UOHS S029/2010
Rozhodnutí: S029/2010/KS-3707/2011/840/LBř Instance I.
Věc BEST, a.s.-porušení zákazu uskutečňování spojení před jeho pravomocným povolením (§ 18 odst. 1 ZOHS)
Účastníci BEST, a. s.
Typ správního řízení Spojování soutěžitelů (fúze)
Typ rozhodnutí § 18 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb.
Rok 2010
Datum nabytí právní moci 9. 3. 2012
Související rozhodnutí R72/11
Dokumenty dokument ke stažení 759 KB




č. j. ÚOHS-S029/2010/KS-3707/2011/840/LBřV Brně dne 18.3.2011

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. S029/2010/KS, zahájeném dne 28.1.2010 z moci úřední dle § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), v platném znění, s účastníkem řízení, společností BEST, a.s., se sídlem Rybnice 148, okres Plzeň-sever, IČ: 25201859, zastoupeným Mgr. Janem Hrazdirou, advokátem, se sídlem Praha 1, Na Příkopě 15, ve věci možného porušení § 18 odst. 1 téhož zákona, vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, toto

rozhodnutí:

I. Účastník řízení, společnost BEST, a.s., se sídlem Rybnice 148, okres Plzeň-sever, IČ: 25201859, v období od 5.11.2008 do 6.7.2010 tím, že jako akcionář společnosti BETA Olomouc a.s., se sídlem Olomouc, Balbínova 15, IČ: 45192308 (nyní: BEST-BETA, a.s., se sídlem Ostrava, Hrabová, Paskovská 181/227, IČ: 45192308),
A. disponující jednou akcií představující 50% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech v této společnosti, v období počínaje 5.11.2008
- vykonával na mimořádné valné hromadě společnosti BETA Olomouc a.s., se sídlem Olomouc, Balbínova 15, IČ: 45192308 (nyní: BEST-BETA, a.s., se sídlem Ostrava, Hrabová, Paskovská 181/227, IČ: 45192308), konané dne 5.11.2008 v sídle společnosti BETA Olomouc a.s., svá hlasovací práva spojená s vlastnictvím akcie na společnosti BETA Olomouc a.s., a to při hlasování o volbě členů představenstva společnosti BETA Olomouc a.s. a při hlasování o svém návrhu na doplnění programu mimořádné valné hromady o projednání změny stanov společnosti BETA Olomouc a.s. týkající se navýšení počtu členů představenstva společnosti BETA Olomouc a.s.,
- vykonával na mimořádné valné hromadě společnosti BETA Olomouc a.s., se sídlem Olomouc, Balbínova 15, IČ: 45192308 (nyní: BEST-BETA, a.s., se sídlem Ostrava, Hrabová, Paskovská 181/227, IČ: 45192308), konané dne 1.12.2008 v sídle společnosti BETA Olomouc a.s., svá hlasovací práva spojená s vlastnictvím akcie na společnosti BETA Olomouc a.s., a to při hlasování o volbě členů představenstva společnosti BETA Olomouc a.s.,
- vykonával na mimořádné valné hromadě společnosti BETA Olomouc a.s., se sídlem Olomouc, Balbínova 15, IČ: 45192308 (nyní: BEST-BETA, a.s., se sídlem Ostrava, Hrabová, Paskovská 181/227, IČ: 45192308), konané dne 30.3.2009 v sídle společnosti BETA Olomouc a.s., svá hlasovací práva spojená s vlastnictvím akcie na společnosti BETA Olomouc a.s., a to při hlasování o volbě členů představenstva společnosti BETA Olomouc a.s., při projednání návrhu na podporu kroků představenstva společnosti BETA Olomouc a.s. k udržení a zachování vztahů k peněžním ústavům, při projednání dalšího způsobu financování provozu společnosti BETA Olomouc a.s., při projednání investičního záměru společnosti BETA Olomouc a.s. na vybudování provozu výroby zámkové a ploché dlažby v Ostravě-Hrabové a při projednání změny stanov společnosti BETA Olomouc a.s.,
- vykonával na mimořádné valné hromadě společnosti BETA Olomouc a.s., se sídlem Olomouc, Balbínova 15, IČ: 45192308 (nyní: BEST-BETA, a.s., se sídlem Ostrava, Hrabová, Paskovská 181/227, IČ: 45192308), konané dne 11.5.2009 v kanceláři advokáta JUDr. Z.S., svá hlasovací práva spojená s vlastnictvím akcie na společnosti BETA Olomouc a.s., a to při hlasování o volbě orgánů mimořádné valné hromady,
- vykonával na řádné valné hromadě společnosti BETA Olomouc a.s., se sídlem Olomouc, Balbínova 15, IČ: 45192308 (nyní: BEST-BETA, a.s., se sídlem Ostrava, Hrabová, Paskovská 181/227, IČ: 45192308), konané dne 21.8.2009 v sídle společnosti BETA Olomouc a.s., svá hlasovací práva spojená s vlastnictvím akcie na společnosti BETA Olomouc a.s., a to při hlasování o účetní závěrce společnosti BEST a.s.,
- vykonával rozhodující vliv na činnost soutěžitele BETA Olomouc a.s., se sídlem Olomouc, Balbínova 15, IČ: 45192308 (nyní: BEST-BETA, a.s., se sídlem Ostrava, Hrabová, Paskovská 181/227, IČ: 45192308), tím, že zaslal bankám působícím v místě sídla společnosti BETA Olomouc a.s., které financují podnikatelskou činnost společnosti BETA Olomouc a.s. nebo od nichž společnost BETA Olomouc a.s. mohla žádat o poskytnutí úvěru, dopis nazvaný Varování ze dne 23.2.2009, v němž z pozice akcionáře společnosti BETA Olomouc a.s. vyjádřil svůj nesouhlas s investičními záměry společnosti BETA Olomouc a.s.,
B. disponující dvěma akciemi představujícími 100% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech ve společnosti BETA Olomouc a.s., se sídlem Olomouc, Balbínova 15, IČ: 45192308 (nyní: BEST-BETA, a.s., se sídlem Ostrava, Hrabová, Paskovská 181/227, IČ: 45192308), v období od 8.10.2009
- vykonával svá hlasovací práva ve společnosti BETA Olomouc a.s., se sídlem Olomouc, Balbínova 15, IČ: 45192308 (nyní: BEST-BETA, a.s., se sídlem Ostrava, Hrabová, Paskovská 181/227, IČ: 45192308), když rozhodnutím jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady společnosti BETA Olomouc a.s. dne 8.10.2009 s okamžitou účinností (i) odvolal z představenstva společnosti BETA Olomouc a.s. Ing. L.O., Ing. I.O. a Ing. R.Z. a zvolil do tohoto představenstva Ing. T.B., I.Ch. a V.O. a (ii) odvolal z dozorčí rady společnosti BETA Olomouc a.s. Ing. J.F. a Ing. J.G. a zvolil do této dozorčí rady I.K. a P.K.,
- zajistil prostřednictvím jím zvoleného představenstva společnosti BETA Olomouc a.s., se sídlem Olomouc, Balbínova 15, IČ: 45192308 (nyní: BEST-BETA, a.s., se sídlem Ostrava, Hrabová, Paskovská 181/227, IČ: 45192308), na zasedání společnosti BETA Olomouc a.s. konaném dne 8.10.2009 v sídle společnosti BETA Olomouc a.s. volbu předsedy a místopředsedy představenstva společnosti BETA Olomouc a.s.,
- výkonem svých hlasovacích práv ve společnosti BETA Olomouc a.s., se sídlem Olomouc, Balbínova 15, IČ: 45192308 (nyní: BEST-BETA, a.s., se sídlem Ostrava, Hrabová, Paskovská 181/227, IČ: 45192308), rozhodnutím jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady společnosti BETA Olomouc a.s. rozhodl dne 18.11.2009 o změně firmy a sídla společnosti BETA Olomouc a.s. a
- zajistil prostřednictvím jím zvoleného představenstva společnosti BETA Olomouc a.s., se sídlem Olomouc, Balbínova 15, IČ: 45192308 (nyní: BEST-BETA, a.s., se sídlem Ostrava, Hrabová, Paskovská 181/227, IČ: 45192308), uzavření provozních kapacit společnosti BETA Olomouc a.s., a to závodů Frýdek-Místek a Přelouč, ve kterých společnost BETA Olomouc a.s. vyráběla betonové výrobky pro stavební účely, a zákaznických nevýrobních centrech společnosti BETA Olomouc a.s. umístěných v Olomouci, Brně a Lhotce nad Bečvou, to vše ke dni 31.12.2009,
uskutečnil spojení soutěžitelů před podáním návrhu na zahájení řízení o povolení spojení soutěžitelů a před právní mocí rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kterým se spojení povoluje,
a tím porušil § 18 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), v platném znění.
Za porušení § 18 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), v platném znění, popsané výše se účastníkovi řízení ukládá dle § 22a odst. 1 písm. d) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), v platném znění, pokuta , ve výši 517 000 Kč (slovy: pět set sedmnáct tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Dle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, ve spojení s § 6 odst. 1 a 2 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, v platném znění, se účastníkovi řízení ukládá povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 2 500 Kč (slovy: dva tisíce pět set korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
a. odůvodnění
1. Dne 12.3.2009 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ) podání společnosti BETA Olomouc a.s., se sídlem Olomouc, Balbínova 15, IČ: 45192308 [1] (dále jen BETA či Stěžovatel ), označené jako Podnět k zahájení řízení (dále také jen Podnět ).
2. V předloženém Podnětu bylo namítáno porušení zákazu uskutečňování spojení soutěžitelů před podáním návrhu na zahájení řízení o povolení spojení soutěžitelů a před právní mocí rozhodnutí Úřadu o povolení spojení soutěžitelů, který je stanoven v § 18 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, a o změně některých zákonů, v platném znění (dále také jen zákon nebo zákon o ochraně hospodářské soutěže ).
3. K namítanému porušení uvedeného zákazu mělo dojít následujícím způsobem. Společnost BEST, a.s., se sídlem Rybnice 148, okres Plzeň-sever, IČ: 25201859 (dále jen BEST nebo účastník řízení ), nabyla dne 22.9.2008 na základě smlouvy o úplatném převodu cenných papírů od Ing. J.T. (dále jen Ing. T. ), jednu akcii představující 50% podíl na základním kapitálu společnosti BETA. Vlastníkem další akcie představující zbývající 50% podíl na základním kapitálu společnosti BETA byl Ing. L.O. (dále jen Ing. O. ).
4. V důsledku této skutečnosti měla společnost BEST získat možnost podílet se na kontrole nad společností BETA. Protože tato transakce podle názoru Stěžovatele představovala spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 a násl. zákona, které splňovalo obratová notifikační kritéria stanovená v § 13 zákona, a podléhalo tak povolení Úřadu, vznikla společnosti BEST povinnost takové spojení v souladu s § 15 odst. 2 zákona notifikovat Úřadu. Přestože však k této notifikaci nedošlo a nebylo vydáno povolující rozhodnutí Úřadu, měla společnost BEST začít předmětné spojení soutěžitelů uskutečňovat.
5. Za účelem ověření Stěžovatelem tvrzených skutečností si Úřad vyžádal [2] od subjektů zúčastněných na transakci, tedy společností BEST a BETA a Ing. O., doplňující informace nezbytné k posouzení vzniku notifikační povinnosti soutěžitele, zejména pak údaje o obratech těchto subjektů dosažených na území České republiky i celosvětově v letech 2007 a 2008 a dokumenty zakládající výše popsanou akvizici 50% podílu na základním kapitálu společnosti BETA ze strany společnosti BEST. Vyžádané doplňující informace Úřad obdržel od společnosti BEST ve dnech 2.4., 3.4., 15.4. a 21.4.2009, [3] od společnosti BETA dne 3.4.2009 [4] a od Ing. O. dne 4.4.2009. [5]
6. Po posouzení předložených podkladů a informací dospěl Úřad k závěru, že Stěžovatelem popsaná transakce byla sice spojením soutěžitelů ve smyslu § 12 a násl. zákona, protože však v daném případě nebyly překročeny prahové hodnoty obratů spojujících se soutěžitelů stanovené v § 13 zákona, toto spojení soutěžitelů nepodléhalo povolení Úřadu. [6]
7. Následně Úřad ze strany Stěžovatele obdržel dne 5.6.2009 podání označené Replika ke Sdělení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže , v němž Stěžovatel oponoval závěru Úřadu s tím, že podle jemu veřejně dostupných údajů o obratech subjektů zúčastněných na předmětném spojení byla notifikační obratová kritéria splněna, a spojení tak podléhalo povolení Úřadu. Úřad tedy přezkoumal, zda podle jemu do té doby předložených a známých informací předmětná transakce podléhá jeho povolení. Výsledkem toho přezkumu byl závěr Úřadu, který potvrdil předchozí výsledek šetření Úřadu, podle něhož předmětná transakce nepodléhala povolení Úřadu, a nevztahovala se tak na ni notifikační povinnost ve smyslu § 15 odst. 2 zákona a zákaz uskutečňování spojení před podáním návrhu na jeho povolení a před právní mocí rozhodnutí Úřadu, kterým se spojení soutěžitelů povoluje (§ 18 odst. 1 zákona). [7]
8. V reakci na toto Sdělení Úřadu ze dne 22.6.2009 zaslala [8] společnost BETA Úřadu dokument označený Výnosy z běžné činnosti , jež obsahoval nové, Úřadu doposud neznámé informace o obratu společnosti BETA. Protože tyto nově předložené informace se lišily od Úřadu do té doby známých a předložených informací a podkladů, bylo třeba změnit dosavadní závěr Úřadu, který se opíral o původní neúplné informace.
9. Z důvodu potřeby získat další informace důležité pro posouzení vzniku případné notifikační povinnosti v případě transakce zúčastněných subjektů se u Úřadu uskutečnilo dne 31.8.2009 se Stěžovatelem, jednajícím Ing. O., tehdejším předsedou představenstva společnosti BETA, jednání, na němž byl Stěžovatel Úřadem dotazován na skutečnosti související s nabytím 50% akciového podílu ve společnosti BETA společností BEST. V návaznosti na nové skutečnosti zjištěné při tomto jednání Úřadu se Stěžovatelem a písemné doplnění podkladů a informací Stěžovatelem ze dne 8.9.2009 [9] začal Úřad danou transakci opět šetřit, přičemž vyzval [10] společnost BEST k poskytnutí informací o obratu dosaženého skupinou společnosti BEST za rok 2008 na území České republiky.
10. Ve své odpovědi ze dne 14.9.2009 [11] společnost BEST předložila vyžádané informace a mj. vyjádřila ke zkoumanému nabytí jedné akcie představující 50% podíl na základním kapitálu společnosti BETA společností BEST názor, že předmětná transakce nepodléhala povolení Úřadu dle zákona, a že se na ni tedy nevztahovala notifikační povinnost dle § 15 odst. 2 zákona, ani zákaz uskutečňování spojení soutěžitelů před podáním návrhu na povolení spojení a před právní mocí rozhodnutí Úřadu o povolení spojení soutěžitelů dle § 18 odst. 1 zákona.
11. Podáním ze dne 13.10.2009 společnost BEST dále požádala o zahájení přednotifikačních jednání ve věci povolení spojení soutěžitelů, ke kterému mělo dojít nabytím zbývající jedné akcie představující 50% podíl na základním kapitálu společnosti BETA ze strany společnosti BEST od Ing. O. V důsledku této akvizice se měla společnost BEST stát jediným akcionářem společnosti BETA. Po uskutečnění přednotifikačních jednání mezi společností BEST a Úřadem byl dne 13.1.2010 podán návrh na zahájení řízení o povolení tohoto spojení soutěžitelů. Předmětné spojení soutěžitelů pak bylo povoleno rozhodnutím Úřadu č.j. ÚOHS-S017/2010/KS-8403/2010/840/LBří ze dne 18.6.2010 (dále také jen Rozhodnutí o povolení spojení ). [12]
12. Úřad na základě všech dostupných informací a podkladů vztahujících se ke zkoumanému nabytí jedné akcie představující 50% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti BETA společností BEST od Ing. T. dospěl k závěru, že v daném případě došlo k porušení zákazu uskutečňování spojení soutěžitelů před podáním návrhu na zahájení řízení o povolení spojení soutěžitelů a před právní mocí rozhodnutí Úřadu o povolení spojení soutěžitelů, který je stanoven v § 18 odst. 1 zákona, a proto zaslal společnosti BEST oznámení o zahájení správního řízení č.j. S029/2010/KS ze dne 27.1.2010 (dopis č.j. ÚOHS-S29/2010/KS-1281/201/840). [13] Doručením tohoto oznámení účastníkovi řízení, společnosti BEST, bylo dne 28.1.2010 zahájeno správní řízení ve věci možného porušení § 18 odst. 1 zákona.
13. Při rozhodování o možném uskutečnění spojení před podáním návrhu na povolení spojení a před právní mocí rozhodnutí o povolení spojení ze strany účastníka řízení vycházel Úřad zejména z podkladů předložených společnostmi BEST a BETA, ze své předchozí rozhodovací praxe, z rozhodovací praxe Evropské komise a z veřejně dostupných informací o společnostech BEST a BETA.
I. Posouzení, zda transakce je spojením soutěžitelů, které podléhá povolení Úřadu
14. K tomu, aby daná transakce byla spojením soutěžitelů, které podléhá povolení Úřadu, se vyžaduje splnění dvou notifikačních kritérií: zaprvé, transakce musí představovat některou z forem spojení vymezených v § 12 zákona, a zadruhé, transakce musí přesahovat prahové hodnoty obratů spojujících se soutěžitelů stanovené v § 13 zákona.
15. Transakce spočívající v nabytí účastnických cenných papírů jednoho subjektu ze strany subjektu jiného mohou být považovány za spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 3 zákona, podle něhož se za spojení soutěžitelů považují situace, kdy jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují již alespoň jednoho soutěžitele, anebo kdy jeden nebo více podnikatelů získá možnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele, zejména a) nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů, nebo b) smlouvou nebo jinými způsoby, které jim umožní jiného soutěžitele kontrolovat.
16. Kontrolou se pak dle § 12 odst. 4 zákona rozumí možnost vykonávat na základě právních nebo faktických skutečností rozhodující vliv na činnost jiného soutěžitele, zejména na základě a) vlastnického práva nebo práva užívání k podniku kontrolovaného soutěžitele nebo jeho části, anebo b) práva nebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolovaného soutěžitele.
17. Případy, kdy v důsledku dané transakce budou vlastnit dva subjekty každý 50% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech jiného subjektu, byly podle § 12 odst. 5 ve spojení s § 12 odst. 3 zákona platného a účinného ke dni 22.9.2008, kdy došlo ke zkoumané transakci, [14] považovány za vznik společné kontroly nad společně kontrolovaným soutěžitelem. [15] Zákon v § 12 odst. 3 však v době realizace předmětného převodu akcie požadoval a stále požaduje u transakcí, které spočívají v nabytí účastnických cenných papírů a které vedou k získání možnosti kontroly, mají-li být považovány za spojení soutěžitelů ve smyslu zákona, aby kontrolu získávající subjekt byl podnikatel (jeden či více), nebo osoba (jedna či více), která není podnikatelem, ale kontroluje již alespoň jednoho soutěžitele. Zatímco společnosti BEST i BETA byly a jsou jako osoby zapsané do obchodního rejstříku [16] podnikateli, pak z Úřadem učiněných zjištění vyplývá, že Ing. O. nebyl ke dni 22.9.2008 ani podnikatelem, ani nepodnikající osobou, která by již kontrolovala jiného soutěžitele než společnost BETA, nad kterou je v důsledku předmětné transakce získávána kontrola. Z tohoto důvodu pak nelze Ing. O. považovat za osobu, jejíž získání možnosti kontroly by bylo možné považovat za spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 zákona.
18. Úřad tak posoudil, zda v důsledku předmětné transakce získal soutěžitel BEST možnost kontrolovat soutěžitele BETA. Zde vzal Úřad v úvahu skutečnost, že účastník řízení vlastnil jednu akcii představující 50% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti BETA, zatímco zbývající 50% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti BETA vlastnil Ing. O. Takové rozložení základního kapitálu a hlasovacích práv v soutěžiteli BETA sice neumožňovalo, aby účastník řízení sám o sobě, bez ohledu na vůli druhého akcionáře soutěžitele BETA, prosadil přijetí rozhodnutí v otázkách významných pro soutěžní chování soutěžitele BETA, dávalo však účastníkovi řízení možnost a schopnost vetovat či zablokovat přijetí strategických rozhodnutí soutěžitele BETA. Takové situace jsou rovněž považovány za spojení soutěžitelů získáním možnosti kontrolovat jiného soutěžitele, a to ve formě tzv. negativní kontroly. [17]
19. Z výše uvedeného důvodu pak byla předmětná transakce posouzena jako spojení soutěžitelů spočívající v získání možnosti kontrolovat soutěžitele BETA ze strany soutěžitele BEST ve smyslu § 12 odst. 3 písm. a) zákona.
20. V dalším kroku Úřad zkoumal, zda byly splněny podmínky pro vznik notifikační povinnosti ve smyslu § 13 zákona, přitom vycházel z obratů spojujících se soutěžitelů vypočtených podle pravidel uvedených v § 14 zákona.
21. Podle § 13 písm. a) zákona podléhá spojení soutěžitelů povolení Úřadu, jestliže celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a zároveň alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů dosáhli každý za poslední účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč.
22. Čistý obrat soutěžitele BEST dosažený na trhu České republiky byl vypočten za účetní období roku 2007, [18] který byl posledním účetním obdobím předcházejícím zkoumanému nabytí akcie společnosti BETA a následnému uskutečňování transakce zakládající spojení soutěžitelů.
23. Při výpočtu obratu soutěžitele BEST Úřad postupoval tak, že u společnosti BEST a dalších subjektů, které jsou společností BEST kontrolovány, a dále u subjektů kontrolujících společnost BEST, sečetl údaj o jejich tržbách za prodej zboží s údajem o jejich tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb, od tohoto součtu pak odečetl údaj o obratu dosaženém společností BEST prodejem zboží a vlastních výrobků a služeb mimo území České republiky. Od takto vypočteného údaje Úřad odečetl v souladu s 14 odst. 3 zákona interní obraty dosažené v rámci skupiny soutěžitele BEST.
24. Tímto postupem vypočtený čistý obrat soutěžitele BEST dosažený za uvedené účetní období roku 2007 na trhu České republiky činil [ obchodní tajemství ] Kč.
25. Rovněž tak v případě soutěžitele BETA vzal Úřad za rozhodující čistý obrat dosažený na trhu České republiky za účetní období roku 2007, [19] který byl posledním účetním obdobím předcházejícím zkoumanému nabytí akcie společnosti BETA a následnému uskutečňování transakce zakládající spojení soutěžitelů.
26. Při výpočtu obratu soutěžitele BETA Úřad postupoval tak, že sečetl údaj o jejích tržbách za prodej zboží s údajem o jejích tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb, od tohoto součtu pak odečetl údaj o obratu dosaženém společností BETA prodejem zboží a vlastních výrobků a služeb mimo území České republiky. Protože v rámci soutěžitele BETA neexistovaly žádné subjekty, mezi nimiž by byly kontrolní vztahy (viz § 14 odst. 2 a 3 zákona), nedosahoval soutěžitel BETA interního obratu, který by bylo zapotřebí v souladu s § 14 odst. 3 zákona odečíst.
27. Tímto postupem vypočtený čistý obrat soutěžitele BETA dosažený za uvedené účetní období na trhu České republiky činil [ obchodní tajemství ] Kč.
28. Z výše uvedeného vyplývá, že spojující se soutěžitelé BEST a BETA za účetní období roku 2007 dosáhli na trhu České republiky společně čistého obratu [ obchodní tajemství ] Kč.
29. Protože každý ze spojujících se soutěžitelů dosáhl za poslední účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč a současně jejich společný čistý obrat dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky byl vyšší než 1,5 miliardy Kč, splnilo předmětné spojení soutěžitelů obratové notifikační kritérium podle § 13 písm. a) zákona, a spojení soutěžitelů tak podléhalo povolení Úřadu.
30. V případě spojení soutěžitelů, ke kterému dochází v souladu s § 12 odst. 3 písm. a) zákona získáním možnosti přímo či nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele, je podle § 15 odst. 2 zákona povinen podat návrh na povolení spojení soutěžitel, který měl získat možnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele.
31. Protože v případě zkoumaného spojení byl soutěžitelem získávajícím možnost kontrolovat jiného soutěžitele účastník řízení, společnost BEST, vznikla mu povinnost podle § 15 odst. 2 zákona podat návrh na povolení předmětného spojení soutěžitelů. [20] Zároveň byl účastník řízení povinen zdržet se uskutečňování spojení soutěžitelů, a to až do právní moci rozhodnutí o povolení spojení (§ 18 odst. 1 zákona).
II. Charakteristika účastníka řízení a společnosti BETA
32. Společnost BEST , jejímž výlučným akcionářem je Ing. T.B. (dále jen Ing. B. ), působila sama či prostřednictvím dalších subjektů ze skupiny soutěžitele, v jejímž čele stojí Ing. B. (společnosti Best Písek s.r.o., BEST HOLDING Praha a.s. a BEST PAVAJ SRL) (dále společně také jen soutěžitel BEST ), mimo jiné na území České republiky, resp. na území jednotlivých krajů v rámci České republiky, v oblasti výroby a prodeje betonových prvků pro venkovní architekturu, oblasti výroby a prodeje betonových prvků pro vodovodní a kanalizační sítě a oblasti výroby a prodeje zdících prvků.
33. Společnost BEST měla rozmístěny své závody na výrobu betonových výrobků pro stavební účely v oblasti Čech. Jednalo se o 1/ výrobní závod Rybnice v obci Rybnice v Plzeňském kraji, 2/ výrobní závod Polerady v obci Polerady v Ústeckém kraji, 3/ výrobní závod Lučice v obci Chlumec nad Cidlinou, který se nachází v Královéhradeckém kraji, a 4/ výrobní závod Vranín v obci Štěpánovice v Jihočeském kraji. Kromě toho společnost BEST provozovala své prodejní zákaznické centrum v Praze.
34. Společnost BETA byla v České republice, resp. na území jednotlivých krajů v rámci České republiky, rovněž činná v oblasti výroby a prodeje betonových prvků pro venkovní architekturu, oblasti výroby a prodeje betonových prvků pro vodovodní a kanalizační sítě a oblasti výroby a prodeje zdících prvků. Společnost BETA nekontrolovala žádné subjekty.
35. Společnost BETA měla rozmístěny své závody na výrobu betonových výrobků pro stavební účely v oblasti Moravy. V době do dne 31.12.2009 provozovala společnost BETA tyto své výrobní závody: 1/ výrobní závod Božice v obci Božice v Jihomoravském kraji, 2/ výrobní závod Ostrava ve městě Ostrava v Moravskoslezském kraji, 3/ výrobní závod Frýdek-Místek ve městě Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, 4/ výrobní závod Mohelnice ve městě Mohelnice v Olomouckém kraji a 5/ výrobní závod Přelouč ve městě Přelouč v Pardubickém kraji. Kromě toho společnost BETA provozovala v době do dne 31.12.2009 svá zákaznická nevýrobní centra v Olomouci, Brně a Lhotce nad Bečvou. Výrobní závody Přelouč a Frýdek-Místek byly ke dni 31.12.2009 uzavřeny, ke stejnému datu byl pak ukončen i provoz všech výše zmíněných zákaznických nevýrobních center společnosti BETA.
III. Skutková zjištění
36. Úřad z provedeného šetření zjistil následující skutečnosti:
37. Dne 22.9.2008 byla mezi společností BEST, jako nabyvatelem, a Ing. T., jako převodcem, uzavřena Smlouva o úplatném převodu cenných papírů (dále jen Smlouva ). Na základě Smlouvy nabyla společnost BEST jednu akcii představující 50% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti BETA. Po této akvizici měla společnost dva akcionáře, a to společnost BEST a Ing. O., z nichž každý vlastnil jednu akcii představující 50% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti BETA. Vzhledem k posouzení provedenému Úřadu v odstavcích 14 až 31 odůvodnění tohoto rozhodnutí získala společnost BEST v důsledku uvedené akvizice možnost kontrolovat společnost BETA, a to formou negativní kontroly. Předmětná akvizice tak představovala spojení soutěžitelů ve smyslu s § 12 odst. 3 písm. a) zákona. Současně tím společnosti BEST podle § 15 odst. 2 zákona vznikla povinnost podat návrh na povolení spojení. Návrh na povolení tohoto spojení soutěžitelů však nebyl podán.
38. Dne 27.9.2008 odstoupili z pozice členů představenstva společnosti BETA Ing. T. a Ing. M.P. (dále jen Ing. P. ), a v tomto představenstvu tak nadále působil pouze Ing. O., zatímco zbývající dvě pozice představenstva zůstaly neobsazeny.
39. Z provedeného šetření Úřadu dále vyplývá, že po výše popsaném nabytí 50% podílu na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti BETA učinila společnost BEST ve vztahu ke společnosti BETA tyto kroky.
40. Dne 5.11.2008 se v sídle společnosti BETA konala mimořádná valná hromada společnosti BETA (dále také jen První valná hromada ), které se účastnili tehdejší akcionáři společnosti BETA, tedy společnost BEST (zastoupená v účasti na První valné hromadě JUDr. Z.H., advokátem) a Ing. O. (zastoupený v účasti na První valné hromadě JUDr. Z.S., advokátem).
41. Předmětem jednání První valné hromady byly tyto body: (i) zahájení valné hromady, (ii) schválení jednacího a hlasovacího řádu a volba orgánů valné hromady, (iii) projednání odstoupení dvou členů představenstva společnosti BETA, (iv) rozhodnutí o volbě členů představenstva společnosti BETA, (v) hlasování o zařazení nového bodu k projednání na mimořádné valné hromadě, (vi) schválení návrhu usnesení mimořádné valné hromady a (vii) závěr valné hromady.
42. Zúčastnění akcionáři společnosti BETA nejdříve hlasovali o schválení jednacího a hlasovacího řádu a o volbě orgánů První valné hromady. Jednací a hlasovací řád byl schválen hlasy obou akcionářů společnosti BETA, rovněž tak osoby navržené do pozice jednotlivých orgánů valné hromady byly zvoleny hlasy obou akcionářů společnosti BETA. V těchto otázkách tedy oba akcionáři společnosti BETA dosáhli shody.
43. Rovněž tak následné projednání odstoupení dvou členů představenstva společnosti BETA, Ing. T. a Ing. P. skončilo tak, že První valná hromada vzala toto odstoupení na vědomí shodnými hlasy obou akcionářů společnosti BETA.
44. Dalším bodem programu První valné hromady bylo rozhodování o volbě členů představenstva společnosti BETA. Zde byly akcionářem Ing. O. navrženy jako kandidáti dvě osoby-Ing. I.O. a Ing. R.Z. Pro jejich volbu do představenstva společnosti BETA hlasoval Ing. O., zatímco proti jejich zvolení do funkce členů představenstva hlasoval druhý akcionář společnosti BETA, společnost BEST. Společnost BEST pak navrhla jako kandidáty na nové členy představenstva společnosti BETA jiné dvě osoby-P. N. a P.K. Pro volbu těchto osob do představenstva společnosti BETA hlasovala společnost BEST, zatímco proti jejich zvolení do funkce členů představenstva společnosti BETA hlasoval Ing. O. Protože si akcionáři společnosti BETA při volbě členů představenstva této společnosti vzájemně zablokovali své návrhy, nebyla do představenstva společnosti BETA zvolena žádná osoba.
45. Posledním bodem programu První valné hromady, o kterém se hlasovalo, byl návrh společnosti BEST na doplnění programu První valné hromady o projednání změny stanov společnosti BETA spočívající ve zvýšení počtu členů představenstva společnosti BETA ze tří na čtyři. Pro uvedený návrh hlasovala společnost BEST, proti tomuto návrhu hlasoval Ing. O., návrh tak nebyl přijat.
46. Dne 1.12.2008 se v sídle společnosti BETA konala mimořádná valná hromada společnosti BETA (dále také jen Druhá valná hromada ), které se účastnili tehdejší akcionáři společnosti BETA, tedy společnost BEST (zastoupená v účasti na Druhé valné hromadě Ing. B.) a Ing. O. (zastoupený v účasti na Druhé valné hromadě JUDr. Z.S.). Tato mimořádná valná hromada byla svolána za účelem doplnění počtu členů představenstva na tři osoby, když dva členové představenstva odstoupili na vlastní žádost.
47. Předmětem jednání Druhé valné hromady byly tyto body: (i) zahájení valné hromady, (ii) schválení jednacího a hlasovacího řádu a volba orgánů valné hromady, (iii) rozhodnutí o volbě členů představenstva společnosti BETA, (iv) usnesení valné hromady a (iv) závěr valné hromady.
48. Zúčastnění akcionáři společnosti BETA nejdříve hlasovali o schválení jednacího a hlasovacího řádu a o volbě orgánů První valné hromady. Jednací a hlasovací řád byl schválen hlasy obou akcionářů společnosti BETA.
49. Pokud se týká volby jednotlivých orgánů Druhé valné hromady, nejprve akcionáři společnosti BETA hlasovali o volbě předsedajícího Druhé valné hromady. Poté, co Ing. O. navržený kandidát JUDr. Z.S. nebyl zvolen, neboť pro jeho zvolení nehlasoval žádný z akcionářů společnosti BETA, byl společností BEST navržen do funkce předsedajícího Druhé valné hromady Ing. O.. Protože pro jeho zvolení hlasovali shodně oba akcionáři společnosti BETA, stal se Ing. O. předsedajícím Druhé valné hromady.
50. Při volbě dalších orgánů Druhé valné hromady nejdříve předložil každý z akcionářů společnosti BETA svůj vlastní návrh. Poté, co ani jeden z těchto návrhů nebyl přijat hlasy obou akcionářů společnosti BETA, předložil Ing. B. změněný návrh, na kterém se již oba akcionáři společnosti BETA shodli, a byly tedy zvoleny i další orgány Druhé valné hromady.
51. Následně Druhá valná hromada jednala o volbě členů představenstva společnosti BETA. Ing. O. přitom navrhl ke zvolení členy tohoto představenstva Ing. I.O. a Ing. R.Z., zatímco společnost BEST navrhla ke zvolení P.N. a P.K. Kromě toho společnost BEST navrhla, aby byl rozšířen počet členů představenstva společnosti BETA na čtyři s odůvodněním, že tak bude sledována akcionářská struktura (50:50) společnosti BETA-za každého z akcionářů společnosti BETA by přitom měli být voleni dva členové představenstva. Ing. O. s tímto návrhem nesouhlasil a naopak navrhl, aby za každého akcionáře společnosti BETA byl volen jeden člen představenstva, třetím členem představenstva pak měla být volena nestranná osoba. S tímto návrhem však společnost BEST nesouhlasila. Akcionáři společnosti BETA při volbě členů představenstva této společnosti si vzájemně zablokovali své návrhy, do představenstva společnosti BETA tak nebyla zvolena žádná osoba.
52. Po přednesení návrhu usnesení Druhé valné hromady Ing. O. navrhla společnost BEST, aby na Druhé valné hromadě byla projednána rovněž změna stanov společnosti BETA spočívající v rozšíření počtu členů představenstva ze tří členů na čtyři. S tímto návrhem však druhý akcionář, Ing. O., nesouhlasil. Společnost BEST poté opakovaně požádala o sepsání svého návrhu na rozšíření počtu členů představenstva společnosti BETA, a to na kterékoli příští valné hromadě společnosti BETA. Po následné diskusi o způsobu svolávání valné hromady, stanovení doby začátku valné hromady a zejména způsobu vyhotovení zápisu navrhla společnost BEST přerušit Druhou valnou hromadu, počkat na sepsání zápisu ateprve poté Druhou valnou hromadu ukončit. S tímto návrhem však Ing. O. nesouhlasil. Každý z akcionářů společnosti BETA předložil svůj návrh usnesení Druhé valné hromady. Protože si akcionáři společnosti BETA vzájemně zablokovali své návrhy, nebylo přijato žádné usnesení Druhé valné hromady.
53. Úřad dále zjistil, že dne 30.12.2008 podala společnost BETA u Krajského soudu v Ostravě návrh na jmenování Ing. I.O. a Ing. R.Z. za členy představenstva společnosti BETA (sp.zn. 26 Cm/246/2008).
54. Poté, a to dne 9.2.2009, podala návrh na jmenování zbývajících dvou členů představenstva společnosti BETA (sp.zn. 30 Cm 45/2009) i společnost BEST, [21] toto řízení bylo dne 19.2.2009 zastaveno z důvodu překážky litispendence, neboť soud se již ve stejné věci zabýval návrhem společnosti BETA (viz výše).
55. V průběhu šetření bylo zjištěno, že společnost BETA žádala o poskytnutí úvěru či čerpala úvěr k financování svých podnikatelských aktivit od [ obchodní tajemství ] a [ obchodní tajemství ].
56. [ obchodní tajemství ], od níž společnost BETA čerpala úvěr [22] na svou podnikatelskou činnost, vyjádřila v dopise ze dne 19.2.2009, [23] zaslaném společnosti BETA, svůj nesouhlas s dalším čerpáním úvěru společností BETA. Tento nesouhlas [ obchodní tajemství ] odůvodnila kromě nepředložení finančních výkazů také tím, že došlo ke změně vlastnické struktury společnosti BETA, přičemž důsledkem této změny jsou vnitřní problémy s jednáním a usnášeníschopností valné hromady společnosti BETA. Tyto skutečnosti tak mohly mít podle vyjádření [ obchodní tajemství ] vliv na schopnost společnosti BETA plnit své závazky z úvěrové smlouvy.
57. Dne 20.2.2009 poskytl Ing. B., předseda představenstva společnosti BEST, deníku Mladá fronta Dnes rozhovor, v němž mimo jiné uvedl, že vlastní poloviční podíl ve společnosti BETA a jedná o jejím celém převzetí. [24] Tento rozhovor dále doplnil dne 3.3.2009 rozhovorem pro stejný deník, v němž se zmínil o záměru postavit na Moravě nový výrobní závod a o své snaze ovládnout celou společnost BETA. [25]
58. Úřad dále zjistil, že společnost BEST zaslala dne 23.2.2009 bankám (mezi těmito bankami byla i [ obchodní tajemství ] ), [26] které působí v místě sídla společnosti BETA, od nichž společnosti BETA mohla žádat o poskytnutí úvěru k financování své podnikatelské činnosti, dopis, ve kterém informovala o právním a věcném stavu vlastnické struktury a nefunkčnosti představenstva společnosti BETA a vyjádřila svůj postoj k podnikatelským a investičním záměrům společnosti BETA a k situaci ve společnosti BETA. V tomto dopise vyjádřený nesouhlas s investičními záměry společnosti BETA odůvodnila společnost BEST současnou patovou a nefunkční vlastnickou strukturou (společnosti BETA), kdy vlastníci mají odlišné představy o struktuře a fungování společnosti a jejích plánech do budoucnosti; neexistencí funkčního představenstva společnosti BETA a nemožností dohodnout se na jeho ustavení; nekvalitou personálního obsazení manažerských pozic ve společnosti BETA; aktuální ekonomickou situací společnosti BETA; celkovou zastaralostí technologického vybavení společnosti BETA a hrozícím technologickým a ekonomickým kolapsem společnosti BETA v případě nekoncepčních řešení. [27]
59. V souvislosti s čerpáním úvěru dále [ obchodní tajemství ] informovala dopisem ze dne 24.3.2009 [28] společnost BETA o tom, že její žádost o navýšení čerpání úvěru ze dne 18.3.2009 i nedostatky vytýkané v dopise [ obchodní tajemství ] ze dne 19.2.2009 nebyly odstraněny, nelze tak vyhovět žádosti společnosti BETA o navýšení čerpání úvěru. V této souvislosti Úřad doplňuje, že o další čerpání úvěru od [ obchodní tajemství ] žádala společnost BETA žádostí ze dne 7.5.2009. [29] V reakci na žádost společnosti BETA ze dne 7.5.2009 informovala [ obchodní tajemství ] dopisem ze dne 19.5.2009 společnost BETA o tom, že nadále trvají nedostatky atím i důvody pro nesouhlas s dalším čerpáním úvěru, které byly popsány [ obchodní tajemství ] v dopise ze dne 19.2.2009. Je třeba uvést, že mezi tyto nedostatky patřily jak v případě dopisu [ obchodní tajemství ] ze dne 24.3.2009, tak v případě dopisu [ obchodní tajemství ] ze dne 19.5.2009 mimo jiné i okolnosti týkající se změny vlastnické struktury společnosti BETA.
60. Dne 30.3.2009 se v sídle společnosti BETA konala mimořádná valná hromada společnosti BETA (dále také jen Třetí valná hromada ), které se účastnili tehdejší akcionáři společnosti BETA, tedy společnost BEST (zastoupená v účasti na Třetí valné hromadě Ing. B.) a Ing. O. (zastoupený v účasti na Třetí valné hromadě advokátem JUDr. Z.S.).
61. Předmětem jednání Třetí valné hromady byly tyto body: (i) zahájení valné hromady, (ii) schválení jednacího a hlasovacího řádu a volba orgánů valné hromady, (iii) schválení zákonného přídělu do rezervního fondu z výsledku hospodaření společnosti BETA, (iv) volba dvou členů představenstva společnosti BETA, (v) projednání současné finanční situace společnosti BETA, zejména se zaměřením na vztahy společnosti BETA k bankám, (vi) projednání dalšího způsobu financování společnosti BETA, (vii) projednání investičního záměru společnosti BETA na vybudování provozu výroby zámkové a ploché dlažby v Ostravě-Hrabové, (viii) projednání souhlasu s převodem akcie v držení Ing. O. na třetí subjekt, (ix) projednání změny stanov společnosti BETA, (x) projednání právních kroků směřujících na obranu společnosti BETA v souvislosti s nekalosoutěžním jednání společnosti BEST, (xi) usnesení valné hromady a (vii) závěr valné hromady.
62. Zúčastnění akcionáři společnosti BETA hlasovali nejdříve o schválení jednacího a hlasovacího řádu a o volbě orgánů valné hromady. Jednací a hlasovací řád byl schválen hlasy obou akcionářů společnosti BETA, rovněž tak osoby navržené do pozice jednotlivých orgánů valné hromady byly zvoleny hlasy obou akcionářů společnosti BETA. V těchto otázkách dosáhli tedy oba akcionáři společnosti BETA shody.
63. Následně bylo projednáváno schválení zákonného přídělu do rezervního fondu ve výši 5 % z výsledku hospodaření společnosti BETA za hospodářský rok 2007. [30] Při hlasování o návrhu na schválení zákonného přídělu do rezervního fondu nedosáhli akcionáři společnosti BETA shody, a návrh tak nebyl schválen.
64. Dalším bodem programu Třetí valné hromady bylo rozhodování o volbě členů představenstva společnosti BETA. Zde byli akcionářem společnosti BETA, Ing. O., navrženi jako kandidáti Ing. I.O. a Ing. R.Z., přičemž pro jejich volbu hlasoval pouze Ing. O., zatímco proti jejich zvolení do funkce členů představenstva hlasovala společnost BEST. Ze strany druhého akcionáře společnosti BETA, společnosti BEST, byli navrženi jako kandidáti na nové členy představenstva Ing. M.K. a Ing. M.H.. Pro jejich volbu hlasovala pouze společnost BEST, zatímco Ing. O. hlasoval proti jejich zvolení do funkce členů představenstva. Protože si akcionáři společnosti BETA při volbě členů představenstva této společnosti vzájemně zablokovali své návrhy, nebyla do představenstva společnosti BETA zvolena žádná osoba.
65. Následující body programu Třetí valné hromady se týkaly podnikatelských aktivit a záměrů společnosti BETA. Nejdříve se hlasovalo o návrhu Ing. O., aby valná hromada společnosti BETA plně podporovala veškeré kroky představenstva společnosti BETA vedoucí k udržení a zachování jejích dosavadních vztahů k peněžním ústavům se zájmem ochránění obchodních a finančních pozic společnosti BETA. Z důvodu nedosažení shody mezi oběma akcionáři společnosti BETA však tento návrh nebyl přijat.
66. Následně byl předložen předsedou představenstva společnosti BETA, Ing. O., návrh, aby společnost BETA přijata od svých akcionářů úvěr, na němž by se každý z akcionářů podílel rovným dílem. Z důvodu nedosažení shody mezi oběma akcionáři společnosti BETA však ani tento návrh nebyl přijat.
67. Při následném projednání investičního záměru společnosti BETA na vybudování provozu výroby zámkové a ploché dlažby v Ostravě-Hrabové byl předložen návrh představenstva společnosti BETA na přijetí úvěru na financování tohoto investičního záměru. Protože však při hlasování o tomto bodu nebylo mezi oběma akcionáři společnosti BETA dosaženo shody, nebyl ani tento návrh přijat.
68. Akcionáři společnosti BETA proti sobě hlasovali i v případě návrhu představenstva společnosti BETA na vyslovení souhlasu valné hromady s převodem akcie společnosti BETA v držení Ing. O. na třetí subjekt. Tento návrh tak nebyl přijat.
69. K protichůdnému hlasování akcionářů společnosti BETA došlo i v otázce návrhu představenstva společnosti BETA na změnu stanov společnosti BETA, která spočívala ve vypuštění ustanovení požadujícího k platnosti převodu akcie na jméno souhlasu představenstva. Rovněž tento návrh tak nebyl přijat.
70. Konečně pak protichůdná stanoviska vyjádřili oba akcionáři v otázce případných právních kroků společnosti BETA proti nekalosoutěžnímu jednání společnosti BEST. Neshoda mezi akcionáři společnosti BETA i zde vedla k nepřijetí žádného návrhu.
71. Usnesení Třetí valné hromady bylo přijato hlasy obou akcionářů společnosti BETA.
72. Podle zjištění Úřadu byli do pozice chybějících dvou členů představenstva společnosti BETA na návrh společnosti BETA, resp. Ing. O. jako člena představenstva-statutárního orgánu společnosti BETA, jmenováni soudem, a to rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.3.2009 č.j. 26Cm/246/2008-18, které nabylo právní moci dne 8.4.2009 (dále také jen Rozhodnutí soudu ), Ing. I.O. a Ing. R.Z..
73. Dne 11.5.2009 se na [ obchodní tajemství ] (v sídle advokátní kanceláře JUDr. Z.S.) konala mimořádná valná hromada společnosti BETA (dále také jen Čtvrtá valná hromada ), které se účastnili tehdejší akcionáři společnosti BETA, společnost BEST a Ing. O..
74. Předmětem jednání Čtvrté valné hromady měly být tyto body: (i) zahájení valné hromady, (ii) schválení jednacího a hlasovacího řádu a volba orgánů valné hromady, (iii) projednání podkladů ke schválení zákonného přídělu do rezervního fondu z výsledku hospodaření společnosti BETA, (iv) schválení zákonného přídělu do rezervního fondu z výsledku hospodaření společnosti BETA, (v) projednání podkladů ke schválení kroků vedoucích ke stabilizaci současné finanční situace společnosti BETA, (vi) schválení provozního úvěru od akcionářů či schválení předjednání přijetí úvěru od třetích osob, (vii) projednání podkladů ke schválení investičního záměru společnosti BETA na vybudování nového závodu v areálu společnosti BETA v Ostravě-Hrabové na výrobu zámkové a ploché dlažby, (viii) schválení investičního záměru společnosti BETA na vybudování nového závodu v areálu společnosti BETA v Ostravě-Hrabové na výrobu zámkové a ploché dlažby, (ix) projednání změny stanov společnosti BETA spočívající ve zvýšení počtu členů jejího představenstva ze tří na čtyři členy, (x) projednání podkladů k volbě chybějících členů představenstva společnosti BETA, které předložil akcionář Ing. O., (xi) projednání stavu řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 26 Cm 246/2008, které se týkalo návrhu na jmenování chybějících členů představenstva společnosti BETA, (xii) volba chybějících členů představenstva společnosti BETA, (xiii) sepsání zápisu o průběhu valné hromady, (xiv) ověření zápisu o průběhu valné hromady a (xv) závěr valné hromady.
75. Zúčastnění akcionáři společnosti BETA nejdříve schválili hlasy obou akcionářů jednací a hlasovací řád valné hromady. Protože se při následné diskusi akcionáři společnosti BETA neshodli na volbě všech orgánů Čtvrté valné hromady (shody nebylo dosaženo v otázce volby sčitatele, zapisovatele a ověřovatele zápisu Čtvrté valné hromady), byla tato valná hromada ukončena, aniž by se přikročilo k projednání dalších bodů programu.
76. Dne 21.8.2009 se v sídle společnosti BETA konala řádná valná hromada společnosti BETA (dále také jen Pátá valná hromada ), které se účastnili tehdejší akcionáři společnosti BETA, tedy společnost BEST (zastoupená v účasti na Páté valné hromadě Mgr. J.K.) a Ing. O. (zastoupený v účasti na Páté valné hromadě JUDr. Z.S.).
77. Předmětem jednání Páté valné hromady byly tyto body: (i) zahájení valné hromady, (ii) schválení jednacího a hlasovacího řádu, (iii) volba orgánů valné hromady, (iv) zpráva představenstva o podnikatelské činnosti společnosti BETA v roce 2008 a o stavu jejího majetku, (v) zpráva dozorčí rady o výsledcích kontrolní činnosti společnosti v roce 2008, (vi) schválení účetní závěrky společnosti BETA, (vii) usnesení valné hromady a (viii) závěr valné hromady.
78. Nejdříve zúčastnění akcionáři společnosti BETA dosáhli shody o tom, že nebudou hlasovat o schválení jednacího a hlasovacího řádu, a o tom, že se Pátá valná hromada bude řídit pravidly stanovenými v obchodním zákoníku a ve stanovách společnosti BETA. Následně přítomní akcionáři společnosti BETA dosáhli shody v otázce volby orgánů Páté valné hromady.
79. Poté Pátá valná hromada vyslechla (i) zprávu představenstva o podnikatelské činnosti společnosti BETA za rok 2008 a stavu jejího majetku a (ii) zprávu dozorčí rady o výsledcích kontrolní činnosti společnosti. Společnost BEST se k těmto zprávám vyjádřila tak, že se s nimi nemůže ztotožnit, protože podle jejího názoru nevyjadřují reálný stav hospodaření společnosti BETA, reálné hodnocení příčin tohoto stavu a také objektivně nepopisují vztah mezi oběma akcionáři.
80. Konečně pak bylo přistoupeno ke schválení účetní závěrky společnosti BETA. Při tomto hlasování nedosáhli akcionáři společnosti BETA shody, a účetní závěrka společnosti BETA tak nebyla schválena.
81. Usnesení Páté valné hromady bylo přijato hlasy obou akcionářů společnosti BETA.
82. Podle zjištění Úřadu se dne 2.10.2009 v sídle společnosti BETA konalo zasedání představenstva společnosti BETA. Na tomto zasedání byl za přítomnosti tří členů tohoto představenstva, kterými tehdy byli Ing. O., I.O. a Ing. R.Z., projednán a schválen převod jedné akcie představující 50% podíl na základním kapitálu společnosti BETA, od dosavadního vlastníka, Ing. O., na nabyvatele, společnost BEST.
83. Dne 5.10.2009 byla mezi Ing. O., jako převodcem, a společností BEST, jako nabyvatelem, uzavřena smlouva o převodu cenných papírů, podle níž společnost BEST nabyla jednu akcii představující 50% podíl na základním kapitálu společnosti BETA. Touto transakcí představující spojení soutěžitelů se Úřad zabýval ve správním řízení S 17/2010/KS, jež bylo zahájeno dne 13.1.2010. Vzhledem ke skutečnosti, že dané spojení soutěžitelů nevzbuzovalo obavy z vážného narušení hospodářské soutěže, bylo povoleno rozhodnutím Úřadu č.j. ÚOHS-S017/2010/KS-8403/2010/840/LBř ze dne 18.6.2010. V důsledku tohoto spojení soutěžitelů se společnost BEST stala 100% akcionářem společnosti a získala tak možnost výlučně ve smyslu § 12 odst. 3 písm. a) zákona kontrolovat společnost BETA.
84. Úřad dále zjistil, že dne 8.10.2009 byli rozhodnutím jediného akcionáře [31] společnosti BETA, kterým tehdy byla společnost BEST, s okamžitou účinností odvoláni členové dozorčí rady společnosti BETA Ing. J.F. a Ing. J.G. a novými členkami dozorčí rady s okamžitou účinností zvoleny I.K. a P.K.. Dále byli tímto rozhodnutím jediného akcionáře s okamžitou účinností z pozice členů představenstva společnosti BETA odvoláni Ing. O., Ing. I.O. a Ing. R.Z. a s okamžitou účinností byli novými členy představenstva zvoleni Ing. B., I.Ch. a V.O..
85. Na dalším zasedání představenstva společnosti BETA, konaném dne 8.10.2009 v sídle společnosti BETA za přítomnosti tří členů tohoto představenstva, kterými byli Ing. B., I.Ch. a V.O., byl předsedou tohoto představenstva zvolen Ing. B., zatímco místopředsedkyní tohoto představenstva byla zvolena I.Ch..
86. Na zasedání dozorčí rady společnosti BETA, konaném dne 14.10.2009 v sídle společnosti BETA za přítomnosti tří členů této dozorčí rady, Ing. J.Ch., I.K. a P.K., bylo projednáno odstoupení předsedy dozorčí rady, Ing. J.Ch. z členství v dozorčí radě, s tím, že tuto skutečnost dozorčí rada vzala na vědomí.
87. Úřad dále zjistil, že dne 18.11.2009 byli rozhodnutím jediného akcionáře společnosti BETA, kterým tehdy již byla společnost BEST, změněna firma a sídlo společnosti BETA. Tyto změny byly zaznamenány v obchodním rejstříku ke dni 22.12.2009.
88. Úřad rovněž zjistil, že společnost BEST zajistila prostřednictvím rozhodnutí představenstva společnosti BETA s účinností ke dni 31.12.2009 uzavření provozních kapacit společnosti BETA, a to závodu Přelouč ve městě Přelouč v Pardubickém kraji a závodu Frýdek-Místek veměstě Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, v nichž společnost BETA vyráběla betonové výrobky pro stavební účely, a uzavření zákaznických nevýrobních center společnosti BETA umístěných v Olomouci, Brně a Lhotce nad Bečvou.
89. Dále společnost BETA jednala pod vedením představenstva zvoleného společností BEST.
III. Právní posouzení
III.1 Právní úprava
90. Správní řízení ve věci možného uskutečnění spojení před podáním návrhu na povolení spojení a před právní mocí rozhodnutí o povolení spojení bylo zahájeno dne 28.1.2010 podle zákona, tj. ve znění platném a účinném od 1.9.2009. [32] Úřad proto vede toto správní řízení podle procesních ustanovení zákona č. 143/2001 Sb., oochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění novely provedené zákonem č. 155/2009 Sb.
91. Pokud jde o podmínky odpovědnosti za správní delikt a protiprávnost jednání, tyto se jako hmotněprávní otázky posuzují podle normy platné a účinné v době spáchání správního deliktu, není-li pozdější právní úprava pro účastníka řízení příznivější. Posuzované jednání účastníka řízení Úřad hodnotí jako trvající správní delikt, kdy je vyvolán protiprávní stav a ten je následně udržován. Za dobu spáchání trvajícího deliktu se pak považuje okamžik jeho dokonání.
92. Posuzované protiprávní jednání účastníka řízení bylo započato dne 5.11.2008, kdy účastník řízení vykonal hlasovací práva na První valné hromadě společnosti BETA, tedy za účinnosti zákona č. 143/2001 Sb., oochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění jeho novely provedené zákonem č. 296/2007 Sb.
93. Protiprávní jednání účastníka řízení trvalo do dne 6.7.2010, neboť dne 7.7.2010 nabylo právní moci Rozhodnutí o povolení spojení, jímž Úřad povolil spojení soutěžitelů, v jehož důsledku soutěžitel BEST získal akcie představující celkem 100% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti BETA, a tím i možnost tohoto soutěžitele ve smyslu § 12 odst. 3 zákona výlučně kontrolovat. K ukončení protiprávního jednání účastníka řízení tedy došlo za účinnosti zákona č. 143/2001 Sb., oochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění jeho novely provedené zákonem č. 155/2009 Sb.
94. Z uvedeného důvodu se protiprávnost jednání účastníka řízení posuzuje podle právní úpravy platné v době spáchání trvajícího deliktu, v daném případě podle zákona č. 143/2001 Sb., oochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění jeho poslední novely provedené s účinností ode dne 1.9.2009 zákonem č. 155/2009 Sb.
III.2 Aplikační praxe Úřadu
95. Podle § 12 odst. 3 zákona se za spojení soutěžitelů považuje situace, jestliže jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují již alespoň jednoho soutěžitele, anebo jestliže jeden nebo více podnikatelů získá možnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele, zejména a) nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů, nebo b) smlouvou nebo jinými způsoby, které jim umožní jiného soutěžitele kontrolovat.
96. Kontrolou se pak dle § 12 odst. 4 zákona rozumí možnost vykonávat na základě právních nebo faktických skutečností rozhodující vliv na činnost jiného soutěžitele, zejména na základě a) vlastnického práva nebo práva užívání k podniku kontrolovaného soutěžitele nebo jeho části, anebo b) práva nebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolovaného soutěžitele.
97. Transakce, které představují spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 zákona, podléhají povolení Úřadu za předpokladu, že spojující se soutěžitelé dosáhli za poslední ukončené účetní období čistého obratu převyšujícího hranice stanovené § 13 zákona. Podle § 13 písm. a) zákona spojení soutěžitelů podléhá povolení, jestliže celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 mld. Kč a alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů dosáhli každý za poslední účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 mil. Kč.
98. V případě spojení soutěžitelů dle § 12 odst. 3 zákona se za spojující se soutěžitele považuje jednak soutěžitel vykonávající kontrolu, jednak soutěžitel, nad nímž má být kontrola vykonávána.
99. Podle § 15 odst. 2 zákona je povinen podat návrh na povolení spojení soutěžitel, který má ve smyslu dle § 12 odst. 3 zákona získat možnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele.
100. Zákon připouští, aby návrh na povolení spojení soutěžitelů byl Úřadu podán i před uzavřením smlouvy zakládající spojení nebo před získáním kontroly nad soutěžitelem jiným způsobem (§ 15 odst. 1 zákona). Musí se tak stát vždy před uskutečněním spojení, neboť dle § 18 odst. 1 zákona spojení nesmí být uskutečňováno před podáním návrhu na zahájení řízení a před právní mocí rozhodnutí Úřadu, kterým se spojení povoluje. Z tohoto zákazu může Úřad v souladu s § 18 odst. 3 zákona udělit rozhodnutím výjimku, jestliže o to účastník řízení požádá a jestliže jemu nebo třetím osobám jinak hrozí závažná škoda nebo jiná závažná újma. Návrh na povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení pak může být podán současně s návrhem na povolení spojení nebo kdykoliv v průběhu správního řízení o povolení spojení.
101. Obecně platí, že uskutečňování spojení je založeno na možnosti výkonu rozhodujícího vlivu na chování jiného soutěžitele. Pokud jde o otázku, kdy dochází k uskutečnění spojení, ke kterému má dojít v důsledku převodu akcií a s nimi spojených hlasovacích práv, Úřad má za to, že je spojení uskutečněno až v okamžiku skutečného výkonu rozhodovacích a hlasovacích práv spojených s převedenými akciemi.
102. V dosavadní rozhodovací praxi Úřadu bylo za uskutečňování spojení považováno jednání, které mělo nebo mohlo mít přímý nebo nepřímý vliv na vystupování kontrolovaného soutěžitele v konkurenčních a jiných soutěžních vztazích k ostatním účastníkům trhu, tj. takové jednání, které přímo nebo nepřímo určuje či ovlivňuje postavení a jednání soutěžitele na trhu. Z dřívějších rozhodnutí Úřadu lze dovodit, že k uskutečnění spojení dochází výkonem hlasovacích práv spojených s držením účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů, pokud toto hlasování má vliv na obchodní chování jiného soutěžitele, [33] na odvolání a jmenování členů představenstva a dozorčí rady [34] či rozhodování o rozdělení zisku. [35]
103. Tomuto výkladu koresponduje rozhodovací praxe Úřadu, neboť v jednom ze svých předchozích rozhodnutí [36] Úřad konstatoval, že, cit.: smyslem § 18 odst. 1 zákona je zabránění jakéhokoli výkonu hlasovacích práv před právní mocí rozhodnutí o povolení spojení, bez ohledu na to, zda jsou přijatá rozhodnutí chápána jako vnitřní opatření (ovlivňující soutěžní chování nepřímo), a nebo zda směřují vně kontrolovaného soutěžitele a ovlivnění soutěžního chování tak dochází bezprostředně. Bez ohledu na důvody, každý takový výkon hlasovacích práv, resp. v jeho důsledku přijaté rozhodnutí valné hromady, je totiž, i přes svůj vnitropodnikový charakter, přinejmenším ovlivňováním soutěžního chování. Takové jednání je totiž vnímáno třetími subjekty, kteří v návaznosti na tento postup odpovídajícím způsobem reagují .
III.3 Aplikace uvedených principů v projednávaném případě
104. Z informací, které Úřad zjistil v průběhu správního řízení, vyplývá, že dne 22.9.2008 nabyla společnost BEST od Ing. T. jednu akcii představující 50% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti BETA, přičemž vlastníkem další jedné akcie představující zbývající 50% podíl na základním kapitálu společnosti BETA byl Ing. O..
105. Jak bylo vysvětleno v části I. odůvodnění tohoto rozhodnutí (viz odst. 14 a násl.), představovala předmětná transakce spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 3 písm. a) zákona ve znění jeho novely provedené zákonem č. 296/2007 Sb., spočívající v získání možnosti negativní kontroly nad soutěžitelem BETA ze strany soutěžitele BEST. Protože spojující se soutěžitelé splňovali obratové notifikační kritérium podle § 13 písm. a) zákona ve znění jeho novely provedené zákonem č. 296/2007 Sb., spojení soutěžitelů podléhalo povolení Úřadu.
106. Podle § 15 odst. 2 zákona ve znění jeho novely provedené zákonem č. 296/2007 Sb. tím vznikla účastníkovi řízení, společnosti BEST, povinnost podat návrh na povolení předmětného spojení soutěžitelů. [37] Zároveň byl účastník řízení povinen zdržet se uskutečňování spojení soutěžitelů, a to až do právní moci rozhodnutí o povolení spojení (§ 18 odst. 1 zákona).
107. Aniž by však předmětné spojení soutěžitelů bylo Úřadu notifikováno a povoleno pravomocným rozhodnutím Úřadu, v období po nabytí 50% podílu na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti BETA ze strany účastníka řízení došlo k výkonu akcionářských práv účastníka řízení, který využil svých hlasů k blokaci přijetí strategických rozhodnutí týkajících se společnosti BETA.
108. Účastník řízení svými hlasy na První valné hromadě společnosti BETA ovlivňoval usnesení, která měla zásadní vliv na jednání společnosti BETA, a to zejména při hlasování o volbě členů představenstva společnosti BETA a při hlasování o návrhu na doplnění programu o projednání změny stanov společnosti BETA spočívající ve zvýšení počtu členů představenstva společnosti BETA. Jak volba členů představenstva společnosti, tak změna stanov společnosti vedoucí ke změně počtu členů představenstva společnosti jsou totiž dle konstantní rozhodovací praxe Úřadu považovány bez výjimky za akty výkonu kontroly, a tedy za uskutečňování spojení. Na tom nic nemění skutečnost, že toto hlasování nevedlo k přijetí konkrétních usnesení, neboť neustálá hrozba vzniku patových situací při hlasování je imanentním znakem situací, kdy kontrolovaný soutěžitel má dva akcionáře, z nichž každý disponuje 50% podílem na základním kapitálu a hlasovacích právech kontrolované společnosti. Naopak skutečnost, že ke vzniku patové situace v daném případě skutečně došlo, považuje Úřad za doklad existence možnosti kontroly a jejího praktického využití.
109. Po uskutečnění spojení na První valné hromadě společnosti BETA pokračoval účastník řízení ve výkonu kontroly následujícími jednáními.
110. Předmětné spojení uskutečňoval účastník řízení výkonem svých hlasovacích práv na Druhé valné hromadě společnosti BETA při hlasování o volbě členů představenstva společnosti BETA, tedy otázce strategického významu pro chod daného soutěžitele. I zde na tomto závěru nemění nic skutečnost, že výkon hlasovacích práv účastníka řízení nevedl k přijetí žádného rozhodnutí, neboť účastník řízení nedosáhl shody s druhým akcionářem společnosti BETA.
111. Na Třetí valné hromadě účastník řízení vykonával svá hlasovací práva při hlasování o volbě členů představenstva společnosti BETA, při projednání návrhu na podporu kroků představenstva společnosti BETA k udržení a zachování vztahů k peněžním ústavům, při projednání dalšího způsobu financování provozu společnosti BETA a investičního záměru společnosti BETA na vybudování provozu výroby zámkové a ploché dlažby v Ostravě-Hrabové a při projednání změny stanov společnosti BETA. Protože všechny tyto otázky je třeba považovat za otázky strategického významu pro působení soutěžitele BETA, představovalo rozhodování o nich akt výkonu kontroly. Na tomto posouzení nemění nic skutečnost, že výkon hlasovacích práv účastníka řízení nevedl k přijetí žádného rozhodnutí, neboť účastník řízení nedosáhl shody s druhým akcionářem společnosti BETA.
112. Na Čtvrté valné hromadě účastník řízení vykonával svá hlasovací práva při volbě orgánů Čtvrté valné hromady. Účastník řízení svými hlasy zablokoval zvolení orgánů Čtvrté valné Hromady, která tak nemohla přistoupit k projednání dalších bodů jejího programu. Mezi tyto body programu, které měly být projednány, patřily například projednání podkladů ke schválení kroků vedoucích ke stabilizaci tehdejší finanční situace společnosti BETA, schválení provozního úvěru od akcionářů či schválení předjednání přijetí úvěru od třetích osob, projednání podkladů ke schválení investičního záměru společnosti BETA na vybudování nového závodu v areálu společnosti BETA v Ostravě-Hrabové na výrobu zámkové a ploché dlažby, schválení investičního záměru společnosti BETA na vybudování nového závodu v areálu společnosti BETA v Ostravě-Hrabové na výrobu zámkové a ploché dlažby, projednání změny stanov společnosti BETA spočívající ve zvýšení počtu členů jejího představenstva ze tří na čtyři členy, projednání podkladů k volbě chybějících členů představenstva společnosti BETA, které předložil akcionář Ing. O., či volba chybějících členů představenstva společnosti BETA. Tyto otázky měly strategický význam pro působení soutěžitele BETA, a hlasování o nich by tak představovalo akty výkonu kontroly. Protože účastník řízení svým hlasováním při volbě orgánů Čtvrté valné hromady přispěl k zablokování jejich odsouhlasení, zapříčinil tím nezpůsobilost Čtvrté valné hromady jednat a hlasovat o výše uvedených strategických otázkách. Jeho hlasování na Čtvrté valné hromadě tak mělo nepřímý vliv na tyto strategické otázky, je tak třeba ho rovněž považovat za akty výkonu kontroly.
113. Na Páté valné hromadě účastník řízení vykonával svá hlasovací práva při hlasování o účetní závěrce společnosti BETA. Protože tuto otázku je třeba považovat za strategického významu pro působení soutěžitele BETA, představovalo hlasování o ní akt výkonu kontroly. Na tomto posouzení pak nemění nic skutečnost, že výkon hlasovacích práv účastníka řízení nevedl k přijetí žádného rozhodnutí, neboť účastník řízení nedosáhl shody s druhým akcionářem společnosti BETA.
114. Přestože Čtvrtá a Pátá valná hromada se konaly již v situaci, kdy počet členů představenstva společnosti BETA byl doplněn z jednoho člena (Ing. O.) na tři, jak předvídaly stanovy společnosti BETA, a to jmenováním Ing. I.O. a Ing. R.Z. Rozhodnutím soudu na návrh společnosti BETA, resp. Ing. O., i nadále měl soutěžitel BEST možnost vykonávat vliv na činnost soutěžitele BETA výkonem svých hlasovacích práv na valné hromadě společnosti BETA. O skutečnosti, že tento vliv reálně vykonával, svědčí hlasování účastníka řízení na valných hromadách společnosti BETA, které se konaly v období po jmenování dvou členů představenstva společnosti BETA soudem.
115. Ve vztahu k otázce financování podnikatelské činnosti a investičních záměrů společnosti BETA formou úvěrů poskytovaných bankami dospěl Úřad na základě zjištěných skutečností k následujícím závěrům.
116. Je nepochybné, že přinejmenším [ obchodní tajemství ], od níž společnost BETA čerpala úvěr, měla v době rozhodování o poskytnutí či dalším čerpání úvěru společností BETA povědomí o tehdy probíhajících změnách v majetkové struktuře společnosti BETA a dopadům těchto změn na fungování společnosti BETA.
117. Je také zřejmé, že informace o tehdejší akcionářské struktuře společnosti BETA a rozporech mezi akcionáři společnosti BETA ovlivnila rozhodování [ obchodní tajemství ] při rozhodování o poskytnutí úvěru, neboť [ obchodní tajemství ] při svém rozhodování o poskytnutí či dalším čerpání úvěru k tehdejší majetkové situaci ve společnosti BETA přihlédla.
118. Konečně pak je zřejmé z obsahu dopisu [ obchodní tajemství ] ze dne 24.3.2009 [38] a z časově předcházejícího rozhovoru Ing. B., předsedy představenstva společnosti BEST, pro deník Mladá fronta Dnes, a z dopisu ze dne 23.2.2009 nazvanému Varování, který společnost BEST zaslala bankám, včetně [ obchodní tajemství ], které působí v místě sídla společnosti BETA, od nichž společnosti BETA mohla žádat o poskytnutí úvěru k financování své podnikatelské činnosti, že k povědomí [ obchodní tajemství ] o tomto stavu přispěl účastník řízení.
119. Protože se na vzniku a udržování patové situace v orgánech společnosti BETA, který byl jedním z důvodů odmítnutí dalšího úvěrování společnosti BETA ze strany [ obchodní tajemství ], podílel svým jednáním účastník řízení, přičemž také přispěl k informovanosti [ obchodní tajemství ] o tomto stavu, lze i jeho komunikaci s bankami považovat za výkon rozhodujícího vlivu na činnost společnosti BETA a její postavení na trhu, a tudíž za uskutečňování spojení soutěžitelů.
120. Konečně pak za akty výkonu kontroly, a tedy za pokračující uskutečňování spojení soutěžitelů BEST a BETA, je třeba považovat kroky, které účastník řízení učinil v období po nabytí druhé akcie představující 50% na základním kapitálu a hlasovacích právech ve společnosti BETA, tedy již jako 100% akcionář společnosti BETA.
121. Zaprvé, soutěžitel BEST rozhodnutím jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady společnosti BETA dne 8.10.2009 odvolal tehdejší členy představenstva společnosti BETA, tj. Ing. O., Ing. I.O. a Ing. R.Z., a jmenoval novými členy tohoto představenstva Ing. B., I.Ch. a V.O.. Dále soutěžitel BEST dne 8.10.2009 stejným rozhodnutím jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady společnosti BETA odvolal tehdejší členy dozorčí rady společnosti BETA, tj. Ing. J.F. a Ing. J.G., a jmenoval novými členy této dozorčí rady I.K. a P.K..
122. Zadruhé, soutěžitel BEST zajistil prostřednictvím nově zvoleného představenstva společnosti BETA na zasedání společnosti BETA, které se konalo dne 8.10.2009 v sídle společnosti BETA, volbu předsedy a místopředsedy představenstva společnosti BETA.
123. Zatřetí, soutěžitel BEST rozhodnutím jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady společnosti BETA rozhodl dne 18.11.2009 o změně firmy a sídla společnosti BETA.
124. Začtvrté, i rozhodnutí o uzavření výše popsaných provozních kapacit společnosti BETA ke dni 31.12.2009 účastníkem řízení je třeba považovat ovlivnění činnosti společnosti BETA, a tedy za akt výkonu kontroly, neboť mohly mít a nepochybně měly vliv na podnikatelskou činnost společnosti BETA a její postavení na trhu.
125. Tím, že účastník řízení, společnost BEST, vykonal svá hlasovací práva na První valné hromadě společnosti BETA, došlo k uskutečnění spojení soutěžitelů spočívající v získání možnosti kontrolovat společnost BETA ze strany společnosti BEST, a to před podáním návrhu na povolení spojení a před právní mocí rozhodnutí Úřadu, kterým se spojení povoluje. V uskutečňování předmětného spojení soutěžitelů poté účastník řízení pokračoval výkonem svých hlasovacích práv na Druhé, Třetí, Čtvrté a Páté valné hromadě společnosti BETA, stejně jako komunikací s bankami, od nichž společnost BETA čerpala či zamýšlela čerpat úvěr, a rozhodnutím účastníka řízení ze dne 8.10.2009 o odvolání tehdejších členů dozorčí rady společnosti BETA a jmenování nových členů této dozorčí rady, rozhodnutím účastníka řízení ze dne 8.10.2009 o odvolání tehdejších členů představenstva společnosti BETA a jmenování nových členů tohoto představenstva, rozhodnutím o změně firmy a sídla společnosti BETA a uzavřením výše uvedených provozních kapacit společnosti BETA ke dni 31.12.2009.
126. Protože na takové jednání nelze vztáhnout výjimku stanovenou v § 18 odst. 2 zákona a s ohledem na to, že v daném případě nebyla účastníkovi řízení udělena individuální výjimka ze zákazu implementace spojení ve smyslu § 18 odst. 3 a 4 zákona, neboť účastník řízení o její udělení ani nepožádal, lze uzavřít, že účastník řízení porušil § 18 odst. 1 zákona. Na posouzení, že popsané úkony účastníka řízení představují výkon kontroly a uskutečňování spojení soutěžitelů pak nic nemění ani skutečnost, že je společnost BEST činila se záměrem chránit svůj podíl na základním kapitálu společnosti BETA a svou investici do společnosti BETA.
127. Protiprávní jednání účastníka řízení trvalo do dne 6.7.2010 včetně, když dne 7.7.2010 nabylo právní moci Rozhodnutí o povolení spojení, jímž Úřad povolil spojení soutěžitelů, v jehož důsledku soutěžitel BEST získal akcie představující celkem 100% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti BETA, a tím i možnost tohoto soutěžitele ve smyslu § 12 odst. 3 zákona výlučně kontrolovat (k tomu viz blíže část odůvodnění tohoto rozhodnutí III.5 Doba trvání porušení a aplikace právní normy ).
Výše popsané akty výkonu kontroly, kterými účastník řízení porušil zákaz uskutečňování spojení před podáním návrhu na zahájení řízení a před právní mocí rozhodnutí Úřadu, kterým se spojení povoluje (§ 18 odst. 1 zákona), a které účastník řízení učinil nejdříve jako 50% akcionář společnosti BETA a poté jako 100% akcionář společnosti BETA, Úřad posoudil jako jeden delikt.
III.4 Námitky účastníka řízení
128. V průběhu šetření Úřadu vznesl účastník řízení následující námitky.
129. Společnost BEST především opakovaně namítala, [39] že předmětné nabytí jedné akcie představující 50% podíl na základním kapitálu společnosti BETA bylo transakcí, která nepodléhala povolení Úřadu dle zákona, a že se tedy na tuto transakci nevztahovala notifikační povinnost dle § 15 odst. 2 zákona, ani zákaz uskutečňování spojení soutěžitelů před podáním návrhu na povolení spojení a před právní mocí rozhodnutí Úřadu o povolení spojení soutěžitelů dle § 18 odst. 1 zákona. Tuto svou námitku založila společnost BEST na tvrzení, že a) v daném případě neexistovala společná kontrola mezi společností BEST a Ing. O. ve společnosti BETA, neboť tito akcionáři společnosti BETA byli ve sporu a nebyli schopni se dohodnout na otázkách fungování společnosti BETA (nacházejí se v patové situaci), a daná transakce tak nebyla spojením soutěžitelů ve smyslu § 12 zákona, případně že společnost BEST neměla rozhodující vliv ve společnosti BETA, b) v případě dané transakce nebyla naplněna notifikační obratová kritéria stanovená v § 13 zákona, když zarozhodující považovala společnost BEST obraty dosažené subjekty zúčastněnými na zkoumané transakci v roce 2007, který předcházel uzavření Smlouvy, na jejímž základě došlo k předmětnému převodu jedné akcie společnosti BETA, a c) společnosti BEST a BETA nebyly soutěžiteli, protože se svou produktovou nabídkou nestřetávaly na stejném geografickém trhu. Kromě toho společnost BEST v průběhu správního řízení vznesla námitku podjatosti úředních osob oprávněných k provádění úkonů správního orgánu v předmětném správním řízení. [40]
130. K námitce [41] účastníka řízení, že společnosti BEST a BETA nebyly soutěžiteli, protože se svou produktovou nabídkou nestřetávaly na stejném geografickém trhu, Úřad uvádí, že skutečnost, zda dva spojující se subjekty působí na tomtéž věcném a geografickém relevantním trhu, je klíčová pro posouzení dopadů daného spojení na hospodářskou soutěž na relevantním trhu, nikoli pro kvalifikaci daného subjektu jako soutěžitele způsobilého podílet se na transakci považované za spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 zákona. Mimoto, jak vyplynulo z šetření Úřadu provedeného ve správním řízení sp.zn. S 17/2010/KS ve věci povolení spojení soutěžitelů, v jehož důsledku získala společnost BEST možnost výlučně kontrolovat společnost BETA, byly společnosti BEST a BETA v konkurenčním vztahu.
131. K námitce [42] účastníka řízení, že v případě předmětné transakce nebyly překročeny prahové hodnoty obratů spojujících se soutěžitelů, které jsou stanovené v § 13 zákona, Úřad uvádí, že účastník řízení ve svých výpočtech obratů postupoval nesprávně, když a) účastník řízení při výpočtu čistého obratu soutěžitele BETA pro účely posouzení obratových notifikačních kritérií podle § 13 zákona do čistého obratu soutěžitele BETA zahrnul pouze 50 % čistého obratu tohoto soutěžitele s odůvodněním, že soutěžitel BEST v důsledku předmětné transakce nabyl pouze 50% akciový podíl na soutěžiteli BETA, [43] a b) účastník řízení při výpočtu čistého obratu soutěžitelů BEST a BETA pro účely posouzení obratových notifikačních kritérií podle § 13 zákona odečetl z čistých obratů spojujících se soutěžitelů BEST a BETA platby za palety, na kterých je zboží soutěžitelů BEST a BETA přepravováno, nebo platby dopravcům, kteří pro soutěžitele BEST a BETA přepravují zboží. V důsledku tohoto nesprávného postupu pak obraty spojujících se soutěžitelů nepřesahovaly prahové hodnoty obratů podle § 13 zákona.
132. K započtení pouze 50 % čistého obratu soutěžitele BETA do relevantního obratu tohoto soutěžitele Úřad uvádí následující. Pravidlo vyjádřené v § 14 odst. 4 zákona, podle něhož spojuje-li se pouze část soutěžitele, zahrnuje se do čistého obratu pouze ta část obratu, kterého dosáhla spojující se část soutěžitele, a na které účastník při odůvodnění svého výpočtu odkazuje, se aplikuje především v případech, kdy spojení soutěžitelů spočívá v nabytí části podniku jiného soutěžitele (§ 12 odst. 2 zákona). V případech spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 3 zákona je pravidlo vyjádřené v § 14 odst. 4 zákona aplikováno na situace, kdy předmětem spojení, resp. předmětem získání kontroly, je pouze část skupiny soutěžitele (typicky jen vymezené společnosti, které v době před spojením náleží do divize či holdingu, které jsou kontrolovány prodávajícím subjektem). Zde je pak do obratu nabývaného soutěžitele přiřazen obrat pouze v rámci předmětné transakce převáděných subjektů. Vzhledem k uvedenému je tak nutné při hodnocení, zda jsou v daném případě splněna obratová notifikační kritéria, dospět k závěru, že nabývanému soutěžiteli bylo nutné přičíst celý čistý obrat dosažený společností BETA za relevantní období.
133. K tomu, že účastník řízení při výpočtu relevantních obratů spojujících se soutěžitelů vyloučil z jejich čistých obratů určité položky (zejména platby za palety, na kterých je zboží soutěžitelů BEST a BETA přepravováno, a platby dopravcům, kteří pro soutěžitele BEST a BETA přepravují zboží), Úřad uvádí následující. V případě uvedených položek jde o platby, které účastník řízení a společnost BETA přijímají za účelem zabezpečení dopravy svých výrobků a které je tak třeba považovat za součást podnikatelské činnosti účastníka řízení a společnosti BETA vztahující se k prodeji jejich betonových výrobků pro stavební účely. Z uvedeného důvodu proto Úřad započítal do čistých obratů účastníka řízení a společnosti BETA i tyto položky.
134. K námitce [44] účastníka řízení, podle níž se v případě zkoumané transakce nejednalo o spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 zákona, protože mezi tehdejšími akcionáři společnosti BETA nevznikla společná kontrola nad společností BETA, když tito akcionáři byli ve sporu a nebyli schopni se shodnout na otázkách fungování společnosti BETA, stejně jako k námitce, že společnost BEST neměla rozhodující vliv ve společnosti BETA, uvádí Úřad následující.
135. Jak bylo vysvětleno v části I. odůvodnění tohoto rozhodnutí, představovala zkoumaná transakce spojení soutěžitelů, v jehož důsledku získal soutěžitel BEST možnost kontrolovat soutěžitele BETA ve formě negativní kontroly, neboť soutěžitel BEST získal možnost a schopnost vetovat či zablokovat přijetí strategických rozhodnutí soutěžitele BETA. Současně bylo vysvětleno, že Ing. O. nebylo možné považovat za soutěžitele, proto předmětnou transakcí nevznikla možnost společné kontroly účastníka řízení a Ing. O. nad společností BETA. Rovněž tak je nutné připomenout, že pro situace, kdy společnost má dva 50% akcionáře, je příznačná možnost vzniku neshod mezi těmito akcionáři. Je nepochybné, že blokování přijetí strategických rozhodnutí soutěžitele BETA ze strany soutěžitele BEST mohlo mít či mělo rozhodující vliv na chování soutěžitele BETA.
136. Dále účastník řízení namítal, že společnost BEST neměla či ztratila možnost rozhodujícího vlivu ve společnosti BETA poté, kdy do představenstva společnosti BETA byli Rozhodnutím soudu ze dne 27.3.2009, které nabylo právní moci dne 8.4.2009, jmenováni Ing. I.O. a Ing. R.Z. na návrh společnosti BETA, resp. Ing. O., který naopak tímto krokem ovládl společnost BETA prostřednictvím jejího představenstva. K této námitce Úřad uvádí následující. Rozhodnutím soudu byly do představenstva společnosti BETA dvě osoby reprezentující zájmy akcionáře společnosti BETA, Ing. O.. Toto představenstvo tak bylo v době po Rozhodnutí soudu složeno celkově ze tří osob, hájící zájmy Ing. O.. Je však nutné připomenout, že možnost rozhodujícího vlivu, a tedy kontroly účastníka řízení nad společností BETA a jejího výkonu, byla dovozena z držení a výkonu hlasovacích práv na valné hromadě společnosti BETA, která byla spjata s vlastnictvím jedné akcie představující 50% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti BETA. I po jmenování výše uvedených osob do představenstva společnosti BETA Rozhodnutím soudu měl účastník řízení možnost formou negativní kontroly vykonávat rozhodující vliv na činnost společnosti BETA (výkonem svých hlasovacích práv na valné hromadě společnosti BETA). O skutečnosti, že tento vliv reálně vykonával, svědčí jeho hlasování na valných hromadách společnosti BETA, které se konaly v období po jmenování dvou členů představenstva společnosti BETA soudem.
137. V situaci, kdy účastník řízení vykonával vliv na činnost společnosti BETA skrze hlasování na její valné hromadě, pak nelze přisvědčit námitce účastníka řízení, že ode dne nabytí právní moci (8.4.2009) Rozhodnutí soudu o jmenování dvou členů představenstva společnosti BETA, kteří reprezentovali zájmy Ing. O., druhý akcionář společnosti BETA, Ing. O., získal skrze představenstvo rozhodující vliv na činnost společnosti BETA, zatímco účastník řízení byl z tohoto vlivu na činnost společnosti BETA vyloučen. Navíc, o skutečném vlivu společnosti BEST na chod společnosti BETA svědčí hlasování společnosti BEST na Čtvrté valné hromadě společnosti BETA zejména při rozhodování ve věci stabilizace finanční situace společnosti BETA či ve věci vybudování nového závodu v areálu společnosti BETA v Ostravě-Hrabové na výrobu zámkové a ploché dlažby.
138. K námitce podjatosti vznesené účastníkem řízení, Úřad uvádí, že usnesením předsedy Úřadu č.j. ÚOHS-3044/2010/610VPe ze dne 6.4.2010 [45] a usnesením místopředsedy Úřadu č.j. ÚOHS-S029/2010/KS-5709/2010/840LBří ze dne 23.4.2010 [46] nebylo námitce podjatosti vyhověno, neboť nebyly shledány důvody, které by prokazovaly namítanou podjatost žádné z oprávněných úředních osob ve správním řízení sp.zn. S029/2010/KS.
139. Ve svém vyjádření ze dne 1.12.2010 [47] pak účastník řízení vznesl následující námitky.
140. Společnost BEST opětovně namítala, že ani a) transakce spočívající v nabytí první akcie představující 50% podíl na základním kapitálu společnosti BETA ze strany společnosti BEST, ani b) transakce, v jejímž důsledku společnost BEST nabyla druhou akcii představující dalších 50 % na základním kapitálu společnosti BETA nejsou spojeními soutěžitelů, která podléhají povolení Úřadu dle § 12 a násl. zákona, neboť dle názoru účastníka řízení tyto transakce nesplňují zákonem stanovená notifikační kritéria. Z uvedeného důvodu se pak na žádnou z těchto transakcí nevztahoval zákaz uskutečňování spojení soutěžitelů před podáním návrhu na povolení spojení a před právní mocí rozhodnutí Úřadu o povolení spojení soutěžitelů dle § 18 odst. 1 zákona, pro jehož porušení je vedeno toto správní řízení. K této námitce Úřad odkazuje na části odůvodnění tohoto rozhodnutí, v nichž je vysvětleno, že Úřad považuje notifikační kritéria ve vztahu získání možnosti kontrolovat společnost BETA ze strany společnosti BEST, a to část I. Posouzení, zda transakce je spojením soutěžitelů, které podléhá povolení Úřadu (odst. 14. až 31. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a stanovisko Úřadu k obsahově shodným námitkám účastníka řízení vzneseným v předchozím průběhu řízení, které je uvedeno v odst. 130. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
141. Dále společnost BEST namítala, že výkonem svých hlasovacích práv na valných hromadách společnosti BETA konaných v období ode dne 5.11.2008 do dne 21.8.2009 (jedná o První až Pátou valnou hromadu), tedy v období, kdy účastník řízení disponoval jednou akcií představující 50% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech ve společnosti BETA, [48] nevykonával negativní kontrolu ve společnosti BETA, neboť možnost této kontroly neměl. Rovněž tak účastník namítal, že obsah dopisu, který společnost BEST jako 50% akcionář společnosti BETA zaslala dne 23.2.2009 bankám působícím v místě sídla společnosti BETA, které financovaly podnikatelskou činnost společnosti BETA nebo od nichž společnost BETA mohla žádat o poskytnutí úvěru, [49] nemohl ovlivnit rozhodování těchto bankovních institucí o poskytnutí finančních prostředků společnosti BETA na její podnikatelskou činnost. Ve vztahu k této námitce Úřad odkazuje na části odůvodnění tohoto rozhodnutí, v nichž je vysvětleno, že Úřad považuje uvedený výkon hlasovacích práv na valných hromadách společnosti BETA společností BEST za akty výkonu kontroly, a tedy za akty uskutečňování spojení soutěžitelů (jedná se především o část III. Právní posouzení, zejména pak odst. 104. až 119. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
142. Ve stejném duchu vyjádřila společnost BEST námitku týkající se úkonů, které společnost BEST učinila ve vztahu ke společnosti BETA v období ode dne 8.10.2009 do 6.7.2010, tedy v období, kdy účastník řízení disponoval dvěma akciemi představujícími 100% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech ve společnosti BETA. [50] Předmětné úkony zahrnují mj. a) rozhodnutí jediného společníka (tj. společnosti BEST) v působnosti valné hromady společnosti BETA ze dne 8.10.2009 v otázkách personálních změn v orgánech společnosti BETA, b) volbu předsedy a místopředsedy představenstva společnosti BETA, c) změnu firmy a sídla společnosti BETA a d) uzavření provozních kapacit společnosti BETA.
143. K rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti BETA ze dne 8.10.2009 v otázkách personálních změn v orgánech společnosti BETA účastník řízení (v souladu s textem předmětného rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti BETA [51] ) uvádí, že toto rozhodnutí bylo přijato, aniž by byla vykonána hlasovací práva spojená s nově nabytou akcií představující 50% podíl na základním kapitálu společnosti BETA, [52] a to právě z důvodu, že v té době ještě nebylo pravomocně rozhodnuto o povolení spojení soutěžitelů, v jehož důsledku se společnost BEST stala 100% akcionářem společnosti BETA. [53] K tomu Úřad uvádí následující. Je sice zřejmé, že účastník řízení zde vykonal svá hlasovací spojená pouze s akcií, kterou již disponoval (tuto akcii nabyl 22.9.2008) a která představovala 50% podíl na základním kapitálu společnosti BETA, nicméně i tímto výkonem svých hlasovacích práv ve společnosti BETA realizoval svůj rozhodující vliv na tuto společnost, aniž by ať již nabytí první akcie představující 50% podíl na základním kapitálu společnosti BETA, nebo nabytí druhé akcie představující rovněž bylo pravomocně povoleno Úřadem. Navíc je třeba vzít v úvahu, že při tomto rozhodnutí se účastník řízení nemusel ohlížet na zájmy jiného akcionáře, neboť sám vlastnil akcie představující 100% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti BETA, a byl tedy jediným akcionářem společnosti BETA.
144. Stejnou argumentaci Úřad může vztáhnout i na otázku volbu předsedy a místopředsedy představenstva společnosti BETA, která následovala po rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady společnosti BETA ze dne 8.10.2009 v otázkách personálních změn v orgánech společnosti BETA. To znamená, že i v tomto případě společnost BEST i výkonem svých hlasovacích práv spojených s první akcií představující 50% podíl na základním kapitálu společnosti BETA zprostředkovaně ovlivnila chod společnosti BETA v otázce soutěžního chování, a tedy za akt uskutečňování spojení (podle předchozí rozhodovací praxe Úřadu se za uskutečňování spojení považuje jednání, které mělo nebo mohlo mít přímý nebo nepřímý vliv na vystupování kontrolovaného soutěžitele v konkurenčních a jiných soutěžních vztazích k ostatním účastníkům trhu, tj. takové jednání, které přímo nebo nepřímo určuje či ovlivňuje postavení a jednání soutěžitele na trhu. Za takové jednání Úřad mimo jiné považuje i hlasování, které má vliv na odvolání a jmenování členů představenstva [54] ). K účastníkem řízení vyjádřené připomínce, že společnost BEST je pouze akcionářem, a nikoli členem žádného jiného orgánu společnosti BETA, a může tedy do činnosti společnosti BETA zasahovat jen omezeně prostřednictvím svých akcionářských práv, když společnosti BEST a BETA jsou zcela odlišnými subjekty práva ačlenové představenstva společnosti BETA jsou odlišné fyzické osoby, je třeba uvést následující. Zákon o ochraně hospodářské soutěže nahlíží v oblasti kontroly spojování soutěžitelů na jednotlivé subjekty práva (ale i entity bez právní subjektivity) především z toho hlediska, zda tyto jednotlivé entity vystupují na trhu na sobě nezávisle či samostatně azda mezi nimi neexistují kontrolní vazby, které by tuto ekonomickou nezávislost čisamostatnost vylučovaly. O případ, kdy z pohledu zákona o ochraně hospodářské soutěže je třeba na dva subjekty s vlastní právní subjektivitou nahlížet jako na jednu hospodářskou jednotku soutěžitele, se jedná především tehdy, když mezi těmito subjekty existuje vztah kontroly tak, jak ho definuje zákon o ochraně hospodářské soutěže v § 12 a násl. V takovém případě jsou tyto dva právně samostatné subjekty součástí jednoho a téhož soutěžitele, jehož rámci osoba kontrolující (vdaném případě společnost BEST) má možnost ovlivňovat jednání a pozici osoby kontrolované (v daném případě společnost BETA) v hospodářské soutěži na trhu. Úkony, kterými osoba kontrolující ovlivňuje předmětné jednání osoby kontrolované, je pak nezbytné považovat za akty výkonu kontroly, přičemž k tomuto ovlivňování typicky dochází právě výkonem akcionářských práv či práv společníka v daném subjektu.
145. I s přihlédnutím k výše uvedenému je třeba rovněž změnu firmy a sídla společnosti BETA a uzavření provozních kapacit společnosti BETA považovat za úkony způsobilé ovlivnit jednání a postavení společnosti BETA v hospodářské soutěži na trhu a považovat je tak za akty výkonu kontroly, a tedy za uskutečňování spojení. Zejména změna firmy dává navenek tržním subjektům informaci o příslušnosti společnosti BETA k soutěžiteli BEST, ačkoli získání kontroly soutěžitele BEST nad společností BETA nebylo Úřadem pravomocně povoleno.
146. Dále účastník řízení namítal, že Úřad v daném správním řízení postupuje nestandardním způsobem, což se podle účastníka řízení mělo projevit především vyžadováním podkladů a informací, které se k předmětu Úřadem vedeného řízení vztahují pouze v omezené míře nebo vůbec, a nejistotě účastníka řízení v otázce vymezení předmětu řízení. Takovým postupem Úřad podle názoru společnosti BEST nabourává právní jistotu účastníka řízení a zkracuje účastníka řízení na jeho právech. K této námitce Úřad uvádí následující. Úřad v předmětném řízení vždy vyžadoval po účastníkovi řízení informace a podklady v rozsahu nezbytném ke zjištění skutkového stavu a jeho právnímu posouzení. Předmět vedeného správního řízení byl dostatečně určitě vymezen v oznámení o zahájení ze dne 27.1.2010, účastník řízení tedy od počátku řízení věděl, porušení kterého ustanovení zákona je mu kladeno za vinu a kterým jednáním se měl tohoto porušení dopustit. Následným rozšířením a zpřesněním předmětu řízení, které Úřad učinil svým přípisem č.j. ÚOHS-S029/2010/KS-15392/2010/840/LBř, Úřad nijak nevybočil z mezí, v nichž bylo předmětné správní řízení před tímto rozšířením a zpřesněním vedeno (především bylo řízení i nadále vedeno o stejném skutku, kterým měl účastník porušit § 18 odst. 1 zákona).
147. Konečně pak účastník řízení připomíná, že smyslem ochrany hospodářské soutěže je obrana a prevence proti narušení hospodářské soutěže, tato regulace však nemá za cíl omezovat podnikatele ve výkonu a rozvoji jejich podnikání. Účastník řízení zde namítá, že Úřad svým postupem v daném případě jedná proti smyslu ochrany hospodářské soutěže, když nebere v úvahu, že předmětným spojením soutěžitelů nebyla a není narušena hospodářská soutěž v oblasti betonových výrobků, a není tak splněno materiální hledisko ohrožení hospodářské soutěže implicitně obsažené v § 18 odst. 1 zákona.
148. K tomu Úřad uvádí, že cílem zákazu vysloveného v § 18 odst. 1 zákona je zabránit jakémukoli výkonu hlasovacích práv před právní mocí rozhodnutí Úřadu o povolení spojení soutěžitelů, bez ohledu na to, zda jsou rozhodnutí, k jejichž přijetí takový výkon hlasovacích práv směřuje, chápána jako vnitřní opatření (ovlivňující soutěžní chování nepřímo), a nebo zda tato rozhodnutí směřují vně kontrolovaného soutěžitele a k ovlivnění soutěžního chování dochází přímo. Každý takový výkon hlasovacích práv může vést k přijetí rozhodnutí, které může mít za následek nevratné změny v kontrolovaném subjektu či ve struktuře trhu, na kterém je kontrolovaný subjekt činný. Z uvedeného důvodu pak nelze připustit, v souladu s § 18 odst. 1 zákona, výkon hlasovacích práv v kontrolovaném soutěžiteli před tím, než dané spojení, jež podléhá podle zákona povolení Úřadu, bude Úřadem pravomocně povoleno. V duchu uvedeného Úřad konstatuje, že spojení soutěžitelů, v jehož důsledku soutěžitel BEST získal akcie představující celkem 100% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti BETA, a tím i možnost tohoto soutěžitele ve smyslu § 12 odst. 3 zákona výlučně kontrolovat, bylo pravomocně povoleno dne 7.7.2010, přesto však v období předcházejícím tomuto nabytí právní moci soutěžitel BEST opakovaně vykonal svá hlasovací práva v soutěžiteli BETA, která mohla vést k přijetí rozhodnutí s nenapravitelnými škodami ve struktuře trhu. Ani povolení předmětného spojení soutěžitelů tak nemohlo zpětně zhojit porušení zákazu podle § 18 odst. 1 zákona. Navíc Úřad dodává, že porušení zákazu podle § 18 odst. 1 zákona je nepřípustné i tehdy, když podle pravomocného rozhodnutí spojení, ve vztahu ke kterému byl uvedený zákaz porušen, nevzbuzuje vážné obavy z narušení hospodářské soutěže.
III.5 Doba trvání porušení a aplikace právní normy
149. S ohledem na výše popsané skutkové okolnosti stanovil Úřad jako počátek porušení zákazu uskutečňování spojení soutěžitelů před podáním návrhu a před právní mocí rozhodnutí Úřadu, kterým se spojení povoluje, na dne 5.11.2008, kdy účastník řízení svým hlasováním na První valné hromadě společnosti BETA o otázkách strategického charakteru pro chod společnosti BETA uskutečnil předmětné spojení soutěžitelů, a porušil tak zákaz stanovený v § 18 odst. 1 zákona.
150. Současně však Úřad přihlédl k tomu, že při šetření, které předcházelo zahájení správního řízení, informoval Sdělením ze dne 27.5.2009 společnost BEST o tom, že transakce nepodléhá povolení Úřadu. Od obdržení Sdělení ze dne 27.5.2009, tedy od 28.5.2009, do obdržení Žádosti Úřadu o poskytnutí doplňujících informací ze dne 8.9.2009, [55] tedy do 9.9.2009, v níž byl účastník mimo jiné informován, že po prošetření předmětné transakce, o jehož výsledku byl účastník řízení informován Sdělením ze dne 27.5.2009, se objevily nové skutečnosti, které měly vliv na posouzení, zda účastník svým jednáním (výkonem svých akcionářských práv ve společnosti BETA) porušil zákaz uskutečňování spojení před právní mocí rozhodnutí Úřadu o povolení soutěžitelů (§ 18 odst. 1 zákona), byl účastník v dobré víře, že se na výkon jeho akcionářských práv ve společnosti BETA nevztahuje zákaz dle § 18 odst. 1 zákona a že tak může transakci uskutečňovat i bez předchozího povolení Úřadu.
151. Ve vztahu k ukončení porušování uvedeného zákazu je třeba zdůraznit obecný princip vyplývající z § 18 odst. 1 zákona, a to, že došlo-li po nabytí hlasovacích práv v soutěžiteli k uskutečňování spojení, tj. k jeho konzumaci faktickým výkonem rozhodujícího vlivu na činnost tohoto soutěžitele ze strany akcionáře a toto uskutečňování spojení pokračuje, pak ukončení porušování uvedeného zákazu nastane pouze, pokud Úřad rozhodnutím spojení povolí, případně povolí výjimku ze zákazu uskutečňování spojení před nabytím právní moci rozhodnutí, jímž se spojení povoluje. Uvedený obecný princip týkající se ukončení doby trvání předmětného deliktu uplatňuje také Evropská komise. [56]
152. Podle principu uvedeného v předchozím bodě trvala doba porušení uvedeného zákazu ze strany účastníka řízení do dne 6.7.2010 včetně, neboť dne 7.7.2010 nabylo právní moci Rozhodnutí o povolení spojení, jímž Úřad povolil spojení soutěžitelů, v jehož důsledku soutěžitel BEST získal akcie představující celkem 100% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti BETA, a tím i možnost tohoto soutěžitele ve smyslu § 12 odst. 3 zákona výlučně kontrolovat. Účastník řízení přitom vykonával kontrolu nad soutěžitelem BETA v období do dne 6.7.2010 včetně již tím, že představenstvo soutěžitele BETA bylo obsazeno osobami jmenovanými účastníkem řízení. Jednání účastníka řízení (které je trvajícím deliktem) tak bylo dokonáno za účinnosti poslední novely zákona o ochraně hospodářské soutěže provedené zákonem č. 155/2009 Sb. Z uvedeného důvodu se jednání účastníka řízení posuzuje z hlediska hmotněprávního dle zákona v platném znění.
153. K době trvání porušení zákona Úřad dále uvádí, že z výše uvedeného důvodu dobré víry účastníka řízení Úřad při úvahách o stanovení pokuty za porušení zákazu dle § 18 odst. 1 zákona dobu od obdržení Sdělení ze dne 27.5.2009 účastníkem řízení do dne 8.10.2009, kdy účastník řízení začal vykonávat výlučnou kontrolu ve společnosti BETA (viz výše odstavec 121. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nezahrnul do období rozhodného pro účely výpočtu pokuty.
154. Úřad uzavírá, že prokázané porušení § 18 odst. 1 zákona účastníkem řízení sice trvalo od 5.11.2008 (první výkon negativní kontroly účastníkem řízení ve společnosti BETA) do 6.7.2010, když ode dne 7.7.2010, kdy nabylo právní moci Rozhodnutí Úřadu o povolení spojení, avšak období od obdržení Sdělení ze dne 27.5.2009 účastníkem řízení do dne 8.10.2009, kdy účastník řízení začal vykonávat výlučnou kontrolu ve společnosti BETA (viz výše odstavec 121. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad vyňal z doby rozhodné pro stanovení sankce. Doba rozhodná pro stanovení sankce za porušení § 18 odst. 1 zákona činí 15 měsíců a 19 dnů.
155. Na základě zkoumání následků způsobených porušením § 18 odst. 1 zákona-naplnění materiální stránky deliktu, lze uzavřít, že předmětný delikt je nepochybně způsobilý narušit objekt chráněný ve veřejném zájmu (jímž je ochrana férové hospodářské soutěže), neboť vytváří strukturální změny v podmínkách soutěže. Z tohoto důvodu nebylo nezbytně nutné přesně kvantifikovat skutečné negativní dopady protiprávního jednání účastníka řízení na hospodářskou soutěž. K tomu Úřad rovněž uvádí, že pojmovým znakem deliktu uskutečňování spojení před podáním návrhu na zahájení řízení a před právní mocí rozhodnutí Úřadu, kterým se spojení povoluje porušení (§ 18 odst. 1 zákona) není narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu, a proto se u odpovědnosti za uvedený delikt neprokazuje, zda jeho následkem došlo k narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu. [57]
III.6 Zproštění odpovědnosti za delikt podle § 22b odst. 1 zákona
156. Úřad při hodnocení odpovědnosti účastníka řízení za předmětný správní delikt rovněž posoudil, zda jsou splněny předpoklady pro zproštění účastníka řízení za spáchaný správní delikt podle § 22b odst. 1 zákona. [58] Účastník řízení mohl zabránit porušení zákazu uskutečňování spojení před podáním návrhu na zahájení řízení a před právní mocí rozhodnutí Úřadu, kterým se spojení povoluje porušení (§ 18 odst. 1 zákona) tím, že by podle § 15 zákona podal návrh na povolení předmětného spojení soutěžitelů, nebo tím, že by podal návrh na povolení výjimky ze zákazu uskutečňování předmětného spojení podle § 18 odst. 3 a 4 zákona. Protože však účastník řízení žádný z těchto návrhů nepodal, dospěl Úřad k závěru, že účastník řízení neprokázal, že vynaložil veškeré úsilí, které po něm bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil. Z tohoto důvodu není účastník řízení zproštěn ve smyslu § 22b odst. 1 zákona odpovědnosti za spáchaný správní delikt.
IV. Odůvodnění výše pokuty
157. Podle § 22a odst. 1 písm. d) zákona se právnická osoba jako soutěžitel dopustí správního deliktu tím, že uskutečňuje spojení v rozporu s § 18 odst. 1 téhož zákona. Dle § 22a odst. 2 zákona znění se za uvedený správní delikt uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán (§ 22b odst. 2 zákona).
158. Horní hranice pokuty, kterou lze na základě zákona uložit, je stanovena alternativně. Hranice stanovená pevnou částkou se uplatní zejména u soutěžitelů, kteří nejsou založeni za účelem podnikatelské činnosti a žádného obratu tudíž nedosahují. [59]
159. Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Dle judikatury českých soudů [60] musí konkrétní forma postihu a jeho výše působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností, jaké svědčí účastníku řízení, zároveň musí být postih dostatečně znatelný v materiální sféře rušitele, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by však byl pro něj likvidačním. Uložená pokuta by tak měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.
160. Jak je uvedeno v odůvodnění tohoto rozhodnutí výše, účastník řízení je soutěžitelem podnikajícím na trzích výroby a prodeje betonových prvků pro venkovní architekturu, betonových prvků pro vodovodní a kanalizační sítě a zdících prvků, a proto se Úřad rozhodl stanovit pokutu podle obratového kriteria. Posledním ukončeným účetním obdobím ve smyslu § 22a odst. 2 (poslední věta), z něhož Úřad vycházel pro účely stanovení pokuty, je rok 2009. [61]
161. Za účelem zvýšení předvídatelnosti a transparentnosti svého rozhodování při ukládání pokut za porušení hmotněprávních povinností stanovených zákonem o ochraně hospodářské soutěže vydal Úřad Zásady postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při stanovování výše pokut (dále jen Zásady ), které jsou veřejně dostupné na jeho internetových stránkách. [62]
162. Při ukládání pokuty Úřad postupuje ve dvou krocích. Nejprve stanoví základní částku pokuty pro účastníka řízení zúčastněného na správním deliktu, následně vyhodnotí polehčující a přitěžující okolnosti, které se vztahují k jednotlivým soutěžitelům a vedou ke zvýšení nebo snížení pokuty.
163. Zásady [63] i dosavadní rozhodovací praxe Úřadu rozlišují tři základní kategorie protisoutěžního jednání z hlediska jeho typové nebezpečnosti pro hospodářskou soutěž, a to kategorii velmi závažných deliktů (do které se řadí zejména tzv. hard core kartely), kategorii závažných deliktů a kategorii méně závažných deliktů. Správní delikt porušení § 18 odst. 1 zákona se řadí do kategorie závažných deliktů.
164. Základní částka pokuty se pak stanoví jako podíl hodnoty prodejů (tzv. výchozí podíl) vynásobený koeficientem času. Pro kategorii závažných deliktů se tento výchozí podíl vymezuje zpravidla v rozpětí do 1 % hodnoty prodejů. Přitom Úřad hodnotí celou řadu okolností, specifických danému případu. [64] Po stanovení základní částky pokuty posuzuje Úřad další skutečnosti, jež mohou mít vliv na závažnost deliktu, pokud je již nezohlednil v rámci procentního rozpětí výchozího podílu hodnoty prodejů. Přihlíží pak také k přiměřenosti sankce k celkové majetkové a finanční situaci účastníka řízení, aby tato neměla likvidační charakter. [65]
IV.1 Hodnota prodejů pro stanovení základní částky pokuty
165. Hodnotou prodejů je v souladu s bodem 18 Zásad obrat soutěžitele dosažený z prodeje zboží či služeb, jehož se protisoutěžní jednání přímo nebo nepřímo týká, a to na vymezeném geografickém trhu (dále též hodnota prodejů ). Tento princip odráží spravedlivost sankce a její přímý vztah k sankcionovanému jednání.
166. Pokud jde o zboží dotčené porušením § 18 odst. 1 zákona Úřad konstatuje, že v Rozhodnutí o povolení spojení soutěžitelů BEST a BETA, byly zkoumány dopady spojení na výrobkové oblasti, kterými byly 1/ oblast výroby a prodeje betonových prvků pro venkovní architekturu, 2/ oblast výroby a prodeje betonových prvků pro vodovodní a kanalizační sítě a 3/ oblast výroby a prodeje zdících prvků, kdy na těchto trzích působí jak účastník řízení, tak i BETA. [66] Pokud jde o geografický rozměr relevantního trhu, ponechal Úřad otázku vymezení geografického relevantního trhu otevřenou a zabýval se dopadem spojení jak na území České republiky, tak na území jednotlivých krajů České republiky, v nichž jsou spojující se soutěžitelé činní. [67]
167. V oblastech dotčených spojením BEST a BETA dosáhl účastník řízení v České republice za rok 2009 obratu [ obchodní tajemství ] Kč. [68] Úřad tak pro vymezení základní částky pokuty vyšel z hodnoty prodejů ve výši [ obchodní tajemství ] Kč.
IV.2 Stanovení výchozího podílu hodnoty prodejů pro základní částku pokuty
168. Při rozhodování o vymezení podílu hodnoty prodejů v rámci možného rozpětí do 1 % za závažnost deliktu, vycházel Úřad z následujících úvah.
169. Uskutečňováním spojení před podáním návrhu a před právní mocí rozhodnutí Úřadu, kterým se spojení povoluje, je typově závažný delikt (byť není řazen do kategorie deliktů typově nejzávažnějších). Jeho závažnost je dána tím, že předmětné porušení zákona narušuje základní princip systému kontroly spojování soutěžitelů, který je kontrolou ex ante . Nekontrolované spojování soutěžitelů může přinášet narušení účinné soutěže a poškozovat tím i spotřebitele; prostřednictvím spojení soutěžitelů pak lze dosahovat v konkrétních případech týchž negativních důsledků pro soutěž a pro spotřebitele, jaké přinášejí zakázané protisoutěžní kooperace soutěžitelů (např. hard core kartelové dohody). Z toho důvodu je Úřadu svěřena výlučná pravomoc k posouzení slučitelnosti připravovaného spojení s pravidly soutěže na tuzemském trhu. Soutěžitelům pak zákon ukládá notifikovat Úřadu spojení, která splňují zákonem stanovená obratová kriteria.
170. Závažnost předmětného deliktu však nelze hodnotit izolovaně od celkových okolností případu. Posouzení je třeba provádět případ od případu, přičemž při hodnocení závažnosti musí Úřad přihlížet k řadě skutečností, jejichž povaha a význam se mění dle okolností specifických danému případu. Týž delikt spáchaný soutěžitelem na trhu vyznačujícím se např. odlišnou kvalitou soutěžního prostředí, nemusí mít shodné dopady na soutěž. Při posouzení závažnosti se zohledňuje zejména velikost porušitele a jeho podíl na relevantním trhu, rozsah dotčeného území, následky deliktu-resp. míra negativního dopadu na soutěž a na spotřebitele, způsob spáchání deliktu, jakož i další okolnosti, za nichž byl delikt spáchán, specifické danému případu. Závažnost deliktu a riziko jeho negativního dopadu na soutěž a spotřebitele se pak nepochybně zvyšuje s délkou trvání porušení zákona. [69]
171. Při stanovení výchozího podílu z hodnoty prodejů za závažnost (v rámci možného rozpětí do 1 % z hodnoty prodejů na relevantním trhu) vzal Úřad v úvahu tyto skutečnosti.
a) Velikost účastníka řízení
172. Závažnost porušení zákona se zvyšuje, dopouští-li se deliktu soutěžitel s významným podílem na trhu. Úřad při posuzování spojení společností BEST a BETA ověřil, že v rámci celého území České republiky dosahuje společnost BEST tržního podílu [ 15-25 ] % (a při započtení tržního podílu společnosti BETA činí tento tržní podíl [ 15-25 ] %), zatímco v oblasti výroby a prodeje betonových prvků pro vodovodní a kanalizační sítě a oblasti výroby a prodeje zdících prvků dosahuje společnost BEST (i při započtení tržního podílu společnosti BETA) tržního podílu pod hranicí [0 -5 ] %. Na úrovni jednotlivých krajů České republiky pak společnost BEST (při započtení tržního podílu společnosti BETA) dosahuje v oblasti výroby a prodeje betonových prvků pro venkovní architekturu významných tržních podílů. [70] Účastníka řízení tak lze považovat za významného soutěžitele v oblasti výroby a prodeje betonových prvků pro venkovní architekturu v jednotlivých krajích České republiky.
b) Délka trvání porušení pro účely pokuty
173. U předmětného deliktu se obecně delší doba jeho trvání významně promítá do závažnosti; s delší dobou trvání porušení se zvyšuje riziko negativních důsledků pro soutěž i spotřebitele. Výkon kontroly s sebou nese i kroky, které mohou být z hlediska účinků nevratné a tyto by nenastaly, pokud by spojení nebylo uskutečňováno před jeho posouzením a pravomocným povolením. Zásady proto přiměřeně zvyšují koeficient času, jímž se násobí výchozí podíl hodnoty prodejů, s délkou trvání protiprávního jednání překračujícího 1 rok. Délka trvání porušení kratší 1 rok nijak na závažnosti nepřitěžuje. V posuzovaném případě délka trvání protiprávního jednání činí 15 měsíců a 19 dnů, tedy více než 1 rok. Tuto dobu považuje Úřad za střednědobou. Této době je možné pro účely výpočtu pokuty přiřadit koeficient času, který se pohybuje v rozmezí od 1 (odpovídá délce trvání deliktu 1 rok) do 3 (odpovídá délce trvání deliktu 10 let a více). Protože v daném případě prokázaný delikt účastníka řízení přesáhl dobu 1 roku relativně krátce, přiřadil Úřad za délku trvání prokázaného deliktu koeficient času ve výši 1,06.
c) Následky porušení zákona
174. Dalším významným faktorem ovlivňujícím závažnost předmětného deliktu je existence negativních dopadů na soutěž a jejím prostřednictvím na spotřebitele, kdy zjištění újmy na soutěži nepochybně zvyšuje závažnost deliktu. Skutečnost, že v posuzovaném případě nedošlo uskutečňováním spojení k podstatnému narušení hospodářské soutěže, nebyl zjištěn závažný negativní dopad protiprávního jednání na soutěž a spotřebitele a spojení samotné bylo bez závazků povoleno, je významnou okolností, kterou Úřad při stanovení výše pokuty zohlednil výrazným snížením její procentní sazby.
175. S přihlédnutím ke všem výše uvedeným skutečnostem, a to i) závažnosti deliktu, ii) výši podílu účastníka řízení ve spojením dotčených oblastech, iii) délce trvání porušení zákona a iv) skutečnosti, že uskutečnění spojení nevedlo k podstatnému nenarušení hospodářské soutěže, rozhodl Úřad v posuzovaném případě snížit výchozí podíl pro stanovení základní částky pokuty.
176. Úřad proto stanovil výchozí podíl ve výši 0,1 % z hodnoty prodejů a tento výchozí podíl vzhledem k délce trvání porušení navýšil zohledněním koeficientu času ve výši 1,06. Základní částka pokuty tak činí [ obchodní tajemství ] Kč.
IV.4 Úprava základní částky pokuty
177. Po určení základní částky pokuty Úřad u každého případu posuzuje, zda pro daného soutěžitele existují přitěžující či polehčující okolnosti, které by byly důvodem ke zvýšení či snížení pokuty. Mezi přitěžující okolnosti je třeba obecně zařadit skutečnosti, že účastník měl ve vztahu k dalším účastníkům vedoucí či iniciační roli, že se dopustil úmyslného porušení zákona, že prováděl jakékoliv kroky s cílem donutit jiné soutěžitele účastnit se na jednání narušujícím soutěž, že se již dříve dopustil protisoutěžního chování apod. Naopak za polehčující okolnosti lze považovat skutečnosti, že účastník byl ve vztahu k dalším účastníkům protisoutěžního jednání v pasivní roli, že s Úřadem v průběhu řízení spolupracoval a že jeho spolupráce přispěla k objasnění deliktu, že svou účast na protisoutěžním jednání ukončil ještě před zahájením správního řízení, že porušil zákon nedbalostně apod.
178. Za polehčující Úřad v daném případě považoval následující dvě okolnosti. Zaprvé, účastník řízení v době výkonu své negativní kontroly ve společnosti BETA (výkon kontroly blokací činnosti cílového soutěžitele) nemusel vědět, že takový způsob výkonu kontroly je považován za uskutečňování spojení soutěžitelů. V době, kdy účastník řízení po nabytí první akcie představující 50% podíl na základních kapitálu a hlasovacích právech soutěžitele BETA, uskutečnil výkonem svých hlasovacích práv na První valné hromadě společnosti BETA konané dne 5.11.2008 toto spojení soutěžitelů, nebyl veřejnosti znám přístup Úřadu k posuzování situací, kdy nabývaný soutěžitel má dva 50% akcionáře s protichůdnými zájmy, kteří si při výkonu svých hlasovacích práv v orgánech nabývaného soutěžitele vzájemně blokují přijetí usnesení navrženého druhým akcionářem. V té době jediným předchozím případem v rozhodovací praxi Úřadu, v níž byl popsán přístup Úřadu ke shora uvedené situaci, bylo správní řízení S083/2007/KS ve věci porušení § 18 odst. 1 zákona uskutečňováním spojení soutěžitelů VTK GROUP/DB/VÍTKOVICE HOLDING. V uvedeném správním řízení vydal Úřad dne 30.1.2008 v prvním stupni rozhodnutí Úřadu č.j. S083/2007/KS-02565/2008/840, které bylo potvrzeno v druhém stupni rozhodnutím předsedy Úřadu rozhodnutí č.j. R046/2008/01-16557/2008/310-Rá. Tato rozhodnutí nabyla právní moci dne 17.2.2009 a byla zveřejněna na internetových stránkách Úřadu ve dnech 17.5.2009 a 24.5.2009, tedy až poté, co účastník řízení sp.zn. S029/2010/KS, soutěžitel BEST, vykonal na První valné hromadě společnosti BETA dne 5.11.2008 svá hlasovací práva spojená s jeho 50% akciovým podílem ve společnosti BETA.
179. Zadruhé, z důvodu, že se v případě daného spojení soutěžitelů jednalo o nepřátelské převzetí, účastník řízení v době vzniku své notifikační povinnosti [71] neměl k dispozici aktuální informace rozhodné pro posouzení splnění obratových notifikačních kritérií dle § 13 zákona a nemohl tak ověřit, zda byla tato obratová notifikační kritéria splněna. [72]
180. Jako přitěžující Úřad v daném případě neshledal žádné okolnosti.
181. S přihlédnutím k uvedeným dvěma polehčujícím okolnostem snížil Úřad základní částku pokuty o 50 %. V daném případě tak Úřad upravil základní částku pokuty jejím vynásobením koeficientem 0,5 (tento koeficient odpovídá snížení základní částky pokuty o 50 %). Výslednou výši pokuty Úřad zaokrouhlil směrem dolů na celé tisíce.
IV.5 Stanovení výsledné výše pokuty
182. Výsledná výše pokuty stanovená účastníkovi řízení tak činí 517 000 Kč (slovy pět set sedmnáct tisíc korun českých).
183. Uloženou pokutu je účastník řízení povinen uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí, tj. ve lhůtě do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Úhrada se provede na účet Celního úřadu Brno, číslo účtu 3754-17721621/0710, variabilní symbol- identifikační číslo účastníka řízení.
IV.6 Náklady řízení
184. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán účastníku řízení povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou, pokud vyvolal správní řízení porušením své právní povinnosti. Výši paušální částky stanoví § 6 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku (dále jen vyhláška ), které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení.
185. Správní řízení sp. zn. S029/2009/KS bylo vyvoláno porušením právní povinnosti účastníka řízení vyplývající z ustanovení § 18 odst. 1 zákona, a proto mu Úřad uložil povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou v souladu s § 79 odst. 5 správního řádu ve spojení s § 6 odst. 1 a 2 vyhlášky. S ohledem na skutečnost, že se jednalo o zvlášť složitý případ, paušální částka, kterou je účastník řízení povinen zaplatit, činí 2 500 Kč (dva tisíce pět set korun českých).
186. Náklady řízení je účastník řízení povinen uhradit ve lhůtě do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Úhrada se provede na účet Úřadu vedený u České národní banky vBrně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2008100029.

4. Poučení
Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení v souladu s § 152 odst. 1 a 4, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho oznámení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

JUDr. Michal Petr, Ph.D.
místopředseda Úřadu
pověřený řízením
Sekce hospodářské soutěže

Právní moc: 9. 3. 2012

Účastník řízení, společnost BEST, podal proti rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. ÚOHS-R72/2011/HS-4719/2012/420 ze dne 9. 3. 2012, kterým bylo změněno rozhodnutí Úřadu č.j. ÚOHS-S029/2010/KS-3707/2011/840/LBř ze dne 18. 3. 2011, žalobu ve správním soudnictví, o které je v současné době vedeno řízení před Krajským soudem v Brně.

Rozhodnutí obdrží:
Mgr. Jan Hrazdira, advokát
AK HKDW Legal s.r.o. (dříve Hrazdira Kalužík Douděra Wenzl v.o.s.)
Na Příkopě 15
110 00 Praha 1

Vypraveno dne :
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


[1] Nynější firma tohoto subjektu v podobě BEST-BETA, a.s., se sídlem Ostrava, Hrabová, Paskovská 181/227, IČ: 45192308, byla zapsána v obchodním rejstříku ke dni 22.12.2009.
[2] Žádostmi o poskytnutí informací ze dne 24.3.2009 a 7.4.2009, str. 32-39 a 100-101 spisu.
[3] Doplňující informace Úřad od společnosti BEST obdržel ve dnech 2.4., 3.4.2009, str. 83-99 spisu, 15.4.2009, str. 102-105 spisu, a 21.4.2009, str. 106-108 spisu.
[4] Poskytnutí informací, které Úřad obdržel dne 3.4.2009, str. 42-82 spisu.
[5] Poskytnutí informací, které Úřad obdržel dne 4.4.2009, str. 40-42 spisu.
[6] O tomto svém závěru Úřad informoval na spojení zúčastněné subjekty Sdělením ze dne 27.5.2009, str. 109-113 spisu.
[7] Viz sdělení Úřadu ze dne 22.6.2009, str. 117-119 spisu.
[8] Viz podání společnosti BETA ze dne 2.7.2009, str. 120-122 spisu.
[9] Viz protokol z jednání Úřadu se Stěžovatelem (str. 127-132 spisu) a Dopis Stěžovatele ze dne 7.9.2009 (str. 133-163 spisu).
[10] Viz dopis Úřadu ze dne 8.9.2009, str. 164-165 spisu.
[11] Viz str. 166-242 spisu.
[12] Rozhodnutí o povolení spojení nabylo právní moci dne 7.7.2010.
[13] Viz str. 339-342 spisu.
[14] Za účinnosti zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění jeho novely provedené zákonem č. 296/2007 Sb.
[15] Uvedené transakce jsou spojeními soutěžitelů ve smyslu § 12 a násl. rovněž podle zákona č. 143/2001 Sb., oochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), v platném znění.
[16] Tedy podle zákona ve znění novely provedené zákonem č. 296/2007 Sb.
[17] Tento přístup aplikuje Úřad i ve své rozhodovací praxi, jak vyplývá například z rozhodnutí S 109/02 ve věci spojení soutěžitelů General Motors Corporation/Daewoo Motor Company . Shodný přístup zde zastává i Evropská komise-viz rozhodnutí Evropské komise ve věci M.3762 Apax/Travelex . K tomu viz i Oznámení Úřadu o konceptu spojení soutěžitelů ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže, bod 42. a Konsolidované sdělení Evropské komise k otázkám příslušnosti podle Nařízení Rady (ES) č. 139/2004, o kontrole spojování podniků, bod 54.
[18] Konkrétně za období od 1.1.2007 do 31.12.2007, za které společnost BEST zpracovává účetní závěrku.
[19] Konkrétně za období od 1.4.2007 do 31.3.2008, za které společnost BETA zpracovává účetní závěrku.
[20] Návrh na povolení spojení spočívajícího v nabytí jedné akcie představující 50% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti BETA nebyl společností BEST podán, společnost BEST však dne 13.1.2010 podala návrh na zahájení řízení o povolení spojení soutěžitelů, spočívajícího v nabytí zbývající jedné akcie představující 50% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti BETA ze strany společnosti BEST, v jehož důsledku se společnost BEST stala 100% akcionářem společnosti BETA. Toto spojení soutěžitelů pak bylo povoleno rozhodnutím Úřadu č.j. ÚOHS-S017/2010/KS-8403/2010/840/LBř ze dne 18.6.2010, které nabylo právní moci dne 7.7.2010.
[21] Společnost BEST navrhovala jmenovat zbývajícími členy představenstva Ing. M.K. a Ing. M. H.
[22] Společnost BEST čerpala tento úvěr od [ obchodní tajemství ] na základě smlouvy o úvěru [ obchodní tajemství ].
[23] Viz str. 12 spisu.
[24] Viz str. 7 spisu.
[25] Viz str. 8 spisu.
[26] Jednalo se o banky [ obchodní tajemství ] .
[27] Viz str. 13-15 spisu.
[28] Viz str. 159 spisu.
[29] Viz str. 158 spisu.
[30] Tento zákonný příděl činil [ obchodní tajemství ] ,-Kč z výsledku hospodaření ve výši [ obchodní tajemství ] ,-Kč.
[31] Jednalo se o rozhodnutí jediného akcionáře podle § 190 odst. 1 obchodního zákoníku při výkonu působnosti valné hromady. Společnost BEST podle zápisu Rozhodnutí jediného akcionáře společnosti BETA ze dne 5.10.2009 při tomto úkonu vykonávala pouze hlasovací práva spojená s jednou akcií představující 50% podíl na základním kapitálu společnosti BETA, který již v té době vlastnila, nikoli však již hlasovací práva spojená s další jednou akcií představující 50% podíl na základním kapitálu společnosti BETA, kterou teprve v té době měla nabýt a o nabytí této akcie bylo Úřadem posléze vedeno řízení o povolení spojení soutěžitelů.

[32] Ve znění poslední novely zákona č. 143/2001 Sb., oochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), kterým je zákon č. 155/2009 Sb.
[33] Viz např. rozhodnutí Úřadu č.j. S 13/04-654/04 ze dne 13.2.2004 ve věci MILKAGRO (uskutečňování spojení bylo spatřováno v uzavírání smluv s dodavateli a odběrateli, vymáhání práv a závazků nabývaného soutěžitele či vykonávaní práv a povinností z pracovněprávních vztahů) nebo rozhodnutí Úřadu č.j. S 224/03-1271/04 ze dne 19.3.2004 ve věci Karlovarské minerální vody (uskutečňování spojení ve formě přímého ovlivňování obchodní strategie nabývané společnosti)
[34] Viz např. rozhodnutí Úřadu č.j. S 97/02-2440/02 ze dne 15.7.2002 ve věci Lasselsberger či rozhodnutí Úřadu č.j. S 168/03-3399/03 ze dne 15.9.2003 ve věci LAHVÁRNA OSTRAVA.
[35] Viz např. rozhodnutí Úřadu č.j. S 139/02-2255/02 ze dne 27.6.2002 ve věci Lasselsberger či rozhodnutí Úřadu č.j. S 21/05-4124/5 ze dne 29.6.2005 ve věci MIRA Beteiligungsholding .
[36] Viz rozhodnutí Úřadu č.j. S 97/02-2440/02 ze dne 15.7.2002 ve věci Lasselsberger .
[37] Návrh na povolení spojení spočívajícího v nabytí 1 akcie představující 50% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti BETA nebyl společností BEST podán, společností BEST však dne 13.1.2010 podala návrh na zahájení řízení o povolení spojení soutěžitelů, spočívajícího v nabytí zbývající 1 akcie představující 50% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti BETA ze strany společnosti BEST, v jehož důsledku se společnost BEST stala 100% akcionářem společnosti BETA. Toto spojení soutěžitelů pak bylo povoleno rozhodnutím Úřadu č.j. ÚOHS-S017/2010/KS-8403/2010/840/LBř ze dne 18.6.2010, které nabylo právní moci dne 7.7.2010.
[38] Tedy dopisu, v němž [ obchodní tajemství ] vyslovila nesouhlas s dalším úvěrováním společnosti BETA, přičemž jedním z důvodů pro odmítnutí byla tehdejší majetková situace ve společnosti BETA.
[39] Ve svých dopisech ze dne 14.9.2009 (viz str. 166-174 spisu) a 19.2.2010 (viz str. 347-353 spisu).
[40] Viz přípis společnosti BEST označený Sdělení účastníka řízení k výzvě Úřadu ze dne 5.2.2010 ze dne 19.2.2010, str. 347-353 spisu.
[41] Tato námitka byla účastníkem řízení vyjádřena v jeho přípise ze dne 14.9.2009 (viz str. 166-174 spisu).
[42] Tato námitka byla účastníkem řízení vyjádřena mj. v jeho přípisech ze dne 14.9.2009 (viz str. 166-174 spisu) a ze dne 19.2.2010 (viz str. 347-353 spisu).
[43] Viz přípis účastníka řízení ze dne 14.9.2009 (viz str. 168 spisu).
[44] Tato námitka byla účastníkem řízení vyjádřena především v jeho přípisech ze dne 14.9.2009 (viz str. 166-174 spisu) a ze dne 19.2.2010 (viz str. 347-353 spisu).
[45] Usnesení nabylo právní moci nabylo dne 3.5.2010.
[46] Usnesení nabylo právní moci nabylo dne 12.5.2010.
[47] Vyjádření účastníka řízení k přípisu Úřadu ze dne 14.10.2010 č.j. ÚOHS-S029/2010/KS-15392/2010/840/LBř.
[48] Jedná se o valné hromady společnosti BETA vyjmenované v bodě I., písm. A. výroku tohoto rozhodnutí.
[49] Viz bod I., písm. A. výroku tohoto rozhodnutí.
[50] Jedná se o úkony vyjmenované v bodě I., písm. B. výroku tohoto rozhodnutí.
[51] Text předmětného rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti BETA-viz str. 384 a 385 spisu.
[52] V situaci, kdy společnost BEST již disponovala jednou akcií představující 50% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti BETA.
[53] Předmětné Rozhodnutí o povolení spojení nabylo právní moci dne 7.7.2010.
[54] Viz např. rozhodnutí Úřadu č.j. S 97/02-2440/02 ze dne 15.7.2002 ve věci Lasselsberger či rozhodnutí Úřadu č.j. S 168/03-3399/03 ze dne 15.9.2003 ve věci LAHVÁRNA OSTRAVA.
[55] Viz str. 164-165 spisu.
[56] Viz rozhodnutí Evropské komise z 10. června 2009, ve věci neohlášeného spojení-případ Electrabel , COMP/M.4994 (bod 211).
[57] Skutečnost, zda spojení uskutečněné v rozporu se zákazem dle § 18 odst. 1 zákona vedlo k narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu, se naproti tomu zkoumá při ukládání sankce za tento delikt.
[58] Podle § 22b odst. 1 zákona právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
[59] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 64/2004 ze dne 31. 5. 2006 ve věci ČEZ.
[60] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 27/2006 ze dne 6. 4. 2007 ve věci ČSAD Liberec.
[61] V době vydání tohoto rozhodnutí nejsou k dispozici auditované účetní závěrky účastníka řízení za poslední ukončené účetní období.
[62] Zásady se přiměřeně uplatní i v případech stanovení pokut dle zákona.
[63] Viz viz body 21 až 24 Zásad.
[64] Viz bod 29 a 30 Zásad.
[65] Viz Usnesení NSS-rozšířeného senátu, č.j. 1 As 9/2008-133 ze dne 20. dubna 2010.
[66] Vymezení věcného relevantního trhu bylo ponecháno otevřené-viz bod 19 Rozhodnutí o povolení spojení.
[67] Viz bod 22 Rozhodnutí o povolení spojení.
[68] Tento obrat účastníka řízení představuje součet jeho tržeb za zboží a vlastní výrobky a služby, přičemž jsou z něj odečteny obraty dosažené v zahraničí, provozem kantýny a poskytováním interních služeb.
[69] Viz též rozhodnutí Evropské komise IV/M.969 A. P. Mller (bod 19).
[70] Například na území Plzeňského kraje a Královéhradeckého kraje dosahuje v oblasti výroby a prodeje betonových prvků pro venkovní architekturu společnost BEST (při započtení tržního podílu společnosti BETA) tržních podílů pohybujících se nad hranicí 40 % (viz část IV Odůvodnění Rozhodnutí o povolení spojení). K tomu je však třeba dodat, že i přes tyto relativně vysoké tržní podíly šetření ve správním řízení o povolení spojení BEST a BETA prokázalo, že dané spojení nevzbuzuje obavy z vážného narušení hospodářské soutěže.
[71] Po nabytí první akcie představující 50% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech soutěžitele BETA.
[72] Účetní závěrka společnosti BETA za rok 2007 nebyla v době vzniku notifikační povinnosti účastníka řízení veřejně přístupná ve sbírce listin obchodního rejstříku.