UOHS R015/1999
Rozhodnutí: R015/1999 Instance II.
Věc Možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb.
Účastníci FLAGA PLYN, spol. s r.o., Nádražní 47, Hustopeče u Brna
Typ správního řízení Zneužití dominantního postavení
Typ rozhodnutí rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno
Rok 1999
Datum nabytí právní moci 27. 1. 2000
Související rozhodnutí S004/99
Dokumenty dokument ke stažení 95 KB


Čj. R 15/99 V Brně dne 24. 1. 2000
V řízení o rozkladu, který proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 14. 4. 1999 čj. S 4/99-700/99-210 ve věci porušení ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., podal účastník řízení FLAGA PLYN, spol. s r. o., IČ 47 91 70 91, se sídlem v Hustopečích u Brna, Plnírna PB, Nádražní 47, PSČ 693 82, zastoupená jednateli panem Alfredem Gangelbergerem a panem Ing. Haraldem Bauerem, ve správním řízení právně zastoupená na základě plné moci ze dne 8. 2. 1999 JUDr. Ivanou Dreslerovou, advokátkou, Lidická 57, Brno, PSČ 602 00, jsem podle ustanovení § 59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), na návrh zvláštní komise ustavené podle § 61 odst. 2 téhož zákona
r o z h o d l
takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 14. 4. 1999 čj. S 4/99-700/99-210
r u š í m
a řízení podle ustanovení § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), zastavuji. O d ů v o d n ě n í
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") vydal dne 14. 4. 1999 rozhodnutí čj. S 4/99-700/99-210, v jehož výrokové části 1. deklaroval, že ustanovení § 7 odst. (1) "Nájemních a dodacích smluv", § 7 odst. (1) "Nájemních smluv a smluv o dodávce", § 1 odst. (1) Kupních a dodacích smluv a § 1 odst. (1) "Kupních smluv a smluv o dodávce", které FLAGA PLYN, spol. s r. o., Plnírna PB, Nádražní 47, Hustopeče u Brna (dále jen "účastník řízení"), uzavírala od roku 1993 s provozovateli čerpacích stanic propan-butan, jsou ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. (dále jen "zákon" anebo "zákon o ochraně hospodářské soutěže"), zakázanými a neplatnými dohodami, které narušují hospodářskou soutěž na trhu plynu propan-butan. Ve výrokové části 2. Úřad podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. h) a § 14 odst. 4 zákona uložil účastníku řízení za toto porušení zákona pokutu výši 75 000,-Kč. Ve výrokové části 3. pak Úřad účastníku řízení podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. e) zákona uložil, aby ve lhůtě 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí písemně informoval dotčené odběratele o tom, že podle rozhodnutí Úřadu jsou zmíněná smluvní ujednání zakázaná a neplatná.
Proti tomuto rozhodnutí podal účastník řízení prostřednictvím právního zástupce včas rozklad, jehož odůvodnění obsahovalo další podání ze dne 11. 5. 1999. Účastník řízení v rozkladu namítal nejasnosti ohledně dne zahájení správního řízení, kdy z oznámení o zahájení řízení a odůvodnění rozhodnutí vyplývají jiná data zahájení a vyslovil názor, že řízení bylo vůči němu zahájeno jako sankce za to, že "požádal o tři prodloužení lhůty k dodání podkladů...", když lhůty stanovené Úřadem byly nepřiměřeně krátké, čímž Úřad porušil ustanovení § 27 zákona č. 71/1967 Sb. Dále účastník řízení poukázal na nesprávné vymezení okruhu účastníků řízení, neboť má za to, že účastníkem měl být i stěžovatel, neboť i o jeho právech a povinnostech bylo Úřadem rozhodováno. Zejména však účastník řízení napadenému rozhodnutí vytýká, že není přezkoumatelné pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů. V této souvislosti poukázal na vady, kterými dle jeho názoru trpí 1. výroková část napadeného rozhodnutí, neboť Úřad nesprávně označil za zakázanou dohodu celý odstavec příslušné smlouvy a postihl tak zákazem a neplatností i text, proti němuž nelze ze soutěžního hlediska ničeho namítat. Účastník řízení má za to, že odůvodnění rozhodnutí neobsahuje zákonné náležitosti. Dle jeho názoru Úřad v odůvodnění neuvedl, které skutečnosti byly nepochybně zjištěny a prokázány a které nikoliv, neuvedl o které důkazy opřel svá skutková zjištění, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů a proč neprovedl další důkazy. Tyto závěry doplnil účastník řízení podotknutím, že v rámci dokazování ani nemohl navrhovat důkazy na podporu svých tvrzení, neboť byl po celou dobu Úřadem informován o tom, že neplatnost smluvních dokumentů Úřad spatřuje v době trvání předmětných smluv s odkazem na Nařízení Komise ((EHS) č. 1984/83 z 22. 6. 1983 o aplikaci článku 85 (3) Smlouvy EHS na kategorie dohod o výhradním odběru. Teprve z rozhodnutí zjistil zcela nové skutečnosti a dozvěděl se, že Úřad spatřuje neplatnost v údajném zavázání odběratele k výhradnímu odběru. V další části rozkladu účastník řízení ohledně právního hodnocení předmětných ujednání namítal, že se nejedná o smlouvy o výhradním nákupu plynu propan-butan, ale ve všech případech se jedná o smlouvy o nákupu zkapalněného plynu konkrétního původu za účelem provozování konkrétního zařízení na zkapalněný plyn, kdy odběrateli není bráněno v uzavření jiných obdobných smluv s jinými soutěžiteli, kteří by odběrateli dodávali jiný zkapalněný plyn, avšak do jiného zařízení, než které je uvedeno v předmětných smlouvách. Účastník řízení však trvá na tom, že z důvodů ochrany osob a věcí, bezpečnosti práce, nebezpečí vzniku obecného ohrožení a jeho objektivní odpovědnosti za škodu je nutno, aby v případě, že s ním odběratelé uzavřou smlouvu o dodávce plynu, kterou se účastník řízení zavazuje dodávat jim plyn v souladu s příslušnými bezpečnostně technickými normami, odběratelé provozovali zařízení na zkapalněný plyn-zásobník ve vlastnictví účastníka řízení-výlučně s plynem jím dodávaným, jehož složení účastník zná, na jehož složení je zařízení na zkapalněný plyn seřízeno a za jehož složení účastník řízení nese odpovědnost. Bylo by v rozporu s dobrými mravy žádat po účastníkovi řízení, aby před každým dalším zavezením plynem opětovně s vynaložením nákladů prováděl revize ve smyslu vyhl. č. 85/1978 Sb., vyhl. č. 21/1992 Sb. a zákona č. 222/1994 Sb. a zkoumal, zda zařízení není v důsledku nekvalitního cizího plynu zanešeno nečistotami, které mohou poškodit zařízení. Rovněž tak by bylo v rozporu s dobrými mravy umožnit plnění zařízení na zkapalněný plyn libovolným osobám a vystavit tak jak samotného odběratele, tak i třetí osoby v okolí zařízení nebezpečí újmy na zdraví a majetku. Dále účastník řízení vyslovil názor, že v případě plnění cizího plynu třetími osobami do zásobníků ve vlastnictví účastníka řízení, by došlo ke zvýhodnění jiných soutěžitelů na trhu, kterým by s pořízením a údržbou zařízení nevznikaly žádné náklady.
V další části rozkladu účastník řízení vyslovil námitky proti závěrům Úřadu, že svým jednáním přispěl k uzavření trhu a zpochybnil tvrzené skutečnosti a údaje, ze kterých Úřad v této věci vycházel.
Podle účastníka řízení se Úřad mj. rovněž "...nezabýval rozhodnutími jiných evropských států, ačkoliv měl" , přičemž konkrétně poukázal na rozhodnutí rakouského Nejvyššího soudního dvora čj. Ok 12/96 ze dne 9. 12. 1996, jehož kopii přiložil k rozkladu.
Závěrem rozkladu účastník řízení navrhl, aby odvolací orgán s ohledem na vady řízení rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
Při přezkoumání rozhodnutí v celém rozsahu podle ustanovení § 59 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb. jsem se především zabýval posouzením těch dohod, které jsou podle výroku rozhodnutí v rozporu se zákonem o ochraně hospodářské soutěže, jmenovitě v rozporu s ustanovením § 3 odst. 1 tohoto zákona a která účastník řízení uzavíral s odběrateli jím dodávaného plynu propan-butan pro čerpací stanice LPG. Tyto dohody jsou obsaženy v § 7 odst. 1 typové Nájemní smlouvy a smlouvy o dodávce, § 7 odst. 1 typové Nájemní a dodací smlouvy, § 1 odst. 1 typové Kupní smlouvy a smlouvy o dodávce a § 1 odst. 1 typové Kupní a dodací smlouvy.
V prvé řadě přisvědčuji námitce účastníka řízení, že prvostupňový správní orgán, dospěl-li k závěru, že ustanovení smluv, jež jsou uvedena v 1. výrokové části napadeného rozhodnutí, obsahují zakázané a neplatné dohody ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona, měl tyto dohody ve výroku přesně specifikovat a neoznačovat za zakázané a neplatné dohody celé paragrafem označené odstavce příslušných smluv, tj. i ty části těchto odstavců, jež nebyly a ani nemohly být se zákonem v rozporu.
Rovněž tak přisvědčuji okruhu námitek účastníka řízení, že prvostupňový správní orgán se vůbec nezabýval vztahovou stránkou mezi dohodou o výlučném odběru plynu propan-butan od účastníka řízení a skutečností, že tímto plynem mělo být plněno zařízení ve vlastnictví účastníka řízení a obecně posouzením věci z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví. Vyplývá-li z ustanovení § 7 odst. 1 Nájemní smlouvy a smlouvy o dodávce "...nájemce se zavazuje, že bude zařízení na zkapalněný plyn uvedené v § 1 provozovat výlučně se zkapalněným plynem FLAGA, a odebírat výlučně tento zkapalněný plyn; nájemci se tímto výslovně zakazuje odebírat zkapalněný plyn od kteréhokoli jiného dodavatele než pronajímatele..." , přičemž podle ustanovení § 1 odst. 2 této smlouvy "Předmět nájmu bude přenechán a přijat do nájmu výlučně za účelem zásobování zařízení na zkapalněný plyn, provozovaného nájemcem v místě A.", je již ze samotné koexistence obou těchto ustanovení nutno dovodit, že faktickým předmětem smluvního vztahu založeného touto smlouvou je užívání předmětu nájmu, kterým je zařízení na zkapalněný plyn (zásobník na zkapalněný plyn nadpovrchový a zásobník na zkapalněný plyn podpovrchový), a to způsobem a k účelu ve smlouvě výslovně dohodnutém, tj. pro uskladnění a následný výdej zkapalněného plynu dalším odběratelům. Závazek účastníka řízení-pronajímatele spočívá mj. v povinnosti dodávat nájemci zkapalněný plyn pro jeho další prodej do zařízení-zásobníků, které mu na základě uzavření tohoto smluvního vztahu pronajímá, přičemž závazek nájemce spočívá v synallagmatické povinnosti odebírat zkapalněný plyn pouze od pronajímatele tak, že jej bude umísťovat do zařízení, které je mu k tomuto účelu pronajato. Obě plnění, tj. jak pronájem zařízení, tak následné dodávky, jsou smlouvou vzájemně provázána, kdy smlouva je koncipována tak, že nájemci je zakázáno odebírat pouze plnění částečné, tj. pouze užívat zařízení bez odběru zkapalněného plynu od účastníka řízení, stejně jako odebírat zkapalněný plyn od jiného a umísťovat tento "cizí" plyn do zařízení ve vlastnictví účastníka řízení.
Stejné závěry vyplývají i z další typové Nájemní a dodací smlouvy, pokud jde o její ustanovení v § 1 ve spojení s § 7. Obdobně jsou koncipovány i zbylé dvě smlouvy Kupní a dodací smlouva a Kupní smlouva a smlouva o dodávce, pouze s tím rozdílem, že zařízení pro dočasné uskladnění zkapalněného plynu je ve vlastnictví kupujícího-odběratele. Ustanovení § 1 Kupní smlouvy a smlouvy o dodávce, jakož i ustanovení § 1 Kupní a dodací smlouvy pak obsahuje vysvětlení, že toto opatření (rozumí se závazek kupujícího provozovat zařízení pouze se zkapalněným plynem FLAGA) je nutné z bezpečnostních důvodů, neboť celé zařízení bylo technicky přizpůsobeno pro FLAGA plyn a jen tak může být zaručen nezávadný provoz.
Ani v jedné ze shora uvedených smluv není výslovně vyjádřen závazek nájemce, anebo kupujícího, neodebrat zařízení na zkapalněný plyn od jiného soutěžitele, než je účastník řízení, resp. neinstalovat toto zařízení za účelem uskladnění zkapalněného plynu od jiného soutěžitele, přičemž tento závazek nevyplývá ani z kontextu jednotlivých ustanovení smluv. Nevyplývá-li tedy ze smlouvy pro odběratele takovéto omezení, konstatuji, že v kontextu s provázaností předmětných ujednání je třeba slova "výlučný odběr zkapalněného plynu" nepochybně chápat ve významu "výlučný odběr zkapalněného plynu do pronajatého (resp. zakoupeného) zařízení od účastníka řízení.
Předmětem každé ze čtyř shora uvedených smluv je tak fakticky dvojí plnění, z nichž prvé, tj. předání zařízení na zkapalněný plyn ze strany účastníka řízení buď nájemci nebo kupujícímu, je provázáno s druhým plněním-odběrem dodávek zkapalněného plynu do tohoto zařízení ze strany nájemce nebo kupujícího od účastníka řízení. Odběratel (nájemce, kupující) je tedy omezen pouze v možnosti odebírat samostatně jen jedno z obou plnění bez reciprocity druhého plnění.
Za tohoto stavu by předmětná ujednání mohla zakládat případné porušení zákona tehdy, pokud by druhé plnění (závazek odběratele o výlučném odběru plynu od účastníka řízení) věcně ani podle obchodních zvyklostí nesouviselo s prvním plněním účastníka řízení o pronájmu nebo prodeji příslušného zařízení. Po posouzení věci jak jednotlivě, tak ve všech vzájemných souvislostech jsem dospěl k názoru, že v daném případě je věcná či zvyklostní souvislost obou plnění nepochybně dána. Tuto souvislost shledávám především v nutnosti zajistit dostatečnou ochranu života a zdraví osob, majetku a ve snaze předcházení nebezpečí obecného ohrožení, když souhlasím s názorem účastníka řízení, že je nutné, aby v případě uzavření smlouvy, kterou se zavazuje dodávat zkapalněný plyn s příslušnými bezpečnostními a technickými normami, odběratelé provozovali takové zařízení na zkapalněný plyn, jehož technickou kontrolu před vpuštěním plynu účastník provedl a za jehož technický stav účastník řízení ve smyslu příslušných právních předpisů odpovídá. Prvostupňový správní orgán k těmto významným aspektům celého případu v rámci řízení nepřihlédl, aniž se jimi vůbec zabýval.
Návrhu účastníka řízení na zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení jsem proto v celém rozsahu vyhověl. Z tohoto důvodu pak považuji za nadbytečné podrobně se vyjadřovat ke všem ostatním námitkám účastníka řízení, které v rozkladu uvedl. P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí se podle ustanovení § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), nelze dále odvolat.
Ing. Josef Bednář
předseda
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Rozhodnutí obdrží:
právní zástupkyně účastníka řízení
Paní
JUDr. Ivana Dreslerová, advokátka
Lidická 57
602 00 Brno
Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 27.1.2000.