UOHS R413/2014
Rozhodnutí: R413/2014/HS-33221/2015/310/HBa Instance II.
Věc Dodávka 1 ks komunálního vozidla s nástavbami
Účastníci KIS plus,a. s. GARDEN Studio, s. r. o.
Typ správního řízení Dohody
Typ rozhodnutí zakázaná dohoda (bid rigging)
Rok 2014
Datum nabytí právní moci 16. 10. 2015
Související rozhodnutí S230/12
Dokumenty dokument ke stažení 617 KB

Č. j.: ÚOHS-R413/2014/HS-33221/2015/310/HBa Brno 15. října 2015


V řízení o rozkladu, který proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, č. j. ÚOHS-S230/2012/KD-23572/2014/852/DSv ze dne 6. 11. 2014, podal účastník řízení KIS plus,a. s., IČO 627 38 135, sídlem Litoměřice, Želetická 305/3, PSČ 412 01, zastoupený JUDr. Ivanem Vávrou, advokátem, se sídlem Litoměřice, Dlouhá 16, PSČ 412 01, jsem podle § 25a zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže) ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu ve znění pozdějších předpisů, na návrh rozkladové komise

rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, č. j. ÚOHS-S230/2012/KD-23572/2014/852/DSv ze dne 6. 11. 2014, dle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu ve znění pozdějších předpisů potvrzuji a podaný rozklad zamítám .

ODŮVODNĚNÍ
I. Napadené rozhodnutí
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též Úřad ) vydal dne 6. 11. 2014 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S230/2012/KD-23572/2014/852/DSv (dále též napadené rozhodnutí ), kterým (I.) shledal účastníka řízení společnost KIS plus, a. s., IČO 627 38 135, sídlem Litoměřice, Želetická 305/3, PSČ 412 01 (dále též účastník řízení ) spolu se společností GARDEN Studio, s. r. o., sídlem Brno, U Zoologické zahrady 2/212, PSČ 635 00, IČO 606 98 454, vinnými správním deliktem proti hospodářské soutěži dle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže) ve znění zákona č. 155/2009 Sb. (dále též zákon ), tím, že v období od 13. 8. 2010 do 16. 9. 2010 prostřednictvím vzájemných kontaktů koordinovali účast a nabídky ve výběrovém řízení Dodávka 1 ks komunálního vozidla s nástavbami , vypsaném dne 2. 8. 2010 společností Plzeňské městské dopravní podniky, a. s., a takto zkoordinované nabídky dne 24. 8. 2010 a dne 16. 9. 2010 do předmětného výběrového řízení podali, čímž jednali ve vzájemné shodě, přičemž ovlivnili výsledek uvedeného výběrového řízení a narušili hospodářskou soutěž na trhu komunální techniky na území České republiky. Za to byl účastníkům řízení uložen v bodu II napadeného rozhodnutí zákaz plnění popsaného zakázaného jednání do budoucna. V bodu III napadeného rozhodnutí byla účastníku řízení uložena pokuta ve výši 1 501 000 Kč a společnosti GARDEN Studio, s. r. o. pokuta ve výši 74 000 Kč. Bodem IV napadeného rozhodnutí byl každý z účastníků řízení zavázán k úhradě nákladů řízení 2 500 Kč.

II. Rozklad
2. Proti napadenému rozhodnutí podal účastník řízení včas rozklad, a to do všech jeho výroků, přičemž se rozkladem domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Společnost GARDEN Studio, s. r. o., sídlem Brno, U Zoologické zahrady 2/212, PSČ 635 00, IČO 606 98 454 (dále též GARDEN Studio, s. r. o. ), coby druhý účastník řízení, rozklad nepodala.
3. Účastník řízení v rozkladu především namítá nedostatky oznámení o zahájení řízení, tedy to že dne 16. 8. 2014 bylo účastníku doručeno oznámení o zahájení řízení, jehož předmět však byl vymezen naprosto vágně, navíc v rozporu s tím, čeho se řízení dopadající na účastníka týkalo. Pokud bylo oznámení o zahájení řízení později dne 7. 1. 2014 ze strany Úřadu upřesněno, nedošlo tím k upřesnění, ale k dalšímu zobecnění předmětu řízení. Dle názoru účastníka musí být v oznámení o zahájení řízení jasně vymezen skutkový stav, a to konkrétním popisem chování účastníka. Mimoto pokud byl předmět řízení vymezen i subjektem zadavatele (město Kyjov), pak tím se účastník stal účastníkem jiného správního řízení, než v jakém bylo potom vydáno rozhodnutí.
4. Účastník řízení dále vznáší zásadní výhrady vůči tomu, jak Úřad hodnotil důkazy a jak posuzoval konkrétní výběrové řízení v kontextu relevantního trhu a hospodářské soutěži na něm. Konkrétně účastník řízení uvádí, že jediným důkazem jeho protiprávního jednání jsou e-maily, o nichž mu však není známo, jak byly zajištěny, když on sám v žádném komunikačním zařízení tyto e-maily obsažené nemá a není možné ověřit jejich autenticitu.
5. Pokud za účastníka řízení figuroval v deliktním jednání pan P. A., pak tento zaměstnanec nebyl oprávněn sjednávat obchodní případy a jeho jednání nelze bez dalšího přičítat účastníku řízení, zvláště je-li výstup jeho komunikace protiprávní a bude mít pro zaměstnavatele následky v budoucnu.
6. Účastník řízení rovněž popisuje situaci na trhu a obecně se vyjadřuje k zadávacím řízením, kdy často parametrům zadávací dokumentace vyhovuje jen stroj jedné značky. Vzhledem k tomu, že společnost GARDEN Studio, s. r. o. a účastník řízení spolu dlouhodobě spolupracují, zná společnost GARDEN Studio, s. r. o. ceny na trhu i jejich kalkulace a toho ve své činnosti využívá. Každopádně podrobnou kalkulaci ceny s nástavbami a komponenty může dělat jen výrobce, popř. obchodní zástupce, neboť tyto věci se na volném trhu nevyskytují a trh tak nelze chápat obdobně jako v případě jiných komodit.
7. Účastník řízení rovněž namítá, že pokud Úřad v napadeném rozhodnutí uvádí, že byla v daném případě narušena hospodářská soutěž, měl by uvést, jak a jaký to mělo důsledek, což však v rozhodnutí absentuje, ať již z toho důvodu, že se touto otázkou Úřad vůbec nezabýval, anebo soutěž narušena nebyla.
8. Účastník řízení nesouhlasí s uložením sankce, neboť jeho jednáním nebyla narušena soutěž, navíc deliktu se dopustil jeho zaměstnanec a delikt nelze účastníkovi řízení přičíst. Účastník řízení brojí rovněž proti výši sankce, sporuje přitížení za úmysl i organizátorskou úlohu, neboť to nebylo prokázáno.

III. Řízení o rozkladu
9. Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle ustanovení § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též správní řád ), a proto v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu předal spis orgánu rozhodujícímu o rozkladu.
10. Podle § 89 odst. 2 správního řádu jsem přezkoumal v celém rozsahu soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání tohoto rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, tu však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, popřípadě, vyžadoval-li to veřejný zájem, přičemž jsem dospěl k závěrům uvedeným v dalších částech odůvodnění tohoto rozhodnutí.
11. V řízení o rozkladu jsem doplnil dokazování o nabídky, které oba účastníci řízení podali do výběrového řízení Dodávka 1 ks komunálního vozidla s nástavbami vypsaného dne 2. 8. 2010 společností Plzeňské městské dopravní podniky, a. s. Účastník řízení se s doplněnými podklady pro rozhodnutí seznámil prostřednictvím svého právního zástupce. Své právo vyjádřit se k nim nevyužil ve stanovené lhůtě a ani později do vydání tohoto rozhodnutí.
12. V rámci přezkumu napadeného rozhodnutí jsem se zejména věnoval hmotněprávním námitkám, námitkám proti zahájení správního řízení a způsobu a výši uložené pokuty. Po posouzení napadeného rozhodnutí a přezkoumání námitek účastníka řízení jsem dospěl k závěru, že správní orgán prvního stupně postupoval ve správním řízení v souladu se zákonem, jakož i dalšími obecně závaznými předpisy. Námitky účastníka řízení uplatněné v rozkladu jsem neshledal důvodnými, nezbylo tudíž jinak než rozklad zamítnout.
Rozhodné znění použitých procesních předpisů
13. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že jednání, v němž je spatřován delikt, bylo ukončeno dnem 16. 9. 2010, kdy byla podána druhá nabídka do výběrového řízení. Správní řízení bylo zahájeno dnem 25. 4. 2012, tedy za účinnosti zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže) ve znění do 30. 11. 2012. Po zahájení řízení byl zákon měněn zákonem č. 360/2012 Sb. účinném od 1. 12. 2012, nicméně z přechodných ustanovení obsažených v čl. II tohoto zákona vyplývá, že řízení,která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů . Ve správním řízení bylo proto v prvním stupni správně postupováno dle procesních ustanovení zákona ve znění do 30. 11.2012.
14. Stran použitého znění obecného procesního předpisu, kterým je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, konstatuji, že tento předpis byl po zahájení správního řízení novelizován zákony č. 167/2012 Sb., č. 303/2013 Sb. a 250/2014 Sb., přičemž uvedené zákony neobsahují přechodná ustanovení, tedy se uplatní nepravá retroaktivita těchto procesních předpisů. Správní řízení tak bylo po svém zahájení vedeno a správní rozhodnutí bylo vydáno podle správního řádu vždy v účinném znění a správní řízení o rozkladu je rovněž vedeno a toto rozhodnutí je vydáno dle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu v účinném znění. Tento postup považuji za správný a zákonný.
IV. Přezkum napadeného rozhodnutí
15. Prvostupňový orgán Úřadu shledal, že oba účastníci řízení se porušením zákazu uvedeného
v § 3 odst. 1 zákona dopustili správního deliktu podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona. Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále též dohody ), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud zákon nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím předpisem z tohoto zákazu výjimku. Tyto dohody jsou přímo ze zákona zakázané, což potvrzuje i rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci Plemenáři. V citovaném rozsudku Nejvyšší správní soud konstatoval, že uvedené dohody jsou přímo ze zákona zakázané a pro posouzení, zda je postup soutěžitele v souladu se zákonem (resp. v rozporu se zákonem), postačí, že je najisto postaveno, že k takové dohodě došlo.
16. Jak již konstatoval prvostupňový orgán Úřadu, pod legislativní zkratku dohoda , řadí § 3 odst. 1 zákona i jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, které je jedním ze tří typů zakázaných dohod podle uvedeného ustanovení. Znakem takového jednání bývá nejčastěji určitý společně koordinovaný postup, který vědomě nahrazuje rizika soutěže určitou formou kooperace či slaďováním chování soutěžitelů. Cílem tohoto jednání soutěžitelů je pak preventivní odstranění nejistoty o budoucím chování jiných soutěžitelů, v případě horizontálního vztahu mezi soutěžiteli pak jde o odstranění takové nejistoty o budoucím chování konkurentů. K popsané formě kooperace zpravidla dochází prostřednictvím přímých nebo nepřímých kontaktů mezi soutěžiteli. Porušením zákona jednáním ve vzájemné shodě je tedy takové chování soutěžitelů, které koordinovaně omezuje soutěž mezi nimi a rizika této soutěže nahrazuje praktickou vzájemnou kooperací (aniž by přitom soutěžitelé mezi sebou uzavřeli dohodu v užším slova smyslu).
17. Narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení plynoucí z dohody je nezbytným znakem skutkové podstaty uvedeného správního deliktu. Z dikce § 3 odst. 1 zákona vyplývá, že zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením. Tento názor potvrzuje i judikatura českých soudů, ze které mj. vyplývá, že zákon o ochraně hospodářské soutěže je založen na principu potenciální soutěže, takže na jeho základě lze působit i preventivně. Není proto nutné, aby zákonem zakázaná dohoda k narušení hospodářské soutěže skutečně vedla, nebo aby následek fakticky již nastal. K vyvození postihu je možno přistoupit i tehdy, je-li zde dohoda, která k takovému následku může vést, a to bez ohledu na úmysl, který k přijetí takové dohody vedl. To znamená, že uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona je deliktem ohrožovacím, k jehož naplnění postačí ohrožení (tzn. reálné bezprostřední nebezpečí vzniku poruchy) zájmu chráněného zákonem. Potencialita narušení soutěže je přitom vztažena nejen k protisoutěžnímu cíli dohody, ale i k jejímu protisoutěžnímu následku. Není to pouze cíl dohody, co způsobuje její potenciální negativní dopad na soutěž. Zakázané a neplatné jsou tedy jak dohody, jejichž cílem je narušení soutěže (bez ohledu na to, zda takového cíle bylo dosaženo), tak dohody, jež mají nebo mohou mít protisoutěžní následek (bez zřetele k tomu, byl-li stranami dohody zamýšlen). Podle judikatury Nejvyššího správního soudu podmínku existence cílů či následků protisoutěžního jednání soutěžitelů pro posouzení protiprávnosti dohody postačuje splnit alternativně. Je tedy pouze na soutěžním úřadu, zda se bude při posuzování protisoutěžního charakteru dohody zabývat primárně jejím cílem či jejími následky. Podle evropské judikatury však budou soutěžní úřady v prvé řadě své úsilí směřovat k prokázání protisoutěžního cíle, neboť má-li dohoda protisoutěžní cíl, není nutné zjišťovat její účinky na relevantním trhu.
18. Speciálním typem zakázaných dohod, ke kterým dochází zejména při zadávání veřejných zakázek, jsou tzv. dohody o ovlivňování nabídek (dohody ve formě bid rigging), které patří k nejnebezpečnějším praktikám narušujícím hospodářskou soutěž a které mohou za předpokladu dlouhodobého realizování způsobit až ochromení některých trhů. O praktiku bid rigging jde tehdy, když se soutěžitelé (zájemci či uchazeči o zakázku), u kterých by se jinak důvodně očekávalo, že se budou samostatně ucházet o přidělení zakázky, tedy že si budou konkurovat, před podáním nabídek dohodnou, že nebudou podávat pro zadavatele/objednavatele nejvýhodnější nabídku (nabídku na základě konkurenčního boje), ale naopak zvýší cenu či sníží kvalitu zboží nebo služeb poptávaných těmito subjekty prostřednictvím výběrových řízení, a to například s cílem zvýšit částku vítězné cenové nabídky, kterou vítěz výběrového řízení získá. Cílem těchto dohod je tak ovlivnění výsledku soutěže o zakázku, přičemž z pohledu soutěžních norem v sobě dohody typu bid rigging principiálně zahrnují jak prvky dohody cenové, tak rozdělení trhu, tedy dva typy nejzávažnějších hard core omezení hospodářské soutěže, když podstatou těchto dohod je vyloučení vzájemné hospodářské soutěže mezi uchazeči o zakázku, tedy popření vlastního smyslu výběrového řízení. K narušení hospodářské soutěže dochází již samotnou koordinací mezi soutěžiteli při účasti na výběrovém řízení k zakázce (okruh účastníků soutěže, nabídkové ceny, apod.), neboť tak dochází ke zkreslení hospodářské soutěže, a to bez ohledu na to, jaká je konkrétní výše sladěných nabídkových cen. Vzhledem k tomu, že dohody typu bid rigging bývají pravidelně zaměřeny na veřejné zakázky, narůstá jejich společenská škodlivost i tím, že mají přímý negativní dopad na veřejné rozpočty, když ilegálním způsobem odčerpávají zdroje jinak využitelné pro veřejné účely. Tento typ dohod je proto považován za dohody s protisoutěžním cílem.
19. Jednání ve vzájemné shodě představuje takový způsob jednání na trhu, který předpokládá dva základní prvky. Jednak vzájemné slaďování jednání (záměru jednat) mezi soutěžiteli a poté následné jednání (realizace sladěného záměru) soutěžitelů na trhu, když mezi těmito dvěma prvky musí být příčinná souvislost. Jednání ve shodě tedy v sobě zahrnuje nejprve koordinaci stran odstraňující vzájemné pochybnosti o jejich budoucím soutěžním chování, dále faktický projev této koordinace na trhu a konečně kauzální nexus je spojující.
20. V dané věci byly Úřadem shromážděny důkazy, z nichž jednoznačně vyplývá, že zadavatelem, společností Plzeňské městské dopravní podniky, a. s., bylo mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, dne 2. 8. 2010 vypsáno výběrové řízení na dodávku komunálního vozidla, do něhož podaly nabídky dvě společnosti, a sice společnost KIS plus, a. s. a společnost GARDEN Studio, s. r. o. Nabídka společnosti GARDEN Studio, s. r. o. však nebyla hodnocena, neboť tento uchazeč nesložil požadovanou jistotu. Tyto skutečnosti považuji za prokázané zejm. z návrhu zadání poptávkového řízení na č. l. 495 a násl. správního spisu a z protokolu o hodnocení nabídek poptávkového řízení na č. l. 503 a 504 správního spisu. Shodná skutková zjištění prezentuje Úřad především v bodu 13 napadeného rozhodnutí a tato považuji za správná.
21. Co se týká koluzního jednání účastníků správního řízení v daném výběrovém řízení, považuji jej rovněž za prokázané, a to z následujících důvodů. Z elektronické komunikace účastníků řízení je patrno, že před podáním nabídek do předmětného výběrového řízení účastník řízení zaslal konkurenčním společnostem, tedy společnosti GARDEN Studio, s. r. o. a společnosti AGROCAR s. r. o., se sídlem Kopřivnice, Na Vápenkách 381, PSČ 742 21, IČO 646 16 134 (dále též AGROCAR s. r. o ) konkrétně zpracované nabídky. Do výběrového řízení byla společností GARDEN Studio, s. r. o. následně podána nabídka shodná s nabídkou, jež byla přílohou e-mailu s předmětem Re: Plzeň zaslaného panem P. A., tehdejším zaměstnancem společnosti KIS plus, a. s., společnosti GARDEN Studio, s. r. o. Společností KIS plus, a. s. byla do výběrového řízení podána nabídka naprosto shodná s nabídkou, jež byla přílohou e-mailu zaslaného panem P. A. společnosti AGROCAR s. r. o s předmětem Re: Plzeň výběrko KIS , přičemž příloha byla nazvána PMDP a. s.-HOLDER-!!!nabídka KIS!!!!!.doc . V dané věci je tak dle mého názoru prokázáno, že mezi účastníky řízení došlo jednak ke sladění záměru jednat, jednak k realizaci sladěného záměru, přičemž příčinná souvislost mezi nimi je prokazována zejm. shodností nabídek, které figurují v elektronické komunikaci, s těmi, které byly účastníky řízení podány do výběrového řízení.
22. Z uvedeného je zřejmé, že účastníci řízení, společnost GARDEN Studio, s. r. o. a společnost KIS plus, a. s., nejenže předem sladili své kroky ve výběrovém řízení, čímž vyloučili jakoukoli pochybnost o tom, jakou nabídku podá do předmětného výběrového řízení druhý účastník, ale svůj záměr dokonali a realizovali, neboť koordinované nabídky do výběrového řízení skutečně podali. Mezi fází sladění nabídek a fází jejich podání existuje jednoznačná a přímá souvislost. Ze sledu kroků, z nichž se skutek účastníků řízení sestává, dále vyplývá, že roli iniciátora a koordinátora sladěných nabídek měla společnost KIS plus, a. s., o čemž bude ještě níže pojednáno.
23. Jak je z uvedeného zřejmé, jednání společnosti GARDEN Studio, s. r. o. a společnosti KIS plus, a. s. naplňuje všechny znaky deliktu dle § 3 odst. 1 zákona, představuje uzavření a realizaci zakázané dohody, jak byla obecně popsána v předchozích odstavcích. Nadto jsem přesvědčen, že již samotná koordinace uchazečů soutěž narušuje, neboť vzájemní konkurenti nekalkulují svou nabídkovou cenu samostatně, nýbrž ta je dána znalostí konkurenční nabídky, a v tomto se zcela shoduji s ustálenou judikaturou citovanou výše.
24. Mnou uvedené závěry tak potvrzují zjištění a právní závěry uvedené Úřadem v napadeném rozhodnutí, zejm. v jeho bodech 13-16 a bodech 43-47 napadeného rozhodnutí.
25. Pokud se týká relevantního trhu, ztotožňuji se s vymezením, které bylo učiněno v napadeném rozhodnutí, a to jak co do věcného vymezení, tak co do vymezení geografického. Úřad se vymezením relevantního trhu zabýval v bodech 48-63 rozhodnutí, přičemž popsal skutečnosti, ze kterých vycházel. Zjištěním Úřadu předcházel pečlivý průzkum trhu, Úřad žádal o sdělení informací k relevantnímu trhu řadu subjektů (veřejných zadavatelů i samotných účastníků řízení), přičemž se zabýval povahou techniky, rozlišením komunální, zahradní a profesionální zahradní techniky, příslušnými parametry techniky, cenou techniky, potenciálními dodavateli techniky, apod. Tato zjištění i v napadeném rozhodnutí uvedené úvahy Úřadu považuji za věcně správné, podložené a konzistentní.
26. Zabýval-li jsem se otázkou, podle jakého časového znění hmotněprávních předpisů by mělo být deliktní jednání kvalifikováno, vyšel jsem z následujících úvah. Delikt byl dokončen za znění zákona do novely č. 188/2011 Sb., kterou byly provedeny pouze technické a terminologické úpravy zákona. Rozhodující tedy je posoudit znění zákona do novely č. 188/2011 Sb. se zněním zákona aktuálně účinným, tedy se zněním ve znění novely č. 360/2012 Sb. (zákon v tomto znění dále též novější úprava ). Vzhledem k okolnostem tohoto konkrétního případu a tohoto konkrétního účastníka řízení nepřichází v úvahu využití § 22b odst. 2 věta druhá novější úpravy, neboť účastník řízení nenaplňuje předpoklad, jímž je snaha odstranit škodlivé následky správního deliktu. Naopak novější úprava s sebou přinesla povinnost Úřadu uložit zákaz plnění veřejných zakázek na dobu tří let, což je novinka jdoucí jednoznačně v neprospěch účastníka řízení. Vzhledem k tomu, že další institut, který novela zavádí-možnost narovnání-byla již před novelou využívána a i účastníku řízení byla tato možnost nabídnuta, nepředstavuje možnost narovnání argument, který by převážil ve prospěch příznivosti pozdější úpravy. Uzavírám tedy, že z hlediska hmotněprávního posouzení věci je pro účastníka řízení příznivější právní úprava účinná v době dokončení deliktu. Z uvedeného je patrné, že posouzení příznivosti pozdější hmotněprávní úpravy, které Úřad učinil v bodech 24-31 napadeného rozhodnutí, považuji za naprosto korektní, ztotožňuji se s ním a v podrobnostech na ně odkazuji.
Námitka nezákonného zahájení řízení
27. Účastník řízení v prvé řadě namítá, že správní řízení vůči němu nebylo zákonně zahájeno, předmět řízení byl v úvodním oznámení o zahájení řízení nesprávně vymezen, načež Úřad zaslal účastníku řízení přípis nazvaný Upřesnění předmětu správního řízení , v němž však předmět správního řízení dále zobecnil. Dle účastníka řízení bylo nezbytné, aby byl již v oznámení o zahájení správního řízení jasně vymezen skutkový stav, který má být v řízení dále zkoumán a kvalifikován. Tento musí být vymezen konkrétním popisem chování účastníků správního řízení a má z něj být patrno, o jakých právech a povinnostech má být v prováděném správním řízení rozhodováno. V oznámení o zahájení řízení by měla být popsána konkrétně jednání, která by mohla po nezbytném upřesnění tvořit obsah výrokové části rozhodnutí. Vymezení předmětu řízení, jak jej učinil Úřad je dle účastníka řízení nepřípustné a nezákonné.
28. K námitce účastníka řízení jsem ze správního spisu ověřil, že účastníku řízení bylo zasláno Oznámení o účastenství ve správním řízení ze dne 14. 8. 2012, v němž Úřad účastníku řízení oznamuje, že se stává účastníkem správního řízení vedeného pro možné porušení § 3 odst. 1 zákona, přičemž možné porušení spatřuje Úřad v jednání ve vzájemné shodě a/nebo dohodě mezi účastníky správního řízení spočívající v koordinaci účasti a nabídek ve výběrových řízeních na dodávky zemědělské a zahradnické techniky a potřeb, a to zejména ve výběrových řízeních veřejného zadavatele Město Kyjov. Toto jednání účastníků správního řízení bylo způsobilé narušit hospodářskou soutěž na dotčených trzích. .
29. Dále bylo účastníku řízení doručeno Upřesnění předmětu správního řízení ze dne 7. 1. 2014, v němž bylo možné porušení § 3 odst. 1 zákona spatřováno v koordinaci účasti a/nebo nabídek ve výběrových řízeních na dodávky komunální techniky na území České republiky v letech 2010 až 2012. Cílem nebo výsledkem jednání ve vzájemné shodě a/nebo dohody bylo narušení hospodářské soutěže na dotčeném trhu. .
30. Z ustanovení § 46 odst. 1 správního řádu plyne, že oznámení o zahájení řízení musí obsahovat označení správního orgánu, předmět řízení, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Požadavek správního řádu na uvedení předmětu řízení je pak judikatorně vykládán, podrobně se touto otázkou zabýval např. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 3. 2010, č. j. 1 Afs 58/2009-541. Vadou vymezení předmětu řízení není jeho obecnost ani nepřesnost, v oznámení o zahájení řízení není v žádném případě nutno popsat skutek tak, aby mohl po upřesnění tvořit obsah výrokové části rozhodnutí, neboť až v rámci správního řízení jsou shromažďovány a hodnoceny důkazy, které utvoří obraz skutkového stavu.
31. V dané věci lze konstatovat, že z Oznámení o účastenství ve správním řízení ze dne 14. 8. 2012 je zřejmé, že Úřad vede řízení o možném správním deliktu, který kvalifikuje dle § 3 odst. 1 zákona, vymezuje konkrétně okruh účastníků řízení a uvádí, v čem spatřuje delikt. V upřesnění předmětu řízení došlo oproti tam popsanému deliktu ve změně věcného určení trhu-posun od zemědělské a zahradnické techniky a potřeb ke komunální technice , časové specifikaci- v letech 2010-2012 a místní specifikaci na území České republiky , které před tím absentovaly, vypuštění příkladmého určení zadavatele- zejména ve výběrových řízeních veřejného zadavatele Město Kyjov .
Naopak účastníku řízení bylo od počátku zřejmé, a to se nezměnilo, že je stíhán pro možné porušení § 3 odst. 1 zákona spatřovaného v jednání ve vzájemné shodě a/nebo dohodě mezi účastníky správního řízení spočívajícího v koordinaci účasti a nabídek ve výběrových řízeních.
32. Ze správního spisu je zřejmé, že před zahájením správního řízení dne 14. 8. 2012 vůči účastníku řízení měl Úřad poznatky o tom, že mezi některými soutěžiteli, subjekty, s nimiž již bylo správní řízení zahájeno, působícími v oblasti dodávek zemědělské, komunální a zahradní techniky dochází ke koordinaci nabídek v zadávacích řízeních, přičemž prvotní podezření se týkalo zejm. zadávacího řízení města Kyjov.
33. Až posléze, při místních šetřeních provedených po zahájení správního řízení u společnosti GARDEN Studio, s. r. o. a společnosti AGROCAR s. r. o. byly shromážděny důkazy, z nichž vyplynulo, že rozsah koluzního jednání účastníků řízení je velmi široký a do těchto praktik je zapojeno ještě více soutěžitelů, než Úřad předpokládal. To byl i důvod přibrání účastníka řízení do správního řízení. Za účelem získání potřebných podkladů byla rovněž provedena další vzájemně navazující místní šetření.
34. Co se týká vymezení relevantního trhu, tedy posunu od zemědělské a zahradnické techniky k technice komunální, Úřad se zabýval přesným vymezením relevantního trhu v průběhu správního řízení, a to zejm. v době po přibrání účastníka řízení do řízení. Z obsahu spisu je zřejmé, že komunální technika náleží do stejné výrobkové skupiny jako technika zemědělská, či spíše zahradní. Jak ostatně připouští ve svém podání ze dne 27. 8. 2012 i účastník řízení, rozdílmezitzv.zahradní a komunální technikou nelze exaktně popsat ( ) a tyto oblasti se doplňují a prolínají . Posun ve vymezení relevantního trhu od zahradní techniky k technice komunální ve světle toho, že technika komunální může mít a má ve skupině zahradní techniky své specifické charakteristiky, považuji jednoznačně za zpřesnění teprve řádně provedené důkazy mu umožní učinit si závěr o porušení zákona, o němž získal vědomost do zahájení toliko z podnětů, které nemusí exaktně vyjadřovat objektivní skutečnost. vymezení relevantního trhu a ztotožňuji se s argumenty, které ve prospěch tohoto vymezení předkládá Úřad v bodech 49 a násl. prvostupňového rozhodnutí.
35. Pokud se jedná o časovou a místní specifikaci deliktního jednání, jak bylo opakovaně vysloveno v evropské judikatuře, Komise není povinna při vymezení předmětu šetření uvést dobu, během níž k protiprávním jednáním docházelo (viz shora cit. rozsudky Dow Benelux v. Komise, Hoechst v. Komise, a Roquette Freres). Vložil-li Úřad do vymezení předmětu řízení později slova v letech 2010-2012 a na území České republiky , i toto lze podřadit pod snahu předmět řízení zpřesnit při vědomí šíře aktuálních zjištění v počátečních fázích správního řízení, zejm. po provedených místních šetřeních. Touto změnou v předmětu řízení každopádně nedochází k posunu v tom, jaké jednání je Úřadem šetřeno a jak je předběžně právně kvalifikováno. Jak plyne např. z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 1. 2008, č. j. 2 As 34/2006-73, V průběhu řízení lze jistě vymezení skutku provedené při zahájení řízení změnit v závislosti na dalších skutkových zjištěních či výsledku dokazování. Tak může dojít k jinému časovému ohraničení spáchaného skutku, rozsahu způsobeného následku, apod ... . Tedy doplnění popisu skutku není nezákonným postupem, je-li účastníku řízení řádně oznámeno, vyplývá-li ze shromážděných podkladů a nesměřuje-li zjevně k zásadní změně v tom, jaké jednání je stíháno. Uvedení časových a geografických hranic deliktního jednání tedy nepovažuji za postup, který by negativně zasahoval do práv účastníka řízení.
36. Skutečnost, že v Upřesnění předmětu správního řízení došlo k vypuštění příkladmého označení zadavatele, rovněž vyplynula ze zjištění masivního rozsahu, v jakém se původní účastníci řízení sp. zn. ÚOHS-S230/2012/KD dopouštěli koluzního jednání na trhu komunální techniky. Ustoupení od příkladmého uvedení zadavatele bylo za daných okolností na místě.
37. Skutečnost, že předmět řízení byl vymezen obecněji a později byl upřesněn, neupírá účastníku řízení žádných procesních práv a je plně v souladu s judikaturou správních soudů, neboť judikatura připouští i odlišnosti mezi původním vymezením předmětu řízení a skutkem, pro který je účastník sankčního řízení postižen. Podle Nejvyššího správního soudu " mezi skutkem, pro který je sdělováno obvinění" a skutkem, za který je pak adresát sankčního rozhodnutí trestán, vskutku nemusí existovat po stránce skutkové naprostý soulad, neboť v průběhu řízení mohou některé dílčí skutečnosti teprve vyplynout najevo, či může jinak dojít ke korektuře původních skutkových předpokladů. Pokud však je v průběhu řízení zjištěn určitý aspekt jednání, který obviněnému " dosud nebyl vytýkán a vede-li toto nové dílčí skutkové zjištění k rozšíření právní kvalifikace postihovaného jednání, je nutno přistoupit k rozšíření obvinění" a poskytnout tak stíhané osobě právo přizpůsobit této nové skutečnosti svou obhajobu". V daném případě, jak již bylo naznačeno, nedošlo posunem ve vymezení předmětu řízení k tomu, že by ze strany Úřadu došlo v průběhu řízení ke změně v šetřeném skutku či v jeho předpokládané právní kvalifikaci.
38. Ve fázi zahájení správního řízení Úřad nemůže disponovat důkazy, ze kterých by byl schopen přesně popsat protisoutěžní jednání, ostatně pak by postrádal smyslu i v zákoně zakotvený institut místního šetření. Těžiště dokazování není v předběžném šetření, nýbrž ve správním řízení, které bylo v případě účastníka zahájeno bez zbytečného odkladu po zjištění a utřídění poznatků z místních šetření provedených u soutěžitelů GARDEN Studio, s. r. o. a společnosti AGROCAR s. r. o. Způsob, jakým bylo správní řízení zahájeno, byl zcela standardní a nevykazoval znaky excesu či nezákonnosti.
39. Na okraj dodávám, že za souladná se zákonem považuji i místní šetření provedená u soutěžitelů GARDEN Studio, s. r. o. a AGROCAR s. r. o. S uvedenými společnostmi bylo rovněž správní řízení zahájeno standardním způsobem a průběh místní šetření provedených vzápětí po zahájení řízení dle obsahu protokolů nevykazuje prvky nezákonnosti či excesu. Ostatně tyto dvě společnosti průběh místních šetření nezpochybnily.
40. Skutečnost, že při místních šetřeních u soutěžitelů GARDEN Studio, s. r. o. a AGROCAR s. r. o. byly zajištěny mimo jiné i dokumenty indikující spáchání deliktu jiným subjektem (společností KIS plus, a. s.), než vůči kterému bylo řízení zahájeno, není neobvyklá, a to ani v evropském kontextu. Ustanovení § 21f zákona nelze vykládat v tom smyslu, že by Úřad měl záměrně přehlížet náhodou nalezené důkazy, které svědčí o dalším možném porušení soutěžních pravidel. Takový extenzivní výklad citovaného ustanovení by vedl k neúměrnému zužování pravomocí Úřadu. V tomto ohledu považuji za případné odkázat na praxi Evropské komise, jejíž úprava místního šetření je v důsledku harmonizace zákona s právem EU velmi podobná. Podle čl. 20 odst. 4 Nařízení Rady (ES) č. 1/2003, o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy, musí rozhodnutí o nařízení místního šetření "stanovit předmět a účel kontroly". Soudní dvůr ve své judikatuře rozhodl, že Komise má v podstatě povinnost co nejpřesněji uvést, co je předmětem řízení, a skutečnosti, kterých se má kontrola týkat, třebaže není nutné, aby toto rozhodnutí přesně vymezovalo relevantní trh ani uvádělo přesnou právní kvalifikaci domnělých protiprávních jednání nebo období, během něhož měla být tato protiprávní jednání spáchána (srov. mj. rozhodnutí ve věci Nexans a Nexans Francie v. Komise, ze dne
25. 6. 2014, sp. zn. C-37/13P, bod 36 a rozsudek Roquette Freres, EU:C:2002:603, bod 83).
41. Jak rozhodl Soudní dvůr ve věci Dow Benelux v. Komise, 85/87, výše uvedené ustanovení nezakazuje Komisi zahájit vyšetřovací řízení za účelem ověření správnosti nebo doplnění informací, se kterými se náhodně seznámila během jiné kontroly v případě, že tyto informace naznačují možnou existenci jiného porušení soutěžních pravidel. Bránit v tom Komisi by znamenalo neodůvodněné omezení jejích vyšetřovacích pravomocí, neboť podnik odpovědný za případné porušení může plně vykonávat své právo na obhajobu v rámci nového šetření.
42. Čl. 28 Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 dále stanoví, že veškeré doklady nebo informace vyžádané v průběhu kontroly musí být použity kromě výjimek stanovených tímto ustanovením pouze pro ten účel, pro který byly získány. Z rozsudku Dow Benelux nicméně vyplývá, že odchylně od zásady zakotvené v čl. 28 mohou být doklady a informace, které byly nalezeny, avšak nespadají pod předmět kontroly, použity k zahájení nového šetření. Na druhé straně ratio decidendi rozsudku Dow Benelux spočívá v tom, že od Komise nelze vyžadovat, aby přehlížela čistě náhodně nalezené listinné důkazy, které svědčí pro další možné porušení unijních pravidel hospodářské soutěže. Neexistuje pádný důvod, proč by měl tento orgán ignorovat informace, které byly nalezeny skutečně náhodně.
43. V posuzovaném případě tak shledávám, že Úřad nevybočil ze své pravomoci, pokud při místním šetření provedeném u soutěžitelů GARDEN Studio, s. r. o. a AGROCAR s. r. o. získal listinné důkazy nasvědčující možnosti, že se deliktu dopustil i jiný subjekt, než byli účastníci tehdy vedeného řízení, zvláště zahájil-li Úřad na základě takto získaných podkladů vůči společnosti KIS plus, a. s. v krátké době správní řízení, v němž již mohla zcela uplatnit práva, která jsou účastníku řízení poskytnuta.
44. Při vypořádání rozkladové námitky stran zákonnosti zahájení řízení na rozdíl od účastníka řízení považuji za nepřehlédnutelné okolnosti, za jakých je námitka vznášena, konkrétně jak bylo řízení vůči účastníku řízení vedeno a jak přesné povědomí měl účastník řízení o jeho předmětu.
45. Účastníku řízení bylo zasláno Oznámení o účastenství ze dne 14. 8. 2012, na které účastník řízení nereagoval. Nato byl účastník řízení dopisem ze dne 16. 8. 2012 požádán o poskytnutí obecných informací. Na tuto žádost účastník řízení reagoval již prostřednictvím svého právního zástupce, přičemž nad rámec odpovědí na dotazy nevznášel žádné námitky a nevyjádřil nijak nejistotu co do vedeného řízení. Shodně reagoval právní zástupce účastníka řízení i na žádost Úřadu ze dne 19. 9. 2012 o informace, kdy požádal toliko o prodloužení lhůty a následně dopisem ze dne 10. 10. 2012 poskytl informace s nabídkou jejich doplnění. Dopisem ze dne 15. 10. 2012 žádal Úřad konkrétní informace o výběrových řízeních, kterých se účastník řízení účastnil v letech 2010-2012 a v nichž byla poptávána komunální a/nebo zahradní technika. Na tuto žádost odpověděl právní zástupce účastníka řízení dopisem ze dne 24. 10. 2012, v jehož závěru žádal o stručnou informacio předpokládané době trvání správního řízení. V navazujícím dopisu ze dne 12. 11. 2012 právní zástupce účastníka řízení poskytl Úřadem požadované informace. Na žádost účastníka řízení bylo jeho právnímu zástupci umožněno nahlédnout do správního spisu, a to dne 10. 4. 2013. Ani v jeho průběhu ani po něm se účastník řízení, resp. jeho právní zástupce k zahájení či průběhu správního řízení nevyjádřili. Dopisem ze 17. 10. 2013 poskytl právní zástupce účastníka řízení Úřadu údaj o celkovém obratu společnosti v roce 2012 a dne 27. 11. 2013 souhlasil s využitím procedury narovnání.
46. Dne 3. 2. 2014 se konalo ústní jednání s účastníkem řízení, tohoto jednání byl přítomen právní zástupce účastníka řízení. Jak vyplývá z protokolu z tohoto jednání36, Úřad shrnul podrobně skutkové okolnosti, důkazní situaci, právní hodnocení popsaného skutku a pro účely procedury narovnání i předpokládanou výši pokuty. Závěrem jednání byla účastníku řízení stanovena lhůta ke sdělení, zda má zájem pokračovat v proceduře narovnání. Tuto lhůtu právní zástupce účastníka řízení akceptoval a vyjádřil záměr se v této lhůtě ke všemu uvedenému vyjádřit.
47. V návaznosti na jednání pak dopisem ze dne 11. 3. 2014 právní zástupce účastníka řízení sdělil výši obratu účastníka řízení za rok 2013 a vyjádřil nesouhlas s důkazním stavem věci a navrhovanou výší pokuty. I přes to však vyjádřil připravenost pokračovat v proceduře narovnání. Na toto vyjádření reagoval Úřad dopisem ze dne 18. 3. 2014, v němž se k námitkám vyjádřil a vyzval účastníka řízení k doložení své aktuální ekonomické situace a ke sdělení, zda má i nadále zájem v proceduře narovnání pokračovat či nikoliv. Dne 2. 6. 2014 žádal právní zástupce účastníka řízení o posečkání na výsledovku společnosti za rok 2013. Dále na výzvy Úřadu nereagoval. Z tohoto důvodu Úřad opatřil výroční zprávu účastníka řízení z obchodního rejstříku a informoval účastníka řízení o tom, že avizovaná výše pokuty zůstává beze změny. Na to sdělil právní zástupce účastníka řízení emailem ze dne 25. 7. 2014, že se narovnání nebrání, pokutu však považuje za likvidační.
48. Dne 4. 8. 2014 vydal Úřad výhrady k dohodě, č. j. ÚOHS-S230/2012/KD-16145/2014/850/DSv, v nichž v části B) popsal skutečnosti a důkazy vztahující se k jednání soutěžitelů KIS plus, a. s. a GARDEN Studio, s. r. o., při koordinaci účasti a nabídek do výběrového řízení zadavatele Plzeňské městské dopravní podniky, a. s., popsal charakteristiku jednání soutěžitelů a jeho právní posouzení, podrobně popsal relevantní trh, postavení soutěžitelů na něm a dopad jednání soutěžitelů, zabýval se odpovědností soutěžitelů za delikt a uvedl výši předpokládaných sankcí. Sdělení výhrad doručil dne 5. 8. 2014 právnímu zástupci účastníka řízení.
49. Po sdělení výhrad právní zástupce účastníka řízení dopisem ze dne 20. 8. 2014 sdělil, že žádá o narovnání, přiznává spáchání správního deliktu a žádá o snížení sankce o 20 %. Současně nenavrhuje doplnění dokazování a nenavrhuje ani provedení dalších procesních úkonů. Účastník řízení pouze žádá o zvážení způsobu výpočtu pokuty.
50. Dne 23. 9. 2014 se účastník řízení prostřednictvím svého právního zástupce seznámil s podklady rozhodnutí. Účastník nepožadoval kopie dokumentů ze správního spisu a nad rámec seznámení ničeho přímo do protokolu neuvedl. K podkladům rozhodnutí se účastník řízení vyjádřil písemně dne 6. 10. 2014 ve stanovené lhůtě a polemizoval s dostatečností důkazů shromážděných ve správním spisu a s tím, zda mu lze přičítat jednání zaměstnance. Závěrem navrhl zastavení řízení. Po tomto procesním úkonu již bylo účastníku řízení jen dne 7. 11. 2014 doručeno napadené rozhodnutí.
51. Z uvedeného přehledu je zřejmé, že komunikace mezi účastníkem řízení a správním orgánem byla poměrně čilá. Účastník řízení v průběhu celého řízení však přesto před Úřadem jako správním orgánem prvého stupně nenamítl, že by řízení proti němu bylo nesprávně či nezákonně zahájeno, nenamítl ani, že by mu nebylo známo, proč je proti němu řízení vedeno. Účastník řízení byl s předmětem řízení seznámen v obecné rovině tak, jak byl vymezen v Oznámení o účastenství ve správním řízení a později v Upřesnění předmětu správního řízení, přičemž obě tyto listiny obsahovaly i další náležitosti oznámení o zahájení správního řízení, tedy to, který správní orgán řízení vede, označení jeho účastníků, předmět řízení a jeho právní kvalifikaci. Naprosto přesně byl pak účastník řízení obeznámen s vymezením skutku a důkazní situací při ústním jednání dne 3. 2. 2014 a shodně ve výhradách k dohodě ze dne 4. 8. 2014, kdy již byl popis skutku precizován tak, jak se stal později základem pro výrok rozhodnutí. Účastník řízení měl po celou dobu, kdy bylo řízení vedeno, přístup do správního spisu, práva nahlédnout do spisu využil, byl řádně seznámen s podklady rozhodnutí. První námitka stran nezákonnosti zahájení řízení z důvodu vadného vymezení jeho předmětu ze strany účastníka řízení zazněla až v rozkladu.
52. Z uvedeného lze dovodit, že řízení bylo vůči účastníku zahájeno a vedeno v souladu se zákonem, a první z rozkladových námitek není důvodná.
Námitka nesprávného hodnocení důkazů a jejich neprůkaznosti
53. V další části rozkladu brojí účastník řízení proti tomu, jakým způsobem Úřad hodnotil důkazy a jak posuzoval konkrétní výběrové řízení v kontextu relevantního trhu a soutěži na něm. Konkrétně účastník řízení upozorňuje na to, že jediným důkazem protiprávního jednání jsou emaily, o nichž však není účastníku řízení s určitostí znám jejich původ, přičemž na komunikačních zařízeních účastníka řízení takováto komunikace obsažena není. Dle účastníka řízení tak není možné ověřit autenticitu takovéto komunikace.
54. K námitce účastníka řízení ohledně shromážděné emailové komunikace jsem ze správního spisu ověřil, že e-maily, o které se v dané věci jedná, byly shromážděny při místních šetřeních u dalších účastníků řízení, konkrétně u společnosti GARDEN Studio, s. r. o. a společnosti AGROCAR s. r. o. Z protokolů o místním šetření je rovněž zřejmé, že místní šetření bylo vždy provedeno za přítomnosti dotčeného účastníka řízení a v případě společnosti GADREN Studio, s. r. o. i jeho právního zástupce, přičemž i listinné dokumenty byly pořizovány v jejich přítomnosti. V obou případech navíc byly kopie získaných listin ponechány tomu kterému šetřenému účastníku řízení. V žádném z těchto dvou případů žádný ze šetřených soutěžitelů nevznesl proti obsahu protokolu námitky, a to ani při jeho podpisu, ani později. K zákonnosti zajištění i dokumentů, které se týkají jiného soutěžitele, jsem se již vyjádřil výše.
55. Přestože účastník řízení využil svého práva nahlížet do správního spisu, jakož i svého práva seznámit se před vydáním rozhodnutí s jeho podklady, není z rozkladu zřejmé, z jakého důvodu opomíjí způsob zajištění důkazů, jak vyplývá ze správního spisu. Účastník řízení nebrojí proti konkrétnímu obsahu spisu, neuvádí, zda protokoly z místních šetření považuje z nějakého důvodu za vadné, a nenaznačuje, co jiného by mělo být v průběhu správního řízení (cit. rozklad) zjištěním, jakým konkrétním způsobem měly být tyto dokumenty zajištěny .
56. Tvrzení účastníka řízení, že v žádném jeho komunikačním zařízení není takováto komunikace obsažena, může být v tomto okamžiku pravdivé, neboť vzhledem k místním šetřením provedeným u řady soutěžitelů z oboru by ponechání komunikace tohoto typu na komunikačních zařízeních účastníka řízení bylo v rozporu se zájmy účastníka řízení. Vzhledem k okolnostem se však jeví jako nepochybné, že předmětné e-maily mají svůj původ u účastníka řízení, resp. u jeho zaměstnance P. A.
57. Má-li z účastníkovy námitky v části formulované opětovněupozorňujena to, co uváděl již v průběhu správního řízení, a to jednak na způsob zajištění této komunikace vyplývat, že obecně zpochybňuje zákonnost samotných místních šetření ve světle rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (dále též ESLP ) ve věci stížnosti č. 97/11-Delta Pekárny a. s. proti České republice ze dne 2. 10. 2014, pak i takto rozšířená námitka není důvodná. Z uvedeného rozsudku ESLP je zřejmé, že nepožaduje předchozí přivolení soudu k tomu, aby mohlo místní šetření proběhnout, pouze poukazuje na ne zcela dostatečnou možnost soudního přezkumu námitek proti výkonu tohoto oprávnění Úřadu, resp. že v dané věci se soudy místním šetřením dostatečně nezabývaly. V této souvislosti je však nutno podotknout, že účastník řízení ani jiný subjekt proti provedeným místním šetřením nijak konkrétně nebrojil, a to ani v souvisejících řízeních. V detailní argumentaci se ztotožňuji se závěry, k nimž v této souvislosti dospívá Úřad v bodech 20 a 21 napadeného rozhodnutí.
58. V tomto případě mám za to, že zcela jednoznačný obsah protokolů, které nejsou žádným z účastníků přímo dotčených místními šetřeními formálně ani věcně zpochybňovány, námitky účastníka řízení stran neautenticity e-mailů vyvrací a tato není důvodná.
59. Tento závěr je dále potvrzován dalšími okolnostmi případu. E-mailová komunikace, která proběhla dne 13. 8. 2010 mezi P. A. z e-mailové adresy komunal@kisplus.cz a společností GARDEN Studio, s. r. o. s předmětem Plzeň a postupně Re: Plzeň a která byla zajištěna při místním šetření u společnosti GARDEN Studio, s. r. o., obsahovala, jak avizoval P. A., i v textu svých e-mailů soubor s nabídkou cenové kalkulace nosiče HOLDER C245 s nástavbami a soubor ve formátu .xlsx obsahující tabulku cen. Cena, s níž společnost GARDEN Studio, s. r. o. vstupovala do výběrového řízení, měla být dle e-mailu 1 847 450 Kč bez DPH, a uvedená nabídka byla skutečně s touto cenou do zadávacího řízení zaslána.
60. Současně e-mailová komunikace P. A. ke společnosti AGROCAR s. r. o. ze dne 15. 9. 2010 s předmětem Plzeň výběrko KIS a přílohou PMDP a.s.-HOLDER-!!!nabídka KIS!!!!!.doc , která proběhla z adresy A. P.@seznam.cz a která byla zajištěna při místním šetření u společnosti AGROCAR s. r. o., obsahuje nabídku účastníka řízení s nabídkovou cenou 1 827 193 Kč, která byla následně v zadávacím řízení skutečně uplatněna. Pro úplnost uvádím, že společnosti AGROCAR s. r. o. byla dne 20. 9. 2010 z adresy komunal@kisplus.cz P. A. zaslána vypracovaná nabídka. Tuto však nevyužila a o zakázku se vůbec neucházela. Ke shodám v podobě a obsahu nabídek obsažených v e-mailech s nabídkami, které byly podány do výběrového řízení, jsem se již vyjádřil v obecných úvahách o prokázání koluzního jednání, na něž tímto odkazuji.
61. I z těchto okolností je zřejmé, že e-mailová komunikace je autentickou komunikací účastníka řízení s dalšími případnými uchazeči, přičemž účastník řízení mimo obecné námitky její neautenticity obsah elektronické komunikace konkrétně nezpochybňuje a související okolnosti spočívající ve shodnosti nabídek a nabídkových cen s údaji v e-mailech nijak nevysvětluje.
Námitka nepřičitatelnosti jednání zaměstnance účastníku řízení
62. Účastník řízení dále namítá, že z obsahu napadeného rozhodnutí i správního spisu je nepochybné, že za něj měl ve věci jednat pan P. A. Ten byl krátce řadovým zaměstnancem účastníka řízení, nebyl pověřen sjednáváním obchodních případů a neměl udělenu ani žádnou plnou moc či podobné pověření. Není tak možné bez dalšího považovat jeho jednání za jednání účastníka řízení a zaměstnavatel nemůže za jednání tohoto zaměstnance nést odpovědnost. Jiný přístup by fakticky znamenal, že jakýkoliv zaměstnanec může kdykoliv zaměstnavatele poškodit a existenčně ohrozit, bude-li postupovat tak, že výstup jeho komunikace bude protiprávní a bude mít pro zaměstnavatele následky v budoucnu. Pokud by se P. A. dopustil jednání, které je popsáno v napadeném rozhodnutí, nejednalo se o jednání účastníka řízení, navíc za situace, kdy minimálně v jednom případě použil P. A. vlastní e-mailovou adresu a ve večerních hodinách, tedy prokazatelně nikoliv při výkonu své práce pro zaměstnavatele.
63. Po přezkoumání napadeného rozhodnutí a obsahu správního spisu shledávám, že v dané věci jednal účastník řízení v úvodní fázi zaměstnancem P. A., který pro koordinaci uchazečů použil jednak e-mailovou adresu zaměstnavatele (z ní byla zaslána nabídka, kterou pak podal účastník GARDEN Studio, s. r. o. a nabídka vypracovaná pro AGROCAR s. r. o.), jednak ve večerních hodinách svou soukromou adresu (z ní byla pro informaci zaslána nabídka, kterou následně podal účastník řízení sám). Podáním sladěné nabídky účastníkem řízení pak došlo k dokonání protiprávního jednání, za něž nese odpovědnost-jak správně dovozuje Úřad v bodu 18 napadeného rozhodnutí-účastník řízení, a to z následujících důvodů.
64. Delikt byl spáchán právnickou osobou-účastníkem řízení (tento podal nabídku, uzavřel smlouvu a dodávku realizoval) v rámci předmětu jeho činnosti a v jeho zájmu. Na určité části koluzního jednání se podílel zaměstnanec účastníka řízení P. A. Účastník řízení jako uchazeč beze všeho použil v zadávacím řízení nabídku vytvořenou tímto zaměstnancem, nelze tedy rozumně pochybovat, že by tento zaměstnanec nebyl oprávněn/povinen tuto činnost pro zaměstnavatele vykonávat, že by nepatřila k jeho pracovní činnosti. Zaměstnanec ke koluzní komunikaci užil v jednom případě e-mailovou adresu společnosti, v druhém případě svou vlastní, nicméně obě byly použity za stejným účelem, a sice ke sladění nabídek pro konkrétní zadávací řízení. Není rozhodné, v jaké denní době byly e-maily odeslány, není ani rozhodné, že v jednom případě byla použita osobní e-mailová adresa, neboť charakter e-mailu byl zcela zjevně pracovní .
65. V případě dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona není nutné pro její postih ze strany soutěžního úřadu, aby byla uzavřena statutárem či osobou zmocněnou, v praxi tomu tak zpravidla nebývá. Podstatou problému není to, kdo je formálně oprávněn za soutěžitele navenek jednat, ale konkrétní chování soutěžitele na trhu (např. podání koordinované nabídky), za které nese soutěžitel odpovědnost. Pokud se tedy např. bid riggingu účastní za soutěžitele osoba, která není-jako tvrdí účastník řízení v tomto případě-oprávněna za něj obchodní případy řešit, přesto se však v jednání soutěžitele koluzní dohoda projeví, jedná se o jednání soutěžitele a ten je za něj objektivně odpovědný bez ohledu na to, jak by bylo jednání zaměstnance kvalifikováno z hlediska soukromého práva.
66. Účastník řízení tedy odpovídá za delikt objektivně, bez ohledu na míru svého zavinění. Je nesporné, že právnická osoba činí své úkony navenek prostřednictvím osob fyzických, tedy i svých zaměstnanců. Je rovněž pravdou, že zaměstnavatel nenese absolutní odpovědnost za veškeré počínání svých zaměstnanců. Protiprávní jednání zaměstnance lze zaměstnavateli nicméně přičítat nejen v případech, kdy k takovému jednání dal zaměstnanci pokyn, či jej schválil, ale také v případech, kdy nezajistil dostatečné řídící a kontrolní mechanismy, které by protiprávnímu jednání zaměstnance předešly či alespoň zmírnily či odstranily jeho následky. Ačkoli účastník řízení netvrdí, že by zaměstnance k protiprávnímu jednání vedl či jej schvaloval, netvrdí ani, a z ničeho v řízení nevyplynulo, že by vynaložil jakoukoli péči, aby vzniku situace jako je tato, zabránil, naopak kroky účastníka řízení byly s jednáním jeho zaměstnance v souladu. Jednání zaměstnance P. A. je tak jednáním účastníka řízení a rozkladová námitka stran nepřičitatelnosti není důvodná.
Námitka specifičnosti trhu
67. Účastník řízení dále poukazuje na specifické podmínky na trhu s komunální technikou. On sám je oficiálním a jediným dovozcem výrobků zn. HOLDER do ČR a SR. V rámci ČR existují zadávací řízení, v nichž se může uplatnit s ohledem na technické požadavky zadavatele větší počet nabízených výrobků, jsou však výběrová řízení, kdy požadované parametry splňuje buď jen omezený okruh značek, případně jediná. Ve výběrovém řízení, o něž se jedná, byla technická specifikace tak konkrétní, že jí dostál patrně jen výrobek HOLDER. Tento výrobek byl dodán za cenu výrazně nižší, než je ceníková. Pokud by skutečně došlo k dohodě mezi GARDEN Studio, s. r. o. a účastníkem řízení, pak by GARDEN Studio, s. r. o. nepochybně uhradilo jistinu. Je fakt, že GARDEN Studio, s. r. o. a účastník řízení spolu dlouhodobě spolupracují a je nepochybné, že společnost GARDEN Studio, s. r. o. zná tvorbu cen konkrétních výrobků a tuto znalost využívá. Adaptéry na tento stroj nejsou použitelné pro každý stroj, proto se prakticky nevyskytují na volném trhu a kalkulaci takového stroje může fakticky dělat jen výrobce popř. obchodní zástupce.
68. Ani těmto námitkám, které účastník řízení akcentuje, není možné přisvědčit. Jakkoli byly v daném případě požadavky zadavatele velmi konkrétní, neospravedlňují postup, který zvolil účastník řízení, a sice vypracování nabídek pro další případné uchazeče o zakázku. Takovéto řešení situace stojí zcela mimo zákon. Ve věci není rozhodné, zda společnost GARDEN Studio, s. r. o. uhradila jistotu, neboť delikt byl dokonán podáním koordinovaných nabídek. Námitka, že spolu účastníci řízení dlouhodobě spolupracují a společnost GARDEN Studio, s. r. o. tak zná cenotvorbu účastníka řízení a tuto znalost používá, rovněž neobstojí, neboť pokud by jednala racionálně v nenarušeném soutěžním prostředí, stěží by volila vyšší cenu než účastník řízení.
Námitka nenarušení soutěže
69. Účastník řízení namítá, že pokud Úřad v napadeném rozhodnutí dochází k závěru, že byla narušena hospodářská soutěž, měl by uvést, jakým způsobem a s jakým důsledkem. Toto však v napadeném rozhodnutí absentuje, tedy buď se touto otázkou Úřad vůbec nezabýval, nebo k narušení soutěže nedošlo. Dle účastníka řízení nastaly obě tyto okolnosti současně.
70. Vytýká-li účastník řízení napadenému rozhodnutí, že se dopadem dohody na soutěž nezabývá, pak tato část námitky není zcela korektní. Úřad v bodech 32-39 napadeného rozhodnutí uvažuje obecně nad zakázanými dohodami a v bodech 40-42 se zabývá charakterem dohod typu bid rigging jako speciálním typem cílových dohod. Na to navazuje konkrétně v bodech 67-69 napadeného rozhodnutí, kde dovozuje, že negativní důsledky spočívající v narušení soutěže jsou v dané věci prokázané. V předmětném výběrovém řízení vzniklo toliko zdání férové soutěže, nicméně zakázku získal již předem určený soutěžitel. Tímto způsobem došlo zcela k vyloučení soutěže o zakázku a tak zcela odpadl benefit, který pro zadavatele výběrové řízení má. Ačkoli tedy lze presumovat dopad jednání na hospodářskou soutěž, v daném případě je prokázáno, že koluzní jednání negativní účinky jednoznačně způsobilo.
71. Úřad správně posoudil, že v daném případě se jedná o dohodu, která měla protisoutěžní cíl, cíl jdoucí zcela proti smyslu zadávání veřejných zakázek, jímž je transparentní a hospodárné nakládání s prostředky z veřejných zdrojů, jakož i podpora soutěže mezi uchazeči o zakázku. V případě, že soutěžitelé namísto soutěže přistoupí ke koordinaci svého postupu v zadávacím řízení, výhody tohoto postupu mizí a dochází zpravidla k vynaložení větších prostředků z veřejných zdrojů.
72. Obecně je na věc zcela aplikovatelný závěr Krajského soudu v Brně v rozsudku ze dne 12. 6. 2013, č. j. 62 Af 61/2011-245, který k tvrzenému zanedbatelnému vlivu dohody typu bid rigging na hospodářskou soutěž uvádí: Pokud žalobce c) opakovaně namítá, že předmětné jednání bylo jednáním bez vlivu na hospodářskou soutěž a tedy jednáním zanedbatelným, soudu nezbývá než zopakovat, že dohody bid-rigging jsou dohodami protisoutěžními per se, zakázanými již pro svůj protisoutěžní cíl, které mají negativní dopad na soutěžní prostředí vždy. Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 20. 12. 2012, sp. zn. 1 Afs 77/2012, s poukazem na rozsudek Tribunálu ze dne 27. 9. 2012 ve věci T-362/06 Ballast Nedam Infra BV proti Komisi , dohody o určení cen nebo dohody, jejichž cílem je zejména rozdělení zákazníků nebo uzavření společného trhu, se ze své povahy kvalifikují jako velmi závažné protiprávní jednání, a to bez ohledu na zeměpisný rozsah nebo dopad na trh. Podle Nejvyššího správního soudu Tribunál dospěl k závěru, že pro klasifikaci horizontální dohody o cenách jako nejzávažnějšího protisoutěžního jednání není nutno konkrétně prokazovat skutečný dopad této dohody na relevantní trh. Tribunál tedy v citovaném rozsudku konstatoval, že u cenových kartelů pro závěr o velké závažnosti protisoutěžního jednání per se postačí typový charakter porušení pravidel hospodářské soutěže bez toho, aby byl skutečný dopad zakázané dohody na relevantní trh prokázán; v tomto ohledu převzal Tribunál judikaturu Soudního dvora (rozsudek ze dne 24. 9. 2009 ve spojených věcech C-125/07P,C-133/07P,C-135/07P a C-137/07 P Erste Group Bank AG a další proti Komisi, Sb. rozh. I-08681, bod 103) . Právě citované lze podle zdejšího soudu nepochybně aplikovat i na dohody bid rigging a tedy na předmětné jednání žalobců, které tak nemůže být jednáním s dopadem na soutěž zanedbatelným, a to ani s ohledem na velikost podílu žalobců na relevantním trhu ani s ohledem na výši jimi nabízených cen.
73. Jakkoli jsou tedy u dohod zakázaných per se pro svůj protisoutěžní cíl sníženy standardy na prokázání dopadu dohody na soutěž, v daném případě se Úřad dopadem na relevantní trh materiálně zabýval a konstatoval nejen potencialitu narušení soutěže, ale její skutečné narušení. S tímto závěrem se ztotožňuji. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplývá, že účastník řízení a společnost GARDEN Studio, s. r. o. nepodali nabídky dle svého svobodného uvážení při vědomí konkurenčního boje, nýbrž takové, které předem navrhl účastník řízení, jak bude pojednáno níže. Zadavatel tak neobdržel soutěžní nabídku, nýbrž nabídku vytvořenou koordinací uchazečů.
74. Ve správním řízení bylo prokázáno, že posuzovaným jednáním účastníci řízení nejen sladili své chování ve výběrovém řízení, ale též účel této koordinace realizovali. Tím mezi sebou soutěž o zakázku zcela vyloučili. Není pochyb o tom, že cílem tohoto jednání bylo vyhnout se skutečné soutěži, resp. pouze vyvolat zdání soutěže. Posuzované jednání tak navodilo situaci, která běžnému fungování trhu, resp. očekávanému způsobu fungování zadávacího řízení neodpovídá, naopak popírá jeho smysl. Proto je ostatně bid rigging praktikou, která se řadí k jednáním s nejvyšší mírou protisoutěžní nebezpečnosti. Na výběrové řízení tak byl dopad jednání účastníků řízení citelný, když při tomto výběrovém řízení byla hospodářská soutěž mezi účastníky řízení zcela vyloučena, a dopad na soutěž je tím prokázán.
Námitka nezákonně uložené pokuty
75. V poslední části rozkladu účastník řízení brojí proti výši pokuty a dále proti způsobu, jakým byla uložena. Účastník řízení nesouhlasí se zvýšením pokuty za úlohu organizátora a dále se zvýšením pokuty za úmyslné spáchání deliktu. I pokud by bylo jednání zaměstnance P. A. přičteno účastníku řízení, měl Úřad při ukládání pokuty vyjít z § 22b zákona. Navyšování pokuty je v rozporu se zjištěnou skutečností a fakticky i v rozporu se zněním zákona, protože nebylo zjištěno, že by došlo k narušení hospodářské soutěže a že by se tak stalo jednáním účastníka řízení.
76. Podle § 22b odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
77. Prvostupňový orgán se k uloženým sankcím vyjádřil v bodech 75-95 napadeného rozhodnutí. Výše sankce, jak jsem ji přezkoumal, vychází ze zákonných (zákonem předepsaných) kritérií, která tato pokuta má v sobě odrážet, tedy přihlíží k závažnosti deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále pak Úřad v konkrétní výši pokuty zohlednil další jím zjištěná specifika případu, která jsou vzhledem k jejich charakteru pro stanovení pokuty relevantní, v daném případě k tomu, že účastník se deliktu účastnil jako jeho iniciátor, jak bude ještě rozebráno níže.
78. Úřad při ukládání pokuty účastníku řízení postupoval v souladu se zákonem i se Zásadami postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při stanovování výše pokut podle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění (dále též Zásady ) a tomuto postupu nelze ničeho vytknout. Úřad správně vyhodnotil protiprávní jednání účastníka řízení jako nejzávažnější jednání z hlediska typovosti. Účastník jednání se totiž dopustil tzv. bid riggingu, který spadá do kategorie tzv. hardcore narušení hospodářské soutěže (blíže viz shora). Od této skutečnosti se odvinula základní částka pokuty, kterou Úřad stanovil ve výši 1 3% [obchodní tajemství] obratu na relevantním trhu za rok 2010. V projednávané věci tedy došlo k situaci, kdy soutěž při výběrovém řízení byla zcela vyloučena a zadavatel byl tak připraven o možnost řádného vysoutěžení ekonomicky nejvýhodnější nabídky, jejímž předpokladem je konkurenční boj mezi jednotlivými uchazeči o zakázku. Úřad se dále neopomenul zabývat ani délkou protisoutěžního jednání, přitěžujícími a polehčujícími okolnostmi.
79. Zohlednil-li Úřad úmyslné zavinění, stalo se tak opět zcela v intencích Zásad a ve výši 20 %, která má svůj základ v Zásadách a odráží dlouhodobou praxi Úřadu. Co se týká existence úmyslu, jsem přesvědčen, že Úřad nepochybil, pokud úmyslné zavinění shledal. Účastník řízení si musel být po celou dobu koordinace nabídek vědom jednak nezákonnosti snahy o koordinaci nabídek, jednak její právní kvalifikace. Je téměř nepředstavitelné, že by si společnost, která se jako profesionál pohybuje na trhu již od roku 1991, nebyla vědoma charakteru a důsledků svého jednání. V této otázce se tedy zcela ztotožňuji se závěry prezentovanými Úřadem v bodech 72-74 napadeného rozhodnutí. Nad rámec uvedeného doplňuji, že úmysl účastníka řízení podle mého názoru jednoznačně vyplývá ze způsobu provedení správního deliktu, resp. ze skutečnosti, že nabídky obou účastníků výběrového řízení se shodovaly s těmi, které před podáním proběhly v elektronické komunikaci účastníků řízení.
80. Přitížil-li Úřad účastníku řízení za roli organizátora, pak z již uváděné e-mailové komunikace nelze přehlédnout, že to byl právě účastník řízení, který jednak vypracoval nabídky pro oba případné konkurenty, tedy pro společnost GARDEN Studio, s. r.o. a společnost AGROCAR s. r. o., jednak z opatrnosti zaslal společnosti AGROCAR s. r. o. i nabídku vlastní, dbal, aby oba další soutěžitelé obdrželi nabídky v takové el. podobě, aby se dala zobrazit a použít, tedy aby bylo možné deliktní jednání realizovat, a aby společnost AGROCAR s. r. o. nezaměnila nabídku připravenou pro ni od nabídky účastníka řízení (viz předměty e-mailů). Z těchto skutečností mám i já za prokázané, že účastník řízení zastával při procesu slaďování společného jednání vedoucí roli. Důkazy jsou právě e-maily, z nichž je zřejmé, že tento účastník řízení činil vůči svým konkurentům značně nestandardní kroky, aby jim ulehčil participaci na výběrovém řízení a poskytl pomoc při zpracování obsahu nabídek včetně cen. Výše přitížení odpovídá jednak závažnosti této okolnosti, jednak dlouhodobé praxi Úřadu a Zásadám, přičemž nevybočuje ani z mezí správního uvážení.
81. Dalšími okolnostmi, které účastník namítá jako rozhodné pro neuložení pokuty a které spočívají v tom, že účastníku nelze přičíst jednání jeho zaměstnance a že jednáním účastníka nedošlo k narušení hospodářské soutěže, jsem se již zabýval výše a shledal jsem tyto námitky nesprávnými a nedůvodnými.
82. Z uvedených důvodů jsem přesvědčen, že sankce byla účastníku řízení uložena v zákonné výši a v souladu se zákonem, Zásadami a dlouhodobou praxí Úřadu. Dle § 22a odst. 2 zákona platí, že za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), d), e) nebo f) pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období . V případě účastníka řízení představuje uložená pokuta 1,48 % celkového čistého obratu za rok 2013, což je obrat, jehož celková čistá výše je rozhodná pro posouzení zákonné výše pokuty. Uložená pokuta se pohybuje při samé spodní hranici zákonného 10% limitu a svou výší či způsobem stanovení nevybočuje nijak z mezí přezkoumatelného správního uvážení.
83. Pro úplnost jsem vyžádal účetní závěrku účastníka řízení za rok 2014, což je účetní období předcházející vydání tohoto rozhodnutí o rozkladu. Z té jsem zjistil, že celkový čistý obrat účastníka řízení činil v roce 2014 částku 87 485 000 Kč. Ekonomické ukazatele na straně účastníka řízení tedy doznaly v porovnání s rokem 2013 určitý pokles a pokuta nyní představuje 1,72 % celkového čistého obratu účastníka řízení za rok 2014. Nicméně ani meziroční snížení obratu účastníka řízení nemění nic na mém závěru, že pokuta zůstává při spodní hranici zákonné sazby a pro účastníka řízení není likvidační. Účastník řízení totiž nadále vykazuje znaky stabilní společnosti, u níž klíčové ukazatele naznačují velmi nízkou zadluženost a poměrně vysokou schopnost finančního krytí vlastními zdroji. Na okraj dodávám, že účastník řízení brojí v rozkladu proti mechanismu výpočtu sankce a zohlednění jednotlivých přitěžujících okolností, avšak nepřiměřenost či likvidační charakter pokuty nenamítá.
84. Ani námitky směřující proti uložené pokutě proto nepovažuji za důvodné.

V. Závěr
85. Po přezkoumání souladu jak napadeného rozhodnutí, tak správního řízení, které mu přecházelo, s právními předpisy, jakož i po přezkoumání věcné správnosti napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, jsem ze všech shora uvedených důvodů a na základě návrhu rozkladové komise dle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu dospěl k závěru, že se správní orgán prvního stupně nedopustil žádných pochybení, jež by mohla mít vliv na zákonnost a věcnou správnost napadeného rozhodnutí.
86. Orgán prvního správního stupně řádně zjistil skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Na takto zjištěný skutkový stav aplikoval správný právní předpis správného časového znění, při jeho výkladu se nedopustil žádného interpretačního pochybení a v jeho rámci užil právní normu, kterou správně aplikoval.
87. Napadené rozhodnutí rovněž splňuje kritéria přezkoumatelnosti, tedy jedná se o rozhodnutí srozumitelné, které je opřené o dostatek relevantních důvodů, z nichž je zřejmé, proč prvostupňový orgán rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku napadeného rozhodnutí. Prvostupňový orgán se v napadeném rozhodnutí také vypořádal s námitkami vznesenými účastníkem řízení v průběhu řízení.
88. Vzhledem k výše konstatovanému je na místě rozklad proti napadenému rozhodnutí v celém rozsahu zamítnout, neboť žádné z namítaných pochybení jsem neshledal, a napadené rozhodnutí ve všech výrocích potvrdit.

POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

otisk úředního razítka

Ing. Petr Rafaj předseda
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:
1. JUDr. Ivan Vávra, advokát, Dlouhá 16, 412 01 Litoměřice
2. na vědomí Mgr. MgA. Jaromír Pařil, advokát, se sídlem Karolíny Světlé 301/8, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy