UOHS S006/2005
Rozhodnutí: S006/05-2990/05-OHS Instance I.
Věc Možné porušení § 3 odst. 1 ZOHS
Účastníci Česká lékárnická komora, Poliklinika Budějovická, Praha 1
Typ správního řízení Dohody
Typ rozhodnutí porušen § 3 odst. 1-rozhodnutí sdružení soutěžitelů
Rok 2005
Související rozhodnutí R007/05
Dokumenty dokument ke stažení 549 KB


Č.j.: S 6/05-2990/05-OHS V Brně dne 18. dubna 2005
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 6/05, zahájeném dne 9. února 2005 z vlastního podnětu dle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, v platném znění, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 tohoto zákona účastníkem řízení, jímž je Česká lékárnická komora, se sídlem Poliklinika Budějovická, Antala Staška 80, Praha 4, PSČ 140 46, IČ 40763021, zastoupená na základě plné moci udělené dne 16. února 2005 JUDr. Monikou Bakešovou, advokátkou, se sídlem Arnoštova 97, Roudnice nad Labem, PSČ 413 01, vydává toto
rozhodnutí :
I.
Česká lékárnická komora, se sídlem Poliklinika Budějovická, Antala Staška 80, Praha 4, PSČ 140 46, IČ 40763021,
tím, že na svém VIII. sjezdu delegátů konaném ve dnech 2.-3.10.1998 schválila čl. 10 Profesního řádu České lékárnické komory, dle kterého lékárník při propagaci své lékárny nesmí činit jiná oznámení o zahájení provozu než uvedená v čl. 9 tohoto Profesního řádu a nesmí rozmísťovat označení lékárny mimo budovu, v níž je umístěna; výjimkou jsou šipky nebo jiné ukazatele nepřekračující velikost 50 x 100 cm umístěné maximálně do 50 m od lékárny v případě, že lékárnu je nutno hledat (za rohem, ve dvoře, uvnitř bloku domů apod.), které však nelze nikdy umístit ve vzdálenosti menší než 50 m od jiné lékárny nebo způsobem, který by od jiné lékárny odpoutával pozornost pacientů, porušila
v období od 3.10.1998 do 30.6.2001 ustanovení § 3 odst. 1 v té době účinného zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, a
v období od 1.7.2001 až dosud § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Schválení znění čl.10 Profesního řádu České lékárnické komory je zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů, které může vést k narušení hospodářské soutěže na trhu lékárenské péče a doplňkového zboží prodávaného v lékárnách;
tím, že na svém VI. sjezdu delegátů konaném dne 29.-30.6.1996 schválila nové znění § 2 odst. 2 Řádu České lékárnické komory pro označování lékáren a inzerci, dle kterého se další označení lékárny (tzn. než které je stanoveno v § 2 odst. 1 tohoto Řádu) s výjimkou orientačních ukazatelů umístěných v přiměřené vzdálenosti podle místních poměrů nepřipouští, porušila
v období od 30.6.1996 do 30.6.2001 ustanovení § 3 odst. 1 v té době účinného zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, a
v období od 1.7.2001 až dosud § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Schválení znění § 2 odst. 2 Řádu České lékárnické komory pro označování lékáren a inzerci (přejmenovaného na VII. sjezdu delegátů ČLK v roce 1997 na Řád České lékárnické komory pro označování lékáren a jejich propagaci), je zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů, které může vést k narušení hospodářské soutěže na trhu lékárenské péče a doplňkového zboží prodávaného v lékárnách;
3. tím, že znění čl. 9 Profesního řádu České lékárnické komory schválené na X. sjezdu delegátů konaném dne 25.11.2000, dle kterého předmětem oznámení o zahájení provozu lékárny a informací o lékárně nesmí být nabídka a ceny konkrétních léčiv, uplatňovala i v době následující po 31.5.2002, porušila v období od 1.6.2002 až dosud § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Schválené znění čl. 9 Profesního řádu České lékárnické komory obsahující uvedené omezení je v období 1.6.2002 až dosud zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 1 téhož zákona, které může vést k narušení hospodářské soutěže na trhu lékárenské péče;
4. tím, že její představenstvo dne 20.3.2002 vydalo Závazné stanovisko č.1/2002 k používání zákaznických slevových karet v lékárnách, ve kterém označilo poskytování slev u vydávaných léčiv na základě zákaznických slevových karet za neetické a odporující i příslušným ustanovením Profesního řádu České lékárnické komory, a obdobně hodnotilo také následné poskytnutí bonusu, naturálního plnění a obdobných nadstandardních výhod týkajících se léčiv, nesouvisejících se zákaznickými slevovými kartami, které bylo bezprostředně zveřejněno na internetových stránkách České lékárnické komory, porušila v období od 20.3.2002 až dosud § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vydání Závazného stanoviska č. 1/2002 k používání zákaznických slevových karet v lékárnách je zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 1 téhož zákona, které může vést k narušení hospodářské soutěže na trhu lékárenské péče;
5. tím, že její orgán-představenstvo Okresního sdružení lékárníků Uherské Hradiště, zastoupené předsedkyní představenstva, v přípisech zaslaných lékárnám ve své územní působnosti, a to
v přípisu ze dne 29.6.2004 informujícím o závěrech jeho setkání s majiteli/provozovateli lékáren a odbornými zástupci působícími na území bývalého okresu Uherské Hradiště, konaného dne 28.6.2004 na téma "vyřešení chaosu v cenotvorbě na území bývalého okresu Uherské Hradiště", označilo jako nevhodné a pro lékárenskou obec neakceptovatelné metody manipulující s cenou léčivých přípravků na úkor lékárenské přirážky s tím, že je nutno přijmout společné řešení přijatelné pro všechny zúčastněné a tímto se bezvýhradně řídit a do data dalšího jednání doporučilo lékárnám manipulujícím s cenou léčivých přípravků ukončení těchto aktivit, a
v přípisu ze dne 5.10.2004 seznamujícím s výsledky jeho jednání s lékárníky působícími ve městě Uherské Hradiště konaného dne 29.9.2004 na téma "záměrného snižování doplatků na léčiva", označilo nahodilé slevování cen léčivých přípravků v rámci konkurenčního boje mezi lékárnami jako zoufalý způsob konkurence, který je nutno kategoricky odmítnout a v žádném případě jej neprovádět,
čímž usilovalo o nesnižování doplatků léčivých přípravků na úkor obchodní přirážky připadající pro lékárny a tím o sjednocení cenotvorby členů České lékárnické komory působících v jeho územním obvodu, porušila v období od 29.6.2004 až dosud § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Doporučení a výzvy představenstva Okresního sdružení lékárníků Uherské Hradiště (zastoupeného předsedkyní představenstva) obsažené v přípisu ze dne 29.6.2004, jakož i v přípisu ze dne 5.10.2004, jsou ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů, které může vést k narušení hospodářské soutěže na trhu lékárenské péče a to mezi lékárnami působícími na území bývalého okresu Uherské Hradiště.
II.
Dle § 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zakazuje do budoucna Úřad pro ochranu hospodářské soutěže účastníku řízení-České lékárnické komoře se sídlem Poliklinika Budějovická, Antala Staška 80, Praha 4, PSČ 140 46, IČ 40763021-plnění rozhodnutí sdružení soutěžitelů specifikovaných v části I. bodu 1., bodu 2., bodu 3., bodu 4. a bodu 5. výroku tohoto rozhodnutí.
III.
Dle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se účastníkovi řízení-České lékárnické komoře, se sídlem Poliklinika Budějovická, Antala Staška 80, Praha 4, PSČ 140 46, IČ 40763021, za porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších přepisů, specifikované v části I. bodu 1., bodu 2., bodu 3., bodu 4. a bodu 5. výroku tohoto rozhodnutí, ukládá pokuta ve výši 300.000,-Kč (slovy: tři sta tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vedený u České národní banky, pobočka Brno, č. účtu 3754-24825-621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo účastníka řízení.
IV.
Dle § 23 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ukládá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže účastníkovi řízení-České lékárnické komoře, se sídlem Poliklinika Budějovická, Antala Staška 80, Praha 4, PSČ 140 46, IČ 40763021, tato opatření k nápravě :
Vyrozumět všechny členy České lékárnické komory o tomto rozhodnutí a o zákazu a neplatnosti
čl. 9 Profesního řádu České lékárnické komory v části obsahující omezení, kdy předmětem přiměřené propagace lékárny (oznámení o zahájení provozu lékárny a informací v telefonním seznamu, tisku, elektronických médiích včetně internetu) nesmí být nabídka a ceny konkrétních léčiv,
čl. 10 Profesního řádu České lékárnické komory,
ustanovení § 2 odst. 2 Řádu pro označování lékáren a jejich propagaci,
Závazného stanoviska č. 1/2002 k používání zákaznických slevových karet v lékárnách a
přípisu představenstva Okresního sdružení lékárníků Uherské Hradiště (zastoupeného předsedkyní představenstva) ze dne 29.6.2004, jakož i přípisu téhož orgánu ze dne 5.10.2004 s uvedením všech částí textu směřujících k zakázanému ovlivnění chování členů České lékárnické komory při tvorbě cen léčivých přípravků,
prostřednictvím Časopisu českých lékárníků, internetových stránek České lékárnické komory a písemně též prostřednictvím okresních sdružení lékárníků České lékárnické komory, ve lhůtě do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Splnění tohoto nápravného opatření doloží Česká lékárnická komora Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve lhůtě do 45 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Na nejbližším sjezdu delegátů České lékárnické komory konaném po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, nejpozději však ve lhůtě do 3 měsíců po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
upravit čl. 9 Profesního řádu České lékárnické komory tak, aby neomezoval lékárníky uvádět v rámci přiměřené propagace lékárny nabídku a ceny konkrétních léčiv nad rámec obecně závazných předpisů (při respektování zákona č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů),
zrušit čl. 10 Profesního řádu České lékárnické komory,
zrušit ustanovení § 2 odst. 2 Řádu pro označování lékáren a jejich propagaci a
zrušit Závazné stanovisko č. 1/2002 k používání zákaznických slevových karet v lékárnách.
Splnění těchto nápravných opatření doloží Česká lékárnická komora Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve lhůtě nejpozději do 15 dnů od uplynutí lhůty k jejich splnění.
V.
Správní řízení vedené s účastníkem řízení-Českou lékárnickou komorou, se sídlem Poliklinika Budějovická, Antala Staška 80, Praha 4, PSČ 140 46, IČ 40763021, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, které Úřad spatřoval v přijetí § 2 odst. 1 Řádu České lékárnické komory pro označování lékáren a jejich propagaci, a v možných aktivitách České lékárnické komory ovlivňujících její členy ve výběru těch dodavatelů doplňkového zboží-přípravků péče o zdraví, kteří nedodávají své výrobky do maloobchodní prodejní sítě drogerií a potravin, se dle ustanovení § 30 zákona č. 71/1967, o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, zastavuje.
Odůvodnění:
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") obdržel dne 7.12.2004 podnět (č.j. P 505/04) poukazující na postup předsedkyně Okresního sdružení lékárníků České lékárnické komory Uherské Hradiště (dále též "OSL Uherské Hradiště" či "OSL UH") PharmDr. Marcely Škrabalové, která se údajně snažila ovlivnit lékárníky působící na území spadající pod OSL Uherské Hradiště k tomu, aby nesnižovali cenu léků na úkor své obchodní přirážky. V rámci šetření podnětu proběhlo dne 22.12.2004 ústní jednání s předsedkyní představenstva okresního sdružení lékárníků působícího v Uherském Hradišti PharmDr. Marcelou Škrabalovou.
Dále Úřad na základě informací z tisku zahájil dne 26.1.2005 (pod č.j. P 44/05) vlastní šetření ve věci možného ovlivnění lékárníků ze strany České lékárnické komory ve výběru přípravků péče o zdraví těch dodavatelů, kteří dodávají své výrobky jen do lékáren, a nikoli též do maloobchodní prodejní sítě drogerií, potravin apod. (ve které tyto produkty měly být prodávány za nižší a tedy vůči cenám v lékárnách konkurenční ceny).
Na základě zhodnocení podkladů a informací získaných v rámci šetření výše uvedených podnětů, včetně stavovských předpisů a závazných stanovisek České lékárnické komory zahájil Úřad dne 9.2.2005 z vlastního podnětu správní řízení vedené pod č.j. S 6/05 ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen "zákon" nebo "zákon o ochraně hospodářské soutěže") s účastníkem řízení, jímž je Česká lékárnická komora, se sídlem Poliklinika Budějovická, Antala Staška 80, Praha 4, PSČ 140 46, IČ 40763021 (dále jen "Komora" nebo "ČLK").
Možné porušení § 3 odst. 1 zákona Úřad spatřoval:
v přijetí Profesního řádu České lékárnické komory, který v ustanovení čl. 9 zakazuje svým členům při propagaci lékáren zveřejňovat nabídky a ceny konkrétních léčiv,
v přijetí Profesního řádu České lékárnické komory, který v ustanovení čl. 10 omezuje lékárníky v označování a propagaci lékáren, obdobně v přijetí Řádu České lékárnické komory pro označování lékáren a jejich propagaci, který v ustanoveních § 2 odst. 1 a odst. 2 omezuje lékárníky ve způsobu označení a propagace lékárny,
v přijetí Závazného stanoviska č.1/2002 k používání zákaznických slevových karet v lékárnách představenstvem České lékárnické komory, bránícího lékárníkům poskytovat slevy u vydávaných léčiv, případně bonusy nebo naturální plnění v souvislosti s vydávanými léčivy,
v aktivitách České lékárnické komory ovlivňujících její členy k nesnižování prodejní ceny léčiv na úkor jejich přirážky za maloobchodní činnost dle cenové regulace a
v aktivitách České lékárnické komory ovlivňujících její členy ve výběru těch dodavatelů přípravků péče o zdraví, kteří nedodávají své výrobky do maloobchodní prodejní sítě drogerií a potravin.
Oznámení o zahájení správního řízení bylo ČLK předáno osobně pracovníky Úřadu dne 9.2.2005, přičemž téhož dne bylo v souladu s § 21 odst. 5 zákona provedeno šetření v sídle ČLK-viz str. 1 až 7 spisu S 6/05 (dále též "spis S").
V průběhu správního řízení zajistil Úřad podklady a informace týkající se vymezení práva lékárníka přiměřeně propagovat vlastní lékárnu ve stavovských předpisech, rozmísťování nejrůznějších ukazatelů informujících o umístění lékárny, dále podklady a informace o aktivitách ČLK týkajících se poskytování slev u vydávaných léčiv ze strany lékárníků a jejich možného ovlivnění k nesnižování prodejní ceny léčiv na úkor přirážky za výkony maloobchodu, jakož i aktivitách ČLK týkajících se možného ovlivnění lékárníků ve výběru přípravků pro zdraví (doplňků stravy a potravin zvláštní výživy) jen určitých dodavatelů. Úřad v rámci řízení provedl šetření v sídle ČLK a ústní jednání s účastníkem řízení, vyslechl také svědky z řad lékárníků, svědky z řad dodavatelů přípravků péče pro zdraví, vyslechl zástupce OSL Uherské Hradiště, OSL Zlín a OSL Ostrava, vyslechl zástupce společnosti PHARMDATA s.r.o. (která vydává číselníky výrobků obchodovaných především v lékárnách). Dále získal informace vztahující se k předmětu správního řízení od celkem 36 lékáren, informace časopisu Pharma News, informace od Státního ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen "SÚKL") a zajistil účetní výkaz ČLK za r. 2004. Využity byly také informace získané Úřadem v průběhu šetření výše zmíněných podnětů. K zajištění podkladů pro rozhodnutí (zejména informací oslovených lékáren) byla předsedou Úřadu prodloužena lhůta pro vydání rozhodnutí, o čemž byl účastník řízení vyrozuměn.
Dne 7.4.2005 se v souladu s § 33 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád) uskutečnilo seznámení účastníka řízení s podklady pro rozhodnutí a se způsoby jejich zjištění.
Součástí podkladů pro toto rozhodnutí jsou vedle spisu S rovněž podklady obsažené ve spisech podnětů č.j. P 505/04 a č.j. P 44/05.
Charakteristika účastníka řízení:
ČLK je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky se sídlem v Praze, zřízená na základě zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, v platném znění (dále jen "zákon o komorách"); její ustavující sjezd se uskutečnil 28.-29. září 1991. Dle zákona o komorách ČLK dbá zejména o to, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády ČLK, zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání, hájí práva a profesní zájmy svých členů a chrání profesní čest svých členů. Dále je mimo jiné oprávněna vydávat osvědčení o splnění podmínek pro výkon soukromé praxe svých členů a pro výkon funkce odborných zástupců. ČLK je rovněž oprávněna vydávat pro své členy závazná stanoviska k odborným problémům poskytování lékárenské zdravotní péče (§ 2 odst. 2 písm. i) zákona o komorách). ČLK je právnickou osobou sdružující všechny lékárníky zapsané v seznamu, který ČLK vede. Dle § 3 odst. 3 zákona o komorách každý absolvent vysokoškolského studia v oboru farmacie, který vykonává své povolání v lékárenském zařízení na území České republiky, musí být členem ČLK.
Vlastnit a provozovat lékárnu může kdokoli i bez farmaceutického vzdělání. V takové lékárně musí však být zaměstnán alespoň jeden lékárník vykonávající funkci tzv. odborného zástupce (který současně musí být členem ČLK). Výdej léčivých přípravků na předpis provádí pouze lékárník (absolvent vysokoškolského studia v oboru farmacie), který současně musí být členem ČLK (viz § 3 odst. 3 zákona o komorách). Prodej volně prodejných léčivých přípravků a doplňků stravy mohou provádět diplomovaní farmaceutičtí asistenti a farmaceutičtí laboranti, kteří nejsou členy ČLK. Ke dni 28.2.2005 činil počet členů ČLK 6822, z toho dle odhadu prezidenta ČLK přibližně 6000 členů jsou zaměstnanci provozovatelů lékáren (pozn. Úřadu: tzn. včetně odborných zástupců). Ostatní lékárníci-členové Komory jsou pak přímo provozovateli lékáren (viz str. 30 spisu S).
Dle sdělení účastníka řízení bylo v České republice ke dni 28.2.2005 celkem 2225 lékáren (údaje krajských úřadů, které fungují jako registrační místa lékáren).
Základními články ČLK jsou okresní sdružení lékárníků ČLK (v hl. městě Praze obvodní sdružení lékárníků podle rozdělení území hl. města Prahy na obvody).
Orgány okresního sdružení lékárníků ČLK jsou okresní shromáždění členů, představenstvo okresního sdružení, čestná rada okresního sdružení a revizní komise okresního sdružení. Okresní shromáždění členů je nejvyšším orgánem okresního sdružení.
Představenstvo okresního sdružení lékárníků je řídícím a výkonným orgánem okresního sdružení. Jeho činnost řídí předseda zvolený okresním shromážděním členů. Čestná rada okresního sdružení vykonává disciplinární pravomoc vůči jeho členům. Kontrolní činnost v rámci okresních sdružení vykonávají revizní komise, které kontrolují činnost OSL ČLK a podávají návrh na disciplinární řízení (§ 11, 12, 13 a 14 zákona o komorách).
Orgány ČLK jsou sjezd delegátů, představenstvo ČLK, revizní komise ČLK a čestná rada ČLK.
Sjezd delegátů je nejvyšším orgánem Komory. Sjezd delegátů mimo jiné dle § 15 odst. 2 písm. a) zákona o komorách schvaluje, mění a ruší stavovské předpisy ČLK .
Výkonnou a řídící pravomoc ČLK má její představenstvo, které vede seznam členů Komory a mimo jiné také rozhoduje dle § 16 odst. 3 písm. g) zákona o komorách ve všech věcech podle citovaného zákona, pokud o nich nerozhodují jiné orgány Komory. Prezident ČLK, který zastupuje ČLK navenek, svolává a řídí jednání představenstva ČLK. Zastupuje ho viceprezident ČLK.
V ústředí ČLK působí revizní komise a čestná rada Komory. Revizní komise kontroluje činnost ČLK a mimo jiné výkon rozhodnutí představenstva ČLK, jsou-li v rozporu s právními předpisy nebo předpisy Komory; pozastavené rozhodnutí předkládá sjezdu delegátů. Čestná rada projednává závažné porušení povinností člena Komory, vykonává disciplinární pravomoc vůči všem členům Komory a může uložit za závažné porušení povinnosti člena disciplinární opatření (orgány ČLK viz § 15-19 zákona o komorách).
Dle platného Organizačního řádu ČLK patří mezi základní úkoly Komory mimo jiné účastnit se provádění specializačních zkoušek, vyjadřovat se k podmínkám a způsobu dalšího vzdělávání lékárníků a zabezpečovat ve stanoveném rozsahu celoživotní vzdělávání lékárníků, prošetřovat stížnosti občanů týkající se odbornosti či etiky poskytování lékárenské péče, uplatňovat disciplinární odpovědnost členů Komory. Dle § 14 odst. 3 písm. h) Organizačního řádu ČLK rozhoduje představenstvo Komory ve všech ostatních věcech v působnosti Komory , pokud o nich podle zákona o komorách nebo podle Organizačního řádu nerozhodují jiné orgány Komory.
Dle § 7 odst. 1 písm. b) Organizačního řádu ČLK má každý člen ČLK povinnost znát a dodržovat organizační, jednací, volební a disciplinární řád Komory, její další vnitřní stavovské předpisy Komory a rozhodnutí orgánů Komory závazná pro všechny její členy a seznamovat se s jejich platným zněním prostřednictvím Časopisu českých lékárníků nebo u předsedy OSL ČLK nebo v sekretariátu Komory.
ČLK vydává Časopis českých lékárníků (dále též "ČČL") , který je distribuován bezplatně všem jejím členům.
Dle § 20 odst. 2 zákona o komorách příjmy Komory tvoří členské příspěvky, dotace, dary a jiné příjmy.
Výše členských příspěvků schvaluje sjezd ČLK vždy pro příslušný kalendářní rok. Dle usnesení XIV. sjezdu delegátů Komory konaného ve dnech 5.-6.11.2004 v Hradci Králové je základní členský příspěvek pro rok 2005 schválen ve výši 1800 Kč. Členové Komory vykonávající soukromou praxi či funkci odborného zástupce platí příspěvek složený ze základního členského příspěvku (1800 Kč) + mimořádného příspěvku držitele osvědčení ve výši 3300 Kč. R edukovaný členský příspěvek ( absolventi fakulty vstupující do ČLK v kalendářním roce ukončení studia, nepracující důchodci, nepracující ženy (muži) na mateřské a rodičovské dovolené) hradí příspěvek ve výši 600 Kč.
Členské příspěvky za rok 2004 představovaly cca 86 % veškerých příjmů Komory.
Vy mezení relevantního trhu
K tomu, aby mohl Úřad jednání ČLK správně posoudit, je nezbytné především vymezit relevantní trh, na kterém se projevují účinky jednání ČLK.
Dle § 2 odst. 2 zákona je relevantním trhem trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišné od sousedících zemí. Termín zboží je legislativní zkratkou pro trh výrobků a služeb.
K tomuto účelu Úřad hodnotil, na jakém trhu/jakých trzích zboží se lékárny účastní hospodářské soutěže.
Podle § 11 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o péči o zdraví lidu"), poskytují zdravotní péči zdravotnická zařízení státu, obcí, fyzických a právnických osob. Lékárenská peče je jedním z druhů zdravotní péče- viz část třetí, hlava první-§ 20 zákona o péči o zdraví lidu; obdobně zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, řadí v § 3 mezi druhy zdravotní péče poskytované v nestátních zařízeních lékárenskou péči. Lékárny tak jsou jedním z druhů zdravotnických zařízení (viz hlava druhá, oddíl 2, § 37 zákona o péči o zdraví lidu). (Obdobně viz zařízení lékárenské péče v rámci soustavy zdravotnických zařízení-§ 19 vyhlášky č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi).
Podle vyhlášky č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů-příloha II, jsou zdravotnickými zařízeními lékárenské péče lékárny základního typu, lékárny s odbornými pracovišti (odděleními) a výdejny prostředků zdravotnické techniky; jako součást prvních dvou lze zřídit odloučené oddělení pro výdej léčivých přípravků a prostředků zdravotnické techniky (za stanovených podmínek). Pro účely tohoto rozhodnutí nebude mezi jednotlivými druhy zdravotnických zařízeními rozlišováno, bude užíváno obecného označení-lékárny.
Dle § 20 zákona o péči o zdraví lidu se lékárenskou péčí rozumí zejména obstarávání, příprava, kontrola, uchovávání a výdej potřebných léčivých přípravků a zdravotnických prostředků při současně poskytované odborné informaci nemocnému. Podle § 48 odst. 7 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o léčivech") jsou osoby vydávající léčivé přípravky povinny poskytovat informace o správném používání a uchovávání léčivých přípravků. K tomu Úřad doplňuje, že odborná poradenská činnost je v lékárnách prováděna v souvislosti s výdejem léčivých přípravků vázaných na předpis a také prodejem léčivých přípravků volně prodejných, nikoli jako samostatně a nezávisle poskytovaná poradenská služba prováděná za úplatu.
Dle zákona o léčivech se léčivé přípravky člení na humánní a veterinární. Pro účely tohoto řízení Úřad odhlédl od prostředků zdravotnické techniky a veterinárních léčiv a zaměřil se zejména na humánní léčivé přípravky (dále též jen "léčivé přípravky" případně "HLP"), neboť posuzované aktivity ČLK se dotýkají léčivých přípravků a jejich výdej také představuje významnou část činnosti lékárníků při výkonu lékárenské péče.
Dále se Úřad zabýval tím, co se rozumí " výdejem léčivých přípravků" (a zdravotnických potřeb), který je součástí lékárenské péče, zda tímto pojmem zákon označuje výdej veškerých léčivých přípravků (bez ohledu, zda jsou vázány na předpis, nebo volně prodejné), či jde jen o výdej léčivých přípravků vázaných na předpis. V ustanovení § 3 odst. 7 zákona o léčivech je uvedeno, že výdejem léčivých přípravků se rozumí jejich poskytování fyzickým osobám nebo zdravotnickým zařízením za podmínek uvedených v § 48 odst. 2 téhož zákona. V § 48 odst. 1 zákona o léčivech je uvedeno, že léčivé přípravky se vydávají na předpis, pokud není rozhodnutím o registraci nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak. Pozn. Úřadu: Humánní léčivé přípravky vyžadují ke svému užívání na tuzemském trhu registraci SÚKLu. SÚKL v rozhodnutí o registraci léčivého přípravku současně stanoví, zda je vázán na předpis, nebo jej lze vydávat i bez předpisu (tzn. jde o volně prodejný léčivý přípravek), příp. zda jde o tzv. vyhrazené léčivo-viz dále. Dále § 48 odst. 2 zákona o léčivech uvádí, že léčivé přípravky jsou oprávněni vydávat a) farmaceuti v lékárnách, b) farmaceutičtí laboranti nebo diplomovaní farmaceutičtí asistenti v lékárnách, a to jen léčivé přípravky, jejichž výdej není vázán na lékařský předpis . Z uvedeného lze uzavřít, že zákon o léčivech (a také ostatní zdravotnické předpisy) používá u léčivých přípravků termín výdej , a to jak pro léčivé přípravky vázané na předpis , tak také pro léčivé přípravky bez předpisu (tj. volně prodejné). Součástí "lékárenské péče" (jako jednoho z druhů zdravotní péče) je tedy výdej léčivých přípravků vázaných na lékařský předpis i léčivých přípravků volně prodejných. Termín lékárenská péče tak zahrnuje příkladný výčet vysoce odborných činností, vykonávaných pouze lékárnami, které nelze dle názoru Úřadu zúžit jen na pouhý " maloobchodní prodej léčivých přípravků ".
Humánní léčivé přípravky-a to vázané na předpis i bez předpisu lze vydávat (prodávat) jen v lékárnách. Pozn.: výjimkou je malá skupina tzv. vyhrazených léčiv, což jsou humánní léčivé přípravky, které se mohou dle rozhodnutí o registraci prodávat bez lékařského předpisu i mimo lékárny-viz § 2 odst. 15 zákona o léčivech; mohou je prodávat fyzické nebo právnické osoby, pokud získají koncesi k tomuto účelu vyžadovanou.
Dle podmínek registrace lékárny jako nestátního zdravotnického zařízení (zákon č. 160/1992 Sb.), je-li provozovatelem lékárny fyzická osoba, musí být plně způsobilá k právním úkonům, bezúhonná a mít zdravotní způsobilost a odbornou způsobilost (dle § 10 zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, v platném znění). Takový provozovatel musí být současně členem ČLK. V případě, že provozovatel lékárny-právnická nebo fyzická osoba nemá požadovanou odbornou způsobilost, je povinna ustanovit odborného zástupce, který musí splňovat stanovené podmínky. Odborný zástupce rovněž musí být členem ČLK.
Provozovatel lékárny, který sám splňuje odborné podmínky k jejímu provozování, potřebuje osvědčení ČLK o splnění podmínek k výkonu soukromé praxe (dle informace prezidenta ČLK, viz str. 30 spisu S, se jedná cca o 700 lékárníků-z celkového počtu členů ČLK, kteří jsou zároveň provozovateli/majiteli lékáren ). Podobně ČLK vydává osvědčení k výkonu funkce odborného zástupce.
Lékárny pak neposkytují pouze lékárenskou péči. Prodávají také široké spektrum kosmetického, hygienického a jiného zdravotnického sortimentu, včetně např. obvazového materiálu, náplastí i zdravotní obuvi apod., a zejména též tzv. přípravky péče o zdraví, které podléhají zákonu o potravinách. Patří sem doplňky stravy (vitamíny, minerální látky, u nichž je stanoveno nejvyšší přípustné množství vitamínů, minerálů a některých dalších potravních doplňků v denní dávce-viz vyhláška č. 446/2004 Sb.) a potraviny pro zvláštní výživu (tj. takové, které se svým zvláštním složením nebo zvláštním výrobním postupem odlišují od potravin pro běžnou spotřebu a jsou stanovené pro výživové účely se zvláštními nutričními požadavky pro určité skupiny osob-viz vyhláška č. 54/2004 Sb.). Tento doplňkový sortiment zboží, včetně přípravků péče o zdraví, je dostupný i v jiných prodejních místech než v lékárnách (vedou jej maloobchodní prodejny potravin, drogerií či prodejny specializovaných přírodních produktů). Jedná se o výrobky spadající do řady samostatných výrobkových trhů, jejichž rozlišování by pro potřeby tohoto řízení nebylo (i s ohledem na závěry dokazování) účelné, postačí souhrnné označení "doplňkové zboží prodávané v lékárnách".
Podle výpovědi svědků se podíl tohoto doplňkového zboží na celkových tržbách lékáren liší v závislosti na umístění lékárny. Lékárny, které nejsou v bezprostřední blízkosti žádného zdravotnického zařízení (polikliniky, ordinací specialistů apod.) nemají takovou četnost zákazníků pro výdej léčivých přípravků a mají tak mnohem vyšší podíl prodeje doplňkového zboží, který může činit až kolem 40-45% z celkového objemu tržeb dosahovaných lékárnou (viz výpovědi svědků-lékárníků). Naopak u lékáren, které se nacházejí např. v bezprostřední blízkosti poliklinik apod., se léčivé přípravky podílejí na celkovém obratu i více než 80 %.
Lékárny tak navzájem soutěží v poskytování lékárenské péče. Dále se lékárny účastní hospodářské soutěže v prodeji doplňkového zboží, kde soutěží také s jinými maloobchodními prodejci, například obchodními řetězci, maloobchodními prodejnami potravin/drogerií a specializovanými prodejnami s produkty pro zdraví, prodejnami zdravé výživy apod.
Lékárna jako zdravotnické zařízení lékárenského typu nemůže na trhu působit bez lékárníků-provozovatelů lékáren či odborných zástupců-členů ČLK. ČLK tak prostřednictvím svých interních předpisů, závazných stanovisek, rozhodnutí svých orgánů a dalších aktivit orgánů ČLK ovlivňuje chování lékárníků a tím působení lékáren v hospodářské soutěži na trzích, na nichž lékárny jako soutěžitelé působí.
Z výše uvedeného Úřad v posuzovaném případě vymezil relevantní trh-z hlediska věcného (výrobkového) jako
trh lékárenské péče a
trh doplňkového zboží prodávaného v lékárnách
Z hlediska geografického se jedná o trh celostátní, neboť vztah nabídky a poptávky po léčivých přípravcích a doplňkovém zboží probíhá na celém území České republiky za dostatečně homogenních podmínek; z hlediska časového se jedná o trh trvalý charakterizovaný pravidelnými a opakovanými dodávkami zboží.
Na trhu poskytování lékárenské péče působí pouze lékárny-cca 2225 lékáren k 28.2.2005 (bez výdejen léčiv).
Pokud jde o kvalitu soutěžního prostředí relevantního trhu doplňkového zboží prodávaného v lékárnách, na kterém soutěží spolu s lékárnami i další maloobchodní prodejní místa (viz výše), není třeba se zabývat postavením lékáren na tomto trhu, a to ani na trhu přípravků péče o zdraví (tj. doplňků stravy, potravin pro zvláštní výživu), vzhledem k závěrům dokazování, kdy v řízení nebylo prokázáno ovlivňování členů ČLK ve výběru přípravků péče o zdraví nakupovaných jen od určitých dodavatelů.
K vymezení relevantního trhu Úřad odkazuje na dřívější rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, a to rozhodnutí č.j. 7A 83/94 ze dne 22.12.1995, jímž byla zamítnuta žaloba ČLK podaná proti rozhodnutí tehdejšího ministra pro hospodářskou soutěž č.j. R 5/94. Podobně Vrchní soud v rozhodnutí č.j. 7A 134/95 ze dne 25.10.1996. V obou případech byl relevantní trh vymezen ve smyslu citovaného zákona jako trh zboží (zahrnující trh výrobků a služeb), kdy i soud konstatoval že ČLK ovlivnila soutěž na trhu poskytování lékárenských služeb a dalších výkonů. Vymezení relevantního trhu provedené Úřadem pro účely tohoto správního řízení tak nevybočuje z rámce úvah uvedených Vrchním soudem v citovaných případech, kdy lékárenská péče v sobě zahrnuje vysoce odborné činnosti (služby), včetně výdeje léčivých přípravků, zahrnujícího jak léčivé přípravky na předpis tak i bez předpisu (volně prodejné) a poradenskou činnost s tím spojenou.
Regulace vztahující se k lékárenské péči
Humánní léčivé přípravky podléhají cenové regulaci. U léčivých přípravků uvedených v příloze cenového výměru Ministerstva financí (dále jen "MF") platného pro jednotlivý rok (viz například cenový výměr MF 1/2004) platí jednak maximální ceny pro výrobce nebo dovozce stanovené MF a ceny věcně usměrňované. Do cen léčivých přípravků se stanovenou maximální cenou při jejich prodeji konečnému spotřebiteli lze zahrnout jen skutečně vyúčtovanou cenu od tuzemského výrobce či zahraničního dovozce, nejvýše však cenu maximální, která obsahuje případné clo, s připočtením sjednané přirážky za obchodní výkony (maximálně však přirážku ve výši 32 %) a DPH. U léčivých přípravků regulovaných věcně usměrňovanou cenou do ceny pro konečného spotřebitele vstupuje cena výrobce a skutečně účtovaná výše obchodní přirážky za výkon velkoobchodu a maloobchodu-nejvýše však opět 32 %. Přirážka za obchodní výkony (32%) je společná pro velkoobchodní i maloobchodní výkony a dělí se o ni distributor s lékárnou. Část obchodní přirážky, kterou nevyčerpal distributor, může při stanovení prodejní ceny výrobku pro konečného spotřebitele za své maloobchodní výkony využít lékárna. Lékárna se také může rozhodnout nečerpat plnou výši své přirážky při stanovení konečné ceny léčivého přípravku, čímž může získat konkurenční výhodu ve vztahu k ostatním lékárnám působícím na trhu.
Na léčivé přípravky se vztahuje také úhrada z prostředků veřejného zdravotního pojištění (plná, částečná); výši úhrady stanoví Ministerstvo zdravotnictví ("dále jen MZdr") a uveřejňuje ji ve vyhlášce (aktuálně platí od 1.1.2005 vyhláška č. 589/2004 Sb., o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely). Propočet výše úhrady z veřejného zdravotního pojištění na celé balení léčivého přípravku pak provádí Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (dále jen "VZP").
Humánních léčivých přípravků se týká i další regulace, a to regulace reklamy dle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o regulaci reklamy"). Podle zákona o regulaci reklamy ve znění platném do 31.5.2002, nebylo možné, aby předmětem reklamy na humánní léčivé přípravky byla cena léčivého přípravku. Dále pak předmětem reklamy nesměly být léčivé přípravky (a vybrané prostředky zdravotnické techniky), jejichž výdej je vázán na lékařský předpis, léčivé přípravky obsahující omamné, psychotropní a ostatní návykové látky a ty z jejichž nabídky lze odvodit výskyt závažných přenosných onemocnění (viz § 5 zákona o regulaci reklamy ve znění do 31.5.2002). Od 1.6.2002 (po nabytí účinnosti novely zákona o regulaci reklamy č. 138/2002 Sb.) nadále nesmí být předmětem reklamy humánní léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán pouze na lékařský přepis; dále pak humánní léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky a humánní léčivé přípravky, u nichž nebyla účinnost v rámci registračního řízení posuzována. Nově tak od 1.6.2002 není zakázáno, aby u humánních léčivých přípravků volně prodejných byla v rámci reklamy uváděna cena.
Zjištěné skutečnosti
A. K čl. 10 Profesního řádu ČLK a § 2 odst. 2 Řádu České lékárnické komory pro označování lékáren a jejich propagaci
Ustanovení čl. 10 Profesního řádu České lékárnické komory (dále jen "Profesní řád ČLK") bylo schváleno VIII. sjezdem delegátů Komory, který se konal ve dnech 2.-3.10.1998 ve znění (cit.): "Lékárník při propagaci vlastní lékárny nesmí činit jiná oznámení o zahájení provozu než uvedená v článku 9 a nesmí rozmisťovat označení lékárny mimo budovu, v níž je umístěna; výjimkou jsou šipky nebo jiné ukazatele nepřekračující velikost 50 x 100 cm umístěné maximálně do 50 m od lékárny v případě, že lékárnu je nutno hledat (za rohem, ve dvoře, uvnitř bloku domu apod.), které však nelze nikdy umístit ve vzdálenosti menší než 50 m od jiné lékárny nebo způsobem, který by od jiné lékárny odpoutával pozornost pacientů" (viz str. 506 spisu S).
Na IV. sjezdu delegátů ČLK, který se konal 18.-19.6.1994, přijala ČLK dne 19.6.1994 znění § 2 odst. 1 a odst. 2 Řádu České lékárnické komory pro označování lékáren a inzerci (viz str. 147 spisu S), kdy v odst. 1 sjednotila způsob označování lékáren na budově, v níž je lékárna umístěna, a to: označení nápisem lékárna, který nesmí obsahovat název farmaceutických výrobců, distributorů, dále zdravotních pojišťoven a dalších subjektů působících na trhu léčiv, prostředků zdravotnické techniky a dalšího sortimentu lékáren, označení znakem schváleným ČLK, údaje o provozovateli, údaje o lékárníkovi nebo odborném zástupci, název a adresa provozovatele, není-li jím osoba oprávněná k poskytování lékárenské péče (velikost tohoto označení může být max. 300 x 500 mm), vyznačení provozní doby lékárny, označení, zda lékárna vykonává pohotovostní službu nebo adresa nejbližší lékárny/lékáren s pohotovostní službou. V odst. 2 je uvedeno, že další označení lékárny se nepřipouští.
Znění § 2 odst. 2 bylo změněno VI. sjezdem delegátů ČLK, který se konal ve dnech 29.-30.6.1996 takto (cit.): "Další označení lékárny s výjimkou orientačních ukazatelů umístěných v přiměřené vzdálenosti podle místních poměrů se nepřipouští " (viz str. 508, 512 spisu S). V roce 1997 na VII. sjezdu delegátů ČLK bylo označení tohoto Řádu změněno na Řád České lékárnické komory pro označování lékáren a jejich propagaci (viz str. 515 spisu S). V další části rozhodnutí bude pak užíván název "Řád pro označování lékáren" platný pro obě označení tohoto předpisu ČLK. Pozn.Úřadu: Na doplnění Úřad uvádí, že právní zástupce ČLK v přípisu ze dne 3.3.2005 (viz str. 146 spisu S) uvedl, že § 2 ve svém odstavci 2 Řádu pro označování lékáren byl změněn na VIII. sjezdu delegátů ČLK (kdy změna spočívala v omezeném připuštění umístění orientačních ukazatelů); Úřad však zjistil, že tato změna byla již součástí Řádu pro označování lékáren schváleného na VI. sjezdu ČLK v r. 1996 (viz str. 508, 512 spisu S).
Důvody přijetí článku 10 Profesního řádu ČLK a § 2 odst. 2 Řádu pro označování lékáren
Prezident Komory PharmDr. Lubomír Chudoba při ústním jednání u Úřadu, uskutečněném dne 16.2.2005 uvedl, že podle zákona o komorách je i ČLK povinna chránit práva a zájmy svých členů. Dále prezident uvedl, že je bezpochyby právem člena Komory označit svoji lékárnu. ČLK přitom dbá ze zákona o komorách na etický výkon lékárnického povolání. Z tohoto pohledu bylo také označování lékáren považováno za součást etiky lékárníka. Je třeba mít na paměti, že lékárna je zdravotnickým zařízením, nikoli klasickým obchodem a z tohoto důvodu, by označení lékárny mělo být důstojné lékárnickému stavu. Pokud jde o § 2 odst. 1 a 2 Řádu pro označování lékáren, prezident ČLK uvedl, že při vzniku komor byl jeden z požadavků ministerstva zdravotnictví, aby Komora zajistila standardní označení zdravotnického zařízení-lékárny. Proto odst. 1 citovaného Řádu uvádí, které údaje povinně musí být v označení lékárny uvedeny a jsou k tomuto označení dostatečné. Odst. 2 chápe spíše jako pojistku, aby někdo nezneužil označování lékáren ke klamání spotřebitelů. K čl. 10 Profesního řádu ČLK (zákazu umisťovat označení lékárny mimo budovu, s výjimkou stanovený případů, přičemž i v těchto případech nesmí ukazatel šipka a podobně překračovat rozměr 50 x 100 cm a nesmí být umístěn méně než 50m od jiné lékárny ), uvedl, že nemá smysl komentovat velikost označení, na kterém se shodli kolegové, kteří pravidla před lety přijímali. V počátcích privatizace lékáren a budování nových lékáren docházelo i k takovým situacím, že například nově otevřená lékárna si nechala vyrobit obrovskou ceduli a najatý pracovník se s ní postavil před nejbližší lékárnu, aby směroval zákazníky od původní lékárny do nové. Předpokládá, že na základě obdobných nekalých jednání a parazitování kolegové přistoupili k vyjádření této vzdálenosti v metrech (viz str. 35-36 spisu S). Prezident ČLK též uvedl, že inspirací při vydávání řádů byly profesní řády jiných komor, například advokátní, v nichž byly ještě tvrdší restrikce reklamy (přičemž mu není známo, že by se tím Úřad zabýval), stejně tak řády německé lékárenské komory a řády ostatních lékárenských asociací v EU.
Uplatňování čl. 10 Profesního řádu ČLK a § 2 odst. 2 Řádu pro označování lékáren
Stížnosti na porušování povinností členů Komory prověřuje revizní komise Komory, která je povinna stíhat každé porušení povinností členů Komory stanovených zákonem a stavovskými předpisy, o němž se dozví. Dojde-li revizní komise v rámci svého šetření k závěru, že ze strany člena došlo k porušení vnitřních předpisů, například článku 10 Profesního řádu ČLK a § 2 odst. 2 Řádu pro označování lékáren, podá návrh na zahájení disciplinárního řízení čestné radě. Čestná rada záležitost projedná za účasti účastníků disciplinárního řízení, jimiž jsou zástupce revizní komise jako žalobce a obviněný lékárník.
Úřad v rámci šetření provedeného v souladu s § 21 odst. 5 zákona v sídle ČLK konané dne 9.2.2005 zajistil dokumenty týkající se disciplinárního rozhodnutí čestné rady ČLK ze dne 9.12.2004. Výrok disciplinárního rozhodnutí zní: " Čestná rada na svém zasedání dne 9. prosince 2004 rozhodla, že Mgr. M.V. je vinna neetickým výkonem profese, jak je uvedeno níže v odůvodnění k tomuto rozhodnutí, a proto na základě § 18 odst. 3 písm. a) zákona č. 220/1991 Sb., v platném znění, se ukládá pokuta ve výši 30.000,-Kč splatná 30 dnů po právní moci tohoto rozhodnutí na účet . ." (viz příloha č. 58 protokolu ze šetření u ČLK založeného na str. 3 spisu S). Podnět k zahájení disciplinární řízení pro porušení povinností vyplývajících z tehdy platného Profesního řádu ČLK, Řádu pro označování lékáren a pro další porušení (cit.) "stavovské etiky, která snižují vážnost a důstojnost lékárnického stavu i profese" (viz příloha č. 61 protokolu ze šetření u ČLK) byl z důvodu závažnosti problému a z důvodu možné předpojatosti některých členů orgánů OSL postoupen čestnou radou OSL čestné radě ČLK. V přípisu o postoupení (příloha č. 63 protokolu ze šetření u ČLK) je uvedeno, že čestná rada OSL uznala, že u daného člena ČLK došlo k porušení povinností vyplývajících z Profesního řádu ČLK Komory-čl. 8,9,10 i Řádu pro označování lékáren.
Mgr. M.V. je odbornou zástupkyní dotčené lékárny. V oznámení o zahájení disciplinárního řízení z 3.6.2004 (viz příloha č. 61 protokolu ze šetření u ČLK) je uvedeno, že obviněná odpovídá za to, že propagace nově otevřené lékárny nepřekročí 30 dnů po zahájení provozu lékárny, přičemž inzerce v tisku pokračovala i po uplynutí této lhůty. Právem lékárníka je rovněž přiměřeně propagovat vlastní lékárnu, kdy nad rámec dovolených propagačních aktivit byly mimo jiné letáky s propagací lékárny rozdávány před vstupem polikliniky a rovněž před lékárnou jiné společnosti, která je v postavení přímého konkurenta k takto propagované lékárně (stížnosti konkurenčních lékáren viz příloha č. 67, 69, 70 a 71 protokolu ze šetření u ČLK).
Dále byl při šetření v ČLK zajištěn podnět ze dne 26.5.2004 týkající se lékárny K., která umísila své poutače do čekárny ambulancí praktických a zubních lékařů nacházejících se v bezprostřední blízkosti lékárny stěžovatele, čímž orientovala pacienty do své lékárny a odpoutávala pozornost od lékárny stěžovatele. Dále je v podnětu uvedeno, že poutače nešlo pro jejich velikost nazvat drobným propagačním předmětem. Stížnost byla po prošetření revizní komisí OSL ČLK uznána za oprávněnou-jako porušení čl. 9 a 10 Profesního řádu ČLK (viz příloha č. 55-57 protokolu ze šetření v ČLK) a byl podán návrh na zahájení disciplinárního řízení čestné radě OSL ČLK.
Výslechy svědků
K čl. 10 Profesního řádu a § 2 odst. 2 Řádu pro označování lékáren Úřad vyslechl 6 svědků-lékárníků. Všichni svědci shodně uvedli, že mají lékárnu označenu vývěsním zeleným lékárnickým křížem a názvem lékárna. Svědek Mgr. V.V. uvedl, že kromě tohoto označení má lékárna, ve které působí, umístěnu tabulku (rozumí se informující o lékárně) na dveřích vedlejší budovy polikliniky a dále na stojanu na kola vyhrazeném pro zákazníky lékárny je malá cedulka s nápisem lékárna (viz str. 96 spisu S). Všichni vyslechnutí svědci uvedli, že nepociťují žádná omezení při propagování a zviditelňování lékárny. Svědek Mgr. V.V. k omezením obsaženým v předmětných ustanoveních řádů ČLK též uvedl, že jim omezení týkající se označování a propagace lékáren nevadí, neboť (cit.): "mají to tak všichni, tak nás to nijak neomezuje, protože víme, že to musí respektovat všichni lékárníci". Dále připustil, že v době, kdy lékárny poskytovaly pohotovostní služby, okresní úřad dával do týdenního tisku údaje o službě konající lékárně a hodinách, kdy byla daná lékárna v pohotovosti. Uvedl, že to nebyla reklama, ale (cit.): "prakticky nám to pomohlo k rozběhnutí lékárny, tím jsme se prakticky zviditelnili" (viz str. 96 spisu S).
Úřad dále obeslal 50 lékáren vybraných ze seznamu lékáren (tak aby výběr representoval celou ČR), s dotazem, zda pociťují nějaká omezení při propagování a zviditelňování své lékárny ze strany předmětných řádů ČLK. Do dne seznámení účastníka řízení s podklady pro rozhodnutí konaného dne 7.4.2005, obdržel Úřad odpovědi od 36 lékáren vyjadřujících se k dotazům. Ze získaných odpovědí čtyři lékárny uvedly, že pociťují omezení při propagování a zviditelňování lékárny řády ČLK; jedna lékárna uvedla, že omezují jejich podnikání, kdy například nemají možnost umístit poutače, informační cedule apod. mimo budovu lékárny (viz str. 332 spisu S); jedna lékárna uvedla, že nesouhlasí se zákazem reklamy, který cítí jako omezování při podnikání (viz str. 309 spisu S); jedna uvedla, že určité omezení citovaný Řád představuje (viz str. 401 spisu S); jedna uvedla, že omezení propagace pociťuje, na druhé straně však chápe etické stanovisko-kdy lékárna není "krám", ale nestátní zdravotnické zařízení a není možné uplatňovat "zákon trhu" v plné míře (viz str. 364 spisu S). Ostatní oslovení lékárníci uváděli, že nepociťují v tomto směru nějaká omezení, ojediněle připojili i vysvětlení, že pacient si svou lékárnu najde, či lékárník se zviditelňuje dobrou prací. Jedna z oslovených lékáren uvedla, že nepociťuje žádné omezení v propagaci, naopak se domnívá, že (cit.): "řízeným tlumením všech projevů propagace lékáren připomínajících obchodní inzerci by lékárny získaly jak rovné podmínky mezi sebou navzájem, tak by se připodobnily ostatním zdravotnickým zařízením" (viz str. 471 spisu S).
Závěr Úřadu
K ustanovení § 2 odst. 1 a zejména odst. 2 Řádu pro označování lékáren ve znění, jaké bylo přijato na IV. sjezdu ČLK v roce 1994, Úřad hodnotí jako ospravedlnitelné, že Komora sjednotila základní označování lékáren tak, aby bylo pro spotřebitele toto zařízení označeno potřebnými a dostatečně transparentními základními údaji, přičemž text odst. 2 ("další označení lékárny se nepřipouští") má ve vztahu k textu odst. 1 přispět k tomu, aby lékárna na své provozovně/budově v níž je umístěna, nenesla žádné jiné označení, které by dle "volné tvořivosti lékárníků" mohlo potlačit, zastřít apod. obsah základních jednotných informací o lékárně jako zdravotnickém zařízení.
Jestliže však ČLK na svém VI. sjezdu delegátů konaném dne 29.-30.3.1996 přijala doplnění textu § 2 odst. 2 tohoto Řádu, a to (cit.): "Další označení lékárny s výjimkou orientačních ukazatelů umístěných v přiměřené vzdálenosti podle místních poměrů se nepřipouští .", pak přistoupila k regulaci i orientačních tabulí a ukazatelů informujících v dané obci o umístění lékárny, což již nesouvisí s potřebou jednotného označením lékáren jako zdravotnických zařízení. V novém znění cit. odst. 2 ČLK sice připustila umístění určitých orientačních ukazatelů, avšak pouze jen v přiměřené vzdálenosti od lékárny podle místních poměrů. Tím znemožnila lékárnám informovat zákazníky o svém umístění vzdálenějšími ukazateli postupně umístěnými v prostoru obce směrujícími k sídlu lékárny. Obdobný záměr regulovat umístění informačních ukazatelů o lékárně (a tím fakticky její propagaci na trhu) pak podrobněji rozvedla v čl. 10 Profesního řádu ČLK schváleného rovněž na VIII. sjezdu delegátů konaného ve dnech 2.-3.10.1998, přičemž již z tohoto textu je zřejmé, že důvodem regulace ze strany ČLK, týkající se umisťování orientačních šipek, cedulí a jiných ukazatelů, obsažené jak v § 2 odst. 2 Řádu pro označování lékáren tak i v čl. 10 Profesního řádu ČLK, je snaha vytvořit každé lékárně jakýsi prostor, ve kterém bude chráněna před konkurenčním působením (propagací) ze strany jiných lékáren. Tato aktivita Komory pak již nijak nesouvisí s uváděnou potřebou sjednotit označení lékáren (jako zdravotnického zařízení) a odlišit je například od prodejen zdravé výživy apod. Nepochybně přispívá k efektivnější soutěži, je-li pro zákazníka daný trh "transparentnější" minimálně jeho dostatečnou informovaností, kde všude může uplatnit v dané obci svou poptávku po "zboží" (výrobky, služby) poskytovaném lékárnami.
V průběhu řízení bylo z odpovědí dotazovaných členů ČLK prokázáno, že uvedená ustanovení (Profesního řádu ČLK a Řádu pro označování lékáren) byla členy ČLK plněna. Dle listinných podkladů se příslušné orgány ČLK porušováním těchto ustanovení zmíněných předpisů ČLK také zabývaly a postihovaly. Například lékárnice Mgr. M.V. (viz výše) byla za porušení Profesního řádu ČLK a Řádu pro označování lékáren disciplinárně postižena nejvyšší možnou pokutou udělovanou za závažné porušení povinnosti člena ČLK (§ 18 odst. 3 písm. a) zákona o komorách). Ve zcela menší míře pak členové ČLK (svědci, písemně dotázaní lékárníci) uváděli, že pociťují určité omezení možnosti propagace lékáren. Za podstatné k tomu Úřad považuje odkázat na vyjádření členů ČLK, kteří uváděli, že jim toto omezení možnosti propagace lékárny nevadí, neboť je musí respektovat všichni lékárníci, případně "přímo" vítají tuto aktivitu ČLK-"řízené tlumení všech projevů propagace připomínajících obchodní inzerci, které přispěje k získání rovných podmínek mezi lékárnami". Z uvedeného a také z textu stížností lékárníků podávaných ve věci porušování těchto ustanovení předpisů ČLK jsou patrné obavy z konkurence v případě využívání propagace jako jednoho z nástrojů ovlivňujícího konkurenceschopnost soutěžitelů.
Úřad na základě všech výše popsaných zjištění dospěl k závěru, že ustanovení čl. 10 Profesního řádu ČLK a ustanovení § 2 odst. 2 Řádu pro označování lékáren může vést k narušení hospodářské soutěže, jak na trhu lékárenské péče, tak i na trhu doplňkového zboží prodávaného v lékárnách, neboť jeho plnění nepochybně mohlo ovlivnit rozvoj kvality daného soutěžního prostředí, kdy hospodářská soutěž na uvedených trzích by se bez těchto omezení mohla účinněji rozvíjet. K tomu Úřad doplňuje, že nástroje efektivní soutěže pak mohou být uplatňovány i etickým způsobem. Předmětná omezení pak současně snižují transparentnost těchto trhů i pro spotřebitele. Tato omezení pak nejsou odůvodněna ani specifickým charakterem lékáren jako zdravotnických zařízení. Popsanou regulaci neodůvodňuje ani případná snaha ČLK o zamezení možné nekalé soutěže členů ČLK, neboť ochrana proti nekalé soutěži je dostatečně ošetřena obecně závaznými předpisy.
K námitce účastníka řízení, ve které se odvolává na podobnou praxi jiných komor i lékárenských asociací v EU, Úřad pouze uvádí, že aktivita ČLK je posuzována v rámci soutěžních pravidel trhu ČR, na kterém členové ČLK působí. Pokud by jiné asociace na tuzemském trhu případně taková omezení vůči svým členům uplatňovaly, nelze se dovolávat z tohoto důvodu oprávněnosti postupu ČLK, kdy Úřad jednání jiných asociací dosud neposuzoval.
Ochrana práv a profesních zájmů členů Komory (jako jedné ze základních činností Komory) nemůže být ze strany ČLK uplatňována způsobem, který v konečném důsledku vede, případně může vést k narušení hospodářské soutěže na konkrétním trhu výrobků a služeb.
B. K čl. 9 Profesního řádu ČLK
Původní znění čl. 9 Profesního řádu ČLK o právu lékárníka přiměřeně propagovat lékárnu, bylo schváleno VIII. sjezdem delegátů ČLK konaným ve dnech 2.-3.10.1998 (viz str. 506 spisu S). Na IX. sjezdu delegátů ČLK, který se uskutečnil ve dnech 12.-14.11.1999 byla schválena změna čl. 9 Profesního řádu ČLK, dle které předmětem oznámení (tj. o zahájení provozu lékárny) a informací uveřejněných v uvedených médiích nesmí být m.j. ceny, nabídka konkrétních léčiv, prostředků zdravotnické techniky a položek dalšího sortimentu (viz str. 484 spisu S).
Na X. sjezdu delegátů ČLK , konaném dne 25.11.2000, byla s účinností od 1.1.2001 schválena následující úprava čl. 9 Profesního řádu ČLK-(cit.): "Předmětem tohoto oznámení a informací v telefonním seznamu, tisku, elektronických médiích včetně Internetu nesmí být -nabídka a ceny konkrétních léčiv, -zásilkový prodej léčiv" (viz příloha č. 65 a 66 protokolu ze šetření u ČLK).
Důvody přijetí omezení obsaženého v čl. 9 Profesního řádu ČLK
Na ústním jednání dne 16.2.2005 účastník řízení k tomuto zákazu zveřejňovat nabídku a ceny konkrétních léčiv uvedl, že lékárník smí dle čl. 9 Profesního řádu ČLK v rámci propagace lékárny uvádět rozsah sortimentu, nesmí však nabízet nabídku a ceny konkrétních léčiv. Musel by podle zákona o regulaci reklamy uveřejnit jedině platný a úplný ceník léčiv, tj. uveřejnit celý sortiment léčiv s cenami, který má v lékárně. Tento zákaz vylučuje propagaci léčiv vydávaných na předpis u reklamy určené veřejnosti. Citovaný zákon u reklamy na jednotlivé léky říká, že údaje v reklamě k nim musí být v souhrnu informací o léku a jiné údaje tam nelze uvádět. Týká se to všech léčiv, které jsou registrovány SÚKLem bez ohledu, zda jsou na předpis nebo volně prodejné (viz str. 34 a 35 spisu S).
Vyjádření Státního ústavu pro kontrolu léčiv k ustanovení článku 9 Profesního řádu ČLK
Úřad požádal o stanovisko ke zveřejňování nabídky a cen konkrétních léčiv SÚKL, jako orgán příslušný k výkonu dozoru nad reklamou na humánní léčivé přípravky, upravenou zákonem o regulaci reklamy. Ve svém vyjádření SÚKL uvádí, že ve smyslu § 5 odst. 2 písm.c) zákona o regulaci reklamy se ustanovení tohoto zákona nevztahují na prodejní katalogy a ceníky, pokud neobsahují popis vlastností humánních léčivých přípravků (dále jen "HLP"), a na další v tomto ustanovení uvedená oznámení či upozornění (například o změnách balení, varování před nežádoucími účinky). Vzhledem k tomu, že § 5 odst. 2 zákona o regulaci reklamy vymezuje nereklamní materiály a vyjímá je z působnosti tohoto zákona, lze dovodit, že pokud například ceník nebude obsahovat veškerý nabízený sortiment, nýbrž pouze některé vybrané HLP, může se jednat o reklamu na tyto HLP. Taková reklama pak musí splňovat požadavky na reklamu stanovené zákonem o regulaci reklamy a to kromě obecných ustanovení také požadavky stanovené v § 5a zákona o regulaci reklamy (viz str. 320 spisu S). K tomu Úřad uvádí, že dle § 5a odst. 2 zákona o regulaci reklamy předmětem reklamy zaměřené na širokou veřejnost nesmí být HLP, jejichž výdej je vázán na předpis, dále HLP obsahující omamné nebo psychotropní látky a HLP, u nichž nebyla účinnost v rámci registračního řízení posuzována. V doplnění tohoto stanoviska vyžádaném Úřadem SÚKL uvedl (viz str. 464 spisu S), že zákon o regulaci reklamy nezakazuje výslovně uvádět cenu jako součást nabídky léčivých přípravků ani jiných výrobků při reklamě zaměřené na širokou veřejnost. Dále zmínil, že zákon o regulaci reklamy se výslovně zmiňuje o ceně v § 2b, a to v souvislosti s reklamou uvádějící zvláštní nabídku, která musí jasně a jednoznačné uvádět datum, ke kterému nabídka končí, případně musí uvést údaj o tom, že zvláštní nabídka platí do vyčerpání zásob nabízeného zboží. Jestliže zvláštní nabídka nezačala ještě působit, musí být v reklamě také uvedeno datum začátku období, během kterého zvláštní cena nebo jiné zvláštní podmínky budou platit. Dále pak v § 7b odst. 1 písm. b) zákona o regulaci reklamy je cena uvedena v souvislosti s klamavou reklamou. (Obě tato ustanovení-tzn. cena v souvislosti s reklamou uvádějící zvláštní nabídku a cena v souvislosti s klamavou reklamou, pak platí pro všechny druhy výrobků, nikoli jen pro HLP.) Dále SÚKL uvedl, že podle zákona o regulaci reklamy, ve znění platném do 31.5.2002 nebylo možné, aby předmětem reklamy na léčivé přípravky byla cena léčivého přípravku. Tento požadavek zákon o regulaci reklamy v platném znění, tj. po novelizaci zákonem č. 138/2002, již neobsahuje. Tato změna ustanovení zákona o regulaci reklamy vyplývá z celkového pojetí současného znění zákona o regulaci reklamy a zejména z úprav reklamy na HLP podle směrnice 2001/83/ES.
Závěr Úřadu
Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že dle zákona o regulaci reklamy nebylo možné do přijetí zákona č. 138/2002 Sb., ani po jeho přijetí (to je po 1.6.2002) provádět reklamu na HLP, jejichž výdej je vázán na předpis. (Pozn. Úřadu: Rovněž jsou z reklamy pro širokou veřejnost vyloučeny HLP obsahující omamné nebo psychotropní látky a HLP, u nichž nebyla účinnost v rámci registračního řízení posuzována-podobně ve znění zákona o regulaci reklamy platného před 1.6.2002 byly tyto a některé další HLP vyloučeny z reklamy). Od 1.6.2002 již není zakázáno uvádět v reklamě pro veřejnost ceny HLP, pokud nejde o HLP vyňaté z předmětu reklamy vůbec. Tzn. že u volně prodejných HLP není od 1.6.2002 zakázáno, aby reklama zaměřená na širokou veřejnost uváděla cenu konkrétního HLP. Pokud tedy čl. 9 Profesního řádu ČLK platil i po 1.6.2002 jako vnitřní předpis Komory omezující (generálně) uvádět v informacích propagujících lékárnu nabídku a cenu konkrétních léčiv, zakazoval svým členům nad rámec zákona o regulaci reklamy uvádět nabídku a ceny u volně prodejných léčiv.
K námitce účastníka řízení, že dle zákona o regulaci reklamy údaje u reklamy na jednotlivé léky musí odpovídat údajům uvedeným v souhrnu údajů o léku a jiné údaje tam nelze uvádět (viz str. 35 a 341 spisu S), Úřad uvádí, že žádné takové omezení ze zákona o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna zákon č. 132/2003 Sb.), nevyplývá. V § 5 odst. 1 zákona o regulaci reklamy je uvedeno, že za reklamu (vedle obecného vymezení reklamy) se u HLP považují také všechny informace a další formy uvedené v citovaném ustanovení. V § 5 odst. 4 zákona o regulaci reklamy je uvedeno (cit.): "Jakékoli informace obsažené v reklamě na HLP musí odpovídat údajům uvedeným v souhrnu údajů tohoto přípravku" (s odkazem na zákon o léčivech, který v § 2 odst. 20 uvádí, co se rozumí souhrnem údajů o přípravku). Podle zákona o léčivech jde o informace podstatné pro jeho správné používání. V § 5 odst. 4 zákona o regulaci reklamy je tedy pouze uvedeno, že informace v reklamě na HLP musí být v souladu se souhrnnými údaji platnými pro jeho použití a nikoli, že jiné informace například týkající se ceny HLP (v našem případě volně prodejných) v reklamě uvádět nelze.
Úřad uzavírá, že ustanovení čl. 9 Profesního řádu ČLK v části omezující lékárníka v rámci přiměřené propagace vlastní lékárny uvádět v oznámení o zahájení provozu lékárny a informacích o lékárně nabídku a ceny konkrétních léčiv může vést od 1.6.2002 k narušení soutěže na relevantním trhu lékárenské péče. Od účinnosti zákona č. 138/2002 Sb., kterým byl změněn zákon o regulaci reklamy, tak měla ČLK promítnout tyto změny do svého profesního předpisu tak, aby neomezoval členy Komory nad rámec obecně závazných předpisů. Úřad dále uvádí, že toto ustanovení mohlo ovlivnit soutěž na trhu lékárenské péče nejen prostřednictvím cca 700 členů ČLK, kteří jsou provozovateli/majiteli lékáren, ale i prostřednictvím odborných zástupců-členů ČLK, kteří odpovídají za odborné vedení lékárny (při kterém jsou povinni dodržovat předpisy pro výkon tohoto povolání včetně vnitřních stavovských předpisů-viz § 9 odst. 2 zákon č.160/1992 Sb. a čl. 12 Profesního řádu ČLK) a činí také často rozhodnutí týkající se způsobu propagace lékárny jako soutěžitele na trhu.
C. Z ávazné stanovisko č. 1/2002 k používání zákaznických slevových karet v lékárnách
Ve dnech 23.-24.11.2001 se v Praze konal XI. sjezd delegátů ČLK. V usnesení z tohoto sjezdu je část obsahující (cit.): "Sjezd prohlašuje zákaznické slevové karty za neetické a pověřuje představenstvo vypracováním závazného stanoviska k tomuto problému," dále sjezd prohlašuje, že (cit.): "cílem lékárnického snažení je zavedení pevných cen, které zajistí stejné podmínky poskytování léčiv obyvatelstvu ve všech lékárnách". Na základě pověření sjezdu delegátů ČLK přijalo představenstvo ČLK toto závazné stanovisko (cit.):
" Představenstvo České lékárnické komory z podnětu XI. Sjezdu delegátů České lékárnické komory (dále jen Komory), uskutečněného ve dnech 23.-24.11.2001 v Praze, vedeno snahou naplňovat poslání Komory a chránit etiku činnosti lékárníka a zdravotnický charakter této profese na svém zasedání dne 20.3.2002 v Praze přijalo podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, v platném znění, následující
z ávazné stanovisko č. 1/2002 k používání zákaznických slevových karet v lékárnách:
" Představenstvo Komory soudí, že zavádění a používání zákaznických karet, na jejichž základě jsou provozovatelem lékárny poskytovány výrazné slevy u vydávaných léčiv, vede pacienty k přijímání xenobiotik i z jiných důvodů než je zachování zdraví. Tím významně stoupá riziko iatrogenního poškození pacientů. Lékárník jako zdravotnický pracovník při rozhodování o léčbě pacienta je povinen dbát o blaho pacienta a nesmí své úvahy a rozhodnutí o optimální farmakoterapii-a to ani tam, kde není vázán lékařským předpisem -podřizovat komerčním zájmům, které ve svých důsledcích mohou zdraví pacienta dokonce poškodit.
Takové jednání je možno označit přinejmenším za neetické a podle názoru Komory odporuje i příslušným ustanovením Profesního řádu. Představenstvo Komory proto na tuto skutečnost upozorňuje revizní komise a čestné rady v rámci okresních i ústředních orgánů Komory a žádá je, aby se v konkrétních případech, které zjistí, zabývaly tím, zda nedošlo k ohrožení pacienta nevhodnými či chybnými farmakoterapeutickými postupy v důsledku uplatňování zákaznických slevových karet.
Obdobně jako poskytování slev u vydávaných léčiv hodnotí představenstvo Komory také následné poskytnutí bonusu, naturálního plnění a obdobné nadstandardní výhody týkající se léčiv, které nemusí nutně být spojeny s poskytováním zákaznických slevových karet návštěvníkům lékáren, nýbrž např. s využitím počítačové evidence výdeje léčiv konkrétním osobám.
Tímto závazným stanoviskem není dotčeno používání lékových karet jako prostředku ke sledování lékové historie pacientů, interakcí či nežádoucích účinků léčiv a dalších odborných parametrů činnosti lékárníků a lékáren. Není ani dotčeno právo stanovit cenu určitého produktu jakkoli v rámci zákonných předpisů. Neetická je vazba ceny na odběr jiných produktů, nebo upřednostňování, tím ovšem zároveň diskriminování, určitých okruhů pacientů."
Závazné stanovisko č. 1/2002 k používání zákaznických slevových karet v lékárnách (dále jen "Závazné stanovisko č. 1/2002) bylo bezprostředně zveřejněno na internetových stránkách /Komory a následně v ČČL č. 4/2002 (který dostává každý člen na svou domácí adresu). (Viz odpověď prezidenta ČLK na ot. č. 8, str. 31 spisu S). Přímo z úvodního textu plyne, že bylo vypracováno z podnětu XI. Sjezdu delegátů ČLK (byla tedy potřeba této úpravy již předtím diskutována na sjezdu ČLK).
Platnost tohoto Závazného stanoviska č. 1/2002 byla usnesením XIV. sjezdu delegátů ČLK uskutečněného ve dnech 5.-6.11.2004 v Hradci Králové opětovně potvrzena a tento sjezd zavázal příslušné orgány ČLK k důslednému řešení případů jeho porušování .
Důvody přijetí Závazného stanoviska č. 1/2002
Při ústním jednání dne 16.2.2005 požádal Úřad účastníka řízení, aby popsal podstatu užívání zákaznických slevových karet, které XI. sjezd delegátů konaný ve dnech 23.-24.11.2001 prohlásil za neetické, a objasnil Úřadu, jak se Komora o jejich užívání dozvěděla. Prezident ČLK sdělil, že se s těmito kartami nikdy osobně nesetkal, ale domnívá se, že podstatou takových karet zřejmě je, že (cit.): "lékárna některým zákazníkům k např. jednorázovému nákupu v určité hodnotě přidá např. zdarma nějaké přípravky, vitamíny apod. jako jakousi výhodu navíc." Prezident ČLK dále sdělil Úřadu, že Komora byla na tuto praxi některých lékáren upozorněna pravděpodobně některým ze členů ČLK, hlavně z toho důvodu, že nebyla zohledňována vhodnost zdarma poskytovaného přípravku ve vztahu ke zdravotnímu stavu pacienta (viz str. 30 spisu S). Na základě této skutečnosti představenstvo ČLK vypracovalo Závazné stanovisko č. 1/2002. Prezident ČLK dále uvedl, že ČLK je dle zákona o komorách povinna dbát na etiku a odbornost lékárníka. Toto Závazné stanovisko č. 1/2002 je v souladu se zákonem o regulaci reklamy, který říká, že výdej léčiv na předpis nesmí být podporován poskytováním jakýkoliv darů, výhod či plnění. Dále účastník řízení odkázal na směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2001/83 EU Kodexu Společenství týkajícího se humánních léčivých přípravků.
Prezident ČLK dále uvedl, že Závazné stanovisko č. 1/2002 bylo přijato z toho důvodu, že ČLK má obavy o možné iatrogenní poškození pacientů, kdy je lékárník povinen dbát o blaho pacienta a nesmí své jednání podřizovat komerčním zájmům; pacient nesmí být ohrožen nevhodnými či chybnými farmakoceutickými postupy v důsledku uplatňování zákaznických slevových karet. Informace o závazných stanoviscích mohou členové získat z Časopisu českých lékárníků distribuovaného všem členům ČLK (takto se mohli seznámit i se Závazným stanoviskem č. 1/2002, které bylo uveřejněno v ČČL č. 4/2002); dále má každý člen ČLK možnost seznámit se s vnitřními předpisy ČLK na internetových stránkách www.lekarnici.cz (kde je toto Závazné stanovisko č. 1/2002 také zveřejněno).
Znění Závazného stanoviska č. 1/2002 zajištěného Úřadem z internetových stránek ČLK
Dne 3.1.2005 zajistil Úřad z internetových stránek ČLK text Závazného stanoviska č. 1/2002, které tam bylo uveřejněno s následujícím dovětkem nazvaným (cit.): "Názor JUDr. Havlíčka" (str. 24a spisu S).
" Když pominu jistý protimluv pojmu "závazné stanovisko" na jedné straně a slova "doporučuje" na druhé straně, řekl bych, že jste stvořili formulaci (de facto jisté interpretační doporučení), kterou příliš napadat nelze-a když, tak s velmi nejistým výsledkem, protože vy se budete zajisté tvářit, že to je přece jen interpretační doporučení a že se ani nevztahuje na všechny případy, nýbrž jen na ty, kdy "komerční zájmy" negativně ohrožují "optimální farmakoterapii". Možná by dokonce z tohoto hlediska bylo přijatelné, kdyby se hned na začátku objevila nějaká taková návětná formulace, jako že představenstvo komory, vedeno snahou naplňovat poslání komory a jejích ústředních orgánů a chránit etiku činnosti lékárníka v její stránce zdravotnické i komerční, sděluje svůj názor na správnou interpretaci možností používání některých cenových a dalších obchodních nástrojů v lékárnické praxi. Tím by se na jedné straně posílilo vysvětlení, jak s tímto "stanoviskem" zacházet, na druhé straně by se dalo najevo, že představenstvo vyjadřuje názor v zájmu ochrany veřejnoprávní (tedy fakticky pacientské) i soukromoprávní (podnikatelské) stránky lékárnictví. Kdyby se potom ještě v samotném textu (kde lze zvolit podle mého soudu promiskue kteroukoliv z variant) doplnilo na správném místě cosi v duchu (místo toho, že takový postup doporučujete stíhat), že je třeba vždy podle konkrétních okolností přísně hodnotit, zda nedošlo k ohrožení optimální farmakoterapie, a pokud ano, pak že doporučujete stíhat, myslím, že by to v daných relacích téměř nemělo chybu".
Znění Závazného stanoviska č. 1/2002 s tímto dovětkem bylo Úřadem zajištěno na internetových stránkách komory též dne 11.2.2005 (str. 24 spisu S). Po ústním jednání s účastníkem řízení (16.2.2005) probíhala rekonstrukce těchto stránek a po jejich následném zprovoznění bylo Závazné stanovisko č. 1/2002 s tímto dovětkem odstraněno a nahrazeno zněním již bez citovaného názoru JUDr. Havlíčka.
Účastník řízení ke zveřejnění textu Závazného stanoviska č. 1/2002 zahrnujícího citovaný dovětek/názor JUDr. Havlíčka v úvodu jednání konaného dne 16.2.2005 uvedl do protokolu Úřadu (cit.):
" Pokud jde o Závazné stanovisko č. 1/2002, nedopatřením našeho bývalého sekretáře pana L. (který již není naším pracovníkem) byla zveřejněna i jeho osobní korespondence s JUDr. Havlíčkem, který nebyl právník Komory, ale zřejmě osobní přítel pana L. (tj. bývalého sekretáře ČLK), kterého pan L. zřejmě požádal o jeho názor k formulaci stanoviska bez vědomí představenstva Komory" (str. 29 spisu S).
Hodnocení výpovědí svědků a získaných podkladů
Úřad zjišťoval princip fungování zákaznických slevových karet v rámci výslechů svědků, dále také dotazem u lékáren a požádal rovněž účastníka řízení o informace k fungování těchto karet od zpracovatelů návrhu Závazného stanoviska č. 1/2002.
Ve své písemné odpovědi ze dne 28.3.2005 (str. 345 spisu S) právní zástupce účastníka řízení uvedl, že sjezd delegátů pověřil představenstvo ČLK vypracováním závazného stanoviska k tomuto problému (cit.): "rozuměj metodickým pokynem, jak předejít odborným, rozuměj farmakoterapeutickým, pochybením lékárníka-rozuměj farmaceuta, při výdeji léčiv s využitím tzv. slevových karet ". Dále uvádí, že metodický pokyn byl iniciován čistě na bázi několika ústních dotazů od pacientů lékárníků z terénu-kolegů delegátů sjezdu a jeho podstatou bylo předejít čistě odborným farmakoterapeutickým pochybením. ČLK nikdy nezakázala svým členům uplatňovat slevové karty a současně se nikdy nevměšovala do komerčních záležitostí svých členů. Nezajímala se o to, zda slevové karty jsou vzájemně lékárníky chápány jako konkurenční boj, neboť jejím hlavním zájmem je garance odborné a etické úrovně vůči pacientům. Odkázal pouze na různé podoby slevových karet, jak byly uvedeny při výslechu svědků. Současně uvedl, že text závazného stanoviska č. 1/2002 se vůbec nedotýká cen (poskytování slev) léčivých prostředků, ale pouze možného ohrožení pacientů nevhodnými či chybnými farmakoterapeutickými postupy v důsledku uplatňování zákaznických slevových karet či poskytování bonusů apod. Z tohoto důvodu je naprosto nerozhodné, jakou formou a na jaké přípravky je sleva, bonus apod. poskytována, rozhodující (a na to se stanovisko vztahuje) je, zda nedojde k ohrožení pacienta nevhodným odborným postupem (viz str. 345 až 346 spisu S).
V rámci provedených výslechů svědků (lékárníků) bylo zjištěno, že svědkové neuplatňovali zákaznické slevové karty (někteří o nich věděli z doslechu); pouze jeden svědek uvedl (viz odpověď k ot. č. 11 str. 104 spisu S), že v době, kdy měli předchozího majitele lékárny, uplatňovali zákaznické slevové karty. Podstatou bylo, že pokud pacient uskutečnil 5 nákupů jakýchkoliv přípravků ze sortimentu lékárny v hodnotě 200 Kč, při šestém dostal slevu 50 Kč z hodnoty tohoto nákupu; užívání karet mělo vliv na příliv pacientů.
Z analýzy písemných odpovědí oslovených lékáren vyplynulo, že systém fungování těchto zákaznických slevových karet je různý: fungovaly např. jako % slevy z částky, či přímo v určité částce, příp. jako snížení doplatků. U jedné z oslovených lékáren za 10 jakýchkoli receptů získá pacient 10 bodů a poté se zaplněnou kartičkou může zakoupit cokoli z volně prodejného zboží lékárny se slevou 10 % (str. 309 spisu S); uváděno bylo jejich používání k získání stálých zákazníků, k udržení a zvýšení počtu zákazníků, a tím i zvýšení obratu, který by měl pokrýt snížení příjmů poskytováním slev (str. 334, 379, 401 spisu S); dále též, že jejich podstatou je nalákat zákazníka k opakovaným nákupům-kopírují tak obdobné praktiky známé z potravinářských nebo drogistických řetězců (str. 470 spisu S). Jedna z oslovených lékáren uvedla, že někdy jsou zákaznické slevové karty spojeny s vedením tzv. lékových záznamů, kdy pracovníci lékárny sledují, zda předepsané či volně prodejné léčivé přípravky nemají vzájemné interakce a zda léky nemohou být nebezpečím pro pacienta v případě, že například trpí určitým onemocněním, při kterém by neměl konkrétní druh léčiva být užíván (viz str. 401 spisu S).
Slevy jsou poskytovány na doplňkový sortiment lékárny (3 lékárny-str. 309, 311, 334 spisu S), případně doplňkový sortiment a další služby-např. měření tlaku (1 lékárna-str. 474 spisu S), či v podobě 10 % slevy při desátém nákupu na vybraný sortiment (1 lékárna-str. 379 spisu S). Celkem tak 5 lékáren uvedlo, že uplatňují zákaznické slevové karty. Dvě lékárny uvažují o jejich zavedení, a to např. i z toho důvodu, že nepřistoupí-li na používání těchto karet, ocitnou se v konkurenční nevýhodě oproti ostatním, které v jejich okolí tyto karty používají (viz např. str. 399 spisu S). Dále bylo v jedné z odpovědí lékáren uvedeno, že pacienti tyto slevové karty vyžadují (viz str. 401 spisu S).
K dotazu Úřadu, zda je lékárnám známo Závazné stanovisko č. 1/2002 uvedlo ve svých odpovědích 23 lékáren, že je znají.
Uplatňování Závazného stanoviska č. 1/2002
Dle § 7 odst. 1 písm. b) Organizačního řádu ČLK má každý člen Komory povinnost mimo jiné znát a dodržovat rozhodnutí orgánů Komory závazná pro všechny její členy. Účastník řízení potvrdil, že Závazné stanovisko č. 1/2002 je tím stanoviskem, které je ČLK podle § 2 odst. 2 písm. i) zákona o komorách oprávněna vydávat; uvedl, že jde o stanovisko vydané na základě citovaných přepisů, tudíž se jedná o stanovisko platné pro všechny členy ČLK, a to od jeho přijetí představenstvem ČLK, přičemž nepotřebuje ke své závaznosti schválení sjezdem delegátů. Naopak v tomto případě sjezd delegátů ČLK přímo pověřil představenstvo ČLK k vydání zmíněného stanoviska; jakékoli stanovisko nebo předpis vydaný představenstvem ČLK, dokud nejsou pozastaveny revizní komisí ČLK či zrušeny sjezdem delegátů ČLK, jsou pro členy ČLK závazné (protokol z jednání str. 29 spisu S).
Jak již bylo výše uvedeno, porušováním povinností členů ČLK se zabývají příslušné orgány ČLK a mohou za porušení povinností členy ČLK disciplinárně postihovat. V rámci šetření Úřadu v sídle ČLK Úřad zajistil též podnět ČLK podaný k šetření revizní komisi Pražského sdružení lékárníků (dále jen "PSL")-příloha č. 86-87 protokolu ze šetření u ČLK. Jde o přípis ze dne 2.7.2004, za ČLK je uveden prezident ČLK (bez podpisu), podnět vyřizovala a podepsala pracovnice ČLK p. Ž. V textu přípisu je uvedeno (cit.): "V příloze postupujeme hodnocení prohlídky lékárny BB v Praze, v jehož závěru je podnět k projednání revizní komisí PSL v oblasti Řádů ČLK . S rozhodnutím revizní komise PSL nás laskavě seznamte nejpozději do 31.8.2004". Připojen byl vyplněný tiskopis "Hodnocení prohlídky lékárny" ze dne 2.7.2004 (inspektor Mgr. K). V části "Hodnocení" je uvedeno-"vážné závady-podnět RK OSL". V části " Závady" je několik závad; u "Řádů ČLK" je uvedeno: " Lékárna má "klientské" karty, na jejichž základě poskytuje slevy na doplatky".
Úřad vyžádal od ČLK, která chtěla být do 31.8.2004 o rozhodnutí RK PSL informována, podklady a výsledek šetření. Obdržel informaci, že revizní komise PSL se touto "kauzou" nezabývala, žádná další šetření ani řízení neprobíhala. Připojen byl zápis o šetření ve věci slevových karet a 6 bodů monitorujících varianty jejich poskytování, které příslušný pracovník při kontrole zakroužkoval dle praxe v lékárně (str. 284-286 spisu S). K telefonickému dotazu Úřadu odborný zástupce dané lékárny uvedl, že kontrola proběhla 15.3.2005 a kontrolor si údaje o jejich užívání zaznamenal do předem připraveného přípisu obsahujícím 6 bodů. Dále jí nebylo nic známo o výsledku kontroly (úřední záznam tel. hovoru viz str. 287 spisu S).
Vyjádření SÚKLu
Vzhledem k tomu, že dle § 5 odst. 1 písm. c) zákona o regulaci reklamy se za reklamu na HLP považuje také podpora předepisování, výdeje a prodeje HLP pomocí daru, spotřebitelské soutěže a nabídkou nebo příslibem jakéhokoliv prospěchu nebo finanční či věcné odměny, požádal Úřad o vyjádření k uplatňování zákaznických slevových karet SÚKL, který je orgánem, příslušným dle § 7 zákona o regulaci reklamy k výkonu dozoru nad dodržováním zákona o regulaci reklamy pro reklamu na humánní léčivé přípravky a sponzorování v této oblasti (oblast tištěné reklamy a reklamy v elektronických médiích). Předmětem dotazu bylo, zda popsaný způsob fungování zákaznických slevových karet s odkazem na § 5 odst. 1 písm. c) zákona o regulaci reklamy, pokud by byl prováděn u HLP vázaných na předpis (či také HLP volně prodejných), by byl v rozporu s citovaným ustanovením zákona o regulaci reklamy. Současně Úřad uvedl znění tohoto stanoviska a také způsob fungování zákaznických karet (viz str. 279 spisu S).
SÚKL ve svém vyjádření uvedl, že poskytování slev, bonusů, naturálních plnění apod., je jistě reklamou, kdy tyto reklamní aktivity jsou výslovně zmíněny v § 5 odst. 1 písm. c) zákona o regulaci reklamy. Taková forma propagace není zákonem o regulaci reklamy vůči pacientům, spotřebitelům léčivých přípravků významně omezena. Dar, výhra v soutěži, prospěch nebo odměna v rámci podpory předepisování, výdeje a prodeje HLP zaměřené na širokou veřejnost není finančně omezen, nesmí však mít podobu HLP. Takové poskytnutí HLP by bylo považováno za poskytnutí vzorku léčivého přípravku, které je vůči široké veřejnosti zakázáno (§ 5b odst. 7 zmíněného zákona). Obdobně nelze společně s balením jednoho léčivého přípravku poskytovat jiný léčivý přípravek jako zvláštní odměnu. Zákon o regulaci reklamy v ustanovení § 5 odst. 5 uvádí, že reklama na HLP musí podporovat jeho racionální používání objektivním představením tohoto přípravku, bez přehánění jeho vlastností. Toto ustanovení se vztahuje k reklamě, tj. například k poskytnutí určité výhody za zakoupení určitého léčivého přípravku nebo skupiny přípravků. Podle názoru SÚKLu se nedá bez dalšího vztáhnout na případy, kdy je zákazník oprávněn čerpat výhody poskytnuté lékárnou za celkový objem zakoupených výrobků (viz str. 320 spisu S).
Závěr Úřadu
Předně Úřad nepřisvědčil argumentu prezidenta ČLK, že text uveřejněný na internetových stránkách ČLK pod zněním Závazného stanoviska č. 1/2002, označený jako " Názor JUDr. Havlíčka ", je jen jakousi na internetu nedopatřením zveřejněnou osobní korespondencí mezi bývalým sekretářem ČLK a zřejmě osobním přítelem bývalého sekretáře ČLK-JUDr. Havlíčkem, kdy bývalý sekretář zřejmě požádal o názor k formulaci předmětného stanoviska bez vědomí představenstva Komory . Z podobnosti formulací předmětného stanoviska ČLK s formulacemi textu názoru JUDr. Havlíčka je spíše patrné, že podle tohoto názoru bylo citované stanovisko ČLK upraveno do jeho konečné podoby . Viz text prvního odstavce Závazného stanoviska č. 1/2002- "Představenstvo vedeno snahou naplňovat poslání Komory a chránit etiku činnosti lékárníka a zdravotnický charakter této profese " a věta v názoru JUDr. Havlíčka " kdyby se hned na začátku objevila nějaká taková návětná formulace, jako že představenstvo komory vedeno snahou naplňovat poslání komory .a chránit etiku činnosti lékárníka ". Podobně i v třetím odstavci Závazného stanoviska č. 1/2002 ve větě, kde představenstvo Komory upozorňuje příslušné orgány Komory a žádá je, " aby se v konkrétních případech . zabývaly tím, zda nedošlo k ohrožení pacienta nevhodnými či chybnými farmakoterapetickými postupy" a formulace v názoru právníka, který doporučuje změnu v tom smyslu, " že je třeba vždy podle konkrétních okolností přísně hodnotit, zda nedošlo k ohrožení optimální farmakoterapie " . Podobně je to patrné ve druhém odstavci předmětného stanoviska, větě-" lékárník nesmí své rozhodnutí o optimální farmakoterapii podřizovat komerčním zájmům" a obdobné formulaci v názoru právníka, " kdy komerční zájmy negativně ohrožují optimální farmakoterapii". Z textu názoru JUDr. Havlíčka je pak patrné, že mu bylo předloženo Závazné stanovisko-avšak v poněkud jiném znění-viz vyjádření JUDr. Havlíčka (cit.): " Kdyby se potom ještě v samotném textu doplnilo na správném místě co si v duchu ( místo toho, že takový postup doporučujete stíhat ), že je třeba vždy podle konkrétních okolností přísně hodnotit, zda nedošlo k ohrožení k optimální farmakoterapie." Text Závazného stanoviska č. 1/2002 pak neobsahuje, že ČLK doporučuje takový postup stíhat, nýbrž že příslušné orgány mají zkoumat, zda nedošlo k ohrožení chybnými farmakoterapeutickými postupy. ČLK také při obhajování tohoto stanoviska uvedla Úřadu obdobné argumenty, jaké jsou obsaženy v názoru JUDr. Havlíčka (viz např., že představenstvo ČLK se ve stanovisku vyjadřuje v zájmu ochrany veřejnoprávní, pacientské).
Účastník řízení pak uvedl, že Závazné stanovisko č. 1/2002 se netýká poskytování slev, ale sleduje pouze a jedině možné ohrožení pacientů nevhodnými farmakoterapeutickými postupy lékárníků (jako důsledek uplatňování slev/slevových karet). Při prohlídce lékárny BB v Praze (viz výše) však bylo jako závažná závada porušující Řády ČLK rovnou zapsáno také používání zákaznických slevových karet, aniž by bylo zkoumáno, zda v konkrétních případech došlo k ohrožení pacientů v důsledku užívání zákaznických slevových karet nevhodnými farmakoterapeutickými postupy.
Za podstatné Úřad považuje, že představenstvo ČLK v Závazném stanovisku č. 1/2002 (které jsou členové ČLK povinni dodržovat) ovlivňuje své členy v rozhodování o poskytování jakékoli slevy u vydávaných léčivých přípravků (na předpis, volně prodejných), kdy revizní komise a čestné rady OSL i ČLK se mají zabývat již případy poskytování slev a zkoumat, zda nedošlo k ohrožení pacienta nevhodnými či chybnými farmakoterapeutickými postupy v důsledku jejich poskytování. Účastník řízení pak Úřadu nedokázal dostatečně vysvětlit, jakým způsobem by příslušné orgány ČLK v rámci svých pravomocí takové "poškození či ohrožení zdraví pacientů" (viz chráněná individuální data) mohly zkoumat.
Přípis jedné z Úřadem oslovených lékáren, kde její majitel poukazuje na to, že uvažoval o zavedení zákaznických slevových karet, aby obstál v konkurenci ostatních lékáren v okolí, které systém používání zákaznických slevových karet používají, ale poté, co se dozvěděl o existenci Závazného stanoviska č. 1/2002 má obavy, že uplatňováním takových karet by mohl porušit stavovské předpisy ČLK a tím se vystavit potenciálnímu disciplinárnímu postihu ze strany ČLK, dokládá, že členové ČLK mohou být ve svém o ceně léčivých přípravků významně tímto stanoviskem ovlivněni .
Úřad po komplexním zhodnocení Závazného stanoviska č. 1/2002 dospěl k závěru, že uvedené stanovisko zjevně cílí k ovlivňování členů Komory, aby neposkytovali slevy, bonusy, naturální plnění .u vydávaných léčivých přípravků. Věta v jeho posledním odstavci-že "tímto závazným stanoviskem není dotčeno právo stanovit cenu určitého produktu jakkoli v rámci zákonných předpisů" je dle názoru Úřadu protimluv, neboť sleva je složkou ceny zboží.
Ze stanoviska SÚKLu vyplývá, že jednání lékárníků, kteří poskytnou zákazníkovi slevu za určitý finanční objem nákupu realizovaného v jejich lékárně, kdy zákazník si pak může vybrat v lékárně další zboží, případně slevu uplatnit v hodnotě dalšího nákupu (je mu odečteno % slevy), nebo při dosažení určité hodnoty nákupu dostane naturální výhodu v podobě konkrétního doplňkového zboží (např. šampon), není porušením zákona o regulaci reklamy. Porušením tohoto zákona by takové jednání mohlo být, pokud by lékárna jako výhodu poskytovala humánní léčivý přípravek .
Úřad zohledňuje, že lékárna je svým charakterem specifickým subjektem, jehož podnikání je vymezeno určitými etickými pravidly; současně však lékárny působí na trhu lékárenské péče v konkurenčním prostředí, kde jedním z ekonomických nástrojů jejího podnikání a soutěže vůbec je také cena léčivých přípravků (podobně i doplňkového zboží, které nabízí).
Závazné stanovisko č. 1/2002 tak omezuje lékárníky nad rámec platných obecně závazných předpisů, neboť zákon o regulaci reklamy nezakazuje poskytování slev u vydávaných léčivých přípravků a z hlediska cenové regulace léčivých přípravků je zakázané pouze překročení maximální, případně věcně usměrňované ceny.
D. Aktivity ČLK ovlivňující lékárníky k nesnižování prodejní ceny léčiv na úkor jejich přirážky za výkonu maloobchodu dle cenové regulace
Předmětem správního řízení byly rovněž aktivity ČLK ovlivňující její členy k nesnižování prodejní ceny léčiv na úkor přirážky lékárníků za maloobchodní činnost dle cenové regulace. Indicií pro zahájení správního řízení byl podnět ze 7.12.2004 č.j. P 505/04, poukazující na údajnou snahu předsedkyně představenstva Okresního sdružení lékárníků ČLK v Uherském Hradišti PharmDr. Marcely Škrabalové ovlivnit lékárníky, aby nesnižovali cenu léčivých přípravků na úkor své obchodní přirážky.
K prověření této záležitosti Úřad (před zahájením správního řízení) provedl dne 22.12.2004 ústní jednání u OSL ČLK Uherské Hradiště (dále též "OSL UH")-s předsedkyní představenstva OSL UH PharmDr. Marcelou Škrabalovou (dále jen "předsedkyně představenstva"), za účelem získání podkladů a informací o činnosti OSL UH (protokol z ústního jednání-viz str. 7-10 spisu P 505/04). Dále oslovil telefonicky (na základě upřesnění stěžovatele) lékárny působící v rámci daného OSL se žádostí o zaslání podkladů, které se týkají jednání s OSL UH (viz str. 6a spisu P 505/04), přičemž od jedné z nich zajistil korespondenci-3 přípisy předsedkyně představenstva obsahující následující informace. Jednalo se o:
přípis ze dne 29.6.2004, rozesílaný předsedkyní představenstva členům OSL UH. Informovala v něm o průběhu a závěrech setkání představenstva OSL UH s majiteli lékáren a odbornými zástupci , působícími v územním obvodu tohoto OSL, konaného dne 28.6.2004 . Uvádí se v něm, že se jej zúčastnilo 24 lékáren, což představovalo 70 % účast (tzn. z celkového počtu 34 lékáren působících v té době na území bývalého okresu Uh. Hradiště; pozn. Úřadu: OSL UH má cca 107 členů ČLK-viz protokol z jednání str. 8 spisu P 505/04). Tématem setkání bylo "vyřešení chaosu v cenotvorbě léčiv na území bývalého okresu Uherské Hradiště". V přípisu je m.j. uvedeno (cit.):
" Všichni zúčastnění lékárníci vyjádřili podporu názoru, který vychází z myšlenky respektování nastaveného mechanismu cenotvorby léčiv bez vnějších umělých zásahů. Bylo konstatováno, že nátlakové akce ze strany výrobců léčiv jsou pro lékárníky nepřijatelné a ve svém důsledku celý lékárenský stav poškozují. Jako nevhodné a pro lékárenskou obec neakceptovatelné byly označeny také metody manipulující s cenou léčiv na úkor lékárenské přirážky. Jedná se o nebezpečný precedens, jehož výsledkem mohou být nová regulační opatření ze strany státu směřující ke zhoršení našich ekonomických podmínek. " Dále je zde uvedeno, že výkyvy v cenách léčiv vnímá česká veřejnost velmi citlivě a vzbuzuje to v ní nedůvěru k celému lékárenskému stavu. Zástupci brodských lékáren konstatovali, že v tomto regionu se tyto praktiky neprovádějí-lékárníci společně respektují nastavenou cenotvorbu léčiv. Předsedkyně představenstva zde uvádí, že "tento kolegiální přístup k této problematice nechť je vzorem pro hradišťské lékárny" a dále "že zástupci hradišťských lékáren projevili upřímnou snahu na kritiku kolegů reagovat a tuto situaci společně řešit" (viz str. 27 spisu P 505/04).
V části " Závěry setkání " obsahuje přípis 5 bodů, v nichž se uvádí:
V bodě 1. "Je nutno přijmout společné řešení přijatelné pro všechny zúčastněné a tímto se následně bez výhrad řídit."
V bodě 2. "Zástupci lékáren města Uh. Hradiště akceptovali přednesené výtky .. konstatovali, že ukončit tyto akce je však technicky náročné a požadovali čas k postupnému zastavení všech těchto aktivit."
V bodě 3. "Ostatní zúčastnění lékárníci souhlasí s ponecháním určitého časového horizontu k uzavření probíhajících aktivit , doporučeno však bylo k novým již zásadně nepřistupovat."
V bodě 4. Termín dalšího kola jednání byl stanoven na září 2004 a je zde uvedeno (cit.): "Do této doby bylo doporučeno lékárnám manipulujícím s cenou léčiv ukončení těchto aktivit."
V bodě 5. "Odborným zástupcům byla nabídnuta pomoc z e strany představenstva OSL při konzultacích s majiteli lékáren."
V závěru předsedkyně představenstva vyslovuje, že si velmi váží rozhodnutí všech přítomných vzít plnou odpovědnost za své chování na trhu léčiv a "skoncovat s tím, co nás jako lékárníky nejvíce poškozuje" . Pod textem je uvedena PharmDr. Marcela Škrabalová, přípis je jí také podepsán a opatřen razítkem s textem Česká lékárnická komora-představenstvo okr. sdružení Uherské Hradiště (viz str. 28 spisu P 505/04).
v dalším přípisu ze dne 15.9.2004 zve předsedkyně představenstva členy představenstva OSL UH, dále též 6 zde jmenovaných lékárníků z Uherského Hradiště, předsedu revizní komise a předsedu čestné rady OSL UH na schůzku představenstva OSL Uh. Hradiště konanou dne 29.9.2004 (k okruhu pozvaných osob viz odpověď na otázku 30. protokolu o výslechu předsedkyně představenstva, str. 83 spisu S). V pozvánce uvádí, že " součástí schůzky bude konzultace s hradišťskými lékárníky, jak konkrétně naplnit závěry poslední schůzky majitelů lékáren o respektování cenotvorby nastavené MF ". Hlavním úkolem této pracovní schůzky představenstva bude příprava okresního shromáždění lékárníků předběžně plánovaného na měsíc říjen. Je zde uvedeno (cit.): "V rámci tohoto shromáždění považujeme za důležité zveřejnění stanovisek jednotlivých lékáren k problematice záměrného snižování doplatků na léčiva." Uvádí se, že lhůta požadovaná lékárníky na poslední schůzce k postupnému ukončení aktivit tohoto typu již byla vyčerpána, a proto se na ně obrací o zveřejnění jejich stanoviska k této problematice, (cit.): "Dovolte mi požádat Vás o krátké seznámení členů představenstva OSL s Vašimi zcela konkrétními návrhy na řešení tohoto problému .Výsledkem těchto jednání by mělo být společné rozhodnutí nás všech eliminovat tento nešvar naší každodenní lékárenské praxe ". Pod textem pozvánky je uvedeno (cit.) " představenstvo OSL Uh. Hradiště -za předsedkyně OSL" s uvedením jejího jména, její podpis a razítko Česká lékárnická komora-představenstvo okr. sdružení Uherské Hradiště (viz str. 29 spisu P 505/04).
poslední přípis získaný Úřadem, datovaný 5.10.2004, obsahuje seznámení s výsledky jednání představenstva OSL UH s hradišťskými lékárníky konaného dne 29.9.2004 "na téma záměrného snižování doplatků na léčiva" (pozn.: na kterou byli lékárníci pozváni výše uvedenou pozvánkou). Předsedkyně představenstva uvádí (cit.): " Na toto jednání jsme se jako předsednictvo OSL velmi pečlivě připravili a pokusili jsme se znovu vysvětlit nebezpečnost a evidentní škodlivost takového chování jednotlivých lékárníků na lékárenský stav". Dále se uvádí-(cit.): "Při naší argumentaci jsme se opírali o tato základní fakta" (následují argumenty pro nesnižování obchodní přirážky ze strany lékárníků).
Mezi argumenty se zde uvádí, že každý kdo čte denní tisk ví, že je nedostatek peněz v systému zdravotní péče. Předvádí-li některý článek tohoto systému , že má finančních prostředků nadbytek (tzn. nevybíráním doplatků od pacientů u vydávaných léčivých přípravků) není nic snadnějšího, než mu peníze skutečně odebrat (snížením přirážky) a použít je pro jiný segment (systému). V této souvislosti se odkazuje na návrh Svazu zaměstnaneckých pojišťoven ke snížení výše regulované společné obchodní přirážky (32 %) o 2 %.
Dále je zde uvedeno: "Doplatek na léčiva nebyl nikdy koncipován jako metoda konkurenčního boje mezi lékárnami . Jako metodu konkurenčního boje jej velmi nešťastně pojali sami lékárníci." Popisují se nové marketingové metody výrobců léčiv cílící ke snížení výše doplatků na léčiva v lékárnách, kdy výrobci navazují spolupráci s lékaři předepisujícími léčivé přípravky a lékaři pak pacienta směrují do lékárny, kde lék dostane s nižším doplatkem (jako výsledek této spolupráce výrobce-lékař-lékárna). Následuje část označená jako " výsledky jednání mezi hradišťskými lékárníky a předsednictvem OSL Uh. Hradiště-shrnuté do 6 bodů.
V bodě 1. je uvedeno, že je třeba pokračovat v jednání o eliminaci tohoto mimořádně škodlivého jevu z lékárenské praxe v jejich regionu . V bodě 2. je pozitivně ohodnocen fakt, že počet přípravků slevovaných v jejich okrese se omezil od posledního jednání na minimum. Oceněno je úspěšné odrazení snahy firmy Novartis k umělému snížení doplatku konkrétního jmenovaného preparátu, kdy doplatek na toto léčivo by měl již být v regionu Uherské Hradiště "regulérní" a to cca 54 Kč. V bodě 3. jsou analyzovány mechanismy, jimiž dochází ke slevování léčivých přípravků. V bodě 3. písm. a/ je to slevování pomocí naturálních rabatů. Je zde uvedeno: " ČLK doporučuje všem lékárníkům neupravovat ceny léčiv-výši doplatků rozpočítávání rabatů do ceny léčiv" (údajně se tímto nepříliš efektivním způsobem slevování léčiv zbytečně vystavují postihům ze strany finančních úřadů). V bodě 3. písmeno b / je uvedeno (cit.): " nahodilé slevování cen léčiv bez kompenzace a vazby na lékaře v rámci konkurenčního boje mezi lékárnami". Výslovně se zde uvádí (cit.): "Tento zoufalý způsob konkurence mezi lékárnami je nutno kategoricky odmítnout a v žádném případě jej neprovádět. Konkurujme si odborností-kvalitní dispenzační praxí, ." (viz bod 3. písm b/ str. 32 spisu P 505/04, podobně příloha č. 24-26 protokolu ze šetření v ČLK). V bodě 3 c) je jako nejzákeřnější metoda slevování léčiv hodnoceno navázání spolupráce dané lékárny s výrobci léčiv a lékaři. A dále-(cit.): "Obracíme se na všechny lékárníky s žádostí aby v žádném případě na tyto dohody nepřistupovali a naopak každý náznak nátlaku na cenu léčiva ze strany výrobce hlásili předsednictvu OSL či přímo do Prahy Dr. Chudobovi".
V bodě 4. je uvedeno (cit.): "V tuto chvíli považujeme za nezbytné zveřejňovat konkrétní přípravky s uměle upravenou výší doplatku. Budeme se vzájemně informovat o zjištěných záměrných úpravách cen léčiv a případné podezření na event. dohodu s výrobcem léčiv budeme hlásit do Prahy i se jménem konkrétní lékárny. Pan prezident navrhuje provést v těchto nahlášených lékárnách hloubkovou revizi revizory ČLK " (viz str. 32 spisu P 505/04).
V bodě 5. se uvádí, že tato náročná jednání přinesla výsledky, kdy S. lékárna s těmito praktikami skončila, s tím, že tento odvážný krok je nutno ocenit, neboť k němu přikročila v "nejisté době", kdy zatím chybí stanovisko ostatních městských lékárníků, zejména tří zde výslovně jmenovaných ( PharmDr. M.K., Mgr.V. V. a Mgr. B.H.). (Pozn. Úřadu: tzn. v době, kdy nebylo ještě zřejmé, jak se zejména zmíněné konkurenční lékárny u snižování doplatků zachovají). Vysloveno je přesvědčení, že tento příkladný postoj bude následován a rozhodnutí, zda-li se přidat k drtivé většině lékáren odmítajících záměrné manipulování cen léčiv je jenom na nich. Následuje vyrozumění, že na první půli října je připravena informativní schůzka s těmito lékárníky, o jejichž přijatých závěrech slíbilo představenstvo informovat na okresním shromáždění. V bodě 6. je uvedeno (cit.): "Dále bych chtěla poděkovat členům předsednictva OSL Uherské Hradiště za podporu, kterou mi při jednáních vyjadřovali a bez které bychom takto daleko nikdy nedošli . Této problematice se budeme i nadále velmi intenzivně věnovat a ve snahách o vymýcení tohoto negativního jevu rozhodně nepolevíme " (viz str. 32-33 spisu P 505/04). Pod přípisem je uvedeno datum 5.10.2004, zapsala PharmDr. Škrabalová, předsedkyně OSL Uh. Hradiště, podpis a otisk razítka ČLK-představenstvo OSL Uh. Hradiště.
Dle rozdělovníku v přípisu byl tento rozeslán všem lékárnám bývalého okresu Uh. Hradiště , dále krajskému odborníkovi pro lékárenství a prezidentovi ČLK. Úřad tento přípis také zajistil při svém šetření v sídle ČLK (viz příloha č. 23-26 protokolu ze šetření v ČLK).
(Pozn. Úřadu: předsedkyně představenstva v materiálu často používá termín předsednictvo namísto představenstvo; jedná se však vždy o tentýž orgán tedy představenstvo okresního sdružení lékárníků Uh. Hradiště).
Výslechy svědků
Úřad vyslechl předsedkyni představenstva OSL UH dne 29.2.2005. Na vysvětlení pojmu "chaos v cenotvorbě léčiv na území bývalého okresu Uherského Hradiště" uvedeném v jejím přípisu ze dne 29.6.2004 , svědkyně sdělila, že se jednalo o její vlastní kritiku nekalých praktik výrobců léčiv, kteří vyvíjejí nátlak na lékárníky, kdy se zástupce výrobce snaží lékárníkovi diktovat cenu léku a je domluven s konkrétním lékařem na preskripci konkrétního preparátu s tím, že bude posílat pacienty právě do vybrané lékárny; chaos spočívá v tom, že pacient je směrován do konkrétní lékárny, kde to léčivo dostane levněji, přičemž pacient má právo si vybrat kteroukoli lékárnu (viz str. 81 spisu S). K dotazu Úřadu, co bylo myšleno nastaveným mechanismem cenotvorby léčiv, uváděným v tomtéž přípise, svědkyně uvedla, že nastavený mechanismus cenotvorby předpokládá, že se lékárník rozhodne samostatně o ceně léčiva-bez vnějších nátlakových akcí výrobců a preskribujících lékařů (viz str. 80 spisu S).
Úřad požádal o vysvětlení, proč byly (vedle nátlakových akcí ze strany výrobců léčiv-viz přípis z 29.6.2004) jako nevhodné a pro lékárenskou obec neakceptovatelné označeny také metody manipulující s cenou léčiv na úkor lékárenské přirážky (s tím, že se jedná o nebezpečný precedens, jehož výsledkem mohou být nová regulační opatření ke zhoršení ekonomických podmínek lékáren-viz výš popsaný přípis z 29.6.2004). Svědkyně uvedla, že klesá solventnost lékáren v důsledku snížené solventnosti VZP. Chtěla tím upozornit lékárníky na ekonomické rozvahy, aby se nedostali do "červených čísel". Trvala na tom, že o ničem jiném, než o nekalých praktikách výrobců není v materiálu řeč a lékárny se mají samy rozhodovat, zda sníží cenu léčiva či nikoli, tzn. bez nátlaku výrobců. To, že by snižování cen léčiv mohlo vést k novým regulačním opatřením státu označila za svůj soukromý názor. K dotazu Úřadu, o jaké "společné řešení přijatelné pro všechny zúčastněné, kterým by se měli všichni následně bez výhrad řídit " se ve zmíněném přípisu jedná, svědkyně uvedla, že její představou bylo, že by se nekalé praktiky výrobců odmítaly. Potvrdila, že se jednalo o pravidelnou schůzku představenstva OSL UH s majiteli lékáren a odbornými zástupci . Výtky vůči hradišťským lékárníkům se týkaly toho, že tito přistoupili na nekalé praktiky výrobců a cenu některých přípravků snížili. K dotazu, jak na ty výtky hradišťské lékárny zareagovaly a zda přestaly "manipulovat s cenou léčiv", uvedla, že to konkrétně nezjišťovala, stačil jí pouze příslib, že lékárníci se nad tím zamyslí a "budou samostatně o ceně rozhodovat". K tomu, že lékárník přece nemusí na nabídky výrobců přistoupit, uvedla, že výrobci využívají nejrůznějších metod, např. že toto nabídnou konkurenční lékárně, jestliže na to daná lékárna nepřistoupí. Svědkyně dále uvedla, že tito lékárníci písemně žádné stanovisko neposlali; z pozvaných se na schůzku 29.9.2004 dostavili pouze dva lékárníci, krátce na představenstvu OSL UH podiskutovali a poté byla schůzka rozpuštěna. Tito dva lékárníci na schůzce uvedli, že se budou připomínkami zabývat a rozhodovat si budou sami (ostatní pozvaní tuto skutečnost sdělili svědkyni telefonicky).
Na otázku Úřadu, zda se schůzky představenstva OSL Uherské Hradiště konané 29.9.2004 zúčastnil některý z pracovníků ústředí ČLK či člen orgánu ČLK, svědkyně uvedla, že se nikdo takový této schůzky neúčastnil.
K tvrzení svědkyně, že Úřadem zajištěné podklady se týkají pouze snižování konečné ceny léčivých přípravků v lékárnách v důsledku nekalých praktik výrobců, Úřad poukázal také na přípis z 5.10.2004, ve kterém se v bodu 3 b/ výsledků jednání představenstva OSL UH s hradišťskými lékárníky (konaného 29.9.2004), hovoří o nahodilém slevování cen léčiv bez kompenzace (rozuměj ze strany výrobců) a bez vazby na lékaře - s tím, že tento zoufalý způsob konkurence je nutno odmítnout a v žádném případě jej neprovádět. Úřad se dotázal, proč by lékárny neměly dle svých možností snižovat konečnou cenu léčivých přípravků pro pacienta v rámci své obchodní přirážky-i bez nátlaku výrobců. Svědkyně uvedla, že toto se "vztahuje na momentální situaci lékáren, kdy VZP neplatí a lékárníci se mohou dostat do špatné ekonomické situace". K dotazu, zda lékárníci, kteří se rozhodnou samostatně nečerpat plnou výši své obchodní přirážky v ceně konkrétního léčiva, neznají svou ekonomickou situaci, svědkyně uvedla (cit.): "já je jen nabádám, aby si ověřili, zda jsou schopni ustát zhoršující se platební morálku VZP v případě, že by se splatnost ještě více prodloužila". Na to Úřad poukázal, že pokud předsedkyně představenstva tvrdí, že jen "nabádá lékárníky, pak z výše popsaného přípisu z 5.10.2004 vyplývá, že tento přípis bilancuje výsledky jednání celého představenstva OSL UH (nejedná se tedy o jakýsi osobní názor předsedkyně představenstva samotné). K tomu svědkyně uvedla , že uvedený přípis (z 5.10.2004) je její materiál, který s nikým nekonzultovala, nikdo z členů představenstva OSL se na něm nepodílel . Úřad k tomu poukázal na text v závěru citovaného přípisu "zapsala PharmDr. Škrabalová, předsedkyně OSL Uh. Hradiště", dále na text v bodě 6. tohoto přípisu, kde děkuje členům předsednictva OSL Uherské Hradiště za podporu, kterou jí při jednáních vyjadřovali, bez které by tak daleko nikdy nedošli. Dotázal se, zda je či není uvedený přípis (rozeslaný všem lékárnám působícím v územním obvodu OSL také krajskému odborníkovi pro lékárenství a zejména též prezidentovi ČLK) výsledkem jednání představenstva OSL UH s hradišťskými lékárníky konaného dne 29.9.2004. Svědkyně odpověděla (cit.): "Znovu opakuji, že přípis jsem vytvořila sama, na schůzi jsme se věnovali přípravě okresního shromáždění lékárníků, což je velmi náročná věc, takže na otázku, zda je to výsledek jednání předsednictva OSL Uh. Hradiště z uvedeného dne, odpovídám, že ne. Doplňuji, že v době, kdy na začátku jednání předsednictva OSL Uh. Hradiště byli dva z pozvaných hradišťských lékárníků na tomto jednání přítomni, jsme skutečně krátce na tato témata diskutovali. Není to tedy tak, že by se o tom vůbec na předsednictvu nehovořilo, výstup jsem však vytvořila sama. V úvodu je chybná formulace (viz první věta)." (Pozn. Úřadu: V této první větě v úvodu citovaného přípisu je uvedeno: "Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych Vás seznámila s výsledky jednání předsednictva OSL Uh. Hradiště s hradišťskými lékárníky na téma záměrného snižování doplatků na léčiva dne 29.9.2004 ").
K textu v bodu 4. přípisu z 5.10.2004 (cit.): "považujeme za nezbytné zveřejňovat konkrétní přípravky s uměle upravenou výší doplatku. Budeme se vzájemně informovat o zjištěných záměrných úpravách cen léčiv a případné podezření na eventuální dohodu s výrobcem léčiv budeme hlásit do Prahy i se jménem konkrétní lékárny. Pan prezident navrhuje provést v těchto nahlášených lékárnách hloubkovou revizi revizory ČLK", se Úřad dotázal, odkud získala informaci o tomto postupu ČLK. Svědkyně uvedla (cit.): " Tady se jedná o moji neznalost, pokud se týkalo hlášení do Prahy. Jednalo se pouze o hlášení odborných pochybení lékárníků (např. neoprávněné manipulace s omamnými látkami) a netýkalo se této záležitosti ". K doplňujícímu dotazu Úřadu dále uvedla, že v přípisu z 5.10.2004 " nesprávně tento ohlašovací mechanismus platný pro odborná pochybení lékárníků provázala s informováním ČLK a hloubkovou revizí ze strany ČLK v tam uvedených případech". Dále uvedla, že přípis poslala prezidentovi ČLK sama (chtěla ho informovat), prezident ČLK si informaci nevyžádal. Na tento přípis nedostala ze strany ČLK žádnou reakci. Zmínila pak pouze, že jednu informaci prezidentovi ČLK přece jen poslala, a to ohledně aktivit firmy Novartis.
K dotazu Úřadu, proč přípis z 5.10.2004 zaslala všem lékárnám bývalého okresu Uherské Hradiště, v čem byl tak důležitý, předsedkyně představenstva uvedla, že (cit.) "tento dokument byl informativní, aby ostatní lékárníci věděli, že tento problém nekalých praktik výrobců léčiv představenstvo otevřelo" (viz odpověď na otázku 48 str. 84 spisu S). K argumentu Úřadu, že v přípisu z 5.10.2004 je kategoricky odmítnuto i jednání lékáren snižujících ceny léků bez vztahu k "nekalým praktikám výrobců" , svědkyně zopakovala, že se jednalo pouze o upozornění ve vztahu k nesolventnosti VZP, jak uvedla výše (viz protokol o výslechu svědka-str. 85 spisu S).
Svědek PharmDr. M.K. (odborný zástupce v lékárně v Uh.Hradišti) je jedním z lékárníků zmíněných v přípisu předsedkyně představenstva z 5.10.2004, prodávající léčivé přípravky za nižší cenu/doplatek na úkor své obchodní přirážky. K dotazu Úřadu uvedl, že je to on, kdo rozhoduje o prodejní ceně léčivých přípravků. Realizuje výdej/prodej i za nižší ceny a popsal případy, kdy se rozhodne nečerpat plnou výši své části obchodní přirážky. Převažuje však výdej léčivých přípravků s plným uplatněním maximální možné výše obchodní přirážky. K dotazu Úřadu, zda se setkal s kritikou výdeje jejich léčiv za ceny nižší, než by odpovídalo plnému využití obchodní přirážky, popsal, že došlo k výtkám (telefonickým) ze strany konkurenčních lékáren a řešilo se to i na schůzce zástupců lékáren organizované představenstvem OSL UH cca v červnu r. 2004. Bylo tam řešeno více bodů a otevřel se tam také tento problém, že jsou různě vysoké ceny určitého léku v různých lékárnách; poukazovalo se na menší lékárny, které si nemohou dovolit cenu snížit a pacient se tam mnohem důrazněji ohrazuje, proč musí u nich platit víc. Hájil se tam tím, že Komora organizuje sice odbornou práci, ale o cenách si má právo rozhodnout každý sám; bylo tam více městských lékáren s obdobným problémem jako měla jejich lékárna. Schůzi řídilo představenstvo OSL UH a bylo na ní asi 30 zástupců lékáren. Městské lékárny chtěly pokračovat v prodeji léků s upravenou nižší cenou a to všeobecně, nejen u tzv. naturálních rabatů od výrobce. Ostatních lékáren venkovských i z jiných měst, které prodávají za standardní cenu bylo nepoměrně víc (pozn. Úřadu : standardní cenou se rozumí cena s plným využitím obchodní přirážky, která je také jako doporučená uváděna v dodacích listech-a je současně cena nepřekročitelná z hlediska cenové regulace). K výsledku schůzky uvedl, že jim bylo dáno na zvážení, zda v této praktice budou pokračovat i s ohledem na ostatní lékárny, kdy by pak mohlo dojít k tomu, že by se ceny upravily všude (viz str. 89 spisu S). Tím svědek rozumí, že by pak nastal boj o pacienta z cenového hlediska . Lékárny by to mohly zneužít podbízením se pacientům a nebylo by to jejich hlavní zaměření-na odbornou lékárnickou činnost. Závěry přípisu předsedkyně představenstva ze dne 29.6.2004 potvrdil jako odpovídající obsahu schůzky. Na další schůzce 29.9.2004 nebyl přítomen. Uplatňuje nadále nižší ceny (revize nebo kontrola ze strany příslušného orgánu ČLK u něj uskutečněna nebyla), podobně i další lékárny kritizované na výše popsané červnové schůzce dle jeho názoru pokračovaly v uplatňování vlastní cenové politiky. K dotazu Úřadu, zda se účastnil okresního shromáždění v říjnu 2004, svědek uvedl, že byl na tomto shromáždění přítomen a že zde byl stejný problém opět otevřen, a to s tím upozorněním, že už zůstaly jen tři lékárny proti ostatním 30, které uplatňují plnou výši marže. Svědek uvedl (cit.): "Z tohoto pohledu poměru 3:30 to bylo nepříjemné; bylo tam upozorňováno na profesní předpisy a argumentace byla vedena ve směru zachování kolegiality, abychom se srovnali s ostatními lékárnami " (protokol o výslechu svědka viz str. 87-91 spisu S).
Svědek Mgr. V.V. (odborný zástupce lékárny v Uh.Hradišti) uvedl, že využívají i nižší přirážku, než jaká by příslušela (dle cenové regulace), nižší ceny však uplatňují ojediněle (např. u příliš vysokých doplatků u psychofarmak); popsal také další důvody a případy, kdy přistupují ke snižování ceny. Schůzky konané s představenstvem OSL UH dne 28.6.2004, kde zazněly připomínky od kolegů z jiných lékáren v regionu, se svědek účastnil. Jemu osobně nikdo z představenstva ČLK nic k výdeji léčivých přípravků za nižší ceny neříkal. Další schůzky konané v roce 2004 se již neúčastnil. Obdržel přípis předsedkyně představenstva z 29.6.2004 i z 5.10.2004 (první červnové schůzky se účastnil, druhé-konané 29.9.2004, nikoli). Nereagoval na tyto přípisy, pokračoval ve vlastní strategii cenotvorby. Uvedl, že ho předsedkyně představenstva několikrát telefonicky kontaktovala a zjišťovala m.j., zda jsou při cenotvorbě léčiv svobodní. Dále v rozporu s tím, co je uvedeno v bodě 3 písm. a) popsaného přípisu z 5.10.2004 (že se rozpočítáváním naturálních rabatů do ceny léčivého přípravku vystavují členové ČLK postihu ze strany finančních Úřadů) uvedl, že j edním z důvodů pro snížení ceny léčivého přípravku je skutečnost, že někteří výrobci dodávají balení například 5 + 1 zdarma, cena se pak rozpočítává na jednotlivá balení (pozn. Úřadu: rozpočítá na 6 balení, čímž se konečná cena pro klienta lékárny sníží). Uvedl, že takto postupovat je povinností lékárny "kvůli" finančnímu úřadu (viz protokol o výslechu svědka str. 84, ot. č. 8).
Dále byla vyslechnuta Mgr. B.H. (majitelka lékárny v Uh. Hradišti). Potvrdila, že je to ona, kdo rozhoduje o výši prodejní ceny léčivých přípravků (i přípravků pro zdraví). Svědkyně popsala, ve kterých případech se rozhodne snížit cenu/doplatek na léčivo (např. když konkrétního přípravku vydává větší množství, když má množstevní slevy od dodavatele, či tam, kde by pacient musel hodně doplácet). Převažuje však prodej léčivých přípravků s plnou výší zbývající části obchodní přirážky. Svědkyně k dotazu Úřadu, sdělila, že byla kritizována za snižování obchodní přirážky při výdeji léčiv na schůzi konané někdy v červnu nebo červenci. Při telefonickém pozvání PharmDr. Škrabalová nezmínila téma nižších cen v lékárnách v Uh. Hradišti, které bylo nakonec na schůzce hlavním tématem. Domnívá se, že zmíněná schůzka byla iniciována ze strany majitelů vesnických lékáren, kteří se cítí poškozeni tím, že v lékárnách v Uherském Hradišti snižují ceny/doplatky. Svědkyně uvedla, že na této schůzce vystoupila s názorem, že lékárna je samostatný ekonomický subjekt a nikdo nemá právo zasahovat do jejího hospodaření, nikdo nemá právo diktovat její prodejní ceny (viz str. 215 spisu S). S jejím názorem souhlasili všichni majitelé lékáren působících v centru Uh. Hradiště (jedná se o 5 lékáren). K dotazu Úřadu, zda předmětem schůzky bylo snižování cen na základě vlastního rozhodnutí lékárny, případně na základě poskytnutých množstevních slev od dodavatelů uvedla, že se jednalo o snižování cen všeobecně (tedy nejen o slevy poskytnuté z důvodu aktivit dodavatelů). Jaký byl výsledek jednání svědkyně nevěděla, neboť jak uvedla, poté co vyjádřila svůj názor a setkala se s tak velkou kritikou, opustila toto jednání. Obdržela přípis předsedkyně představenstva z 29.6.2004. Její lékárna dál pokračovala ve snižování cen léčivých přípravků na úkor vlastní přirážky. Svědkyně potvrdila, že obdržela i pozvánku z 15.9.2004 na schůzku, která se měla konat 29.9.2004; protože tušila, že se zřejmě bude jednat o stejné téma, této a dalších schůzek se neúčastnila (přestože ji předsedkyně představenstva ještě několikrát telefonicky kontaktovala a na podobné schůzky zvala). K dalšímu přípisu předsedkyně představenstva z 5.10.2004 se domnívá, že ho dostala, ale neví, jak pozorně ho četla. K dotazu Úřadu svědkyně sdělila, že se domnívá, že ani kolegové PharmDr. M.K, Mgr. V. V. neukončili slevování léčiv (podobný názor vyslovila i u S. lékárny ve městě). Okresního shromáždění lékárníků se svědkyně nezúčastnila (protokol o výslechu svědka viz str. 215-217 spisu S).
Svědkyně Mgr. A.M. (spolumajitelka a odborný zástupce S. lékárny v Uh.Hradišti) při své výpovědi uvedla, že ceny/doplatky na léčiva v lékárně, ve které působí, jsou stanovovány tak, aby lékárna byla schopna konkurence. Objednává léčivé přípravky spolu s dalším lékárníkem a o prodejních cenách rozhoduje po dohodě se spolumajitelkou. Rozhodující kritérium pro stanovení ceny je konkurenceschopnost , protože pacienti často obcházejí a mapují si ceny léků v lékárnách. Také podle toho, jaké přípravky pacienti zejména potřebují, snižují ceny/doplatky na léčiva (viz str. 222 spisu S). Převažuje výdej léčivých přípravků s plně využitelnou přirážkou; léčiv, u nichž snižují svou přirážku, je málo. Na schůzi majitelů lékáren bývalého okresu Uh. Hradiště a představenstva OSL UH (konané dne 28.6.2004) byla jejich lékárna i ostatní městské lékárny za snižování marží kritizována, byli na této schůzce přímo jmenováni. Kritizováni byli zejména ze strany vesnických lékáren (pozn. Úřadu: někteří členové představenstva, včetně předsedkyně představenstva, též působí v tzv. "vesnických" lékárnách-viz "Seznam členů ČLK" a "Výsledky voleb OSL Uh. Hradiště" str. 12-14 spisu P 505/04). Svědkyně potvrdila, že obdržela přípis předsedkyně představenstva-zápis ze schůzky konané 28.6.2004. Uvedla, že na této schůzce je předsedkyně představenstva varovala, že nevybíráním doplatků v plné výši od pacientů se připravují o příjem v hotovosti v době, kdy VZP má tak špatnou platební morálku. Svědkyně byla také pozvána na schůzku představenstva OSL UH s majiteli lékáren konanou 29.9.2004; uvedla, že jich ale přišlo málo, tak se schůzka nekonala. Předsedkyně představenstva se pouze zeptala, jak postupují při snižování doplatků pro pacienty; upozornila je na nekalé praktiky výrobců s tím, že pokud by o nich věděli, mají je hlásit buď jí nebo na ČLK. Svědkyně na dotaz předsedkyně představenstva týkající se jejich postupu při snižování doplatků odpověděla, že pokračují stále ve stejné cenotvorbě jako předtím. Jelikož u lékárny, v níž svědkyně působí, je výslovně v přípisu předsedkyně představenstva z 5.10.2004 uvedeno, že "ukončila slevování léčiv", požádal Úřad svědkyni o vysvětlení. K tomu svědkyně uvedla, že ji předsedkyně představenstva telefonicky kontaktovala, zda má nějakého výrobce, kterého by mohla nahlásit, že uskutečňuje nekalé praktiky (přesně požadavek na snížení ceny v lékárně za příslib směrování pacientů od lékařů); k tomu jí svědkyně sdělila, že veškerou takovou spolupráci ukončila, protože si uvědomila, že směrováním pacientů by mohlo dojít k porušení etického řádu. (Pozn. Úřadu: Svědkyně má zjevně na mysli Profesní řád ČLK, který v roce 1998 nahradil Etický kodex ČLK). Tento hovor se týkal pouze snižování marže z důvodu spolupráce s výrobci a lékaři. Při telefonickém hovoru byla též předsedkyní představenstva informována o další schůzce představenstva OSL UH a majitelů lékáren v říjnu r. 2004. Svědkyně rovnou sdělila, že se jí nezúčastní, neboť není co řešit. Podobně jako u ostatních vyslechnutých lékárníků z města Uh. Hradiště ani u nich v lékárně nebyla provedena žádná revize ze strany ČLK či "hloubková kontrola" (viz protokol o výslechu svědka str. 220-226 spisu S).
Při šetření v ČLK zajistil Úřad výše popsaný přípis předsedkyně představenstva ze dne 5.10.2004 spolu s průvodním dopisem (obojí posláno faxem prezidentovi ČLK dne 6.10.2004). V průvodním dopisu (viz příloha č. 27 protokolu ze šetření u ČLK) informovala předsedkyně představenstva prezidenta ČLK o aktivitách firmy Novartis (viz popis výše). Ve druhém odstavci uvádí: (cit.): "Předsednictvo OSL Uh. Hradiště pracuje od jara velmi intenzivně na informační kampani určené majitelům lékáren regionu Uh. Hradiště s cílem dosáhnout stavu, kdy budou snahy výrobců a lékařů směrované k umělému snižování výše doplatků plošně všemi lékárnami odmítány. Zatím nejsme stoprocentně úspěšní, ale snad se blýská na lepší časy. Posílám Vám zápis z posledního jednání mezi lékárníky a předsednictvem OSL." (Připojen byl výše popsaný přípis z 5.10.2004)
K tomu se Úřad prezidenta ČLK na ústním jednání dotázal, jak ČLK zareagovala na přípis předsedkyně představenstva OSL UH z 5.10.2004 (zaslaný prezidentovi ČLK). Prezident ČLK uvedl, že na tento přípis nijak písemně nereagoval. Ještě před jednáním představenstva OSL UH, které předsedkyně představenstva hodlala svolat, sdělil k jejímu telefonickému dotazu (zda se s praktikami firem vyvíjejících nátlak na lékárny ke snížení přirážky setkávají i v Praze), svůj osobní názor, mj. že považuje takový nátlak za škodlivý, přičemž o snížení své marže by si měla lékárna rozhodnout vždy svobodně a nezávisle podle svých možností. Dále uvedl, že návrh na hloubkovou revizi ze strany ČLK zmiňovaný předsedkyní představenstva v textu daného přípisu, nikdy nikomu nedával ani nesděloval (viz str. 33-34 spisu S).
Hodnocení výpovědí svědků
Úřad nepřisvědčil tvrzení předsedkyně představenstva, že na setkání majitelů lékáren a odborných zástupců s představenstvem OSL UH konaném dne 28.6.2004 bylo předmětem jednání snižování přirážky pouze v důsledku nekalých praktik výrobců léčivých přípravků. Vyplývá to z přípisu ze dne 29.6.2004 rozeslaného členům OSL UH. V tomto přípisu je bilancován průběh zmíněného jednání a přijaté závěry, přičemž je zde konstatováno, že nátlakové akce ze strany výrobců léčiv jsou pro lékárníky nepřijatelné (jsou prezentovány jako vnější umělé zásahy do mechanismu cenotvorby léčiv) a ve svém důsledku poškozují celý lékárenský stav. Jako další se uvádí, že za nevhodné a pro lékárenskou obec neakceptovatelné byly označeny také metody manipulující s cenou léčiv na úkor lékárenské přirážky. Současně (do doby dalšího kola jednání-září 2004) bylo doporučeno lékárnám manipulujícím s cenou léčiv ukončení těchto aktivit. Za vzor byli dáváni ti, kteří respektují nastavenou cenotvorbu léčiv (tzn. čerpají plnou výši přirážky připadající pro ně dle cenové regulace).
Není také dle názoru Úřadu zcela přesné tvrzení předsedkyně představenstva, že po jednání konaném 28.6.2004 již dál konkrétně nezjišťovala, zda hradišťské lékárny přestaly "manipulovat s cenou/doplatky léčiv" (a postačil jí jejich příslib, že se nad tím zamyslí, ), neboť na pozvánce na schůzku s představenstvem OSL UH chtěla po hradišťských lékárnách zveřejnění jejich konkrétního stanoviska k problematice záměrného snižování doplatků na léčivé přípravky a považovala za důležité je zveřejnit i v rámci připravovaného okresního shromáždění lékárníků v říjnu téhož roku.
Rovněž Úřad nepřisvědčil tvrzení předsedkyně představenstva, že důvodem pro neakceptovatelnost dalších metod manipulujících s cenou léčiv na úkor lékárenské přirážky apod. a také pro odsouzení nahodilého slevování cen léčiv bez kompenzace a vazby na lékaře by byla obava, aby se lékárníci nedostali do špatné ekonomické situace (do červených čísel) s poukazem na zhoršující se solventnost VZP. Naopak z průběhu šetření a získaných podkladů vyplývá patrná snaha ČLK dosáhnout toho, aby si v cenotvorbě léčivých přípravků lékárníci nekonkurovali (kdy záměr ČLK dosáhnout pevných cen téhož léku ve všech lékárnách se dosud nepodařilo legislativně prosadit-viz internetové stránky ČLK/Aktuality, kde v návrzích na změny lékové politiky, např. z roku 2001 ale i následujících let, ČLK navrhuje prosadit návrh s pevnými cenami léků a pevné diferencované obchodní přirážky).
Úřad dále nepřisvědčil ani tvrzení předsedkyně představenstva, že výstup ze schůzky z 29.9.2004 (viz výše), byl vyhotovený a rozeslaný všem lékárnám bývalého okresu Uh. Hradiště a také prezidentovi ČLK, bez vědomí členů představenstva a je jakýmsi spíše osobním názorem předsedkyně představenstva samotné, která jej navíc ještě nedopatřením v úvodu prezentovala jako výsledky jednání představenstva OSL UH s hradišťskými lékárníky na téma záměrného snižování doplatku na léčiva (viz její údajné pochybení v první větě tohoto písemného přípisu z 5.10.2004). Obdobný závěr Úřad učinil také pokud jde o její další údajné pochybení, kdy namísto hlášení orgánům ČLK o odborném pochybení lékárníků, které jsou příslušné orgány ČLK oprávněny prověřovat, nesprávně podřadila pod prověřovací činnost ČLK prověřování úpravy cen léčiv provedené lékárníkem na základě nabídky výrobce léčiv (například, bude-li výrobce lékárně nižší cenu pro pacienty nějakou formou kompenzovat). Úřad konstatuje, že obsah přípisu z 5.10.2004, jeho kontinuální obsahové navázání na obdobné téma předchozího jednání majitelů lékáren a odborných zástupců daného regionu s představenstvem OSL UH, formulační úprava, dále též obsah průvodního dopisu jímž byl tento "zápis" z 5.10.2004 zaslán prezidentovi ČLK (kde předsedkyně představenstva zdůrazňuje, jak dlouho už se tomuto představenstvo OSL UH věnuje), nasvědčuje dostatečné povědomosti představenstva OSL UH o obsahu tohoto jednání (stěží by předsedkyně představenstva mohla svou osobní aktivitu prezidentovi ČLK vydávat za činnost představenstva OSL UH). Představenstvo OSL UH-jeho členové, pak rovněž zápis obdrželi a žádným způsobem neinformovali lékárníky regionu o jeho rozporu s obsahem jednání. Předsedkyně představenstva pak sama do protokolu u Úřadu uvedla, že jej rozeslala všem lékárnám v regionu neboť (cit.) "tento dokument byl informativní, aby ostatní lékárníci věděli, že tento problém nekalých praktik výrobců léčiv představenstvo otevřelo"( viz odpověď na otázku 48 str. 84 spisu S). Na doplnění Úřad uvádí, že pokud jde o zmiňované nekalé praktiky výrobců, bylo možno požádat SÚKL o prošetření těchto praktik, zda navázání "spolupráce s lékaři" nepředstavuje nedovolenou reklamu (podporou předepisování léčiv) z hlediska zákona o regulaci reklamy, případně informovat Ministerstvo financí o prověření tam, kde se jednalo o léčivý přípravek regulovaný max. cenou, zda tato s ohledem na zmíněné dílčí aktivity výrobce není nedůvodně vysoká.
Vyslechnutí svědkové potvrdili, že se zúčastnili jednání představenstva OSL UH dne 28.6.2004, a také, že zde byla projednávána škodlivost snižování doplatků na léčiva. Svědkové-hradišťští lékárníci, uvedli, že na schůzce konané 28.6.2004 s představenstvem OSL UH byli kritizováni za snižování cen/doplatků na léčivé přípravky prováděné na úkor své obchodní přirážky stanovené cenovou regulací. Zejména pak potvrdili, že jednání se týkalo snižování cen obecně, nikoli jen snižování cen/doplatků léčivých přípravků z důvodu aktivit výrobců . Jeden ze svědků zmiňoval argumentaci z tohoto jednání, že v důsledku pokračování kritizovaných praktik (snižování doplatků) by mohlo dojít k úpravě cen u všech lékáren a nastal by boj o pacienta z cenového hlediska, což je u lékáren nežádoucí, neboť tyto se mají soustředit na odbornou lékárenskou činnost (viz výše výpověď PharmDr. M.K.). Svědkové potvrdili, že shora uvedené přípisy ze dne 29.6.2004 a 5.10.2004 předsedkyně představenstva obdrželi, rovněž potvrdili, že obsah schůzky konané dne 28.6.2004 korespondoval s písemným výstupem o průběhu schůzky následně jim zaslaným předsedkyní představenstva.
Z výpovědí svědků je pak patrné, že vnímají různé výše doplatků v důsledku nečerpání plné výše své přirážky jako konkurenční nástroj, který jim umožňuje soutěžit na trhu lékárenské péče. Sledují změny cen/doplatků léčivých přípravků u svých konkurentů zejména prostřednictvím pacientů, kteří si pečlivě mapují výše ceny/doplatků léčivých přípravků v tomto regionu.
Svědkové rovněž potvrdili, že ty lékárny, které neustoupily od své strategie cenotvorby byly uvedeny také na okresním shromáždění členů OSL UH uskutečněném v říjnu 2004.
Závěr Úřadu
Úřad nezpochybňuje, že přípis z 5.10.2004 vyhotovila předsedkyně představenstva samostatně. V řízení však bylo prokázáno, že představenstvo OSL UH se tímto tématem zabývalo delší čas a s obsahem tohoto přípisu bylo přinejmenším srozuměno. Na základě získaných materiálů a svědeckých výpovědí dotčených lékárníků Úřad uzavírá, že ze strany ČLK byla vyvinuta snaha ovlivnit chování lékárníků při stanovení cen léčivých přípravků ve směru neposkytování slev, nesnižování doplatků na léčivé přípravky obecně (i bez vztahu k aktivitám výrobců). Při svém rozhodování o výši ceny/doplatku u těchto přípravků tak mohli být členové ČLK účastnící se soutěže v územním obvodu spadajícím pod Okresní sdružení lékárníků Uh. Hradiště nepochybně aktivitami představenstva OSL UH (výzvami, doporučeními) popsanými v části D. odůvodnění tohoto rozhodnutí ve svých úvahách při stanovení výše ceny/doplatku léčivého přípravku ovlivněni.
Současně Úřad v průběhu řízení ověřil, že lékárníci bývalého okresu Uh. Hradiště, zejména pak působící přímo ve městě Uh. Hradiště, neustoupili od strategie své cenotvorby a tyto výzvy a doporučení ČLK nebyly z jejich strany plněny, tudíž nedošlo k narušení soutěže mezi lékárníky působícími na dané části relevantního trhu lékárenské péče. Nicméně tyto aktivity usilující o sjednocení chování členů ČLK při stanovování jejich cen léčivých přípravků mohou nepochybně vést k narušení hospodářské soutěže na trhu lékárenské péče a to k narušení soutěže probíhající mezi lékárníky působícími na území bývalého okresu Uh. Hradiště. Vzhledem k tomu, že na území bývalého okresu Uh. Hradiště působilo v té době cca 34 lékáren a cca 107 členů ČLK, mohlo se uvedené rozhodnutí sdružení soutěžitelů (ČLK) projevit negativním dopadem na soutěž v úrovni cca 1,6 % všech lékáren působících na relevantním trhu (hodnoceno k počtu lékáren stav k 28.2.2005). Členové ČLK působící v bývalém okrese Uh. Hradiště pak představují cca cca 1,6 % všech členů ČLK. (Pokud jde o podřazení popsaných aktivit ČLK pod skutkovou podstatu § 3 odst. 1 zákona-rozhodnutí sdružení soutěžitelů viz dále v části Posouzení jednání účastníka řízení z hlediska zákona.)
E. Aktivity ČLK ovlivňující její členy ve výběru těch dodavatelů doplňkového zboží-přípravků péče o zdraví, kteří nedodávají své výrobky do maloobchodní sítě drogerií a potravin.
Úřad zaznamenal informace v tisku nasvědčující možným snahám ČLK o ovlivnění jejich členů ve výběru těch dodavatelů, kteří dodávají doplňkové zboží jen do lékáren (zejména tzv. přípravky péče o zdraví).
Jednalo se o články v časopise ČČL a Pharma News (dvouměsíčník-odborný časopis, který je určen pracovníkům v lékárnách vydávaný společností Skip Servis s.r.o. a distribuovaný lékárnám v České republice zdarma). V ČČL byl v č. 7/2004 uveřejněn článek viceprezidentky ČLK Mgr. Leony Štěpkové nazvaný "Nevěřila jsem vlastním očím", ve kterém popisuje osobní zkušenost se společností ACHÁTpharma, s.r.o. (dále jen "ACHÁTpharma"), který donesl do lékárny reklamní materiály této společnosti určené pro zákazníky týkající se doplňkového zboží, které je možné pořídit jak v lékárnách tak v prodejnách Droxi a Rossmann. Součástí těchto propagačních materiálů byly i slevové kupóny, které však mohly být uplatněny při nákupu výrobků této společnosti pouze v síti lékáren Lloyds . Mgr. Štěpková odsoudila společnost za takový postup a uvedla, že reklamní letáky společnosti vyhodila a ze sortimentu lékárny vymazala normy uvedené společnosti.
V lednu 2005 byl v ČČL č. 1/2005 uveřejněn úvodní článek nazvaný "Výhoda jedince nemůže diskvalifikovat většinu", ve kterém prezident ČLK PharmDr. Lubomír Chudoba na počátku nového roku bilancuje vykonanou práci a vytyčuje cíle pro nadcházející období; mimo jiné zde uvedl (cit): "Dalším důležitým prvkem je důslednější volba spektra zejména volně prodejných přípravků a doplňkového sortimentu. Při jeho výběru by měla být jednoznačně zohledněna kvalita produktu a exkluzivita jeho prodeje v lékárně " a dále (cit.): "Někteří majitelé lékáren (případně jejich odborní zástupci) si pravděpodobně ve své krátkozrakosti neuvědomují, že už nyní sbírají u komory "černé puntíky". A pokud se nepoučí, nezbude než nashromážděné "bodíky" uplatnit v průběhu příštího roku při očekávaných jednáních o zařazování do sítě lékáren." (viz str. 19 spisu P 44/05). Dalším článkem v tomto čísle ČČL je příspěvek Ing. Josefa Šimáčka, DrSc., jednatele společnosti PHARMDATA s.r.o. (dále jen "Pharmdata"), který se zde vyjadřuje ke zcela nové položce, která by se měla objevit v číselníku PDK (přehled sortimentu zboží s identifikací; obsahující nejen registrované přípravky, ale i veškerá obchodovatelná parafarmaka) společnosti Pharmdata označující výrobek jako EXLUZIVNÍ DODÁVKU DO LÉKÁREN, kterou se zavázala společnost Pharmdata ve spolupráci s ČLK vytvořit. Takto označené výrobky by se měly prodávat výhradně prostřednictvím lékáren (viz str. 20 spisu P 44/05).
V lednu 2005 byl dále v denním tisku uveřejněn článek "Levné vitaminy v drogerii? Zapomeňte", v němž byla mimo jiné citována Mgr. Leona Štěpková, viceprezidentka ČLK (cit): "Dodavatelé by se měli rozhodnout, zda chtějí prodávat své přípravky v lékárnách nebo v drogeriích. Obchodní řetězce tlačí cenu dolů a odvádějí nám klienty. Když jim nemůžeme konkurovat cenou musíme sortimentem." (viz str. 1 spisu P 44/05).
Společnost ACHÁTpharma (o které se zmiňovala viceprezidentka ČLK ve svém článku viz výše) uveřejnila na internetu svůj dopis ze dne 20.12.2004, jímž oznamovala lékárnám (jako svým obchodním partnerům) ukončení veškerých prodejních aktivit v drogistických a obchodních řetězcích z důvodu negativních názorů lékáren na prodej doplňkového zboží mimo lékárenské subjekty (viz str. 11 spisu P 44/05).
Úřad k publikování názorů představitelů ČLK v tisku o výběru jen určitých dodavatelů doplňkového zboží do lékáren (viz výše) upozornil ČLK na možné negativní dopady takových vyjádření orgánů sdružení z hlediska soutěže (viz str. 12 spisu P 44/05). Dne 27.1.2005 obdržel vyjádření právní zástupkyně ČLK JUDr. Moniky Bakešové, ve kterém uvádí, že ČLK (cit.): "je sice právnickou osobou sdružující lékárníky, rozhodně však nemá kompetence lékárníky jako celek ani jako jednotlivce ovlivnit v jejich rozhodování v obchodních vztazích" (viz str. 21 spisu P 44/05).
V rámci šetření podnětu č.j. P 44/05 Úřad oslovil dodavatele doplňkového zboží, a to ty, kteří dodávají přípravky péče o zdraví (10 soutěžitelů), zda některé lékárny odmítly odebírat jejich výrobky z důvodu, že tytéž výrobky dodávají i do jiných prodejních míst. Úřad požádal o vyjádření také drogistické řetězce (3 soutěžitele), které měly být tímto postupem lékárníků dotčeny.
Z oslovených dodavatelů přípravků péče o zdraví se s odmítavým postojem lékárníků k odběru doplňkového zboží z důvodu, že je dodáváno i mimo lékárny, setkala jen jedna společnost, a to ACHÁTpharma, která uvedla, že lékárníci při tomto odmítavém postoji argumentovali články viceprezidentky ČLK v časopisech pro lékárníky (viz str. 30-33 spisu P 44/05).
Z odpovědí drogistických řetězců bylo zjištěno, že společnosti Rossmann, spol. s r.o. bylo ze strany dodavatele-společnosti WALMARK a.s. (dále jen "Walmark") sděleno, že má v plánu (cit.): "stáhnout své velmi dobře prodejné a mediálně podporované výrobky z prodeje v řetězcích", proto, že (cit.): "lékárny jim brání v distribuci těchto výrobků do jiných prodejních kanálů než jsou lékárny a to pod pohrůžkou vylistování těchto produktů a jejich stažení z pultů lékáren. Firma Walmark uvedla, že 90 % svého obratu realizuje právě na lékárnách a proto je nucena žádosti lékáren vyhovět." Dále bylo uvedeno, že Walmark představil novou řadu vitaminů a potravních doplňků, které budou prodávány pouze v řetězcích a to pod mediálně nepodporovanou značkou Naturline. Rovněž dodavatelé ACHÁTpharma a LIFTEC CZ spol. s r.o. (dále jen "Liftec") uvedly, že pod tlakem lékáren oznámily ukončení spolupráce se společností Rossmann, spol. s r.o. (viz str. 35 až 38 spisu P 44/05).
Obdobně i další dva oslovené drogistické řetězce uvedly, že společnost ACHÁTpharma s nimi ukončila spolupráci a společnost Walmark se rozhodla přebalit výrobky ze sortimentu vitamínů do odlišného obalu tak, aby vyhověla požadavku lékáren a současně mohla tyto potravinové doplňky prodávat i v obchodních řetězcích (viz str. 45 a 56 spisu P 44/05).
Na základě výše uvedených zjištění bylo možné podezření, že ČLK ovlivňuje své členy ve výběru těch dodavatelů doplňkového zboží/přípravků péče o zdraví, kteří nedodávají své výrobky do maloobchodní sítě drogerií a potravin, součástí předmětu tohoto správního řízení.
V rámci šetření provedeného Úřadem v sídle ČLK byly zajištěny magnetofonové kazety, na kterých byl zaznamenán průběh porady představenstva ČLK s předsedy OSL, revizních komisí a čestných rad konané dne 17.4.2004 (ČLK předala Úřadu tyto zvukové záznamy z důvodu, že z porad nejsou vyhotovovány zápisy v písemné formě). V úvodu porady vystoupil prezident ČLK PharmDr. Lubomír Chudoba a v části týkající se přípravků péče o zdraví uvedl (cit): "Dále jsem vstoupil do jednání s asociací, která vyrábí doplňky stravy, a naším záměrem dlouhodobějším je, když to zase velmi zjednoduším, abychom byli schopni odlišit doplňky stravy a abychom preferovali podle svého uvážení, my to samozřejmě nařídit nemůžeme, ale abychom preferovali přípravky, o kterých na jedné straně budeme přesvědčeni, že jsou skutečně kvalitní, že jsou vyráběny za určitých podmínek, že výrobci jsou schopni deklarovat a garantovat skutečné množství účinné látky , a na druhé straně po nich chceme, aby ten sortiment, který bude nějakým způsobem označen, tak aby byl dodán výhradně do lékáren. Pokud bude chtít výrobce prodávat i mimo lékárnu, tak naším požadavkem je, aby prodával pod jiným názvem, v jiném balení." (viz kazeta č.1 a přepis znění ve spisu S).
Ústní jednání s účastníkem řízení a jeho hodnocení
Při ústním jednání prezident ČLK k tomuto předmětu správního řízení sdělil, že jednal s předsedou ČASP (pozn. Úřadu-Česká asociace pro speciální potraviny je zájmovým sdružením právnických osob, která reprezentuje společné zájmy svých členů-výrobců a distributorů doplňků stravy), ale již si přesně nevzpomíná, o čem s ním jednal (pravděpodobně o otázkách vývoje legislativy v EU, o trendech v odlišování doplňků stravy a léků atd.)-viz str. 40 spisu S. Rovněž uvedl, že nejednal s žádnými výrobci doplňkového zboží. K obsahu jeho sdělení na poradě s předsedy OSL (viz přepis z kazety) uvedl, že se jedná o součást přednášky, kde mluví "spatra"(nemá přednášku zpracovánu v písemné podobě).
K článku v č. 1/2005 ČČL nazvaném "Výhoda jedince nemůže diskvalifikovat většinu" prezident ČLK uvedl, že se jednalo o jeho novoroční projev, ve kterém chtěl zdůraznit, že ze strany Komory bude odborná činnost lékáren mnohem víc vyžadována. Jednalo se tak o vyjádření, kde (cit.): "je na jedné straně určitá nadsázka (proto ty uvozovky), na druhé straně je vážně míněné upozornění pro ty lékárny, které závažně a opakovaně porušují platné zákony" týkající se bezpečnosti pacientů. Chtěl (cit.): "tím také dát najevo odborným zástupcům, kteří mají odpovídat za odbornost lékárny, že se nemohou neustále vymlouvat, že rozhodující je majitel lékárny a oni tak činí na jeho pokyn. Komora nemá žádné páky na krajské úřady, aby řešily svůj příliš tolerantní přístup k porušování předpisů při činnosti lékáren." Současně k dotazu Úřadu, za jaké chování nasbírají majitelé lékáren "černé puntíky" prezident ČLK sdělil, že Komora v tuto chvíli nic neshromažďuje (žádné "černé puntíky"), nemá žádná kritéria pro posuzování závažnosti jednotlivých porušení ze strany lékáren (viz str. 37 spisu S).
Výslechy svědků a jejich hodnocení
V průběhu řízení Úřad vyslechl obchodní zástupce společnosti ACHÁTpharma, a to na základě přípisu ze dne 1.2.2005 jednatelky této společnosti, která v rámci šetření podnětu pod č.j. P 44/05 uvedla, že se "medicínští reprezentanti" společnosti ACHÁTpharma setkali s odmítavým postojem lékáren k přípravkům ACHATpharmy z důvodu, že jsou prodávány i mimo lékárny. Dále též ve svém vyjádření uvedla, že v loňském roce začal stoupat tlak a "výhrůžky" ze strany lékáren, že vylistují přípravky ze sortimentu, pokud bude ACHÁTpharma dále prodávat i na jiných prodejních místech. Současně uvedla, že takto postupovala většina lékáren, s nimiž reprezentanti ACHÁTpharmy jednali, resp. že 8 reprezentantů denně navštíví cca 80 lékáren a z tohoto počtu bylo denně cca 40 lékáren, které nechtěly komunikovat a odmítaly vést přípravky ACHÁTpharmy ve svém sortimentu (viz str. 30 až 33 spisu P 44/05).
V rozporu informací uvedenou Úřadu v přípisu společnosti ACHÁTpharma vyslechnutí obchodní zástupci této společnosti, kteří jednají o dodávkách zboží přímo se zástupci lékáren, Úřadu neuvedli jediného lékárníka, který by jim odmítl odběr přípravků ACHÁTpharmy z důvodu prodeje i mimo lékárny, ani jim to nebylo známo od jejich kolegů z doslechu. Proto k objasnění vyjádření jednatelky ACHÁTpharma vyslechl Úřad přímo jednatelku a marketingového managera této společnosti, neboť tito, dle sdělení svědků, se účastnili porady obchodních zástupců, na níž bylo prezentováno stanovisko ACHÁTpharmy o ukončení dodávek do drogistických a obchodních řetězců. Při výslechu jednatelka, která zastává též pozici ředitelky společnosti ACHÁTpharma potvrdila, že si obchodní zástupci, kteří jednají s lékárnami, někdy v průběhu roku 2004 stěžovali, že se jim špatně pracuje a to z důvodů výhrůžek lékárníků typu-nebudeme odbírat Váš sortiment, pokud ho dodáváte jinam než do lékáren (na tento problém si stěžovali téměř všichni ze všech regionů ČR-viz protokol o výslechu svědka str. 233 spisu S). Konkrétní lékárny a jejich počet opět nebyla schopna uvést; uvedla, že z důvodu dlouhého časového odstupu od období (kdy k popsanému jednání došlo), by tak mohlo dojít k nepřesnému uvedení některé lékárny, které se to například netýkalo (viz str. 227 spisu S). ACHÁTpharma se v první fázi rozhodla, že změní balení pro drogistické řetězce (dokonce byly udělány i nové grafické návrhy), nakonec se avšak, poté co v časopise Pharma News vyšel článek od Mgr. Štěpkové, se rozhodla spolupráci s drogistickými řetězci ukončit úplně. Zdůvodnila to tak, že lékárny představují 80 % odběrů zboží ACHÁTpharmy. Současně ředitelka této společnosti uvedla, že (cit.): "lékárny si stěžovaly vždy jen každá za sebe, nikdy nevystupovaly dohromady, jako nějaká skupina" (viz str. 234 spisu S). Podobně ani vyslechnutý marketingový manager společnosti ACHÁTpharma nebyl schopen uvést konkrétní lékárny, které by přinejmenším naznačovaly ukončení odběru zboží z výše uvedeného důvodu. Na žádost Úřadu svědek objasnil aplikaci slevových kuponů v propagačních materiálech jejich společnosti (viz článek Mgr. Štěpkové výše). Důvodem uvedení slevových kupónů v propagačních materiálech společnosti byla spolupráce s lékárnami Lloyds (řetězec lékáren) v rámci marketingového průzkumu trhu, spočívající v krátkodobé slevě na vybrané produkty společnosti ACHATpharma v těchto lékárnách pro konečného spotřebitele formou slevových kuponů v katalogu této společnosti. Tuto akci realizovali pouze v lékárnách Lloyds.
Vyslechnutý ředitel společnosti Liftec (dodavatel přípravků péče o zdraví), nepotvrdil ukončení dodávek zboží jejich společnosti do drogistických řetězců, naopak Liftec začátkem roku 2005 uvedl na trh výrobky nové řady Liftea, které jsou nabízeny a stále dodávány do lékáren i do mezinárodních řetězců, stejně jako ostatní výrobky distribuované společností Liftec (viz str. 178 až 181 spisu S).
Podobně vyslechnutý místopředseda představenstva společnosti Walmark (rovněž dodavatel doplňkového zboží) sdělil, že obchodní zástupci společnosti Walmark se s odmítavým postojem lékárníků z důvodu prodeje výrobků Walmarku i mimo lékárny nesetkali. Uvedl, že Walmark již dlouhá léta provádí tzv. segmentaci trhu, tzn. např. obaly do super a hypermarketu jsou přizpůsobeny tomuto prostředí (výraznější obaly k upoutání pozornosti zákazníků). Změna balení a názvů, příp. i složení výrobků společnosti Walmark dodávaných mimo lékárny byly tedy výsledkem marketingových studií společnosti Walmark (viz str. 183 až 187 spisu S).
Jako poslední provedl Úřad výslech zástupce společnosti Pharmdata, a to z důvodu obsahu článku uveřejněného v ČČL č. 1/2005, ve kterém uvádí, že se společnost Pharmdata zavázela ve spolupráci s ČLK vytvořit zcela novou informaci "Exkluzivní dodávka do lékáren" (viz str. 20 spisu S). Svědek k článku uvedl, že se jednalo o jeho iniciativu, kdy chtěl lékárníky informovat o novém parametru v číselníku, který společnost Pharmdata zpracovává již několik let. O zavedení tohoto nového parametru, který by označoval výrobky dodávané pouze do lékáren, požádali sami výrobci (např. Megafyt-R s.r.o., LEROS, s.r.o. a další); nejednalo se dle jeho výpovědi o aktivitu ze strany ČLK (viz str. 322 až 326 spisu S).
Další dokazování
Úřad také zajistil nabídkové katalogy drogistických řetězců a ověřil, že se v nich stále vyskytují nabídky přípravků péče o zdraví (viz přílohy spisu S).
Úřad, který v rámci řízení získal 36 odpovědí z dotázaných 50 lékáren, u problematiky odmítnutí dodavatelů doplňkového zboží (zejména přípravků péče o zdraví) z důvodu, že toto zboží dodávají i mimo lékárny, zjistil, že více něž polovina z oslovených lékárníků zaznamenala (v periodickém tisku a na stránkách časopisů vydávaných pro lékárníky) diskuse ohledně výhradního prodeje přípravků péče o zdraví v lékárnách. Pokud někteří lékárníci uváděli odmítnutí některých přípravků péče o zdraví jako součásti doplňkového sortimentu, učinili tak na základě vlastního individuálního rozhodnutí. Důvodem byla např. skutečnost, že lékárna dala přednost kvalitnímu přípravku před nevyzkoušeným výrobkem neznámého dodavatele nebo z důvodu, že by byl výrobek v lékárně neprodejný. Dále si lékárna vybírá svůj sortiment dle poptávky spotřebitelů, kteří lékárnu navštěvují, dle kapacitních možností (skladovací prostory). Z ekonomických důvodů pak přestávají odebírat doplňkové zboží, které se z důvodů jeho prodeje v řetězcích (často za nižší ceny) stává v lékárně neprodejným a u kterého tak i případně dochází k uplynutí expirační doby.
Závěr Úřadu
Pouze jeden dodavatel přípravků péče o zdraví ze segmentu svých výrobků (výrobky řady Vital), které byly současně dodávány do lékáren i maloobchodních řetězců, rozhodl směrovat své výrobky jen do lékáren (mimo jiné proto, že lékárny realizovaly 80 % odběru tohoto zboží v porovnání s řetězci), přičemž nebyl schopen doložit, které konkrétní lékárny mu byť jen naznačovaly, že by toto zboží přestaly dál odebírat. Jeden z nejvýznamnějších výrobců/dodavatelů doplňkového zboží prodávaného také v lékárnách Úřadu potvrdil, že je již jeho dlouhodobou strategií balit určité zboží do odlišného obalu pro řetězce, což souvisí s jeho marketingovou strategií, kdy zboží pro zákazníky v obchodních řetězcích musí mít takový obal, který zákazníka přitáhne, upoutá. Nejedná se o strategii, která by byla realizovaná v souvislosti s články, které se v médiích objevily. V rámci tohoto šetření pak Úřad nezjistil, že by k odmítnutí přípravků péče o zdraví ze strany lékárníků docházelo v důsledku ovlivnění ze strany ČLK (v příčinné souvislosti s konkrétním úkonem/úkony ČLK). Pokud jednotliví lékárníci odmítli některé přípravky péče o zdraví odebírat, učinili tak na základě vlastního rozhodnutí. Ze strany orgánů ČLK pak nebyl zjištěn směrem k členské základně v tomto směru žádný adresný úkon, případně úsilí adresně ovlivnit členy ČLK při výběru jejich dodavatelů doplňkového zboží.
K tomu Úřad uvádí, že i když orgány Komory mohou ovlivňovat své členy také prostřednictvím médií, je požadována určitá minimální určitost takové informace, aby byla způsobilá vyvolat ovlivnění členů Komory žádoucím směrem. V daném případě např. viceprezidentka zejména ventilovala nespokojenost s nerovným přístupem dodavatele k lékárnám, kterým zvýhodňuje určité lékárny jako soutěžitele na trhu, prezident ČLK pak na schůzi se zástupci OSL přednesl záměr získat do lékáren výrobky skutečně kvalitní, vyráběné za garantovaných výrobních podmínek, kde výrobci jsou také schopni objektivně garantovat skutečné množství účinné látky v přípravku obsažené. Pokud by ČLK požadovala po takových producentech, aby své výrobky nedodávaly jinam než do lékáren, a prokazatelně ovlivňovala lékárníky (členy ČLK) k bojkotu těch dodavatelů, kteří požadavek ČLK nesplní, jednalo by se o protisoutěžní praktiku ČLK spadající pod zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, způsobilé omezit soutěže na trhu doplňkového zboží prodávaného (také) v lékárnách. V řízení nebylo prokázáno, že by ČLK takovéto adresné ovlivnění členům směrovala.
Ze všech uvedených důvodů proto Úřad rozhodl zastavit řízení ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona, které bylo spatřováno v ovlivňování členů ČLK ve výběru těch dodavatelů přípravků péče o zdraví, kteří nedodávají své výrobky do maloobchodní sítě drogerií a potravin.
F. § 2 odst. 1 Řádu pro označování lékáren a jejich propagaci
Řád pro označování lékáren obsahující ustanovení § 2 odst. 1 byl schválen IV. sjezdem delegátů ČLK dne 19.6.1994 (viz str.147 spisu S). Toto ustanovení taxativně vyjmenovává způsob jak musí být lékárna označena, mimo jiné jsou zde uvedeny přesné rozměry označení s uvedením titulu, jména a příjmení lékárníka nebo odborného zástupce, názvu a adresy provozovatele, není-li jím osoba oprávněná k poskytování lékárenské péče (velikost tohoto označení může být maximálně velikosti 300x500 mm-viz str.147 spisu S).
Důvody přijetí § 2 odst. 1 Řádu pro označování lékáren
Zástupce účastníka řízení PharmDr. Chudoba uvedl, že jednotné standardní označení lékárny byl jeden z požadavků ministerstva zdravotnictví již při vzniku komor, kdy ČLK byla vyzvána, aby zajistila standardní jednotné označení zdravotnického zařízení-lékárny. Odstavec 1 v § 2 Řádu pro označování lékáren tedy uvádí, které údaje povinně musí být v označení lékárny uvedeny. Tyto považuje Komora zároveň za údaje, které jsou plně dostačující k označení lékáren.
Závěr Úřadu
Na základě vysvětlení důvodu jednotného označení lékáren-potřeby sjednocení označení lékáren a jejich odlišení jako zdravotnického zařízení od ostatních prodejních míst, což má svůj přínos i pro spotřebitele (jistota, že se skutečně jedná o lékárnu), dospěl Úřad k závěru, že rozhodnutí ČLK o úpravě vlastního označení provozovny lékárny, tak jak je uvedeno v § 2 odst. 1 Řádu pro označování lékáren, není způsobilé vést (ani potenciálně) k narušení soutěže na relevantních trzích, na nichž tito soutěžitelé působí. Odpadl tak důvod řízení, pro které bylo správní řízení ohledně v § 2 odst. 1 Řádu pro označování lékáren zahájeno, a proto Úřad v této části předmětu správního řízení rozhodl řízení zastavit.
Posouzení jednání účastníka řízení z hlediska zákona
Podle § 1 zákona tento upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb (dále jen "zboží") proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení (dále jen "narušení") dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1 zákona), zneužitím dominantního postavení soutěžitelů nebo spojením soutěžitelů.
Soutěžiteli se dle § 2 odst. 1 zákona rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli .
Úřad konstatuje, že Komora, jako samosprávná stavovská organizace zřízená na základě zákona o komorách, sdružující lékárníky (absolventy vysokoškolského studia, v oboru farmacie, kteří vykonávají své povolání v lékárenském zařízení), je soutěžitelem ve smyslu § 2 odst. 1 zákona, neboť svou činností v nejširším pojetí (schvalováním profesních předpisů upravujících chování jejích členů, vydáváním závazných stanovisek, stanovením podmínek pro vstup jejích členů na trh, nejrůznějšími dalšími pokyny a opatřeními či úkony svých orgánů vůči členům) může ovlivňovat hospodářskou soutěž probíhající v horizontální úrovni mezi poskytovateli lékárnické péče (a dle konkrétních okolností též soutěž na trhu doplňkového zboží prodávaného v lékárnách).
Podobně Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí č.j. 7A 83/94 ze dne 22. prosince 1995 a také ve svém rozhodnutí č.j. 7A 134/95 ze dne 25. října 1996 (obě se týkají přímo ČLK), potvrdil že Česká lékárnická komora není vyňata z působnosti zákona o ochraně hospodářské soutěže ; ČLK je soutěžitelem ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže, neboť může ovlivnit hospodářskou soutěž na příslušném relevantním trhu, na kterém působí její členové.
Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen "dohody"), kterou vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku.
Pojem "rozhodnutí sdružení soutěžitelů" je v zájmu efektivní ochrany hospodářské soutěže konzistentně vykládán široce a zahrnuje nejen rozhodnutí, dohody, pokyny, usnesení orgánů sdružení či opatření jeho výkonných orgánů, ale také stanovy, vnitřní předpisy či návody na jednání . Z hlediska kvalifikace protisoutěžního rozhodnutí sdružení soutěžitelů, které je možno subsumovat pod ustanovení § 3 odst. 1 zákona, nemusí jít nutně o rozhodnutí závazné pro členy sdružení. Stejně tak se nemusí jednat o konsensus všech členů sdružení. Podobně podléhá pod skutkovou podstatu dle § 3 odst. 1 zákona také rozhodnutí orgánu sdružení soutěžitelů-v široce zahrnutých nejrůznějších formách, které nebylo formálně učiněno v souladu s předpisy platnými pro takové rozhodnutí, je-li způsobilé ovlivnit hospodářskou soutěž. Pro protiprávnost takového jednání sdružení z hlediska zákona postačí, je-li způsobilé nahradit jinak samostatné a nezávislé rozhodování soutěžitelů-členů sdružení v soutěži. Zásadní otázkou tedy zůstává, zda rozhodnutí sdružení soutěžitelů bez ohledu na formu přijetí a jeho závaznost vede nebo může vést k narušení soutěže.
K tomu Úřad odkazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci např. č.j. 2A 5/1996 ze dne 12.9.1996, který potvrdil, že rozhodnutí Komory podřaditelné pod rozhodnutí sdružení soutěžitelů dle § 3 odst. 1 zákona, na sebe může brát různé podoby; jde o veškerá rozličná jednání směřující k narušení hospodářské soutěže. Takové "rozhodnutí" vůbec nemusí být v souladu s interními předpisy Komory.
K porušení zákona Úřad dále uvádí, že zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti od 1.7.2001. Ochrana hospodářské soutěže na trhu zboží a služeb byla v době před účinností tohoto zákona zajištěna zákonem č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, který platil do 30.6.2001, kdy byl nahrazen zákonem č. 143/2001 Sb.
Vymezení pojmu soutěžitelů, mezi které patří za stanovených podmínek sdružení fyzických a právnických osob, sdružení těchto sdružení .. je v obou uvedených zákonech o ochraně hospodářské soutěže konzistentní. (Pozn.-jedinou formální odlišností je, že zákon č. 63/1991 Sb. používal pro nejrůznější formy sdružení legislativní zkratku "sdružení podnikatelů", zatímco zákon č. 143/2001 Sb. používá souhrnný termín "sdružení soutěžitelů".) Obě citované právní normy pak také shodně stanovily zákaz dohod mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže (shodou okolností je u obou právních norem uvedený zákaz upraven ve shodně označeném ustanovení, a to v § 3 odst. 1 příslušného zákona).
K námitce účastníka řízení, že všichni členové ČLK nejsou podnikajícími subjekty, kdy jen malá část lékárníků (členů ČLK) provozuje na svůj účet lékárnu jako nestátní zdravotnické zařízení, Úřad uvádí, tato skutečnost neznamená, že by nebyla sdružením soutěžitelů ve smyslu zákona; odkazuje na výše citované rozhodnutí Vrchního soudu, která se týkají přímo ČLK a musejí jí být známa. Navíc je třeba vzít v úvahu, že v řadě lékáren musí působit odborní zástupci (členové ČLK), kteří zejména rozhodují o chodu lékárny, sortimentu a také jeho cenách (dle výpovědi svědků některé úkony v tomto směru tak plní i ostatní lékárníci-farmaceuti). ČLK tak neovlivňuje soutěž na trhu jen prostřednictvím svých členů-podnikatelských subjektů.
K tomu, aby nejrůznější opatření, doporučení či rozhodnutí (ve všech jeho rozličných formách) učiněná v rámci sdružení naplnila skutkovou podstatu zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů z hlediska zákona (a obdobně tomu bylo i dle zákona č. 63/1991 Sb.), musí jít o úkon sdružení , tzn. že byl učiněn orgánem sdružení a členové sdružení jej též důvodně vnímají jako platný úkon orgánu sdružení, resp. úkon sdružení. Dále musí jít o adresný úkon sdružení směřující k jeho členům (a to i nepřímo, např. prostřednictvím profesního časopisu dodávaného členům, internetových stránek sdružení, apod.). Samotný úkon pak obsahuje či sleduje např. určitou unifikaci soutěžní politiky či konkrétní (případně dostatečně určitou) úpravu chování členů sdružení, např. úpravu podmínek pro jejich vstup na trh či působení na trhu apod., poté kdy o takové úpravě bylo na úrovni sdružení jednáno , příp. s ní byl konkrétní orgán sdružení srozuměn .Tato úprava/unifikace chování členů ze strany sdružení je současně způsobilá narušit soutěž. V praxi nemusí být požadované/doporučované chování členy sdružení dodržováno; postačí, že úprava chování (doporučení apod.) byla orgánem sdružení vyhlášena (zprostředkována členům) s úmyslem dosáhnout požadované unifikace, kdy dle konkrétních okolností i jen povědomost členů o existenci takového doporučení byť nezávazného a nevynutitelného sankcí zakládá protisoutěžní charakter, spočívající v možném ovlivnění soutěžního chování členů v zamýšleném směru ze strany sdružení.
Jako obzvláště nebezpečné pro hospodářskou soutěž jsou pak nejrůznější snahy sdružení soutěžitelů směřující k unifikaci cen, obchodních podmínek apod. u svých členů (poté co bylo o jejich výši na sdružení jednáno); i jen existence adresného cenového doporučení ze strany sdružení vede k tomu, že následné chování soutěžitelů na trhu nevyplývá z jejich samostatně a nezávisle uskutečněné úvahy, nýbrž je ovlivněno ze strany sdružení. Členům sdružení pak umožňuje jednoznačně předem předpokládat soutěžní chování svých konkurentů, čímž si tito prakticky přestávají efektivně konkurovat v ceně.
Právní posouzení jednotlivých porušení ČLK z hlediska naplnění skutkové podstaty porušení § 3 odst. 1 zákona rozhodnutím sdružení soutěžitelů:
Ad A/
Ustanovení čl. 10 Profesního řádu ČLK bylo schváleno na VIII. sjezdu delegátů ČLK konaném ve dnech 2.-3.10.1998; podle tohoto ustanovení lékárník při propagaci své lékárny nesmí činit jiná oznámení o zahájení provozu než uvedená v čl. 9 tohoto Profesního řádu a nesmí rozmísťovat označení lékárny mimo budovu, v níž je umístěna; výjimkou jsou šipky nebo jiné ukazatele nepřekračující velikost 50 x 100 cm umístěné maximálně do 50 m od lékárny v případě, že lékárnu je nutno hledat (za rohem, ve dvoře, uvnitř bloku domů apod.), které však nelze nikdy umístit ve vzdálenosti menší než 50 m od jiné lékárny nebo způsobem, který by od jiné lékárny odpoutával pozornost pacientů. Jde o součást vnitřního předpisu ČLK, přijatého nejvyšším orgánem ČLK, který je pro členy ČLK závazný (§ 7 odst. 1 písm. b/ Organizačního řádu ČLK). Členové ČLK s ním byli seznámeni přímo na zmíněném sjezdu delegátů ČLK (s návrhy změn jsou členové před sjezdem seznamováni v ČČL); schválené znění vnitřních předpisů je pak uveřejňováno bezprostředně na internetových stránkách ČLK, následně v časopisu ČČL. Jde tedy o adresný úkon ČLK jako sdružení soutěžitelů. Obsahuje jednoznačnou povinnost pro členy, omezující je v možnostech rozmisťovat informační tabule a nejrůznější ukazatele informující zákazníky o umístění lékárny, v rámci práva přiměřeně propagovat vlastní lékárnu. Regulováním této součásti obecné propagace lékáren usilovala ČLK vytvořit každé lékárně jakýsi prostor, ve kterém bude chráněna před konkurenčním působením (propagací) ze strany jiných lékáren. Lékárny tak nemohly dostatečně informovat zákazníky o svém umístění v obci (např. na místech jako jsou nádraží, směrovky na náměstích apod.) a tím případně získat i větší počet zákazníků. Nepochybně přispívá k efektivnější soutěži, je-li pro zákazníka daný trh "transparentnější" minimálně jeho dostatečnou informovaností, kde všude může uplatnit v dané obci svou poptávku po "zboží" (výrobky, služby) poskytovaném lékárnami. Schválení znění čl. 10 Profesního řádu ČLK tak mohlo vést od 3.10.1998 k narušení hospodářské soutěže na trhu lékárenské péče a také doplňkového zboží prodávaného v lékárnách. Kvalita soutěžního prostředí na uvedených relevantních trzích by se mohla bez těchto omezení vyvíjet jinak a tím by se také hospodářská soutěž na uvedených trzích mohla účinněji rozvíjet.
Schválením čl. 10 Profesního řádu ČLK sjezdem delegátů ČLK jsou tak naplněny všechny znaky zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 1 zákona
Znění § 2 odst. 2 Řádu České lékárnické komory pro označování lékáren a inzerci, dle kterého se další označení lékárny (tzn. než které je stanoveno v § 2 odst. 1 tohoto Řádu) s výjimkou orientačních ukazatelů umístěných v přiměřené vzdálenosti podle místních poměrů, nepřipouští, bylo v této podobě schváleno na VI. sjezdu delegátů ČLK konaném dne 29.-30.6.1996. Na VII. sjezdu delegátů ČLK v roce 1997 byl tento Řád přejmenován na Řád České lékárnické komory pro označování lékáren a jejich propagaci. Také tady se jedná o vnitřní předpis ČLK, přijatý nejvyšším orgánem ČLK, který je pro členy ČLK závazný. Členové ČLK s ním byli seznámeni přímo na zmíněném sjezdu delegátů ČLK (s návrhy změn jsou členové před sjezdem seznamováni v ČČL); schválené znění vnitřních předpisů je pak uveřejňováno bezprostředně na internetových stránkách ČLK, následně v časopisu ČČL. Jde tedy o adresný úkon sdružení soutěžitelů (ČLK). Obsahuje jednoznačnou povinnost pro členy, omezující je v možnostech označovat umístění lékárny i jinak, nežli jen sjednocenými označením (ceduli na provozovně se základními informacemi dle § 2 odst. 1 citovaného Řádu), tedy i např. označovat existenci lékárny na budově, v níž sídlí či v prostoru-v tomto směru jsou připuštěny jsou pouze orientační ukazatele umístěné "v přiměřené vzdálenosti dle místních poměrů". Omezení přitom koresponduje s výše popsanou úpravou omezení způsobu propagace lékárny v čl. 10 Profesního řádu ČLK. Účinky přijetí znění § 2 odst. 2 Řádu České lékárnické komory pro označování lékáren a jejich propagaci na hospodářskou soutěž na obou relevantních trzích jsou obdobné jako je popsáno výše k čl. 10 Profesního řádu ČLK., přičemž omezení v § 2 odst. 2 citovaného Řádu pro označování lékáren schváleného VI. sjezdem ČLK přinejmenším může vést k narušení soutěže v období od 30.6.1996 až dosud.
Schválením § 2 odst. 2 Řádu České lékárnické komory pro označování lékáren a inzerci sjezdem delegátů ČLK (později přejmenovaného na Řád České lékárnické komory pro označování lékáren a jejich propagaci), jsou tak naplněny všechny znaky zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 1 zákona.
Ad B/
Čl. 9 Profesního řádu ČLK upravující právo lékárníka přiměřeně propagovat vlastní lékárnu byl v novém znění schválen na X. sjezdu delegátů ČLK , konaném dne 25.11.2000, s účinností od 1.1.2001-(cit.): "Předmětem tohoto oznámení a informací v telefonním seznamu, tisku, elektronických médiích včetně Internetu nesmí být- nabídka a ceny konkrétních léčiv (viz příloha č. 65 a 66 protokolu ze šetření u ČLK). Jedná se o součást vnitřního předpisu ČLK, přijatého nejvyšším orgánem ČLK, který je pro členy ČLK závazný (§ 7 odst. 1 písm. b/ Organizačního řádu ČLK). Členové ČLK s ním byly seznámeni přímo na zmíněném sjezdu delegátů ČLK (s návrhy změn jsou členové před sjezdem seznamováni v ČČL), schválené znění vnitřních předpisů je pak uveřejňováno bezprostředně na internetových stránkách ČLK. Jde tedy o adresný úkon ČLK jako sdružení soutěžitelů. Obsahuje jednoznačnou povinnost pro členy, co nesmějí v rámci práva přiměřeně propagovat vlastní lékárnu uvádět v oznámení o zahájení provozu lékárny a informacích uveřejňovaných o lékárně (nesmějí uvádět nabídku a ceny konkrétních léčiv). Do 1.6.2002 bylo toto znění vnitřního předpisu ČLK v souladu se zákonem o regulaci reklamy (a to jak u humánních léčivých přípravků vázaných na předpis, tak i volně prodejných). Po změně zákona o regulaci reklamy účinné od 1.6.2002 (viz výše v části B Zjištěné skutečnosti) však toto nadále platné a pro členy ČLK závazné znění čl. 9 Profesníhořádu ČLK již nepřípustně omezuje členy ČLK v propagaci lékárny nad rámec citovaného obecně závazného předpisu, neboť po tomto datu sice nebylo stále možné provádět reklamu na humánní léčivé přípravky vázané na předpis (jakož i humánní léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky a dále ty, u nichž nebyla účinnost v rámci registračního řízení posuzována), avšak u volně prodejných humánních léčivých přípravků již není zakázáno uvádět cenu v rámci tzv. reklamy zaměřené na širokou veřejnost .
Propagace je jedním z nástrojů udržení a posílení konkurenceschopnosti soutěžitele a tedy i lékárenského zařízení na příslušném trhu a ovlivňuje jeho postavení v soutěži i kvalitu soutěžního prostředí vůbec. Ustanovení čl. 9 Profesního řádu ČLK ve znění obsahujícím zákaz uvádět nabídku a ceny konkrétních léčiv v rámci přiměřené propagace vlastní lékárny, tedy neumožňuje od 1.6.2002 využít při této propagaci také nabídku a ceny volně prodejných humánních léčivých přípravků a může tak od uvedeného data vést k narušení soutěže na relevantním trhu lékárenské péče. Úřad uvádí, že toto ustanovení mohlo ovlivnit soutěž na trhu lékárenské péče nejen prostřednictvím cca 700 členů ČLK, kteří jsou provozovateli/majiteli lékáren, ale i prostřednictvím odborných zástupců-členů ČLK, kteří odpovídají za odborné vedení lékárny (při kterém jsou povinni dodržovat předpisy pro výkon tohoto povolání včetně vnitřních stavovských předpisů-viz § 9 odst. 2 zákon č.160/1992 Sb., a čl. 12 Profesního řádu ČLK) a činí také často rozhodnutí týkající se způsobu propagace lékárny jako soutěžitele na trhu.
Jsou tak naplněny všechny znaky zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 1 zákona.
Ad C/
Závazné stanovisko č. 1/2002 bylo zpracováno představenstvem ČLK, přijato 20.3.2002 a bezprostředně poté zveřejněno pro členy na internetových stránkách Komory a následně v ČČL č. 4/2002 (který dostává každý člen na svou domácí adresu). Podnět k jeho vypracování vzešel z XI. Sjezdu delegátů ČLK, konaného v listopadu 2001 (byla tedy potřeba této úpravy již předtím diskutována na sjezdu ČLK). Komora je podle § 2 odst. 2 písm. i) zákona o komorách oprávněna vydávat pro své členy závazná stanoviska. Každý člen Komory má povinnost znát a dodržovat (vedle vnitřních stavovských předpisů) také rozhodnutí orgánů Komory závazná pro všechny její členy (§ 7 odst. 1 písm. b/ Organizačního řádu ČLK). Toto stanovisko obsahuje pro členy ČLK dostatečně konkrétní informaci-označilo poskytování slev u vydávaných léčiv v souvislosti se zaváděním a používáním zákaznických karet za neetické a odporující i příslušným ustanovením Profesního řádu České lékárnické komory, a obdobně hodnotilo také následné poskytnutí bonusu, naturálního plnění a obdobných nadstandardních výhod týkajících se léčiv . ČLK používání zákaznických slevových karet a poskytování slev dle těchto karet u lékáren sledovala a uváděla je při kontrole v lékárně mezi zjištěnými závadami (viz str. příloha č. 86-87 protokolu ze šetření v ČLK, dále str. 284-286 spisu). Z vyjádření SÚKLu vyplývá, že poskytování slev (v nejrůznějších formách), bonusů apod. u léčivých přípravků není porušením zákona o regulaci reklamy. Porušením tohoto zákona by mohlo být pouze poskytování "slev, bonusů" ve formě humánního léčivého přípravku.
Za podstatné Úřad považuje, že představenstvo ČLK v Závazném stanovisku č. 1/2002 (které jsou členové ČLK povinni dodržovat) ovlivňuje své členy v jejich nezávislém rozhodování o poskytování jakékoli slevy u vydávaných léčivých přípravků (na předpis, volně prodejných) tím, že toto poskytování slev odsuzuje a snaží se svůj záměr-omezit poskytování slev u svých členů-zastřít jakýmsi vyšším zájmem ochrany zdraví pacientů. Současně omezuje lékárníky nad rámec platných obecně závazných předpisů (zákon o regulaci reklamy nezakazuje poskytování finančních slev ani výhod v podobě doplňkového zboží u vydávaných léčivých přípravků a z hlediska cenové regulace léčivých přípravků je zakázané pouze překročení ceny dané cenovou regulací).
Sleva je součástí ceny zboží, o které by lékárníci měli rozhodovat nezávisle. Závazné stanovisko č. 1/2002 tak obsahuje protiprávní rozhodnutí sdružení soutěžitelů charakteru cenového doporučení, které sleduje unifikaci chování lékárníků při stanovení cen léčivých přípravků (ve směru neposkytování slev, obdobných bonusů či výhod), čímž nepochybně může vést k narušení soutěže na trhu lékárenské péče.
Sjednocení postupu lékárníků při stanovování cen léčivých přípravků (na předpis či volně prodejných) pro koncového zákazníka, například neumožněním poskytování množstevních rabatů na základě předložení zákaznické slevové karty, pak poškozuje i spotřebitele, kteří nemohou získat léčivé přípravky za nižší ceny.
Jsou tak naplněny všechny znaky zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 1 zákona. Vydání Závazného stanoviska č. 1/2002 Úřad považuje za závažné porušení zákona, neboť jde o rozhodnutí sdružení soutěžitelů s širokou členskou základnou. Toto rozhodnutí ČLK může narušit hospodářskou soutěž na relevantním trhu s účinky podobnými jako mají zakázané dohody o cenách mezi soutěžiteli. S ohledem na povinné členství v ČLK snaha o sjednocení postupu lékárníků při poskytování slev může postihnout značnou část relevantního trhu.
Ad D/ Ovlivňování členů ČLK ze strany představenstva OSL UH, zastoupeného předsedkyní představenstva k nesnižování cen léčivých přípravků na úkor přirážky lékáren za výkony maloobchodu.
Přípis ze dne 29.6.2004 byl výstupem ze setkání představenstva OSL UH s majiteli lékáren a odbornými zástupci působícími v bývalém okrese Uh. Hradiště konaného dne 28.6.2004. Jejich účast na setkání představovala cca 70 % lékáren v regionu. Na tomto jednání byly lékárny, které snižují ceny léčiv (nečerpají plnou výši obchodní přirážky) za tento postup kritizovány-viz výslechy svědků. V přípisu z 29.6.2004, který informuje o průběhu setkání a jeho závěrech jsou jako nevhodné a neakceptovatelné prezentovány metody snižování cen léčivých přípravků a doporučeno ze strany představenstva OSL UH do doby dalšího jednání ukončení těchto aktivit ". Citovaný přípis byl lékárníkům také rozeslán, svědkové vyslechnutí z tohoto regionu potvrdili, že jej obdrželi. Z uvedeného lze uzavřít, že prokazatelně byli adresáti této aktivity představenstva OSL UH zástupci nejméně 70 % lékáren v regionu. Jak z vlastního jednání, tak také z tohoto přípisu (závěry z jednání) získali adresáti přípisu, včetně účastníků schůzky dostatečně konkrétní informaci o tom, jak by měli lékárníci upravit své soutěžní chování pokud jde o stanovení cen léčivých přípravků. U tohoto přípisu předsedkyně představenstva nezpochybnila, že jde o úkon představenstva OSL UH.
Přípis ze dne 5.10.2004 obsahoval výsledky jednání představenstva OSL UH s hradišťskými majiteli lékáren a odbornými zástupci na téma záměrného snižování doplatků na léčiva, které se konalo 29.9.2004. Na toto jednání byli hradišťští lékárníci cíleně pozváni představenstvem OSL UH jako na pokračování předchozí schůzky (konané 28.6.2004). Tento přípis (výsledky jednání) rovněž obsahoval dostatečně konkrétní informaci o tom, jak by měli lékárníci v regionu upravit své soutěžní chování pokud jde o stanovení cen-viz "nahodilé slevování cen léčiv .v rámci konkurenčního boje tento zoufalý způsob konkurence mezi lékárnami je nutno kategoricky odmítnout a v žádném případě jej neprovádět". Předsedkyně představenstva potvrdila, že jej rozeslala všem lékárnám v regionu (což je také v rozdělovníku přípisu uvedeno). Současně však tvrdila, že přípis z 5.10.2004 je její materiál, který s nikým nekonzultovala, nikdo z členů představenstva OSL se na něm nepodílel, vytvořila jej sama. K dotazu Úřadu výslovně uvedla, že není výstupem z jednání představenstva OSL UH (ze dne 29.9.2004). Připustila, že v době, kdy na začátku jednání předsednictva OSL Uh. Hradiště byli dva z pozvaných hradišťských lékárníků na tomto jednání přítomni, skutečně krátce na tato témata diskutovali-tedy není to tak, že by se o tom vůbec na "předsednictvu" nehovořilo.
Výsledky těchto jednání byly dle výpovědí svědků prezentovány na okresním shromáždění lékárníků v říjnu 2004.
V této souvislosti se Úřad proto zabýval tím, zda se jedná jen o jakousi osobní aktivitu PharmDr. Škrabalové či její činnost/aktivitu jako zástupce (předsedkyně) představenstva OSL UH.
Bylo zjištěno: V celém kontextu obsahu výše popsaných dokumentů včetně jejich formální stránky, není pochyb, že se jedná o kontinuální uplatňování téhož záměru. Z hlediska formální stránky přípisu ze dne 5.10. 2004 je materiál rovněž navenek prezentován jako výstup z jednání představenstva OSL UH. Že po formální stránce se materiál jeví jako výstup představenstva OSL UH, nasvědčuje i množné číslo užívané v přípisu ze dne 5.10.2004, viz např.: "Na toto jednání jsme se jako představenstvo OSL velmi pečlivě připravili a pokusili se znovu vysvětlit nebezpečnost a škodlivost takového chování jednotlivých lékárníků na celý lékárenský stav"..., " při naší argumentaci jsme se opírali o tato základní fakta". "Všichni zúčastnění jsme se shodli na tom" "Dále bych chtěla poděkovat členům předsednictva OSL Uherské Hradiště za podporu, kterou mi při jednáních vyjadřovali a bez které bychom takto daleko nikdy nedošli." Navíc je v něm argumentováno přímo prezidentem ČLK a jeho povědomím o těchto aktivitách-" pan prezident navrhuje provést v těchto lékárnách hloubkovou revizi" "panem prezidentem jsme byli informováni, že částka investované výrobci ." ). Je použito razítko ČLK-OSL UH, PharmDr. Škrabalová má u jména uvedenu svou funkci předsedkyně představenstva. V rozdělovníku přípisu je uveden krajský odborník pro lékárenství, dále též prezident ČLK .
Na dokreslení Úřad uvádí, že předsedkyně představenstva (v rozporu se svým výše uvedeným tvrzením) sama do protokolu u Úřadu uvedla, že tento přípis rozeslala všem lékárnám v regionu, neboť (cit.) "tento dokument byl informativní, aby ostatní lékárníci věděli, že tento problém nekalých praktik výrobců léčiv představenstvo otevřelo".
Také v průvodním dopisu předsedkyně představenstva OSL UH, jímž zasílá zápis ze schůzky ze dne 5.10.2004 prezidentovi ČLK, je tato aktivita prezentována jako aktivita představenstva viz text- " předsednictvo OSL Uh. Hradiště pracuje od jara velmi intenzivně na informační kampani určené majitelům lékáren regionu Uh. Hradiště s cílem dosáhnout stavu, kdy budou snahy výrobců a lékařů směrované k umělému snižování výše doplatků plošně všemi lékárnami odmítány . Zatím nejsme stoprocentně úspěšní, ale snad se blýská na lepší časy ." Z toho je patrné, že představenstvo OSL UH se tímto tématem zabývalo delší čas. V neposlední řadě pak bylo na členech představenstva OSL UH (kteří byli u jednání a nepochybně zápis obdrželi), aby upozornili, že přípis z 5.10.2004 nekoresponduje s obsahem jednání konaného dne 29.9.2004, zjednali nápravu a vyrozuměli o tom lékárníky v regionu. Nic takového se nestalo. Představenstvo tak bylo s obsahem tohoto přípisu přinejmenším srozuměno.
Z výše uvedeného komplexního, obsahového i formálního hodnocení uvedeného přípisu ze dne 5.10.2004 Úřad uzavírá, že členové OSL UH mohli nepochybně důvodně předpokládat , že jde o materiál vyjadřující oficiální stanovisko-výzvy a doporučení představenstva OSL UH , jako řádného orgánu okresního sdružení lékárníků ČLK, směrované členům ČLK v regionu. Uvedený dokument (podobně i přípis ze dne 29.6.2004) tak hodnotí Úřad jako adresný úkon představenstva OSL UH vůči členům ČLK v působícím v daném regionu.
Je skutečností, že Okresní sdružení lékárníků Uh. Hradiště nemá právní subjektivitu, tuto má pouze ČLK. To však neznamená, že ČLK nemůže prostřednictvím svých orgánů-např. představenstva OSL či okresního shromáždění členů, ovlivňovat chování členů ČLK-lékárníků působících v obvodu zmíněného základního územního článku Komory. V daném případě aktivita představenstva OSL UH zastoupeného předsedkyní, obsahuje jednoznačný záměr ovlivnit chování členů ČLK daného regionu při cenotvorbě léčivých přípravků, respektive aby neposkytovali slevy při výdeji léčivých přípravků na úkor své obchodní přirážky a tím unifikovat podmínky jejich soutěže v ceně těchto přípravků. Tato aktivita byla nepochybně způsobilá ovlivnit chování těchto lékárníků v soutěži probíhající mezi nimi v horizontální úrovni trhu lékárenské péče v daném regionu. ČLK byla prostřednictvím svého prezidenta o této aktivitě předsedkyní představenstva písemně informována. Pozn. Úřadu: prezident ČLK dále Úřadu sdělil, že byl též předsedkyní představenstva telefonicky kontaktován ještě před jednáním představenstva OSL, které hodlala svolat a sdělil jí svůj osobní názor na nekalé praktiky výrobců léčiv (viz protokol-ot. č. 16, str. 33 spisu S). Po obdržení zmíněného písemného přípisu z 5.10.2004 ČLK proti popsaným aktivitám svého základního článku nikterak nezasáhla, a to ani pokud jde o argumentaci přímo prezidentem ČLK obsaženým v tomto materiálu. Na základě posouzení všech skutečností tak Úřad přisuzuje tyto protisoutěžní aktivity představenstva OSL UH České lékárnické komoře samotné.
Po zhodnocení všech skutečností uvedených k přípisům představenstva OSL UH ze dne 29.6.2004 a dne 5.10.2004 (zastoupeného jeho předsedkyní) dospěl Úřad k závěru, že jejich adresáti (lékárníci) mohli mít důvodně za to, že jde o aktivitu ČLK prosazované prostřednictvím jejího orgánu-představenstva okresního sdružení lékárníků Uherské Hradiště. Uvedená aktivita směřující k unifikaci podmínek soutěže v ceně léčivých přípravků, pak může vést k narušení soutěže na trhu lékárenské péče mezi lékárníky působícími v regionu bývalého okresu Uherské Hradiště. Jsou tak naplněny všechny znaky zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 1 zákona.
Na základě posouzení všech skutečností a důkazů, a to každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti, dospěl Úřad k závěru, že ČLK porušila § 3 odst. 1 zákona (a v konkrétních případech také § 3 odst. 1 dříve platného zákona č. 63/1991 Sb.) a jednotlivé druhy porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže deklaroval ve výroku tohoto rozhodnutí. Námitky účastníka řízení
V průběhu řízení obdržel Úřad od účastníka řízení vyžádané informace (přípis ze dne 28.3.2005) týkající se fungování zákaznických slevových karet, na jejichž základě představenstvo ČLK vydalo Závazné stanovisko č. 1/2002 pro své členy. Argumenty v tomto přípisu uvedené vypořádal Úřad v části C. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
Dále Úřad obdržel přípis účastníka řízení rovněž ze dne 28.3.2005, adresovaný předsedovi Úřadu (viz str. 341-344 spisu S ), v němž k tomuto správnímu řízení uvedl následující připomínky:
K možnému porušení zákona tvrzenému Úřadem by mohlo dojít jedině konkrétními rozhodnutími ČLK, avšak ČLK sdružuje lékárníky (odborníky přes poradenství a přípravu léčiv a léčivých látek) a nikoli soutěžitele.
K tomu Úřad odkazuje na definici soutěžitele obsaženou v § 2 odst. 1 zákona a výše citovaná rozhodnutí Vrchního soudu. Dále pak uvádí, že i když jen menší část členů ČLK provozuje lékárnu na svou majetkovou odpovědnost (cca 700 majitelů/provozovatelů lékáren), nachází se významná část členů ČLK v pozici odborných zástupců (cca 1520 členů ČLK), jejichž prostřednictvím ČLK rovněž může ovlivňovat soutěž na daném trhu (dle výpovědí svědků jsou to odborní zástupci, kteří odpovídají za odbornou úroveň chodu lékárny, rozhodují o rozsahu sortimentu lékárny a také o cenách).
K čl. 9 Profesního řádu ČLK účastník řízení osvětlil, že jde o úpravu v souladu se zákonem o regulaci reklamy, který vyžaduje, aby jakékoli informace obsažené v reklamě na léčivé přípravky odpovídaly údajům v souhrnu údajů k tomuto přípravku (přičemž cena v tomto souhrnu cena uvedena není).
K této námitce účastníka řízení odkazuje Úřad na své závěry v části B. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
K čl. 10 Profesního řádu ČLK (a podobně k § 2 odst. 2 Řádu pro označování lékáren) uvádí, že se jedná o tradiční úpravu zohledňující zdravotnický charakter výkonu profese lékárníka a odkazuje na obdobnou úpravu u "svobodných profesí" zastřešovaných komorami nejen v ČR. Žádný z vyslechnutých svědků neuvedl, že by ho tato úprava nějak omezovala.
K tomu Úřad odkazuje na část A. odůvodnění tohoto rozhodnutí, jakož i na hodnocení čl. 10 Profesního řádu ČLK a § 2 odst. 2 Řádu pro označování lékáren z hlediska zákona s tím, že činnost Komory musí být v souladu s obecně závaznými právními předpisy, tedy i zákonem o ochraně hospodářské soutěže.
K Závaznému stanovisku č. 1/2002, účastník řízení uvádí, že představenstvo ČLK v něm nezakazuje poskytování slev, bonusů či naturálního plnění, pouze upozorňuje, že by mohlo dojít k ohrožení pacienta nevhodnými farmakoterapeutickými postupy v důsledku uplatňování zákaznických slevových karet, přičemž jedině v případě zjištění odborného pochybení by mohlo dojít k disciplinárnímu řízení.
K této námitce účastníka řízení Úřad odkazuje na své vyjádření v části C. odůvodnění tohoto rozhodnutí, jakož i na posouzení Závazného stanoviska č. 1/2002 z hlediska zákona.
K aktivitám ČLK ovlivňujícím její členy k nesnižování prodejní ceny jejich léčiv na úkor obchodní přirážky za výkony maloobchodu dle cenové regulace, účastník řízení uvádí, že pokud provozovatelé lékáren při stanovení prodejní ceny léčivých přípravků využijí maximální výši přirážky stanovené cenovými předpisy, nemusí to být nutně důsledek rozhodnutí ČLK. Poukazuje na to, že i u odečtení části přirážky připadající distributorovi se v různých lékárnách a u různých distributorů jedná o rozdílné částky. ČLK nemá žádné pravomoci cenotvorbu v lékárnách ovlivnit a dokazováním bylo prokázáno, že každá lékárna postupuje při rozhodování o prodejní ceně samostatně.
K tomu Úřad uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že ČLK se snažila unifikovat chování svých členů ve směru k nesnižování cen léčiv na úkor jejich obchodní přirážky (a v tomto směru jednala prostřednictvím orgánu základního článku ČLK také s majiteli lékáren a odbornými zástupci). U konkrétního léčivého přípravku pak rozdílná výše čerpání přirážky jednotlivých distributorů ještě nemusí znamenat rozdílné ceny léčivých přípravků pro spotřebitele v lékárnách, neboť co nevyčerpá ze společné obchodní přirážky distributor, může si až do maximální výše této přirážky vyčerpat lékárna. Ovlivňování členů ČLK, aby vždy čerpali obchodní přirážku do její maximální povolené výše (respektive nesnižovali ceny léčivých přípravků na úkor své obchodní přirážky) nepochybně směřuje k unifikaci jejich cenového rozhodování a tedy přinejmenším může vést k narušení hospodářské soutěže na trhu lékárenské péče (viz část D. odůvodnění tohoto rozhodnutí a posouzení těchto aktivit ČLK hlediska zákona).
Účastník řízení namítl, že rozhodnutí bylo možno vydat již na základě dosavadních zjištění ve lhůtě do 30 dnů, neboť je jednoznačné, že ČLK zákon neporušila. Další dokazování ve věci účastník řízení považuje za nadbytečné a způsobující průtahy řízení. O umělém protahování řízení dle jeho názoru svědčí způsob vedení výslechů svědků, kdy byli vyslýcháni pouze dva svědci denně, zatěžováni opakovaným kladením týž otázek (ot. sugestivních apod.).
K tomu Úřad uvádí, že je především v zájmu účastníka řízení, aby Úřad zjistil přesně a úplně skutečný stav věci (viz § 32 odst. 1 správního řádu). Ve správním řízení, kde Úřad prověřoval několik způsobů možného porušení zákona a ke spolehlivému zjištění stavu věci provedl celou řadu úkonů, lze stěží stávající délku trvání řízení považovat za nepřiměřenou.
Dne 7.4.2005 dostal účastník řízení ve smyslu § 33 odst. 2 zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád) možnost, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k jeho podkladu a způsobu jeho zjištění, což účastník řízení nevyužil (viz protokol str. 476 spisu S). Úřad neobdržel k tomuto úkonu žádné vyjádření účastníka řízení.
Praxe v EU
Evropská komise obdobně posuzuje dle čl. 81(1) Smlouvy o založení ES ve znění Amsterodamské smlouvy (dále jen "Smlouva") rozhodnutí sdružení soutěžitelů, která by mohla ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení nebo narušení soutěže na společném trhu. K nejčastějším případům porušení čl. 81(1) Smlouvy ze strany sdružení soutěžitelů docházelo v případech cenových doporučení či přijímání systému doporučených prodejních cen asociacemi. Jako příklad lze uvést rozhodnutí Evropského soudního dvora č. 8/72-Vereeniging van Cementhandelaren, kdy se nizozemská asociace prodejců cementu domáhala zrušení rozhodnutí Komise u Evropského soudního dvora. Asociace uplatňovala po určitou dobu systém pevně stanovených cen pro dodávky cementu do 100 tun, od kterého však později ustoupila. Pro dodávky větší využívala systém doporučených cen. Oba tyto systémy byly realizovány ve formě interních pokynů. Navrhovatel se domáhal zrušení rozhodnutí, neboť přestal brzy aplikovat systém pevně stanovených cen a po dobu své krátké existence tento systém nemohl významně narušit soutěž.
Podle Komise však narušuje soutěž i systém doporučených cen, protože je velmi dobře propracovaný a jeho důsledkem je narušení soutěže mezi členy asociace.
Evropský soudní dvůr návrh asociace zamítl a vyslovil souhlas s hodnocením Komise. I zde šlo v okamžiku uplatnění postihu o sankci za ceny doporučené, avšak i zde předem na úrovni sdružení odsouhlasené, kdy hlavní protisoutěžní aspekt lze shledávat v možnosti identifikovat prostřednictvím jednání sdružení budoucí cenovou politiku konkurentů.
Odůvodnění výše pokuty
Podle § 22 odst. 2 zákona může Úřad soutěžitelům uložit pokutu do výše 10 mil. Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončený kalendářní rok, jestliže úmyslně nebo z nedbalosti porušili zákazy stanovené v § 3 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 18 odst. 1 zákona nebo neplní závazky uznané podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 zákona. Při rozhodování o výši pokuty přihlédne Úřad zejména k závažnosti, případnému opakování a délce trvání porušování zákona. Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu a je v konkrétním případě individualizována skutkovými okolnostmi daného případu.
K délce trvání porušení zákona Úřad uvádí, že zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti od 1.7.2001. Ochrana hospodářské soutěže na trhu zboží a služeb v době před účinností tohoto zákona byla zajištěna zákonem č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (ve znění zákona č. 495/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.). Tento zákon byl zrušen a od 1.7.2001 nahrazen zákonem č. 143/2001 Sb. Pokutu lze uložit pouze za porušení zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, a to za dobu trvání porušení nejdříve od jeho účinnosti, tj. od 1.7.2001.
Pokuta, jak je definovaná v části III. výroku tohoto rozhodnutí, je stanovena v souhrnné výši za všechna Úřadem prokázaná porušení zákona ze strany ČLK.
Při stanovení výše pokuty přihlédl Úřad zejména k následujícím skutečnostem.
Pokud jde o závažnost porušení zákona pohlíží Úřad obecně na nejrůznější opatření ČLK (zejména pak charakteru cenových doporučení) spadající pod skutkovou podstatu rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu zákona, jako na závažnější porušení zákona, neboť ČLK může těmito opatřeními ovlivnit chování lékárníků v celé šíři trhu lékárenské péče, případně i omezit soutěž na dalším trhu/trzích, na kterých lékárny soutěží s jinými maloobchodními prodejci. V důsledku principu povinného členství v Komoře tak ČLK může ovlivňovat především provozovatele lékáren a dále též odborné zástupce (což představuje vliv na cca 2225 lékáren působících na trhu).
Z hlediska jednotlivých druhů porušení Úřad považuje za nejzávažnější zejména porušení zákona specifikované v části I. bodu 4. výroku tohoto rozhodnutí-ve vydání Závazného stanoviska č. 1/2002, pro členy ČLK. Dále též porušení specifikované v části I. bodu 5. výroku tohoto rozhodnutí-ovlivňování členů ČLK v regionu Uh. Hradiště k nesnižování prodejní ceny léčiv na úkor jejich obchodní přirážky. Dopad takových aktivit na trhu má obdobné účinky, jaké mají zakázané dohody o cenách mezi soutěžiteli. Cenová doporučení obecně sjednocují chování soutěžitelů v horizontální úrovni a mohou tak přinejmenším vést k narušení hospodářské soutěže, dle konkrétních okolností buď na celém relevantním trhu (viz Závazné stanovisko č. 1/2002), nebo na určité části relevantního trhu (viz aktivity ČLK prostřednictvím představenstva OSL UH). Rozhodnutí sdružení soutěžitelů týkajících se cen pak mohou mít negativní dopad nejen na soutěž ale i na spotřebitele.
Za závažnější porušení z hlediska jeho dopadu na soutěž pak považuje Úřad porušení zákona specifikované v části I. bodu 3. výroku tohoto rozhodnutí, kdy dle čl. 9 Profesního řádu ČLK schváleného na X. sjezdu delegátů ČLK, nesmí být předmětem oznámení o zahájení provozu a informací o lékárně nabídka a ceny konkrétních léčiv (tzn. ani léčiv volně prodejných), neboť lékárny omezuje využívat jeden z významných nástrojů soutěže-který m.j. zvyšuje i transparentnost trhu léčivých přípravků (volně prodejných) pro spotřebitele.
Porušení zákona specifikované v části I. bodu 1. a bodu 2. výroku tohoto rozhodnutí-omezení lékárníků ve způsobu propagace a informování o umístění lékárny v interních předpisech Komory-pak hodnotí Úřad z hlediska jeho dopadu na soutěž jako méně závažné.
Pro účely uložení pokuty hodnotil Úřad jednotlivá rozhodnutí ČLK z hlediska délky trvání porušení zákona takto:
U rozhodnutí ČLK specifikovaného v části I. bodu 1 výroku tohoto rozhodnutí., tj. porušení § 3 odst. 1 zákona tím, že ČLK na svém sjezdu delegátů schválila ustanovení čl. 10 Profesního řádu ČLK (omezení členů ČLK při propagaci vlastní lékárny) dobu od 1.7.2001 až dosud;
u rozhodnutí ČLK specifikovaného v části I. bodu 2 výroku tohoto rozhodnutí., tj. porušení § 3 odst. 1 zákona tím, že ČLK na svém sjezdu delegátů schválila ustanovení § 2 odst. 2 Řádu pro označování lékáren (omezení členů ČLK při informování o umístění vlastní lékárny) dobu od 1.7.2001 až dosud;
u rozhodnutí ČLK specifikovaného v části I. bodu 3 výroku tohoto rozhodnutí, tj. porušení § 3 odst. 1 zákona tím, že ČLK i od 1.6. 2002 nadále uplatňovala ustanovení čl. 9 Profesního řádu ČLK (omezení členy ČLK při propagaci vlastní lékárny uvedením nabídky a ceny konkrétních léčiv) dobu od 1.6.2002 až dosud;
u rozhodnutí ČLK specifikovaného v části I. bodu 4. výroku tohoto rozhodnutí, tj. porušení § 3 odst. 1 zákona tím, že představenstvo ČLK vydalo Závazné stanovisko č. 1/2002 (omezení poskytování slev a dalších výhod při výdeji léčivých přípravků) dobu od 20.3.2002 až dosud;
u rozhodnutí ČLK specifikovaného v části I. bodu 5. výroku tohoto rozhodnutí, tj. porušení § 3 odst. 1 zákona tím, že ČLK svým orgánem-představenstvem OSL UH (zastoupeným předsedkyní představenstva) usilovala (doporučeními a výzvami) o nesnižování doplatků léčivých přípravků na úkor obchodní přirážky připadající pro lékárny a tím o sjednocení cenotvorby členů ČLK v regionu bývalého okresu Uh. Hradiště, dobu od 29.6.2004 až dosud.
V případech porušení zákona specifikovaných v části I. bodu 1., bodu 2. a bodu 3. výroku tohoto rozhodnutí (omezení členů ČLK při propagaci vlastní lékárny a při informování o umístění lékárny, jakož i o nabídce a ceně konkrétních léčiv) Úřad konstatuje, že délku trvání porušení zákona nelze považovat za krátkodobou.
V případě porušení zákona specifikovaného v části I. bodu 4. výroku tohoto rozhodnutí (vydání Závazného stanoviska č. 1/2002), které může vést z hlediska svého obsahu (unifikace cenového chování) k citelnějšímu dopadu na soutěž na celostátním trhu hodnotí Úřad dobu jeho trvání na roveň dlouhodobějšímu porušování zákona.
Naproti tomu u aktivit ČLK ovlivňujících cenotvorbu členů ČLK (k nesnižování cen/doplatků léčivých přípravků na úkor obchodní přirážky připadající pro lékárnu) specifikovaných v části I. bodu 5. výroku tohoto rozhodnutí, hodnotí Úřad dobu trvání porušování zákona jako krátkodobou, byť jejich nebezpečnost pro soutěž je vysoká. Úřad pak přihlédl k tomu, že tyto aktivity byly způsobilé omezit soutěž jen mezi lékárníky působícími na území bývalého okresu Uherské Hradiště a jejich dopad na soutěž se tak týkal jen části relevantního trhu lékárenské péče.
Pokud jde o možné opakování porušení zákona ze strany ČLK, Úřad konstatuje, že ČLK se v minulosti již opakovaně (2x) dopustila porušení zákona, kdy tato porušení byla též potvrzena Vrchním soudem-rozhodnutím č.j. 7A 83/94 ze dne 22.12.1995 a rozhodnutím č.j. 7 A 134/95 ze dne 25.10.1996. V obou výše popsaných rozhodnutích se jednalo o porušení téhož ustanovení zákona. Jde tedy o soutěžitele, který má ze svých předchozích aktivit posuzovaných Úřadem, respektive v té době Ministerstvem pro hospodářskou soutěž, dostačující povědomí o soutěžních pravidlech a jejich aplikaci v činnosti Komory jako sdružení soutěžitelů.
Úřad dále přihlédl k tomu, že v průběhu správního řízení nebylo prokázáno úmyslné porušení zákona.
Úřad také posuzoval, zda uložení sankce a její výše existenčně neohrozí účastníka řízení či nenaruší nebo dokonce neznemožní výkon jeho a povinností vyplývajících pro něj ze zákona o komorách (toto kriterium při posuzování výše pokuty zdůraznil i Vrchní soud v Olomouci ve svém rozhodnutí č.j. 2A 5/2002 ze dne 28.11.2002, týkajícího se Komory veterinárních lékařů, když doručil zabývat se hospodařením komory tak, aby bylo zřejmé, že jej pokuta existenčně neohrozí a nenaruší výrazně jeho chod, plnění úkolů Komory).
Úřad stanovil pokutu v rámci rozpětí do 10 mil., neboť příjmy ČLK jsou zejména členské příspěvky, dotace, dary a jiné doplňkové příjmy. K tomuto účelu vzal Úřad v úvahu hospodaření ČLK. Z předložených podkladů ověřil, že v roce 2004 celkové náklady ČLK činily 17 487 tis. Kč, příjmy včetně výnosů činily 20 021 tis. Kč (z nich největší položku představoval objem členských příspěvků ve výši 16 757 tis. Kč). Hospodářský výsledek po zdanění činil 1 831 tis. Kč.
Úřad má z předchozích řízení vedených s ČLK (pod č.j. S 145/04) rovněž k dispozici ČLK předložené údaje o výši příjmů a výdajů za roky 2003 a 2002. Vyplývají z nich, že výnosy za rok 2002 byly ve výši 19 254 tis. Kč, za rok 2003 ve výši 20 188 tis. Kč, náklady za rok 2003 činily 18 393 tis. Kč, za rok 2003 18 394 tis. Kč. Rok 2004 tedy nepředstavuje oproti rokům 2003 a 2002 mimořádnou či zásadně odlišnou situaci v hospodářské situaci ČLK.
Na základě posouzení celkové finanční situace účastníka řízení hodnotí Úřad uloženou pokutu jako přiměřenou s tím, že její výše nenaruší chod Komory ani neohrozí plnění jejích úkolů.
Po vyhodnocení všech těchto skutečností dospěl Úřad k závěru, že v posuzovaném případu uloží pokutu ve výši 300.000,-Kč. Pokuta uložená v této výši tak plní i určitou funkci represivní, kdy ČLK opakovaně negativně ovlivnila hospodářskou soutěž na relevantním trhu.
Současně Úřad rozhodl o uložení nápravných opatření, viz IV. část výroku tohoto rozhodnutí, přičemž položil důraz na vyrozumění všech členů o zákazu a neplatnosti v této části výroku vyjmenovaných předpisů ČLK (či toliko jejich částí) a dalších opatření ČLK, které mohou vést k narušení hospodářské soutěže na příslušném relevantním trhu, přičemž zohlednil, že svolání mimořádného sjezdu delegátů ČLK příslušného k odstranění konkrétních závadných ustanovení by vedlo ke zvýšenému zatížení jak ČLK, tak i jejích členů a zvýšení výdajů ČLK. Informování ze strany ČLK přispěje k včasnému odstranění zjištěných deformací soutěžních podmínek vyvolaných ČLK.
Na základě shora uvedených důkazů a skutečností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení o opravném prostředku:
Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení podle § 61 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) v platném znění, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
Ing. Vladimír Stankov, CSc.
vrchní ředitel
JUDr. Luděk Svoboda
pověřený zastupováním
Toto rozhodnutí obdrží:
JUDr. Monika Bakešová, advokátka
Arnoštova 97
413 01 Roudnice nad Labem
Na vědomí:
Česká lékárnická komora
Poliklinika Budějovická
Antala Staška 80
140 46 Praha 4