některých obchodních společností.
Obdobně je přímá distribuce prováděna u zmrzlin rodinných balení (take home) a u zmrzliny impulse (převážně ambulantním závozem do maloobchodní sítě-cca 95 % objemu tohoto zboží) a pouze nepatrná část je dodávána s využitím skladů některých obchodních společností.
U majonéz (včetně ochucených) a dresinků v malospotřebitelském balení je prováděna distribuce na tuzemský trh z velké části přímo maloobchodním řetězcům jako Penny Market, Ahold, Kaufland ap. (asi 2/3 dodávek) a zbytek je distribuován prostřednictvím velkoobchodů.
Distribuce dehydrovaných polévek a omáček v malospotřebitelském balení probíhá obdobným způsobem jako u majonézy a dresinků (pouze podíl obchodních řetězců jako přímých odběratelů je zde mírně nižší).
Účinky spojení na hospodářskou soutěž na tuzemském trhu:
Jde o spojení konglomerátního typu, neboť spojované podniky se na žádném výrobkovém trhu nestřetávají v horizontální úrovni a rovněž nejsou ve vertikálním vztahu dodavatel-odběratel.
Společnost Unilever N.V. spojením posílí svoji pozici na tuzemském trhu a to především z důvodu přibrání některých dalších potravinářských trhů (viz výše), zejména pak trhů výrobků, a to trhu majonéz (včetně ochucených) a dresinků a trhu dehydrovaných polévek a omáček, na nichž má skupina BESTFOODS v ČR významnější postavení.
I když na žádném z uvedených trhů nedojde v důsledku spojení ke zvýšení podílu dominance spojeného podniku, Unilever N.V. spojením nepochybně posílí svou hospodářskou a finanční sílu; tato by mohla odrazovat potenciální další soutěžitele uvažující o vstupu na některý z těchto potravinářských trhů. Zejména pak získává silnější vyjednávací pozici vůči odběratelům, neboť jim nově bude nabízet širší spektrum jimi poptávaného zboží. Výrobky společnosti Bestfoods na těchto trzích budou zachovány, avšak obchodní strategie bude určována subjektem disponujícím větší tržní silou.
Pro posouzení účinků spojení (k němuž došlo v zahraničí) na tuzemském trhu se úřad dotázal konkurentů spojovaných podniků a dále též odběratelů-zejména pak obchodních řetězců, jaké dopady očekávají ze spojení uvedených podniků na hospodářskou soutěž a na své postavení na trhu.
Oslovené konkurenční společnosti působící na trhu margarínů v zásadě neočekávají výraznější dopad posuzovaného spojení podniků na tuzemský trh. Pouze jeden soutěžitel vyjádřil obavu z možného vstupu společnosti skupiny UNILEVER na trh velkospotřebitelského balení "blokového zboží" (tuky).
O slovené společnosti působící na trhu zmrzlinových výrobků většinou uváděly, že neočekávají žádný výraznější dopad spojení těchto podniků na své postavení nebo na hospodářskou soutěž na uvedených trzích. Dva soutěžitelé vyjádřili znepokojení nad posílením pozice účastníka řízení na trhu; z toho jeden konkurenční soutěžitel uvedl, že díky značným finančním prostředkům ze zahraničí je skupina schopna vést velice efektivní mediální a marketingovou kampaň, na kterou tuzemští výrobci nemohou reagovat pro nedostatek fin. prostředků. Vyjádřil obavu z vyvíjení tlaku na velké odběratele, aby omezily odběry od menších českých výrobců.
Konkurenční soutěžitelé působící na trhu majonéz a dresinků uváděli, že očekávají tlak na snižování cen a zvýšení reklamní kampaně (ze strany společnosti Bestfoods CZ). Dle názoru jednoho soutěžitele nebude mít uvedené spojení podniků na trhu žádný dopad.
Oslovení soutěžitelé působící na trhu dehydrovaných polévek a omáček nevyjádřili žádné obavy z dopadů spojení.
Úřad si vyžádal názory na spojení i od čtyř obchodních řetězců, reprezentujících největší odběratele výrobků od spojovaných společností. Jeden z odběratelů očekává silnější pozici spojovaných společností při jednání o dodávkách zboží, ostatní tři oslovení soutěžitelé neměli ke spojení námitek.
K názorům konkurentů a odběratelů spojovaných podniků vyjadřujících obavy z posílení tržní síly spojeného podniku úřad uvádí, že na řadě výrobkových trhů zaujímal tento soutěžitel již před spojením dominantní postavení a v důsledku spojení nedojde k navýšení této dominance. Případná jednání spojeného podniku, která by jako projev navýšené hospodářské a finanční síly (z níž soutěžitelé vyjadřovali obavu) mohla vést k narušení hospodářské soutěže na tuzemském trhu, podléhají posouzení dle zákona o ochraně hospodářské soutěže.
Právní rozbor
Podle ustanovení § 8 odst. 2 písm. a) zákona se za spojení podniků považuje též jednání, kdy jedna nebo více osob, které již kontrolují jeden podnik, získají přímou nebo nepřímou kontrolu nad celkem nebo podstatnou částí jiného podniku získáním akcií, obchodních nebo členských podílů.
Dle ustanovení § 8a odst. 1 zákona podléhá povolení úřadu takové spojení, které narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž. Za narušení soutěže se považuje, jestliže spojením podniků přesáhne jejich podíl 30 % celkového obratu na celostátním nebo místním trhu daného zboží.
Povolení úřadu podléhá ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 zákona i takové spojení podniků, ke kterému došlo v cizině, pokud se však účinky tohoto spojení projeví na tuzemském trhu.
Na základě "Smlouvy o sloučení a plánu sloučení" ze dne 6.6.2000 získal účastník řízení nepřímou kontrolu nad společností Bestfoods a to prostřednictvím své dceřinné společnosti, která nabyla 100 % akcií společnosti Bestfoods. Tím došlo ke spojení podniků dle ustanovení § 8 odst. 2 písm. a) zákona. Ke spojení podniků došlo mezi společnostmi v zahraničí.
Ve správním řízení však bylo prokázáno, že podíl společnosti Unilever N.V. přesahuje na tuzemském trhu margarínů, trhu zmrzliny pro veřejné stravování, trhu zmrzliny rodinného balení (take home) a na trhu zmrzlinových výrobků impulse 30 % celkového obratu dosahového na uvedených trzích. Dále bylo ve správním řízení zjištěno, že podíl společnosti Bestfoods na tuzemském trhu majonéz (včetně majonéz ochucených) a dresinků v malospotřebitelském balení a na trhu dehydrovaných polévek a omáček v malospotřebitelském balení přesahuje 30 % celkového obratu dosahovaného na uvedeném trhu.
Z výše uvedených důvodů bylo proto třeba posoudit účinky tohoto spojení na tuzemský trh.
Jedná o tzv. konglomerátní spojení podniků (spojení mezi soutěžiteli, kteří nejsou ani konkurenty na horizontální úrovni ani nejsou skutečnými nebo potenciálními odběrateli nebo dodavateli), účinky viz výše.
Hospodářské výhody spojení
Podle § 8a odst. 2 zákona úřad spojení povolí, jestliže zúčastnění soutěžitelé prokáží, že újma, která narušením soutěže může vzniknout, bude převážena hospodářskými výhodami, jež spojení přinese.
Účastník řízení předložil úřadu přehled výhod, které podle jeho názoru prokazují, že újma, která může potenciálním narušením soutěže vzniknout, bude převážena hospodářskými výhodami spojení, tzn. že spojení z dlouhodobého hlediska přinese spravedlivý díl výsledných výhod i spotřebitelům.
Z předložených výhod úřad posoudil jako nejvýznamnější výhody, které směřující k podpoře technického a ekonomického rozvoje posílením výzkumné a vývojové základny spojovaných podniků, zvýší se inovační potenciál-což umožní pro spotřebitele rozšíření spektra výrobků. Dále dojde ke sjednocení kontroly jakosti ve spojovaných podnicích, což přinese zlepšení kvality. Na tuzemském trhu lze předpokládat, že dojde k optimálnějšímu systému využití distribuce pro výrobky obou podniků a k úspoře finančních prostředků. Dojde ke zjednodušení komunikace se zákazníky s efektem komplexní nabídky celého spektra výrobků spojeného podniku.
Po posouzení hospodářských výhod spojení ve vztahu k míře narušení hospodářské soutěže dospěl úřad k závěru, že výhody spojení převáží újmu, která narušením hospodářské soutěže může vzniknout.
Ve smyslu § 12 odst. 6 zákona úřad umožnil, aby se zástupce účastníka řízení před vydáním rozhodnutí vyjádřil k předmětu řízení a k výsledkům šetření. Při seznámení s výsledky šetření před vydáním rozhodnutí, které se uskutečnilo dne 24.8.2000, nebyly vzneseny žádné připomínky či návrhy na doplnění podkladů pro rozhodnutí.
Na základě všech shora uvedených skutečností a po posouzení dopadů spojení na tuzemský trh úřad rozhodl, jak je ve výroku uvedeno.
P o u č e n í o o p r a v n é m p r o s t ř e d k u :
Podle § 61 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění zákona č. 29/2000 Sb., lze proti tomuto rozhodnutí do 15 dnů ode dne doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Šárka Vlašínová
pověřená řízením IV. výkonného odboru
Rozhodnutí obdrží:
Mgr. Luďek Vrána
advokát
LINKLATERS & ALLIANCE
sdružení advokátů
Jáchymova 2
110 00 Praha 1