UOHS R85/2009
Rozhodnutí: R85/2009/HS-1156/2011/310/KPo Instance II.
Věc porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb.-Z.K.
Účastníci Ing.Z.K.
Typ správního řízení Dohody
Typ rozhodnutí rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2009
Datum nabytí právní moci 31. 1. 2011
Související rozhodnutí S046/08
Dokumenty dokument ke stažení 169 KB


Údaje označené v text jako [ .] obsahují obchodní tajemství účastníka řízení.
Č. j.: ÚOHS-R85/2009/HS-1156/2011/310/KPo
V Brně dne: 28. 1. 2011


V řízení o rozkladu, které proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-S046/2008/KD-5266/2009/820 ze dne 11. 5. 2009 ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, podal účastník řízení Ing. Z.K. , [ .] , jsem podle § 25a zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění účinném do 31. 8. 2009, ve spojení s § 90 odst. 5 a § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na návrh rozkladové komise
rozhodl takto:
Podaný rozklad z a m í t á m a rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-S046/2008/KD-5266/2009/820 ze dne 11. 5. 2009 p o t v r z u j i . Odůvodnění:
I. Napadené rozhodnutí
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též Úřad ) vydal dne 11. 5. 2009 rozhodnutí č.j. ÚOHS-S046/2008/KD-5266/2009/820 (dále též napadené rozhodnutí ), v jehož prvním výroku deklaroval, že účastník řízení, Ing. Z. K. , [ .] , (dále též účastník řízení ), uzavřel a plnil zakázané dohody o přímém určení cen pro další prodej, které mohly vést k narušení hospodářské soutěže na trhu velkoobchodní distribuce zboží pro outdoorové vybavení, čímž porušil v období od 16. 5. 2006 do 12. 2. 2009 zákaz uvedený v § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (dále též zákon ), ve znění pozdějších předpisů. Druhým výrokem napadeného rozhodnutí pak správní orgán prvního stupně účastníku řízení podle § 7 odst. 1 plnění dohod popsaných ve výroku I. napadeného rozhodnutí do budoucna zakázal. Ve třetím výroku napadeného rozhodnutí prvostupňový orgán uložil účastníku řízení dle § 22 odst. 2 za porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, podle výroku I. napadeného rozhodnutí pokutu ve výši 425.000,-Kč. Čtvrtým výrokem prvostupňový orgán uložil dle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též správní řád ), ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, účastníku řízení povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou 2.500,-Kč.
II. Rozklad
2. Účastník řízení podal proti výroku III. napadeného rozhodnutí včas rozklad, v rámci něhož uplatnil dále uvedené námitky.
Uzavření dohod
3. Účastník řízení v rozkladu namítá, že v roce 2006 byla jeho snaha ovlivnit úroveň maloobchodních cen zcela bezvýsledná, na e-maily soutěžiteli odpověděl jen zlomek internetových prodejců. V roce 2007 došlo po rozeslání e-mailu k úpravě cen jen u několika oslovených internetových obchodů, a to na cca 1 až 3 týdny. Účastník řízení také namítá, že v žádném případě nelze považovat internetové prodejce, kteří mají shodné ceny s jeho doporučenými cenami za účastníky cenové dohod, jen proto, že jejich ceny odpovídají jeho ceníku. Účastník argumentuje tím, že velké procento prodejců vždy pracuje s doporučenými cenami a to zcela samozřejmě, bez jakýchkoliv popudů ze strany dodavatele.
4. Účastník řízení dále poukazuje na jeho analýzu podkladů získaných ze správního spisu, v níž poukazuje na odlišné ceny jednotlivých prodejců a tvrdí, že ceny byly evidentně odlišné od jeho doporučených cen. Účastník také nesouhlasí s počtem prodejců, kteří dodržovali jeho doporučené ceny.
5. Účastní řízení namítá, že prvostupňový orgán nezjistil objektivně skutkový stav věci, z něhož by mohla být vyvozována závažnost zásahu do trhu a to jak ve sféře soutěžitelů, tak ve sféře spotřebitelů. Trh, jak se účastník domnívá, nebyl vzhledem jeho nižšímu podílu na trhu, omezené době dodržování doporučených cen, a nadto pouze některými prodejci, nijak vážně omezen ani nijak zasažen.
Úmyslné porušení zákona
6. Účastník řízení zásadně nesouhlasí se závěrem správního orgánu prvního stupně ohledně subjektivní stránky deliktu. Tvrdí, že jeho jednání nebylo vedeno úmyslem poškodit hospodářskou soutěž, ale naopak v dobré víře tuto soutěž chránit. Účastník řízení v podaném rozkladu odkazuje na své vyjádření ze dne 8. 3. 2009, kde uvádí, že jeho jednání směřovalo k ochraně jeho podnikaní, kdy sice jednal z neznalosti zákona, ale v dobré víře.
Podíl na trhu
7. Účastník řízení opětovně zpochybňuje prvostupňovým orgánem zjištěný podíl na relevantním trhu, resp. popírá prvostupňovým orgánem v napadeném rozhodnutí deklarovanou výši 2 %; účastník řízení má za to, že výše jeho podílu na relevantním trhu se může pohybovat v rozmezí zlomků procenta a v žádném případě nepřesahuje 1%. Účastník řízení namítá, že správní orgán prvního stupně v tomto směru neprovedl úplné dokazování, z něhož by jeho podíl na trhu byl objektivně zjištěn.
Výše pokuty
8. Účastník řízení má za to, že při ukládání pokuty nebyla správně určena délka trvání deliktu, čímž bylo uměle prodlouženo období deliktu, a tím došlo ke zvýšení pokuty o 39 %. Účastník řízení napadá datum ukončení deliktu, tj. 12. 2. 2009. Již v roce 2008 uváděl v cenících, které zasílal svým odběratelům, že doporučené ceny pro maloobchodní prodej jsou pouze informativní a nezávazné. Účastník řízení se dále domnívá, že správní orgán prvního stupně vzhledem k nesprávně určenému podílu na relevantním trhu, špatně určil rovněž výchozí výši pokuty (viz bod 124 napadaného rozhodnutí).
Kontrola
9. Účastník řízení nesouhlasí s tvrzením správního orgánu prvního stupně, že kontroloval dodržování doporučených cen a uplatňoval hrozbu sankčního opatření. Případ uvedený v bodě 36. napadaného rozhodnutí byl ojedinělý a bez skutečných účinků. Kontroly dle účastníka nemohly být prováděny ani z důvodů jejich velké časové náročnosti. Účastník řízení uvedl, že žádný postih vůči jeho prodejcům neuplatnil a tzv. redukovaný ceník nebyl nikdy v praxi použit.
III.Petit rozkladu
10. S ohledem na všechny skutečnosti výše uvedené účastník řízení navrhuje, aby předseda Úřadu o podaném rozkladu rozhodl ve smyslu § 152 odst. 5 písm. a) správního řádu, tedy aby napadené rozhodnutí správního orgánu prvního stupně č.j. ÚOHS-S046/2008/KD-5266/2009/820 ze dne 11. 5. 2009 bylo zrušeno nebo případně změněno tak, že pokuta bude snížena na polovinu.
IV. Řízení o rozkladu
11. Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu, a proto v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu předal spis orgánu rozhodujícímu o rozkladu.
12. Podle § 89 odst. 2 správního řádu jsem přezkoumal v celém rozsahu soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, tu však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž jsem dospěl k závěrům uvedeným v dalších částech odůvodnění tohoto rozhodnutí.
V. Přezkum napadeného rozhodnutí
13. Žádnou z námitek účastníka řízení obsaženou v rozkladu proti napadenému rozhodnutí nepovažuji za důvodnou vzhledem k níže uvedeným skutečnostem a úvahám.
Uzavření dohod
14. Předně poukazuji na vyjádření účastníka ze dne 11. 3. 2009, ve kterém uvedl, že v letech 2006 až 2007 bylo zcela obvyklé, že dodavatelé zboží pro outdoorové vybavení žádali ve formě obchodní smlouvy, tak v e-mailech či při osobním jednání od svých odběratelů, aby se svými cenami nešli pod doporučené maloobchodní ceny, resp. pod určitou hranici přiměřené slevy z nich.
15. V průběhu řízení před správním orgánem prvního stupně bylo prokázáno, že účastník řízení dne 16. 5. 2006 rozeslal svým odběratelům provozujícím internetové obchody hromadný e-mail, jehož obsahem byl požadavek na úpravu a dodržování maximální výše slevy 7 % z doporučené maloobchodní ceny zboží značky Pinguin, a současně žádal o informativní e-mail, kterým by tito odběratelé potvrdili, že jejich ceník není v rozporu s jeho požadavkem, což učinili 4 odběratelé (srov. bod 6.I napadeného rozhodnutí).
16. Dne 21. 6. 2007 rozeslal účastník řízení svým odběratelům provozujícím internetové obchody hromadný e-mail, jehož obsahem byl požadavek na úpravu a dodržování maximální výše slevy 8 % z doporučené maloobchodní ceny zboží značky Pinguin, a současně žádal o informativní e-mail, kterým by tito odběratelé potvrdili, že jejich ceník není v rozporu s jeho požadavkem. Jak sám účastník řízení potvrdil, v roce 2007 reagovalo na jeho e-mail 26, tedy 60 % oslovených odběratelů, a potvrdili, že jejich ceny budou nastaveny podle jeho požadavků (srov. bod 6.II napadeného rozhodnutí).
17. Nadto poukazuji na informace poskytnuté odběrateli účastníka řízení, kteří dosvědčili, že účastník řízení jim určil maximální slevu z doporučených cen a tuto skutečnost cítili jako omezení při stanovování cen (srov. bod 17 napadeného rozhodnutí).
18. Jako opatření proti snižování cen pod maximální úroveň slevy účastník řízení zavedl tzv. REDUKOVANÝ VO CENÍK , resp. redukovanou marži, která je ve srovnání se základním velkoobchodním ceníkem o 13 až 20 % nižší, podle kterého mělo být nadále fakturováno jím dodávané zboží značky Pinguin těm odběratelům, kteří by při své cenotvorbě maximální slevu 8 % z doporučených maloobchodních nerespektovali.
Kontrola
19. Dále bylo prokázáno, že účastník řízení dodržování maximální slevy 8 % z doporučených maloobchodních cen v následujícím období kontroloval a považoval za podmínku vzájemné spolupráce (srov. bod 13, 6.III až 6.IV napadeného rozhodnutí).
20. S námitkou účastníka řízení, že projev uvedený v bodu 36. napadeného rozhodnutí byl ojedinělý, bez skutečných účinků, a dále s tvrzením, že kontroly cen nebyly prováděny a ani by z důvodu jejich časové náročnosti v době plné vytíženosti při letní sezoně prováděny být nemohly, nesouhlasím. Ostatně ani sám účastník řízení na podporu svých tvrzení neuvádí žádné důkazy. S ohledem na provedené důkazní prostředky mám naopak za prokázané, že ke kontrole stanovených podmínek docházelo (srov. e-mail II.x a bod 6.III až 6.IV napadeného rozhodnutí). Dále odkazuji na zjištěné skutečnosti uvedené v napadeném rozhodnutí (body 11, 13, 17, 19 a 20 napadeného rozhodnutí). Z některých odpovědí odběratelů účastníka řízení jednoznačně vyplývá, že účastník řízení prováděl kontroly a vynucoval plnění pod pohrůžkou snižování marží.
21. Je-li v napadeném rozhodnutí uvedeno, že účastník řízení prováděl kontrolu dodržování posuzovaných ustanovení smluv, vždy je též dostatečně specifikováno, ve kterých případech, resp. u kterých konkrétních odběratelů. Mám za to, že informace a podklady získané od odběratelů účastníka řízení mohou nejlépe ověřit, zda u odběratelů byly kontroly plnění dohody skutečně prováděny. [1]
22. Vzhledem k výše uvedenému se plně ztotožňuji s odůvodněním napadeného rozhodnutí, jež je toho názoru, že posuzované e-maily obsahovaly písemné dohody, dle kterých se odběratelé zavázali pod hrozbou sankce dodržovat doporučené ceny stanovené účastníkem řízení.
23. Skutečnost, že správní orgán prvního stupně u všech odběratelů neprokázal faktické plnění dohod o určení cen pro další prodej, resp. jejich dodržování ze strany odběratelů, nikterak nezpochybňuje jejich uzavření a potenciální dopad na hospodářskou soutěž na trhu velkoobchodní distribuce zboží pro outdoorové vybavení.
24. K námitce účastníka řízení, že v roce 2007 došlo k úpravě cen u několika oslovených internetových obchodů pouze na 3 týdny, odkazuji toliko na skutečnosti zjištěné v průběhu správního řízení (zejména bod 21 napadeného rozhodnutí). Správní orgán prvního stupně v rámci prováděného šetření ověřil a doložil, že oslovení odběratelé měli stále ještě po 16 měsících od odeslání e-mailu ze dne 21. 6. 2007 ceny nastaveny dle požadavku účastníka řízení.
25. V této souvislosti odkazuji na vypracovanou tabulku, která je součástí spisu [2] sp. zn. S046/2008, ze které lze vyčíst, že 22 odběratelů účastníka řízení mělo nastaveny své prodejní ceny podle požadavku účastníka řízení, tj. maximální slevu 8 % z doporučených maloobchodních cen. Rovněž z podkladů, které účastník řízení zaslal Úřadu dne 24. 3. 2009, vyplývá, že odběratelé dodržovali nastavenou cenovou hladinu.
26. Skutečnost, zda odběratelé fakticky dohody o určení cen pro další prodej dodržovali, zkoumal správní orgán prvního stupně v rámci materiální stránky zakázané dohody (viz zejména body 88 až 98 napadeného rozhodnutí). Správní orgán prvního stupně v napadeném rozhodnutí nedeklaroval, že by účastník řízení narušil hospodářskou soutěž vážně, nýbrž vyvodil, že dohody o přímém určení cen pro další prodej, které účastník řízení uzavřel se svými odběrateli, byly potenciálně způsobilé narušit hospodářskou soutěž na trhu velkoobchodní distribuce zboží pro outdoorové vybavení, čímž naplnil skutkovou podstatu správního deliktu zakázané dohody podle § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona.
27. Dále připomínám, že Úřad nemusí prokázat, že uzavřením dohody došlo k faktickému narušení hospodářské soutěže, stačí pouze, prokáže-li potenciální ohrožení; oba případy způsobují neplatnost dohody. [3] Správní orgán prvního stupně bezpochyby prokázal, že dohody, které účastník řízení uzavřel se svými odběrateli, omezily jejich rozhodovací autonomii při stanovování konečné ceny pro spotřebitele, a tím byly způsobilé narušit soutěžní prostředí na trhu pro outdoorové vybavení.
Úmyslné porušení zákona
28. Co se týče formy zavinění, mám za to, že s touto se správní orgán prvního stupně náležitě vypořádal v napadeném rozhodnutí (srov. body 106 až 110 napadeného rozhodnutí), na které proto nyní v plném rozsahu odkazuji. Úřad otázku zavinění posuzoval v souladu se svou rozhodovací praxí a s judikaturou evropských soudů. Zcela se ztotožňuji se stanoviskem vysloveným v napadeném rozhodnutí. Toto presumuje, že rozeslal-li účastník řízení předmětné e-maily, resp. v nich obsažené návrhy na uzavření zakázané dohody s odběrateli, když znění těchto e-mailů sám vypracoval, je závěr, že účastník řízení porušil zákon ve formě úmyslu, správný. Jak bylo doloženo výše, účastník řízení následně plnění uzavřených zakázaných dohod kontroloval a vynucoval. Námitku účastníka řízení tak jako nedůvodnou a ničím nedoloženou odmítám.
Podíl na trhu
29. K námitce účastníka řízení, že v napadeném rozhodnutí byl správním orgánem prvního stupně nesprávně vymezen podíl účastníka na trhu velkoobchodní distribuce zboží pro outdoorové vybavení, toliko uvádím, že podíl účastníka řízení na tomto trhu byl určen na základě rozsáhlého dokazování, resp. analýzy situace na relevantním trhu. Správní orgán prvního stupně pro účely řízení shromáždil podklady a informace zhruba od tří desítek konkurentů účastníka řízení. Jakkoliv i nadále považuji vymezení podílu účastníka na trhu velkoobchodní distribuce zboží pro outdoorové vybavení za správné a řádně provedené, připomínám v této souvislosti ovšem i to, že pro samotné konstatování porušení zákona prostřednictvím dohod o cenách není třeba posoudit postavení účastníků dohody na relevantním trhu, a to vzhledem k tomu, že dohody o cenách jsou zakázané a neplatné vždy, tedy bez ohledu na podíl účastníků dohody dosažený na relevantním trhu. Pozice účastníků dohody na trhu pak v takovém případě ovlivňuje především rozsah dopadů dohody na hospodářskou soutěž. [4]
30. Z výše uvedeného plyne, že stanovení podílu účastníka řízení na trhu velkoobchodní distribuce zboží pro outdoorové vybavení ve výši 2 % nikterak nezměnilo právní kvalifikaci jeho jednání; tato skutečnost nebyla tedy účastníku řízení k tíži, a to ani při výpočtu ukládané pokuty. Námitku je tak třeba považovat za bezpředmětnou.
Výše pokuty
31. K námitce účastníka řízení, že při ukládání pokuty nebyla správně určena délka trvání deliktu (tedy stanoveno datum ukončení deliktu, tj. 12. 2. 2009), čímž bylo uměle prodlouženo období deliktu, a tím došlo ke zvýšení pokuty o 39 %, odkazuji na napadené rozhodnutí (bod 111 až 135), které se velmi podrobně vypořádávalo s kalkulací pokuty, jakož i slovním odůvodněním právě takto stanovené výše s ohledem na závažnost spáchání správního deliktu.
32. Jak plyne ze správního spisu, v cenících pro odběratele pro rok 2008, které Úřad obdržel od odběratelů účastníka řízení, nejsou účastníkem tvrzené informace o tom, že doporučené ceny pro maloobchodní prodej jsou pouze informativní a pro prodejce nezávazné, obsaženy. Dále konstatuji, že ceník pro rok 2008, který Úřad zajistil při místním šetřením v provozovně účastníka řízení, rovněž neobsahuje údaje o charakteru doporučených cen.
33. Neztotožňuji se proto s námitkou účastníka řízení, že období protisoutěžního deliktu trvalo kratší dobu než od 16. 5. 2006 do 12. 2. 2009.
34. Odmítám rovněž námitku účastníka řízení ohledně nesprávně určené výchozí částky pokuty. V souladu se Zásadami postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při stanovování výše pokut podle § 22 odst. 2 zákona (dále též Zásady ) je východiskem pro určení konkrétní výše pokuty tzv. základní částka pokuty, jež je stanovena na základě hodnoty prodejů, dále zahrnuje zhodnocení závažnosti protisoutěžního jednání a délku protisoutěžního jednání. Zákon umožňuje uložit soutěžiteli, který nesplní uvedené povinnosti, pokutu do výše 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, aniž by jakkoli specifikoval, na jakém trhu má být tohoto obratu dosaženo. Má se za to, že čistým obratem se myslí obrat dosažený konkrétním soutěžitelem z prodeje zboží či služeb, jichž se narušení soutěže přímo nebo nepřímo týká; pro uložení pokuty tak není rozhodné, jaký obrat trestaný soutěžitel dosahuje na základě dohody, k níž se spáchání správního deliktu váže. Vycházel-li tedy správní orgán prvního stupně při své úvaze o výši pokuty z částky [ .] , která představuje celkový čistý obrat účastníka řízení dosažený prodejem zboží pro outdoorové vybavení, nelze v tom spatřovat vybočení ze zákonem stanovených mezí pro uložení pokuty za hmotněprávní porušení zákona ve smyslu § 22 odst. 2 zákona. Pokuta uložená napadeným rozhodnutím nedosahuje ani 1 % z čistého obratu účastníka řízení; je tedy stanovena při spodní hranici zákonné sazby.
35. Nadto, při ukládání pokuty správní orgán prvního stupně přihlédl i ke skutečnosti, že posuzované dohody neměl účastník řízení sjednány se všemi svými odběrateli zboží pro outdoorové vybavení, tedy k tomu, že soutěž intra-brand nebyla zcela vyloučena. Úřad proto stanovil jako výchozí podíl hodnoty prodejů pro výpočet pokuty částku ve výši 0,75 %.
36. Vzhledem k tomu, že mám za prokázané, že účastník řízení porušil zákon úmyslně (viz výše), správní orgán prvního stupně správně v napadeném rozhodnutí zvýšil v souladu se svou rozhodovací praxí základní částku pokuty o 20 %. Námitku účastníka řízení ohledně nesprávně určené výchozí výše pokuty je proto třeba jako nedůvodnou odmítnout.
37. Uložená pokuta plní též funkci preventivní, a to jak ve vztahu k samotnému účastníku řízení, tak i ve vztahu k ostatním soutěžitelům; tito soutěžitelé jsou totiž do budoucna odrazeni od případného nesplnění povinností uložených jim zákonem, resp. od snahy určovat svým odběratelům ceny zboží pro další prodej. Na základě výše uvedeného jsem dospěl k závěru, že uložená pokuta je zcela přiměřená okolnostem případu a nevybočuje z mezí stanovených zákonem pro její ukládání.
VI. Soulad rozkladem nenapadených částí rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, s právními předpisy
38. V souladu s § 89 odst. 2 správního řádu, jsem přezkoumal rozkladem nenapadené části napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo s právními předpisy. Konstatuji, že jsem neshledal na straně správního orgánu prvního stupně žádných pochybení či vad řízení, o nichž lze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného usnesení s právními předpisy.
39. Podotýkám, že nic nemůže změnit ani ustanovení § 22b odst. 1 zákona po novele provedené zákonem č. 155/2009 Sb. (liberační důvod), podle kterého právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení zákonné povinnosti zabránila.
40. Kritéria pro uložení sankce dle § 22b odst. 2 zákona po novele provedené zákonem č. 155/2009 Sb. jsou přes formulační odlišnost podobna těm zakotveným v § 22 odst. 2 zákona. I v případě, že by na základě zmíněných ustanovení byly uloženy odlišné sankce, z charakteru obou souborů kritérií vyplývá, že by případné rozdíly byly marginální. Zánik odpovědnosti upravený v § 22b odst. 3 zákona po novele provedené zákonem č. 155/2009 Sb. představuje taktéž přísnější úpravu.
41. Ohledně dalších nenapadených částí prvostupňového rozhodnutí odkazuji na příslušné části odůvodnění napadeného rozhodnutí s výhradou korekcí provedených tímto rozhodnutím.
VII. Závěr
42. Ze všech shora uvedených důvodů, mám za to, že napadené rozhodnutí nikterak neporušuje základní práva a svobody stěžovatele, a proto na základě návrhu rozkladové komise dle § 152 odst. 3 správního řádu a po přezkoumání souladu jak napadeného rozhodnutí, tak správního řízení, které mu předcházelo, s právním předpisy, jakož i po přezkoumání věcné správnosti napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, jsem dospěl k závěru, že se správní orgán prvního stupně nedopustil žádných pochybení, jež by mohly mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Proto je třeba podaný rozklad proti napadenému rozhodnutí v celém rozsahu zamítnout a napadené rozhodnutí v plném rozsahu potvrdit. Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
Otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1.
Ing. Z.K.
[ .]
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 62 Ca 5/2006-402 ze dne 26. 9. 2006 ve věci Telefónica O2.
[2] Viz str. 734 spisu S046/2008.
[3] Srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 8 Afs 17/2007-100 ze dne 23. 10. 2008 ve věci ČEZ.
[4] Srov. rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci JIZERSKÉ PEKÁRNY či ve věci JELÍNEK-výroba nábytku.