UOHS R026/1999
Rozhodnutí: R026/1999 Instance II.
Věc rozdílné podmínky při zadávání reklam na TV Nova
Účastníci ČNTS, s.r.o. Praha
Typ správního řízení Zneužití dominantního postavení
Typ rozhodnutí rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí
Rok 1999
Datum nabytí právní moci 18. 8. 2000
Související rozhodnutí S084/99
Dokumenty dokument ke stažení 97 KB


Čj. R 26/99 V Brně dne 16. 8. 2000
V řízení o rozkladu, který proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže čj. S 84/99-230 ze dne 1. 10. 1999 ve věci porušení § 9 odst. 3 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., podal účastník řízení Česká nezávislá televizní společnost, spol. s r.o., IČ 49 61 66 68, se sídlem v Praze 1, Vladislavova 20, ve správním řízení na základě plné moci ze dne 12. 8. 1999 právně zastoupená JUDr. Petrem Niplem, advokátem advokátní kanceláře JUDr. NIPL & spol., se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 11, jsem podle ustanovení § 59 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., na návrh zvláštní komise ustavené podle ustanovení § 61 odst. 2 téhož zákona,
r o z h o d l
takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže čj. S 84/99-230 ze dne 1. 10. 1999
r u š í m
a věc vracím orgánu, který je vydal, k novému projednání a rozhodnutí. O d ů v o d n ě n í
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") vydal dne 1. 10. 1999 rozhodnutí čj. S 84/99-230, v jehož 1. výrokové části deklaroval, že účastník řízení Česká nezávislá televizní společnost, spol. s r.o., se sídlem v Praze 1, Vladislavova 20, zneužila ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 písm. c) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") své monopolní postavení na trhu služby zajišťování sponzorování pořadů na TV NOVA tím, že ve smlouvách o sponzorování časomíry na TV NOVA stanovila v průběhu roku 1998 různé cenové podmínky při srovnatelném plnění, čímž znevýhodnila některé soutěžitele. Za porušení zákazu zneužití monopolního postavení Úřad ve 2. výrokové části účastníkovi řízení uložil v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. h) a § 14 odst. 4 zákona pokutu ve výši 1 000 000,-Kč.
Proti tomuto rozhodnutí podal účastník řízení včas rozklad. V rozkladu s odkazem na předchozí písemné vyjádření z 12. 8. 1999 a ústní vyjádření do protokolu dne 21. 9. 1999 zejména namítl, že uzavření předmětných smluv nebylo a ani logicky nemohlo být projevem skutečné a vážné vůle účastníka řízení s tím, že uzavření těchto smluv a následná realizace plnění je pouze výsledkem zneužití pravomocí bývalého jednatele a generálního ředitele PhDr. Vladimíra Železného. Podle názoru účastníka řízení Úřad při závěrečném hodnocení důkazů a zejména při úvahách o výši uložené pokuty nedostatečně přihlédl k okolnostem svědčícím o osobním zájmu PhDr. Vladimíra Železného na uzavření předmětných smluv. Na podporu tvrzení o zmíněném osobním zájmu PhDr. Vladimíra Železného byla k rozkladu přiložena kopie žaloby, kterou se účastník řízení domáhá proti PhDr. Vladimíru Železnému náhrady škody, kopie trestního oznámení proti PhDr. Vladimíru Železnému, kopie smlouvy o půjčce uzavřené mezi PhDr. Vladimírem Železným a ing. Petrem Kuchařem a dokument nazvaný "Případ Korunní tunel". Účastník řízení těmito listinami, které podle něj mají svoji nepopiratelnou vypovídací schopnost, dokumentoval okolnosti inkriminovaného případu, zejména osobní zájem PhDr. Vladimíra Železného na uzavření smluv za konkrétních obchodních podmínek. V této souvislosti dále účastník řízení v rozkladu uvedl, že na problematiku posuzovaného případu je třeba pohlížet v širších souvislostech, než jak bylo zjevně učiněno v napadeném rozhodnutí, když porušení ustanovení § 9 odst. 3 zákona bezesporu předpokládá takový projev vůle jednajícího subjektu, který je třeba pokládat za projev jeho skutečné vůle, prosté omylu či jiných obdobných okolností. Za takovou jinou okolnost je třeba považovat i zjevný exces člena statutárního orgánu společnosti, na jehož základě byl takovýto úkon společností učiněn, který prosazoval své čistě osobní zájmy a k jejich prosazování zneužil společnost, jejímž byl statutárním orgánem. Účastník řízení společnost ČNTS je spíše nástroj použitý třetí osobou k poškození zájmů chráněných zákonem, než za samotný subjekt, který by svým projevem vůle takového zájmy ohrožoval. Výhoda, která je na základě inkriminovaných smluv finančně vyčíslitelná, a která je přímou výhodou smluvního partnera ČNTS, je současně ve stejné výši ztrátou ČNTS a při započtení pokuty uložené Úřadem proti přijatému plnění z těchto smluv, jedná se na straně ČNTS fakticky o ztrátu v hodnotě vysílacího času. Ve věci výše uložené pokuty účastník řízení rovněž uvedl, že jestliže v odůvodnění rozhodnutí jsou uvedeny dvě základní funkce pokuty-preventivní a represivní, z obecně právního hlediska je třeba funkci represivní považovat za aplikovatelnou pro případ, že postih je uplatňován za volní cílené jednání postihovaného subjektu a funkci preventivní (výchovnou) tam, kde je zřejmé, že na postihovaný subjekt je třeba působit uložením pokuty tak, aby se obdobného jednání v budoucnu vyvaroval. Z okolností posuzovaného případu pak vyplývá, že obě tyto funkce použité při úvahách o ukládání pokut jsou v daném případě stěží aplikovatelné a jsou jen prázdnými pojmy. K jejich naplnění nemůže dojít ani za pomoci výčtu dalších mechanismů a kritérií vyjmenovaných na str. 12 napadeného rozhodnutí.
Dále účastník řízení vyslovil názor, že daný případ je třeba hodnotit v širších souvislostech a nikoliv hodnotící úvahy zjednodušit pouze na skutečnost, zda byly či nebyly uzavřeny smlouvy, které by za standardních okolností nasvědčovaly porušení zákona. Má za to, že právě takovýto zjednodušující pohled byl při rozhodování použit a bylo rozhodnuto jednak v rozporu s duchem a cíli zákona a stejně tak v rozporu s obecným právním cítěním a morálkou, neboť za zcela bezprecedentní jednání PhDr. Vladimíra Železného proti zájmům ČNTS a proti právnímu řádu je opětovně postižen subjekt, který byl v tomto případu nejvíce poškozen.
Závěrem rozkladu účastník řízení navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno, popřípadě změněno výrazně nižším uložením pokuty.
Úřad pro objasnění skutečností namítaných v rozkladu provedl dne 11. 11. 1999 podle ustanovení § 56 správního řádu výslech PhDr. Vladimíra Železného, jemuž byl přítomen právní zástupce účastníka řízení, a poté v souladu s ustanovením § 57 odst. 2 správního řádu postoupil spis orgánu rozhodujícímu o rozkladu.
Podle ustanovení § 59 odst. 1 správního řádu jsem napadené rozhodnutí přezkoumal v celém rozsahu a z dále uvedených důvodů rozhodl o jeho zrušení a vrácení věci k novému projednání.
Vzhledem ke skutkové podstatě deklarovaného porušení zákona jsem v prvé řadě podrobil přezkumu vymezení relevantního trhu. Proti geografickému a časovému vymezení relevantního trhu nemám námitky, za nesprávné však považuji jeho věcné vymezení na trh služeb zajišťování sponzorování pořadů na TV Nova. Obecně platí, že relevantní trh je místem, kde se setkává nabídka s poptávkou. Poptávková strana je v daném případě charakterizována nepředvídatelností a nepravidelností k získávání sponzorů a časovou nestálostí, kdy vysílání časomíry není závislé na zájmu určitého subjektu tuto časomíru sponzorovat. Nabídková strana je pak charakterizována zejména možností pravidelného odvysílání loga, obchodního jména nebo jiného pro sponzora příznačného vyobrazení ve vysílání. V napadeném rozhodnutí bylo sice správně poukázáno na rozdílnost mezi sponzorováním vysílaných televizních pořadů a klasickou reklamou, avšak s nesprávným závěrem, že existuje rozdíl v zajišťování sponzorování pořadů vysílaných televizní stanicí Nova a pořadů vysílaných jinými televizními stanicemi. Zmíněnou rozdílnost lze spatřovat pouze mezi sponzorováním pořadů vysílaných televizními stanicemi s celoplošným vysíláním na straně jedné a televizními stanicemi s regionálním vysíláním na straně druhé, nikoli mezi jednotlivými televizními stanicemi s celoplošným vysíláním navzájem. Z uvedeného vyplývá, že pro účely daného správního řízení měl Úřad zkoumat postavení účastníka řízení na relevantním trhu služeb zajišťování sponzorování televizních pořadů vysílaných televizními stanicemi s celoplošným vysíláním , na němž však účastník řízení monopolní postavení nezaujímá, s cílem zjistit, zda jeho podíl na tomto trhu naplňuje skutkovou podstatu dominance ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 a 2 zákona, jako předpokladu zneužití tohoto postavení podle § 9 odst. 3. Nesprávnost ve věcném vymezení relevantního trhu a s tím související nezjištěný údaj o skutečném podílu účastníka řízení na daném trhu činí rozhodnutí nepřezkoumatelným a je samo o sobě důvodem pro jeho zrušení.
Ze správního spisu jsem dále zjistil, že účastník řízení uzavřel v průběhu roku 1998 osm smluv, jejichž předmětem bylo odvysílání sponzorského vzkazu-sponzorování časomíry. V šesti smlouvách byla druhou smluvní stranou společnost Karlovarská Korunní kyselka, s. r. o., Stráž nad Ohří, v jedné smlouvě společnost CPM Média, s. r. o., Františka Křížka 4/1105, Praha 1, v jedné smlouvě společnost Mediacom Praha, s. r. o., Opletalova 55, Praha 1. Součástí všech smluv je ujednání smluvních stran v bodě IV., podle nějž " nedílnou součástí této smlouvy jsou Smluvní podmínky pro uzavření smlouvy na sponzorování pořadů TV NOVA ze dne 28. 11. 1998 (pozn.: v případě smlouvy č. S 7 005 s CPM Média, s. r. o, smluvní podmínky ze dne 30. 11. 1998). Podle části C bodu 1 zmíněných Smluvních podmínek ze dne 28. 11. 1998 a 30. 11. 1998 je cena za sponzorování pořadů TV NOVA stanovena individuální dohodou. Dohodnutá smluvní cena ve smlouvách s posledně dvěma jmenovanými subjekty se ve srovnání s celkovým počtem vzkazů a délkou trvání vzkazů výrazně odlišovala ve prospěch společnosti Karlovarská Korunní kyselka, s. r. o. Podle sdělení účastníka řízení ze dne 25. 8. 1999 pak všechny osoby, které za něj inkriminované smlouvy podepsaly, byly k tomuto právnímu úkonu oprávněny. Přímý či nepřímý důkaz o tom, že tyto osoby při uzavírání předmětných smluv, jmenovitě při sjednávání ceny za předmět smlouvy, jednaly na základě vlastního rozhodování nebo plnily přímý příkaz tehdejšího jednatele a generálního ředitele TV NOVA pana PhDr. Vladimíra Železného, účastník řízení nepředložil; tento důkaz nevyplynul ani z dodatečně provedeného výslechu jmenovaného dne 11. 11. 1999, aniž byl ve správním řízení získán jiným způsobem, zejména výslechem osob uzavírajících za účastníka řízení předmětné smlouvy. Absence těchto důkazů měla za následek, že skutečný stav věci nebyl v tomto směru ve správním řízení spolehlivě objasněn. Přes tuto konstataci obecně však podotýkám, že i případné prokázané překročení jednatelského oprávnění pana PhDr. Vladimíra Železného podle příslušných ustanovení obchodního zákoníku, které by účastníkovi řízení způsobilo škodu, je soukromoprávní záležitostí mezi ním a jmenovaným bez relevance v rámci posuzování věci z hlediska možného porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. Připouštím však, že prokázané překročení jednatelského oprávnění by mohlo být vzato v úvahu při rozhodování o výši pokuty uložené účastníkovi řízení za případné porušení zákona.
Podle ustanovení § 9 odst. 3 zákona, věta prvá " Monopolní nebo dominantní postavení nesmí být soutěžitelem zneužíváno na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů, ani na úkor veřejného zájmu." Závěr o porušení zákona účastníkem řízení Úřad opřel o ustanovení § 9 odst. 3 písm. c) zákona, podle nějž je zneužitím dominantního postavení " uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiž jsou tito účastníci v hospodářské soutěži znevýhodňováni". K tomuto závěru dospěl pouze na základě porovnání předložených smluv, které sice obsahovaly rozdílné ceny za odvysílání sponzorského vzkazu sjednané se společnostmi CMP Média, s. r. o., MediaCom Praha, s. r. o., a Karlovarská Korunní kyselka, s. r. o., s výrazně nižší cenou pro společnost posledně jmenovanou, nezabýval se však vůbec šetřením, zda těmto cenám odpovídalo skutečně shodné nebo srovnatelné plnění, ač toto konstatoval ve výroku rozhodnutí. Z dodatečně provedeného výslechu pana PhDr. Vladimíra Železného vyplynulo, že rozdílnost účtovaných cen mohla být ovlivněna dalším vzájemným plněním, které nebylo předmětem smluv o zajištění sponzorování a ke kterému mezi účastníkem řízení a společností Karlovarská korunní kyselka, s. r. o., docházelo na základě jiných závazkových vztahů. Stejně tak se Úřad nezabýval dalším možným ovlivněním výše ceny, vyplývajícím např. z počtu uzavřených smluv, délky jejich trvání, specifičností určitého časového období, ve kterém byla příslušná smlouva uzavírána z hlediska zájemců o sponzoring apod., když závěr o porušení zákona založil pouze na rozdílu v cenách podle zmíněných smluv. Rozdílná výše sjednaných cen přitom nemusí a priori znamenat znevýhodnění určité smluvní strany a její újmu. Konstatuji, že ani v tomto případě Úřad neprovedl patřičné šetření a nezjistil okolnosti kontraktace u všech smluv, zejména výslechem zástupců zmíněných společností, kterým byla jednáním účastníka řízení údajně způsobena újma, nezkoumal případnou rozdílnost v poptávce po zajišťování sponzorování ze strany jiných subjektů v obdobích, kdy docházelo k uzavírání smluv, neboť i tato okolnost mohla ovlivnit výši ceny. Skutečnost, že účastník řízení existenci rozdílných cen nepopírá, tyto konečně vyplývají z listinných důkazů-příslušných smluv a faktur, aniž však tento fakt jakkoliv objasňuje a považuje jej jen za zneužití pravomocí tehdejšího jednatele a generálního ředitele pana PhDr. Vladimíra Železného, neznamená, že Úřad není povinen v tomto směru vést patřičné dokazování.
Napadenému rozhodnutí také vytýkám neurčitost l. výrokové části, ze které není patrné, kteří soutěžitelé byli jednáním účastníka řízení znevýhodněni, nedostatečné odůvodnění výše uložené pokuty a nesprávně použité odkazy na dřívější rozhodnutí Úřadu skutkově nesouvisející s předmětem tohoto řízení.
Uvedené nedostatky v úplném a spolehlivém zjištění skutečného stavu věci nelze odstranit v řízení o rozkladu a proto jsem podle ustanovení § 59 odst. 3 správního řádu rozhodl o zrušení rozhodnutí a vrácení k novému projednání. Úřad při novém projednání věci především zjistí, zda účastník řízení na vymezeném relevantním trhu služeb zajišťování sponzorování televizních pořadů vysílaných televizními stanicemi s celoplošným vysíláním, zaujímá dominantní postavení ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 a 2 zákona. Prokáže-li šetření dominanci účastníka řízení, Úřad odstraní shora popsané nedostatky dokazování v dosavadním řízení a na základě výsledků tohoto doplňujícího šetření znovu posoudí věc podle ustanovení § 9 odst. 3 zákona a vydá o tom nové rozhodnutí.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle ustanovení § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. dále odvolat.
Ing. Josef Bednář
předseda
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Rozhodnutí obdrží:
právní zástupce účastníka řízení
JUDr. Petr Nipl, advokát
advokátní kancelář JUDr. NIPL & spol.
Na Pankráci 11
140 00 Praha 4
Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 18. 8. 2000.