UOHS S043/2000
Rozhodnutí: VO II/S043/00 Instance I.
Věc Spojení podniků
Účastníci American Cyanamid Company, USA BASF AG
Typ správního řízení Spojování soutěžitelů (fúze)
Typ rozhodnutí povoleno
Rok 2000
Datum nabytí právní moci 11. 8. 2000
Dokumenty dokument ke stažení 114 KB


Č.j.: S 43/00-1551/00-220
V Brně dne 21.7.2000

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 43/00-220 zahájeném dne 7.6.2000 podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, a v souladu s § 12 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., na návrh účastníka řízení, jímž je společnost BASF Aktiengesellschaft,
se sídlem Carl-Bosch-Strasse 38, D-67056 Ludwigshafen, Spolková republika Německo,
ve správním řízení právně zastoupena na základě plné moci ze dne 29.5.2000 JUDr. Otakarem Švorčíkem, advokátem, Společná advokátní kancelář Všetečka Zelený Švorčík Kalenský a partneři, Hálkova 2, 120 00 Praha 2, ve věci udělení povolení ke spojení podniků BASF Aktiengesellschaft, se sídlem Carl-Bosch-Strasse 38, D-67056 Ludwigshafen, Spolková republika Německo, a American Cyanamid Company, se sídlem One Campus Drive, Parsippany, New Jersey 07054, Spojené státy americké, ve smyslu § 8a zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění uvedených změn a doplňků, vydává jako orgán příslušný podle § 11 odst. 1 písm. a) téhož zákona toto
r o z h o d n u t í :
Spojení podniků, k němuž dojde tím, že společnost BASF Aktiengesellschaft,
se sídlem Carl-Bosch-Strasse 38, D-67056 Ludwigshafen, Spolková republika Německo,
na základě "Kupní smlouvy" ze dne 20.3.2000 získá část podniku společnosti American Cyanamid Company, se sídlem One Campus Drive, Parsippany, New Jersey 07054, Spojené státy americké, a to část zabývající se podnikáním v oblasti přípravků na ochranu rostlin, je
ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., jednáním, k němuž došlo v cizině a jehož účinky se projevují na tuzemském trhu. Toto spojení podniků se podle § 8a zákona č. 63/1991 Sb.,
o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., povoluje.
O d ů v o d n ě n í :
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "úřad") zahájil dne 7.6.2000
na návrh účastníka řízení společnosti BASF Aktiengesellschaft, se sídlem Carl-Bosch-Strasse 38, D-67056 Ludwigshafen, Spolková republika Německo (dále jen "BASF"), správní řízení S 43/00-220 ve věci udělení povolení ke spojení podniků podle § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. (dále jen "zákon"). Navrhovatel je v řízení před úřadem právně zastoupen na základě plné moci ze dne 29.5.2000 JUDr. Otakarem Švorčíkem, advokátem, Společná advokátní kancelář Všetečka Zelený Švorčík Kalenský a partneři, Hálkova 2, 120 00 Praha 2.
Ke spojení podniků došlo v zahraničí na základě "Kupní smlouvy" uzavřené dne 20.3.2000 mezi společnostmi American Cyanamid Company, Maine, USA (dále jen "Cyanamid"), a American Home Products Corporation, Delaware, USA (dále jen "AHP"), na jedné straně (jako prodávající), a společností BASF na druhé straně (jako kupující), který tak získal podnikání Cyanamidu v oblasti přípravků na ochranu rostlin.
Správní řízení bylo jednou přerušeno z důvodu odstranění nedostatků podání (rozhodnutí č.j. S 43A/00-1361/00-220 ze dne 8.6.2000).
Při posuzování spojení podniků a jeho účinků na tuzemský trh úřad vycházel z těchto podkladů:
žádost o udělení povolení ke spojení podniků,
doklad o zaplacení správního poplatku,
Kupní smlouva ze dne 20.3.2000,
plná moc k zastupování účastníka řízení, doklady o zápise a sídle společnosti BASF,
informace o dodávkách výrobků spojovaných podniků na tuzemský trh,
výhody spojení,
údaje z databáze Státní rostlinolékařské správy o spotřebě přípravků na ochranu rostlin,
informace odběratelů, kteří odebírali výrobky spojovaných podniků,
informace konkurentů spojovaných podniků o svých dodávkách na tuzemský trh. Charakteristika spojovaných podniků
Společnost BASF Aktiengesellschaft je nadnárodní chemickou společností. Předmětem podnikání holdingu je vývoj, výroba a prodej chemikálií, výrobků pro zdraví a výživu, přípravků na ochranu rostlin, ropy a zemního plynu.
V České republice působí BASF prostřednictvím dceřinných společností BASF spol. s r.o., se sídlem Praha 5, Šafránkova 3, PSČ 15500, KNOLL s.r.o., se sídlem Praha 10, Kounická 70, a Wintershall Gas spol. s r.o., se sídlem Praha 1-Malá Strana, Jánský vršek 13, PSČ 11800. Všechny tyto společnosti jsou obchodní zastoupení a nevykonávají žádnou výrobní činnost. KNOLL s.r.o. zastupuje společnost BASF v oblasti léčiv, Wintershall Gas spol. s r.o. se zabývá tranzitem zemního plynu do SRN.
Společnost American Cyanamid Company patří od roku 1994 do skupiny American Home Products, USA. Cyanamid se zabývá mj. výzkumem, výrobou a prodejem v oblasti agrochemikálií a přípravků na ochranu rostlin. Část podnikání v oblasti přípravků na ochranu rostlin získal Cyanamid v roce 1993 od společnosti Shell Petroleum Company Limited.
V České republice působí Cyanamid prostřednictvím CYANAMID CR, s.r.o.,
se sídlem Praha 5, U Demartinky 152/1, a CYANAMID OVERSEAS CORPORATION-organizační složka, se sídlem Praha 5, U Demartinky 152/1, PSČ 15000. Oba subjekty jsou obchodní zastoupení a nevykonávají žádnou výrobní činnost. Dle vyjádření stran spojení bude předmětem zamýšlené operace jak CYANAMID CR, s.r.o., tak výše uvedená organizační složka. Posouzení spojení Evropskou komisí
Posouzením dopadů spojení BASF a Cyanamid na společný trh EU se zabývala také Evropská komise (dále jen "EK"), která svým rozhodnutím č.j. COMP/M.1932-BASF/American Cyanamid ze dne 30.6.2000 spojení povolila.
Dále zástupce účastníka řízení informoval úřad, že popsaná transakce byla z hlediska hospodářské soutěže posuzována také před příslušným orgánem ve Spojených státech amerických. Vymezení relevantního trhu
Relevantním trhem je prostorový a časový střet nabídky a poptávky zboží, které je schopno uspokojit určitou, konkrétní potřebu spotřebitele.
Analýza relevantního trhu je založena na samostatném posouzení tří aspektů-výrobkového, geografického a časového.
Výrobkový trh je definován omezenou množinou zboží (výrobků, výkonů či služeb, dále jen "výrobky"). Zahrnuje všechny identické výrobky a ty výrobky, které spotřebitelé považují za zaměnitelné nebo nahraditelné vzhledem k jejich vlastnostem, ceně nebo zamýšlenému způsobu použití.
Geografický trh zahrnuje území, kde podmínky soutěže jsou dostatečně homogenní a které může být odlišeno od ostatních území zejména tím, že podmínky soutěže na těchto jiných územích jsou zřetelně odlišné.
Časové vymezení trhu vyjadřuje četnost (pravidelnost, opakovanost) střetu nabídky a poptávky a odlišuje jej od střetu nabídky a poptávky, k níž dochází nahodile, popř. jen ojediněle. Je nutné vzít v úvahu i minulý a očekávaný vývoj trhu v čase.
Vzhledem ke skutečnosti, že spojení BASF a Cyanamid se týká pouze podnikání
v oblasti přípravků na ochranu rostlin, úřad posuzoval pouze tyto výrobkové trhy.
Úřad pro vymezení relevantního trhu a postavení spojovaných subjektů na tomto trhu vycházel z údajů za rok 1999.
Přípravky na ochranu rostlin jsou jednak přípravky k hubení škůdců, chorob rostlin a plevelů, dále pak přípravky podporující či regulující růst rostlin.
Při posuzování tohoto spojení úřad využil některé podklady získané v rámci správního řízení S 86/99-220 o udělení povolení ke spojení podniků Rhône-Poulenc S.A. a Hoechst AG, kterým se zabýval ve třetím čtvrtletí roku 1999, a S 124/99-220-spojení podniků Novartis AG a AstraZeneca PLC. Jednalo se zejména o popis možnosti přístupu na trh (bariéry vstupu) a charakteristika trhu s přípravky na ochranu rostlin.
Každý, kdo chce dodávat na tuzemský trh určitý přípravek na ochranu rostlin, musí nejdříve dle zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a na základě vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 84/1997 Sb. (dále jen "ZRP") požádat Státní rostlinolékařskou správu (dále jen "SRS") o povolení. Pro jeho získání je třeba absolvovat registrační proces, který trvá až 3 roky (jde-li o registraci zcela nového přípravku).
Náklady na uvedení nového přípravku na trh (na bázi nové účinné látky) jsou značné. Na těchto nákladech se podstatným způsobem podílejí náklady na vývoj přípravku. Z uvedeného důvodu mohou v tomto oboru (vývoj a výroba přípravků na ochranu rostlin) působit pouze finančně silné společnosti. V současné době je ve světě patrná tendence ke spojování těchto výrobců s cílem získat větší kapitálové zázemí (jako např. spojení podniků Rhône-Poulenc a Hoechst do společnosti AVENTIS v r. 1999). Na tuzemský trh dodávají prakticky pouze silné zahraniční firmy. České firmy nemají na vlastní vývoj těchto přípravků dostatečný kapitál. Z toho důvodu čeští výrobci vyrábí tyto přípravky pouze v omezeném rozsahu (jak z hlediska objemu, tak i spektra přípravků) a zpravidla jde jen o generika.
Objem spotřeby přípravků na ochranu rostlin na českém trhu by plně nezajistil dostatečnou návratnost vynaložených finančních prostředků na vývoj nového přípravku. Na našem trhu je zaregistrováno 590-600 přípravků na ochranu rostlin. V těchto přípravcích je obsaženo na 370 druhů účinných látek. Účinnou látkou je určen možný způsob užití přípravku. SRS vede seznam registrovaných přípravků na ochranu rostlin a každoročně jej vydává ve své publikaci nazvané "Seznam registrovaných prostředků na ochranu rostlin". SRS zároveň eviduje veškeré dovozy přípravků na ochranu rostlin na tuzemský trh (dle jejich obchodních názvů). Dle ZRP je povinen každý zemědělec, který obhospodařuje výměru větší než 10 ha, vykazovat SRS na předepsaném formuláři použití přípravků na ochranu rostlin (zejména o jaký přípravek se jednalo, na jakou plodinu byl použit, spotřebované množství apod.). Spotřeba přípravků na ochranu rostlin a výkony v ochraně rostlin v České republice jsou SRS sledovány (údaje o spotřebě za rok 1999, viz str. 334 spisu).
Veškeré přípravky na ochranu rostlin se dle metodiky SRS, která sleduje účel užití, dělí na:
herbicidy a desikanty,
fungicidy,
zoocidy (v jejich rámci i skupina insekticidy),
rodenticidy,
repelenty,
dezinfektanty,
regulátory růstu aktivní,
regulátory růstu pasivní,
aditiva,
adheziva,
antitranspiranty,
oleje-úprava vzhledu listů,
mikrobakteriální přípravky,
mořidla I (insekticidní),
mořidla F (fungicidní).
Jednotlivé skupiny přípravků na ochranu rostlin jsou navzájem z hlediska účelu užití nezastupitelné. Strany spojení dodávají své výrobky na tuzemský trh pouze ve skupinách herbicidy, fungicidy, insekticidy, rodenticidy, regulátory růstu aktivní a pasivní a aditiva.
Herbicidy jsou přípravky, které se obecně používají k ochraně rostlin před plevelem. Existují herbicidy, jež mohou působit zároveň na plevel zasahující různé druhy rostlin (např. kukuřici i obiloviny). V mnoha případech jsou však herbicidy určeny k ochraně konkrétních druhů rostlin proti určitým plevelům (tzv. selektivní herbicidy). V rámci skupiny herbicidů SRS člení přípravky podle druhu rostliny, kterou má daný herbicid chránit (obiloviny, řepa, řepka, kukuřice, brambory apod.). Stejné členění se vyskytuje i v rozhodnutích Evropské komise (dále jen "EK") o spojení výrobců těchto přípravků (např. Rhône--Poulenc/HOECHST, Ciba-Geigy/Sandoz, HOECHST/Schering apod.).
Vedle selektivních herbicidů existují i herbicidy neselektivní, které jsou účinné proti různým druhům rostlin (včetně hospodářských rostlin). Jsou obecně používány na pole za účelem jeho vyčištění od plevelů po sklizni jedné rostliny a před další setbou. Neselektivní herbicidy se používají i mimo zemědělství (vyčištění průmyslových areálů, železničních tratí apod. od plevelů), přičemž neselektivní herbicidy používané v zemědělství se neliší od neselektivních herbicidů užívaných mimo zemědělství (jde o tytéž přípravky). Z celkového trhu neselektivních herbicidů je cca 90% užíváno v zemědělství.
Dále existuje skupina herbicidů-tzv. desikanty. Tyto přípravky jsou užívány podobně jako neselektivní herbicidy ke zničení plodin, které se nacházejí na poli. Rozdíl je však v působení jednotlivých přípravků. Zatímco neselektivní herbicidy působí pomaleji a ničí veškeré rostliny na pozemku včetně jejich kořínků, desikanty působí velmi rychle, ale neničí kořínky rostlin (pouze "spálí" listy). Z tohoto důvodu jsou desikanty aplikovány na konci vegetačního období za účelem spálení listů, které usnadňuje vlastní sklizeň (např. u brambor). Vzhledem ke skutečnosti, že desikanty jsou podskupinou herbicidů a SRS sleduje spotřebu desikantů a herbicidů také v rámci jedné skupiny, vymezil úřad pouze jednu skupinu výrobkových trhů-"herbicidy a desikanty".
Fungicidy jsou přípravky, které se obecně používají k prevenci poškození rostlin a jejich plodů v důsledku napadení houbami, a to jak před, tak i po sklizni. SRS celkovou spotřebu fungicidů opět člení dle druhu rostliny, kterou má fungicid chránit. Stejné členění se vyskytuje i v rozhodnutích EK. Ta v posuzovaných případech vzala v úvahu, že různé rostliny vykazují různé (i když částečně se shodující) druhy onemocnění, a že je tedy vhodné členit fungicidy na samostatné trhy podle jednotlivých druhů rostlin, na které se aplikují.
Insekticidy jsou látky k boji s hmyzem, který ničí pěstované rostliny. Stejný insekticid může být použit k boji s určitým druhem hmyzu bez ohledu na druh napadené rostliny. Vzhledem k tomu, že nejsou všechny rostliny napadány stejným druhem hmyzu a protože existuje jen velmi málo škůdců napadajících pouze specifický druh rostlin, dospěla EK v posuzovaných případech k závěru, že specifikace insekticidů při vymezování relevantního trhu má být prováděna spíše s ohledem na druh rostliny než na druh hmyzu.
SRS neeviduje samostatně spotřebu insekticidů, nýbrž pouze spotřebu zoocidů, což je nadřazená skupina přípravků zahrnující jednak insekticidy a dále akaricidy (proti roztočům), moluskocidy (proti slimákům), aviticidy (proti ptákům), nematocidy (proti háďátkům). Ve spotřebě zoocidů představují největší podíl insekticidy. Aviticidy se u nás vůbec nepoužívají.
Další skupinou přípravků jsou regulátory růstu pasivní a aktivní. Regulátory růstu pasivní zamezují růstu rostlin, kdežto regulátory růstu aktivní růst rostlin podporují.
Pro zvýšení účinnosti některých přípravků ze skupin herbicidy, fungicidy, zoocidy se používají určité látky (aditiva, adhesiva), které se přidávají již při výrobě do přípravku nebo při balení se k hlavnímu přípravku přibalí i balení přípravku s touto látkou. Po přidání aditiva do přípravku se kapka roztoku tohoto přípravku po dopadu na list rozptýlí po celém listu, což zvýší účinnost daného přípravku. Adhesiva se přidávají do hlavního přípravku za účelem zvýšení přilnavosti tohoto přípravku k listu, aby se zabránilo smytí přípravku při dešti. Při registraci přípravku, do kterého se bude přidávat taková látka, probíhá u SRS samostatný registrační proces i na dané aditivum, příp. adhesivum a z toho důvodu SRS má pro tyto látky vyčleněny samostatné kategorie. Aditiva a adhesiva však zpravidla nelze samostatně koupit (kupují se pouze společně s hlavním přípravkem). Z tohoto důvodu úřad nepovažoval trhy aditiv a adhesiv za samostatné výrobkové trhy.
Pro účely vymezení relevantního trhu se úřad rozhodl využít oficiální evidence SRS, která eviduje přípravky v okamžiku jejich spotřeby v obdobném členění, jaké použila také EK. Vzal přitom v úvahu, že spotřeba v daném roce nebude plně identická s objemem dodávek na trh, neboť zde bude určitý díl spotřeby pokryt dodávkami z předchozího roku (vždy zůstává určitá část dodávek ve skladu), čímž může nastat určitý rozdíl v podílu společnosti na trhu oproti jejímu podílu stanovenému z objemu dodávek v daném roce. Databáze SRS je založena na povinném hlášení údajů o spotřebě přípravků (včetně finančního vyjádření a údaje, od kterého výrobce pochází). Dává tak seriózní podklad pro vymezení relevantních trhů u každé skupiny přípravků dle druhu rostliny, pro kterou je určen, a umožňuje rovněž posoudit postavení spojovaných podniků na těchto trzích. Základními druhy rostlin, na které SRS spotřebu dané skupiny přípravků dělí jsou: obiloviny, kukuřice, luskoviny, cukrovka, brambory, pícniny, řepka, chmel, zelenina, sady, vinná réva, ostatní nespecifikované plodiny a DDD přípravky (používané např. ve skladech).
Z předložených údajů úřad zjistil, že oba spojované podniky se účastní hospodářské soutěže v ČR v dodávkách následujících přípravků.
BASF: -herbicidy a desikanty na: obiloviny, kukuřici, luskoviny, cukrovku, brambory, pícniny, řepku, zeleninu, sady, vinnou révu a ostatní nespecifikované plodiny; -fungicidy na: obiloviny, brambory, řepku, zeleninu, sady, vinnou révu a ostatní nespecifikované plodiny; -zoocidy na: obiloviny, luskoviny, brambory, řepku, zeleninu, sady a ostatní nespecifikované plodiny; -regulátory růstu pasivní na: obiloviny; -regulátory růstu aktivní na: obiloviny.
Cyanamid: -herbicidy a desikanty na: obiloviny, kukuřici, luskoviny, pícniny, zeleninu, sady a ostatní nespecifikované plodiny; -fungicidy na: obiloviny, brambory, zeleninu, sady, vinnou révu a ostatní nespecifikované plodiny; -zoocidy na: obiloviny, kukuřici, luskoviny, cukrovku, brambory, pícniny, řepku, chmel, zeleninu, sady, vinnou révu, ostatní nespecifikované plodiny a DDD přípravky; -rodenticidy na: ostatní nespecifikované plodiny; -regulátory růstu aktivní na: ostatní nespecifikované plodiny.
Z uvedeného vyplývá, že na řadě výrobkových trhů se spojované společnosti střetávají. Při stanovení jejich podílu na jednotlivých trzích úřad zjistil, že pouze na některých výrobkových trzích podíl spojovaných společností přesahoval, případně v důsledku spojení přesáhne 30% celkového obratu dosahovaného na jednotlivých trzích. Tyto výrobkové trhy budou tedy považovány za relevantní.
Své výrobky dodávají spojované podniky odběratelům v rámci celého území České republiky. Odběrateli spojovaných podniků jsou v převážné míře subjekty, které odebírané výrobky užívají pro jejich další distribuci. Dodávky pro tyto odběratele mají pravidelný, opakující se charakter.
Na základě těchto skutečností vymezil úřad relevantní trh pro účely posuzovaného spojení podniků takto:
Z hlediska výrobkového jde o trhy
Fungicidy na obiloviny
Regulátory růstu pasivní na obiloviny
Z hlediska geografického jde o trh vymezený územím České republiky, neboť podmínky pro dodávky uvedených výrobků jsou na celém území ČR dostatečně homogenní.
Z hlediska časového jde o trh trvalý, charakterizovaný pravidelně se opakujícími dodávkami.
Postavení spojovaných subjektů na relevantním trhu a účinky (dopady) spojení na tuzemském trhu
Na trhu fungicidů na obiloviny byl dosažen za rok 1999 obrat necelých 500 mil. Kč, což představuje 58 % celkové spotřeby fungicidů. Na tento trh ze spojovaných podniků dodávaly oba spojované subjekty, přičemž podíl BASF výrazně přesahoval 20 % celkového obratu dosaženého na daném trhu a podíl společnosti Cyanamid byl nižší než 10 %. Dle statistik SRS na tomto trhu působí i jiní soutěžitelé, jejichž podíly se blíží dominantnímu postavení (Novartis, Du Pont). Dodávky ostatních soutěžitelů na tento trh jsou již výrazně menší.
Na trhu regulátorů růstu pasivních na obiloviny působil v uplynulém roce dle statistiky SRS pouze BASF, tudíž jeho podíl představoval 100 % celkových dodávek.
Distribuční systém-přístup odběratelů k výrobkům
Veškeré přípravky na ochranu rostlin, které spojované subjekty dodávají na tuzemský trh, jsou vyráběny v zahraničí. Do České republiky dodávají BASF a Cyanamid své výrobky buď prostřednictvím tuzemských dceřinných společností, nebo napřímo. Přípravky jsou dodávány distributorům, kteří je dále dodávají konečným spotřebitelům (zemědělcům) nebo dalším obchodníkům s potřebami pro zemědělce regionálního významu.
Úřad oslovil nejvýznamnější odběratele přípravků na ochranu rostlin spojovaných společností se žádostí o vyslovení jejich názoru na možný dopad spojení. Oslovení odběratelé se vyjádřili, že na trhu bude i po spojení dostatečně široká nabídka zastupitelných výrobků konkurenčních dodavatelů. Právní rozbor
Podle § 8 odst. 1 písm. b) zákona se za spojování podniků považuje, pokud jeden soutěžitel získá do vlastnictví podnik nebo podstatnou část podniku jiného soutěžitele.
Společnost BASF dle uzavřené Smlouvy získá kontrolu nad částí podniku Cyanamidu, a to část zabývající se výrobou a distribucí přípravků na ochranu rostlin.
Posuzované spojení je svým charakterem na výrobkových trzích spojením horizontálním, neboť BASF a Cyanamid si na tuzemském trhu navzájem konkurovali v dodávkách přípravků na ochranu rostlin.
Na relevantním trhu přípravků na ochranu rostlin, na nichž se hospodářské soutěže v ČR účastní pouze jedna ze spojovaných společností, se dopady spojení neprojeví navýšením podílu spojeného podniku.
Na relevantním trhu, na nichž se hospodářské soutěže v ČR účastní obě spojované společnosti, dojde k navýšení podílu spojeného podniku, přičemž nejvýraznější účinek spojení se projeví na trhu fungicidů na obiloviny.
Z výše uvedeného vyplývá, že spojení zahraničních subjektů, k němuž došlo v cizině, se svými účinky projeví i na tuzemském trhu; z uvedeného důvodu spojení uvedených podniků podléhá ve smyslu § 2 odst. 3 zákona řízení před úřadem.
V souvislosti s posuzováním účinků spojení oslovil úřad také některé konkurenty spojovaných společností se žádostí o názor, zda v uvedeném spojení spatřují ohrožení svého postavení na trhu. Z došlých odpovědí vyplývá, že se tito konkurenti necítí uvedeným spojením podniků ohroženi.
V další části se úřad zaměřil na posouzení hospodářských výhod spojení předložených spojovanými podniky ve vazbě na popsanou míru narušení hospodářské soutěže. Hospodářské výhody spojení
Podle § 8a odst. 2 zákona úřad spojení povolí, jestliže zúčastnění soutěžitelé prokáží, že újma, která narušením soutěže může vzniknout, bude převážena hospodářskými výhodami, jež spojení přinese.
Z předložených výhod úřad posoudil jako nejvýznamnější z hlediska podpory technického a ekonomického rozvoje a přínosu pro spotřebitele následující výhody:
Rozšíření a snazší dostupnost služeb poskytovaných konečným spotřebitelům-v důsledku využití vzájemných zkušeností s distribucí výrobků budou moci spojované podniky pružněji reagovat na poptávku spotřebitelů.
Komplexnější nabídka výrobků spojeného podniku-odběratelé budou mít po spojení k dispozici ucelené řešení problému ochrany jednotlivých plodin.
Díky úsporám ze synergických efektů (sjednocení výzkumu a vývoje, administrativní náklady atd.) budou mít zemědělci možnost získat prostředky s vyššími užitnými vlastnostmi, které budou splňovat stále se zpřísňující bezpečnostní parametry.
Po posouzení hospodářských výhod spojení ve vazbě k míře narušení hospodářské soutěže, projevující se na tuzemském trhu v důsledku spojení uskutečněného v zahraničí, dospěl úřad k závěru, že výhody spojení převáží újmu, která narušením hospodářské soutěže může vzniknout. Na trhu přípravků na ochranu rostlin obecně působí silná konkurence, která vytváří tlak na vyšší efektivnost podnikání např. i cestou spojování soutěžitelů, jak je tomu zejména v poslední době.
Přestože spojením podniků dojde k mírnému navýšení tržního podílu tohoto subjektu na relevantním trhu, úřad konstatuje, že další soutěžitelé působící na daném trhu jsou schopni účinně konkurovat spojenému subjektu. Úřad vzal rovněž v úvahu, že předložené výhody spojení z dlouhodobého hlediska přinesou prospěch i spotřebitelům.
Ve smyslu § 12 odst. 6 zákona úřad umožnil, aby se zástupce účastníka řízení před vydáním rozhodnutí vyjádřil k předmětu řízení a k výsledkům šetření. Při seznámení
s výsledky šetření, které se uskutečnilo dne 18.7.2000, nebyly vzneseny žádné připomínky ani návrhy na doplnění podkladů pro vydání rozhodnutí.
Úřad v souladu s § 11 odst. 1 písm. j) zákona zveřejnil v Obchodním věstníku
č. 26/2000 ze dne 28.6.2000 oznámení o podání návrhu na zahájení správního řízení ve věci udělení povolení ke spojení podniků s tím, že případné připomínky je možné zaslat úřadu do 8 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení. K uveřejněnému oznámení neobdržel úřad ve stanovené lhůtě žádnou připomínku.
Na základě všech shora uvedených skutečností a po posouzení dopadů spojení na tuzemský trh úřad rozhodl, jak je ve výroku uvedeno.
P o u č e n í o o p r a v n é m p r o s t ř e d k u :
Podle § 61 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, lze proti tomuto rozhodnutí do 15 dnů ode dne doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže-II. výkonného odboru. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
Mgr. Vladimíra Hájková
pověřená řízením II. výkonného odboru
Toto rozhodnutí obdrží:
JUDr. Otakar Švorčík, advokát
Společná advokátní kancelář Všetečka
Zelený Švorčík Kalenský a partneři
Hálkova 2
120 00 Praha 2