UOHS S052/2009
Rozhodnutí: S052/2009/DP-7933/2009/820 Instance I.
Věc RWE Transgas, a.s.-možné porušení § 11 odst. 1 ZOHS-quiet life
Účastníci RWE Transgas, a.s.
Typ správního řízení Zneužití dominantního postavení
Typ rozhodnutí zneužití dominantního postavení
Rok 2009
Datum nabytí právní moci 11. 7. 2009
Dokumenty dokument ke stažení 294 KB


ÚOHS­-S52/2009/DP-7933/2009/820 V Brně dne 24. června 2009
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. S52/2009/DP, zahájeném dne 23. února 2009 z moci úřední dle § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, jehož účastníkem je společnost RWE Transgas, a.s. , se sídlem Praha 10-Strašnice, Limuzská 12/3135, IČ 26460815, právně zastoupená JUDr. Pavlem Dejlem, LL.M., Ph.D., advokátem, se sídlem Praha 1, Jungmannova 24, vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto
rozhodnutí:
I.
Účastník řízení, společnost RWE Transgas, a.s. , se sídlem Praha 10-Strašnice, Limuzská 12/3135, IČ 26460815 tím, že
poté, co ke stížnostem zákazníků zjistil, že v důsledku nesprávného zpracování podkladů pro vyúčtování záloh pro regionální plynárenské společnosti , a to Východočeská plynárenská, a.s., IČ 60108789, Severomoravská plynárenská, a.s., IČ 47675748, Severočeská plynárenská, a.s., IČ 4765748 (od 1. 6. 2009 RWE Energie, a.s.), Středočeská plynárenská, a.s., IČ 60193158, a Západočeská plynárenská, a.s., IČ 49790315, stanovil v září roku 2008 celkem 129.131 zákazníkům z kategorie maloodběr a domácnosti nepřiměřeně vysoké zálohy za dodávky zemního plynu, počínaje listopadem roku 2008 požadoval placení těchto záloh a bez objektivně ospravedlnitelných důvodů nevyvinul přiměřené úsilí nezbytné k nápravě tohoto vadného stavu tím, že nepřikročil ke snížení takto nepřiměřeně vysokých záloh u těch zákazníků, kteří o jejich změnu sami nepožádali,
způsobil 78.746 zákazníkům, kteří do 8. 6. 2009 sami nepožádali o snížení výše nesprávně stanovených záloh, újmu , neboť tito byli v důsledku tohoto jednání účastníka řízení povinni hradit zálohy za dodávky zemního plynu ve vyšší výši, než kdyby k tomuto jednání účastníka řízení nedošlo, a současně byli omezeni v možnosti nakládání s takto vybranými finančními prostředky,
a zneužil tak v období od 1. 11. 2008 do 8. 6. 2009 své dominantní postavení na maloobchodním trhu dodávek zemního plynu zákazníkům v kategorii maloodběr a domácnosti na území České republiky,
čímž ve stejném období porušil zákaz uvedený v § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb. , o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.
II.
Podle § 11 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, společnosti RWE Transgas, a.s. , se sídlem Praha 10-Strašnice, Limuzská 12/3135, IČ 26460815, jednání popsané ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí do budoucna zakazuje .
III.
Dle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, společnosti RWE Transgas, a.s. , se sídlem Praha 10-Strašnice, Limuzská 12/3135, IČ 26460815, za porušení § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, popsané ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta ve výši :
10.000.000,-Kč (slovy: deset milionů korun českých).
Uložená pokuta je splatná do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 3754-24825621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede kmenová část daňového identifikačního čísla účastníka řízení.
IV.
Dle § 23 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, společnosti RWE Transgas, a.s. , se sídlem Praha 10-Strašnice, Limuzská 12/3135, IČ 26460815, ukládají tato opatření k nápravě :
Společnost RWE Transgas, a.s. , se sídlem Praha 10-Strašnice, Limuzská 12/3135, IČ 26460815, je povinna v rámci konečného vyúčtování za odběr zemního plynu v září roku 2009 poukázat na účet zákazníků , kterým byla jednáním popsaným ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí v září roku 2008 předepsána nepřiměřeně vysoká záloha, a kteří si tuto výši vypočtené zálohy nezměnili nebo jim do 22. 5. 2009 nebyla změněna nebo jim nebude změněna na základě jejich žádosti a budou ji ve vypočtené výši hradit až do konečného vyúčtování v září roku 2009, a současně budou mít v rámci tohoto konečného vyúčtování v září roku 2009 přeplatek , částku rovnající se součtu dílčích kompenzací vzniklých pro každou zaplacenou zálohu, a to za období od zaplacení každé jednotlivé zálohy vypočtené dle výpočtu záloh v září roku 2008 až do okamžiku konečného vyúčtování v září roku 2009 . Dílčí kompenzace bude kalkulována jako úrok ve výši 8 % p.a. z rozdílu mezi skutečně zaplacenou zálohou dle výpočtu záloh v září roku 2008 a zálohou, která by byla vypočtena, pokud by při výpočtu záloh v září roku 2008 nebyla zohledněna, a to mimo cenový forward obsažený v korekčním koeficientu, cena účinná až od října roku 2008, ale cena platná pro měsíc září roku 2008.
O splnění uložených opatření k nápravě je účastník řízení, společnost RWE Transgas, a.s., se sídlem Praha 10-Strašnice, Limuzská 12/3135, IČ 26460815, povinen informovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a prokázat mu jejich splnění ve lhůtě 30 dnů od uplynutí lhůty pro jejich splnění.
V.
Dle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se účastníku řízení, společnosti RWE Transgas, a.s. , se sídlem Praha 10-Strašnice, Limuzská 12/3135, IČ 26460815, ukládá povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou:
2.500,-Kč (slovy: dva tisíce pět set korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede kmenová část daňového identifikačního čísla účastníka řízení.
O d ů v o d n ě n í :
I. Zahájení správního řízení
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též Úřad ) zahájil dne 23. 9. 2008 v rámci své dozorové pravomoci ve smyslu § 20 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též zákon nebo zákon č. 143/2001 Sb. ), šetření podnětu vedeného pod spisovou značkou P 566/2008/DP ve věci možného porušení § 11 odst. 1 zákona, jehož se měla dopustit společnost Východočeská plynárenská, a.s., se sídlem Hradec Králové 4, Pražská 702, IČ 60108789 (dále též VČP ). Společnost VČP se měla porušení zákona dopustit tím, že stěžovateli byla výše zálohy na úhradu odběrů zemního plynu pro následující zúčtovací období (dále též záloha ) stanovena příliš vysoko. V průběhu následujících týdnů Úřad obdržel další obdobné podněty směřované však nejen vůči VČP, ale i ostatním regionálním plynárenským společnostem, které náleží do skupiny RWE působící v České republice (dále též RPS ).
2. Úřad v průběhu šetření zjistil, že RPS používaly v roce 2008 následující metodiku výpočtu záloh pro kategorii zákazníků maloodběr a domácnosti. Zálohy jsou kategorii zákazníků maloodběr a domácnosti stanoveny zpravidla jednou ročně. Na výši záloh má vliv Jinými slovy, jedná se o expertní odhad účastníka řízení ohledně budoucího vývoje ceny zemního plynu.
3. Úřad ke stížnostem zákazníků skupiny RWE ověřil, že zálohy za odběr zemního plynu předepsané v září roku 2008 byly vyšší, než by odpovídalo metodice výpočtu záloh pro kategorii zákazníků maloodběr a domácnosti. Toto zjištění se však netýkalo stanovení záloh společností Jihomoravská plynárenská, a.s., se sídlem Brno, Plynárenská 499/1, IČ 49970607 (dále též JMP ), neboť tato společnost měla v září roku 2008 odpočtové prázdniny a zálohy na další zúčtovací období nestanovovala.
4. Dne 8. 12. 2008 se v sídle Úřadu uskutečnilo ústní jednání se zástupci společnosti RWE Transgas, a.s., se sídlem Praha 10-Strašnice, Limuzská 12/3135, IČ 26460815 (dále též účastník řízení či RWE Transgas ). Společnost RWE Transgas na tomto jednání Úřadu sdělila, že přibližně 157.000 zákazníkům byla v průběhu září roku 2008 chybně stanovena výše roční zálohy. K nesprávnému stanovení výše záloh došlo v důsledku kombinace použití zvýšeného korekčního koeficientu (zahrnujícího teplotní koeficient a cenový forward) a vyšších, avšak až od října roku 2008 účinných cen. Do stanovení výše záloh v září roku 2008 bylo tedy promítnuto dvakrát zvýšení cen; jednou v podobě očekávaného zvýšení cen (cenový forward obsažený v korekčním koeficientu) a podruhé v podobě již zvýšených cen platných od října roku 2008; správně měl být aplikován ceník platný v měsíci září roku 2008.
5. Z informací a podkladů poskytnutých společností RWE Transgas prostřednictvím e-mailu odeslaného RWE Transgas, dne 27. 1. 2009 [1] dále vyplynulo, že společnost RWE Transgas k žádosti jednotlivých odběratelů tuto chybu částečně napravila (jednalo se o cca 30.000 odběratelů, kteří rozporovali výši v září roku 2008 stanovených záloh). U zbývajících cca 130.000 odběratelů, kteří si o nápravu nesprávně stanovené výše záloh nepožádali i nadále chybný stav trval, resp. společnost RWE Transgas neměla v úmyslu tento stav bez předchozí žádosti jednotlivých odběratelů plošně z vlastní vůle napravit. Rozdíl mezi chybně nastavenými ročními zálohami oproti optimálnímu stavu přitom představoval cca 38,8 mil. Kč/měsíčně.
6. Skutečnost, že rozdíly mezi správně a chybně stanovenými zálohami mohou nabývat vysokých hodnot, Úřad ověřil propočtem konkrétních dat vyplývajících ze zajištěných vyúčtování za odběr zemního plynu několika zákazníků společnosti VČP. [2]
7. Na základě shora uvedených zjištění zahájil Úřad dne 23. 2. 2009 se společností RWE Transgas správní řízení sp. zn. S 52/09 ve věci možného porušení § 11 odst. 1 zákona. Možné porušení zákona spatřoval Úřad v tom, že účastník řízení po stanovení nepřiměřeně vysokých záloh za dodávky zemního plynu cca 157.000 odběratelům v září roku 2008 požadoval v následujícím zúčtovacím období od většiny z nich jejich placení, a bez objektivně ospravedlnitelných důvodů nevyvinul veškeré úsilí nezbytné k nápravě tohoto stavu, ač ke stížnostem některých odběratelů ověřil, že nepřiměřená výše záloh je důsledkem jeho vadného způsobu kalkulace. Souhrnná výše těchto záloh výrazně přesahovala předpokládanou skutečnou roční platbu odběratelů a neodpovídala standardnímu způsobu, který účastník řízení užíval při výpočtu výše záloh. Tímto jednáním získával účastník řízení finanční prostředky na újmu dotčených odběratelů, které po dobu až jednoho roku omezil v možnosti nakládání s danými finančními prostředky, a zároveň přivodil sobě neoprávněný finanční prospěch odpovídající možnosti nakládat s těmito prostředky bez nutnosti vynaložit náklady jinak spojené s jejich získáním.
II. Charakteristika účastníka řízení, přičitatelnost protiprávního jednání
8. Společnost RWE Transgas byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 7240 dne 18. 6. 2001. Jejím jediným akcionářem je od 28. 1. 2004 společnost RWE Gas International B.V., 2132 WV Hoofddorp, Diamantlaan 15, Nizozemské království (dále též RWE Gas International B.V. ). Hlavním předmětem činnosti společnosti RWE Transgas je dovoz zemního plynu a obchod se zemním plynem .
9. Dceřinými společnostmi účastníka řízení jsou mj. společnost RWE Transgas Net, s.r.o., se sídlem Praha 10, Strašnice, V Olšinách 75/2300, IČ 27260364 (dále též RWE Transgas Net ), jež zajišťuje přepravu zemního plynu v přepravní soustavě v České republice, společnost RWE Gas Storage, s.r.o., se sídlem Praha 10, Strašnice, V Olšinách 75/2300, IČ 27892077 (dále též RWE Gas Storage ), jež je majitelem a provozovatelem podzemních zásobníků plynu skupiny RWE v České republice, a dále např. RWE Zákaznické služby, s.r.o., se sídlem Ostrava, Moravská Ostrava, Plynární 2748/6, IČ 27935221 (dále též RWE Zákaznické služby ) či společnost RWE Interní služby, a.s., se sídlem Praha 4, Vyskočilova 1481/4, IČ 27116191 (dále též RWE Interní služby ). Společnost RWE Zákaznické služby zpracovává faktury a zálohy pro zákazníky skupiny RWE, provozuje zákaznické kanceláře, tzv. call centra, vybírá úhrady za zemní plyn, včetně záloh, vypořádává periodické fakturace, řeší stížnosti a reklamace, stejně jako vymáhá nedoplatky. [3] Společnost RWE Interní služby je zadavatelem jednotlivých parametrů dosazovaných do vzorce používaném při výpočtu nových záloh do systému SAP ISU na základě smluv uzavřených s jednotlivými RPS.
10. Do skupiny RWE působící v České republice náleží rovněž RPS, konkrétně společnosti VČP, JMP, Severomoravská plynárenská a.s., se sídlem Ostrava, Moravská Ostrava, Plynární 2748/6, IČ 47675748 (dále též SMP ) a Severočeská plynárenská a.s., od 1. 6. 2009 RWE Energie, a.s., se sídlem Ústí nad Labem, Klíšská 940, IČ 49903209 (dále též RWE Energie ). S účinností od 1. 6. 2009 přešlo na společnost Severočeská plynárenská, resp. RWE Energie jmění zanikajících společností Středočeská plynárenská, a.s., se sídlem Praha 1, Revoluční 4, IČ 60193158, a Západočeská plynárenská, a.s., se sídlem Plzeň, Ed. Beneše 70-72, IČ 49790315, a to v důsledku fúze sloučením. P ředmětem činnosti těchto RPS je mj. maloobchodní prodej zemního plynu konečným zákazníkům. Dceřinými společnostmi RPS jsou regionální distribuční společnosti, jejichž prostřednictvím je plyn dodáván konečným zákazníkům (nesoucí v názvu označení Net ).
Graf: Vybraná vlastnická struktura skupiny RWE

II.1. Přičitatelnost jednání
11. Hlavním předmětem činnosti účastníka řízení je dovoz a obchod se zemním plynem. Tuto komoditu dodává účastník řízení mj. rovněž RPS. Právě RPS jsou pak smluvními partnery zákazníků v kategorii maloodběr a domácnosti, tj. zákazníků, jichž se dotýká Úřadem vedené správní řízení. Současně účastník řízení, jenž řídí činnost všech společností skupiny RWE v České republice, [4] zpracovává prostřednictvím svých dceřiných společností RWE Interní služby a RWE Zákaznické služby pro RPS všechny podklady týkající se stanovení záloh za odběr zemního plynu, mj. se aktivně podílí na činnosti Účastník řízení, resp. společnosti RWE Interní služby a RWE Zákaznické služby, tak jsou odpovědné za zpracování dat, které jsou jim předány RPS, a jejich komunikaci se zákazníky.
12. V září roku 2008 nastala situace, kdy data předaná ze strany RPS ke zpracování a k předpisu záloh na další kalendářní rok byla nesprávně použita. Do vzorce výpočtu záloh (srov. bod 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí) byla účastníkem řízení, resp. společností RWE Zákaznické služby, dosazena chybná veličina (v daný okamžik nikoli platná cena) a zákazníkům jednotlivých RPS, vyjma společnosti JMP, jež měla odpočtové prázdniny a zálohy v daném období nestanovovala, tak byly zálohy stanoveny ve vyšší výši, než by byla výše optimální (jaká by náležela při správném užití veličin ve výpočtovém vzorci).
13. Účastník řízení se o nesprávnosti této kalkulace musel dozvědět bezprostředně po rozeslání předpisu nových záloh dotčeným zákazníkům. O tom svědčí i skutečnost, že na jednání uskutečněném v sídle Úřadu začátkem prosince roku 2008 si byl účastník řízení nesprávného stanovení výše záloh vědom a informoval v tomto směru Úřad. Účastník řízení tuto nesprávnost z vlastní vůle poté, kdy se o ní dozvěděl ani v období následujícím, tj. do února roku 2009, kdy Úřad zahájil ve věci správní řízení, nenapravil. Domníval se, že tímto popsaným jednáním pravidla hospodářské soutěže neporušil. Svým jednání pak ovlivnil v tomto konkrétním případě a časovém období soutěžní jednání RPS, vyjma JMP.
III. Zjištěné skutečnosti

III.1. Informace a podklady od účastníka řízení

14. Dne 16. 3. 2009 obdržel Úřad od účastníka řízení data týkající se konkrétních zákazníků jednotlivých RPS, jimž byly zálohy za zemní plyn stanoveny v září roku 2008.
15. Dne 17. 3. 2009 se v sídle Úřadu uskutečnilo ústní jednání, jehož provedení nařídil Úřad za účelem objasnění skutečností, jež byly předmětem správního řízení.
16. V průběhu jednání účastník řízení označil podklady a informace poskytnuté Úřadu v rámci šetření podnětu za neúplné a předběžné s odůvodněním, že zástupce účastníka řízení neměl v době jednání na Úřadě v prosinci roku 2008 veškerá relevantní data, ze kterých společnost RWE Transgas vychází nyní. Nepřesnost se především týkala dříve sdělené částky ve výši záloh , které skupina RWE měla inkasovat v důsledku chybného stanovení záloh navíc a počtu zákazníků, kterým byly zálohy v měsíci září roku 2008 chybně stanoveny.
17. Účastník řízení v rámci písemně a ústně poskytnutých informací upřesnil skutečný počet zákazníků, kterým byla výše záloh v září roku 2008 stanovena chybně, na množství 129.131. Úřad obdržel o každém z nich data týkající se jejich loňské skutečné spotřeby přepočtené na 365 dní, dříve placené výše záloh, nově navržené výše záloh, periodicity jejich hrazení, skutečnosti, zda požádali o změnu výše záloh apod., na základě nichž byl vyčíslen měsíční rozdíl mezi správně a chybně stanovenou výší záloh na u zákazníků, kteří nesprávně stanovené zálohy od listopadu roku 2008 do března roku 2009 skutečně hradili. Nesprávnou výši záloh hradilo v březnu roku 2009 z celkového počtu dotčených zákazníků 84.171, ke dni rozeslání dopisů účastníka řízení o kompenzaci vzniklé škody (srov. níže) pak 78.746. Z toho vyplývá, že i v období od začátku správního řízení do rozeslání informativních dopisů ze dne 8. 6. 2009 část dotčených zákazníků požádala účastníka řízení o změnu výše chybně stanovených záloh a účastník řízení jim vyhověl. Lze tak shrnout, že 50.385 zákazníků požádalo ke dni 8. 6. 2009 o změnu výše stanovených záloh, přičemž jejich žádosti bylo ze strany skupiny RWE vyhověno.
18. V průběhu jednání účastník řízení dále uvedl, že fyzické výpočty hodnot na fakturách i výše záloh, následný tisk faktur a jejich odeslání zajišťuje dceřiná společnost účastníka řízení RWE Zákaznické služby. Tato společnost vychází z podkladů, které jí předloží jednotlivé RPS. Účastník řízení uvedl, že výše záloh obsažená v ročním vyúčtování za odběr zemního plynu je návrhem, který je ze strany zákazníků akceptován tím, že nepožádají o případnou změnu výše záloh.
19. K žádosti Úřadu předložil účastník řízení Úřadu finanční údaje o hospodaření své společnosti, resp. společností náležejících do skupiny RWE pro rok 2008. Z předložených údajů bylo zjištěno, že celkový obrat účastníka řízení na území České republiky činil v roce 2008 částku 108.532 mil. Kč. Obrat jednotlivých RPS pak v roce 2008 přičemž dotčených zákazníků se ve fakturačním roce 2007/2008 týkal obrat .
III.2. Shrnutí zjištěných skutečností

20. Šetřením bylo prokázáno, že účastník řízení, prostřednictvím společnosti RWE Zákaznické služby, nesprávně v září roku 2008 zpracoval podklady pro vyúčtování záloh pro RPS (netýkalo se společnosti JMP). Účastník řízení zaslal toto vyúčtování obsahující nepřiměřené zálohy 129.131 zákazníkům jednotlivých RPS z kategorie maloodběr a domácnosti.
21. Následně účastník řízení, ač již ke stížnostem jednotlivých zákazníků ověřil, že nepřiměřená výše záloh za dodávky zemního plynu je důsledkem jeho vadného způsobu kalkulace, resp. dle metodiky důsledkem nesprávného užití veličiny platná cena , požadoval od listopadu roku 2008 po dotčených zákaznících placení těchto nepřiměřeně vysokých záloh a z vlastní vůle nepřikročil ke snížení takto nepřiměřeně vysokých záloh u těch zákazníků, kteří si o jejich změnu sami nepožádali.
22. Tímto jednání účastníka řízení však vznikla újma 78.746 zákazníkům, kteří nesprávně stanovené zálohy od 1. 11. 2008 do 8. 6. 2009 po celé období skutečně hradili. Tito zákazníci byli totiž jednáním účastníka řízení omezeni v možnosti po dané období nakládat s finančním obnosem rovnajícím se rozdílu mezi správně a chybně stanovenou výší záloh. Z celkového počtu 129.131 dotčených zákazníků si přitom ke dni 8. 6. 2009 požádalo 50.385 zákazníků o změnu výše záloh, tj. účastníkem řízení nesprávně stanovenou výši záloh po celé období nehradili.
IV. Narovnání
IV.1. Procedura narovnání

23. Procedura narovnání není dosud českým soutěžním právem upravena. Úřad však při úvahách o narovnání v tomto správním řízení vycházel ze své dosavadní rozhodovací praxe. [5]
24. Narovnání představuje procesní nástroj, jehož účelem je urychlení a zjednodušení řízení a zvýšení efektivity činnosti Úřadu. Jeho podstatou je uznání odpovědnosti za protisoutěžní jednání a právní kvalifikace jednání, popř. předložení dodatečných důkazů ze strany účastníka řízení výměnou za snížení pokuty.
25. Proces narovnání je obvykle tvořen následujícími úkony:
a) žádost o zahájení jednání o narovnání;
b) projednání předběžných závěrů a výhrad Úřadu;
c) předběžná žádost účastníka řízení o narovnání;
d) závěrečný návrh narovnání, jehož nedílnou součástí je
i) uznání odpovědnosti účastníka řízení za Úřadem vytýkané jednání, uznání právní kvalifikace a doby trvání účasti na tomto jednání;
ii) indikace maximální výše předpokládané a akceptované pokuty;
iii) potvrzení účastníka řízení, že s ohledem na výše uvedené nehodlá žádat o provedení dalších procesních úkonů;
e) akceptace závěrečného návrhu Úřadem.
Jelikož procedura narovnání není dosud formálně v českém soutěžním právu upravena, lze dle názoru Úřadu zahájit tuto proceduru i předběžnou žádostí o narovnání, jak ostatně učinil i sám účastník řízení.
IV.2. Průběh jednání o narovnání s účastníkem řízení

26. Dne 7. 5. 2009 obdržel Úřad od právního zástupce účastníka řízení Předběžnou žádost o narovnání (dále též Předběžná žádost ). V Předběžné žádosti účastník řízení deklaroval mj. připravenost uznat odpovědnost za jednání vytýkané Úřadem, včetně potvrzení právní kvalifikace.

27. Dne 12. 5. 2009 proběhlo v sídle Úřadu ústní jednání, v jehož rámci byl účastník řízení seznámen s podmínkami aplikace procesu narovnání a s konkrétními výhradami Úřadu k jeho jednání. [6]
28. Dne 22. 5. 2009 obdržel Úřad od účastníka řízení Závěrečný návrh narovnání (dále též Závěrečný návrh ). Účastník řízení uznal svou právní odpovědnost za Úřadem vytýkané jednání a právní kvalifikaci předmětného jednání, včetně délky protisoutěžního jednání. Zároveň účastník řízení navrhl způsob odstranění důsledků protisoutěžního jednání, včetně časového rámce realizace těchto opatření:
i) všem zákazníkům RPS ze skupiny RWE, kterým byla ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí popsaným způsobem vypočtena v září roku 2008 záloha, a kteří si tuto výši vypočtené zálohy nezměnili nebo jim nebyla změněna do 22. 5. 2009, tj. do doby podání Závěrečného návrhu, nebo jim nebude změněna na základě jejich žádosti a budou jí ve vypočtené výši hradit až do konečného vyúčtování v září roku 2009 a současně budou mít v rámci tohoto konečného vyúčtování v září roku 2009 přeplatek, bude poskytnuta kompenzace. Kompenzace poskytnutá těmto zákazníkům bude rovna součtu dílčích kompenzací vzniklých pro každou zaplacenou zálohu, a to za období od zaplacení každé jednotlivé zálohy vypočtené dle výpočtu záloh v září roku 2008 až do okamžiku konečného vyúčtování v září roku 2009. Dílčí kompenzace bude kalkulována jako úrok ve výši 8 % p.a. z rozdílu mezi skutečně zaplacenou zálohou dle výpočtu záloh v září roku 2008 a zálohou, která by byla vypočtena, pokud by při výpočtu záloh v září roku 2008 nebyla zohledněna, a to mimo cenový forward obsažený v korekčním koeficientu, cena účinná až od října roku 2008, ale cena platná pro měsíc září roku 2008.
ii) o předmětném způsobu kompenzace budou všichni příslušní zákazníci informování dopisem odeslaným do 15. 6. 2009.
29. Za maximální výši pokuty, jež by měla být Úřadem ve smyslu § 22 odst. 2 zákona uložena, účastník označil sankci ve výši do 10 mil. Kč.

30. Dopisem ze dne 26. 5. 2009 akceptoval Úřad návrh dohody účastníka řízení o narovnání, včetně výše indikované pokuty, jež může Úřad účastníku řízení dle § 22 odst. 2 zákona uložit, za podmínky splnění všech povinností a plné spolupráce účastníka řízení s Úřadem v rámci celého správního řízení.

31. Dne 12. 6. 2009 obdržel Úřad od účastníka řízení sdělení týkající se realizace jím navržených opatření k nápravě. Účastník řízení předložil Úřadu vzorové dopisy [7] rozeslané jednotlivými RPS (vyjma JMP) zákazníkům, kteří dosud hradili nepřiměřeně vysoké zálohy, jejich úplný seznam, stejně jako vložil na své internetové stránky podrobné informace o způsobu zúročení zálohových plateb. [8]

V. Další průběh řízení

V.1. Využívání procesní práv účastníka řízení
32. Účastníku řízení bylo po celou dobu vedení správního řízení umožněno v souladu se správním řádem nahlížet do spisu a vyjadřovat v řízení své stanovisko. Právo nahlížet do spisu účastník řízení využil dne 10. 3. 2009. Při nahlížení do spisu účastník řízení nevznesl žádné námitky, ani nepodal žádné stanovisko k předmětnému řízení.
33. Přípisem ze 9. 6. 2009 Úřad vyrozuměl účastníka správního řízení o možnosti vyjádřit se před vydáním rozhodnutí v předmětné věci k podkladům rozhodnutí. Účastník řízení se dopisem ze dne 15. 6. 2009 vzdal svého práva seznámit se s úplnými podklady pro rozhodnutí, jakož i možnosti se k těmto podkladům před vydáním rozhodnutí o narovnání vyjádřit. [9]
VI. Relevantní trh
34. K tomu, aby Úřad mohl věc správně posoudit, je třeba vymezit relevantní trh, na kterém se projevují účinky jednání účastníka řízení. Trhem se obecně rozumí prostorový a časový souběh nabídky a poptávky po takovém zboží, službách a výkonech, které jsou z hlediska uspokojování určitých potřeb uživatelů těchto výrobků, služeb a výkonů shodné nebo vzájemně zastupitelné. Relevantním trhem se v souladu s § 2 odst. 2 zákona rozumí trh zboží, [10] které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh je tedy primárně třeba vymezit z hlediska věcného a geografického. [11]
Věcně relevantní trh
35. Při vymezení věcného relevantního trhu je třeba vyjít z výchozího produktu, jímž je v tomto konkrétním případě účastníkem řízení nabízené zboží, tj. zemní plyn.
36. Oblast plynárenství lze rámcově rozdělit na import zemního plynu do České republiky, vyhledání a těžbu zemního plynu, velkoobchodní přepravu zemního plynu, velkoobchodní a maloobchodní prodej zemního plynu, skladování zemního plynu v podzemních zásobnících a distribuci zemního plynu zákazníkům prostřednictvím lokálních distribučních sítí.
37. Úřadem posuzované jednání účastníka řízení se týkalo stanovení a vybírání záloh za dodávky zemního plynu zákazníkům z kategorií označovaných jednotlivými RPS jako maloodběr a domácnosti, a proto se Úřad v dalším zaměřil pouze na maloobchodní dodávky zemního plynu.
38. V rámci maloobchodních dodávek zemního plynu lze vymezit několik možných subtrhů. Předně lze vysledovat odlišnosti v množství ročního odběru zemního plynu u určitých skupin zákazníků. Dle množství ročního odběru zemního plynu tak lze uvažovat o subtrzích velkoodběru (spotřeba nad 4 200 MWh/rok), středního odběru (od 630 do 4 200 MWh/rok), maloodběru a domácností (oba segmenty do 630 MWh/rok). Tímto způsobem člení své zákazníky jednotlivé RPS, které vycházejí z prováděcího právního předpisu k zákonu č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též energetický zákon ), který vydal Energetický regulační úřad. [12]
39. Rozhodovací praxe Evropské komise vymezuje samostatné relevantní trhy trh dodávek zemního plynu obchodníkům (včetně místních distribučních společností), trh dodávek zemního plynu elektrárnám vyrábějících ze zemního plynu elektrickou energii, [13] trh přerušitelných dodávek zemního plynu atd. [14]
40. Ačkoli existují okolnosti svědčící spíše pro vymezení dvou samostatných relevantních trhů dle kategorie zákazníků, tj. maloodběru a domácností (např. odlišná právní forma zákazníka, pravděpodobně odlišná pružnost reakce zákazníků na jednotkové změny cen zemního plynu a jeho případných substitutů, problematika daně z přidané hodnoty, odlišnost využití odebíraného zemního plynu apod.), lze současně argumentovat ve prospěch zahrnutí obou kategorií zákazníků do společného relevantního trhu (totožný ceník, způsob tvorby ceny, způsob hrazení odběrů zemního plynu formou záloh, totožná metodika stanovení záloh a možnost jejich změny prostřednictvím totožného zákaznického servisu apod.). Úřad dospěl k závěru, že zahrnutí obou kategorií zákazníků do společného relevantního trhu či naopak vymezení dvou samostatných relevantních trhů, by ani v jednom případě nemělo vliv na Úřadem zjištěné postavení účastníka řízení (srov. níže) a právní kvalifikaci vytýkaného jednání. Otázku užšího vymezení relevantního trhu, resp. vymezení dvou věcně relevantních trhů, je proto možno v tomto případě ponechat otevřenou (kdy i pro účely jiných správních řízení není odlišné vymezení relevantních trhů vyloučeno).
41. Úřad proto v projednávaném případě vymezil věcně relevantní trh jako trh maloobchodních dodávek zemního plynu zákazníkům z kategorie maloodběr a domácnosti .
Geograficky relevantní trh
42. Geografický trh zahrnuje území, kde jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně homogenní a které může být odlišeno od ostatních území zejména tím, že podmínky hospodářské soutěže na těchto územích jsou zřetelně odlišné. I vymezování geografické stránky relevantního trhu se musí v zásadě uskutečňovat na základě analýzy poptávkové a nabídkové substituce.
43. V oblasti dodávek zemního plynu domácnostem bylo v minulosti v rozhodovací praxi Úřadu [15] i Evropské komise [16] uvažováno o geografickém trhu jako o trhu užším než jen národním. Tento přístup vycházel ze stavu, kdy trh se zemním plynem ještě nebyl plně liberalizován.
44. Z důvodu liberalizace zákonných podmínek působení na trhu se zemním plynem v České republice, kdy se i zákazníci z kategorie maloodběr a domácnosti stali zákazníky oprávněnými ke změně svého dodavatele zemního plynu, posuzoval Úřad, zda shora věcně vymezený relevantní trh má geografický rozměr již národní. Dle zjištění Úřadu na maloobchodním trhu dodávek zemního plynu zákazníkům z kategorie maloodběr a domácnosti dosud nedošlo k liberalizaci faktické, tj. na trhu nepůsobí v dostatečné míře alternativní dodavatelé zemního plynu.
45. Do konce roku 2006 zajišťovaly RPS rovněž distribuci zemního plynu, byly povinnými dodavateli zákazníků napojených na jejich distribuční síť v rámci daného regionu. Od roku 2007 byl proveden právní unbundling, tj. distribuční společnosti byly z RPS právně vyčleněny (srov. shora Graf: Vybraná vlastnická struktura RWE ). Dle zjištění Úřadu se jednotlivé regionální plynárenské společnosti dosud stále soustředí především na svůj historicky daný regionální subtrh. RPS tedy i v současnosti v dostatečné míře neusilují o získání zákazníků z kategorie maloodběru a domácností mimo svůj regionální subtrh. Rovněž menší obchodníci se zemním plynem dosud v dostatečné míře nezaměřili svou pozornost na tyto dvě kategorie zákazníků. Dle Úřadu dostupných informací přistoupilo ke změně svého dodavatele zemního plynu v průběhu celého roku 2008 zanedbatelné množství zákazníků (v řádu desítek) z uvedených kategorií.
46. Za situace, kdy jsou Úřadu známy jak skutečnosti svědčící užšímu, tj. regionálnímu geografickému trhu, tak širšímu, tj. národnímu geografickému trhu, a jak vyplývá z údajů níže uvedené tabulky šíře geografického vymezení relevantního trhu v tomto konkrétním případě není určující pro posouzení existence či neexistence dominantního postavení RPS, resp. účastníka řízení, ponechává Úřad s ohledem na aplikaci procesu narovnání otázku přesného vymezení geografického trhu otevřenou.
47. Relevantním trhem z hlediska geografického je tak alternativně území České republiky či regiony, na nichž se nacházejí distribuční sítě příslušných regionálních distribučních společností (nesoucích v názvu označení Net ), které jsou v případě skupiny RWE dceřinými společnostmi jednotlivých RPS .
VII. Postavení účastníka řízení na relevantním trhu
48. V oblasti maloobchodních dodávek zemního plynu působí v různé míře mnoho desítek dodavatelů zemního plynu, z nichž však pouze malá část působí i na vymezených relevantních trzích. Kromě RPS působí na těchto trzích dále např. společnosti E.ON Energie, a.s., se sídlem České Budějovice, F.A.Gerstnera 2151/6, IČ 26078201 a Pražská plynárenská, a.s., se sídlem Praha 1-Nové Město, Národní 37, IČ 60193492. Podíl dalších obchodníků byl v roce 2008 zcela zanedbatelný.

49. Ze shora uvedené tabulky vyplývá, že jak na regionálních, tak na národním trhu České republiky dosahují RPS velmi vysokých tržních podílů svědčících existenci dominantního postavení.
50. Konkurenti RPS mají výrazný odstup od společného podílu RPS, jak ukazují data, které má Úřad k dispozici. Navíc odstup skupiny RWE od konkurentů v posledních letech nedoznává výraznějších změn. Společnou tržní sílu RPS na vymezeném trhu ještě výrazně posiluje působení dalších společností skupiny RWE na jiných, navazujících či jinak souvisejících, segmentech plynárenství. Především se jedná o výlučné postavení účastníka řízení na trhu importu zemního plynu a velkoobchodního prodeje zemního plynu, dále výlučné postavení společnosti RWE Transgas Net, s.r.o., se sídlem Praha 10-Strašnice, V Olšinách 75/2300, IČ 27260364, na trhu velkoobchodní přepravy zemního plynu či významné postavení společnosti RWE Gas Storage, s.r.o., se sídlem Praha 10-Strašnice, V Olšinách 75/2300, IČ 27892077, na trhu skladování zemního plynu v podzemních zásobnících. Všechny shora uvedené společnosti náleží přitom do skupiny RWE působící v České republice a tvoří tak jednu ekonomickou jednotku.
51. Pokud jde o finanční a hospodářskou sílu skupiny RWE, pak je třeba uvést, že tato skupina patří mezi pět největších dodavatelů energie v Evropě. Aktivity skupiny RWE zahrnují výrobu, dopravu a obchod se zemním plynem a elektrickou energií. Skupina RWE je v Evropě aktivní rovněž v oblasti vodohospodářské. S tímto integrovaným systémem od výroby, přes obchod až konečné dodávky energie domácnostem má skupina RWE dobrou pozici k uspokojování vzrůstající poptávky po energii. Skupina RWE zaměstnávající více než 63 tis. osob obstarává cca 20 mil. zákazníků v oblasti dodávek elektrické energie a 10 mil. zákazníků v oblasti dodávek zemního plynu. V roce 2007 dosáhla skupina RWE obratu . Trhem, na který se skupina RWE soustředí, je primárně Evropa. Skupina RWE je největším výrobcem elektřiny v Německu a druhým největším ve Velké Británii. Dále mimo Českou republiku působí skupina RWE např. v Rakousku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. [17]
52. Při hodnocení tržní síly skupiny RWE se Úřad dále zabýval překážkami vstupu na vymezené relevantní trhy. Potenciální zájemci o působení na straně nabídky na trhu maloobchodních dodávek zemního plynu zákazníkům kategorie maloodběr a domácnosti se musí vypořádat se dvěmi potenciálními překážkami vstupu na trhu. První z nich je povahy právní a spočívá v povinnosti získat licenci na obchod se zemním plynem. Licenci na obchodování s plynem uděluje podle § 4 a dalších energetického zákona Energetický regulační úřad. Tuto právní bariéru vstupu Úřad hodnotí jako nikoli nepřekonatelnou, neboť podmínky vyžadované energetickým zákonem nepředstavují závažnou překážku pro vstup a působení na daném trhu.
53. Z hlediska překonání je závažnější bariérou vstupu na trh specifický průběh odběru zemního plynu zákazníky z kategorie maloodběr a domácnosti. Obě kategorie zákazníků jsou typické tím, že jejich kumulativní odběr v topné sezóně až několikanásobně převyšuje odběry mimo topnou sezónu. Tito zákazníci totiž zemní plyn často využívají mj. i jako medium pro vytápění. V konečném důsledku tak musí být potenciální dodavatel zemního plynu připraven uspokojit značně kolísavou poptávku v závislosti na vývoji venkovních teplot, tj. poskytovat službu strukturování dodávek.
54. Tyto výkyvy poptávky jsou v zásadě řešitelné dvěma způsoby. Prvním z nich je využívání podzemních zásobníků se zemním plynem. Mimo topnou sezónu jsou zásobníky využívány vtláčením plynu k uskladnění a v topné sezóně je z nich naopak zemní plyn čerpán k uspokojení poptávky, která aktuálně převyšuje přísun plynu obchodníkovi z dovozu či nákupem od jiných subjektů. V podmínkách České republiky se jedná o nejefektivnější způsob řešení výše uvedeného problému.
55. Problém strukturování dodávek je částečně řešitelný i sjednáním flexibilní smlouvy na odběr zemního plynu od jeho dovozce, kdy v podstatě dochází k přenesení problémů s výkyvy poptávky na vyšší článek dodavatelského řetězce. Tímto způsobem v současnosti částečně řeší své dodávky společnost VEMEX s.r.o., se sídlem Praha 6, Bubeč, Na Zátorce č.p. 43, IČ 26448831. Tento způsob má vyšší účinnost za situace, kdy obchodník řeší uspokojení poptávky pouze omezenému počtu zákazníků s potřebou vyšší flexibility a v žádném případě nemůže být chápán jako alternativa plně schopná nahradit potřebu přístupu k podzemním zásobníkům plynu. Navíc na českém trhu v současnosti působí jen velmi omezené množství subjektů, které zemní plyn dováží a následně jej obchodníkům nabízí. V důsledku toho je možnost využití tohoto způsobu řešení flexibility dodávek pro alternativní dodavatele zemního plynu v současnosti jen marginální.
56. Úřad na základě shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že RPS na vymezených relevantních trzích zaujímají ve smyslu § 10 zákona dominantní postavení.
57. Jak vyplynulo z šetření Úřadu, účastník řízení ovlivnil v projednávaném případě soutěžní chování RPS , s výjimkou společnosti JMP, a to konkrétně v souvislosti s kalkulací záloh v září roku 2008 , jejich rozesláním zákazníkům, resp. následným nepřikročením k nápravě závadného stavu z vlastní vůle u všech dotčených zákazníků .
58. Z těchto důvodů Úřad účastníkovi řízení přičítá v tomto konkrétním případě a konkrétním časovém období na všech vymezených relevantních trzích dominantní postavení .
VIII. Právní posouzení
59. Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1. 7. 2001.
60. Podle § 1 tento zákon upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení nebo spojením soutěžitelů.
61. Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.
62. Podle § 11 odst. 1 zákona je zneužívání dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů zakázáno. Zakázané je především jednání výslovně uvedené v § 11 odst. 1 písm. a) až f) zákona, spočívající např. v přímém nebo nepřímém vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu, vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, že druhá smluvní strana odebere i další věcně ani podle obchodních zvyklostí nesouvisející plnění, uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění, zastavení nebo omezení výroby, odmítnutí poskytnout jiným soutěžitelům za přiměřenou úhradu přístup k vlastním přenosovým sítím apod. Příklady jednání specifikované pod písm. a) až f) však mají toliko demonstrativní a ilustrační charakter, [18] tj. zneužívání dominantního postavení se lze dopustit i jiným nepojmenovaným způsobem jednání, jež naplní zákonné předpoklady generální klauzule § 11 odst. 1 zákona.
Aplikace čl. 82 Smlouvy ES
63. Úřad se rovněž zabýval otázkou, zda na jednání účastníka řízení posuzované ve správním řízení sp. zn. S 52/09 lze aplikovat čl. 82 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále též Smlouva ES ), který stanoví, že se společným trhem je neslučitelné, a proto zakázané, pokud takové jednání může ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropského společenství (dále též ES). [19]
64. Posouzení existence dopadu na obchod mezi členskými státy ES závisí na řadě faktorů, přičemž jejich působení je třeba vyhodnotit ve vzájemném kontextu. V této souvislosti Úřad zohlednil, že posuzované jednání účastníka řízení nebylo uplatňováno v okolních státech ES, ale pouze na území České republiky. U vykořisťovacích praktik přitom dle Pravidel Komise platí, že jednání aplikované na území celého členského státu má s menší pravděpodobností dopad na obchod mezi členskými státy. Kategorie zákazníků, vůči kterým posuzované jednání účastníka řízení směřovalo, jsou konečnými spotřebiteli účastníkem řízení nabízeného zboží působícími toliko na území České republiky. Obchod mezi členskými státy nebyl a ani nemohl být rovněž ovlivněn znatelně, neboť jednání účastníka řízení vykazovalo čistě lokální charakter, jeho účelem ani důsledkem nebylo omezení přeshraničních obchodů či vytváření překážek tomuto obchodu. [20]
65. Na základě výše uvedeného dospěl Úřad k závěru, že jednání účastníka řízení ani potenciálně nemohlo citelně ovlivnit obchod mezi členskými státy ES ve smyslu příslušných komunitárních právních předpisů; z tohoto důvodu Úřad neposuzoval jednání účastníka řízení z pohledu čl. 82 Smlouvy ES.
VIII.1. Quiet life

66. Úřad má za prokázané, že účastník řízení poté, co ke stížnostem zákazníků zjistil, že v důsledku nesprávného zpracování pokladů pro vyúčtování záloh pro RPS, stanovil v září roku 2008 celkem 129.131 zákazníkům z kategorie maloodběru a domácnosti nepřiměřeně vysoké zálohy za dodávky zemního plynu, počínaje listopadem roku 2008 požadoval placení těchto záloh a z vlastní iniciativy nepřikročil ke snížení takto nepřiměřeně vysokých záloh u těch zákazníků, kteří o jejich změnu sami nepožádali.
67. Účastník řízení tedy nesprávně zpracoval podklady a stanovil vyšší zálohy za dodávky zemního plynu celkovému počtu 129.131 dotčených zákazníků. Z tohoto celkového počtu dotčených zákazníků 50.385 zákazníků tyto nesprávně stanovené zálohy nehradí, neboť si sami požádali o změnu jejich výše a ze strany účastníka řízení jim bylo vyhověno. Účastník řízení tedy k žádostem dotčených zákazníků výši stanovených záloh upravil; tuto změnu k nesprávně stanoveným zálohám však neprovedl plošně, tj. sám nenapravil výši záloh těm zákazníkům, kteří si o změnu nepožádali, ač by po něm takový krok mohl být spravedlivě požadován.
68. Svým jednání způsobil účastník řízení újmu 78.746 zákazníkům, kteří si ke dni 8. 6. 2009 o změnu výše zálohy nepožádali a od 1. 11. 2008 hradí účastníkem řízení nesprávně stanovené vyšší zálohy za odběr zemního plynu. Právě tito zákazníci jsou vytýkaným jednáním účastníka řízení omezeni, resp. je jim působena materiální újma spočívající v nemožnosti nakládat s finančním obnosem rovnajícím se rozdílu mezi správně a chybně stanovenou výší záloh.
69. Úřad má za to, že účastník řízení v posuzovaném případě nevyvinul přiměřené úsilí, jež lze od soutěžitele v dominantním postavení rozumně a spravedlivě vyžadovat, k minimalizaci nepříznivých dopadů jeho jednání pro spotřebitele , tj. zneužil dominantního postavení v podobě tzv. quiet-life -pohodlný, klidný život . [21] Quiet life patří mezi vykořisťovatelské formy zneužití dominantního postavení, i když není zákonem výslovně popsán. Tímto způsobem je obecně označováno takové jednání dominantního subjektu na vymezeném relevantním trhu, v rámci kterého se dominant chová výrazně odlišně a závadně od vzorce jednání očekávatelného za situace, kdyby byl na trhu vystaven účinné soutěži. Současně se však tato praktika vztahuje toliko na jednání, kdy po dominantovi bylo přiměřené spravedlivě požadovat, aby se určitým způsobem choval, a kdy v důsledku svého skutečného chování na trhu způsobil újmu na úkor jiných subjektů. [22]
70. Na základě zjištění Úřadu lze konstatovat, že vytýkané jednání se dotýká 78.746 zákazníků z kategorie maloodběr a domácnosti, přičemž měsíčně účastník řízení získá od těchto zákazníků na zálohách ve vyšší výši (než by odpovídala standardnímu postupu stanovení výše záloh) částku odpovídající . Tyto vybrané prostředky sice bude účastník řízení v rámci ročního vyúčtování záloh odběratelům povinen k jimi skutečně vykázané spotřebě plynu zúčtovat; účastník řízení však tímto jednáním vůči svým odběratelům získá prospěch z úroků přirostlých v mezidobí z této neoprávněně vybrané částky záloh. Naopak dotčení zákazníci tratí na nemožnosti s těmito finančními prostředky disponovat.
71. V šetřeném případě se jednání účastníka řízení dotklo především zákazníků z kategorie domácností , tedy té skupiny zákazníků, kteří nedisponují dostatečnými relevantními informacemi o situaci na trhu dodávek zemního plynu . Účastník řízení tak těžil z výrazné informační asymetrie mezi ním a dotčenými zákazníky. Náklady dotčených zákazníků spojené s případnou změnou výše záloh lze sice, pokud jde o peněžní vyjádření hotových výdajů, hodnotit jako zanedbatelné, současně je však třeba poukázat na další náklady s touto změnou spojené, které finančně vyjádřit nelze, např. čas, který by každý zákazník k této změně musel vynaložit.
72. Dle závěru Úřadu je při posouzení jednání účastníka řízení nutné vycházet primárně ze situace v měsíci září roku 2008. Je zřejmé, že kalkulace vycházející z dostupných informací v tomto měsíci byla provedena chybně. Účastník řízení si musel být vědom, že v důsledku chybné kalkulace v neprospěch jeho zákazníků pravděpodobně dojde k výrazným přeplatkům na zálohách, a těmto zákazníkům tak zřejmě bude po dobu až jednoho roku znemožněno nakládat s finančními prostředky v rozsahu rozdílu mezi chybně a správně vypočtenými zálohami. V takové situaci bylo povinností účastníka řízení, jakožto dominantního soutěžitele, takový závadný stav užitím přiměřených prostředků napravit . Za počátek protisoutěžního jednání účastníka řízení považuje však Úřad datum 1. 11. 2008 , kdy jednotliví zákazníci, kterým byla v září roku 2008 chybně stanovena výše záloh, tyto zálohy začali také platit, tj. vznikla jim újma.
73. Účastník řízení se v průběhu správního řízení zavázal k tomu, že bude své zákazníky informovat o tom, že tito hradí zálohy v chybné výši a své zálohy mají právo kdykoli upravit. V případě, že tak neučiní, poskytne jim účastník řízení v rámci vyúčtování v měsíci září roku 2009 kompenzaci (srov. bod 115 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Tímto způsobem informoval účastník řízení své zákazníky dopisem odeslaným dne 8. 6. 2009. Úřad toto datum hodnotí jako účinný přechod jednání účastníka řízení z protizákonné nečinnosti k aktivnímu způsobu řešení problému a tento den Úřad považuje za den ukončení ve výrokové části I. blíže popsaného protisoutěžního jednání.
74. Úřad uzavírá, že výše popsaným jednáním účastník řízení zneužíval podle § 11 odst. 1 zákona od 1. 11. 2008 do 8. 6. 2009 své dominantní postavení na maloobchodním trhu dodávek zemního plynu zákazníkům v kategorii domácnosti a maloodběr na území České republiky , a to nevyvinutím bez objektivně ospravedlnitelných důvodů přiměřeného úsilí nezbytného k nápravě shora popsaného jednání na újmu 78.746 zákazníků v kategorii maloodběr a domácnosti .
IX. Subjektivní stránka deliktu
75. Ačkoliv je odpovědnost za protisoutěžní jednání spočívající ve zneužití dominantního postavení odpovědností objektivní, konstrukce zákona předpokládá možnost uložení pokuty či opatření k nápravě za protisoutěžní delikt pouze tehdy, jestliže k porušení zákona dochází zaviněně, resp., slovy zákona, úmyslně nebo z nedbalosti (§ 22 odst. 2 zákona). [23]
76. Při posouzení subjektivní stránky deliktu porušení zákazu stanovenému v § 11 odst. 1 zákona je rozhodné posouzení volní a vědomostní složky ve vztahu k objektu deliktu, tj. právem chráněnému zájmu, jímž je existence a fungování hospodářské soutěže na trhu zboží a služeb, resp. hospodářská soutěž prostá narušení ve smyslu § 1 odst. 1 zákona, tedy účinná hospodářská soutěž.
77. Při hodnocení subjektivní stránky popsaného správního deliktu Úřad vzal v potaz skutečnost, že v průběhu správního řízení Úřad nezajistil žádný přímý či nepřímý důkaz, který by svědčil o úmyslu účastníka řízení porušit vytýkaným jednáním zákon.
78. Podle všech v rámci správního řízení ověřených skutečností nebylo toto dvojité navýšení cen cílem účastníka řízení, nýbrž se jednalo o nezaviněnou chybu technického charakteru v zadávání užitých parametrů výpočtu záloh. Poté, co byl na tuto chybu upozorněn ze strany některých svých zákazníků, neučinil však účastník řízení žádné kroky, které by vedly k nápravě závadného stavu, když bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že jeho jednání hospodářskou soutěž nenarušuje.
79. Po posouzení postupu účastníka řízení tak Úřad dospěl k závěru, že účastník řízení neměl vůli narušit hospodářskou soutěž, tj. nechtěl způsobit škodlivý následek, avšak bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tak ani nečiní. Z tohoto důvodu tak Úřad kvalifikuje uvedené jednání účastníka řízení jako porušení zákona z nedbalosti .
X. Odůvodnění výše pokuty
80. Podle § 22 odst. 2 zákona může Úřad soutěžitelům uložit pokutu do výše 10 milionů Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období, jestliže úmyslně nebo z nedbalosti porušili zákazy stanovené v § 3 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 18 odst. 1 zákona nebo neplní závazky uznané podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 zákona. Při rozhodování o výši pokuty přihlédne Úřad zejména k závažnosti, případnému opakování a délce trvání porušování zákona.
81. Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Dle judikatury českých soudů [24] musí konkrétní forma postihu a jeho výše působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností, jaké svědčí účastníku řízení, zároveň musí být postih dostatečně znatelný v materiální sféře rušitele, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by však byl pro něj likvidačním. Uložená pokuta by tak měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.
82. Při stanovení konkrétní výše pokuty se předně musí vyjít ze zákonných (zákonem předepsaných) kritérií, která tato pokuta má v sobě odrážet, a to ze závažnosti deliktu, délky jeho trvání a případného opakování protisoutěžního jednání účastníka správního řízení. Dále pak Úřad v konkrétní výši pokuty zohlední další jím zjištěná specifika případu, která jsou vzhledem k jejich charakteru pro stanovení pokuty relevantní. [25]
83. Úřad za účelem zvýšení předvídatelnosti a transparentnosti svého rozhodování při ukládání pokut za porušení hmotněprávních povinností stanovených zákonem, resp. při kalkulaci konkrétní výše pokuty dle § 22 odst. 2 zákona, vypracoval a na svých internetových stránkách zveřejnil tzv. Zásady postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při stanovování výše pokut podle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění (dále též Zásady ). [26] Vzhledem k tomu, že správní řízení v dané věci bylo zahájeno po dni publikace Zásad, byla výše pokuty vypočítána s využití pravidel tam obsažených.
X.1. Základní částka pokuty
84. Horní hranice pokuty, kterou lze na základě zákona uložit, je stanovena alternativně, a za horní hranici je považována ta z alternativně použitelných hranic, která je pro příslušného soutěžitele nepříznivější. Hranice stanovená pevnou částkou se uplatní zejména u soutěžitelů, kteří nejsou založeni za účelem podnikatelské činnosti a žádného obratu tudíž nedosahují. [27] Úřad tedy v daném případě za horní hranici považoval částku 10 % z čistého obratu dosaženého účastníkem řízení za poslední ukončené účetní období.
85. V souladu se Zásadami je východiskem pro určení konkrétní výše pokuty tzv. základní částka pokuty, jež je stanovena na základě hodnoty prodejů, dále zahrnuje zhodnocení závažnosti protisoutěžního jednání a délky protisoutěžního jednání. Základní částka pokuty se posléze upravuje v závislosti na množství a povaze zjištěných přitěžujících nebo polehčujících okolností.
86. Základní částka pokuty se stanoví jako podíl hodnoty prodejů (tzv. výchozí podíl), vynásobený koeficientem času. [28]
Hodnota prodejů
87. Hodnota prodejů je vypočítána z obratu soutěžitele dosaženého prodejem zboží či služeb, jichž se narušení soutěže přímo či nepřímo týká.
88. Celkový obrat účastníka řízení na území České republiky dosáhl v roce 2008 částky 108.532 mil. Kč, přičemž obrat týkající se zneužívající praktiky účastníka řízení, tedy obrat na trhu maloobchodních dodávek zemního plynu zákazníkům z kategorie maloodběr a domácnosti na území České republiky, činil v roce 2008 výši . Úřad tedy pro určení hodnoty prodejů vzal v úvahu .
Závažnost
89. Základním východiskem pro stanovení výše pokuty, resp. posouzení přiměřenosti výše pokuty, je skutečnost, že sankce by měla zejména odpovídat povaze a závažnosti správního deliktu, za nějž je ukládána. Při určení konkrétní výše pokuty je třeba zohlednit jak typovou, tak konkrétní závažnost jednání, jež je předmětem správního řízení.
90. V tomto rozhodnutí je deklarováno porušení § 11 odst. 1 zákona, neboť účastník řízení zneužil svého dominantního postavení ve formě nepojmenované skutkové podstaty, tzv. quiet life , tj. nevyvinul bez objektivně ospravedlnitelných důvodů přiměřené úsilí nezbytné k nápravě jednání na újmu svých 78.746 zákazníků v kategorii maloodběr a domácnosti. Jednání účastníka řízení tedy představovalo zneužití dominantního postavení na újmu širší skupiny spotřebitelů. Toto jednání považuje Úřad v souladu se Zásadami [29] typově za závažné porušení zákona.
91. V případě protisoutěžního jednání, jež je považováno za typově závažný delikt, Úřad určuje výchozí podíl, jakožto základ pro výpočet základní částky pokuty, v rozmezí do 1 % hodnoty prodejů.
92. Při stanovení konkrétní výše výchozího podílu v rozmezí 0 % až 1 % Úřad zohlednil rozsah skutečného dopadu porušení zákona účastníkem řízení na hospodářskou soutěž na vymezeném relevantním trhu, kdy, ač se jednání dotklo širší skupiny spotřebitelů, přesto byla dotčena toliko 1 / 12 z celého počtu zákazníků účastníka řízení. Současně bylo Úřadem zohledněno, že vytýkané jednání účastníka řízení, pokud jde o formu zneužití dominantního postavení, bylo v jeho rozhodovací praxi Úřadu sankcionováno toliko v jednom případě. [30]
93. Po zohlednění uvedených skutečností byl Úřadem stanoven výchozí podíl hodnoty prodejů pro výpočet pokuty ve výši 0,2 % z výše uvedené hodnoty prodejů , což představuje částku . Částka představuje současně cca vztahujícího se k dotčeným zákazníkům ve fakturačním roce 2007/2008.
Délka trvání deliktu
94. Délka porušování zákona pro účely stanovení pokuty je počítána od 1. 11. 2008 do 8. 6. 2009 (kdy došlo ke splnění první části opatření k nápravě) a činí sedm měsíců trvání porušení zákona.
95. Za účelem zohlednění doby účasti soutěžitele na protisoutěžním jednání byla částka výchozího podílu hodnoty prodejů, kterou Úřad stanovil na základě závažnosti protisoutěžního jednání, v souladu se Zásadami vynásobena koeficientem času podle doby účasti soutěžitele na protisoutěžním jednání. Výchozí podíl tak byl v souladu se Zásadami vynásoben koeficientem času o hodnotě 1. [31]
Stanovení základní částky pokuty
96. Na základě shora uvedených úvah Úřad stanovil základní částku pokuty ve výši 45,172 mil. Kč .

X.2. Úprava základní částky pokuty
97. Úřad dále po určení základní částky pokuty podle okolností případu posoudil, zda jsou dány přitěžující či polehčující okolnosti, které jsou důvodem ke zvýšení či snížení pokuty nad či pod úroveň základní částky. Všechny přitěžující a polehčující okolnosti je třeba přitom zhodnotit jak jednotlivě, tak ve vzájemném kontextu.
Opakování
98. Úřad přihlédl ke skutečnosti, že účastník řízení se porušení zákona dopustil opakovaně . Současně však Úřad zohlednil, že se účastník řízení nedopustil typově shodného či obdobného jednání. Základní částku pokuty bylo třeba z tohoto důvodu navýšit o 10 % . [32]
Subjektivní stránka deliktu
99. Úřad rovněž přihlédl k formě zavinění (subjektivní stránce jednání účastníka řízení), když šlo o nedbalostní jednání (viz výše). Skutečnost, že se účastník řízení dopustil nedbalostního porušení zákona, odůvodňuje snížení základní částky pokuty o 10 % . [33]
Další okolnosti zohledněné v sankci
100. Sám účastník řízení dobrovolně sdělil Úřadu skutečnosti svědčící porušení zákona, a tím sám významně přispěl k odhalení a objasnění posuzovaného jednání. Je tak dán důvod ke snížení základní částky pokuty o 20 % . [34]
101. Úřad v konkrétní výši sankce zohlednil skutečnost, že vytýkané jednání bylo účastníkem řízení v průběhu správního řízení ukončeno , resp. se účastník řízení zavázal ke splnění opatření, jež odstraní protisoutěžní stav a nahradí dotčeným zákazníkům újmu, která jim jednáním účastníka řízení vznikla. Tuto skutečnost lze v souladu se Zásadami považovat za okolnost polehčující a odůvodňující snížení výše pokuty. [35]
102. Jelikož účastník řízení ukončil protisoutěžní jednání před vydáním rozhodnutí ve věci, je dán důvod ke snížení základní částky pokuty o 20 % . [36]
Výsledná kalkulace pokuty
103. Po zohlednění všech přitěžujících a polehčujících okolností byla základní částka pokuty snížena o 40 %, tj. výše základní částky činí 27,104 mil . Kč .
X.3. Kompenzace újmy dotčeným zákazníkům

104. Účastník řízení se v rámci správního řízení zavázal nejen ukončit vytýkané jednání, ale rovněž nahradit dotčeným zákazníkům, kteří budou mít v rámci konečného vyúčtování záloh z dodávky zemního plynu v září roku 2009 přeplatek, újmu spočívající v nemožnosti disponovat penězi vybranými od listopadu roku 2008 v důsledku nesprávného stanovení výše záloh. Náhrada újmy (dále též kompenzace ) bude rovna součtu dílčích kompenzací vzniklých pro každou zaplacenou zálohu, a to za období od zaplacení každé jednotlivé zálohy vypočtené dle výpočtu záloh v září roku 2008 až do okamžiku konečného vyúčtování v září roku 2009.

105. Dílčí kompenzace bude kalkulována jako úrok ve výši 8 % p.a. z rozdílu mezi skutečně zaplacenou zálohou dle výpočtu záloh v září roku 2008 a zálohou, která by byla vypočtena, pokud by při výpočtu záloh v září roku 2008 nebyla zohledněna, a to mimo cenový forward obsažený v korekčním koeficientu, cena účinná až od října 2008, ale cena platná pro měsíc září roku 2008.

106. Úřad ověřil, že úroková sazba ročního termínovaného vkladu se v současnosti pohybuje v rozmezí od cca 1 do cca 3 % p.a. V uplynulém roce však tyto úrokové míry dosahovaly mírně vyšších hodnot, a to až cca 4 % p.a. Účastníkem řízení navrženou kompenzací dotčených zákazníků tak dojde ke dvojnásobnému zúročení navíc vybraných finančních prostředků na zálohách, než kdyby tito dotčení zákazníci předmětné finanční prostředky, nesprávně vybrané ze strany účastníka, investovali formou ročního termínovaného vkladu. Účastníkem řízení uplatněnou úrokovou 8 % p.a. sazbu považuje Úřad z tohoto důvodu za adekvátní, neboť dotčeným zákazníkům přinese vyšší výnos, než by realizovali z běžně na trhu dostupných bankovních produktů.
107. Na základě výpočtu účastníka řízení, jejichž správnost Úřad rovněž ověřil, bude výše kompenzace činit . S ohledem na skutečnost, že částka čítající více než 7 mil. Kč bude účastníkem řízení dobrovolně uhrazena přímo dotčeným zákazníkům, rozhodl Úřad zohlednit tuto sumu v základní částce pro výpočet pokuty, tj. Úřad ponížil základní částku pokuty o částku, kterou účastník řízení vynaloží na kompenzaci dotčených zákazníků.

108. Po zohlednění kompenzace činí základní částka pokuty 20 mil . Kč .

X.4. Procedura narovnání
109. Procedura narovnání není z hlediska stanovení výše pokuty speciálně upravena. Dle Zásad pro ukládání pokut však může být základní částka pokuty po vyhodnocení všech polehčujících okolností snížena až o 50 %. Toto maximální snížení pokuty je aplikované v případech, kdy účastník řízení svým přístupem významně přispěje k objasnění posuzovaného deliktu a předloží další důkazy, které Úřad ještě neměl k dispozici a učiní co nejrychlejší nápravu svého jednání, čímž přispěje k rychlému odstranění protisoutěžního stavu.
110. Analogii s aplikací tak výrazného snížení pokuty lze také spatřovat v leniency programu, který může být využit pouze v případě zakázaných horizontálních dohod. Pokud v případě využití leniency programu účastníkem zakázané horizontální dohody, tento účastník přizná svoji účast na domnělé kartelové dohodě a předloží Úřadu informace a důkazy, které představují významnou přidanou hodnotu ve vztahu k informacím, které již má Úřad k dispozici, může mu být snížena pokuta až o 50 %. Využití leniency programu tak plní z pohledu správního orgánu především funkci vyšetřovací a slouží k odhalení protisoutěžního jednání. Vzhledem k tomu, že dominantní soutěžitelé, kteří toto své postavení na trhu zneužijí na újmu jiných soutěžitelů či spotřebitelé, nemohou ani v českém, ani v evropském právu výhody leniency programu využít, může procedura narovnání u zneužití dominantního postavení plnit obdobnou funkci.
111. Účastník řízení již v průběhu šetření a správního řízení s Úřadem účinně spolupracoval. V rámci procesu narovnání přispěl k prokázání protisoutěžního jednání v úplném rozsahu další účinnou spoluprací a poskytnutím dalších zpřesňujících informací. S ohledem na specifika procesu narovnání spočívající v kvalifikované spolupráci účastníka řízení na průběhu správního řízení, jeho plném uznání vytýkaného protisoutěžního jednání a uznání právní kvalifikace učiněné ze strany Úřadu a započetí nápravy protisoutěžního stavu, což mělo za následek rychlé vyřešení daného případu, rozhodl Úřad o dodatečném snížení základní částky pokuty o dalších 50 %, tj. o částku 10 mil. Kč.
112. Výsledná výše pokuty činí 10.000.000 ,- Kč , což představuje čistého obratu dosaženého účastníkem na zkoumaném relevantním trhu, resp. cca z obratu vztahujícího se k dotčeným zákazníkům ve fakturačním roce 2007/2008. Výše pokuty je tak zcela přiměřená okolnostem případu, zejména pokud jde o skutečnost, že vytýkané jednání účastníka řízení představovalo formu zneužití dominantního postavení, jež neměla na vymezených relevantních trzích vylučovací charakter vůči současným či potenciálním konkurentům a účastník řízení nahradil dotčeným zákazníkům újmu, a to nad rámec skutečně vzniklé škody. Výsledná výše pokuty současně odpovídá sankci, kterou účastník řízení ve svém Závěrečném návrhu indikoval.
113. S ohledem na celkovou finanční a majetkovou situaci účastníka řízení nepředstavuje ukládaná pokuta ohrožení podnikání či existence účastníka řízení. Nemá tedy likvidační charakter, ale současně je dostatečně citelná, aby účastníka řízení od podobného jednání odradila. Zároveň se nejedná o pokutu nepřiměřenou, neboť její výše je při samé spodní hranici zákonem stanovené sazby.
XI. Opatření k nápravě
114. Podle § 23 odst. 1 zákona zjistí-li Úřad porušení zákazů nebo nesplnění povinností v případech uvedených v § 22 odst. 2 zákona, může ve lhůtě podle § 22 odst. 5 zákona rozhodnout podle povahy věci o uložení opatření k nápravě a stanovit pro jejich splnění přiměřenou lhůtu. Opatření k nápravě nemá sankční povahu, nýbrž sleduje odstranění nepříznivých důsledků protisoutěžního jednání (resp. jeho prevenci či opakovaní). Podle § 23 odst. 2 zákona opatření k nápravě nesmí být svým obsahem a rozsahem ukládáno nad rámec účelu tohoto zákona.
115. Ve správním řízení se účastník řízení v rámci procedury narovnání zavázal k ukončení a odstranění důsledku vytýkaného jednání. Konkrétně se účastník řízení zavázal poskytnout kompenzaci všem dotčeným zákazníkům, kterým byla ve výroku tohoto rozhodnutí popsaným jednáním vypočtena v září roku 2008 záloha, a kteří si tuto výši vypočtené zálohy nezměnili nebo nezmění nebo jím nebyla změněna do doby podání Závěrečného návrhu narovnání, tj. do dne 22. 5. 2009, nebo jím nebude změněna na základě jejich žádosti a budou jí ve vypočtené výši hradit až do konečného vyúčtování v září roku 2009 a současně budou mít v rámci tohoto konečného vyúčtování v září roku 2009 přeplatek. Kompenzace se bude rovnat součtu dílčích kompenzací vzniklých pro každou zaplacenou zálohu, a to za období od zaplacení každé jednotlivé zálohy vypočtené dle výpočtu záloh v září roku 2008 až do okamžiku konečného vyúčtování v září roku 2009. Dílčí kompenzace bude kalkulována jako úrok ve výši 8 % p.a. z rozdílu mezi skutečně zaplacenou zálohou dle výpočtu záloh v září roku 2008 a zálohou, která by byla vypočtena, pokud by při výpočtu záloh v září roku 2008 nebyla zohledněna, a to mimo cenový forward obsažený v korekčním koeficientu, cena účinná až od října roku 2008, ale cena platná pro měsíc září roku 2008.
116. V rámci procedury narovnání souhlasil účastník řízení s právním názorem Úřadu, resp. skutečností, že jeho nečinnost ve vztahu k zákazníkům, kteří jsou nuceni hradit zálohy ve výši vyšší, než optimální, zakládá zneužití jeho dominantního postavení na vymezených relevantních trzích. Účastník řízení se zároveň zavázal odškodnit výše uvedeným způsobem ty zákazníky, jimž způsobil újmu. Dle názoru Úřadu nelze po účastníku řízení spravedlivě a rozumně požadovat okamžitou změnu výše chybně stanovených záloh a vystavení mimořádného vyúčtování zákazníkům. V daný okamžik by se totiž tito zákazníci v důsledku zásahu Úřadu mohli nacházet v situaci, kdyby realizovali vůči účastníku řízení výrazné nedoplatky, a to s ohledem na konstantní rozložení výše záloh a nedávno ukončené topné období.
117. Úřad tedy považuje návrh účastníka řízení, že vyrovnání s postiženými zákazníky bude realizováno až v rámci pravidelného termínu zaslání vyúčtování, tj. v měsíci září roku 2009, za zcela adekvátní a dostačující.
118. Současně se však účastník řízení zavázal k tomu, že bude své zákazníky informovat o tom, že tito hradí zálohy v chybné výši a své zálohy mají právo kdykoli upravit. V případě, že tak neučiní, poskytne jim účastník řízení v rámci vyúčtování v měsíci září roku 2009 výše uvedenou kompenzaci. Tímto způsobem informoval účastník řízení své zákazníky dopisem odeslaným dne 8. 6. 2009. Úřad toto datum hodnotí jako účinný přechod jednání účastníka řízení z protizákonné nečinnosti k aktivnímu způsobu řešení problému a tento den Úřad považuje za den ukončení ve výrokové části I. blíže popsaného protisoutěžního jednání (srov. bod 72 odůvodnění tohoto rozhodnutí).
119. S ohledem na shora uvedené shledal Úřad důvody pro uložení opatření k nápravě, ke kterému se účastník řízení zavázal v Závěrečném návrhu, a rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části IV. tohoto rozhodnutí. Úřad současně účastníku řízení uložil informovat jej a prokázat mu splnění jím navržených opatření.
120. Úřad dospěl k závěru, že opatření k nápravě ve smyslu výrokové části IV. tohoto rozhodnutí odstraní nepříznivé důsledky protisoutěžního jednání účastníka řízení a jsou přiměřená povaze posuzovaného správního deliktu.
XII. Náklady řízení
121. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán účastníku řízení povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou, pokud vyvolal správní řízení porušením své právní povinnosti. Výši paušální částky stanoví § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení. Dle zmíněného ustanovení vyhlášky činí paušální částka nákladů 1.000,-Kč, přičemž ve zvláště složitých případech, nebo pokud byl přibrán znalec z jiného oboru než psychiatrie, zvyšuje se o 1.500,-Kč. Maximální výše paušální částky nákladů řízení je 6.000,-Kč.
122. Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení vytýkaným jednáním porušil § 11 odst. 1 zákona, tedy porušil svou povinnost nezneužívat svého dominantního postavení na relevantním trhu, je splněna podmínka daná v § 79 odst. 5 správního řádu; jsou tedy splněny zákonné předpoklady pro uložení účastníkovi řízení nahradit náklady správního řízení sp. zn. S 52/09. Výši paušální částky stanovil Úřad dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, na 2.500,-Kč . S ohledem na rozsah prováděného dokazovaní má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, tudíž základní paušální částku 1.000,-Kč navýšil o 1.500,-Kč.
Poučení o opravném prostředku
Proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci řízení dle § 152 odst. 1 a 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Robert Neruda, Ph.D.
první místopředseda
Rozhodnutí obdrží:
Vážený pan
JUDr. Pavel Dejl, LL.M., Ph.D., advokát
AK Kocián Šolc Balaštík
Jungmannova 24
110 00 Praha 1
RWE Transgas, a.s.
Limuzská 12/3135
100 98 Praha 10-Strašnice

[1] Viz str. 179-180 spisu sp. zn. S 52/09.
[2] Viz str. 8-10, 26-30 spisu sp. zn. S 52/09.
[3] Viz str. 440-442 spisu sp. zn. S 52/09.
[4] http://www.rwe.cz/cs/o-nas/rwe-v-cr/rwe-transgas/
[5] Srov. rozhodnutí Úřadu č.j. S095/2008/KD-14495/2008/810 ze dne 25. 7. 2008 ve věci Kofola , či rozhodnutí Úřadu č.j. S 114/2008/KD-466/2009/830 ze dne 15. 1. 2009 ve věci Albatros.
[6] Viz str. 470-478 spisu sp. zn. S52/09.
[7] Viz str. 561-562 spisu sp. zn. S52/09.
[8] http://www.rwe.cz/cs/zalohy/index.html
[9] Viz str. 565 a násl. spisu sp. zn. S52/09.
[10] Legislativní zkratka zboží je konkretizována v § 1 odst. 1 zákona, kde se pod ní rozumí výrobky a služby.
[11] Srov. též Sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství publikované v Úředním věstníku C 372/5, ze dne 9. 12. 1997.
[12] Vyhláška č. 524/2006 Sb. ze dne 24. listopadu 2006, o pravidlech pro organizování trhu s plynem a tvorbě, přiřazení a užití typových diagramů dodávek plynu, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 2.
[13] Srov. rozhodnutí Evropské komise COMP/M.4180 ze dne 14. 11. 2006ve věci Gaz de France/Suez .
[14] Srov. rozhodnutí Evropské komise COMP/M.3096 ze dne 28. 2. 2003 ve věci TOTALFINAELF /MOBIL GAS .
[15] Srov. např. rozhodnutí předsedy vlády České republiky, pověřeného řízením Ministerstva pro hospodářskou soutěže č.j. R 52/95 ze dne 13. 9. 1996 ve věci Pražská energetika , a rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. R 1/2000 ze dne 26. 6. 2000 ve věci Jihomoravská plynárenská
[16] Srov. např. rozhodnutí Evropské komise COMP/M.3868 ze dne 14. 3. 2006 ve věci DONG/Elsam/Energi E2 a rozhodnutí Evropské komise COMP/M.4180 ze dne 14. 11. 2006 ve věci Gaz de France/Suez .
[17] http://www.rwe.com/web/cms/de/111466/rwe/rwe-konzern/ueber-rwe/
[18] Srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2 A 8/98-20 ze dne 12. 2. 1999 ve věci Kabel Plus Severní Čechy
[19] Pravidla Komise uveřejněna v Úředním věstníku pod číslem 2004/C 101/07.
[20] Srov. odst. 95 Pravidel Komise.
[21] Srov. rozhodnutí Ministerstva pro hospodářskou soutěž č.j. 843/95-230 ze dne 23. 6. 1995 ve věci ŠKODA, automobilová, resp. rozhodnutí ministra pro hospodářskou soutěže č.j. R 26/95 ze dne 20. 5. 1996 ve věci Škoda, automobilová
[22] Rozsudek Evropského soudního dvora C-41/90 ze dne 23. 4. 1991 ve věci Hőfner and Elser , [1991] ECR I-1979, [1993] 4 CMLR 306 či rozsudek Evropského soudního dvora C-179/90 ze dne 10. 12. 1991 ve věci Port of Genoa v Gabrielli , [1991] ECR I-5889, [1994) 4 CMLR 422.
[23] Srov. např. rozhodnutí Úřadu č.j. S 132/2007-05901/2008/810 ze dne 1. 4. 2008 ve věci Estée Lauder C;. rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 31 Ca 133/2005-62 ze dne 30. 11. 2006 ve věci SAZKA.
[24] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 27/2006 ze dne 6. 4. 2007 ve věci ČSAD Liberec.
[25] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 20/2006 ze dne 29. 5. 2007 ve věci Telefónica O2.
[26] Srov. http://www.compet.cz/hospodarska-soutez/kartely-a-dominance/zasady-stanovovani-pokut/.
[27] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 64/2004 ze dne 31. 5. 2006 ve věci ČEZ.
[28] Bod 28 Zásad.
[29] Bod 23 Zásad.
[30] Srov. rozhodnutí Ministerstva pro hospodářskou soutěž č.j. 843/95-230 ze dne 23. 6. 1995 ve věci ŠKODA, automobilová., resp. rozhodnutí ministra pro hospodářskou soutěže č.j. R 26/95 ze dne 20. 5. 1996 ve věci Škoda, automobilová
[31] Bod 31 Zásad.
[32] Bod 33 d) Zásad.
[33] Bod 34 d) Zásad.
[34] Bod 34 b) Zásad.
[35] Bod 34 c) Zásad.
[36] Srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. R 10/2005 ze dne 15. 5. 2006 ve věci ČSAD Liberec ; rozhodnutí Úřadu č.j. S 132/2007-05901/2008/810 ze dne 1. 4. 2008 ve věci Estée Lauder CZ.