UOHS R039/2002
Rozhodnutí: R039/2002 Instance II.
Věc možné porušení § 3 odst. 1 ZOHS
Účastníci Český svaz zpracovatelů masa
Typ správního řízení Dohody
Typ rozhodnutí rozkladem napadené rozhodnutí změněno
Rok 2002
Datum nabytí právní moci 25. 11. 2003
Související rozhodnutí S046/02
Dokumenty dokument ke stažení 114 KB


Č.j. R 39/2002 V Brně dne 21. listopadu 2003
V řízení o rozkladu, který proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 27. 5. 2002 č.j. S 46/02-840/02 ve věci možného porušení ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, podal účastník řízení, Český svaz zpracovatelů masa, se sídlem Libušská 319, Praha 4, PSČ 142 00, IČ 14 88 97 06, zastoupený na základě plné moci ze dne 28. 3. 2002 JUDr. Karlem Šetkem, advokátem, advokátní kancelář České Budějovice, Jeronýmova 19/1, jsem podle ustanovení § 59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), na návrh zvláštní komise ustavené podle § 61 odst. 2 téhož zákona
r o z h o d l
takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 27. 5. 2002 č.j. S 46/02-840/02 m ě n í m takto:
Doporučení Českého svazu zpracovatelů masa , se sídlem Libušská 319, Praha 4, PSČ 142 00, IČ 14 88 97 06, přenést náklady spojené s povinným vyšetřením jatečného skotu na BSE na dodavatele jatečného skotu, u krav ve výši 1 500,-Kč/kus a u býků a jalovic starších 30 měsíců v plné výši těchto nákladů, přijaté dne 9. 1. 2002 na společném jednání představenstva a dozorčí rady Českého svazu zpracovatelů masa, které bylo následně vydáno pro členy Českého svazu zpracovatelů masa jako "Stanovisko Českého svazu zpracovatelů masa k realizaci vyhlášky č. 441/2001 Sb.", je podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a) téhož zákona, které mohlo narušit hospodářskou soutěž na trhu dodávek jatečného skotu určeného ke zpracování.
Podle ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně dalších zákonů, se Českému svazu zpracovatelů masa, se sídlem Libušská 319, Praha 4, PSČ 142 00, IČ 14 88 97 06, za porušení zákazu uvedeného v § 3 odst. 1 téhož zákona ukládá pokuta ve výši 100 000,-Kč (slovy: jedno sto tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže u České národní banky, pobočka Brno, číslo účtu 3754-24825-621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede IČ účastníka řízení.
Podle § 23 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, se Českému svazu zpracovatelů masa, se sídlem Libušská 319, Praha 4, PSČ 142 00, IČ 14 88 97 06, ukládá opatření k nápravě , a to
zrušit doporučení členům Českého svazu zpracovatelů masa přenést náklady spojené s povinným vyšetřením jatečného skotu na BSE na dodavatele jatečného skotu (včetně způsobu plného a částečného přenesení těchto nákladů dle stáří a kategorie skotu),
informovat všechny členy Českého svazu zpracovatelů masa o tomto rozhodnutí a o zrušení doporučení ČSZM přenést náklady spojené s povinným vyšetřením jatečného skotu na BSE popsané v bodě 1. výroku tohoto rozhodnutí.
Doklady o splnění nápravných opatření předloží Český svaz zpracovatelů masa Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve lhůtě do 20 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. O d ů v o d n ě n í
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") vydal dne 27. 5. 2002 rozhodnutí čj. S 46/02-840/02, v jehož 1. výrokové části deklaroval, že rozhodnutí Českého svazu zpracovatelů masa, se sídlem Libušská 319, Praha 4, PSČ 142 00, IČ 14 88 97 06, (dále též jen "účastník řízení" nebo "ČSZM"), přijaté dne 9. 1. 2002 na společném jednání představenstva a dozorčí rady ČSZM, jímž doporučil členům ČSZM přenést náklady spojené s povinným vyšetřením jatečného skotu na BSE na dodavatele jatečného skotu, u krav ve výši 1 500,-Kč/kus a u býků a jalovic starších 30 měsíců v plné výši těchto nákladů, které bylo následně vydáno pro členy ČSZM jako "Stanovisko ČSZM k realizaci vyhlášky č. 441/2001 Sb.", je podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (dále jen "zákon" nebo "zákon o ochraně hospodářské soutěže"), zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů týkajícím se obchodních podmínek pro nákup jatečného skotu ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a) téhož zákona, které narušilo hospodářskou soutěž na trhu jatečného skotu.
Za porušení zákona byla účastníkovi řízení podle ustanovení § 22 odst. 2 zákona uložena ve 2. výrokové části pokuta ve výši 300 000,-Kč. Ve 3. výrokové části pak Úřad účastníku řízení uložil povinnost k nápravě, a to, aby jeho příslušný orgán zrušil rozhodnutí, jímž bylo doporučeno členům ČSZM přenést náklady spojené s povinným vyšetřením jatečného skotu na BSE na dodavatele jatečného skotu (včetně způsobu plného a částečného přenesení těchto nákladů dle stáří a kategorie skotu), a informovat všechny členy ČSZM o tomto rozhodnutí Úřadu (zvláště o výroku a uloženém nápravném opatření) a o zrušení rozhodnutí ČSZM týkajícího se přenesení nákladů spojených s povinným vyšetřením jatečného skotu na BSE na dodavatele jatečného skotu popsaného v bodě 1. výroku napadeného rozhodnutí, přičemž stanovil přiměřenou lhůtu k jejímu splnění.
Proti tomuto rozhodnutí podal účastník řízení včas rozklad, ve kterém namítl, že z ustanovení § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže vyplývá, že Stanovisko ČSZM k realizaci vyhlášky č. 441/2001 Sb., kterým doporučil svým členům řešit rozkrádání a obohacování se státu na úkor zpracovatelů masa není rozhodnutím, nýbrž jde pouze o doporučení. Nápravné opatření vyplývající z této skutečnosti uvedené ve 3. výrokové části písm. a) napadeného rozhodnutí je tak nesmyslné. Ze stanov ČSZM vyplývá, že svaz je dobrovolným sdružením (článek 2 odst. 1), jeho posláním je zajišťování např. odborné služby, koordinace společných činností apod. (článek 2 odst. 2), přičemž předmět činnosti je upraven v článku 3, kdy účastník řízení poukazuje zejména na jeho odst. 3. Povinnosti ČSZM stanovuje článek 8 stanov, přičemž z jeho odst. 1 vyplývá, že člen je povinen dodržovat stanovy, rozhodnutí a opatření valné hromady a představenstva. Na tomto místě poukazuje ČSZM na skutečnost, že ve správním řízení se jednalo o metodický pokyn-stanovisko ČSZM, kterým bylo členům doporučeno, jak řešit skutečnost, že stát nezpracoval metodiku k vyhlášce č. 441/2001 Sb. Stát bez jakéhokoli opodstatnění a v rozporu s platnými právními předpisy vybral pro vyšetření BSE laboratoř v Jihlavě, která má úzký vztah na MVDr. Holejšovského a přenesl úhradu za toto vyšetření na provozovatele jatek v rozporu se směrnicí EU. Účastník řízení konstatuje, že v platných stanovách ČSZM není žádné ustanovení o tom, že některý z orgánů svazu, kterými jsou valná hromada, představenstvo a dozorčí rada vydává rozhodnutí, která jsou povinni členové svazu respektovat. Skutečnost, že stanovisko ČSZM k realizaci vyhlášky č. 441/2001 Sb. bylo vydáno koncem ledna 2002, a toto stanovisko členové svazu, jak vyplývá ze svědeckých výpovědí, vzali v úvahu, ale neřídili se jím, neboť již do 1. 1. 2002 museli celou situaci řešit bez tohoto doporučení, svědčí pro tvrzení účastníka řízení, že nemohlo jít o dohodu mezi soutěžiteli.
Samotnou otázkou napadeného rozhodnutí jsou pro účastníka řízení nápravná opatření uložená v bodě 3 písm. a) a b) výroku. K písm. a) ukládaného nápravného opatření, aby účastník řízení zrušil rozhodnutí, jímž doporučil členům ČSZM přenést náklady spojené s povinným vyšetřením jatečného skotu na BSE na dodavatele jatečného skotu, účastník řízení konstatuje, že toto nelze splnit, protože žádný z orgánů ČSZM rozhodnutí nevydal a tudíž je nelze zrušit.
Ke způsobu provádění dokazování namítá účastník řízení, že mu byly kladeny zavádějící otázky, které měl Úřad připraveny a nevyplývaly z průběhu provedeného dokazování. Hodnocení výpovědí svědků považuje účastník řízení v rozporu s tím, co svědci ve svých výpovědích uváděli, respektive s projevem vůle, který svědci před správním orgánem učinili. ČSZM podotýká, že ve věci nebylo dle jeho názoru postupováno objektivně, a proto navrhuje, aby byl opětovně proveden jeho výslech. K jednotlivým důkazním prostředkům, tj. listinným důkazům a svědeckým výpovědím, účastník řízení podotýká, že kromě shora uvedeného nemá žádných připomínek, vznáší však námitky proti hodnocení těchto důkazů Úřadem, jež považuje za neobjektivní a tendenční. Napadené rozhodnutí pak dle jeho názoru je v rozporu s obsahem výpovědí svědků a s obsahem listinných důkazů, které byly ve věci shromážděny. Ze svědeckých výpovědí totiž vyplývá, že členové ČSZM stanovisko ČSZM vzali na vědomí, ale postupovali při přeúčtování nákladů na vyšetření BSE podle svých potřeb a po dohodě s dodavateli.
Na základě listinných důkazů a svědeckých výpovědí navrhuje účastník správního řízení-Český svaz zpracovatelů masa, aby předseda Úřadu rozkladem napadené rozhodnutí zrušil.
Správní orgán rozhodující v prvním stupni neshledal důvody pro postup podle ustanovení § 57 odst. 1 správního řádu a v souladu s § 57 odst. 2 téhož zákona postoupil věc k rozhodnutí orgánu rozhodujícímu o rozkladu.
Podle ustanovení § 59 odst. 1 správního řádu jsem tedy napadené rozhodnutí přezkoumal v celém rozsahu.
Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona "Dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen "dohody"), které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nebo pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") nepovolí svým rozhodnutím nebo vyhláškou z tohoto zákazu výjimku." Ustanovení § 3 odst. 1 zákona tedy stanoví tři samostatné typy jednání, jež zákonodárce z legislativně technického hlediska subsumoval pod legislativní zkratku "dohody", která jsou jednáním protisoutěžním. Jde o dohody soutěžitelů-tj. z hlediska výkladu zákona dohody v užším právním slova smyslu, rozhodnutí sdružení soutěžitelů a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže. Pojem "rozhodnutí sdružení soutěžitelů" je v zájmu efektivní ochrany hospodářské soutěže konzistentně vykládán široce a zahrnuje nejen rozhodnutí, dohody, pokyny, usnesení orgánů sdružení či opatření jeho výkonných orgánů, ale také stanovy, vnitřní předpisy či návody na jednání. Z hlediska kvalifikace jako rozhodnutí protisoutěžní, které je možno subsumovat pod ustanovení § 3 odst. 1 zákona, nemusí jít nutně o rozhodnutí závazné pro členy sdružení. Stejně tak se nemusí jednat o konsensus všech členů sdružení. Pro protiprávnost jednání sdružení postačí, je-li způsobilé nahradit jinak samostatné a nezávislé rozhodování soutěžitelů, mimo jiné i v otázkách cenových. V případě cenového doporučení, byť nevynutitelného a zevnitř sdružení nesankcionovatelného pro případ jeho nedodržení, a z tohoto důvodu označovaného jako "nezávazné", jakoukoli formou stanovujícího ceny za jaké má být nabízeno či poptáváno určité zboží nebo služba, adresovaného členům sdružení, popřípadě i soutěžitelům mimo rámec sdružení, jde o doporučení ovlivňující jednotlivé soutěžitele na horizontální úrovni, jehož následkem může být jejich kartelizace. Ačkoli cenové doporučení nemusí vést k jednotnému, tj. zcela totožnému cenovému chování, nemá-li závazný účinek pro členy sdružení, je protisoutěžním z toho důvodu, že umožňuje členům sdružení identifikovat cenovou politiku konkurentů a z ní vycházet při tvorbě vlastních cen. Zvlášť negativní účinek pak mají cenová doporučení sdružení soutěžitelů publikovaná ve sdělovacích prostředcích, a to tím, že oslovují všechny soutěžitele na trhu daného zboží a současně spotřebitele mediálně připravují na zvýšení cen, ke kterému by jinak nemuselo dojít.
Správní řízení s účastníkem řízení bylo zahájeno pro možné porušení ustanovení § 3 odst. 1 zákona spočívající v uveřejnění doporučení představenstva a dozorčí rady ČSZM, aby členové ČSZM přenesli náklady spojené s povinným vyšetřením na spongiformní encefalopatii skotu ("BSE") na dodavatele tohoto skotu, když zároveň stanovilo také způsob plného a částečného přenesení těchto nákladů dle stáří a kategorie skotu.
V průběhu správního řízení bylo Úřadem zjištěno, že zveřejnění Stanoviska předcházela diskuse v rámci meziresortního připomínkového řízení k návrhu vyhlášky č. 441/2001 Sb., jíž se zástupci ČSZM v průběhu roku 2001 účastnili. Dne 9. 1. 2002 se ve Větrném Jeníkově konalo 1. jednání představenstva a dozorčí rady ČSZM, kde byla problematika platby nákladů na veterinární prohlídku dle vyhlášky č. 441/2001 Sb. rovněž projednávána. Závěry tohoto projednání jsou obsaženy v zápisu z jednání, jež byl všem členům rozeslán dne 14. 1. 2002 e-mailovou poštou. Na základě závěrů z 1. jednání představenstva a dozorčí rady bylo následně na internetových stránkách zveřejněno výše uvedené Stanovisko, jímž bylo členům ČSZM doporučeno přenést náklady spojené s povinným vyšetřením jatečného skotu na BSE na dodavatele jatečného skotu, u krav ve výši 1 500,-Kč/kus a u býků a jalovic starších 30 měsíců v plné výši těchto nákladů včetně doporučené formy odpočtu.
Představenstvo a dozorčí rada ČSZM pak průběžně na svých zasedáních kontrolovalo plnění úkolů v souvislosti se zveřejněním Stanoviska, když na zasedání dne 7. 2. 2002 byl konstatován nejednotný postup členů ČSZM při realizaci vyhlášky č. 441/2001 Sb. a zároveň bylo doporučeno, aby vyšetření na BSE bylo i nadále přeúčtováváno na dodavatele (ve spisu např. l. č. 60).
V souladu se shora uvedenými skutečnostmi tedy k námitce účastníka řízení obsažené v rozkladu, že "jde pouze o doporučení" , či o "metodický pokyn" , konstatuji, že je na jedné straně možno tomu přisvědčit, když přímo ze Stanoviska plyne, že situaci "doporučují" svým členům řešit právě shora popsaným způsobem. Na straně druhé však, jak již bylo řečeno shora, pro posouzení jednání ČSZM z pohledu zákona nemusí jít nutně o rozhodnutí závazné pro členy sdružení, avšak postačí, je-li způsobilé nahradit či jen ovlivnit jinak samostatné a nezávislé rozhodování soutěžitelů. Ve správním řízení č.j. S 46/02 se navíc jedná o doporučení cenové ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a) zákona, byť z jeho nedodržování nevyplývají žádné sankce a z tohoto důvodu je označováno jako "doporučení" .
Účastník řízení je dobrovolným sdružením fyzických a právnických osob podnikajících v oblasti nákupu, zpracování a prodeje jatečných zvířat, masa a masných výrobků, kteří z definice soutěžitele podávané ustanovením § 2 odst. 1 zákona nejsou nijak vyjmuti. Zveřejněné "Stanovisko ČSZM k realizaci vyhlášky č. 441/2001 Sb." (dále též jen "Stanovisko") je úkonem sdružení, adresovaným jeho členům. Sama skutečnost, že z uveřejněného Stanoviska tedy nevyplývá závaznost členů sdružení závěry v něm obsažené respektovat, a jedná se tak spíše o doporučení, přičemž možnost vynutit si takové jejich jednání ze strany sdružení ze Stanov sdružení vyplývá, nic nemění na protisoutěžním a tudíž protiprávním charakteru jednání účastníka řízení, jak je popisuji shora. Na úvaze orgánu prvního stupně o aplikovatelnosti ustanovení § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona na posuzované jednání účastníka řízení nelze tedy principiálně nic podstatného vytknout.
Abych mohl jednání účastníka řízení z hlediska ustanovení § 3 odst. 1 zákona objektivně posoudit, zabýval jsem se dále problematikou, jestli je rozhodnutí sdružení-ČSZM způsobilé ovlivnit soutěžní prostředí na trhu dodávek jatečného skotu určeného ke zpracování přinejmenším potencionálně, a dospěl jsem k závěru, že doporučení ČSZM přenést náklady spojené s povinným vyšetřením jatečného skotu na BSE na dodavatele jatečného skotu k podstatnému narušení soutěže reálně nevedlo, o čemž svědčí následný vývoj na relevantním trhu. U některých členů svazu byl sice v rámci správního řízení prokázán shodný postup týkající se přenesení nákladů spojených s povinným vyšetřením jatečného skotu na BSE na dodavatele jatečného skotu, tento postup byl však těmito soutěžiteli prosazován již od 1. 1. 2002. Ovlivnění soutěžního prostředí jsem proto shledal jen v rovině potencionální, neboť Stanovisko ČSZM uveřejněné na internetu dne 31. 1. 2002 nebylo členy ČSZM v zásadě dodržováno. Vzhledem k tomu, že osm ze vzorku oslovených provozovatelů jatek uplatňovalo postup přenesení nákladů spojených s povinným vyšetřením jatečného skotu na BSE na dodavatele jatečného skotu již před datem uveřejnění Stanoviska ČSZM, kdy ani ze svědeckých výpovědí nevyplynuly faktické dopady na soutěžní prostředí, jsem dospěl k závěru, že je nezbytné přehodnotit dopad cenového doporučení na soutěžní prostředí, a to ve smyslu dopadu pouze potenciálního, nikoli tedy skutečného narušení. I potenciální narušení soutěže však splňuje kvalifikační předpoklady porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže, konkrétně pak ustanovení § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a). Z důvodu přehodnocení rozhodnutí sdružení-ČSZM na dohodu, jež může ovlivnit soutěžní prostředí na trhu dodávek jatečného skotu určeného ke zpracování, jsem změnil výrokovou část 1. rozkladem napadeného rozhodnutí.
Jedná-li se o procesní námitky účastníka řízení týkající se způsobu zjišťování podkladů pro rozhodnutí, zejména pak způsobu provádění výslechu svědků, konstatuji, že ze spisu správního řízení, respektive z protokolů o provedených výsleších svědků žádná procesní pochybení Úřadu nevyplývají. K návrhu účastníka řízení, aby byl opětovně proveden jeho výslech, pak dále uvádím, že všechny relevantní skutečnosti pro úplné a přesné zjištění skutkového stavu byly shromážděny již v průběhu prvostupňového řízení, a za situace, kdy účastník řízení neuvádí další nové skutečnosti, jež by mohly zásadním způsobem změnit posouzení Úřadu, respektive neuvádí skutečnosti žádné, neshledávám provedení účastníkem řízení navrženého důkazu nezbytným.
Nad rámec námitek obsažených v rozkladu jsem se zabýval rovněž vymezením relevantního trhu jako trhu jatečného skotu. Protože se ve správním řízení č.j. S 46/02 jedná o trh, jenž se věcně vztahuje k provozovatelům jatek a týká se skotu nakupovaného pro účely porážky a dalšího zpracování, provedl jsem ve vztahu k vymezení trhu z hlediska výrobkového zpřesnění formulace výrokové části 1. prvostupňového rozhodnutí v tom smyslu, že k možnému narušení hospodářské soutěže došlo na trhu dodávek jatečného skotu určeného ke zpracování.
V postupu Úřadu při vedení správního řízení a rozhodování jsem neshledal žádné skutečnosti, které by byly důvodem pro zrušení rozhodnutí a zastavení řízení, popřípadě pro zrušení rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání. Úřad se v odůvodnění napadeného rozhodnutí zabýval skutkovou stránkou věci a uvedl, jakými úvahami byl veden při posouzení účastníkem řízení předložených podkladů, o které opíral konstataci o porušení zákona účastníkem řízení. S úvahami Úřadu, jimiž byl veden při svém rozhodování, se s výhradou, která mě vedla ke změně výroku v jeho 1. části, věcně ztotožňuji. Postup Úřadu nebyl rovněž v rozporu s aplikací čl. 81 Smlouvy o založení ES ve znění Amsterodamské smlouvy a se souvisejícími judikáty Evropské komise, z nichž Úřad při posuzování věci podpůrně vycházel a na které na straně 23 odůvodnění napadeného rozhodnutí odkázal.
Po celkovém přezkoumání věci podle ustanovení § 59 odst. 1 správního řádu jsem ve shodě se správním orgánem prvního stupně dospěl k závěru, že byla naplněna skutková podstata zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů podle ust. § 3 odst. 1 zákona, když došlo k vydání Stanoviska ČSZM, jímž doporučil svým členům přenést náklady spojené s povinným vyšetřením jatečného skotu na BSE na dodavatele jatečného skotu. Účastník řízení se tedy dopustil jednání, které je zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů, které ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 3 odst. 2 písm. a) zákona, mohlo vést k narušení soutěže na relevantním trhu dodávek jatečného skotu určeného ke zpracování. Výrokovou část 1. deklarující toto porušení jsem tedy v tomto smyslu podle ustanovení § 59 odst. 2 správního řádu změnil.
Rovněž jsem změnil 3. výrokovou část napadeného rozhodnutí tak, že jsem uložená nápravná opatření formulačně zpřesnil, aby po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí nemohlo dojít k nesrovnalostem při plnění povinností účastníkovi řízení uložených na základě ustanovení § 23 odst. 1 zákona.
Po zjištění, že nedošlo ke skutečnému narušení soutěžního prostředí, nýbrž pouze potenciálnímu, a že jednání účastníka řízení nebylo úmyslné, ale spočívalo pouze v rovině nedbalostní, a se zohledněním zejména preventivní funkce pokuty, jsem snížil uloženou sankci na 100.000,-Kč.
Uzavírám, že po přezkoumání věci v celém rozsahu jsem ze všech shora uvedených důvodů a na základě návrhu rozkladové komise rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle ustanovení § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
Ing. Josef Bednář
předseda
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Rozhodnutí obdrží:
právní zástupce účastníka řízení
JUDr. Karel Šetek
Jeronýmova 19/1
370 01 České Budějovice
Český svaz zpracovatelů masa
Libušská 319
142 00 Praha 4
Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 25. 11. 2003 a stalo se vykonatelným dle jednotlivých výrokových částí.