UOHS S027/1999
Rozhodnutí: VO I/S027/99 Instance I.
Věc Možné zneužití dominantního postavení podle § 9 odst. 3 zákona č. 63/1991 Sb.
Účastníci ČSAD ÚAN Praha Florenc, .a.s, Křižíkova 4-6, Praha 8-Karlín
Typ správního řízení Zneužití dominantního postavení
Typ rozhodnutí zneužití dominantního postavení
Rok 1999
Související rozhodnutí S027/99 , R014/99 , R009/00
Dokumenty dokument ke stažení 120 KB


Č.j: S 27/99-950/99-210 V Brně dne 25. května 1999
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 11 odst. 1 písm. f) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., podle ustanovení § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, a v souladu s ustanovením § 12 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., zahájil dne 26. března 1999 správní řízení S 27/99 ve věci určení, zda jednání společnosti ČSAD ÚAN Praha Florenc, a.s. se sídlem Křižíkova 4-6, Praha 8-Karlín, při poskytování služeb provozovatelům autobusové dopravy v prostoru Ústředního autobusového nádraží v Praze, má charakter zneužití dominantního postavení ve smyslu § 9 odst. 3 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb.
Po zjištění potřebných informací a získání podkladů pro rozhodnutí podle § 32 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, a poté, co byla účastníku správního řízení ČSAD ÚAN Praha Florenc, a.s. dána možnost vyjádřit se k výsledkům šetření a k podkladům pro rozhodnutí, vydává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže toto
r o z h o d n u t í :
1. ČSAD ÚAN Praha Florenc, a.s. tím, že od 1.1.1997 požadovala za užití autobusového stání a od 1.8.1998 za jednorázové povolení k vjezdu do prostor odjezdových a příjezdových stání na Ústředním autobusovém nádraží Praha Florenc jiné (nižší) ceny od provozovatelů veřejné vnitrostátní autobusové dopravy a jiné (vyšší) ceny od provozovatelů mezinárodní autobusové dopravy , zneužila dominantní postavení na trhu služeb spojených s provozováním autobusového nádraží ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 písm. c) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb.
2. V souladu s ustanovením § 11 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění, se zneužití dominantního postavení způsobem uvedeným v bodě 1. výroku z a k a z u j e .
3. Za uvedené zneužití dominantního postavení se ukládá společnosti ČSAD ÚAN Praha Florenc, a.s. se sídlem Křižíkova 4-6, Praha 8-Karlín, v souladu s ustanovením § 14 odst. 4 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže v platném znění, pokuta ve výši
1 000 000,-Kč (slovy jedenmilionkorunčeských). Pokuta je splatná do 15 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, zřízený u pobočky České národní banky č. 3754-4825-621/0710, konstantní symbol 1148 pro bezhotovostní platbu, 1149 pro platbu poštovní poukázkou. Jako variabilní symbol se uvede kmenová část daňového identifikačního čísla.
O d ů v o d n ě n í
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahájil dne 26. března 1999 z vlastního podnětu správní řízení ve věci určení, zda společnost ČSAD ÚAN Praha Florenc, a.s., se sídlem Křižíkova 4-6, Praha 8-Karlín (dále jen "ČSAD"), porušila při poskytování služeb užívání odjezdových a příjezdových stání provozovatelům veřejné autobusové pravidelné i nepravidelné dopravy v prostoru Ústředního autobusového nádraží Praha Florenc (dále jen "ÚAN") ustanovení § 9 odst. 3 písm. c) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění (dále jen "Zákon"). Dle Ceníku smluvních cen za užívání prostor autobusových stání provozovaných ČSAD platného od 1.1.1999 (dále jen "Ceník") ČSAD uplatňuje ve smlouvách na užívání příjezdových a odjezdových stání na Ústředním autobusovém nádraží Praha Florenc různé ceny za shodné nebo srovnatelné plnění (viz list č. 1).
Účastníkem řízení je společnost ČSAD, ve správním řízení zastoupená Ing. Pavlem Chrzem, generálním ředitelem a prokuristou ČSAD.
Podkladem pro rozhodnutí jsou především:
Ceník smluvních cen za užívání prostor autobusových stání provozovaných ČSAD od 1.1.1999
dopisy ČSAD ze dne 26.2. a 19.3.1999 s přílohami
dopisy ČSAD ze dne 12.5. a 25.5.1999 s přílohou
Výpis z Obchodního rejstříku ČSAD ze dne 23.2.1999
dopis Technické správy komunikací hlavního města Prahy ze dne 23.4.1999 s přílohami
dopisy Odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 20.4. a 28.4.1999 s přílohami
Výroční zpráva společnosti ČSAD 1997
Auditorská zpráva určená představenstvu a akcionářům ČSAD z 31.3.1999
a další informace získané v průběhu šetření výslechem svědků, prohlídkou autobusových nádraží na území hlavního města Prahy a dalšími způsoby.
V rozhodnutí používá správní orgán základní termíny v následujícím významu: -veřejná linková doprava, doprava linková a příležitostná, městská autobusová doprava,
dopravce, ostatní vnitrostátní linková osobní doprava-ve smyslu zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě,
dálková vnitrostátní osobní doprava-ve smyslu termínu "ostatní vnitrostátní linková osobní doprava" uvedeném výše. Tento termín odpovídá pojmu "veřejná vnitrostátní linková osobní doprava", který používá ČSAD v Ceníku
zastávka veřejné (zvláštní) linkové dopravy je předepsaným způsobem označené místo na veřejné komunikaci (ve výjimečných případech mimo veřejnou komunikaci), které je určeno k nastupování, vystupování a přestupování cestujících ve veřejné linkové dopravě
autobusový terminál ve veřejné (zvláštní) linkové dopravě tvoří soubor zařízení a služeb, které slouží zejména k odbavování vozidel linkové dopravy, výstupu, nástupu a přestupu cestujících v linkové dopravě. Autobusové terminály se obvykle umisťují mimo veřejné komunikace s vazbou na kapacitní kolejovou dopravu (metro, tramvaje)
poplatek za Povolení je smluvní cenou stanovenou Ceníkem za povolení k vjezdu do prostor odjezdových a příjezdových stání a opravňující k použití odjezdových a příjezdových stání.
ČSAD je vlastníkem areálu ústředního autobusového nádraží Praha Florenc, autobusových nádraží Praha, Holešovice a Praha, Na Knížecí a zastávky Praha, Červený vrch (včetně pozemků a budov). Provozování ÚAN je hlavním předmětem činnosti ČSAD. Při této činnosti poskytuje společnost dopravcům a cestujícím soubor obchodně-dopravních služeb, zajišťujících odbavování spojů veřejné autobusové dopravy. To znamená, že ČSAD na základě smluvních vztahů umožňuje dopravcům na ÚAN a na autobusovém nádraží Praha Holešovice užívání příjezdových a odjezdových stání, zajišťuje dispečerskou a informační službu a další služby-prodej a předprodej jízdenek, čekárny pro cestující, úschovnu zavazadel atd.-v různém rozsahu dle místa jejich poskytování (viz Příloha 1). Lokality autobusového nádraží Praha, Na Knížecí a zastávka Praha, Červený vrch nejsou žádným dopravcem užívány. Akciová společnost byla založena Fondem národního majetku ČR podle § 172 Obchodního zákoníku, na který přešel v roce 1993 majetek státního podniku Československá automobilová doprava, Ústřední autobusové nádraží.
Provozovatelé veřejné autobusové dopravy (dále jen "dopravci") uzavírají s ČSAD smlouvu na užívání příjezdových a odjezdových stání (dále jen "autobusová stání"). Smlouva specifikuje povinnosti obou smluvních stran s tím, že ceny jsou stanoveny aktuálním Ceníkem, při jehož sestavování respektuje ČSAD pravidla obsažená v Obecných podmínkách užívání autobusových stání, jež jako příloha č. 2 tvoří nedílnou součást této smlouvy. Obchodní politika společnosti ČSAD vůči dopravcům dle Výroční zprávy 1997 (viz příloha č. 2) vychází z principu jednotného přístupu ke klientům a jednotného obsahu smluv. Text smlouvy je shodný pro všechny dopravce, neboť ČSAD uzavírá s dopravci jeden jediný typ smlouvy na užívání autobusových stání a s dopravcem, provozujícím vnitrostátní dálkovou i mezinárodní autobusovou dopravu uzavírá ČSAD pouze jednu smlouvu. Text smlouvy je součástí spisu (viz Příloha č. 1). Detailní popis služeb, které dopravcům ČSAD poskytuje, je zřejmý z dokumentu Vybavení a služby na autobusovém nádraží Praha, Florenc, který správnímu orgánu předložil účastník řízení (viz Příloha č. 1).
Ceníky smluvních cen za užívání prostor autobusových stání provozovaných ČSAD od 1.1.1997 rozlišují užití autobusového stání v lokalitě ÚAN a od 1.8.1998 jednorázové povolení k vjezdu do prostor odjezdových a příjezdových stání na ÚAN spojem
veřejné vnitrostátní linkové osobní dopravy
veřejné mezinárodní linkové osobní dopravy, kromě spojů vedených pouze mezi zastávkami na území ČR a SR
veřejné mezinárodní linkové osobní dopravy provozované ze zastávek na území ČR pouze do zastávek na území SR nebo opačně (spoje vedené pouze mezi ČR a SR).
Ceník smluvních cen za užívání prostor autobusových stání provozovaných ČSAD, platný od 1.1.1999, obsahuje následující ceny ( v Kč bez DPH): Jednorázové povolení k vjezdu do prostor odjezdových a příjezdových stání, opravňující jedenkrát užít jedno odjezdové stání, nebo jedenkrát užít jedno příjezdové stání :
doprava doprava mezinárodní vnitrostátní kromě do SR mezi ČR a SR jedním spojem
s délkou autobusu max. 12,5 m
na ÚAN Florenc 210,-510,-420,-
na AS Holešovice a AS Na Knížecí 50,-510,-420,-
Jedním spojem
s délkou autobusu nad 12,5 m 260,-
Jedním spojem příležitostné dopravy 210,-510,-510,-
Z uvedených dokladů je zřejmé, že ČSAD poskytuje dopravcům shodný rozsah služeb, tedy jednorázové povolení k vjezdu do prostor autobusových stání, za cenu, která je významně rozdílná v případě použití ÚAN dálkovými linkami vnitrostátními, linkami mezinárodními (kromě spojů mezi ČR a SR) a linkami mezinárodními mezi ČR a SR. Tato skutečnost zakládá možnost porušení Zákona, a to ustanovení § 9 odst. 3 písm. c), neboť správní orgán pokládá stanovení rozdílných cen za rozdílné podmínky. Zákon soutěžiteli v monopolním či dominantním postavení zakazuje jednotlivé účastníky trhu znevýhodňovat uplatňováním rozdílných podmínek při shodném či srovnatelném plnění.
Správní orgán se důkladně zabýval zjištěním postavení ČSAD na příslušném relevantním trhu. Za tímto účelem realizoval ústní jednání s účastníkem řízení dne 2. dubna 1999, vyslechl svědky (viz protokoly o výslechu svědků ze dne 2.4. a 16.4.1999-listy č. 19-20 a č. 37-43) a vyžádal poskytnutí informací a dokladů od společnosti Technická správa komunikací hlavního města Prahy (dále jen "TSK"), od Odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy a od společnosti TOURBUS, a.s., provozující pravidelné mezinárodní linky a linky Praha-Brno. Správní orgán za účelem přesného poznání předmětu řízení rovněž realizoval osobní prohlídku autobusových nádraží v Praze.
Pro posouzení jednání účastníka řízení z hlediska zákona o ochraně hospodářské soutěže se úřad zabýval vymezením relevantního trhu daného zboží, na němž se soutěžní účinky jednání soutěžitelů projeví. Relevantní trh se obecně chápe jako místo, kde se střetává nabídka s poptávkou, přičemž z hlediska věcného (výrobkového) jsou do něho zahrnuty všechny výrobky nebo služby, které spotřebitel pokládá z hlediska jejich vlastností, ceny a zamýšleného způsobu použití za shodné, zaměnitelné nebo vzájemně nahraditelné. Spotřebitelské či uživatelské hledisko je rozhodující. Z hlediska geografického se trh vymezuje jako území, kde se kupující může prakticky pokoušet o nalezení alternativních zdrojů dodávek výrobků (služeb), které byly vymezeny jako předmět výrobkového trhu (služeb). Při vymezování trhu z hlediska časového je třeba vzít v úvahu minulý a očekávaný vývoj v čase, přičemž relevantní trh budou tvořit pravidelné, příp. relativně trvale opakující se dodávky.
Při vymezování relevantního trhu po stránce věcné vycházel úřad z informací a dokladů získaných během řízení a definoval relevantní trh jako trh služeb poskytovaných dopravcům autobusovými nádražími, tj. užívání odjezdových a příjezdových stání pro účely nástupu, výstupu a přestupu osob , cestujících veřejnou dálkovou vnitrostátní či mezinárodní linkovou nebo příležitostnou osobní dopravou.
Na uvedeném relevantním trhu na území města Prahy působí dle zjištění správního orgánu společnosti ČSAD a TSK a firma Ivan Marinov-NERABUS.
Pro posouzení postavení účastníka řízení, společnosti ČSAD, na výše uvedeném trhu jsou důležité následujících skutečnosti:
ÚAN má k dispozici přes 60 stání, která využívá 272 autobusových linek, z toho 181 vnitrostátních dálkových linek a 91 linek mezinárodních (včetně průjezdů)
na rozdíl od ostatních provozovaných výchozích a cílových zastávek vnější veřejné linkové dopravy v Praze jsou na ÚAN zajištěny komplexní služby pro dopravce a jeho cestující, je zde zajištěna po celou dobu provozu dispečerskoorganizační a dozorčí služba, užívání odjezdových stání je časově koordinováno, je k disposici informační systém, včetně cizojazyčných informací v prostoru nádraží i po telefonu, je k dispozici plocha pro dlouhodobé odstavení autobusů a řada dalších služeb (viz "Vybavení a služby na autobusovém nádraží Praha, Florenc"-Příloha 1)
ze stanoviska Dopravního úřadu Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen "Magistrátu") vyplývá, že Zásady dopravní politiky hlavního města Prahy schválené Zastupitelstvem hlavního města Prahy stanoví celkovou koncepci vývoje dopravní obsluhy, dle níž je požadováno nejdůležitější vnitrostátní autobusové dálkové spoje soustřeďovat na autobusovém nádraží Florenc
možnosti vstupu nových subjektů na relevantní trh služeb, poskytovaných autobusovými nádražími a to v centru Prahy jsou omezené, jak je zřejmé se sdělení ROPID-Regionálního organizátora pražské integrované dopravy, cit.: "snahy o vybudování nových autobusových nádraží pro příměstskou dopravu v jednotlivých sektorech města narážejí na velice silný odpor obyvatel těch částí města, kde by tato nádraží měla být situována. Možnosti veřejné správy prosadit a zajistit v této oblasti realizaci zásadních opatření sledujících veřejný zájem jsou značně omezené, neboť není k dispozici potřebné legislativní zázemí. Budování nových autobusových nádraží je tedy omezeno pouze na lokality při konečných stanicích metra na okraji města a na tato nádraží je soustřeďována rozhodující část městské autobusové dopravy." (viz listy č. 62-72 a 78-80).
Společnost TSK (Technické služby hlavního města Prahy) se sídlem Štefánikova 23, Praha 5 zabezpečuje správu a provoz autobusových terminálů a zastávek s následujícími ukazateli:
počet linek počet
dálkových a mezinárodních stanovišť
Černý Most 7 8
Českomoravská 0 2
Smíchovské nádraží 1 1
Hlavní nádraží 1 2
Na Knížecí 22 8
Roztyly 31 14
Zličín 7 8
Želivského 22 6
Vybavenost autobusových nádraží a zastávek TSK dalšími službami je ve srovnání s ÚAN podstatně nižší, což je dokumentováno v přehledu Vybavenosti AN TSK (viz listy č. 50-61).
Společnost Ivan Marinov-NERABUS má v pronájmu plochy u nádraží Holešovice, kde poskytuje dopravcům 4 autobusová stání pro provozování příměstských linek do Mělníka a Neratovic a provozuje mezinárodní linku do Sofie. Další služby cestujícím poskytuje prostřednictvím vybavení železniční stanice a metra.
Úřad vzal na vědomí důvody zrušení autobusových zastávek v oblasti ÚAN Odborem dopravy Magistrátu hlavního města Prahy v roce 1998. Jedná se o zastávky v ulicích Křižíkově a Ke Štvanici. Zrušení těchto zastávek pro dálkovou veřejnou linkovou dopravu bylo důsledkem snahy města odstranit nevyhovující způsob odbavování spojů (byť pro cestující výhodné z hlediska cen jízdenek) a dále odstranit nežádoucí aspekty provozu na těchto zastávkách (zejména jejich nedovolené využívání pro odstavování vozidel). Magistrát současně nabídl dopravcům náhradní řešení-buď využívání zastávek Hlavní nádraží, případně pro některé linky vedené z jihovýchodního směru Želivského nebo Roztyly (jež jsou ve správě města), nebo použití ÚAN resp. Nádraží Holešovice pro linky vedené ze severního směru (viz listy č. 95).
Pro stanovení relevantního trhu věcného je významný pohled spotřebitele. Proto se správní orgán zajímal o důvody, které vedou dopravce k využívání ÚAN. Na otázku v tomto směru odpověděl Ing. Miroslav Řepa, ředitel a jednatel společnosti ČEBUS, dopravní a cestovní kancelář, s.r.o. Brno, v protokolu o výpovědi svědka ze dne 16.4.1999, že po opuštění zastávky v ulici Ke Štvanici, Praha 8 z důvodu jejího zrušení Magistrátem hlavního města Prahy koncem května 1998, využívali pro expresní linku Brno-Praha prostor autobusového stanoviště před železniční stanicí Praha-hlavní nádraží. Od konce září 1998 využívá jeho firma služeb ÚAN společnosti ČSAD. Důvodem k přechodu na ÚAN ze zastávky před Hlavním nádražím byl pokles přepravovaných cestujících až v průměru o 30%. Větší pokles byl při odjezdu z Prahy. Dle jejich průzkumu byl důvodem poklesu počtu cestujících nikoliv nezvyk na nové stanoviště, ale skutečnost, že prostor před Hlavním nádražím nevzbuzuje důvěru cestujících. Firma Čebus měla v Praze možnost výběru asi ze sedmi možností. Při rozhodování o autobusovém nádraží v Praze byla pro svědka Ing. Řepu rozhodující frekvence cestujících (četnost cestujících), a s tím souvisí vzdálenost k metru, od centra města. Svědek uvedl, že se rozhodli pro Hlavní nádraží, ale později zjistili, že toto rozhodnutí bylo špatné, přestože Hlavní nádraží je podstatně blíže k centru-Václavskému náměstí, k železnici a MHD. Z asi sedmi možností cílové stanice v Praze předběžně vybrali dvě-zastávku před Hlavním nádražím a ÚAN. Po nepříznivé zkušenosti s poklesem cestujících na zastávce před Hlavním nádražím, kdy se ukázalo, že příčinou byl pocit bezpečnosti cestujících, a to zejména Pražanů a dalším důvodem byla zhoršená možnost přestupu na přípojné autobusové linky (zjistili, že cestující pokračující z Prahy dále využívají mnohonásobně více autobusy než vlak), se rozhodli přejít na ÚAN, a to přesto, že spektrum dalších služeb nabízených ostatními autobusovými nádražími není pro ně jako dopravce horší než na ÚAN. Svědek dále do protokolu prohlásil, že by zůstal na ÚAN i při významném zvýšení ceny cca o 30%, protože pokles tržeb při přechodu na jiné autobusové nádraží by byl významný.
Dle prohlášení svědka Karla Rojka, spolumajitele a ředitele firmy Karel Rojko-Capital Expres, jeho firma, provozující linkovou autobusovou mezinárodní dopravu, využívá služeb ÚAN z důvodu, že mezinárodní linky mají končit v centru Prahy v místě, kam by přijížděla většina dálkových a mezinárodních linek. Z tohoto hlediska je ÚAN v Praze nejlepší. Svědek posuzuje polohu, cenu a sortiment služeb a proto ÚAN používá od roku 1995, ačkoliv měl a má i jiné možnosti. Uvedl, že cena za užívání ÚAN je vysoká, a to i ve srovnání s cenami autobusových nádraží v Londýně a je rozdílná od poplatku za vjezd vnitrostátních linek, ačkoliv vozí stejné cestující za stejných podmínek.
Se stanovisky obou svědků je v souladu informace Magistrátu, zaslaná úřadu dne 20.4.1999. Magistrát zde m.j. konstatuje, že zájem dopravců o využívání ÚAN (u dálkových a mezinárodních linek) je motivován-dle jim dostupných informací a podkladů-výhradně komerčními důvody a existencí silného konkurenčního prostředí. Sami dopravci by měli zájem o využívání i jiných autobusových nádraží v Praze (které jsou ve správě města-TSK a kde jsou vybírány nižší poplatky), avšak svoje setrvání na ÚAN-i při nepříznivých finančních dopadech-ospravedlňují tím, že by ztráceli klientelu, kdyby svoji linku odbavovali na některém jiném nádraží jako jediní. Tento zdánlivý paradox vysvětlují dopravci tak, že cestující jde raději na ÚAN, kde má možnost výběru z několika linek a dopravců, zhruba ve stejný čas. Protože Magistrát nemá žádnou zákonnou možnost dopravcům zabránit v používání jimi vybraného autobusového nádraží, dochází zatím stále k vedení linek na ÚAN.
Správní orgán vyžádal k problému správního řízení písemné vyjádření společnosti Tourbus, a.s. Brno, která se zabývá převážně provozem mezinárodních pravidelných linek a vnitrostátní dálkové linky Praha-Brno. V informaci, zaslané provozním ředitelem společnosti Tourbus, a.s. Ing. Karlem Kalivodou dne 6.5.1999 (viz. listy č. 81-86), se uvádí, že společnost využívá služeb ÚAN od roku 1994 a že v současné době není možné z provozních důvodů v Praze změnit autobusové nádraží. To by bylo možné pouze při zprovoznění nádraží s možností zajištění přídavných služeb zhruba na stejné úrovni jako jsou zajištěna v prostorách ÚAN nebo v jeho okolí nebo při opuštění ÚAN všemi dopravci.
Správní orgán se zabýval rovněž otázkou rozdílů v nárocích na autobusové nádraží u dopravců, provozujících dálkové vnitrostátní a mezinárodní autobusové linky a nároky dopravců, kteří zabezpečují autobusovou dopravu městskou a příměstskou. Tento rozdíl charakterizuje v písemném vyjádření Ing. Kalivoda a ve svědecké výpovědi Ing. Rojko tím, že dopravci musí respektovat potřeby cestujících. U městské a příměstské dopravy se jedná pouze o přepravu z místa na místo v daný čas. Cestující k uskutečnění tohoto záměru nepotřebují žádné další služby a stačí jim pouze jednoznačně určené místo zastávky v podstatě kdekoliv, kam se mohou dopravit (i pouhý označník na ulici). U dálkové dopravy cestující přicházejí na zastávku s větším předstihem a proto uvítají možnost prodeje jízdenky v předprodeji, čekárnu, úschovnu zavazadel, občerstvení a rovněž dostupnost vhodné dopravy z místa pobytu v ČR jako je MHD, vnitrostátní autobusové linky, taxi. Veškeré tyto služby jsou na ÚAN nebo v jeho blízkosti cestujícím dostupné.
Pro účely kvantitativního vyjádření podílu ČSAD na příslušném trhu použil správní orgán jako hodnotícího kriteria počet autobusových linek používajících autobusové nádraží z důvodu příjezdu a odjezdu, a to pro zahájení jízdy, pro průjezdové zastavení nebo při ukončení jízdy. Současně byl zjištěn ukazatel koncentrace Herfindahl-Hirshmanův index (HHI).
Výpočet podílu na trhu a stupně koncentrace trhu:
počet linek % kvadrát %
ÚAN Florenc 272 63,7 4058
AN Holešovice 42 9,8 97
AN Želivského 45 10,6 111
Černý Most 50 11,7 137
Zličín 18 4,2 18 -------------------------------------------------------------------------
Celkem 427 100,0 HHI = 4421 Výpočet prokazuje vysoký podíl ČSAD na příslušném relevantním trhu-vyšší než 60% a významné dominantní postavení ČSAD. Současně bylo zjištěno, že se v tomto případě jedná o silně koncentrovaný trh (HHI větší než 1800 bodů).
Z hlediska geografického se jedná o trh místní, a to o území města Prahy dostupné MHD, především metrem.
Časově lze uvedený trh vymezit jako trvalý, neboť dlouhodobě existoval před zahájením tohoto řízení a nelze předpokládat jeho zánik nebo podstatné zúžení.
Správní orgán se v průběhu správního řízení důkladně zabýval problémem požadování různých cen ze strany ČSAD po dopravcích za stejnou službu, tj. za užití autobusového stání či za jednorázové povolení k vjezdu do prostor autobusových stání v lokalitě ÚAN.
Správní orgán opakovaně žádal účastníka řízení o předložení informací a dokladů o všech rozdílech v rozsahu a kvalitě služeb, poskytovaných na ÚAN provozovatelům dálkových vnitrostátních a mezinárodních linek. Již při ústním jednání s účastníkem řízení dne 2.4.1999 uložil předání těchto informací v termínu čtrnácti dnů (viz list č. 16). Účastník řízení po opakované písemné urgenci předal správnímu orgánu až 12.5.1999 písemné vyjádření, v němž uvádí, cit.: "Při stanovení rozdílné ceny jsme vycházeli zejména ze skutečnosti, že k odbavení spoje na vnitrostátní dálkové lince potřebuje dopravce zhruba polovinu času než u spoje mezinárodního. Na mezinárodní lince potřebuje dopravce dostatečný časový prostor umožňující řádné odbavení cestujících a jejich zavazadel. To je odlišné zejména ve způsobu odbavení zavazadel, která musí vyhovovat celním a pasovým podmínkám. Z důvodu celního a pasového odbavení je prováděna kontrola pasu event. dalších dokladů cestujícího a zpracováván seznam přepravovaných osob. Dostatečný časový prostor v zastávce umožňuje dopravci zabezpečit vyšší kvalitu služeb pro cestujícího a tedy vyšší spokojenost zákazníka dopravce. Ten takové služby od dopravce za nesrovnatelně vyšší jízdné, v porovnání s vnitrostátními regulovanými cenami, oprávněně očekává." Dále účastník řízení uvádí, že s výjimkou spojů provozovanými mezi zastávkami na území ČR a SR je dopravcům na mezinárodních spojích umožněna při odbavení autobusu obchodní činnost spojená s prodejem a zejména s předprodejem a rezervací jízdenek (např. pro zpáteční cestu) a dalších služeb, které pro cestující pro dopravce zajišťuje (open jízdenky, zpáteční jízdenky, jízdenky na trajekty, ubytování apod.). Taková obchodní činnost je obvykle zajišťována v prostoru autobusového stání dalšími pracovníky dopravce, kromě řidičů. (Viz list č. 91).
Správní orgán zjistil, že rozdíl v časovém intervalu, tj. rozdíl v délce doby použití autobusového stání vozidlem na lince dálkové vnitrostátní nebo na lince zahraniční, tak i jakýkoliv další rozdíl ve službách ČSAD pro dopravce, provozující dálkovou vnitrostátní nebo mezinárodní autobusovou dopravu, nelze smluvními či jinými doklady dokumentovat. Jak je již konstatováno výše, dopravci uzavírají s ČSAD smlouvu na užívání autobusových stání, jejíž text je shodný pro všechny dopravce, neboť ČSAD používá jeden jediný typ smlouvy na užívání autobusových stání jak pro dopravce, provozujícího vnitrostátní dálkovou autobusovou dopravu tak i pro dopravce s mezinárodní autobusovou dopravou.
Dle sdělení Ing. Karla Kalivody, provozního ředitele společnosti Tourbus, a.s. Brno, využívá tato společnost ÚAN u 9 mezinárodních linek a u linky dálkové vnitrostátní Praha-Brno na základě jedné smlouvy za ceny stanovené Ceníkem, tj. 210,-Kč u vnitrostátní a 510,-Kč u mezinárodní linky. Ve službách, které nabízí ČSAD pro vnitrostátní a mezinárodní linky není téměř žádný rozdíl, víceméně jediný rozdíl pro dopravce je cena. (Viz listy č.81-86)
Ve Výroční zprávě 1997 ČSAD zdůrazňuje, že její obchodní politika vychází z principu jednotného přístupu ke klientům a jednotného obsahu smluv. Správní orgán ověřil, že jednotné jsou i texty příloh ke smlouvám a Dopravně provozní řád ÚAN. Rozdíly jsou až v přidělení různých čísel autobusového stání pro spoje a v různých cenách, a to od 1.1.1997 za užití autobusového stání a od 1.8.1998 za jednorázové povolení k vjezdu do prostor autobusových stání na ÚAN.
V případě rozdílných nároků na odbavení cestujících u spojů vnitrostátních dálkových a mezinárodních linek správní orgán na základě předložených dokladů dospěl k závěru, že se jedná pouze o tolerování delšího pobytu cestujících, případně i dřívějšího přistavení autobusu u spojů na mezinárodní lince v prostoru nástupiště a odjezdového stání. Podle Dopravně provozního řádu ÚAN části IV. odst. 3. jsou provozovatelé autobusů veřejné linkové osobní dopravy povinni zajistit, aby odjezd po řádném odbavení cestujících byl uskutečněn včas a nebylo omezováno odbavení předchozího ani následného spoje vypravovaného ze stejného nebo sousedícího odjezdového stání. V této souvislosti určuje uvedený řád povinnost řidiče autobusu oznámit neprodleně dozorčímu, není-li předmětné odjezdové stání pro odbavení spoje uvolněno nejpozději 15 minut před odjezdem spoje u vnitrostátních linek a 30 minut před odjezdem spoje u mezinárodních linek.
Správní orgán ve vztahu k textu Dopravně provozního řádu ÚAN konstatuje, že ČSAD pouze umožňuje pobyt cestujících před odjezdem spojem mezinárodní linky v prostorách autobusových stání a případně pouze toleruje delší pobyt autobusu mezinárodní linky, aniž by se však jednalo o smluvně zajištěnou delší dobu stání vozidla na autobusovém stání. Tímto současně ČSAD vytváří podmínky pro realizaci dalších, zvlášť placených, služeb pro provozovatele mezinárodní autobusové dopravy, například jednorázového povolení k vjezdu do prostoru autobusových stání na ÚAN jedním vozidlem za účelem vlastní organizace cestujících při nástupu do autobusů přistavených k odjezdu mezinárodní dopravy.
Protisoutěžní jednání ČSAD, spočívající v uplatňování rozdílných cen za užití autobusových stání a za vjezd do prostoru autobusových stání na ÚAN, a to nižších pro provozovatele dálkových vnitrostátních linek a vyšších pro provozovatele mezinárodních linek, vyplývá dle zjištění úřadu ze zaměření ČSAD na zvýšení podílu tržeb z mezinárodní dopravy na celkových výnosech z provozu ÚAN. Ve Výroční zprávě z roku 1997 ČSAD zdůrazňuje své zaměření na segment mezinárodní dopravy, ve kterém má určitou výhodu vyplývající z polohy. Jedná se o záměrné a účelové využití významně dominantního postavení ČSAD na příslušném trhu. Výhodnou tržní posici ČSAD ještě zvýrazňuje to, že se jedná o trh s vysokými barierami pro vstup nových subjektů, s vysokou fondovou náročností a tedy vysokými investičními náklady na výstavbu autobusového nádraží a jeho komunikačního napojení, schopného konkurovat ÚAN, a to jak v důsledku vysoké ceny pozemků tak i nákladného provádění stavebních prací v centru Prahy. Další důvody obtížného vstupu na příslušný trh uvádí ROPID-Regionální organizátor pražské integrované dopravy cit.: "snahy o vybudování nových autobusových nádraží pro příměstskou dopravu v jednotlivých sektorech města narážejí na velice silný odpor obyvatel těch částí města, kde by tato nádraží měla být situována. Možnosti veřejné správy prosadit a zajistit v této oblasti realizaci zásadních opatření sledujících veřejný zájem jsou značně omezené, neboť není k dispozici potřebné legislativní zázemí. Budování nových autobusových nádraží je tedy omezeno pouze na lokality při konečných stanicích metra na okraji města a na tato nádraží je soustřeďována rozhodující část městské autobusové dopravy." (Viz list č. 79) Možnost vzniku účinné konkurence je tedy v případě ÚAN velmi omezená.
Zákon v § 9 odst. 3 důrazně zakazuje zneužívání dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů, či na úkor veřejného zájmu. Úřad při posouzení nebezpečnosti jednání ČSAD a při stanovení velikosti vzniklé újmy bral v úvahu výjimečné postavení ÚAN na příslušném relevantním trhu, dlouhé období uplatňování cenových rozdílů a jejich zaměření do oblasti mezinárodních vztahů. Dále bral správní orgán v úvahu výši cenové diference, kterou uplatňovala ČSAD za užití autobusového stání a za povolení k vjezdu do prostor autobusových stání na ÚAN a její stoupající trend. Rozdíl v ceně za jedno užití autobusového stání na ÚAN pro spoj na vnitrostátní lince proti ceně pro spoj na lince mezinárodní činil v roce 1997 240,-Kč. V roce 1999 již ČSAD zvýšila rozdíl v ceně za jednorázové povolení k vjezdu do prostor autobusových stání na ÚAN pro spoj na lince vnitrostátní proti ceně pro spoj na mezinárodní lince na 300 Kč. Z uvedených čísel vyplývá významné znevýhodnění dopravců, provozujících mezinárodní autobusovou dopravu vůči soutěžitelům, kteří se více zaměřují na vnitrostátní dálkovou dopravu, neboť se jedná o násobné cenové rozdíly, nikoliv o prosté zvýšení. Vyšší cena uplatňovaná ČSAD vůči mezinárodním linkám byla v roce 1997 2,33 násobkem a v roce 1999 již 2,42 násobkem ceny pro vnitrostátní linky. Dle písemného sdělení jedné ze společností, provozující mezinárodní linky a užívající služeb ÚAN, vznikla této firmě jen v období roku 1998 za 563 nájezdů újma ve výši 157 640,-Kč (viz list č. 96). Dle sdělení Odboru dopravy Magistrátu využívalo v roce 1999 služeb ÚAN 91 mezinárodních linek.
Úřad prokázal, že rozdílná vyšší cena za užití autobusových stání a za jednorázové povolení k vjezdu do prostor autobusových stání na ÚAN od 1.1. 1997 znevýhodňovala a dosud znevýhodňuje provozovatele mezinárodních linek ve srovnání s konkurencí, čímž došlo a dochází k nepřípustnému omezování hospodářské soutěže zneužitím dominantního postavení. Při stanovení pokuty vzal správní orgán na vědomí výše uvedené skutečnosti, nebezpečnost jednání účastníka řízení, délku období porušování Zákona a jeho vzestupnou tendenci. Dále bral zřetel na výši čistého obratu, dosaženého účastníkem řízení v roce 1998 v úrovni 53 922 tis. Kč a velikost vzniklé újmy. Vzhledem k těmto skutečnostem stanovil správní orgán výši pokuty 1 000 000,-Kč (slovy jedenmilionkorunčeských).
V souladu s ustanovením § 12 odst. 6 zákona č. 63/1991 Sb. Zákona poskytl úřad účastníku řízení možnost vyjádřit se k předmětu řízení a seznámit se s výsledky šetření dne 24. května 1999. Účastník řízení se omluvil z důvodu pobytu mimo ČR a možnost seznámení se s výsledky šetření nevyužil.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti, které byly prokázány v průběhu správního řízení, úřad rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení o opravném prostředku
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat rozklad ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Joštova 8, Brno prostřednictvím I. výkonného odboru Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podání rozkladu má odkladný účinek.
JUDr. Luděk Svoboda
pověřený řízením I. výkonného odboru
Rozhodnutí obdrží:
ČSAD ÚAN Praha Florenc, a.s.
Ing. Pavel Chrz
generální ředitel a člen představenstva
Křižíkova 4-6
186 00 Praha 8