UOHS S046/2005
Rozhodnutí: OOHS/S046/05-184/05-SOHS II Instance I.
Věc Žádost o povolení spojení soutěžitelů ČEZ, a.s. a Severočeské doly a.s.
Účastníci ČEZ, a.s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4 Severočeské doly a.s., se sídlem Boženy němcové 5359, Chomutov
Typ správního řízení Spojování soutěžitelů (fúze)
Typ rozhodnutí povoleno
Rok 2005
Datum nabytí právní moci 5. 12. 2005
Dokumenty dokument ke stažení 107 KB


S 46/05-184/05-SOHS II V Brně dne 24. listopadu 2005
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 46/05, zahájeném dne 25. října 2005 podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, a § 15 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, na návrh účastníka řízení, jímž je společnost ČEZ, a.s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČ: 45274649, ve správním řízení zastoupená Mgr. Radkem Pokorným, advokátem, se sídlem Karolíny Světlé 301/8, Praha 1, na základě plné moci ze dne 6. října 2005, na povolení spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 a násl. zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, vydává toto
rozhodnutí :
Spojení soutěžitelů ČEZ, a.s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČ: 45274649, a Severočeské doly a.s., se sídlem Boženy Němcové 5359, Chomutov, IČ: 49901982, ke kterému má dojít na základě "Smlouvy o koupi akcií mezi Fondem národního majetku České republiky jako prodávajícím a ČEZ, a.s. jako kupujícím", uzavřené dne 20. října 2005 mezi Fondem národního majetku České republiky, se sídlem Rašínovo nábřeží 42, Praha 2, jako prodávajícím, a společností ČEZ, a.s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČ: 45274649, jako kupujícím, v jejímž důsledku má společnost ČEZ, a.s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČ: 45274649, získat akcie představující 55,792% podíl na základním kapitálu společnosti Severočeské doly a.s., se sídlem Boženy Němcové 5359, Chomutov, IČ: 49901982, a tím i možnost tuto společnost kontrolovat, se dle § 16 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů,
povoluje.
Odůvodnění:
Při posuzování spojení soutěžitelů vycházel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") zejména z návrhu na povolení spojení, dotazníku k povolení spojení, listiny zakládající spojení, výpisů z obchodního rejstříku, výročních zpráv, jakož i dalších všeobecně známých skutečností týkajících se spojovaných soutěžitelů.
Skutečnost, že se Úřad předmětným spojením soutěžitelů zabývá, byla v souladu s ustanovením § 16 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), zveřejněna v Obchodním věstníku č. 45/2005 ze dne 9. listopadu 2005. V pětidenní lhůtě stanovené pro podání případných připomínek Úřad žádnou připomínku k uvedenému spojení soutěžitelů neobdržel. Notifikační podmínky
K navrhovanému spojení soutěžitelů má dojít v souvislosti s Usnesením Vlády České republiky č. 887 ze dne 13. července 2005, kterým vláda schválila návrh dalšího postupu při nakládání s majetkovou účastí státu ve společnosti Severočeské doly a.s., se sídlem Boženy Němcové 5359, Chomutov, IČ: 49901982 (dále jen "SD"), a souhlasila se zahájením exkluzivních jednání se společností ČEZ, a.s., se sídlem Duhová 2/1444, Praha 4, IČ: 45274649 (dále jen "ČEZ"), za účelem předložení nabídky na získání 55,792 % akcií společnosti SD.
V návaznosti na shora uvedené usnesení vlády uzavřel dne 20. října 2005 Fond národního majetku České republiky, se sídlem Rašínovo nábřeží 42, Praha 2 (dále jen "FNM"), jako prodávající, a společnost ČEZ, jako kupující "Smlouvu o koupi akcií mezi Fondem národního majetku České republiky jako prodávajícím a ČEZ, a.s. jako kupujícím". V důsledku uvedené smlouvy nabude společnost ČEZ akcie představující 55,792% podíl na základním kapitálu společnosti SD. Vzhledem k tomu, že již v době před realizací navrhované transakce je společnost ČEZ vlastníkem 37,31 % akcií společnosti SD, navýší svůj stávající podíl v této společnosti na cca 93,1 %. S přihlédnutím ke skutečnosti, že se zbylými akciemi společnosti SD nejsou spojena žádná zvláštní akcionářská práva, získá společnost ČEZ možnost přímo a samostatně kontrolovat společnost SD.
Navrhovaná transakce tedy představuje spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 3 písm. a) zákona. Podle citovaného ustanovení zákona se za spojení soutěžitelů považují situace, kdy jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují již alespoň jeden podnik, anebo jestliže jeden nebo více podnikatelů získá možnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiný podnik, zejména pak nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů.
V této souvislosti je třeba zdůraznit, že podle rozhodovací praxe Úřadu 1 a Evropské Komise 2 nelze považovat společnosti ČEZ a SD, ač jejich majoritním akcionářem je FNM, za součást jedné holdingové struktury, neboť neexistuje jakákoli koordinace jejich soutěžního chování ve vztahu k třetím subjektům. Obě společnosti tak lze považovat za dlouhodobě samostatné a nezávislé hospodářské jednotky, které nejsou podrobeny jednotné kontrole spolu s ostatními osobami, které kontroluje FNM, potažmo Česká republika.
V dalším se Úřad zabýval otázkou, zda navrhované spojení splňuje také druhé notifikační kritérium stanovené v § 13 zákona.
Vzhledem k tomu, že celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů dosáhli každý za poslední účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 mil. Kč, je podmínka ustanovení § 13 písm. a) splněna a navrhované spojení soutěžitelů podléhá povolení Úřadu. Charakteristika spojujících se soutěžitelů
Společnost ČEZ je českou elektroenergetickou společností vzniklou v roce 1992 vyčleněním části majetkové podstaty dřívějších Českých energetických závodů. ČEZ působí na českém elektroenergetickém trhu a zabývá se řadou různých činností, zejména pak výrobou elektrické energie a jejím prodejem regionálním elektroenergetickým distribučním společnostem (dále též "REAS"), ostatním obchodníkům s elektrickou energií a oprávněným zákazníkům. Kromě toho společnost ČEZ také poskytuje různé podpůrné služby elektrizační soustavě v České republice. Společnost je také aktivní na trhu výroby, rozvodu a prodeje tepla. Kromě výše uvedených činností se společnost ČEZ či její dceřiné společnosti zabývají i řadou dalších činností, k nimž patří například provádění komplexní inženýrské projektové činnosti ve výstavbě, poskytování telekomunikačních služeb, projektování, opravy, montáž a údržba energetických zařízení a elektronických strojů a přístrojů, vývojové a projekční práce v oblasti jaderné energetiky či činnost v oblastech odpadového hospodářství, finančních služeb a automatického zpracování dat.
Společnost ČEZ je kontrolována ze strany FNM, který je jejím 67,61% akcionářem. K 1. lednu 2006 má být FNM v souladu se zákonem č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky, zrušen a jeho působnost přejde na Ministerstvo financí České republiky.
Nejvýznamnější dceřiné společnosti ČEZ jsou společnosti Středočeská energetická a.s. , se sídlem Vinohradská 325/8, Praha 2, IČ: 60193140 (dále jen "S TE), Východočeská energetika, a.s. , se sídlem Sladkovského 215, Hradec Králové, IČ: 60108720 (dále jen "VČE"), Severočeská energetika, a.s. , se sídlem Teplická 874/8, Děčín IV, IČ: 49903179 (dále jen "SČE"), Západočeská energetika, a.s. , se sídlem Guldenerova 19, Plzeň, IČ: 49790463 (dále jen "ZČE"), a Severomoravská energetika, a.s. , se sídlem 28. října 3123/152, Moravská Ostrava, Ostrava, IČ:47675691 (dále jen "SME"), náležící mezi osm energetických distribučních společností v České republice, kterým byly ze strany Energetického regulačního úřadu uděleny licence na distribuci elektřiny.
V důsledku požadavků vyplývajících ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/54/ES, o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektrickou energií, která byla do českého právního řádu provedena zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), musí postupně dojít k funkčnímu, právnímu a účetnímu oddělení (unbundlingu) provozovatelů distribuční soustavy, kteří jsou součástí vertikálně integrovaného podniku, od ostatních činností. V této souvislosti vznikla vkladem jednotlivých REAS náležících do skupiny ČEZ společnost ČEZ Prodej, s.r.o. , se sídlem Vinohradská 325/8, Praha 2, IČ: 27232433, a ve stejném období vznikla vkladem akcionářů těchto REAS společnost ČEZ Distribuce, a.s., se sídlem Vinohradská 325/8, Praha 2, IČ: 27232425.
Společnost SD je mateřskou společností skupiny SD, která působí v oblasti vyhledávání, těžby, úpravy a odbytu hnědého uhlí a doprovodných surovin a provádění trhacích prací. Strukturu sortimentu společnosti doplňuje zboží a služby neuhelné povahy. Společnost SD sama nebo prostřednictvím svých dceřiných společností působí i na dalších, doplňkových, trzích vyplývajících z její hlavní činnosti. Například se jedná o těžbu kameniva a vápence využívaného zejména k odsíření uhelných elektráren, obchodní činnost, provozování skládek, zpracování odpadu, výrobu náhradních dílů pro těžební a dobývací technologie, provozování drážní a silniční dopravy atd. Tyto aktivity však mají komplementární charakter k hlavnímu předmětu činnosti.
Jak již bylo uvedeno, rovněž společnost SD je před realizací posuzované transakce kontrolována ze strany FNM, který drží 55,792 % akcií SD. Dopady spojení
V průběhu správního řízení Úřad šetřil, zda posuzované spojení bude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. Za účelem zjištění, zda tato podmínka byla splněna, bylo třeba, aby Úřad vymezil, u jakého zboží a na jakém území dochází ke střetu nabídky a poptávky, tj. relevantní trh.
Při vymezování relevantních trhů v jednotlivých případech spojení, k nimž dochází dle § 12 odst. 3 zákona, se Úřad zaměřuje na činnosti, které na území České republiky provozuje soutěžitel, nad nímž je v důsledku spojení získávána kontrola, a z nich pak zejména na ty, které se zároveň překrývají s činnostmi navrhovatele.
Jak již bylo výše uvedeno, skupina SD zaměřuje svoji činnost na vyhledávání, těžbu, úpravu a odbyt hnědého uhlí. Hnědé uhlí se používá převážně v elektrárnách a teplárnách, k výrobě elektrické energie, tepla a technologické páry, ve výtopnách, blokových a domovních kotelnách, příp. pro individuální zdroje tepla. Z hlediska účelu použití nelze hnědé uhlí považovat za zaměnitelné s ostatními druhy paliv (jako např. lehké či těžké topné oleje, zemní plyn, odpad), neboť se liší svými vlastnostmi a přechod od jednoho druhu paliva k druhému by vyžadoval výměnu spalovacího zařízení či jeho zásadní rekonstrukci. Tato skutečnost by představovala vysoké investiční náklady i časovou náročnost. Vzhledem k technologii spalovacího procesu je rovněž podstatně omezena zaměnitelnost hnědého uhlí s černým uhlím, neboť černé uhlí má vyšší výhřevnost, nižší obsah síry a popela v porovnání s uhlím hnědým. Určitá možnost prosté záměny hnědého a černého uhlí existuje pouze u spotřebitelů s malými spalovacími zařízeními (domácnosti, komunální sféra), avšak díky značným rozdílům v ceně tříděného hnědého uhlí a tříděného černého uhlí nelze v tomto případě považovat oba druhy uhlí za plně zastupitelné.
S ohledem na různé koncové uživatele, rozdíly ve výrobě, v kvalitě (výhřevnosti), různé způsoby zásobování konkrétních zákazníků, rozdílné ceny a v návaznosti na předchozí rozhodovací praxi Úřadu 3 , je možné v oblasti hnědého uhlí vyčlenit hnědé uhlí energetické a hnědé uhlí tříděné. Zásadní část těžby společnosti SD hnědého uhlí přitom tvoří energetické (prachové) uhlí. Jde o hnědé uhlí o prachové zrnitosti 0 mm až 40 mm využívané zejména v tepelných elektrárnách, teplárnách a velkých průmyslových kotelnách. Pro úplnost je nutno konstatovat, že energetické uhlí lze dále členit, a to na uhlí určené pro výrobu elektrické energie a na průmyslové směsi, určené pro teplárny a velké průmyslové kotelny.
Vedle energetického uhlí lze rozlišit tříděné uhlí v druzích kostka "ko2" (zrnitost 40-100 mm), ořech "o1" (zrnitost 20-40 mm) a ořech "o2" (zrnitost 10-25 mm), které je určeno maloodběratelům a malým průmyslovým podnikům, jedná se tedy o uhlí převážně pro komunální účely (domácnosti, školy, úřady, nemocnice).
Na základě shora uvedených skutečností vymezil Úřad relevantní trhy z hlediska věcného jako i) trh energetického hnědého uhlí a ii) trh tříděného hnědého uhlí. Z hlediska geografického jsou uvedené relevantní trhy vymezeny územím České republiky .
Na vymezených relevantních trzích v České republice působí pouze společnost SD, nedochází tak k překrytí činností spojujících se soutěžitelů a v důsledku toho ani k navýšení jejich tržních podílů. Společnost SD velkou část vytěženého hnědého uhlí distribuuje vnějším odběratelům, a to zejména tepelným elektrárnám, teplárnám a velkým průmyslovým kotelnám. Společnost SD je tak nejvýznamnějším dodavatelem hnědého uhlí pro uhelné elektrárny společnosti ČEZ a z tohoto pohledu tedy v důsledku posuzovaného spojení soutěžitelů dochází k vertikální integraci společností ČEZ a SD, a to zejména ve vztahu k relevantnímu trhu energetického hnědého uhlí.
Na vymezeném relevantním trhu energetického hnědého uhlí působí v České republice kromě společnosti SD, jejíž tržní podíl z hlediska obratu činil v roce 2004 cca [ obchodní tajemství ] %, také společnost Mostecká uhelná a.s., se sídlem V. Řezáče 315, Most, IČ: 27261824 (dále jen "MU"), jejíž tržní podíl ve stejném období činil cca [ obchodní tajemství ] %, a společnost Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., se sídlem Staré náměstí 69, Sokolov, IČ: 26348349 (dále jen "SU"), s podílem cca [ obchodní tajemství ] %. Přitom do relevantního trhu energetického hnědého uhlí lze započíst rovněž produkci společnosti Lignit Hodonín, s.r.o., se sídlem Důl Mír, Mikulčice 687, IČ: 49972677 (dále jen "Lignit"), zabývající se těžbou nejmladšího hnědého uhlí-lignitu. Relevantní trh s energetickým hnědým uhlím je z hlediska objemu těžby i z hlediska jeho hodnoty trhem stabilizovaným, když v posledních letech nedocházelo k významnějším výkyvům v objemu těžby ani v jeho hodnotovém vyjádření.
Také na vymezeném relevantním trhu tříděného hnědého uhlí působí tři nejvýznamnější hnědouhelné společnosti v České republice, a sice společnost SD s cca [ obchodní tajemství ] % tržním podílem, společnost MU s cca [ obchodní tajemství ] % podílem a společnost SU s cca [ obchodní tajemství ] % podílem. Rovněž na tomto trhu nedošlo v posledních letech k významnějším změnám z hlediska objemové či hodnotové velikosti tohoto trhu.
Pokud jde o podmínky na dotčených relevantních trzích, jejich charakteristickým rysem je absence dovozu, který je v podstatě vyloučen jednak s ohledem na ekonomickou nevýhodnost dálkové přepravy hnědého uhlí ve srovnání s dovozem jiných energetických zdrojů (vysoké přepravní náklady hnědého uhlí jsou dány především vzhledem k relativně nízkému obsahu energie vzniklé při spalování hnědého uhlí) a jednak s ohledem na relativně nízký rozsah těžby v sousedních státech, kde je hnědé uhlí ve větší míře těženo pouze v Německu a Polsku.
Prodej hnědého uhlí je realizován zejména na základě střednědobých a dlouhodobých smluv s odběrateli, kterými jsou v případě energetického hnědého uhlí významné energetické a teplárenské společnosti. Největším odběratelem energetického hnědého uhlí od společnosti SD je společnost ČEZ, která odebírá více než polovinu energetického hnědého uhlí vytěženého společností SD (cca [ obchodní tajemství ] %). Tendence významných odběratelů je využívat energetické hnědé uhlí co nejblíže místu těžby, což je obvyklé i v zahraničí. Tento fakt je dán nízkou výhřevností (vzhledem k vyššímu % obsahu vody), která v případě delších přepravních vzdáleností a při platných dopravních tarifech vede ke značnému zvýšení dopravních nákladů, a tím i konečné ceny hnědého uhlí. Mimoto je hnědé uhlí společnosti SD, vzhledem k nižší výhřevnosti, vhodné především k výrobě elektrické energie, respektive kombinované výrobě elektrické energie a tepla. Tříděné hnědé uhlí odebírají malé a střední zdroje komunální sféry a fyzické osoby.
Z hlediska fáze poptávky na relevantních trzích lze konstatovat, že poptávka zejména na relevantním trhu energetického hnědého uhlí je stabilní a jedná se o trh dospělý. Co se týče dalšího vývoje poptávky na tomto trhu, lze ve střednědobém horizontu předpokládat stabilní či mírně klesající vývoj poptávky s ohledem na to, že rozhodující část produkce energetického hnědého uhlí je realizována na základě dlouhodobých smluv. V dlouhodobém horizontu lze očekávat pokles poptávky a spotřeby hnědého uhlí, a to s ohledem na omezené množství vytěžitelných zásob hnědého uhlí, podporu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů a podporu kombinované výroby elektrické energie a tepla, což povede k postupnému nahrazování hnědého uhlí jinými zdroji energie. Rovněž z energetické koncepce České republiky a indikativního cíle podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie je zřejmé, že podíl uhelných elektráren na výrobě elektrické energie v České republice by měl klesat, což ovlivní i poptávku po energetickém hnědém uhlí. Vliv na poptávku po hnědém uhlí může mít i plnění závěrů Kjótského protokolu o snižování množství vypouštěných skleníkových plynů a s tím související alokace emisních povolenek a vývoj jejich ceny.
Pokud jde o faktory ovlivňující vstup nových soutěžitelů na vymezené relevantní trhy, determinujícím hlediskem je přístup k nalezištím hnědého uhlí. Právní úprava ovlivňující možnost vstupu na vymezené relevantní trhy je obsažena především v zákoně č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), dále v zákoně č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, v zákoně č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a v prováděcích předpisech. Podle uvedených předpisů je subjekt, který hodlá podnikat v oblasti těžby hnědého uhlí, povinen získat příslušná povolení. Konkrétně se jedná o rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru, povolení k hornické činnosti a oprávnění k hornické činnosti.
Výzkum a vývoj v oblasti těžby hnědého uhlí, s ohledem na charakter této činnosti a postupné omezování těžby, ztrácejí postupně na významu, další využitelnost hnědého uhlí závisí především na výzkumu a vývoji v oblasti strojírenství (např. technologie tzv. čistého spalování uhlí).
Pokud jde o postavení spojujících se soutěžitelů na vymezených relevantních trzích, jejich činnosti se, jak již bylo shora uvedeno, vzájemně nepřekrývají, neboť se jedná o vzájemně na sebe navazující činnosti těžby energetických surovin a jejich využití k výrobě elektrické energie a tepla. Tato vertikální vazba mezi společnostmi SD a ČEZ přitom existovala již před uskutečněním posuzovaného spojení soutěžitelů, dodávky hnědého uhlí do společnosti ČEZ představovaly přibližně [ obchodní tajemství ] % obratu společnosti SD. I po uskutečnění předmětného spojení a prohloubení této vertikální vazby však bude nadále zachována možnost dodávek energetického i tříděného hnědého uhlí dalším odběratelům. Společnost ČEZ totiž, obdobně jako další výrobci elektrické energie a tepla, odebírá energetické hnědé uhlí od všech hlavních producentů této suroviny v České republice, tj. od společností SD, MU, SU a Lignit. Tyto dodávky jsou zajištěny prostřednictvím dlouhodobých smluv s jednotlivými dodavateli a společnost ČEZ hodlá i po uskutečnění předmětného spojení v odběru dodávek energetického hnědého uhlí na základě těchto smluv nadále pokračovat. Tento předpoklad je dán zejména skutečností, že jednotlivé elektrárny společnosti ČEZ, nacházející se většinou v těsné blízkosti jednotlivých těžebních lokalit, jsou uzpůsobeny zpravidla ke spalování vždy určitého druhu hnědého energetického uhlí z konkrétního naleziště, protože hnědé uhlí z různých těžebních lokalit má rozdílné složení. Jakékoli přestavby elektráren, které by umožnily spalování jiného druhu energetického hnědého uhlí, by vyžadovaly vysoké investice. Z tohoto důvodu nelze předpokládat zásadní změny ve struktuře odběrů energetického hnědého uhlí společností ČEZ.
Pokud jde o tříděné hnědé uhlí, toto je fakticky získáváno při těžební činnosti spolu s uhlím energetickým, přičemž k rozlišení těchto komodit dochází až po protřídění celkové masy vytěženého uhlí. Z tohoto důvodu je těžba tříděného hnědého uhlí neoddělitelná od těžby energetického hnědého uhlí. Vzhledem k této skutečnosti a s přihlédnutím k tomu, že z technických a ekonomických důvodů nelze uvažovat o spalování tříděného hnědého uhlí v elektrárnách, lze mít za to, že i po uskutečnění spojení zůstane tříděné hnědé uhlí nadále v portfoliu společnosti SD.
Uskutečnění posuzovaného spojení nepřinese zásadní omezení soutěže či překážky vstupu nových soutěžitelů ani v oblasti výroby elektrické energie, a to zejména s ohledem na omezené zásoby hnědého energetického hnědého uhlí, klesající podíl výroby elektrické energie v tepelných elektrárnách (62 % elektrické energie vyrobené společností ČEZ bylo vyrobeno v uhelných elektrárnách) a s ohledem na podporu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Lze totiž předpokládat, že zájemci o vstup na trh výroby elektrické energie se budou zaměřovat právě na nové a podporované technologie spíše než na tradiční výrobu v tepelných elektrárnách, jak ji uskutečňuje společnost ČEZ.
V oblasti elektroenergetiky je vzájemné propojení společností dodávajících suroviny pro výrobu elektrické energie s výrobci elektrické energie, případně též s distribučními společnostmi, poměrně běžným jevem. Příkladem takové integrace jsou zejména skupiny RWE, Vattenfall či E.ON, v České republice je takto integrovaným subjektem společnost SU, která se zabývá těžbou hnědého uhlí a zároveň provozuje uhelnou a paroplynovou elektrárnu, která využívá energoplyn vyráběný z hnědého uhlí. Navrhované spojení tak zejména posílí konkurenceschopnost skupiny ČEZ na liberalizovaném trhu s elektrickou energií v rámci Evropské unie, na němž běžně působí vertikálně integrované a ekonomicky silné energetické skupiny.
Na základě zhodnocení shora uvedených skutečností Úřad dospěl k závěru, že v důsledku předmětného spojení soutěžitelů nedojde na žádném z relevantních trhů nebo v oblastech navazujících či úzce souvisejících ke vzniku nebo posílení dominantního postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, které by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. Uskutečněním předmětného spojení dojde k prohloubení a majetkovému potvrzení již existující vertikální vazby mezi nejvýznamnějším tuzemským výrobcem elektrické energie na straně jedné a nejvýznamnějším tuzemským producentem hnědého uhlí na straně druhé. Přitom posuzované spojení soutěžitelů zásadně neovlivní postavení dodavatelů, odběratelů a spotřebitelů spojujících se soutěžitelů ani dalších subjektů působících na vymezených relevantních trzích či trzích na ně navazujících.
Z výše uvedeného důvodu Úřad v dané věci rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí, a ve stanovené lhůtě toto rozhodnutí vydává. Poučení o opravném prostředku
Ve smyslu ustanovení § 61 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění, lze proti tomuto rozhodnutí podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
Ing. Monika Kučerová
ředitelka sekce
ochrany hospodářské soutěže II
PM: 5. prosince 2005
Rozhodnutí obdrží:
Mgr. Radek Pokorný, advokát
AK Pokorný, Wagner & spol.
Karolíny Světlé 301/8
110 00 Praha 1
1 Rozhodnutí Úřadu č.j. S 145/02-ČEZ / REAS
2 Rozhodnutí Evropské komise ve věci M.931-Neste / Ivo
3 Viz rozhodnutí Úřadu č.j. S 64/04-Sokolovská uhelná a.s. / Sokolovská těžební, a.s.