UOHS S045/2008
Rozhodnutí: S045/2008/KD-11761/2009/820 Instance I.
Věc Vertikální dohoda o určení cen pro další prodej (RPM)-Šilhán
Účastníci Renata Šilhánová
Typ správního řízení Dohody
Typ rozhodnutí SŘ zastaveno
Rok 2008
Datum nabytí právní moci 22. 10. 2009
Dokumenty dokument ke stažení 179 KB


ÚOHS-S045/2008/KD-11761/2009/820 V Brně dne 5. října 2009
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. S045/2008/KD zahájeném dne 14. května 2008 z moci úřední podle § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, jehož účastníkem je Renata Šilhánová, místem podnikání Jablonec nad Nisou, V Aleji 2063/42, IČ 14832551, jakožto nástupce Stanislava Šilhána, místem podnikání Jablonec nad Nisou, V Aleji 2063/42, IČ 14832551, právně zastoupená JUDr. Vlastimilem Staňkem, advokátem, se sídlem Jablonec nad Nisou, Komenského 21a, vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto
r o z h o d n u t í :
Ve správním řízení sp. zn. S045/2008/KD zahájeném z moci úřední dne 14. 5. 2008 s účastníkem řízení, jímž je Renata Šilhánová , místem podnikání Jablonec nad Nisou, V Aleji 2063/42, IČ 14832551, jakožto nástupce Stanislava Šilhána, místem podnikání Jablonec nad Nisou, V Aleji 2063/42, IČ 14832551 , ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, uzavřením dohod o přímém nebo nepřímém určení cen pro další prodej zboží pro outdoorové vybavení, nebylo prokázáno porušení zákazu stanoveného v § 3 odst. 1 zákona ze strany účastníka řízení.
O d ů v o d n ě n í:
I. Podnět k zahájení správního řízení
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též Úřad ) provádí od 28. 5. 2007 v rámci své dozorové pravomoci ve smyslu § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění platném a účinném do 31. 8. 2009 (dále též zákon č. 143/2001 Sb. ve znění účinném do 31. 8. 2009 ), šetření v oblasti distribuce zboží pro outdoorového vybavení. V rámci tohoto šetření, vedeného pod sp. zn. P 302/2007/KD, Úřad zejména prověřuje podezření, že na tomto trhu dochází k přímému či nepřímému určování cen zboží pro další prodej.
2. V rámci uvedeného šetření Úřad obdržel dva e-maily odeslané zaměstnanci [1] Stanislava Šilhána, místem podnikání Jablonec nad Nisou, V Aleji 2063/42, IČ 14832551 (dále též Stanislav Šilhán ) [ ] . [2] V e-mailech zaměstnanci Stanislava Šilhána žádali pana [ ] o korekci doporučených maloobchodních cen zboží nabízeného na internetu na tzv. dohodnutou cenovou hladinu, tj. na max. 7% slevu z doporučené maloobchodní ceny.
3. Dále Úřad obdržel dokument, [3] který byl zaslán F. R. (zaměstnanec Stanislava Šilhána) odběrateli [ ] , kde je stanovena max. sleva 10 % z doporučených maloobchodních cen pro prodej zboží pro outdoorové vybavení jak v kamenných obchodech, tak i v internetových obchodech. V případě nedodržení max. slevy z doporučených maloobchodních cen, bude snížena základní sleva pro velkoobchodní nákup.
4. Úřad na základě získaných informací zahájil dne 14. 5. 2008 se Stanislavem Šilhánem (dále též účastník řízení ) správní řízení sp. zn. S 45/08 ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též zákon ), které Úřad spatřoval v uzavření zakázaných dohod o přímém nebo nepřímém určení cen pro další prodej zboží pro outdoorové vybavení mezi účastníkem řízení a jeho odběrateli.
II. Charakteristika účastníka řízení
5. Podnikatelské oprávnění Stanislava Šilhána vzniklo zápisem do živnostenského rejstříku u Městského úřadu Jablonec nad Nisou dne 30. 9. 1992. Živnostenské oprávnění k provozování živnosti vzniklo dne 14. 12. 1992. Předmětem podnikání je dle výpisu z živnostenského rejstříku mj. výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, v jehož rámci jsou vykonávány mj. tyto obory činnosti: koupě za účelem jeho dalšího prodeje a prodej v rámci živností volných.
6. Uvedená živnost je provozována na adrese Jablonec nad Nisou, V Aleji 2063/42.
7. Dne 2. 11. 2008 Stanislav Šilhán zemřel, což právní zástupce účastníka řízení doložil Úřadu kopií úmrtního listu. [4] Tuto skutečnost Úřad také ověřil na matrice u Městského úřadu v Jablonci nad Nisou. [5]
8. Dne 10. 11. 2008 oznámila Městskému úřadu Jablonec nad Nisou, správní odbor-živnostenský úřad (dále též Městský úřad ), paní Renata Šilhánová [ ] (dále též Renata Šilhánová ), že podle § 13 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále též živnostenský zákon ), hodlá pokračovat v živnosti zemřelého Stanislava Šilhána. Podle § 13 odst. 1 živnostenského zákona zemře-li podnikatel, mohou v živnosti pokračovat až do skončení řízení o projednání dědictví např. pozůstalá manželka. Dědické řízení po Stanislavu Šilhánovi nebylo dosud ukončeno.
9. Městský úřad dne 19. 11. 2008 vydal sdělení, [6] že po smrti Stanislava Šilhána, pokračuje v živnosti v souladu s § 13 odst. 1 živnostenského zákona pozůstalá manželka Renata Šilhánová. Tuto skutečnost potvrdil Úřadu Městský úřad přípisem ze dne 13. 2. 2009. [7]
10. V soutěžním právu jsou v oblasti nástupnictví aplikovány dva základní názorové proudy-teorie právního nástupnictví a teorie ekonomické kontinuity. Teorie právního nástupnictví vychází z toho, že odpovědnost za protiprávní jednání je spojována s právním subjektem, který se porušení skutečně dopustil. Odpovědnost přechází na jiný subjekt pouze za té podmínky, že jiný právní subjekt je, z hlediska právního, nástupcem původního subjektu. Teorie ekonomické kontinuity se uplatňuje vedle teorie právního nástupnictví. Klíčovým, při aplikaci teorie ekonomické kontinuity je, že odpovědnost spočívá na entitě, jež je určována jejími lidskými a materiálními zdroji. [8]
11. S ohledem na skutečnost, že dědické řízení po zemřelém Stanislavu Šilhánovi nebylo dosud ukončeno, a že Renata Šilhánová pokračuje v živnosti, pokračoval Úřad ve správním řízení s paní Renatou Šilhánovou, jakožto ekonomickým nástupcem Stanislava Šilhána (který je zároveň jedním z právních nástupců), jako s účastníkem řízení. Tuto skutečnost sdělil Úřad Renatě Šilhánové přípisem ze dne 10. 9. 2009.
III. Zjištěné skutečnosti
III.1. Informace a podklady zjištěné při místním šetření
12. Úřad v rámci správního řízení sp. zn. S 45/08 provedl dne 14. 5. 2008 v souladu s § 21 odst. 5 až 8 zákona č. 143/2001 Sb. ve znění účinném do 31. 8. 2009, šetření v obchodních prostorách účastníka řízení, na adrese Jablonec nad Nisou, V Aleji 2063/42 (dále též místní šetření ). Místní šetření bylo zaměřeno na obchodní prostory (kanceláře) užívané účastníkem řízení při jeho podnikatelské činnosti a obchodní záznamy ve fyzické i elektronické podobě nacházející se v těchto prostorách.
13. V průběhu místního šetření Úřad převzal v elektronické podobě kopie obchodních záznamů nacházejících se v počítačích K. R. (obchodní referentka účastníka řízení) a Š. B. (obchodní referentka účastníka řízení). [9] Dále Úřad zajistil mj. fotokopie obchodních záznamů, které se nacházely na síťovém disku v obchodních prostorách účastníka řízení. [10]

III.2. Informace a podklady od odběratelů účastníka řízení
14. V průběhu správního řízení se Úřad obrátil na 80 subjektů odebírajících zboží od účastníka řízení se žádostí o poskytnutí informací a podkladů ve smyslu § 21 odst. 5 a 7 zákona č. 143/2001 Sb. ve znění účinném do 31. 8. 2009 za účelem doplnění dokazování v rámci daného správního řízení.
15. Oslovení odběratelé ve svých odpovědích uzavření a plnění dohod o určení cen pro další prodej nepotvrdili; odběratelé však potvrdili existenci ceníků s doporučenými maloobchodními cenami. Odběratelé také sdělili, že účastník řízení neprovádí kontrolu dodržování doporučených maloobchodních cen, stejně jako si nejsou vědomi jakýchkoli pokynů tykajících se maloobchodních doporučených cen ze strany účastníka řízení.
16. Dále odběratelé Úřadu sdělili, že zboží nakoupené od účastníka řízení nabývají do svého vlastnictví a nesou rizika spojená s jeho dalším prodejem.
17. Odběratel účastníka řízení, [ ] , v poskytnutých podkladech sdělil, že byl požádán o dodržování podmínek, kde mu byla určena maximální sleva z doporučených maloobchodních cen. Odběratel dále sdělil, že ho účastník řízení občas telefonicky kontaktuje, aby upravil ceny. V případě, že by tak neučinil, hrozilo mu snížení marže. Dále odběratel obdržel od účastníka řízení e-mail, [11] kde je stanovena maximální 10% sleva z doporučených maloobchodních cen, a to jak v kamenných, tak i v internetových prodejnách.

III.3. Informace a podklady zjištěné výslechem odběratelů účastníka řízení
18. Dne 24. 7. 2008 se na Úřad dostavil svědek [ ] , [12] aby podal svědeckou výpověď ve správním řízení. [ ] , je spolupracující osobou se soutěžitelem [ ] (odběratel účastníka řízení). [ ] má u výše uvedeného soutěžitele na starosti prodej zboží v internetovém obchodě a kontakty s dodavateli.
19. Svědek [ ] uvedl, že [ ] odebírá od účastníka řízení zboží pro outdoorové vybavení, především [ ] . Dále uvedl, že spolupráce probíhala formou písemných podmínek zasílaných každý rok e-mailem. Zboží nakoupené od účastníka řízení nabývá odběratel do svého vlastnictví a nese rizika spojená s jeho prodejem. Svědek uvedl, že odběratel stanovuje prodejní maloobchodní cenu podle doporučené maloobchodní ceny účastníka řízení; doporučená cena byla však pro odběratele pouze orientační. Dále svědek Úřadu sdělil, že ze strany účastníka řízení nedošlo k žádné výzvě, aby odběratel upravil své prodejní ceny. V případě nedodržení doporučených maloobchodních cen stanovených účastníkem řízení nehrozila odběrateli žádná sankce, resp. nebyla nikdy sankce realizována.
20. Dne 22. 7. 2008 se na Úřad dostavila svědkyně [ ] , [13] [ ] , jenž je jednatelka společnosti [ ] . Společnost [ ] je odběratelem zboží od účastníka řízení.
21. Svědkyně uvedla, že společnost [ ] odebírá od účastníka řízení [ ] . Prodejní cenu zboží společnost [ ] stanovuje tak, že k velkoobchodní ceně, za kterou účastník řízení zboží dodá, se přidá jimi používaná výše marže, a za tuto cenu zboží prodává.
22. Dále svědkyně uvedla, že společnost [ ] není nijak omezena při tvorbě svých prodejních cen. Při návštěvě obchodního zástupce účastníka řízení probíhá diskuze o prodejnosti zboží. Obchodní zástupce vyjádří svůj názor k cenám zboží, které je již dlouho na skladu. Tento názor je však pro odběratele zcela nezávazný a na stanovení prodejních cen nemá vliv.
23. Dne 23. 7. 2008 se na Úřad dostavil svědek [ ] . [14] Svědek uvedl, že odebírá od účastníka řízení zboží pro outdoorové vybavení, zejména [ ] . Zboží nakoupené od účastníka řízení nabývá do svého vlastnictví a nese rizika spojená s jeho prodejem. Prodejní ceny stanovuje z doporučené maloobchodní ceny účastníka řízení, ze které odečte jím stanovenou výši slevy.
24. [ ] dále uvedl, že má od účastníka řízení pouze maloobchodní ceník, kde je uvedena doporučená cena. Dále svědek uvedl, že pro internetový obchod je nařízena, ale ne písemně, maximální tolerovaná sleva 10 % z doporučených cen, což považuje za omezující. V případě porušení ceny by ze strany účastníka řízení hrozilo zařazení do kategorie internetových obchodů, tj. snížení nákupní slevy na zboží nakoupené od účastníka řízení, což by podle vyjádření svědka mohlo vést k vyšší velkoobchodní ceně. Současně však svědek uvedl, že účastník řízení tuto sankci za nedodržování doporučených maloobchodních cen nikdy nerealizoval.
25. Dále svědek Úřadu sdělil, že byl několikrát požádán o dodržování podmínky, tj. max. slevy 10 % z doporučené maloobchodní ceny, a to od založení internetového obchodu alespoň jednou za půl roku. Vždy na základě podnětu od obchodních řetězců byl účastníkem řízení vyvíjen tlak na jeho ceny. V případě, že účastník řízení zavolal, aby odběratel upravil své ceny, tyto ceny na dobu cca jednoho týdne upravil; následně si však cenovou hladinu upravil podle své vlastní obchodní strategie. V kamenném obchodě ceny neupravoval, tam jej nikdo nekontroluje.
26. Svědek se také vyjádřil k e-mailu, který poskytl spolu s informacemi Úřadu přípisem ze dne 17. 4. 2009. [15] Uvedl, že e-mail obsahoval podmínku dodržování max. slevy 10 % z doporučených maloobchodních cen na internetovém obchodě. Na dotaz Úřadu, zda uvedenou podmínku svědek akceptoval, uvedl, že s ní nesouhlasil, a proto tuto podmínku ani nedodržoval.

III.4. Informace a podklady od účastníka řízení
27. Dne 26. 2. 2009 se v sídle Úřadu konalo ústní jednání, jehož provedení nařídil Úřad na základě žádosti právního zástupce účastníka řízení. Účelem jednání bylo objasnění skutečností, jež byly předmětem správního řízení; zejména doplnění údajů a podání vysvětlení.
28. Ústního jednání se za účastníka řízení zúčastnil pan F. R. [ ] (dále též F. R. ), jenž byl od roku 2004 zaměstnancem účastníka řízení [ ] .
29. Zástupce účastníka řízení Úřadu sdělil, že ceníky zboží pro outdoorové vybavení jsou vytvářeny [ ] . Od roku 2006 má účastník řízení jednotný ceník, kde jsou uváděny maloobchodní ceny. Tyto ceny jsou jak na internetu, tak i v kamenném obchodě; za tyto ceny může zboží dodávané účastníkem řízení nakoupit každý. Na základě obchodních podmínek, které každý rok účastník řízení mění, jsou odběratelům přiznávány slevy z těchto cen. [ ] . Dále účastník řízení uvedl, že nikde, ani v obchodních podmínkách není určeno, za kolik mají odběratelé prodávat své zboží. Je to čistě na jejich rozhodnutí.
30. Zástupce účastníka řízení dále Úřadu uvedl, že se setkal s většinou odběratelů účastníka řízení. Právě z jejich strany vzešel požadavek na kontrolu cenové politiky. Vždy jim bylo řečeno, že je to jejich vůle.
31. Dále se účastník řízení vyjádřil ke svědecké výpovědi pana [ ] . [ ] patřil mezi obchodníky, kteří často volali, aby účastník řízení ceny kontroloval a třeba i reguloval. Po několika telefonických hovorech, kdy [ ] dával odkazy na internetové obchody, které prodávají za velice nízké ceny, zaslal zástupce účastníka řízení [ ] e-mail [16] jako návrh, zda by si přál, aby účastník řízení takto reguloval ceny. Tento e-mail byl zaslán s přílohou, která však neobsahovala požadavek, aby se tímto e-mailem odběratel řídil.
IV. Shrnutí a zhodnocení získaných podkladů
32. Úřad v rámci šetření obdržel dva e-maily a dokument, které zaslal účastník řízení svému odběrateli [ ] , a ve kterých účastník řízení upozorňuje tohoto odběratele na nedodržování max. slevy z doporučených maloobchodních cen při prodeji zboží. Úřad na základě získaných informací zahájil s účastníkem řízení správní řízení. Při výslechu svědka, pracovníka odběratele [ ] , nebylo uzavření dohody o určení cen pro další prodej potvrzeno.
33. Uzavření, resp. akceptaci dohod o přímém či nepřímém určení cen pro další prodej nepotvrdili ani další Úřadem oslovení odběratelé účastníka řízení. Oslovení odběratelé účastníka řízení pouze potvrdili existenci doporučených maloobchodních cen, které jsou sdělovány v cenících. Ceníky považují odběratelé účastníky řízení pouze za doporučující.
34. Z výslechů několika svědků v rámci správního řízení vyplynulo, že odběratelé nabývají zboží nakoupené od účastníka řízení do svého vlastnictví a nesou rizika s pojená s jeho prodejem. Ceny si stanovují svobodně. Účastníkem řízení nebyly realizovány žádné sankce za nedodržení doporučených maloobchodních cen. Hrozba sankce ani nebyla svědky chápána jako vážná, což se projevilo mj. tím, že doporučené maloobchodní ceny nebyly odběrateli dodržovány. Kontrola dodržování doporučených maloobchodní cen ze strany účastníka nebyla potvrzena.
35. Účastník řízení na ústním jednání ze dne 26. 2. 2009 rozporoval tvrzení svědka [ ] , že by účastník řízení vyžadoval dodržování max. slev z doporučených maloobchodních cen. Pouze potvrdil, že zaslal [ ] e-mail, který byl jen návrhem na možný způsob regulace prodejních cen. Tento dopis byl odeslán bez jakýchkoliv pokynů a požadavků.
36. Úřad nemá k dispozici žádné jiné důkazy, ze kterých by písemné nebo faktické uzavření dohod o přímém nebo nepřímém určení cen pro další prodej bylo možno dovodit. Ani z chování odběratelů účastníka řízení nelze dovodit akceptaci či dodržování zakázaných dohod, když analýzou prodejních cen odběratelů na internetu bylo Úřadem ověřeno, že jimi uplatňované prodejní ceny se od doporučených maloobchodních cen stanovených účastníkem řízení lišily.
V. Další průběh řízení
37. Účastník řízení měl po celou dobu vedení předmětného správního řízení možnost v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též správní řád ), využívat svá procesní práva, zejména práva nahlížet do spisu a vyjadřovat v řízení své stanovisko.
38. Přípisem č. j. UOHS-S045/2008/KD-11794/2009/820 ze dne 11. 9. 2009 byl účastník řízení v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu pozván Úřadem k uplatnění jeho práva seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim před vydáním tohoto rozhodnutí. Účastník řízení tohoto práva využil dne 23. 9. 2009; účastníku bylo umožněno seznámit se s kompletním spisem sp. zn. S 45/08. Účastník řízení využil rovněž svého práva vyjádřit se ke shromážděným podkladům pro rozhodnutí.
39. Dne 1. 10. 2009 bylo Úřadu doručeno písemné vyjádření účastníka řízení k pokladům rozhodnutí. Účastník řízení se předně domnívá, že jsou naplněny podmínky aplikace pravidla de minimis dle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., ve znění účinném do 31. 8. 2009. V další části svého vyjádření účastník řízení shrnuje zjištění Úřadu, pokud jde o sdělení Úřadem oslovených odběratelů. Dle účastníka řízení oslovení odběratelé shodně uvedli, že k uzavření a plnění zakázaných dohod narušujících soutěž s účastníkem řízení nedošlo. Výslovně mj. poukazuje na svědecké výpovědi [ ] . Závěrem svého vyjádření navrhuje účastník řízení, aby Úřad předmětné správní řízení zastavil.
VI. Právní posouzení
40. Zákon č. 143/2001 Sb. prošel od počátku své účinnosti do současnosti několika novelizacemi. [17] Poslední novelu představuje zákon č. 155/2009 Sb., jímž se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, který s účinností od 1. 9. 2009 pozměnil definici dohod narušujících soutěž (§ 3 odst. 1 zákona) tak, aby přesněji odpovídala definici dohod narušujících soutěž dle komunitárního práva. Zakázané a neplatné jsou tak dohody, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže. Uvedená změna však de facto nepřinesla změnu hodnocení správního deliktu zakázaných dohod, neboť Úřad již dříve vykládal § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb. v souladu s komunitární úpravou a tento postup byl soudy aprobován. [18]
41. Podle § 1 tento zákon upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení nebo spojením soutěžitelů.
42. Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.
43. Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále též dohody ), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud zákon nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím předpisem z tohoto zákazu výjimku. Zakázané jsou především dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona, jako např. dohody o cenách, rozdělení trhu, uplatňování rozdílných podmínek apod. Citovaná ustanovení dopadají přitom jak na horizontální, tak vertikální dohody soutěžitelů. Vertikálními dohodami jsou dohody mezi soutěžiteli, kteří působí na různých úrovních trhu zboží; jako typický příklad dohod ve vertikále lze uvést dohodu mezi výrobcem zboží a jeho distributorem, dohodu mezi velkoobchodníkem a maloobchodníkem apod. (srov. § 5 odst. 2 zákona).
44. Dohody o určení cen pro další prodej spadají pod tzv. dohody s tvrdým jádrem ( hard-core restrictions ), které představují závažné formy zakázaných dohod. Dohody o cenách mají totiž vždy ze své podstaty negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu. Tyto dohody směřují ke stanovení ceny zboží pro jeho další prodej v rámci dodavatelsko-odběratelského vztahu a znemožňují tak odběratelům svobodné rozhodování o výši ceny, za níž budou zboží dále prodávat. [19]
45. Úřad konstatuje, že zjištěné skutečnosti v rámci šetření v oblasti distribuce zboží pro outdoorového vybavení, následně i při zahájení správního řízení, jej vedly k podezření, že mohlo dojít k uzavíraní nedovolených dohod o určení cen pro další prodej mezi účastníkem řízení a jeho odběrateli.
46. Toto podezření nebylo však v rámci správního řízení potvrzeno. Předně účastník řízení popřel, že by se svými odběrateli uzavřel a plnil zakázané dohody o přímém či nepřímém určení cen pro další prodej, tj. že by došlo ke srozumění obou stran. Účastník řízení sice poskytoval svým odběratelům ceníky obsahující doporučené maloobchodní ceny, což Úřadu všichni oslovení odběratelé potvrdili. Současně však tito odběratelé Úřadu sdělili, že předání ceníků obsahujících doporučené maloobchodní ceny nebylo ze strany účastníka řízení doprovázeno žádným sankčním či motivačním mechanizmem, jenž by vedl k faktickému dodržování doporučené maloobchodní ceny, tzv. nepřímému určování ceny. Odběratelé shodně vypověděli, že se účastníkem řízení předanými ceníky necítili být nikterak vázáni či omezeni ve tvorbě vlastní cenové politiky. Nedodržování doporučených maloobchodních cen stanovených účastníkem řízení Úřad ověřil analýzou cen jednotlivých odběratelů uveřejněných na jejich internetových obchodech.
47. Účastník řízení nepožadoval po svých odběratelích, aby dodržovali nebo upravovali své prodejní ceny dle jeho doporučených maloobchodních cen. Z provedeného dokazování rovněž vyplynulo, že účastník řízení nerealizoval vůči svým odběratelům, kteří jím stanovené maloobchodní doporučení ceny nedodržovali, žádné sankce, resp. nezvýšil pro odběratele velkoobchodní ceny v případě odlišných prodejních maloobchodních cen od doporučených cen.
48. Pokud jde o odběratele [ ] , který se cítil omezen při tvorbě svých cen v internetovém obchodě, tak sám odběratel při ústním jednání konaném dne 23. 7. 2008 Úřadu sdělil, že ceny odvíjí z doporučených maloobchodních cen účastníka řízení dle své vlastní obchodní strategie. [ ] Úřadu rovněž potvrdil, že strany účastníka řízení nebyla vůči němu nikdy uplatněna sankce za nedodržení doporučené maloobchodní ceny. Dále Úřadu sdělil, že žádné podmínky ohledně doporučených maloobchodních cen, nikdy neakceptoval ani nedodržoval. Z tohoto důvodu podle názoru Úřadu nedošlo k uzavření zakázané dohody o určení cen pro další prodej, neboť nedošlo ke shodě vůle dvou soutěžitelů.
49. Za předpokladu, kdy uzavření dohody o přímém či nepřímém určení cen pro další prodej nepotvrdil ani účastník řízení ani žádný z jeho odběratelů, přičemž Úřad v rámci správního řízení nezajistil jiné relevantní důkazy, např. smlouvy takové dohodě svědčící,či tacitně dodržované maloobchodní ceny odběrateli dle požadavků účastníka řízení, nelze podle názoru Úřadu existenci zakázané dohody narušující soutěž deklarovat.
50. Úřad proto uzavírá, že v rámci správního řízení nebylo prokázáno, že by se účastník řízení dopustil správního deliktu a nebylo prokázáno naplnění skutkové podstaty porušení § 3 odst.1 zákona ve smyslu předmětu zahájeného správního řízení. Proto Úřad vydal dle § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto rozhodnutí.
Poučení o opravném prostředku:
Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a 4 ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Robert Neruda, Ph. D.
první místopředseda
Rozhodnutí obdrží:
JUDr. Vlastimil Staněk, advokát
Komenského 21a
466 01 Jablonec nad Nisou

[1] K. R., obchodní referentka a Š. B., obchodní referentka.
[2] Viz str. 701-702 spisu sp. zn. S45/08.
[3] Viz str. 726 spisu sp. zn. S45/08.
[4] Viz str. 685 spisu sp. zn. S 45/08.
[5] Viz str. 686 spisu sp. zn. S 45/08.
[6] Viz str. 697 spisu sp. zn. S 45/08.
[7] Viz str. 707 spisu sp. zn. S 45/08.
[8] Srov. rozhodnutí Úřadu č. j. S095/2008/KD-14495/2008/810 ze dne 25. 7. 2008 ve věci Kofola Holding.
[9] Úřad ustanovil pro pořízení v elektronické podobě kopií obchodních záznamů nacházejících se v počítačích zaměstnanců účastníka řízení soudního znalce v oboru informačních technologií, viz. str. 102 spisu sp. zn. S 45/08.
[10] Viz. str.10-13 a 24-25 spisu sp. zn. S 45/08.
[11] Viz str. 522 spisu sp. zn. S45/08.
[12] Svědek se dostavil na základě předvolání č.j. S045/2008/KD-13631/2008/810 ze dne 8. 7. 2008 (viz. str. 655 spisu sp. zn. S 45/08). O konání výslechu byl účastník řízení vyrozuměn přípisem č.j. S045/2008/KD-13670/2008/810 ze dne 8. 7. 2008 (viz str. 656 spisu sp. zn. S 45/08).
[13] Svědek se dostavil na základě předvolání č.j. S045/2008/KD-13606/2008/810 ze dne 8. 7. 2008 (viz. str. 654 spisu sp. zn. S 45/08). O konání výslechu byl účastník řízení vyrozuměn přípisem č.j. S045/2008/KD-13670/2008/810 ze dne 8. 7. 2008 (viz str. 656 spisu sp. zn. S 45/08).
[14] Svědek se dostavil na základě předvolání č.j. S045/2008/KD-136622008/810 ze dne 8. 7. 2008 (viz str. 653 spisu sp. zn. S 45/08). O konání výslechu byl účastník řízení vyrozuměn přípisem č.j. S045/2008/KD-13670/2008/810ze dne 8. 7. 2008 (viz str. 656 spisu sp. zn. S 45/08).
[15] Srov. bod 16 tohoto rozhodnutí.
[16] Viz str. 522 spisu sp. zn. S 45/08.
[17] Viz rozhodnutí Kofola ,odst. 135, nebo rozhodnutí Úřadu č.j. S 114/2008/KD-466/2009/830 ze dne 15. 1. 2009 ve věci Albatros , odst. 94.
[18] Srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 Afs 78/2008-721 ze dne 25. 2. 2009 ve věci Stavební spořitelny.
[19] Srov. např. rozhodnutí Úřadu č.j. S095/2008/KD-14495/2008/810 ze dne 25. 7. 2008 ve věci Kofola Holding ; či rozhodnutí Úřadu č.j. S076/2008/KD-5304/2009/820 ze dne 11. 5. 2009 ve věci HUSKY CZ.