UOHS 151/2007
Rozhodnutí: R138, 147-151/2007/01-08371/ Instance II.
Věc Možné porušení § 3 odst.1 ZOHS-dohoda producentů jatečné drůbeže o stanovení minimální prodejní ceny ve výši 20,-Kč za kilogram živé váhy jatečné drůbeže platné od 1.1.2007
Účastníci Agrodružstvo Jevišovice Zemědělské družstvo Petřín Zemědělské družstvo "Roštýn" ZEVA Chlístovice, a.s. Sušárna Pohořelice, s.r.o. Agroproduct, spol. s r.o.
Typ správního řízení Dohody
Typ rozhodnutí rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2007
Datum nabytí právní moci 29. 4. 2008
Související rozhodnutí S014/07 , R138A,147A-151A/08 , S014B/07 , S014C/07 , S014B/07 , R138,147-152/11

Rozhodnutí nabylo právní moci dne 29. 4.2008 a stalo se vykonatelným dne 29.4.2008.
Č.j. R 138, 147-151/2007/01-08371/2008/310 22. dubna 2008
V řízení o rozkladech, které proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S 14/07-12929/07/620 ze dne 13. 7. 2007 ve věci porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, podali účastníci řízení: a) Zemědělské družstvo Roštýn , se sídlem Hodice 211, okres Jihlava, PSČ 589 01, IČ 00136492, b) ZEVA CHLÍSTOVICE, a.s., se sídlem Chlístovice 28, PSČ 284 01, IČ 61672319, c) SUŠÁRNA POHOŘELICE, s.r.o., Pohořelice, Velký Dvůr 7, PSČ 691 23, IČ 48908002, právně zastoupená JUDr. Miloslavem Vlčkem, advokátem se sídlem Brno, Boženy Antonínové 9, d) AGROPRODUCT, spol. s.r.o., se sídlem Ivaň č.p. 88, PSČ 691 23, IČ 60726971, právně zastoupený Mgr. Miroslavem Sládkem, advokátem se sídlem Brno, Jana Uhra 4, e) AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE, se sídlem Jevišovice, PSČ 671 53, IČ 49455958, právně zastoupené Mgr. Radkem Pokorným, advokátem se sídlem Praha 1, Karolíny Světlé 301/8, f) KARLOV, a.s., se sídlem Bílkov č.p. 120, Dačice, PSČ 380 01, IČ 25172468, právně zastoupený Mgr. Radkem Pokorným, advokátem se sídlem Praha 1, Karolíny Světlé 301/8, g) Zemědělské družstvo PETŘÍN, se sídlem Starý Petřín, okres Znojmo, PSČ 671 06, IČ 48530441, právně zastoupené Mgr. Vlastimilem Šopákem, advokátem se sídlem Znojmo, Jana Palacha 954/4, jsem podle § 25a zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 a § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a na základě návrhu rozkladové komise,
rozhodl takto:
Podané rozklady z a m í t á m a rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. S 14/07-12929/07/620 ze dne 13. 7. 2007 p o t v r z u j i .
Odůvodnění:
I. Napadené rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též Úřad ) vydal dne 13. 7. 2007 rozhodnutí č.j. S 14/07-12929/07/620 (dále též napadené rozhodnutí ), v jehož první výrokové části deklaroval, že účastníci řízení, společnosti AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE, se sídlem Jevišovice, PSČ 671 53, IČ 49455958 (dále též účastník řízení , či AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE ), Zemědělské družstvo PETŘÍN, se sídlem Starý Petřín, okres Znojmo, PSČ 671 06, IČ 48530441 (dále též účastník řízení , či ZD PETŘÍN ), Zemědělské družstvo Roštýn , se sídlem Hodice 211, okres Jihlava, PSČ 589 01, IČ 00136492 (dále též účastník řízení , či ZD Roštýn ), ZEVA CHLÍSTOVICE, a.s., se sídlem Chlístovice 28, PSČ 284 01, IČ 61672319 (dále též účastník řízení , či ZEVA CHLÍSTOVICE ), SUŠÁRNA POHOŘELICE, s.r.o., Pohořelice, Velký Dvůr 7, PSČ 691 23, IČ 48908002 (dále též účastník řízení , či SUŠÁRNA POHOŘELICE ), AGROPRODUCT, spol. s r. o., se sídlem Ivaň č.p. 88, PSČ 691 23, IČ 60726971 (dále též účastník řízení , či AGROPRODUCT ), a KARLOV, a.s., se sídlem Bílkov čp. 120, Dačice, PSČ 380 01, IČ 25172468 (dále též účastník řízení , či KARLOV ), tím, že se dne 13. prosince 2006 na schůzce chovatelů drůbeže v Jevišovicích dohodli na společné strategii stanovování prodejní ceny jatečných kuřat platné od 1. ledna 2007 s cílem dosáhnout postupně výše ceny alespoň 20,-Kč za 1 kilogram živé váhy v I. jakostní třídě, a to zejména u nejvýznamnějšího společného odběratele, společnosti Kostelecké uzeniny a.s. (dále též Kostelecké uzeniny ), přičemž současně dohodli i společný postup a účast na jednání o zvýšení výkupní ceny jatečných kuřat u tohoto odběratele dne 14. prosince 2006, a podle této strategie postupovali, uzavřeli a plnili zakázanou a neplatnou dohodu o přímém určení prodejní ceny, která vedla k narušení hospodářské soutěže na trhu živých jatečných kuřat; tímto jednáním porušili všichni účastníci řízení ve dnech 13. a 14. prosince 2006 zákaz uvedený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též zákon ).
2. Ve druhé výrokové části napadeného rozhodnutí správní orgán prvního stupně dle § 7 odst. 1 zákona účastníkům řízení jednání specifikované v první výrokové části do budoucna zakázal. Ve třetí výrokové části napadeného rozhodnutí prvostupňový orgán uložil podle § 22 odst. 2 zákona za porušení § 3 odst. 1 zákona účastníkům řízení pokutu, a to: AGRODRUŽSTVU JEVIŠOVICE ve výši 8.248.000,-Kč, ZD PETŘÍN ve výši 590.000,-Kč, ZD Roštýn ve výši 469.000,-Kč, ZEVA CHLÍSTOVICE ve výši 343.000,-Kč, SUŠÁRNA POHOŘELICE, ve výši 3.528.000,-Kč, AGROPRODUCT ve výši 434.000,-Kč, KARLOV ve výši 596.000,-Kč.
II. Rozklad
3. Účastníci řízení AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE, ZD PETŘÍN, ZD Roštýn, ZEVA CHLÍSTOVICE, SUŠÁRNA POHOŘELICE, AGROPRODUCT a KARLOV podali proti napadenému rozhodnutí včas rozklady, v rámci nichž uplatnili dále uvedené námitky.
Rozklad ZD Roštýn
Námitka neexistence zakázané dohody
4. Účastník řízení předně tvrdí, že cílem celé akce bylo upozornit na neutěšený stav chovu brojlerových kuřat, přičemž v této souvislosti vzniklo nevhodně koncipované prohlášení, které ovšem nikoho k ničemu nezavazovalo. Účastník řízení podotýká, že nebyla uzavřena žádná tajná dohoda ani jiný závazný dokument.
5. Účastník dále uvádí, že Prohlášení nemělo pro jednotlivé producenty prakticky žádný efekt a každá z firem postupovala v dalším chovu brojlerových kuřat samostatně dle vlastního rozhodnutí tak, že někteří chovatelé výrobu omezili, jiní ji i přes špatné ekonomické výsledky prozatím zachovali.
6. Účastník řízení se dále domnívá, že k postupnému zvýšení výkupních cen by došlo i bez Prohlášení , protože v uplynulém období již řada firem z ekonomických důvodů výrobu omezila nebo zastavila. Dále se v důsledku uklidnění situace okolo ptačí chřipky výrazně snížil dovoz drůbeže. Účastník posléze uzavírá, že výše uvedené mělo na trhu mimo jiné za následek převahu poptávky nad nabídkou, což je rozhodující faktor pro růst výkupních cen.
Petit rozkladu
7. Ze všech výše uvedených důvodů účastník řízení navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí přehodnotil.
Rozklad ZEVA CHLÍSTOVICE
8. Účastník řízení konstatuje, že setkání v Jevišovicích dne 13. prosince 2006 se zúčastnil na základě telefonického oslovení zástupce SUŠÁRNY POHOŘELICE s tím, že avizovaným obsahem setkání měla být diskuse o aktuálních problémech chovatelů drůbeže a dodává, že nic dalšího mu o obsahu ani účastnících připravované schůzky známo nebylo, zejména pak ne to, že byla svolána v návaznosti na neúspěšné jednání AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE o zvýšení ceny u odběratele Kostelecké uzeniny.
9. Účastník řízení od schůzky podle svého vyjádření očekával pouze to, že bude mít více informací a že případně na základě těchto informací bude korigovat svou snahu o zlepšení jeho situace v chovu drůbeže, neboť tato je dlouhodobě nepříznivá. Podle účastníka skutečnost, že setkání dne 13. 12. 2006 pokládal za pouhou informativní schůzku dokazuje i to, že na ni byl vyslán ekonom společnosti, a to z důvodu časové vytíženosti předsedy představenstva ZEVA CHLÍSTOVICE.
10. Účastník řízení zdůrazňuje, že na schůzku do Jevišovic byl vyslán ekonom společnosti N., který nebyl oprávněn ze něj činit žádné úkony, ani jakkoli jednat, nedostal žádné pokyny. Účastník řízení poznamenává, že vzhledem k tomu, že Ing. Novotný zastává funkci ekonoma, nebyl schopen vyhodnotit možné soutěžně právní důsledky situace, která se v průběhu jednání v Jevišovicích vyvinula. Jeho podpis pod Prohlášením považuje účastník řízení toliko za výraz toho, že se domníval, že tímto podpisem je demonstrován nesouhlas se stávající neutěšenou situací na trhu prodeje živých jatečných kuřat a snaha do budoucna tento nepříznivý trend změnit, přičemž na jednání žádným způsobem aktivně nevystupoval a žádným textem do obsahu závěrečného prohlášení nepřispěl.
11. Účastník řízení uvádí, že v průběhu správního řízení s Úřadem spolupracoval, veškeré požadované materiály předkládal včas. Účastník řízení se domnívá, že jeho role ve vztahu k celému případu byla pasivní, s Úřadem průběžně spolupracoval, porušil zákon nedbalostně a že jeho účast na protisoutěžním jednání byla omezena i s ohledem na jeho minimální podíl na trhu (0,3 %) a příslušnost ke skupině Agrofert. Účastník řízení posléze opakovaně argumentuje neznalostí soutěžněprávních předpisů, kterou v rozkladu podrobněji zdůvodňuje.
12. Účastník řízení tvrdí, že jednání s předsedou představenstva zpracovatele Ing. Petrem Cingrem se rozhodl předseda představenstva ZEVA CHLÍSTOVICE být přítomen ze stejných důvodů, z jakých vyslal ekonoma společnosti N. na schůzku do Jevišovic, tj. mít aktuální informace pro stanovení směru dalších podnikatelských aktivit společnosti. V této souvislosti účastník řízení poznamenává, že je na chovu kuřat existenčně závislý, na rozdíl od dalších účastníků řízení.
13. Účastník řízení v rozkladu zmiňuje, že ceny čerstvých či mražených kuřat se od ledna 2007 začali postupně zvyšovat a v květnu 2007 činily průměrně 52 Kč (bod 34 napadeného rozhodnutí). Účastník řízení namítá, že vzhledem k tomu, že stoupali i ceny kuřat mražených, je dle něj zřejmé, že chování účastníků nemělo na ceny jatečních kuřat vliv, a dodává, že k oživení ceny živých jatečních kuřat došlo i z důvodů snížení stavu brojlerů (cca 34 %) nedostatku drůbeže v Evropě, nedostatku násadových vajec i jednodenních kuřat (bod 54 napadeného rozhodnutí). Účastník řízení tedy tvrdí, že dopady na soutěž a spotřebitele byly problematické a prakticky nebyly prokázány, neboť současně se uplatnily i jiné objektivní vlivy.
14. Účastník řízení namítá, že žádný účinný tlak ze strany společnosti ZEVA CHLÍSTOVICE nemohl být na jednání u zpracovatele ve skutečnosti vyvíjen, čehož si měl být vědom jak předseda představenstva ZEVA CHLÍSTOVICE, tak předseda představenstva Kostelecké uzeniny. Účastník řízení poznamenává, že v okamžiku jednání se zpracovatelem Kostelecké uzeniny. měla ZEVA CHLÍSTOVICE s tímto zpracovatelem uzavřeny smlouvy na rok 2007. Správní orgán prvního stupně podle účastníka řízení pochybil, když nekonstatoval, že se zakázaného jednání nemohl dopustit, neboť cílem účastníků zakázané dohody mělo být dosažení zvýšení ceny u zpracovatele Kostelecké uzeniny, tj. subjektu ze stejné hospodářské skupiny (viz intra-enterprise doktrína).
15. Účastník řízení podotýká, že ZEVA CHLÍSTOVICE nevyvíjela žádný tlak ani vůči svému druhému odběrateli společnosti Xaverov, a.s., kam však dodává menší část své produkce. Rovněž případný dopad na spotřebitele považuje účastník řízení za nulový z důvodu jeho nezpůsobilosti vynutit si cokoli na subjektu ze stejného podnikatelského uskupení.
Pokuta
16. Účastník řízení je přesvědčen, že dostatečnou prevencí pro ZEVA CHLÍSTOVICE je už samotné projednání věci před Úřadem, přičemž výši uložené pokuty považuje ve finanční situaci, ve které se momentálně nachází, za příliš vysokou. Přestože byl skutek ZEVA CHLÍSTOVICE posouzen jako delikt s vysokou nebezpečností účastník řízení se domnívá, že v kontextu všech událostí by mohl být hodnocen jako výjimečný, a pokud by pokuta byla vůbec uložena tak pouze v symbolické výši s ohledem na ohrožení životaschopnosti účastníka řízení.
17. Účastník řízení má za to, že prvostupňový orgán měl více přihlédnout k tomu, že délka trvání protiprávního stavu byla velmi krátká a že hrozba, která byla obsažena v Prohlášení, prakticky nemohla být naplněna. Účastník řízení dále namítá, že v průběhu správního řízení nebylo prokázáno, že ZEVA CHLÍSTOVICE měla v úmyslu soutěžní pravidla porušit, případně je obcházet, neboť tato pravidla ani řádně neznala. Své správním orgánem prvního stupně vytýkané jednání tak považuje za nedbalostní.
Petit
18. Účastník řízení navrhuje, aby v rámci řízení o rozkladu bylo od uložené pokuty upuštěno, případně, aby byla uložena pouze v symbolické výši.
Rozklad SUŠÁRNA POHOŘELICE
Nesprávně zjištěný skutkový stav
19. Pokud jde o namítaný nedostatečně a nesprávně zjištěný skutkový stav, měl správní orgán prvního stupně pochybit tím, že dlouhodobě nezmapoval ceny a podmínky prodeje živého jatečního kuřecího masa od roku 2000, přičemž ve spisu má založen graf publikovaný v Hospodářských novinách z pondělí 15. 1. 2007, který tyto ceny dokladuje. Další pochybení prvostupňového orgánu pak účastník řízení shledává v tom, že správní orgán prvního stupně nevzal za prokázané shodné tvrzení všech účastníků správního řízení, že cena 19,-Kč/kg živé váhy za kuřata zatříděná do I.třídy jakosti je cenou, která jde hluboko pod výrobní náklady a že prakticky všichni účastníci řízení více jak tři čtvrtě roku vykazují v této oblasti ztrátu.
20. Účastník řízení zásadně odmítá zjištění správního orgánu prvního stupně, že na schůzce konané dne 14. 12. 2006 se podařilo účastníkům řízení dosáhnout u společnosti Kostelecké uzeniny zvýšení ceny živých jatečních kuřat na částku 19,10 Kč a že tato skutečnost vyplývá ze svědecké výpovědi Ing. Petra Cingra, předsedy představenstva Kostelecké uzeniny. Účastník řízení nesprávnost tohoto skutkového zjištění dovozuje právě ze zmíněné svědecké výpovědi Ing. Petra Cingra, konkrétně z odpovědí tohoto svědka na otázky č. 7, 8, 9 a 13, které v rozkladu cituje.
21. Na základě výše uvedené svědecké výpovědi dospívá účastník řízení k závěru, že k žádné dohodě o ceně nedošlo a jakési Prohlášení nemohlo založit žádnou dohodu ve smyslu § 3 odst. l zákona nebo nějaký koordinovaný či společný postup proti společnosti Kostelecké uzeniny. Účastník řízení k tomu dodává, že zde nebyla prokázána žádná pravá a společná vůle společně v této otázce postupovat či vést společná jednání.
22. Vzhledem ke skutečnosti, že v případě účastníků řízení nešlo o jednání, které by umožnilo soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu jatečné drůbeže, je účastník řízení toho mínění, že se na protisoutěžní jednání účastníků řízení nevztahuje zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona s ohledem na § 3 odst. 4 písm. c) zákona.
23. Účastník řízení tvrdí, že schůzka dne 13. 12. 2006 byla svolána nikoli za účelem uzavření zakázané dohody, nýbrž za účelem poskytnutí vzájemných informací o neúnosné situaci na trhu, neboť tato jednoznačně nutila výrobce jatečných kuřat prodávat za ceny pod výrobními náklady. Podle slov účastníka řízení na jednání nedošlo ani k žádné dohodě o koordinaci či sladění činnosti účastníků, přičemž se každý z účastníků schůzky choval nadále sám podle sebe a jednal a jedná s odběratelem Kostelecké uzeniny zcela samostatně a nezávisle.
24. Účastník řízení namítá, že z odůvodnění napadeného rozhodnutí není seznatelné, na základě kterých skutkových zjištění dospěl prvostupňový orgán k závěru, že porušení zákona trvalo téměř rok a při určení výše pokuty použil koeficient k=1.
25. Správní orgán prvního stupně měl dále dle tvrzení účastníka řízení pochybit tím, že nesprávně určil společný objem výroby účastníků řízení dosažený na vymezeném relevantním trhu v roce 2006, což vedlo i k nesprávnému určení společného tržního podílu účastníků řízení. Nepřesnost měla podle účastníka řízení vzniknout tím, že při výslechu jednotlivých účastníků prvostupňový orgánu požadoval pouze orientační objemy výroby. Na základě v rozkladu uváděných údajů o objemu výroby AGRODRUŽSTVA JEVIŠOVICE a SUŠÁRNY POHOŘELICE má účastník řízení za to, že společný tržní podíl účastníků řízení činil na vymezeném relevantním trhu v roce 2006 toliko 9,77 %. Účastník řízení se tak domnívá, že v tomto případě platí výjimka ze zákazu dohod podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona, tj. pravidlo de minimis , neboť dopady těchto dohod jsou zcela zanedbatelné.
26. V další části rozkladu navrhuje účastník řízení doplnění odůvodnění napadeného rozhodnutí, a to bodů 73, 74 a 90 o jím zmiňované skutečnosti, přičemž vyjadřuje souhlas s námitkou ZD PETŘÍN, že Prohlášení nemělo vliv na cenu kuřat.
Pokuta
27. Účastník řízení namítá, že výše uložené pokuty podle § 22 odst. 2 zákona je zcela nepřiměřená. Správní orgán prvního stupně měl pochybit tím, že nepřihlédl k závažnosti, k případnému opakování a délce trvání porušování zákona.
28. Účastník řízení tvrdí, že případ nebyl závažný, šlo o jednorázovou obranu méně jak 10 % výrobců jatečných kuřat za situace, kdy již více jak tři čvrtě roku byly ve ztrátě a jejich prodejní ceny byly nižší než výrobní náklady. Z hlediska účastníka řízení šlo v podstatě o dovolenou nutnou obranu .
29. Rovněž délka trvání porušování zákona nemohla být podle názoru účastníka řízení delší než 1 den, tj. od vzniku Prohlášení dne 13.12.2006 do schůzky s odběratelem Kostelecké uzeniny dne 14.12.2006, kdy Kostelecké uzeniny jednoznačně o tomto Prohlášení jako celku či jeho jednotlivých bodem odmítli vést jakoukoliv diskuzi.
30. Další pochybení prvostupňového orgánu spatřuje účastník řízení v tom, že nepřihlédl při uložení pokuty ke skutečnosti, že v důsledku nízkých výkupních cen živých jatečních kuřat utrpěla SUŠÁRNA POHOŘELICE v roce 2006 a počátkem roku 2007 poměrně značnou ztrátu.
Petit
31. Účastník řízení navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí vůči společnosti SUŠÁRNA POHORELICE v celém rozsahu zrušil a řízení v této věci zastavil.
Rozklad AGROPRODUCT
Existence kartelové dohody
32. Účastník řízení se domnívá, že v daném případě nelze chování účastníků ze dne 13. 12. 2006 a 14. 12. 2006 považovat za dohodu narušující soutěž ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, a to vzhledem ke skutečnosti, že ze samotného jednání účastníků uskutečněného v předmětných dnech nelze dovodit skutečnou a vážnou vůli vedoucí k uzavření předmětné dohody. Již samotná skutečnost, že ke svému jednání účastníci přizvali sdělovací prostředky a jejich prostřednictvím informovali o stavu věci, svědčí podle přesvědčení účastníka řízení o tom, že ze svého jednání nehodlali účastníci vyvodit pro sebe závazky, které by měli závažným způsobem narušit hospodářskou soutěž.
33. Vzhledem ke způsobu konání účastníků a skutečným důsledkům jejich chování ve vztahu k údajné dohodě o ceně, se podle tvrzení účastníka řízení jednalo pouze o demonstrativní projev nespokojenosti se stavem fungování na trhu jateční drůbeže. Tato skutečnost má být prokázána samotným textem Prohlášení chovatelů drůbeže
34. Správní orgán prvního stupně měl podle účastníka řízení pochybit tím, že nezohlednil při posouzení dané věci způsob stanovení výkupních cen jatečných kuřat. Účastník řízení zdůrazňuje, že cena, za kterou odběratel Kostelecké uzeniny jateční drůbež vykupoval, je stanovena v podstatě jednostranně odběratelem bez zásadního vlivu dodavatelů drůbeže. Účastník řízení má za to, že mezi konkrétním jednáním účastníků a skutečnou výkupní cenou na trhu s jatečnou drůbeží v následujícím období po 14. 12. 2006 není příčinná souvislost, ať již přímá či nepřímá. Tento závěr dovozuje účastník řízení i z popisu situace na trhu uvedeném v napadeném rozhodnutí pod body 53. a 54.
35. Účastník řízení dále tvrdí, že v daném období charakterizovaném výkupem jatečné drůbeže za ceny pod úrovní výrobních nákladů chtěli účastníci řízení pouze demonstrativně upozornit na neúnosný stav vyvolaný vnějšími vlivy (nárůst ceny plynu, elektřiny, krmných směsí), které nelze opomenout a které zapříčinily vzniklou situaci. Účastník k tomu poznamenává, že zcela jednoznačně nebylo snahou nastolit jednotné ceny a vytvořit tak kartel.
36. Podle mínění účastníka řízení Prohlášení chovatelů nelze v žádném případě považovat za vážně myšlený projev vůle schopný vyvolávat právní účinky, z kterého je třeba vůči těmto chovatelům vyvozovat sankce. Tento závěr účastník řízení vyvozuje krom jiného ze skutečnosti, že i přes návštěvu účastníků u jejich odběratele Kostelecké uzeniny dne 14.12.2006, nadále docházelo k prodeji jateční drůbeže za různé ceny a údajná dohoda tudíž nebyla naplněna. Za takového stavu vytýkané jednání podle účastníka řízení nevedlo a ani nemohlo vést k narušeni hospodářské soutěže.
Relevantní trh
37. Další pochybení prvostupňového orgánu spatřuje účastník řízení ve vymezení relevantního trhu z hlediska geografického. Účastník řízení se domnívá, že po vstupu České republiky do Evropského společenství je třeba v rámci posuzování dohod narušujících soutěž za relevantní trh považovat celé území Evropského společenství. Z tohoto pohledu se účastníku řízení jeví předmětné protiprávní jednání soutěžitelů, zejména ve vztahu ke konečnému spotřebiteli, jako zcela zanedbatelné.
Pokuta
38. Účastník řízení považuje zvolený způsob výpočtu dle čistého obratu ve svém důsledku za příliš tvrdý postih účastníků, a to zejména z důvodu malého finančního přínosu dohody a vzhledem ke skutečnosti, že Úřad, přestože si byl vědom záporných výsledků hospodaření v oblasti produkce drůbeže nejméně ve druhé polovině roku 2006, použil při stanovení sankce čistého obratu AGROPRODUCT za rok 2006.
39. Ke způsobu stanovení pokuty a určení výše pokuty účastník řízení konstatuje, že uložená pokuta je pro AGROPRODUCT v podstatě likvidační. Účastník řízení považuje pokutu za nepřiměřeně vysokou vzhledem k svým finančním možnostem a závažnosti jeho provinění. Účastník řízení má za to, že s ohledem na skutečnosti a okolnosti uvedené v rozkladu, s ohledem na skutečné důsledky jednání účastníků, by bylo na místě uložení pokuty spíše symbolického charakteru s preventivním účinkem vůči účastníkům.
Petit
40. Účastník řízení navrhuje, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno.
Rozklad AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV
Relevantní trh
41. Účastníci řízení předně namítají nesprávné vymezení relevantního trhu z geografického hlediska správním orgánem prvního stupně. Ten vymezil geografický relevantní trh jako území České republiky, přitom tento postup odůvodnil tím, že dodávky zboží probíhají na vymezeném území za homogenních podmínek (odstavec 55 napadeného rozhodnutí).
42. Účastníci řízení nepovažují vymezení relevantních trhů provedené prvostupňovým orgánem v napadeném rozhodnutí za správné a dostatečně odůvodněné. Správní orgán prvního stupně dle názoru účastníků neprokázal oprávněnost svých závěrů, když dostatečně nezkoumal a nijak nezhodnotil veškeré relevantní informace a aspekty rozhodné pro geografické vymezení relevantního trhu v této věci, nedostatečně zjistil stav věci o němž nejsou důvodné pochybnosti a svoje geografické vymezení relevantního trhu ani nijak nezdůvodnil, v důsledku čehož rovněž zatížil napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti.
43. Účastníci řízení v rozkladu argumentují Oznámením Komise o definici relevantního trhu ( Commission Notice on the Definition of the Relevant Market for the purposes of Community Competition Law , OJ C 372 on 9. 12. 1997) a uvádějí, že při geografickém vymezování relevantních trhů Evropská komise zkoumá následující faktory: regionální rozdíly, ceny, preference spotřebitelů a transportní náklady.
44. Správním orgánem prvního stupně pochybil podle účastníků řízení tím, že v průběhu správního řízení ani v napadeném rozhodnutí neprovedl jakékoliv srovnání soutěžních podmínek na územích okolních států a nemohl tedy nijak prokázat, že podmínky na trhu České republiky jsou zřetelně odlišitelné od okolních území a že tedy geograficky je trh živých jatečných kuřat vymezen pouze územím České republiky. Podle názoru účastníků měl prvostupňový orgán detailně posoudit a v napadeném rozhodnutí analyzovat situaci na trhu živých jatečných kuřat alespoň na územích států sousedících s Českou republikou, tj. na území Slovenska, Německa, Polska a Rakouska, a teprve na základě této důkazně podložené analýzy vymezit geograficky relevantní trh živých jatečných kuřat.
45. Podle mínění účastníků řízení správní orgán prvního stupně při geografick6m vymezení relevantního trhu nijak nezkoumal ani otázku dovozu a vývozu živých jatečných kuřat do a z České republiky, nijak se nezabýval existencí či neexistencí právních překážek dovozu a vývozu živých jatečných kuřat, možnou rolí přepravních nákladů na statistiku dovozu a vývozu ani vývojem statistiky dovozu a vývozu v čase či jinými empirickými údaji vztahujícími se k charakteristice trhu živých jatečných kuřat.
46. Účastníci řízení rovněž nesouhlasí s tím, jakým způsobem prvostupňový orgán stanovil podíl účastníků řízení na relevantním trhu ve výši [ ...obchodní tajemství... ] (odstavec 62 napadeného rozhodnutí). Pochybení správního orgánu prvního stupně způsobující nesprávnost a nezákonnost napadeného rozhodnutí spatřují účastníci řízení v tom, že napadené rozhodnutí vůbec nezohledňuje skutečnost, že část produkce účastníci řízení vyvážejí do zahraničí. Účastníci řízení podotýkají, že jak podíl AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV, tak i společný podíl účastníků řízení na vymezeném relevantním trhu je tak výrazně nižší než podíl uváděný prvostupňovým orgán, který tak při posuzování účinků údajné zakázané dohody na trh vycházel z nedostatečně a nesprávně zjištěného stavu věci (viz § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též správní řádu ).
47. Ze Situační zprávy o trhu drůbežího masa z června 2007 vydanou Státním zemědělským intervenčním fondem, kterou účastníci řízení učinili přílohou svého společného podání, účastníci vyvozují, že při nízkých cenách roku 2006 se vyváželo daleko více drůbežího masa i živé drůbeže v období 1.-5. měsíce, které jsou statisticky k dispozici než v období 1.-5. měsíce 2007. Tuto skutečnost však správní orgán prvního stupně při vymezování relevantního trhu neměl zohlednit.
48. Účastníci řízení dále zmiňují údaje publikované Českým statistickým úřadem ve zprávě nazvané Zemědělství-4. čtvrtletí 2006 , konkrétně uvádějí, že zahraniční obchod s živou drůbeží v období od 1. 12. 2005 do 30. 11. 2006 skončil přebytkem 16 651 tun, když 91 % veškeré živé drůbeže bylo dovezeno ze Slovenska, naopak vývoz živé drůbeže byl směřován zejména do Německa (39 % vývozu) a do Polska (38 % vývozu). Účastníci řízení se domnívají, že tyto relevantní skutečnosti přitom prvostupňový orgán v napadeném rozhodnutí nijak nezhodnotil a v zásadě se jimi vůbec nezabýval, ačkoli dle názoru účastníků lze z těchto údajů dovozovat neexistenci žádných, resp. o existenci jen minimálních překážek obchodu se živými jatečnými kuřaty mezi ČR a sousedními státy. Tyto údaje mají rovněž potvrzovat, že přepravní náklady na dopravu živých jatečných kuřat mezi ČR a sousedními státy nejsou pro obchodování této komodity zásadní.
49. Ze všech skutečností uvedených výše účastníci řízení dovozují, že správní orgán prvního stupně dostatečně nezkoumal a nijak nezhodnotil veškeré relevantní informace a aspekty rozhodné pro geografické vymezení relevantního trhu v této věci, nedostatečně zjistil stav věci o němž nejsou důvodné pochybnosti a svoje geografické vymezení relevantního trhu ani nijak nezdůvodnil, v důsledku čehož rovněž zatížil napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti.
Absence znaků dohody narušující soutěž
50. Dle účastníků řízení Úřad neprokázal, že by jejich jednání vedlo nebo mohlo vést k narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu, a to i s ohledem na účel Prohlášení, okolnosti jeho učinění a absenci jeho dopadů na relevantní trh.
51. Při svém závěru o narušení hospodářské soutěže vytýkaným jednáním účastníků řízení, měl správní orgán prvního stupně podle názoru účastníků řízení zcela opominout skutečnost, že soutěž v ceně zboží na trhu byla narušena již před Prohlášením, ale nikoli z důvodů na straně účastníků řízení, ale z důvodu postupu odběratelů účastníků řízení. V situaci, kdy tito odběratelé diktují cenu na trhu, a to navíc cenu, která nepokrývá ani výrobní náklady, nelze dle účastníků uvažovat o existující soutěži v ceně zboží na tomto trhu. V tomto směru ze strany účastníků řízení nemohlo dojít k narušení soutěže v ceně, která vlastně na trhu ani neexistovala.
52. Účastníci řízení mají za to, že jejich jednání související s Prohlášením nelze posoudit jinak, než jako nezbytný a nutný krok proti sjednocenému postupu odběratelů (na jiném místě hovoří účastníci o postupu odběratelů ve vzájemné shodě, pozn. předsedy Úřadu) a vyrovnání vyjednávací síly odběratelů, kteří se snažili přinutit účastníky řízení k pro ně ekonomicky nevýhodným a dlouhodobě neudržitelným cenám. Tento krok přitom považují účastníci řízení za zcela přiměřený a odpovídající hrozící újmě, a to možné ekonomické likvidaci účastníků řízení
53. Účastníci řízení se domnívají, že naprosto nic nedokazuje, že by měli nějakým způsobem dohodnutou dlouhodobější strategii nějakého společného postupu při určování prodejních cen jatečních kuřat. Z jednorázové schůzky účastníků podle jejich přesvědčení nelze automaticky usuzovat na společnou kooperaci a cenu 20,-Kč za 1 kg tak považovat za jejich dlouhodobý naplánovaný cíl. Společnou návštěvou odběratele se účastníci podle svých slov pouze snažili svému odběrateli ukázat celkově neuspokojivý a nadále neudržitelný stav na trhu, nikoliv na něj vyvíjet nějakým způsobem psychický nátlak.
54. Účastníci řízení dále tvrdí, že cílem společného setkání bylo především upozornit na neutěšený stav na trhu, nikoli jakkoli sjednocovat cenu nebo vynucovat dodržování minimální stanovené ceny. Výsledné Prohlášení pak mělo být pouhou propagační výzvou, která by účastníkům řízení umožnila zalarmovat veřejné mínění, a nikoli závaznou dohodu nebo společným záměrem, kterým by se účastníci dohody byli povinni řídit.
55. Účastníci řízení namítají, že prvostupňový orgán neshromáždil žádné konkrétní důkazy, které by jasně prokazovaly vliv Prohlášení na některé prodejce a už vůbec jím nebyl prokázán případný vliv na konečného spotřebitele. Správní orgán prvního stupně v napadeném rozhodnutí tudíž nevychází z žádné ekonomické analýzy, která by jednoznačně prokazovala zvýšení cen kuřat pro konečné zákazníky z důvodu jednání účastníků řízení. Účastníci řízení poznamenávají, že skutečnost, že někteří z prodejců pociťovali tlak na zvýšení ceny, je v situaci, kdy producenti kuřat neosahují ani svých výrobních nákladů zcela logická a lze ji očekávat. Prvostupňový orgán neměl podle vyjádření účastníků vůbec zohlednit jejich podíl na relevantním trhu a z toho vyplývající nemožnost efektivně ovlivnit ceny pro prodejce (i zprostředkovaně před zpracovatele). Účastníci řízení jsou přesvědčení, že správní orgán prvního stupně neprokázal ani fakt, že by se ostatní producenti jatečných kuřat předmětným Prohlášením jakkoli řídili.
56. Účastníci řízení jsou toho mínění, že z napadeného rozhodnutí nikterak nevyplývá, že by ke zvýšení prodejní ceny došlo v důsledku společně vydaného Prohlášení. Zvýšení prodejní ceny mohlo nastat (a dle názoru účastníků i nastalo) z jiných objektivních důvodů na trhu, protože dle Prohlášení bylo proklamovaným cílem dosáhnout 20 Kč/kg zatímco při jednání s odběratelem Kostelecké uzeniny se cena zvedla z výchozích 19 Kč/kg jen na 19,10 Kč/kg. Z toho účastníci řízení dovozují, že, i kdyby bylo Prohlášení vnímáno jako společná dohoda, jednoznačně se ukázalo jako neúčinné a nefunkční. Jak sám prvostupňový orgán uvádí, zvyšování prodejních cen brojlerů je zapříčiněno kombinací mnoha různých odlišných faktorů a proto nelze s určitostí tvrdit, že dané zvýšení bylo pouze následkem vydaného Prohlášení.
57. S ohledem na to, že dle účastníků řízení podíl všech účastníků řízení na relevantním trhu vymezeném prvostupňovým orgánem ve skutečnosti nedosahuje ani 10 % a vzhledem ke skutečnostem uvedeným výše, které nasvědčují tomu, že se v daném případě nejednalo o vyloučení soutěže v cenách mají účastníci řízení za to, že i kdyby Úřad shledal narušení soutěže jednáním účastníků řízení, je toto jednání vyňato ze zákazu dohod podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona.
Pokuta
58. Účastníci řízení namítají, že prvostupňový orgán při stanovení sankce nezohlednil všechny relevantní skutečnosti. Pokud jde o subjektivní stránku protisoutěžního jednání, účastníci především uvádí, že dle jejich názoru nelze v souladu s platnou právní úpravou a s právní teorií v případě právnických osob posuzovat subjektivní stránku jejich jednání, tj. zda se dopustily jednání úmyslně nebo z nedbalosti. Účastníci řízení tak považují za nepřípustné a nemožné, aby Úřad při stanovení výše pokuty jakkoli přihlížel k subjektivní stránce jednání účastníků.
59. I kdyby účastníci připustili, že je v daném případě relevantní zabývat se subjektivní stránkou jednání, správní orgán prvního stupně měl dospět k nesprávným závěrům. Prvostupňový orgán konstatuje, že dospěl k závěru, že jednání účastníků řízení mělo charakter úmyslu přímého, přičemž výše v témže odstavci přitom uvádí, že [účastníci řízení] si museli být vědomi toho, že jimi uzavřená cenová dohoda hospodářskou soutěž naruší a byli s takovou skutečností srozuměni. Volní složka zavinění v podobě srozumění je přitom charakteristická pro úmysl nepřímý a nikoli přímý. Tento závěr tak účastníci řízení v tomto směru považují za nesprávný.
60. Účastníci řízení opakovaně tvrdí, že svou deklarací pouze chtěli upozornit na skutečnost že na trhu neexistují normální tržní podmínky a nelze tedy u nich dovozovat úmysl, ale maximálně nedbalost. Účastníci řízení se domnívají, že tento závěr přitom potvrzují i prvostupňovým orgánem v řízení zjištěné a v napadené m rozhodnutí uváděné skutečnosti o tom, že účastníci řízení na své jednání pozvali zástupce tisku, postupovali zcela transparentně a informace o jejich prohlášení byly široce publikovány. Kdyby účastníci řízení jednali v úmyslu omezit účinnou soutěž byl by tento jejich postup zjevně nelogický.
61. Okolnosti uskutečněného jednání mají podle účastníků řízení potvrzovat i to, že účastníci jednání ani nevěděli, že by svým jednáním mohli narušit účinnou soutěž a spáchat správní delikt a šlo u nich tedy maximálně o nedbalost nevědomou.
62. Z hlediska délky trvání deliktu v délce pouhých několika dnů se přitom účastníkům řízení jeví posouzení tohoto trvání stejně jako u deliktu trvajícího až 1 rok ze strany správního orgánu prvního stupně jako nepřiměřené. V tomto ohledu účastníci odkazují i na Pokyny pro výpočet pokut uložených podle či. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 (2006/C 210/02) vydané Evropskou komisí, která rozlišuje i trvání případného deliktu do 6 měsíců (viz bod 24 těchto pokynů). Pochybení prvostupňového orgánu spatřují účastníci řízení v tom, že v daném případě měl při stanovení výše pokuty zohlednit velmi krátké trvání údajného deliktu a z toho vyplývající omezený dopad tohoto jednání na trh.
63. Účastníci řízení dále deklarují, že správním orgánem prvního stupně uváděné příklady v napadeném rozhodnutí (bod 125) nepovažují za srovnatelné s případem posuzovaným v rámci tohoto správního řízení.
64. Jako relevantnější se účastníkům řízení zdá být srovnání nyní posuzovaného případu s případem, o kterém rozhodl Úřad rozhodnutím č.j. S 25/99-240 ze dne 16. dubna 1999 a následně v řízení o rozkladu předseda Úřadu rozhodnutím č.j. R 10/99 ze dne 29. června 1999 (dále též Rozhodnutí 1999 ). V tomto rozhodnutí Úřad se zabýval jednáním zpracovatelů drůbeže a dospěl k závěru, že svým jednáním porušili ustanovení zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, tím, že jednali ve vzájemné shodě při sjednávání cen za dodávky chlazených a mrazených kuřat společnostem provozujícím obchodní řetězce. Za toto jednání přitom jednotlivým společnostem uložil pokutu ve výši 20.000-Kč .
65. Úřad při určení výše pokuty v Rozhodnutí 1999 přihlédl ke kritériím, která účastníci řízení vnímají jako kritéria obdobná okolnostem, k nimž Úřad přihlížel v napadeném rozhodnutí, když navíc zdůrazňují, že podíl účastníků řízení na relevantním trhu, který činí méně než 10 % (viz výše) v tomto případě je mnohem nižší než v Rozhodnutí 1999 uváděný podíl 30 %. Rozhodnutí prvostupňového orgánu o výši pokuty účastníků tak dle nich porušuje zásadu nediskriminace, když výše pokut uložených v napadeném rozhodnutí je zcela zjevně neporovnatelná s pokutami uloženými v obdobném případě v Rozhodnutí 1999.
66. Účastníci řízení se domnívají, že vzhledem k minimální délce trváni deliktu, jeho minimálnímu dopadu na soutěž a toho, že z okolností případu nelze usuzovat na jakýkoli úmysl narušit soutěž na trhu, ale jednalo se pouze o obraný krok, stačilo v daném případě uložení pouze symbolické pokuty.
Petit
67. Na základě všech výše uvedených skutečnosti navrhují účastníci řízení, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
Rozklad ZD PETŘÍN
68. Účastník řízení opakovaně tvrdí, že producenti na schůzce v Jevišovicích (dne 13. 12. 2006) podepisovali pouze prezenční listinu, avšak k podepsání Prohlášení nedošlo. Účastník řízení dále namítá, že jednání s odběratelem následujícího dne 14. 12. 2006 se žádný zástupce účastníka řízení nezúčastnil.
69. Ve vztahu k samotné schůzce dne 13. 12. 2006 účastník řízení poukazuje na skutečnost, že této schůzky na níž mělo dojít k dohodě o prodejní ceně jatečních kuřat se nikdo ze statutárního orgánu ZD PETŘÍN nezúčastnil ani následně nepodepsal žádné Prohlášení. Pokud tedy správní orgán prvního stupně při svém rozhodování vycházel z toho, že se předmětné schůzky konané dne 13.12.2006 účastnil i zaměstnanec ZD PETŘÍN, účastník řízení k tomu poznamenává, že tento zaměstnanec nebyl zmocněn k jakémukoli jednání jménem družstva a takové oprávnění mu nevyvstává ani z výkonu jeho funkce.
70. S ohledem na shora vyložené má účastník řízení za to, že jím nebyly učiněny žádné kroky, z níž by mohlo být usuzováno, že ZD PETŘÍN uzavřelo a plnilo zakázanou dohodu o přímém určení prodejní ceny, která by vedla k narušení hospodářské soutěže na trhu živých jatečních kuřat
Petit
71. Účastník řízení navrhuje, aby předseda Úřadu rozhodl o zrušení rozhodnutí v celém jeho rozsahu a řízení zastavil.
III. Řízení o rozkladech
72. V souladu s § 86 odst. 2 správního řádu zaslal správní orgán prvního stupně jednotlivým účastníkům řízení stejnopisy podaných rozkladů a vyzval je, aby se k nim vyjádřili. Tohoto svého práva využili účastníci řízení AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE, ZD Roštýn, SUŠÁRNA POHOŘELICE a KARLOV.
73. Zmínění účastníci řízení vyjadřují v naprosté většině souhlas s tvrzeními ostatních účastníků řízení obsaženými v rozkladech, zejména s tvrzeními o tom, že k uzavření soutěžními předpisy zakázané dohody nedošlo, neboť Prohlášení bylo toliko propagační výzvou a nikoli závaznou dohodou nebo společným záměrem, kterým by se účastníci byli povinni řídit, přičemž správní orgán prvního stupně neměl prokázat, že ke zvýšení výkupní ceny jatečných kuřat u odběratele došlo v důsledku Prohlášení a jednání uskutečněného dne 14. 12. 2006.
74. AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV ovšem ve svém společném vyjádření rozporovali tvrzení ZEVY CHLÍSTOVICE, že ...setkání v Jevišovicích dne 13.12.2006 se účastnily různé subjekty, s ne zcela totožnými zájmy. Jediný společný problém, který účastníci setkání v Jevišovicích měli, byla krizová situace na trhu chovu jatečných kuřat. Z našeho pohledu se spíše jednalo o snahu AGRODRUŽSTVA JEVIŠOVICE a SUŠÁRNA POHOŘELICE po neúspěšném jednání u zpracovatele Kostelecké uzeniny zvýšit tlak na tohoto odběratele tím, že byly přizvány další osoby, jejichž výběr byl plně v režii organizátora setkání...
75. Z ostatních vyjádření ZEVA CHLÍSTOVICE v rozkladu i vyjádření ostatních účastníků však AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV dovozují, že setkání bylo u všech účastníků řízení vedeno stejnými zájmy, a to určitým způsobem upozornit na nebezpečně eskalující situaci na trhu chovu jatečných kuřat. Jediným účelem svolání předmětné schůzky dodavatelů mělo být veřejně a propagačně upozornit na tuto situaci, čemuž odpovídalo i přizvání zástupců medií na toto jednáni. Tvrzení ZEVA CHLÍSTOVICE o snaze AGRODRUŽSTVA JEVIŠOVICE a SUŠÁRNA POHOŘELICE tak AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV považují za pouhou ničím nepodloženou spekulaci.
76. Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu, a proto v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu předal spis orgánu rozhodujícímu o rozkladu.
Seznámení s podklady
77. Druhostupňový orgán posléze doplnil dokazování o Výkazy zisků a ztrát za rok 2006 vyžádaných od účastníků řízení AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE, ZEVA CHLÍSTOVICE, ZD PETŘÍN a ZD Roštýn.
78. Vzhledem k existenci podkladů, které se staly součástí správního spisu až v rámci řízení o rozkladech, poskytl správní orgán druhého stupně v souladu s § 36 odst. 3 ve spojení s § 93 odst. 1 správního řádu účastníkům řízení možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí (seznámení s podklady pro rozhodnutí) ve dnech 21. 1. 2008 až 24. 1. 2008. Této možnosti využili AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE, KARLOV a ZD Roštýn, přičemž k podkladům se vyjádřili pouze účastníci AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV.
Vyjádření AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV k podkladům pro rozhodnutí
79. Účastníci řízení ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 28. 1. 2008 rekapitulují některé z námitek uplatněných v jejich společném rozkladu vztahujících se k geografickému vymezení relevantního trhu, určení výše tržních podílů účastníků řízení, tvrzenému neprokázaní ani potenciálního narušení hospodářské soutěže, subjektivní stránce deliktu a délce jeho trvání.
80. Nad rámec námitek uplatněných v rozkladu účastníci řízení uvádí, že závěr Úřadu, že ...společný postup účastníků řízení tak měl dopad nejen na dodavatelsko-odběratelské vztahy mezi producenty a zpracovateli jateční drůbeže, ale mohl ovlivnit i situaci na následném trhu a v konečném důsledku se projevit i v ceně pro konečného spotřebitele... považují za pouhou spekulaci Úřadu, která není podložena žádnými ekonomickými údaji. Účastníci v této souvislosti poukazují na vyjádření některých odběratelů a dalších správním orgánem prvního stupně oslovených subjektů, konkrétně - sdružení Obrany Spotřebitelů-SOS ve svém vyjádření z 6. 6. 2007 uvádí, že ze strany spotřebitelů nebyl zaregistrován ...žádný podnět na předmětnou problematiku (ve vztahu k předmětu správního řízení...) ; - společnost XAVEROV, a.s. ve svém vyjádření z 27. 4. 2007 uvádí, že ...Prohlášení nemělo vliv na situaci při jednáních o odběrech jatečné drůbeže mezi naší společností a dodavateli. Žádný náš dodavatel při těchto jednáních neargumentoval tímto Prohlášením ... ; - společnost Integral Vrchovina, a.s. ve svém vyjádření z 20. 4. 2007 uvádí, že Výše uvedené prohlášení na situaci při jednáních o odběrech jatečné drůbeže mezi naší společností a dodavateli nemělo vliv (...) nebylo ze strany producentů argumentováno obsahem uvedeného Prohlášení ; - společnost Jihočeská drůbež, a.s. ve vyjádření z 23. 4. 2007 uvádí, že ...Při jednáních o odběrech jatečné drůbeže jsme se nikdy nesetkali s vlivem Prohlášení... ; - společnost RABBIT Trhový Štěpánov a.s. ve svém vyjádření z 24. 4. 2007 uvádí, že Z (...) uvedených účastníků řízení je naším dodavatelem pouze AGD Jevišovice a při jednáních nebylo žádné prohlášení použito .
81. Na závěr vyjádření AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV setrvávají na svém procesním stanovisku, jak je uvedeno v bodu 67 tohoto rozhodnutí.
IV. Přezkum napadeného rozhodnutí
82. Podle § 89 odst. 2 správního řádu jsem přezkoumal v celém rozsahu soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, tu však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž jsem dospěl k závěrům uvedeným v dalších částech odůvodnění tohoto rozhodnutí.
82.
Vymezení relevantního trhu
83. Analýza relevantního trhu je základním východiskem posouzení jakéhokoliv soutěžního případu. Žádný z účastníků řízení nesnesl v rozkladu námitky, které by brojily proti vymezení relevantního trhu po stránce věcné. Přesto jsem, vzhledem k omezení plného revizního principu zakotveného v § 89 odst. 2 správního řádu, přezkoumal věcné vymezení relevantního trhu provedené v napadeném rozhodnutí z hlediska jeho souladu s právním předpisy, přičemž se v tomto ohledu plně ztotožňuji se závěry správního orgánu prvního stupně (body 44 až 54 napadeného rozhodnutí).
Věcné vymezení relevantního trhu
84. Definice věcného relevantního trhu je podávána z § 2 odst. 2 zákona, který stanoví, že ...relevantním trhem je trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné...(srov. bod 7. Commission Notice on the definition of relevant market for the purposes of Community competition law, Official Journal C 372, 9. 12. 1997).
85. Prvostupňový správní orgán správně zkoumal substituovatelnost živých jatečných kuřat jako výchozího produktu s ostatními produkty z hlediska konečného spotřebitele. Jak judikoval Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č.j. 31 Ca 41/2003-265 ze dne 31. 5. 2006 ve věci BILLA, spol. s.r.o. a Omega Retail, a.s. : ... v této otázce (způsobu vymezení relevantního trhu, pozn. předsedy Úřadu) je vždy rozhodující hledisko konečného spotřebitele. Je tomu tak tedy i za situace, kdy je trh zkoumán z hlediska odběratelsko-dodavatelských vztahů, bez bezprostřední účasti spotřebitelů. Zcela jednoznačným způsobem je tato myšlenka vyjádřena například v rozhodnutí ESD TetraPak (C-333/94P) ... .
86. Správní orgán prvního stupně tedy zkoumal zaměnitelnost kuřecího masa s dalším drůbežím masem (např. krůty, kachny), masem rybím a dále s jinými druhy výsekového masa (vepřového či hovězího), a to z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití. Analýza prvoinstančního orgánu se posléze přezkoumatelným způsobem materializovala v odůvodnění napadeného rozhodnutí (body 47 až 51).
87. Výsledný závěr o nezaměnitelnosti kuřecího masa s jinými druhy opírá prvoinstanční orgán, pokud jde o jeho charakteristiku, především o lehkost kuřecího masa, nízký obsah tuků a jeho příslušnost k tzv. bílému masu. Co se týče ceny, správní orgán prvního stupně deklaroval, že kuřecí maso je relativně levné ve srovnání s masem hovězím či vepřovým, jakož i ve srovnání s masem jiných druhů drůbeže a patří tak k nejlevnějším druhům masa nabízeného na trhu. Ve vztahu k zamýšlenému použití prvostupňový orgán seznal, že kuřecí maso je z hlediska spotřebitelů zdravé, vhodné pro dietní stravování, pro děti i pro nemocné, přičemž výhodným z hlediska použití je i krátký čas tepelné přípravy a mnoho způsobů úpravy tohoto druhu masa.
88. Výše uvedeným úvahám a závěrům přitom plně přisvědčuji, přičemž v podrobnostech s ohledem na zásadu jednotnosti správního řízení odkazuji na odůvodnění napadeného rozhodnutí (viz rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 62 Ca 20/2006-65 ve věci Telefónica O2 Czech Republic, a.s. , str. 9).
Geografické vymezení relevantního trhu
89. Pokud jde o vymezení relevantního trhu po stránce geografické je jeho nesprávné určení namítáno ze strany účastníků řízení AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE, AGROPRODUCT a KARLOV. Těmto námitkám o nesprávném vymezení relevantního trhu nepřisvědčuji z důvodů vyložených níže, přičemž mám za to, že správní orgán prvního stupně opatřil v průběhu správního řízení dostatek pokladů pro závěr o vymezení geografického relevantního trhu jako území České republiky
90. Účastník řízení AGROPRODUCT se domnívá, že geografický relevantní trh měl být vymezen vzhledem k vstupu České republiky do Evropského společenství jako území tohoto společenství. S tímto tvrzením se nemohu ztotožnit, byť vstup České republiky do Evropského společenství z obecného pohledu znamenal odstranění zejména administrativních překážek obchodu mezi členským státy [viz čl. 3 odst. 1 písm. c) Smlouvy ES].
91. Geografickým relevantním trhem je v právě projednávané věci prostorový střet nabídky a poptávky po živých jatečných kuřatech na území, kde jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od území sousedících. Nezbývá mi než odmítnout shora zmíněnou námitku AGROPRODUCT, neboť na samotném členství České republiky v Evropském společenství (dále též ES ) nelze vystavět závěr o vymezení geografického relevantního trhu jako území společenství. Krom toho, argumentace AGROPRODUCT dovedená ad absurdum by znamenala, že každý výrobkový trh by bylo nutno vzhledem k členství České republiky v ES vymezit po stránce teritoriální jako území ES, což je závěr zjevně nesprávný a neodpovídající ekonomické realitě obchodních vztahů realizovaných v ES.
92. Z hlediska geografického vymezení relevantního trhu vnímám jako podstatná následující skutková zjištění. Předně ve správním řízení bylo prokázáno, že jediným vývozcem živých jatečných kuřat z účastníků řízení je AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE, které však vyváži toliko zanedbatelnou část své produkce (137 tun z celkové produkce 17.518,2 tuny, tedy 0,8 % své celkové produkce, č.l. 349-352 správního spisu sp. zn. S 14/07). Velikost tržních podílů účastníků řízení na území států sousedících s Českou republikou je tak nulová (s výhradou AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE, jež s ohledem na marginální část vyvážené produkce také prakticky nedisponuje tržním podílem na území mimo Českou republiku). Rozdílnost tržních podílů soutěžitelů jak pak třeba považovat za indicii odlišných soutěžních podmínek ve státech sousedících s ČR.
93. Dále z podkladů poskytnutých Českým statistickým úřadem vyplývá, že objem vývozů jatečné drůbeže za rok 2006 činil necelá 2 %, přičemž dovoz jatečné drůbeže pak představoval necelá 3 % celkové produkce v ČR (srov. bod 59 napadeného rozhodnutí). Jsem toho mínění, že takový objem dovozů a vývozů jatečných kuřat je nutno považovat ve vztahu k definici geografického relevantního trhu za marginální, z čehož taktéž dovozuji existenci odlišných soutěžních podmínek na území okolních států sousedících s ČR.
94. Účastník řízení ZEVA CHLÍSTOVICE v rozkladu (str. 5 poslední věta prvního odstavce) přitom jasně deklaroval, že jateční drůbež není možné převážet na větší vzdálenosti. Žádný z účastníků řízení přitom toto tvrzení ve svém vyjádření k rozkladům ostatních účastníků řízení nezpochybnil. Omezení vážící s k přepravě jatečných kuřat plyne z relativně vysokých nákladů na přepravu, které nabývají na významu se zvětšující se délkou přepravy od provozoven účastníků řízení. Proto se většina prodejů ze strany výkrmců kuřat odehrává v blízkosti jejich chovů. Restrikci přepravních možností soutěžitelů v případě prodeje jatečných kuřat pak podporuje také skutečnost, že chovatelé drůbeže jsou nuceni prodat svoji produkci v přesně stanovený okamžik (jatečná kuřata nejsou chovateli skladována). Taktéž těžkosti spojené s přepravou živých jatečných kuřat především na delší vzdálenosti hovoří pro geografické vymezení relevantního trhu jako území ČR.
95. Pokud jde o Zprávu o trhu drůbežího masa (měsíc červen 2007, dále též Zpráva ) vydanou dne 25. 7. 2007 Státním zemědělským intervenčním fondem, na kterou poukazují AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV, zdůrazňuji, že údaje zmiňované těmito účastníky v jejich společném rozkladu se nevztahují k věcnému relevantnímu trhu vymezenému prvostupňovým orgánem. Jak je uvedeno shora, nikdo z účastník řízení věcné vymezení relevantního trhu v rozkladu nenapadal.
96. AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV uvádějí závěry z této zprávy vztahující se k dovozu a vývozu drůbežího masa a živé drůbeže. Kategorie drůbežího masa v sobě ovšem zahrnuje nikoliv jatečnou drůbež (tedy produkci výkrmců-drůbež připravenou k porážce), ale až produkci zpracovatelů drůbeže (jatek)-drůbeží maso (zejména mražené vykostěné a nevykostěné díly drůbežího masa). Nadto tato kategorie drůbežího masa tvoří kromě masa kuřecího maso krůtí, kachní a husí.
97. Krom výše uvedeného, jak vyplývá ze strany 4 Zprávy vývoz drůbežího masa byl v období od 1. 1. 2006 do 31. 5. 2006 nižší než vývoz v období od 1. 1. 2007 do 31. 5. 2007, nikoliv daleko vyšší , jak tvrdí AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV v rozkladu. Při nízkých cenách živé jatečné drůbeže v roce 2006 (od 1. 1. do 31. 5., přičemž v březnu nakupovali Kostelecké uzeniny kilogramy živé váhy jatečných kuřat za 18, 50 Kč) se tak vyváželo méně drůbežího masa než ve stejném období v roce 2007 (kdy byla cena živé jatečné drůbeže výrazně vyšší, viz str. 2 Zprávy).
98. Do kategorie živé drůbeže pak spadají, jak již bylo zmíněno, kromě kuřat také krůty, kachny a husy. Přitom tato kategorie zahrnuje jak drůbež určenou k chovu, tak k porážce. Kategorie živá drůbež tedy představuje daleko širší spektrum produktů oproti produktu tvořícímu věcný relevantní trh a nemá tak ve vztahu k relevantnímu trhu patřičnou vypovídací hodnotu. Krom toho totožně jako u drůbežího masa i u živé drůbeže byl vývoz v období od 1. 1. 2006 do 31. 5. 2006 nižší než vývoz ve stejném období roku 2007 (a to o 2.747,7 tun, viz str. 6 Zprávy), nikoliv daleko vyšší , jak tvrdí AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV v rozkladu. Na okraj podotýkám, že předmětná zpráva byla publikována až dvanáct dnů po vydání napadeného rozhodnutí.
99. Výše uvedené platí i pro druhý dokument, na který účastníci AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV odkazují v souvislosti s geografickým vymezením relevantního trhu, jimi nazvaný Zemědělství-4. čtvrtletí 2006 , jenž se taktéž týká obchodu s živou drůbeží (nikoli živých jatečných kuřat, viz předchozí bod tohoto rozhodnutí) a neváže se tak k věcnému relevantnímu trhu. Skutečnosti citované účastníky řízení z této zprávy tedy na rozdíl od nich nepovažuji z hlediska napadeného rozhodnutí za významné či relevantní.
100. Jak vyplývá ze shora podaných úvah, údaje citované účastníky řízení, resp. závěry z nich činěné jsou nepravdivé (týká se Zprávy), ale i kdyby pravdivé byly, nemají z hlediska vymezení geografického relevantního trhu v právě projednávané věci prakticky žádný význam vzhledem k tomu, že se nevztahují k relevantnímu výrobkovému trhu.
101. S tvrzením AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV o existenci minimálních překážek obchodu se živými jatečnými kuřaty mezi ČR a sousedícími státy, které, dle mého soudu nesprávně, vyvozuje z výše uvedených zpráv, se nemohu ztotožnit. Naopak vzhledem k zanedbatelnému objemu přeshraničního obchodu s živými jatečnými kuřaty (bod 93 tohoto rozhodnutí) a dalším výše uvedeným skutečnostem dospívám k závěru o existenci významných překážek obchodu s živými jatečnými kuřaty (např. přepravní omezení).
102. S ohledem na výše uvedené odmítám námitku AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV, že relevantní trh byl z hlediska geografického vymezen nesprávně. Uzavírám, že geografický relevantní trh tvoří území ČR. Vzhledem k tomu, že veškerá produkce účastníků řízení (s výhradou zanedbatelného objemu vývozu AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE) je obchodována za obdobných, sourodých podmínek toliko na území ČR, konstatuji, že soutěžní podmínky jsou na tomto území dostatečně homogenní přitom však zřetelně odlišitelné od území sousedících (viz výše).Ve vztahu k relevantnímu trhu ve zbytku odkazuji na napadené rozhodnutí.
Postavení účastníků na relevantním trhu
103. Účastníci řízení AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE, KARLOV, SUŠÁRNA POHOŘELICE namítají nesprávné určení tržních podílu účastníků řízení provedené prvostupňovým orgánem. S touto námitkou nemohu souhlasit vzhledem k následujícímu.
104. AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV se domnívají, že správní orgán prvního stupně při určování tržních podílů nezohlednil skutečnost, že část produkce tito účastníci vyvážejí do zahraničí. Jak se podává z bodu 59 napadeného rozhodnutí prvostupňový orgán bral v potaz jak dovozy, tak i vývozy živých jatečných kuřat (údaje o vývozech z ČR poskytnuté Českým statistickým úřadem v sobě zahrnují i vývoz realizovaný účastníkem AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE ve výši 137 tun, správní spis sp. zn. S 14/07, č.l. 349-352, viz výše). Domněnku těchto účastníků řízení tak považuji za nepodloženou.
105. SUŠÁRNA POHOŘELICE v rozkladu napadá výši celkové produkce živých jatečných kuřat účastníky řízení za rok 2006 vyplývající z výše produkce jednotlivých účastníků řízení zmiňované správním orgánem prvního stupně v bodu 61 napadeného rozhodnutí (31.510 tun).
106. SUŠÁRNA POHOŘELICE v této souvislosti tvrdí, že AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE vyrábí 25 % (4.250 tun) své celkové produkce (17.000 tun) živých jatečných kuřat na Slovensku, z čehož posléze dovozuje nesprávnost výpočtu tržního podílu účastníků řízení na relevantním trhu. Předně uvádím, že mi není zřejmé z jakých údajů účastník řízení vychází stran jeho závěru o produkci AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE na Slovensku.
107. AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE poskytlo údaj o své produkci živých jatečných kuřat v roce 2006 (správní spis sp. zn. S 14/07 č.l. 447), jakož i údaj o jím realizovaných vývozech brojlerů (správní spis sp. zn. S 14/07 č.l. 349-352). Na základě účastníkem řízení poskytnutých podkladů správní orgán prvního stupně dospěl ke skutkovému zjištění o produkci brojlerů účastníkem AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE v roce 2006 ve výši cca 17.000 tun. Prvostupňový orgán požadoval ve správním řízení od účastníka AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE informace a podklady vážící se toliko k němu samotnému nikoli k jeho dceřiným společnostem, ke kterým se údaj zmiňovaný SUŠÁRNA POHOŘELICE pravděpodobně vztahuje (srov. bod 7 napadeného rozhodnutí).
108. Na tomto místě podotýkám, že SUŠÁRNA POHOŘELICE nedostála své důkazní povinnosti podávané z § 52 správního řádu a neoznačila důkaz na podporu svého tvrzení o výše uvedené produkci AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE na Slovensku. Toto tvrzení tak ani nemohlo být v rámci řízení o rozkladu prokázáno, přičemž považuji údaje poskytnuté AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE za věrohodné a správné. Dále poznamenávám, že tuto námitku nevznesl ani sám dotčený účastník řízení AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE.
109. Nadto relevantní trh je definován jako trh živých jatečných kuřat na území ČR. Není proto podstatné, kde jsou brojleři vyprodukováni, nýbrž, na jaké území jsou poté dodáni. Skutečnost týkající se produkce účastníka řízení na Slovensku tak nemůže sama o sobě ovlivnit zjištěný tržní podíl účastníků řízení.
110. Posléze SUŠÁRNA POHOŘELICE zpochybňuje výši své produkce brojlerů za rok 2006 (8.000 tun), kterou uvedla v rámci ústního jednání dne 24. 1. 2007 (správní spis sp. zn. S 14/07 č.l. 119). Účastník řízení v rozkladu tvrdí, že podle přesných účetních výkazů vyprodukoval nikoli 8.000 tun, ale 7.490 tun brojlerů, přičemž k nepřesnosti mělo dle účastníka řízení dojít z toho důvodu, že správní orgán prvního stupně požadoval pouze orientační objem výroby.
111. Na úvod poznamenávám, že účastník řízení byl před konáním ústního jednání poučen ve smyslu § 21 odst. 7 zákona, že je povinen poskytnout Úřadu na jeho vyžádání úplné, správné a pravdivé podklady a informace. V prvé řadě není pravdou, že by prvostupňový orgán požadoval po SUŠÁRNA POHOŘELICE orientační objemy výroby. SUŠÁRNA POHOŘELICE uvedla údaj o své produkci ve výši 8.000 tun k otázce prvostupňového orgánu jakou podnikatelskou činností se zabývá, přičemž v dalším průběhu správního řízení tento údaj neupřesnila ani neuvedla, že se jedná jen o hrubý odhad.
112. Dále účastník řízení neoznačil určitým a jasným způsobem důkazní prostředek (v rozkladu hovoří obecně o přesných účetních výkazech), ze kterého má tento údaj vyplývat, ani jej nedoložil, přestože z něj cituje výši produkce.
113. Údaj o výši produkce předkládaný účastníkem řízení tak nelze považovat za ve správním řízení prokázaný. Tu podotýkám, že považuji za nepříliš věrohodné napadání správnosti informací poskytnutých účastníkem řízení, který je posléze rozporuje, navíc aniž by skutkové tvrzení jimiž proti správnosti těchto informací brojí, jakkoli doložil, přestože je zřejmé, že příslušnými důkazními prostředky disponuje. Krom toho i kdybych tento údaj vzal za prokázaný a skutkově zněj vyházel znamenal by změnu tržního podílu SUŠÁRNA POHOŘELICE ve výši přibližně pouze 0,26 %.
114. S ohledem na výše uvedené uzavírám, že správní orgán prvního stupně zohlednil při výpočtu tržních podílů účastníků řízení na relevantním trhu dovozy a vývozy obecně, jakož i konkrétní vývozy účastníka řízení a dospěl tak ke správné výši jak společného tržního podílu, tak jednotlivých tržních podílů účastníků řízení na relevantním trhu.
Absence znaků dohody narušující soutěž
115. Účastníci řízení dále nesouhlasí se závěrem správního orgánu prvního stupně, že dne 13. 12. 2006 na jednání v Jevišovicích uzavřeli nezákonnou a neplatnou dohodu o přímém určení prodejní ceny, kterou posléze následujícího dne realizovali na jednání s odběratelem Kostelecké uzeniny.
Uzavření dohody o přímém určení prodejní ceny
116. Účastníci řízení jednání v Jevišovicích konané dne 13. 12. 2006 a Prohlášení, na němž se účastníci tohoto setkání usnesli, interpretují různě. AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV vnímají Prohlášení jako propagační výzvu, jejímž cílem bylo upozornit na neutěšenou stav na trhu živé jatečné drůbeže (obdobně se v rozkladu vyjádřil i ZD Roštýn). AGROPRODUCT je pojímá jako demonstrativní projev nespokojenosti se stavem fungování na trhu. ZEVA CHLÍSTOVICE pak pokládala setkání v Jevišovicích za pouhou informativní schůzku. Od schůzky dle svých slov očekávala, že bude mít více informací a že případně na základě těchto informací bude korigovat svoji snahu o zlepšení její situace v chovu drůbeže.
117. Na úvod poznamenávám, že již samotné právě zmíněné vyjádření ZEVA CHLÍSTOVICE v rozkladu indikuje možný nesoulad jednání účastníků řízení v Jevišovicích z pohledu soutěžněprávních norem. Základním kamenem hospodářské soutěže jako společenského jevu chráněného zákonem je riziko z této soutěže pramenící, jež spočívá v nejistotě soutěžitele ohledně budoucího chování jeho konkurentů. Pokud soutěžitelé tuto nejistotu mezi sebou vyloučí tím, že si zprostředkují směr svého budoucího soutěžního jednání, či se přímo dohodnou na společném postupu, hospodářská soutěž je narušena s negativními společenskými důsledky z toho plynoucími (neefektivní alokace zdrojů, vysoké ceny, nízká kvalita produktů, jejich nedostatek apod.).
118. Tvrzení ZEVA CHLÍSTOVICE v rozkladu, že ...očekávala, že bude mít více informací a že případně na základě těchto informací bude korigovat svoji snahu o zlepšení její situace v chovu drůbeže... , podobně jako tvrzení SUŠÁRNA POHOŘELICE obsažené taktéž v rozkladu, že ... schůzka v Jevišovicích byla svolána za účelem poskytnutí vzájemných informací o neúnosné situaci na trhu... , jakož i vyjádření dalších účastníků v rozkladech, naznačuje, že účelem tohoto setkání bylo vzájemné odhalení si budoucí obchodní strategie účastníků setkání [(ne)zastavování kuřat v případě trvajícího cenového vývoje, vztah mezi cenou jednotlivých producentů a jejich náklady, apod.], které by pak jednotliví účastníci přizpůsobili své konkurenční jednání, případně přímá dohoda o budoucím soutěžním jednání účastníků řízení na trhu. Z obsahu Prohlášení, audiovizuální dokumentace jednání v Jevišovicích, následného jednání účastníků řízení se společností Kostelecké uzeniny a z dalších ve správním řízení provedených důkazů jsem nabyl přesvědčení, že tomu tak ve skutečnosti bylo.
119. Jak vyplývá ze shora uvedeného, již samotný fakt, že se soutěžitelé setkali, aby diskutovaly své nesnáze zvyšuje pozornost soutěžních úřadů. Pokud má být jednání soutěžitelů soutěžně konformní, musí se takové setkání obejít bez vzájemného sdělování si citlivých informací, ze kterých by se dalo usuzovat na jejich budoucí soutěžní jednání, obzvláště těch, jež tvoří obchodní tajemství soutěžitelů.
120. Již samotná textace užitá ve výzvě obsažené v Prohlášení adresované všem producentům drůbeže , aby ...od 1. 1. 2007 neprodávali jatečnou drůbež pod 20,-Kč za kilogram živé váhy... , přičemž ...V opačném případě nebudou chovatelé zastavovat jednodenní drůbež... , je z hlediska souladu se soutěžním právem přinejmenším problematická, neboť apeluje na producenty soutěže ke sjednocenému soutěžnímu jednání ve vztahu k ceně jatečné drůbeže a odhaluje obchodní strategii chovatelů-tvůrců Prohlášení v případě, že se tak nestane.
121. Pokud jde o celkové kontextuální posouzení setkání účastníků řízení v Jevišovicích, výstupu z toho setkání vzešlého v podobě Prohlášení a následného jednání účastníků s odběratelem Kostelecké uzeniny z hlediska souladu se soutěžním právem poukazuji na níže uvedené.
122. Evropský soudní dvůr ve svém rozhodnutí C 41/69 ACF Chemiefarma NV vztahujícím se k dohodám v užším smyslu (nikoli tedy k dohodám ve smyslu legislativní zkratky užité v § 3 odst. 1 zákona), o kterou se jedná i v tomto případu, konstatoval, že pro kvalifikaci jednání jako protisoutěžní dohody postačí, že ...byla vyjádřena společná vůle chovat se na trhu určitým způsobem... . Totožně se vyjádřil i Soud prvního stupně v rozhodnutí T 41/96 ADALAT ze dne 26. 10. 2000 (bod 2 preambule), když deklaroval, že ...aby byl možné konstatovat existenci dohody ve smyslu čl. 81 odst. 1 Smlouvy o založení ES, je dostačující, aby daní soutěžitelé vyjádřili záměr chovat se na trhu určitým způsobem (...) pojem dohody ve smyslu čl. 81 odst. 1 Smlouvy o založení ES se soustředí kolem existence shody vůle alespoň dvou stran, přičemž forma ve které je takováto shoda vyjádřena, je nedůležitá... .
123. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č.j. 31 Ca 41/2003-265 ze dne 31. 5. 2006 ve věci BILLA, spol. s.r.o. a Omega Retail, a.s. (str. 46) obdobně judikoval, že ...pro závěr o existenci zakázané dohody tedy pouze postačí zjištění i vyjednání, jehož obsahem byla shoda na určité koordinaci či kooperaci na trhu (mohla-li vést k narušení hospodářské soutěže)... .
124. Mám za to, že ve správním řízení bylo jednoznačně prokázáno, že účastníci řízení projevili svou společnou vůli ohledně jejich tržního chování-dosáhnout u svého největšího odběratele společnosti Kostelecké uzeniny zvýšení ceny, za kterou tito producenti prodávají jatečná kuřata, aby tato cena přinejmenším pokryla výrobní náklady producentů, a uzavřely tak zakázanou a neplatnou dohodu o přímém určení prodejní ceny.
125. K výše uvedenému závěru, totožnému se závěrem prvoinstančního orgánu (např. bod 74 napadeného rozhodnutí), jsem dospěl na základě hodnocení následujících ve správním řízení provedených důkazů.
126. Za klíčové důkazy v této souvislosti považuji Prohlášení chovatelů drůbeže z jižní Moravy (č.l. 420 správního spisu sp. zn. S 14/07), reportáž České televize obsaženou na DVD založeného ve správním spise mezi č.l. 300 a 301, respektive přepis audiostopy založený ve správním spise na č.l. 305.
127. Jak bylo výše zmíněno, již ze samotného textu Prohlášení a okolností jeho vzniku lze dle mého mínění bezpochyby dovodit, že se nezávislí producenti živých jatečných kuřat-účastníci řízení sešli, aby diskutovali náklady své produkce a ceny za jakou ji realizují na trhu (viz druhá až čtvrtá věta Prohlášení, kde se objevují informace o ceně ve vztahu k nákladům účastníků, dále o nákladech spojených s cenou krmiv a energií), přičemž posléze tito dospěli k protisoutěžní dohodě o prodejní ceně živých jatečných kuřat (viz odstavec sedmý Prohlášení obsahující výzvu adresovanou všem producentům drůbeže, aby neprodávali jatečnou drůbež pod 20,-Kč za kilogram živé váhy). Na tomto místě podotýkám, že k setkání účastníků řízení v Jevišovicích došlo po uplynutí toliko jednoho dne od neúspěšného jednání o zvýšení ceny brojlerů mezi odběratelem Kostelecké uzeniny a účastníky řízení SUŠÁRNA POHOŘELICE a AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE.
128. Na tomto místě poukazuji na vyjádření ZEVA CHLÍSTOVICE uvedené na str. 3 rozkladu, že z jejího ...pohledu se spíše jednalo o snahu AGRODRUŽSTVA JEVIŠOVICE a společnosti SUŠÁRNA POHOŘELICE, s.r.o. po neúspěšném jednání u zpracovatele Kostelecké uzeniny, a.s. zvýšit tlak na tohoto odběratele tím, že byli přizvány další osoby, jejichž výběr byl plně v režii organizátora setkání... .
129. Závěr o uzavření protisoutěžní dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona mezi účastníky řízení lze dle mého přesvědčení jednoznačně dovodit i ze shora zmíněné televizní reportáže České televize. Ing. Bohumír Rada předseda představenstva AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE zde uvádí, že cit.: Pokusíme se v nejbližších dnech jednat s jatkami ohledně zvýšení ceny, v případě, že se to nepodaří tak chovatelé nebudou produkovat drůbež. Ing. Ivo Kudrna jednatel SUŠÁRNA POHOŘELICE poté konstatuje, že cit.: Pojedeme tam s tím, aby se nákupní cena od ledna zvýšila na 20,- . Na závěr reportáže redaktorka České televize uvádí, že cit.: Jihomoravští chovatelé dodávají kuřata hlavně do Kosteleckých uzenin. Právě tam chtějí vyrazit už zítra a vyjednávat o nových cenách. .
130. Jak se podává z vyjádření účastníka řízení AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE (konkrétně předsedy představenstva Ing. Bohumíra Rady, č.l. 74 správního spisu), ten Prohlášení po jeho přijetí zaslal do společnosti Kostelecké uzeniny.
131. Dne 14. 12. 2006 posléze účastníci řízení dosáhli navýšení ceny brojlerů realizované vůči odběrateli Kostelecké uzeniny o 10 haléřů za kilogram živé váhy (viz níže část Realizace dohody).
132. Podstatnou tu je skutečnost, že jednání mezi odběratelem Kostelecké uzeniny a producenty brojlerů o ceně a dalších obchodních podmínkách probíhala za běžných okolností vždy s každým producentem samostatně, což je logické už vzhledem k tomu, že informace o ceně a dalších obchodních podmínkách prodeje brojlerů běžně tvoří obchodní tajemství producentů. Další významnou změnou oproti běžnému postupu při sjednávání obchodu mezi producenty a společností Kostelecké uzeniny bylo, že účastníci řízení SUŠÁRNA POHOŘELICE a AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE jednali s tímto odběratelem opětovně (dne 14. 12. 2006) již po uplynutí dvou dnů od schůzky předchozí (konané dne 11. 12. 2006). Běžně však jednání mezi producenty a odběratelem probíhala jednou za čtvrt roku. V případě změny ceny krmiv, ostatních vstupů či změny tržních cen v okolních státech se jednání uskutečňují častěji-jednou za měsíc (bod 31 napadeného rozhodnutí).
133. Shora zmíněná skutková zjištění správního orgánu prvního stupně jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech, nepřipouští podle mého názoru jiného závěru než, že účastníci řízení uzavřeli zakázanou a neplatnou dohodu o přímém určení prodejní ceny.
134. Právě řečené dále podporuje vyjádření samotného účastníka řízení AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE (konkrétně předsedy představenstva Ing. Bohumíra Rady), který deklaroval, že cit.: Při tomto jednání s naším odběratelem (Kostelecké uzeniny pozn. předsedy Úřadu) bylo dosaženo na základě Prohlášení zvýšení výkupní ceny na 19,10 Kč za kg. (správní spis č.l. 74).
135. Mám tak za to, že účastníci si na jednání v Jevišovicích zprostředkovali svou vůli jednat prostisoutěžně-koordinovaným postupem dosáhnout zvýšení prodejní ceny u svého odběratele Kostelecké uzeniny. Tuto společnou vůli posléze dále projevili v Prohlášení a následným jednání se zmíněným odběratelem. Nemohu se tak ztotožnit s námitkami účastníků řízení AGROPRODUCT, že z vytýkaného jednání účastníků nelze dovodit skutečnou a vážnou vůli vedoucí k uzavření dohody, či SUŠÁRNA POHOŘELICE, že zde nebyla prokázána pravá a společná vůle v této otázce (cena brojlerů pozn. předsedy Úřadu) postupovat či vést společná jednání.
136. Ve světle výše uvedeného nepřisvědčuji ani námitkám účastníků řízení, které poukazují na to, že cílem jednání účastníků řízení bylo upozornit na neutěšený stav na trhu, přičemž přijaté Prohlášení bylo pouho propagační výzvou, nikoli vyjádřením společného záměru. Domnívám se, že na neutěšený stav bylo lze upozornit i jiným soutěžně konformním způsobem. Krom dalších skutečností vyvrací výše uvedenou námitku především následné společné vyjednávání účastníků řízení o ceně se společností Kostelecké uzeninamy.
137. Tvrzení účastníků řízení stran nezávaznosti dohody (projevené v Prohlášení) či tvrzení o tom, že Prohlášení nelze v žádném případě považovat za vážně myšlený projev vůle schopný vyvolávat právní účinky a že tedy nikoho k ničemu nezavazovalo, je pro posouzení právě projednávané věci zcela bezpředmětné. Jak bylo vyloženo shora i v případě tzv. dohody v užším smyslu není nutné, aby takové ujednání splňovalo občanskoprávní kritéria pro jeho platnost . Takové ujednání pochopitelně nemusí být ani uzavřeno písemně. Mimoto i kdyby taková dohody splňovala některé z obecných náležitostí právního úkonu (požadavky kladené na vůli a její projev), byla by neplatná pro rozpor se zákonem (§ 39 občanského zákoníku ve spojení s § 3 odst. 1 zákona). V případě dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona tak nikdy nemůže dojít k situaci, že by tato byla právně závaznou či vynutitelnou (pokud zákon či jiný zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem výjimku ze zákazu těchto dohod, tak tomu ovšem v případě účastníků řízení nebylo, viz níže).
138. Skutečnost, že účastníci na jednání v Jevišovicích přizvali zástupce médií, taktéž nemůže změnit ničeho na závěru o existenci zakázané dohody mezi účastníky, přestože zjednodušila detekci kartelového jednání ze strany soutěžního úřadu. Přizvání médií vnímám jako akt nátlaku vůči společnosti Kostelecké uzeniny, kterým si účastníci řízení připravovali půdu k samotnému vyjednávání s tímto odběratelem následující den (viz přepis reportáže České televize uvedený výše, dále viz bod 128. tohoto rozhodnutí). Neznalost soutěžního práva, které pravděpodobně byla příčinou přizvání medií, taktéž nemá vliv na závěr o porušení zákona (viz zásada ignorantia iuris neminem excusat ), stejně jako na výši účastníkům řízení uložené pokuty. Argumentace účastníků neznalostí soutěžněprávních norem je tak z hlediska posouzení jejich předmětného jednání z pohledu zákona zcela irelevantní. Na okraj podotýkám, že první soutěžní zákon byl účinný od 1. 3. 1991, ochrana hospodářské soutěže tak byla v době spáchání deliktu v českém právním řádu zakotvena již po patnáct let, což považuji za dobu dostatečnou k tomu, aby se adresáti těchto pravidel s nimi dostatečně obeznámili.
139. Co se týče argumentace AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV obsažené v bodech 4.3 až 4.7 rozkladu týkající se jednání ve vzájemné shodě mezi jatkami ovládanými skupinou Agropol Group a skupinou AGROFERT HOLDING, konstatuji, že k ní nemohu přihlédnout.
140. V prvé řadě zdůrazňuji, že koluzní jednání mezi odběrateli na poptávkové straně trhu nemůže za žádných okolností ospravedlnit kartelizaci mezi dodavateli na nabídkové straně trhu. Tato skutečnost by hypoteticky mohla být relevantní při zvažování výše ukládané sankce. V tomto konkrétním případě ji však nelze jakkoli zohlednit, neboť nebyla ve správním řízení nikterak prokázána.
141. Pokud měli účastníci řízení dojem, že mezi jatkami dochází ke koluzivnímu jednání, mohli se obrátit na Úřad s podnětem k prošetření tohoto podezření. Vzhledem ke skutečnosti, že žádným takový podnět účastníci řízení nezmiňují a nedokládají, přičemž tímto způsobem účastníci argumentovali až v rozkladu podanému proti napadenému rozhodnutí a dále s ohledem na fakt, že účastníci ani neoznačují důkazy k prokázání svých tvrzení (např. ohledně totožných cenových nabídek), považuji tuto argumentaci za účelovou.
142. Nemohu přisvědčit ani další námitce AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV, že v důsledku sjednoceného postupu odběratelů soutěž v ceně na trhu živých jatečných kuřat neexistovala. Podle účastníků řízení tak nemohlo dojít k narušení neexistující soutěže. Z obsahu správního spisu (č.l. 470) se podává, že např. fyzická osoba-podnikatel Petr Kalhous prodával v měsíci listopadu a prosinci 2006 jatečná kuřata odběratelům Kostelecké uzeniny a společnosti RABBIT Trhový Štěpánov a.s. za různé ceny. Pro závěr o neexistenci soutěže tu tak není místa.
143. K tvrzení AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV (bod 4.5 rozkladu), že jednání účastníků související s Prohlášením byl nezbytný a nutný krok k vyrovnání vyjednávací síly odběratelů, podotýkám, že vyvážení nákupní síly je jistě legitimní, bylo lze jej však realizovat soutěžně konformním způsobem, např. založením společného odbytového družstva účastníků řízení (viz Infolist Úřadu č. 1/2008 Zemědělství a nízký společný tržní podíl účastníků řízení). Dohodou o ceně tak v žádném případě nelze považovat za nutný a nezbytný krok k vyrovnání vyjednávací síly mezi odběratelem a účastníky řízení.
144. Pochybení prvostupňového orgánu, jež mělo spočívat v tom, že tento dlouhodobě nezmapoval ceny brojlerů počínaje rokem 2000 (str. 2 rozkladu SUŠÁRNA POHOŘELICE), jsem neshledal. Jak bylo konstatováno v napadeném rozhodnutí (bod 75.) nízká cenová úroveň (kritická situace na trhu) účastníky řízení prodávaných produktů za žádných okolností nemůže ospravedlnit jimi realizované kartelové jednání. Není mi tedy zřejmé, jak by tato skutková zjištění mohla ovlivnit hodnocení právě projednávané věci z hlediska zákona.
145. S námitkou AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV vztahující se k závěru uvedenému v bodu 76 poslední věta napadeného rozhodnutí, že ve správním řízení nebylo prokázáno, že by účastníci měli nějakým způsobem dohodnutou dlouhodobější strategii společného postupu při určování prodejní ceny jatečných kuřat se neztotožňuji.
146. Podle mého mínění z deklarace prvoinstančního orgánu, že ...cca 20 Kč za 1 kg ž.v. představovalo dlouhodobější cíl strategie účastníků řízení... , nevyplývá závěr o existenci dlouhodobé strategie. Protisoutěžní strategie účastníků řízení totiž spočívala v jejich společném postupu. Cenový požadavek ve výši 20,-Kč za kilogram živé váhy pak vzhledem k obsahu Prohlášení představoval dlouhodobější cíl účastníků řízení. Dlouhodobý z toho důvodu, že účastníkům řízení muselo být vzhledem k objektivním tržním podmínkám zřejmé, že se jedná o požadavek tou dobou neuskutečnitelný.
147. Na rozdíl od názoru účastníka řízení tak mám za to, že prodejní cena ve výši 20,-Kč byla cílem, ke kterému účastnící řízení svým protisoutěžním jednáním postupně směřovali. Právě zmíněné, jak jsem uvedl shora, dovozuji ze samotného Prohlášení. Nicméně dle mého mínění byl tento v dané chvíli nadsazený požadavek mimo jiné součástí vyvíjeného nátlaku na Kostelecké uzeniny (viz výše) týkajícího se jednání o ceně mezi tímto odběratelem a účastníky konaného dne 14. 12. 2006. Licitace o ceně ze strany prodejce obvykle začíná nadsazeným cenovým požadavkem, ze kterého lze na základě vyjednávání s kupujícím ustoupit .
148. Vzhledem k výše uvedenému nemohu než uzavřít, že ve správním řízení bylo nepochybně prokázáno, že se účastníci řízení dne 13. prosince 2006 na schůzce chovatelů drůbeže v Jevišovicích dohodli na společné strategii stanovování prodejní ceny jatečných kuřat platné od 1. ledna 2007 s cílem dosáhnout postupně výše ceny alespoň 20,-Kč za 1 kilogram živé váhy v I. jakostní třídě, a to zejména u nejvýznamnějšího společného odběratele, společnosti Kostelecké uzeniny a.s.
Realizace dohody
149. Účastníci řízení dále v rozkladech brojí proti závěru prvostupňového orgánu o tom, že dohodu o přímém určení prodejní ceny také plnili. Argumentují tím, že ke zvýšení ceny došlo v důsledku objektivních podmínek panujících na trhu, jako jsou stabilní poptávka po kuřecím mase, snižování zásob mražených kuřat, menší objem kuřat nabízených k porážce apod.
150. Výše uvedenou argumentaci účastníků nemohu přijmout z důvodů vyloženích níže. Ve vztahu k závěru o plnění zakázané dohody a jejím dopadu na relevantní trh na tomto místě považuji za podstatnou, ve správním řízení prokázanou, zavedenou obchodní praxi mezi odběratelem a chovateli při sjednávání odběru brojlerů.
151. Jak bylo již výše zmíněno, jednání o ceně jatečných kuřat mezi producenty a odběratelem Kostelecké uzeniny probíhají obvykle jednou za čtvrtletí. V případě změn ceny krmiv, ostatních vstupů či změny tržních cen v okolních státech se jednání o nákupní ceně uskutečňují častěji-jednou za měsíc (viz bod 31 napadeného rozhodnutí). Z výpovědi Ing. Petra Cingra předsedy představenstva společnosti Kostelecké uzeniny vyplývá, že ...je zvyklý jednat vždy s jednou společností v rámci jednoho jednání..., ...vždy s každým jedná o ceně individuálně... (č.l. 278 správního spisu sp. zn. S 14/07). Na tomto místě poznamenávám, že individuální vyjednávání o ceně je generální běžnou obchodní praxí, již vzhledem k tomu, že konkrétní cenové podmínky dosažené jak jednotlivými dodavateli, tak odběrateli tvoří předmět jejich obchodního tajemství.
152. Tu poukazuji na neúspěšné jednání o ceně mezi odběratelem Kostelecké uzeniny a AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a SUŠÁRNA POHOŘELICE, jež se uskutečnilo dne 11. 12. 2006. Za obvyklého chodu věcí by tak tito účastníci mohli s odběratelem vyjednávat o ceně svých produktů až následující měsíc. Ovšem již 14. 12. 2006 po schůzce chovatelů konané dne 13. 12. 2006, poté co předseda představenstva AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE zaslal Prohlášení odběrateli Kostelecké uzeniny (č.l. 74 správního spisu), se účastníci řízení (krom ZD PETŘÍN) společně dostavili k jednání v sídle společnosti Kostelecké uzeniny, přičemž jednotně požadovali zvýšení nákupní ceny ze strany odběratele (č.l. 279 správního spisu). Společnost Kostelecké uzeniny posléze požadavku účastníků řízení vyhověla a zvýšila cenu odebíraných brojlerů o 0,10 Kč za kilogram živé váhy od 1. 1. 2007 (č.l. 279, 399, 411, 426, 444, 472 správního spisu).
153. Z výše popsaného sledu událostí v žádném případě nelze dovodit, že by se účastníci po přijetí Prohlášení jím neřídili a následně postupovali při vyjednávání o prodejní cenně samostatně a nezávisle (viz bod 4.11 rozkladu AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV, str. 3 rozkladu AGROPRODUCT-tvrzení o různých cenách je zjevně v rozporu s obsahem správního spisu-č.l. 399, rozklad ZD Roštýn). Naopak dle mého přesvědčení bezpochyby svědčí pro závěr o realizaci předmětné dohody ze strany účastníků řízení.
154. Tvrzení účastníků AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV, že z napadeného rozhodnutí nevyplývá, že ke zvýšení prodejní ceny došlo v důsledku společně vydaného Prohlášení, odmítám s poukazem na body 76. a 87. napadeného rozhodnutí.
155. Na tomto místě opětovně poukazuji na vyjádření samotného účastníka řízení AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE v rámci ústního jednání, jenž konstatoval cit.: Při tomto jednání s naším odběratelem (Kostelecké uzeniny pozn. předsedy Úřadu) bylo dosaženo na základě Prohlášení zvýšení výkupní ceny na 19,10 Kč za kg. (správní spis č.l. 74).
156. Nadto vzhledem k neúspěšnému jednání dvou z účastníků řízení největších dodavatelů do společnosti Kostelecké uzeniny (kteří mají do určité míry privilegované postavení, viz č.l. 399 správního spisu), které se uskutečnili pouhé tři dny před jednáním dne 14. 12. 2006, je zjevné, že v případě absence vzájemného srozumění založeného dohodou, pokud by tedy účastníci řízení jednali samostatně, nemohli by dosáhnout zvýšení prodejní ceny brojlerů v tak krátkém časovém intervalu od posledního neúspěšného jednání o ceně (srov. bod 87, 89 napadeného rozhodnutí). Tvrzení účastníků o tom, že k tomuto konkrétnímu zvýšení ceny došlo na základě objektivních podmínek panujících na trhu je tak nutno ve světle shora zmíněného odmítnout.
157. Pochybení prvostupňového orgánu, jež mělo spočívat v tom, že vyvodil nesprávné skutkové zjištění (přistoupení na zvýšení ceny ze strany odběratele Kostelecké uzeniny) ze svědecké výpovědi Ing. Petra Cingra (rozklad SUŠÁRNA POHOŘELICE str. 2, 3), jsem po přezkoumání napadeného rozhodnutí a předmětné svědecké výpovědi neshledal.
158. Na úvod poznamenávám, že obsah svědecké výpovědi Ing. Petra Cingra v sobě nese nádech vnitřní rozpornosti, který tak do určité míry snižuje z hlediska důkazního jeho vypovídací hodnotu, přesto dle mého mínění svědčí pro skutkové zjištění prvoinstančního orgánu. Svědek na počátku svědecké výpovědi popírá, že by na jednání dne 14. 12. 2006 přistoupil na navýšení výkupní ceny brojlerů (odpověď na otázky č. 7 a č. 8, nicméně posléze jasným způsobem k otázce prvoinstančního orgánu č. 9 Na jakém výsledku jste se s nimi dohodl? (ve vztahu k jednání 14. 12. 2006, pozn. předsedy Úřadu) uvádí, že cit.: ...jsme připraveni zvýšit cenu na leden 2007 o 10 haléřů za předpokladu, že ta která firma přistoupí na zatřiďování kuřat... .
159. Krom toho skutkový závěr, že ke zvýšení nákupní ceny brojlerů v měsíci lednu 2007 došlo v příčinné souvislosti s Prohlášení a s následným jednáním s odběratelem, je dle mého názoru plně dovoditelný ze skutečnosti, že k jednání se společností Kostelecké uzeniny dne 14. 12. 2006 došlo v rozporu s obchodní praxí zavedenou mezi odběratelem a chovateli (k dalšímu jednání ve vztahu k dvěma největším dodavatelům AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a SUŠÁRNA POHOŘELICE by nejdříve došlo až v průběhu měsíce ledna 2007), přičemž ke zvýšení cen došlo bez dalšího vyjednávání již k 1. 1. 2007 (viz cenové podklady dodané účastníky řízení a odběratelem Kostelecké uzeniny, č.l. 399, 411, 426, 444, 472 správního spisu, dále viz bod 151 tohoto rozhodnutí). V této souvislosti by účastníky AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV zmiňovaná ekonomická analýza ve vztahu k zjištění skutkového stavu ničeho nepřinesla, jelikož kazuální nexus mezi Prohlášením, jednáním s odběratelem následujícího dne a následným zvýšením výkupní ceny brojlerů ze strany odběratele byl ve správním řízení jasně prokázán na základě výše uvedených podkladů opatřených správním orgánem prvního stupně v průběhu řízení.
160. S ohledem na shora podané úvahy uzavírám, že účastnící předmětnou dohodu nejen uzavřeli, ale následně i úspěšně realizovali a docílili tak zvýšení prodejní ceny živých jatečných kuřat na 19,10 Kč za kilogram živé váhy.
Dopad dohody na relevantní trh
161. Dohoda účastníků řízení o přímém určení prodejní ceny uzavřená dne 13. 12. 2006 na jednání v Jevišovicích, tak byla realizována toliko následující den 14. 12. 2006 při jednání s odběratelem Kostelecké uzeniny.
162. Vzhledem k tomu, že cenové podmínky prodeje brojlerů platné pro konkrétní turnus (trvající 45 dnů) jsou stanovovány na základě rámcových smluv samostatnou dohodou k tomuto turnusu se vážící, mohla být předmětná dohoda následně realizována nejdříve až při sjednávání cenových podmínek platných pro následující turnusy. Z dokazování provedeného ve správním řízení však plyne, že při dalším vyjednávání o prodejní ceně brojlerů postupovali účastnící řízení samostatně. Předmětná dohoda tak již nebyla ze strany účastníků řízení plněna (srov. bod 109. napadeného rozhodnutí).
163. Ze hora uvedeného nepřímo vyplývají i dílčí závěry ve vztahu k dopadům zakázané dohody na relevantní trh. Po neúspěšném jednání AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a SUŠÁRNA POHOŘELICE dne 11. 12. 2006 by Kostelecké uzeniny v případě absence dohody na nové jednání o ceně ve shodě se svou obchodní praxí minimálně po období jednoho měsíce nepřistoupily. Po tuto dobu od realizace dohody (vyjednání zvýšené ceny) do dalšího následujícího vyjednávání (tentokráte již nezávislého viz výše) o obchodních podmínkách dodávek brojlerů mezi účastníky řízení a odběratelem, po kterou účastníci diskontinuitně dodávali jatečná kuřata (viz 45 denní turnus), tak bylo tržní prostředí na trhu živých jatečných kuřat deformováno v důsledku dohody účastníků řízení, kterou tito mezi sebou vyloučili hospodářskou soutěž v ceně prodávaného produktu.
164. Vzhledem k objektivním tržím podmínkám by cena brojlerů patrně stoupala i v případě absence dohody mezi účastníky řízení. Klíčovou je však v této souvislosti skutečnost, že by ke zvýšení ceny brojlerů došlo později, než tomu bylo v případě uzavření a realizace protisoutěžní dohody (viz bod 104. napadeného rozhodnutí). S ohledem na výše uvedené tak nemohu přisvědčit námitkám účastníků řízení, že předmětná dohoda pro ně neměla žádný efekt, neboť ke zvýšení ceny by došlo i v případě její neexistence. V této souvislosti na okraj poznamenávám, že zahájení správního řízení Úřadem dne 11. 1. 2007 ve spojení se zvyšování ceny brojlerů v dalších měsících (únor a násl., č.l. 399 správního spisu) zřejmě odradilo účastníky od dalšího společného koordinovaného postupu vedeného snahou docílit minimální výkupní ceny brojlerů ve výši 20,-Kč za kilogram živé váhy (viz Prohlášení).
165. S ohledem na výše uvedené tak uzavírám, že účastníci dohodu o přímém určení prodejní ceny nejen uzavřeli, ale posléze také plnily, v důsledku čehož předmětná dohoda reálným způsobem deformovala soutěžní (vyloučení soutěže v ceně) a tržní (výše ceny brojlerů) prostředí na relevantním trhu.
Potenciální dopady
166. AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV v bodu 4.10 rozkladu namítají, že správní orgán prvního stupně pochybil tím, když v bodu 90. napadeného rozhodnutí zmiňuje potenciální dopady protisoutěžní dohody účastníků řízení. Účastníci řízení namítají, že prvostupňový orgán své závěry nepodložil žádnou ekonomickou analýzou, která by prokazoval zvýšení cen kuřat pro konečné spotřebitele na základě dohody.
167. K výše uvedené námitce zdůrazňuji, že prvoinstanční orgán v bodu 90. napadeného rozhodnutí hovoří o potenciálních dopadech jak ve vztahu k dopadům na spotřebitele (viz textace ... mohl ovlivnit i situaci na následném trhu...) , tak ve vztahu ke všem producentům živé jatečné drůbeže (viz znění Prohlášení). Zmínění potenciálního (možného) dopadu dohody účastníků řízení v napadeném rozhodnutí umožňuje uchopit protisoutěžní jednání účastníků v širším skutkovém (i když hypotetickém) kontextu a v obecnějších tržních souvislostech.
168. Pochybení prvostupňového orgánu nespatřuji ani v tom, že zmíněné potenciální dopady nepodložil ekonomickou analýzou. Skutkové zjištění o reálných (skutečných) dopadech protisoutěžního jednání účastníků řízení by se bez podrobné analýzy trhů navazujících na relevantní trh jistě neobešla. Závěry o možných dopadech delitkního jednání účastníků jsou ovšem plně dovoditelné z obecných principů na nichž je vystavěn tržní mechanismus (tlak odběratelů brojlerů, kterým se zvedly náklady v podobě ceny jatečných kuřat, na zvýšení ceny jimi realizované na navazujícím stupni trhu) a z dikce samotného Prohlášení ( Vyzýváme všechny producenty drůbeže... ).
169. S ohledem na výše uvedené považuji argumentaci AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV uvedenou na str. 4 Vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 28. 1. 2008 (viz bod 80. tohoto rozhodnutí), jakož i námitku ZEVA CHLÍSTOVICE, že nevyvíjela žádný tlak vůči svému druhému odběrateli společnosti Xaverov, a.s., za irelevantní a na okraj poznamenávám, že Ing. Bohumil Rada, předseda představenstva AGRODRUŽSTVA JEVIŠOVICE v rámci ústního jednání k otázce č. 9 prvostupňového orgánu Změnila se výkupní cena jatečné drůbeže od Kosteleckých uzenin, příp. od vašich dalších odběratelů od prosince 2006 a jak? uvedl cit.: Očekáváme, ž v příštím týdnu půjdou i ostatní naši odběratelé s cenami nahoru. I těmto odběratelům jsme zaslali Prohlášení (Rabitt Trhový Štěpánov, Raciola Uhreský Brod, Libuš a.s., PROMT Brno a zahraniční odběratelé-Rakousko-Huber, Němcko-jatka u Norimberka, Polsko, Maďarsko-Gyor). (č.l. 74 správního spisu).
170. Na postupu správní orgán prvního stupně, který v napadeném rozhodnutí uvedl i potenciální dopady protisoutěžního jednání účastníků, tak neshledávám nic nezákonného či věcně nesprávného.
Další námitky účastníky řízení
171. Někteří z účastníků řízení v rozkladech dále argumentují aplikací pravidla de minimis , intra-enterprise doktríny, či aplikací zákonné výjimky ze zákazu dohod ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, zakotvené v § 3 odst. 4 zákona. Další z námitek uplatněných v rozkladech se dotýkají otázky přičitatelnosti jednání zaměstnanců účastníků řízení, kteří nepředstavují statutární orgány, těmto účastníkům.
De minimis
172. Argumentace účastníků řízení v rozkladech naznačuje, že tito brojili proti závěru prvoinstančního orgánu o výši jejich společného tržního podílu (viz výše) zejména ve vztahu k aplikaci pravidla de minimis . V této souvislosti však zdůrazňuji, že i za situace, kdyby byl ve správním řízení prokázán menší tržní podíl účastníků řízení na relevantním trhu nepřesahující 10 %, by nebylo lze výjimku ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1 aplikovat, vzhledem k ustanovení § 6 odst. 2 písm. a) zákona.
173. Zmíněné ustanovení brání vynětí ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1 v případě horizontální dohody o přímém určení prodejní ceny, o kterou šlo i v právě projednávané věci.
Výjimka ze zákazu zakotvená v § 3 odst. 4 zákona
174. Pokud jde o námitku SUŠÁRNA POHOŘELICE týkající se aplikace § 3 odst. 4 zákona, deklaruji, že ani tato výjimka účastníku řízení nesvědčí. Ustanovení § 3 odst. 4 zákona se váže k dohodám, které sice materiální podmínku dohod podle § 3 odst. 1 zákona splňují, ovšem na druhé straně v sobě nesou jisté pozitivní efekty (i pro spotřebitele) formulované pod písm. a) předmětného ustanovení.
175. Dohoda o přímém určení prodejní ceny je však dohodu zakázanou per se . Je tomu tak z toho důvodu, že v případě horizontálních dohod o ceně je pozitivní efekt ve vztahu ke spotřebitelům absolutně nevyvoditelný. Podotýkám že podmínky uvedené v § 3 odst. 4 zákona musejí být splněny kumulativně. V této souvislosti je pak zřejmé proč účastník řízení nezmiňuje skutečnosti subsumovatelné pod písm. a) předmětného ustanovení, ani neoznačuje důkazy k prokázání těchto skutečností, přičemž argumentuje toliko naplněním podmínky stanovené v písm. d) § 3 odst. 4 zákona.
176. Uzavírám, že legální výjimka zakotvená v § 3 odst. 4 zákona účastníkům řízení taktéž svědčit nemůže.
Intra-enterprise doktrína
177. ZEVA CHLÍSTOVICE spatřuje pochybení správního orgánu prvního stupně v tom, že nezohlednil příslušnost tohoto účastníka ke stejnému hospodářskému celku, ke kterému náleží i soutěžitel poškozený v důsledku prostisoutěžního jednání účastníků řízení-Kostelecké uzeniny (skupina Agrofert).
178. Zákaz dohod podle § 3 odst. 1 nelze s ohledem na intra-enterprise doktrínu aplikovat na protisoutěžní dohody uzavřené mezi subjekty náležejícími ke stejnému hospodářskému celku, neboť mezi subjekty mezi kterými existuje vztah kontroly tu není hospodářské soutěže, jež by bylo lze chránit.
179. Zdůrazňuji, že v případě účastníka řízení však šlo o dohodu uzavřenou nikoli v rámci jedné hospodářské jednotky, ale o dohodu uzavřenou a plněnou s nezávislými soutěžiteli-přímými konkurenty ZEVA CHLÍSTOVICE. Na takové situace se intra-enterprise doktrína nevztahuje.
180. Na okraj poznamenávám, že toliko z faktu, že se tento účastník řízení na dohodě namířené proti společnosti Kostelecké uzeniny podílel jak při jejím uzavření, tak realizaci, jednoznačně vyplývá, že zde o žádné společné kontrole ve vztahu ke společnosti Kostelecké uzeniny nelze uvažovat. S ohledem na shora uvedené se tak s námitkou účastníka řízení nemohu ztotožnit.
Přičitatelnost jednání zaměstnanců účastníků řízení, kteří nejsou statutárními orgány
181. Námitku ZEVA CHLÍSTOVICE a ZD PETŘÍN, že se jednání v Jevišovicích dne 13. 12. 2006 zúčastnili zaměstnanci společnosti a uzavření protisoutěžní dohody jim tak nemůže být připisováno, popírám s ohledem na následující.
182. V prvé řadě deklaruji, že v případě dohod ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, či čl. 81 odst. 1 Smlouvy ES, není pochopitelně nutné pro jejich postih ze strany soutěžních úřadů, aby byly uzavírány statutárními orgány společnosti, či jimi zplnomocněnými osobami, přičemž tomu tak v praxi zpravidla ani nebývá.
183. Podstatnou tu totiž není primárně okolnost, kdo je z hlediska formálněprávního oprávněn za soutěžitele jednat navenek, ale konkretizované reálné chování soutěžitele na trhu (např. cenová politika), za které v konečném důsledku nesou statutární orgány soutěžitele odpovědnost. Na obsah vůle jakékoli osoby lze totiž usuzovat toliko z jejích projevů.
184. Jinými slovy řečeno, pokud se např. uzavření cenového kartelu za soutěžitele účastní osoba, která není oprávněna sjednávat za něj ceny, přesto se kartel v úrovni cen realizovaných tímto soutěžitelem (tedy v konkrétním tržním chování nyní již uskutečněným prostřednictvím statutárních orgánu či osob jimi zmocněných) odrazí, je zřejmé, že jednání této osoby je plně přičitatelné k tíži daného soutěžitele (jednalo se tak o jednání tohoto soutěžitele).
185. Nad rámec výše uvedeného ve vztahu k námitce ZEVA CHLÍSTOVICE, že na jednání dne 13 .12. 2006 se účastnil ekonom společnosti, poukazuji na skutečnost, že následného jednání s odběratelem Kostelecké uzeniny (realizace dohody) se účastnil již statutární orgán společnosti Ing. Jan Klepal předseda představenstva.
186. Ve vztahu k ZD PETŘÍN pak bylo prokázáno, že jednání dne 13. 12. 2006 byl účasten zaměstnanec družstva M. T., následného jednání se společností Kostelecké uzeniny se pak za tohoto účastníka nikdo neúčastnil. Za klíčovou zde považuji skutečnost, že ZD PETŘÍN realizoval uzavřenou dohodu-těžil z ní, když v měsíci lednu prodával brojlery za zvýšenou cenu 19,10 Kč za kilogram živé váhy (správní spis č.l. 444, viz bod 87. napadeného rozhodnutí).
187. Na tomto místě deklaruji, že pokud se soutěžitel chce zbavit podezření z kartelového jednání v souvislosti se schůzkou (jednáním) mezi přímými konkurenty, kde je jednotlivými soutěžiteli odhalován směr jejich budoucího soutěžního jednání, stíhá jej povinnost veřejně se distancovat od takovéto schůzky a jejích protisoutěžních výstupů, nikoliv uzavřít kartel a posléze z něj, i když zčásti pasivně, těžit. (viz postup společnosti Moravskoslezské drůbežářské závody PROMT a.s., bod 23 napadeného rozhodnutí).
188. Vzhledem k výše uvedenému uzavírám, že výše zmíněným účastníkům je plně přičitatelné jak uzavření dohody, ta její následná realizace.
Pokuta
189. Závěrem svých rozkladů účastníci řízení brojí proti výši uložených pokut. Namítají, že pokuta neměla být v tomto konkrétním případě vůbec uložena. Prvostupňový orgán měl pochybit při určení výše pokuty tím, že nedostatečně zhodnotil zákonná kritéria pro určení její výše, přičemž nepřihlédl k významným polehčujícím okolnostem. Účastníci řízení nesouhlasí ani s tím, jak prvoinstanční orgán posoudil subjektivní stránku delitkního jednání. AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV jsou pak přesvědčeni, že napadené rozhodnutí porušuje zásadu nediskriminace.
Subjektivní stránka deliktu
190. S námitkami směřujícími proti závěru o úmyslném porušení zákona se nemohu ztotožnit z důvodů níže vyložených. Předně odmítám tvrzení AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV, že nelze v případě právnických osob posuzovat subjektivní stránku jejich jednání.
191. V ustálené rozhodovací praxi správních soudů v soutěžních věcech byl postup správního orgánu spočívající ve zkoumání formy subjektivní stránky deliktů bezvýhradně aprobován.
192. Nadto s odkazem na dikci § 22 odst. 2 zákona ...Úřad může soutěžitelům uložit pokutu do výše 10 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období, jestliže úmyslně nebo z nedbalosti porušili zákazy... , správní soud judikoval, že správní diskrece při určování výše pokuty se neobejde bez zkoumání konkrétní formy subjektivní stránky spáchaného deliktu (Rozsudek Krajského soudu v Brně č.j.: 31 Ca 71/2004-129 ze dne 22.11.2005 ve věci Oskar Mobil, a.s. ) .
193. Nejen tedy, že zkoumání subjektivní stránky je přípustné a možné (viz bod 5.7 rozkladu AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV), ale vzhledem k dikci zákona a konstantní rozhodovací praxi správních soudů, i nezbytné, a to jako významné skutečnosti ovlivňující výši uložené pokuty.
194. Přestože právnické osoby samy vůli ve smyslu psychologickém nemají, jejich vůle ve smyslu právním, tj. vůle manifestovaná jejich úkony, je vždy vytvářena osobami fyzickými, kteří vůli právnických osob utvářejí, resp. ji projevují. Jak již bylo zmíněno, na obsah vůle právnických osob lze usuzovat toliko z jejích projevů.
195. Námitku AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV stran nesprávné klasifikace subjektivní stránky deliktního jednání účastníků řízení jako úmyslu přímého (s výjimkou ZD PETŘÍN) vzhledem k závěru správního orgánu prvního stupně, že účastníci řízení si museli být vědomi toho, že jimi uzavřená cenová dohoda hospodářskou soutěž naruší, a byli s takovou skutečností srozuměni (bod 101. napadeného rozhodnutí), shledávám důvodnou.
196. Výše uvedené konstatování prvostupňového orgánu, s kterým se ztotožňuji, svědčí pro závěr o úmyslném porušení zákona, a to ve formě úmyslu nepřímého. Nicméně by dle mého přesvědčení bylo z hlediska zákonnosti a věcné správnosti napadeného rozhodnutí dostačující závěr o úmyslném spáchání deliktu, aniž by bylo nutné úmyslné porušení zákona blížeji kvalifikovat jako úmysl přímý či nepřímý.
197. Tvrzení účastníků řízení, že z okolností jejich deliktního jednání (přizvání tisku, publikace Prohlášení) vyplývá, že jednali v nedbalosti, odmítám jako nemístné. Účastníky řízení zmiňované okolnosti se váží ke skutečnosti neznalosti zákona, nikoliv k nevědomosti o tom, že by svým jednáním mohli narušit zákonem chráněný zájem-hospodářskou soutěž (viz bod 138. tohoto rozhodnutí). Tato eventualita jim byla nepochybně známa a účastníci řízení s ní byly přinejmenším srozuměni.
198. V této souvislosti konstatuji, že se ztotožňuji se závěry správního orgánu prvního stupně uvedenými v bodě 101. napadeného rozhodnutí, na které tak v podrobnostech odkazuji. Ze skutkových okolností uzavření dohody o ceně dne 13.12.2006 a její následné realizace dne následujícího při jednání účastníků se společností Kostelecké uzeniny, mám za to, že účastnící řízení porušili zákon úmyslně (s výjimkou ZD PETŘÍN).
Závažnost
199. Někteří z účastníků řízení (např. SUŠÁRNA POHOŘELICE) nepovažují jimi spáchaný delikt za vážný vzhledem ke společnému tržnímu podílu účastníků a krizi v odvětví chovu brojlerů v daném období spáchání deliktu. Těmto tvrzením účastníků řízení nemohu přisvědčit.
200. Horizontální dohody o cenách jsou považovány za nejzávažnější porušení zákona, jedná se o tzv. hard-core kartely, které jsou zakázány per se . Toto hodnocení kartelového jednání účastníků nemůže zvrátit ani existující krize v daném odvětví (viz bod 75. napadeného rozhodnutí a str. 2 odst. 3 rozkladu SUŠÁRNA POHOŘELICE).
201. Závěr prvostupňového orgánu, že se v případě protisoutěžního jednání účastníků řízení jedná o typově velmi závažný delikt považuji za věcně správný, přičemž tak výši uložených pokut nelze vzhledem ke skutkovým okolnostem deliktu, jeho závažnosti a k účastníky řízení dosaženému obratu v chovu jatečných kuřat, považovat za nepřiměřenou (byly uloženy při spodní hranici zákonného rozpětí, nejvyšší z uložených pokut představují 2,5 % čistého obratu dosaženého při prodeji brojlerů v roce 2006).
Délka
202. Prvoinstančního orgán dle účastníků pochybil tím, že nedostatečně zohlednil délku trvání porušení zákona (viz bod 109. napadeného rozhodnutí). Na tomto místě podotýkám, že správní orgán prvního stupně postupoval při určení výše pokuty podle Zásad postupu Úřadu při stanovování výše pokut podle § 22 odst. 2 zákona zveřejněných v Informačním listu Úřadu č. 2/2007 (dále též Zásady ).
203. V souladu s touto metodikou stanovil prvoinstanční orgán koeficient zohledňující délku protisoutěžnho jednání na k=1. Přestože je tento koeficient totožný jak v případě jednodenního porušení zákona, tak v případě deliktu jednoročního, nepovažuji výši jeho určení za nepřiměřenou. Úřad sledoval zveřejněním zmíněné metodiky zlepšení předvídatelnosti své rozhodovací praxe. To se ve vztahu k určení koeficientu zohledňujícímu délku protisoutěžního deliktu projevilo jeho nelineárním odstupňováním po jednotlivých letech. Podle mého přesvědčení skutečnost, že daným koeficientem nejsou zohledněny časové rozdíly v intervalu jednoho roku, nemůže v žádném případě způsobit nepřiměřenost tohoto způsobu výpočtu pokuty.
204. Co se týče odkazu AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV na níže uvedené Pokyny Evropské komise, které zohledňují i délku soutěžního deliktu kratší než jeden rok, a to délku půlroční, uvádím, že Evropská komise podle těchto pokynů stanovuje základní částku pokuty až do výše 30 % obratu, přičemž Úřad maximálně do 3 % obratu. Dále poukazuji na princip platný na komunitární úrovni, absentující v případě českých Zásad, a to, že ...Evropská komise, bez ohledu na dobu účasti soutěžitele na protiprávním jednání, zahrne do základní výše pokuty částku v hodnotě 15 % až 25 % hodnoty tržeb (...) aby soutěžitele odradila i jen od účasti na horizontálních dohodách o stanovené cen... [viz bod 25 a 21 Pokynů pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení 1/2003 (2006/C 210/02, dále též Pokyny )]
205. Pokud jde o námitku SUŠÁRNA POHOŘELICE a AGROPRODUCT, že prvoinstanční orgán vyšel při určení výše pokuty z obratu účastníků dosaženému v produkci brojlerů, konstatuji, že tak učinil v souladu se shora zmíněnou metodikou. Mimoto Evropská komise také při určení základní částky pokuty vychází z hodnoty tržeb zboží, jichž se protiprávní jednání týká (viz bod 5 Pokynů).
206. Vzhledem k výše uvedenému jsem toho názoru, že prvostupňový orgán zohlednil délku deliktu účastníků řízení náležitým způsobem.
Zásada nediskriminace
207. Nepřisvědčuji ani námitce AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE a KARLOV, že prvoinstanční orgán porušil zásadu nediskriminace vzhledem k rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. R 10/99 ze dne 29. 6. 1999, přičemž rozhodnutí Úřadu citovaná prvostupňovým orgánem v bodu 125. napadeného rozhodnutí považuji z hledisky typové závažnosti deliktu za plně srovnatelná s napadeným rozhodnutím.
208. V prvé řadě Úřad ve své rozhodovací praxi od počátku devadesátých let ukládané pokuty postupně zvyšuje vzhledem k rostoucímu právnímu povědomí o ochraně hospodářské soutěže zákonem (viz str. 4 a 5 zmíněného Informačního listu, dostupného na www.compet.cz ). Od uložení pokuty Rozhodnutím 1999 do uložení pokuty napadeným rozhodnutím uběhlo osm let.
209. Dále podotýkám, že se po skutkové stránce jedná o případy odlišné. Nadto poukazuji na rozhodnutí Soudu prvního stupně T-279/02 ze dne 6. 4. 2006 ve věci Degussa , který deklaroval, že soutěžní úřad může kdykoli přizpůsobit výši ukládaných pokut, pokud to vyžaduje účinná aplikace soutěžního práva, a uložení vyšší pokuty oproti předchozí praxi, a to i v podobných případech, nelze samo o sobě považovat za protiprávní post up .
210. V této souvislosti zdůrazňuji, že v Rozhodnutí 1999, resp. v rozhodnutí jemu předcházejícím č.j. S 25/99-240 ze dne 16. 4. 1999 je explicitně uvedeno, že pokuta byla uložena v symbolické výši vzhledem k jejímu preventivnímu působení v tomto konkrétním případě. Jak uvedl správní orgán prvního stupně v rozhodnutí č.j. S 25/99-240 cit.: ...Ve shora uvedeném kontextu preferoval Úřad preventivní funkci pokuty a uložil sankci, jež má především varovat účastníky řízení před podobným protisoutěžním jednáním. Pro Úřad je prioritní věcí odstranění narušení soutěže a ukončení zakázaného jednání. I toho důvodu je pokuta spíše symbolická... .
211. Pokud správní orgán prvního stupně v nyní projednávané věci vzhledem k legitimně očekávatelnému vyššímu povědomí soutěžitelů o ochraně hospodářské soutěže uložil pokuty výrazně vyšší, nemám co bych mu na tomto postupu vytknul.
Některé polehčující okolnosti
212. Jak se podává z odůvodnění napadeného rozhodnutí prvostupňový orgán zohlednil či se argumentačně vypořádal při určování výše pokuty i se skutečnostmi namítanými účastníky řízení jako jejich hospodářské výsledky (bod 114.), či krizi odvětví chovu drůbeže (bod 117. napadeného rozhodnutí), přičemž v této souvislosti tak odkazuji na příslušné pasáže napadeného rozhodnutí. Malý finanční přínos deliktního jednání pak nelze jak v rovině obecné, tak v tomto konkrétním případě považovat za polehčující okolnost (rozklad AGROPRODUCT, str. 4) obdobně jako růst nákladů na produkci zboží (růst cen energií, krmných směsí, apod.), údajné předchozí jednostranné stanovování ceny odběratelem či existenční závislost na chovu brojlerů. V žádném případě tak nelze dospět k závěru, že kartelové jednání účastníků řízení bylo dovolenou nutnou obranou s ohledem na jejich ztrátové hospodaření v průběhu roku 2006 (str. 5 rozkladu SUŠÁRNA POHOŘELICE).
213. Ve vztahu k námitkám některých účastníků, že správní orgán prvního stupně nedostatečně zohlednil spolupráci těchto účastníků s Úřadem v průběhu správního řízení odkazuji na bod 113. napadeného rozhodnutí a znění § 21 odst. 7 zákona. Toto ustanovení ukládá soutěžitelům povinnost poskytnout Úřadu na jeho vyžádání úplné, správné a pravdivé podklady a informace ve lhůtě jím stanovené. Účastníci řízení tak jsou povinni poskytovat součinnost (spolupracovat) ve smyslu výše uvedeného ustanovení a není u nich tak přítomen prvek dobrovolnosti, který by bylo lze zohlednit jako polehčující okolnost při zvažování výše pokuty. Dále podotýkám, že žádný z účastníků řízení významněji nepřispěl k objasnění deliktu (viz Zásady). Na tomto místě pak příkladmo poukazuji na tvrzení ZD PETŘÍN obsažené v rozkladu (str. 2), že k podepsání Prohlášení ze strany účastníků nedošlo, na kterém účastník řízení nadále setrvává, ačkoliv byl ve správním řízení prokázán opak (viz č.l. 420 správního spisu, bod 40. napadeného rozhodnutí)
214. Stran námitek účastníků řízení poukazujících na jejich nízké tržní podíly, konstatuji, že ty byly zohledněny při určení individuální výše pokut, neboť tržní podíl účastníků řízení odráží hodnotu jimi realizovaných prodejů vzhledem k celkovému objemu trhu. Hodnota prodejů účastníků řízení (čistý obrat účastníků dosažený při prodeji brojlerů v roce 2006) je pak základní částkou, z které je posléze vypočtena konkrétní výše pokuty (viz body 118. až 124. napadeného rozhodnutí); hodnota prodejů (výše tržního podílu účastníků) tak přímo determinuje konečnou výši uložené pokuty.
215. Ve shodě se závěrem prvostupňového orgánu (bod 116. napadeného rozhodnutí) jsem z Výkazů zisků a ztrát účastníků řízení za rok 2006 (správní spis č.l. 250, 404, 474, 879, 881b, 918b, 929b) ověřil, že uložená pokuta pro ně nebude likvidační, neboť až na KARLOV dosáhli v roce 2006 všichni účastníci řízení zisku (např. AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE 31.838.000,-Kč, ZD Roštýn 8.633.000,-Kč, SUŠÁRNA POHOŘELICE 4.316.000,-Kč).
216. V případě tří účastníků řízení ZD PETŘÍN, KARLOV a AGROPRODUCT přesáhla výše jim uložené pokuty jejich hospodářské výsledky za rok 2006. ZD PETŘÍN však v roce 2004 dosáhla zisku ve výši 688.000,-Kč po zdanění (č.l. 157 správního spisu). AGROPRODUCT pak v roce 2005 ukončil své hospodaření se ziskem ve výši 1.487.000 Kč, stejně jako KARLOV, jenž v roce 2005 dosáhl zisku v částce 925.000 Kč po zdanění. Uzavírám tak, že vzhledem výsledkům hospodaření účastníků řízení v posledních letech nebude pro ně výše uložených pokut likvidační.
Shrnutí
217. Konstatuji, že správní orgán prvního stupně správně zhodnotil zjištěné skutečnosti při určování výše pokut, když zvážil explicitně v zákoně zmíněná kritéria (délka a opakování porušení zákona, závažnost jednání, subjektivní stránka deliktu), přihlédl i k relevantním polehčujícím a přitěžujícím okolnostem a pokutu uložil v rámci zákonného rozpětí. Při určování výše pokut nepřekročil meze svého správního uvážení a toto ani nezneužil. Výši uložených pokut pak považuji za věcně správnou. V podrobnostech odkazuji na napadené rozhodnutí (body 97. až 125.).
Procesní postup
218. V souladu s § 89 odst. 2 správního řádu, jsem se v následující části rozhodnutí zabýval souladem rozkladem nenapadených částí napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo s právními předpisy. Konstatuji, že jsem neshledal žádných pochybení či vad, ať již jde o procesní postup či hmotněprávní závěry správního orgánu prvního stupně, přičemž pokud jde o podrobnější zdůvodnění, odkazuji na příslušné části napadeného rozhodnutí.
Závěr
219. Ze všech shora uvedených důvodu, na základě návrhu rozkladové komise dle § 152 odst. 3 správního řádu a po přezkoumání souladu jak napadeného rozhodnutí, tak správního řízení, které mu přecházelo, s právním předpisy, jakož i po přezkoumání věcné správnosti napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu jsem dospěl k závěru, že se správní orgán prvního stupně nedopustil žádných pochybení. Prvostupňový orgán podle mého přesvědčení řádně zjistil skutkový stav věci, takto zjištěný skutkový stav subsumoval pod skutkovou podstatu právní normy, kterou správně zvolil, vyložil a aplikoval. Proto je třeba podané rozklady proti napadenému rozhodnutí v celém rozsahu zamítnout a napadené rozhodnutí v plném rozsahu potvrdit.
Poučení o opravném prostředku:
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
Ing. Martin Pecina, MBA
předseda
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Rozhodnutí obdrží:
1. Zemědělské družstvo Roštýn
589 01 Hodice 211
2. ZEVA CHLÍSTOVICE, a.s.
284 01 Chlístovice 28
3. právní zástupce společnosti SUŠÁRNA POHOŘELICE, s.r.o.
JUDr. Miloslav Vlček, advokát
Boženy Antonínové 9
621 00 Brno
4. právní zástupce společnosti AGROPRODUCT, spol. s.r.o.
Mgr. Miroslav Sládek, advokát
Jana Uhra 4
602 00 Brno
5. právní zástupce družstva AGRODRUŽSTVO JEVIŠOVICE
Mgr. Radek Pokorný, advokát
Karolíny Světlé 301/8
110 00 Praha 1
6. právní zástupce společnosti KARLOV, a.s.
Mgr. Radek Pokorný, advokát
Karolíny Světlé 301/8
110 00 Praha 1
7. právní zástupce družstva Zemědělské družstvo PETŘÍN
Mgr. Vlastimil Šopák, advokát
Jana Palacha 954/4
669 02 Znojmo