UOHS S004/1999
Rozhodnutí: VO I/S004/99 Instance I.
Věc Možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb.
Účastníci FLAGA PLYN, spol. s r.o., Nádražní 47, Hustopeče u Brna
Typ správního řízení Zneužití dominantního postavení
Typ rozhodnutí porušen § 3 odst. 1-vertikální dohoda
Rok 1999
Související rozhodnutí R015/99
Dokumenty dokument ke stažení 118 KB

Č.j.: S 4/99-700/99-210 V Brně dne 14. 4. 1999
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 11 zákona
č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona
č. 286/1993 Sb., rozhodl ve správním řízení č.j. S 4/99 zahájeném z vlastního podnětu dne
20. 1. 1999 ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění, účastníkem řízení: FLAGA PLYN, spol. s r. o.,
se sídlem Hustopeče u Brna, Plnírna PB, Nádražní 47, IČO: 47917091, zastoupená Alfredem Gangelbergerem a Ing. Haraldem Bauerem, v řízení zastoupená JUDr. Ivanou Dreslerovou, advokátkou, Lidická 14/16, Brno, na základě plné moci ze dne 8. 2. 1999, podle ustanovení § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), a ustanovení § 12 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění,
t a k t o :
Ustanovení § 7 odst. (1) "Nájemních a dodacích smluv", § 7 odst. (1) "Nájemních smluv
a smluv o dodávce", § 1 odst. (1) "Kupních a dodacích smluv" a § 1 odst. (1) "Kupních smluv a smluv o dodávce", které FLAGA PLYN, spol. s r. o., Plnírna PB, Nádražní 47, Hustopeče u Brna, uzavírala od roku 1993 s provozovateli čerpacích stanic propan-butan, jsou ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění, zakázanými dohodami, které narušují hospodářskou soutěž na trhu plynu propan-butanu a které jsou zakázané a neplatné.
Podle § 11 odst. 1 písm. h) a § 14 odst. 4 zákona č. 63/1991 Sb., v platném znění, se účastníku řízení za porušení § 3 odst. 1 citovaného zákona ukládá pokuta ve výši 75.000,--Kč (slovy: sedmdesát pět tisíc korun českých). Pokuta je splatná do 10 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže u České národní banky, pobočka Brno, č. účtu 3754-24825-621/0710, konst. symbol 1148, var. symbol 45148066.
Podle § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 63/1991 Sb., v platném znění, se účastníkovi řízení ukládá, aby písemně informoval dotčené odběratele o tom, že dle rozhodnutí Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže jsou dohody o výhradním odběru, jež jsou obsaženy
ve smlouvách specifikovaných v bodě 1. výroku tohoto rozhodnutí, ve smyslu § 3 odst. 1 citovaného zákona zakázané a neplatné, a to ve lhůtě do 60 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "úřad") zahájil dne 20. 1. 1999 z vlastního podnětu správní řízení se společností FLAGA PLYN, spol. s r. o., Plnírna PB, Nádražní 47, Hustopeče u Brna, IČO: 47917091, (dále jen "FLAGA") ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. (dále jen "zákon" nebo "zákon o ochraně hospodářské soutěže"), které mělo spočívat v uzavírání zakázaných dohod s odběrateli-provozovateli čerpacích stanic LPG. Správní řízení bylo zahájeno na základě šetření, které se uskutečnilo v souvislosti s podnětem čj. P 580/98, ve kterém bylo upozorňováno na to, že konkrétní soutěžitel uzavírá ze svými odběrateli-provozovateli čerpacích stanic smlouvy
o výhradním odběru na dobu 15 let na dodávky plynu propan-butan pro čerpací stanice pohonných hmot. Úřad si pro účely zmíněného šetření vyžádal ve smyslu § 11 odst. 1 písm. i) zákona od soutěžitelů působících na uvedeném trhu podklady a informace-vzorové smlouvy a údaje o výši dodávek za určité časové období v měrných jednotkách a Kč. FLAGA v daném šetření však všechny požadované podklady a informace nepředložila. Jak vyplývá z 2. přílohy správního spisu, úřad zaslal společnosti FLAGA celkem tři žádosti, z nichž první pochází ze dne 19. 11. 1998. Když úřad dne 18. 1. 1999 obdržel v pořadí již třetí žádost o prodloužení lhůty, zahájil správní řízení. K tomuto kroku se úřad rozhodl v souvislosti se zmíněným šetřením, které ukázalo, že na daném trhu by mohlo docházet v případě některých soutěžitelů k porušování § 3 odst. 1 zákona, a to v důsledku uzavírání dlouhodobých smluv o výhradním odběru.
Pokud jde o otázku okruhu účastníků řízení, resp. o postup úřadu zahájit a vést správní řízení v předmětné věci pouze se společností FLAGA, a to bez účasti ostatních smluvních stran, je třeba uvést následující. Problematikou jednoho účastníka řízení se zabýval úřad v pravomocném rozhodnutí čj. S 91/97-240 ze dne 16. 3. 1998 a R 7/98 ze dne 24. 8. 1998, kterým byla účastníku řízení-pivovaru RADEGAST, a. s., uložena pokuta za porušení § 3 odst. 1 zákona. V rozhodnutí čj. R 7/98 je výše uvedená problematika shrnuta následovně: " Postavení společnosti RADEGAST, a. s., jako jediného účastníka správního řízení vyplývá z charakteru skutkové podstaty narušení soutěžního prostřední na stanoveném relevantním trhu. Skutková podstata porušení zákona spočívá v uzavření komplexu dohod o výhradním nákupu či výhradním čepování piva, vyráběného účastníkem řízení, jehož celkový kumulativní účinek narušil na tomto trhu hospodářskou soutěž. Není proto účelné a neodpovídalo by ani podstatě popsaného správního deliktu, kdyby jen z ryze formálních důvodů byli účastníky správního řízení (jako druhá strana dohody) provozovatelé hostinských zařízení, jejichž vlastní soutěžní prostřední jednak nebylo a není zmíněnými dohodami v zásadě dotčeno, zejména však žádná z předmětných dohod sama o sobě nemůže soutěžní prostředí ovlivnit. Z těchto důvodů považuji za legitimní, aby postavení účastníka správního řízení svědčilo pouze společnosti pivovar RADEGAST, a. s., jako subjektu odpovědného za vytvoření smluvního systému exkluzivních dodávek jím vyráběného piva, které ve svém celku může narušit hospodářskou soutěž a proti němuž směřuje výrok rozhodnutí ". Úřad má za to, že tento případ je analogický zmíněnému případu pivovaru RADEGAST, a. s. (viz níže). Z tohoto důvodu se úřad rozhodl vést správní řízení pouze se společností FLAGA.
Na základě žádosti úřadu účastník řízení dne 9. 2. 1999 předložil ke kontrole všechny platné smlouvy uzavřené s jeho odběrateli-provozovateli čerpacích stanic, a dále všechny smlouvy se stejnými subjekty, které byly uzavřeny po 1. 1. 1997. V rámci této kontroly bylo zjištěno, že účastník řízení uzavírá, příp. v minulosti uzavíral, několik typů smluv označených jako "Kupní a dodací smlouva" (č.l. 20), "Nájemní smlouva a smlouva o dodávce"
(č.l. 27), "Nájemní a dodací smlouva" (č.l. 34), "Nájemní a dodací smlouva" (č.l. 41), "Kupní smlouva a smlouva o dodávce" (příloha č. 48), Nájemní smlouva a smlouva o dodávce"
(č.l. 53). Přitom se jedná o formulářové smlouvy, které obsahují závazek odběratele-provozovatele stanice LPG-odebírat plyn propan-butan výlučně od účastníka řízení po dobu
15 let. Tento závazek, pokud jde o délku závazku výhradního odběru, byl stranami v některých případech pozměněn. Celkem bylo předloženo 160 smluv, z nich na dobu neurčitou bylo uzavřeno 5 smluv, na dobu do čtyř let bylo uzavřeny celkem 4 smlouvy, na dobu do deseti let smlouva jedna a na dobu patnácti let smluv 150. Některé smlouvy byly účastníkem řízení označeny za stornované, případně bylo uvedeno, že čerpací stanice LPG není v provozu. Celkový počet smluv, na základě kterých se dodávky v současnosti realizují činil 110. Z nich na dobu 15 let bylo uzavřeno celkem 100 smluv, na dobu neurčitou 5, na dobu do čtyř let 4
a na dobu do deseti let 1 smlouva. Předmětem daných smluv jsou dodávky plynu propan-butan ("dodací smlouvy") a v některých případech, což vyplývá z názvu výše uvedených smluv, je současně pronájem zásobníku určeného pro tento plyn ("dodací a nájemní smlouvy"). Počet uzavřených smluv dodacích a nájemních činí 120 a počet smluv dodacích činí 40. Z pohledu smluv, které nebyly účastníkem označeny za stornované či u nich nebylo uvedeno, že čerpací stanice není v provozu, počet smluv pouze dodacích činí 36 a počet smluv nájemních
a dodacích činí 74.
Dne 8. 4. 1999 proběhlo u úřadu seznámení účastníka s výsledky šetření ve smyslu § 12 odst. 6 zákona. Účastník řízení k výše provedené kontrole uvedl, že v současné době se plní z cca 50 až 60 smluv, přičemž počet čerpacích stanic bude upřesněn písemně do 12. 4. 1999. Dne 13. 4. 1994 obdržel Úřad dopis, ve kterém účastník řízení sdělil, že v současné době poskytuje plnění (dodává plyn) pouze na základě 62 smluv. Jejich seznam byl přiložen (č.l. 87-88).
Na doplnění je třeba uvést, že v průběhu správního řízení docházelo k prodlužování řízení z důvodů na straně účastníka řízení, konkrétně v případě, kdy úřad informoval účastníka řízení o možnosti seznámit se s výsledky šetření. V prvním případě, kdy byl stanoven termín
na den 10. 3. 1999, se účastník řízení nedostavil s tím, že se jednání nemůže zúčastnit žádný oprávněný zástupce. K dalšímu seznámení s výsledky šetření dne 7. 4. 1994 se dostavil pan Zdeněk Indrák, zaměstnanec společnosti FLAGA, jako zástupce účastníka řízení bez plné moci. Aby úřad neomezil účastníka řízení v jeho právech dle § 12 odst. 6 zákona, musel nařídil nové termíny seznámení s výsledky šetření a teprve poté mohl vydat rozhodnutí.
Podle § 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže je účelem tohoto zákona ochrana hospodářské soutěže na trhu výrobků a výkonů (dále jen "zboží") proti jejímu omezování, zkreslování nebo vylučování (dále jen "narušování"). Podle § 3 odst. 1 zákona jsou zakázané
a neplatné veškeré dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí sdružení podnikatelů a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen "dohody"), které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud úřad nepovolil výjimku dle § 5 zákona.
Dohody ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže je možno rozlišovat
na dohody horizontální, uzavírané mezi subjekty, které si přímo konkurují, a dále na dohody mezi subjekty, které si v rámci své podnikatelské činnosti přímo nekonkurují, avšak jejich činnosti na sebe navazují. V posuzovaném případě se jedná o dohody vertikální, neboť jsou uzavírány mezi distributorem (velkoodběratelem) plynu propan-butan a jednotlivými prodejci tohoto plynu (tj. prodejci konečnému spotřebiteli).
Jak vyplývá ze správního spisu (č.l. 15-56) účastník řízení se svými odběrateli uzavírá smlouvy, které jsou právním podkladem pro dodávky plynu propan-butan. Tyto smlouvy obsahují kromě jiných ustanovení i závazek odběratele odebírat uvedené zboží obvykle na dobu 15 let výhradně od účastníka řízení, což vyplývá z ustanovení § 1 odst. (1) "Kupních
a dodacích smluv", který uvádí, že " po celou dobu trvání tohoto smluvního vztahu se strany zavazují:-kupující se zavazuje, že bude zařízení na zkapalněný plyn uvedené v bodě A provozovat výlučně se zkapalněným plynem FLAGA, a odebírat výlučně tento zkapalněný plyn " , § 1 odst. (1) "Kupních smluv a smluv o dodávce", který uvádí, že " po celou dobu trvání tohoto smluvního vztahu se strany zavazují:-kupující se zavazuje, že bude zařízení na zkapalněný plyn uvedené v bodě A provozovat výlučně se zkapalněným plynem FLAGA,
a odebíra výlučně tento zkapalněný plyn; ", § 7 odst. 1 "Nájemních a dodacích smluv", který uvádí, že " na celou dobu trvání smluvního vztahu se strany zavazují:-nájemce se zavazuje, že bude zařízení na zkapalněný plyn uvedené v § 1 provozovat výlučně s plynem
od pronajímatele, a odebírat tento plyn výlučně, nájemci se tímto výslovně zakazuje odebírat zkapalněný plyn od kteréhokoliv jiného dodavatele než od pronajímatele " a § 7 odst. (1) "Nájemních smluv a smluv o dodávce", který uvádí, že " po celou dobu trvání tohoto smluvního vztahu se strany zavazují:-nájemce se zavazuje, že bude zařízení na zkapalněný plyn uvedené v § 1 provozovat výlučně se zkapalněným plynem FLAGA, a odebírat výlučně tento zkapalněný plyn, nájemci se tímto výslovně zakazuje odebírat zkapalněný plyn
od kteréhokoliv jiného dodavatele než od pronajímatele ".
Z výše uvedeného vyplývá, že se jedná o smlouvy o výhradním nákupu, v nichž prodejce plynu propan-butan konečnému spotřebiteli akceptuje závazek nakupovat
po stanovenou dobu smluvní zboží výhradně od jednoho dodavatele (distributora). Dodavatel má právo dodávat současně i jiným prodejcům na daném území, takže prodejce není chráněn před konkurencí ze strany jiných prodejců. Obecně lze k těmto smlouvám o výhradním nákupu uvést, že mohou vést ke zlepšení distribuce, znamenají pro dodavatele výhodu garantovaných odbytišť, dovolují mu plánovat prodej během trvání smlouvy a efektivně organizovat produkci a distribuci. Mohou být také zárukou, že odběratelovy požadavky budou pravidelně uspokojovány. To dovoluje stranám omezit rizika plynoucí z kolísání tržních podmínek
a umožňuje jim snížit náklady na distribuci. Tyto smlouvy také zpravidla usnadňují podporu prodeje výrobků, mohou vést k intenzivnímu marketingu, přispět ke zlepšení struktury distribuční sítě a kvality propagační činnosti. V důsledku tohoto se podněcuje soutěž mezi výrobky různých výrobců. Tento způsob distribuce je často nejúčinnějším a někdy dokonce jediným způsobem, jak může výrobce proniknout na trh a soutěžit s výrobci již zavedenými. Obdobným způsobem se k takovým smlouvám přistupuje v Evropských společenstvích (srov. Nařízení Komise ES č. 1984/83 z 22. 6. 1983).
Přesto i takové smlouvy mohou být zahrnuty pod ustanovením § 3 odst. 1 zákona. To však platí s výjimkou dohod podle § 3 odst. 4 zákona. Na základě tohoto ustanovení se zákaz dohody podle § 3 odst. 1 nevztahuje na dohody, jejichž předmětem je: a) jednotné používání obchodních, dodavatelských nebo platebních podmínek, s výjimkou dohod o cenách či jejich složkách, b) racionalizace hospodářské činnosti, zejména její specializací, pokud nevede k podstatnému omezení soutěže na trhu a dále c) podíl na zásobování trhu daného zboží menší než 5 % celostátního trhu nebo menší než 30 % místního trhu, jehož zásobování se účastníci dohody pravidelně účastní.
S ohledem na výše uvedené výhody smluv o výhradním odběru musí úřad mj. zkoumat, zda předmětné dohody nejsou dohodami ve smyslu § 3 odst. 4 písm b) zákona, tj. zda nevedou k racionalizaci hospodářské činnosti. Podmínkou aplikace citovaného ustanovení však je, že tyto dohody nezpůsobují podstatné omezení soutěže na trhu .
K podstatnému omezení soutěže na trhu, jak vyplývá v obdobných případech z rozhodovací praxe úřadu (stejně tak jako orgánů Evropských společenství), vedou takové smlouvy, které s ohledem na ekonomické a právní okolnosti ve svém souboru způsobují, že pro ostatní soutěžitele je velmi obtížené vstoupení na daný trh nebo zvýšení jejich podílu něm. Zároveň musí sporné smlouvy výraznou měrou přispívat k uzavření trhu ve svém hospodářském a právním svazku . Vliv takové distribuční sítě na možnost přístupu na trh se posuzuje v závislosti na počtu vázaných odběratelů a způsobu a době jejich vázání,
na množství takto dodaného zboží a vztah mezi tímto množstvím a množstvím zboží dodaného nevázaným odběratelům. V souvislosti s výše uvedeným je třeba poznamenat, že tyto smlouvy, pokud by byly posuzovány izolovaně a jednotlivě, narušení hospodářské soutěže nepředstavují. Posuzováno však v celkovém komplexu, mohou takové smlouvy svým kumulativním účinkem narušení soutěže způsobit. Podle stejných pravidel ostatně postupuje i Evropský soudní dvůr jako orgán Evropských společenství (srov. případ z 12. 12. 1967-Brasserie De Haecht).
Jedním z předpokladů pro posouzení daného případu je vymezení relevantního trhu , případně postavení účastníka na něm. I když tento pojem není v zákoně definován, obecně platí, že relevantním trhem je místo, kde dochází ke střetu nabídky a poptávky v reálném čase. Věcně relevantní trh obvykle zahrnuje veškeré výrobky či služby, které spotřebitelé vzhledem k jejich vlastnostem, ceně a předpokládanému účelu použití pokládají za zaměnitelné nebo zastupitelné. Po stránce geografické se relevantním trhem rozumí oblast, ve které zúčastnění podnikatelé nabízejí relevantní produkty nebo služby, ohledně kterých jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní, a která se odlišuje od sousedních oblastní znatelně jinými soutěžními podmínkami. Relevantní trh se z hlediska času zkoumá z důvodu, že při střetu nabídky s poptávkou hraje v některých případech podstatnou roli časové hledisko. Je tomu tak tehdy, když v konkrétním okamžiku nebo období jsou soutěžní podmínky výrazně jiné než v období ostatních.
V souladu se shora uvedenými pravidly úřad vymezil relevantní trh po stránce věcné jako trh s plynem propan-butan, určeným pro čerpací stanice pohonných hmot. Tento plyn slouží jako palivo pro motorová vozidla. Je zpravidla zaměnitelný s dalšími pohonnými hmotami (tj. benzínem), pokud jde o jeho užitné vlastnosti. Z cenového hlediska však zaměnitelný není, neboť předpokladem pro jeho užívání je třeba speciální úpravy motorového vozidla, která je spojena s určitými náklady. Tyto (vstupní) náklady jsou pak vyváženy výrazně nižšími výdaji na pohonné hmoty (v přepočtu na každý ujetý km) ve srovnání s běžně užívanými pohonnými hmotami.
Po stránce geografické vymezil úřad relevantní trh tak, že se jedná o trh celostátní. Z poznatků úřadu, jakož i ze smluv předložených účastníkem řízení vyplývá, že prodejci plynu propan-butan zásobují distributory v podstatě na celém území ČR. Z toho pak vyplývá, že dopravní náklady nehrají při pronikání na další vzdálenější trhy (z pohledu umístění sídla společnosti a zároveň její provozovny) rozhodující roli.
Z hlediska časového úřad pro účely správního řízení označil trh s daným zbožím za trh trvalého charakteru, neboť existoval před zahájením řízení a nelze předpokládat zánik nebo podstatné zúžení tohoto trhu. Úřad zkoumal a zohlednil údaje roku 1998.
Na takto vymezeném relevantním trhu činí podíl účastníka řízení cca 18 %. Dále úřad zjistil, že prakticky veškerý prodej předmětného zboží (cca 95 %) je uskutečňován prostřednictvím dlouhodobě vázaných (patnáctiletých) smluv. Podíl počtu vázaných provozoven na celkovém počtu provozoven, kterým společnost FLAGA dodává plyn, činí
85 % (počítáno ze 62 smluv, na základě kterých dochází dle účastníka řízení k plnění).
Z globálního pohledu na daný trh je distribuováno na základě dlouhodobých smluv
(tj. uzavřených na dobu delší než 10 let) asi 39 % veškerého plynu propan-butan pro čerpací stanice. Prostřednictvím dlouhodobých a střednědobých smluv (tj. uzavřených na dobu delší než 4 roky) se prodává přibližně 45 % téhož produktu. Míra uzavřenosti trhu z celkového pohledu určená podle počtu vázaných provozoven (stanoveno podle uzavřených smluv) činí
u smluv uzavřených na dobu více jak 10 let 36 %. Posuzováno z pohledu střednědobých
a dlouhodobých smluv (tj. uzavřených na dobu více jak 4 roky) činí 41 %. Z těchto údajů vyplývá, že v důsledku dohod o výhradním odběru došlo k značnému uzavření trhu . Tento názor úřadu se opírá také o praxi v rámci Evropského společenství, když Evropská Komise (orgán ES) pro oblast distribuce, např. v případě piva, považuje za vážné ohrožení soutěže, pokud počet vázaných provozoven přesahuje 30-40 %. V důsledku kumulativního efektu všech výhradních smluv dochází k uzavření distribuční cesty pro další potenciální soutěžitele, zejména pro malé a střední podniky, a k rozdělení trhu mezi prodejce. Následným efektem tohoto stavu může být rigidita cenové hladiny zboží s negativním dopadem na spotřebitele.
Účastník řízení tím, že zavázal své odběratele k výhradnímu nákupu jeho výrobků, když totéž učinili i jeho konkurenti, výraznou měrou přispěl k výše uvedenému stavu. Posuzováno z pohledu výše uvedených kritérií pro určení míry uzavřenosti trhu, lze konstatovat, že předmětné dohody vedou k vytváření bariér vstupu na trh, příp. zvyšování podílu na daném trhu, neboť ve svém ekonomickém a právním svazku vedou k jeho uzavření. Z tohoto důvodu má úřad za to, že předmětné smlouvy ve svém komplexu vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže ve smyslu § 3 odst. 1 zákona.
Dle § 14 odst. 4 zákona lze za porušení povinností uvedených v zákoně o ochraně hospodářské soutěže uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu za poslední ukončený kalendářní rok. Jestliže je prokázán majetkový prospěch soutěžitele v důsledku porušení povinností podle tohoto zákona, uloží se mu pokuta nejméně ve výši tohoto prospěchu. Dle ustanovení § 14 odst. 5 zákona o ochraně hospodářské soutěže lze pokutu uložit nejpozději do jednoho roku od zjištění porušení povinnosti vyplývající
ze zákona o ochraně hospodářské soutěže, nejpozději do tří let následujících po roce,
ve kterém byla povinnost porušena.
Možné porušení zákona bylo zjištěno na základě shora uvedené kontroly, kterou úřad provedl ve dnech 9.-16. 2. 1999. Z tohoto údaje vyplývá, že subjektivní lhůta pro uložení pokuty dosud neuplynula. S ohledem na to, že plnění předmětných smluv v současné době je podle názoru úřadu třeba považovat za trvající jednání, v důsledku kterého dochází k porušování zákona i v době vydání tohoto rozhodnutí, nedošlo ani k uplynutí objektivní lhůty pro uložení pokuty. Za porušení zákona, kterého se účastník dopustil uzavřením předmětných dohod, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí, se Úřad rozhodl uložit účastníkovi řízení pokutu ve výši 75.000,--Kč.
Při stanovování pokuty vycházel úřad z níže uvedených skutečností: Dolní hranice
pro uložení pokuty v případě, že byl prokázán majetkový prospěch soutěžitele v důsledku porušení povinností podle tohoto zákona, je stanovena ve výši tohoto prospěchu. K tomuto bodu je třeba uvést, že majetkový prospěch nebyl prokázán, resp. k okolnostem daného případu ani prokázán být nemůže. Pro účely správního uvážení při ukládání pokuty, resp.
při stanovení její výše, nelze (alespoň s minimální přesností) případný majetkový prospěch stanovit odhadem. Z tohoto důvodu při ukládání pokuty úřad přihlédl k horní hranici možné pokuty, kterou je částka 10 mil. Kč či 10 % čistého obratu. Dle sdělení účastníka řízení dosáhl jeho čistý obrat za poslední ukončený kalendářní rok, kterým je rok 1998, částky 508,226.000,--Kč. Horní hranicí pokuty je tak částka přesahující 50 mil. Kč. Je však třeba vzít i v úvahu, že obrat z dodávek plynu pro čerpací stanice tvoří jen cca 18 % z celkového obratu společnosti FLAGA.
Úřad současně zohlednil skutečnost, že FLAGA se dodávkami na relevantním trhu podílí 18 %, což ji řadí mezi 4 největší společnosti na trhu s plynem propan-butan pro čerpací stanice. Úřad dále hodnotil, jakého stupně nebezpečnosti pro společnost dosáhlo postihované jednání. Je třeba přihlédnout k tomu, že se jedná o zakázanou dohodu, která byla uzavřena mezi soutěžiteli ve vertikální rovině. Takové smlouvy jsou obecně považovány za méně škodlivé, než smlouvy horizontální. Dále je třeba při ukládání pokuty vzít v úvahu časový úsek, ve kterém docházelo k porušování zákona. Smlouvy o prodeji plynu pro čerpací stanice byly uzavírány již od roku 1993 až do současnosti, což úřad pokládá za okolnost vedoucí k vyššímu stupni nebezpečnosti těchto dohod.
Úřad přihlédl také k tomu, že zkoumané smlouvy mohly mít i pozitivní dopady
na hospodářskou soutěž a v důsledku toho i na spotřebitele, jak bylo uvedeno výše obecně
ve vztahu ke smlouvám o výhradním odběru. Stejně tak mohly i představovat určitou výhodu pro smluvní partnery účastníka řízení. Těm byl umožněn vstup na trh bez nutnosti vysokého vstupního kapitálu, a to možností pronájmu zásobníku na plyn, jehož hodnota podle velikosti činí 40-100 tis. Kč. To samozřejmě platí jen pro tu část smluv, jejichž předmětem je
i pronájem zásobníku. Další výhodou může pro odběratele být možnost využívat obchodního jména FLAGA při označení provozovny viz. např. § 7 bod 1. a 9., § 8 bod 2. "Nájemní smlouvy a smlouvy o dodávce" (č.l. 27 a násl.). Jiné výhody, kromě povinností dodávek
a garance kvality odběratelům úřad ve smlouvách nespatřuje. Oproti těmto možným výhodám je třeba vzít v úvahu délku závazku výhradního odběru, který je v naprosté většině případů
na dobu 15 let (viz. tabulka č.l. 16 a násl.); při jejich porovnání úřad považuje délku závazku za neúměrně vysokou.
Na druhé straně však úřad přihlédl k obecně známé skutečnosti, že v roce 1993 v důsledku privatizace Českého plynárenského podniku, Plnírny PB v Hustopečích, se stala FLAGA hlavním dodavatelem plynu propan-butan na území dřívějšího Jihomoravského kraje. Na tomto území se nenacházel žádný další konkurent. Konkurence vzešlá z ostatních privatizovaných podniků sice působila v jiných bývalých krajích, avšak k pronikání na trhy z jiných krajů v této době příliš nedocházelo. S ohledem na tehdy panující nízký stupeň hospodářské soutěže využila FLAGA této situace a předmětnými smlouvami se ve svůj prospěch pokusila tento trh uzavřít. Za současné situace, kdy dochází ke zostření konkurenčního boje mezi prodejci plynu propan-butan na území celého státu, lze předpokládat snahu ostatních soutěžitelů-konkurentů společnosti FLAGA-nabídnout prodejcům uzavření smluv s lepšími podmínkami a tím zvýšit svůj podíl na trhu. To dokládá i úřadu známá skutečnost, že přes smluvní úpravu mění tyto prodejci své dodavatele.
Dále je třeba poznamenat, že Úřad si je vědom toho, že subjekty odpovídají
za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže bez ohledu na zavinění. Není tedy rozhodující, zda účastník řízení spáchá správní delikt z nedbalosti či úmyslně. V případě právnických osob by ostatně bylo obtížné nebo technicky neproveditelné subjektivní stránku správního deliktu prokazovat. Úřad přihlédl k tomu, že účastník řízení nemohl nevědět, že k účinnosti smluv o výhradním odběru je třeba schválení úřadem ve smyslu § 3 odst. 5 zákona. O takové schválení však účastník nepožádal, v důsledku čehož se z vlastní vůle vystavil riziku, že předmětné smlouvy, resp. dohody v nich obsažené, budou úřadem považovány za dohody narušující hospodářskou soutěž ve smyslu § 3 odst. 1 zákona. Schvalování smluv úřadem nemá za účel jen kontrolu hospodářské soutěže ze strany úřadu. Je i důležitým nástrojem právní jistoty pro samotné soutěžitele.
Po zhodnocení okolností daného případu úřad rozhodl, že za porušení zákona se jako přiměřená jeví pokuta ve výši 75 tis. Kč. Uložení pokuty je jedním z prostředků k zajištění, aby pravidla hospodářské soutěže byla ze strany soutěžitelů respektována. Pokuta vystihuje dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní-postih za porušení povinností stanovených zákonem a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona. K tomu je třeba doplnit, že tuto finanční sankci je třeba v daném případě posoudit spolu
se sankcí neplatnosti zkoumaných dohod. Tato sankce je dle názoru úřadu pro účastníka řízení minimálně stejně citelná, jako sankce finanční.
Za účelem zjednání účinné nápravy protiprávního stavu, úřad ve smyslu § 11 odst. 1 písm e) zákona požaduje, aby účastník řízení o zakázanosti a neplatnosti zkoumaných dohod informovat své odběratele, jak bylo uvedeno v bodu 3. výroku tohoto rozhodnutí. V souvislosti s tím upozorňuje úřad na ustanovení § 14 odst. 3 zákona, ve kterém se uvádí, že za nesplnění vykonatelného rozhodnutí může Úřad uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Toto pokutu lze uložit opakovaně (§ 14 odst. 6 zákona o ochraně hospodářské soutěže). Poučení
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad
k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže-I. výkonného odboru. Podání rozkladu má odkladný účinek.
JUDr. Luděk Svoboda
pověřený řízením I. výkonného odboru
Toto rozhodnutí obdrží:
JUDr. Ivana Dreslerová, advokátka, Lidická 14/16, Brno, PSČ: 602 00