UOHS 024/2003
Rozhodnutí: R023-024/2003 Instance II.
Věc Návrh na určení, zda dohoda o založení Asociace provozovatelů mobilních sítí a nebo Stanovy asociace podléhají zákazu
Účastníci Český Mobil a.s. Eurotel Praha, spol. s r.o. RadioMobil a.s.
Typ správního řízení Určovací řízení podle §7/2
Typ rozhodnutí rozkladem napadené rozhodnutí změněno
Rok 2003
Datum nabytí právní moci 13. 7. 2004
Související rozhodnutí S088/03
Dokumenty dokument ke stažení 103 KB


Č.j. R 23, 24/2003 V Brně dne 8. července 2004
V řízení o rozkladech, které proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 11. 8. 2003 č.j. S 88/03-3930/03-ORP ve věci návrhu na určení podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, podali účastníci řízení-společnost Český Mobil a.s., se sídlem Praha 10, Vinohradská 167, PSČ 100 00, IČ 25 78 80 01, v řízení zastoupena na základě pověření ze dne 11. 2. 2002 Ing. Václavem Machem, zaměstnancem společnosti, a společnost T-Mobile Czech Republic a.s. , se sídlem Praha 2, Londýnská 730, PSČ 120 00, IČ 64 94 96 81, v řízení zastoupena na základě pověření ze dne 1. 8. 2000 Mgr. Milanem Filípkem, zaměstnancem společnosti, jsem podle ustanovení § 59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, na návrh zvláštní komise ustavené podle § 61 odst. 2 téhož zákona
r o z h o d l
takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 11. 8. 2003 č.j. S 88/03-3930/03-ORP m ě n í m takto:
Určuje se, že článek II a článek IX, body 9.5. a 9.7. Stanov Asociace provozovatelů mobilních sítí, ve znění schváleném dne 6. 3. 2003 ustavující členskou schůzí tohoto zájmového sdružení právnických osob, nepodléhají zákazu dohod narušujících soutěž podle ustanovení § 3 až 6 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů. O d ů v o d n ě n í
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") vydal dne 11. 8. 2003 rozhodnutí č.j. S 88/02-3930/03-ORP, kterým podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (dále jen "zákon" nebo "zákon o ochraně hospodářské soutěže") určil, že článek II, bod 2.2. Stanov Asociace provozovatelů mobilních sítí (dále jen "Stanovy Asociace"), ve znění schváleném dne 6. 3. 2003 ustavující členskou schůzí tohoto zájmového sdružení právnických osob, obsahuje pod písm. a) až h) ustanovení, která jsou dohodami podléhajícími zákazu dohod narušujících soutěž dle § 3 až 6 tohoto zákona, neboť mohou vést k narušení hospodářské soutěže na trhu mobilních radiotelefonních služeb ve veřejných mobilních telekomunikačních sítích.
Proti tomuto rozhodnutí podali účastníci řízení-společnost Český Mobil a.s., se sídlem Praha 10, Vinohradská 167, PSČ 100 00, IČ 25 78 80 01, v řízení zastoupena na základě pověření ze dne 11. 2. 2002 Ing. Václavem Machem, zaměstnancem společnosti, (dále jen "účastník řízení" nebo "Český Mobil") a společnost T-Mobile Czech Republic a.s., se sídlem Praha 2, Londýnská 730, PSČ 120 00, IČ 64 94 96 81, v řízení zastoupena na základě pověření ze dne 1. 8. 2000 Mgr. Milanem Filípkem, zaměstnancem společnosti, (dále jen "účastník řízení" nebo "T-Mobile") rozklady. Další účastník řízení, společnost Eurotel Praha, spol. s r.o., se sídlem Praha 4, Vyskočilova 1442/1b, PSČ 140 21, IČ 15 26 83 06, rozklad nepodal. Český Mobil a T-Mobile ve svých rozkladech shodně namítají nedostatečné a neúplné zjištění skutkového stavu věci, nesprávné posouzení článku II, bodu 2.2. Stanov Asociace a rovněž skutečnost, že Úřad v napadeném rozhodnutí opomenul rozhodnout o udělení individuální výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž.
Podle názoru účastníků řízení Úřad objektivně ve vzájemných souvislostech nezhodnotil důkazy, tím porušil zásadu objektivní (materiální) pravdy i volného hodnocení důkazů. Podle účastníků řízení se Úřad v rámci správního řízení důkladně neseznámil s materií zákona o ochraně hospodářské soutěže, zejména v souvislosti s povinností účastníků řízení vzájemně spolupracovat s ohledem na předmět jejich činnosti, ani s podmínkami trhu či současnými legislativními potřebami v rámci harmonizačních snah před vstupem do EU. V této souvislosti účastníci poukazují na skutečnost, že Úřadem uvedené možné negativní dopady na vymezeném relevantním trhu jsou objektivně vyloučeny ustanoveními článku IX, body 9.5. a 9.7. Stanov Asociace. Z ústního jednání s účastníky řízení navíc vyplynulo, že není jejich zájmem regulovat soutěžní chování, případně chránit zájmy členů tak, aby byla narušována, potažmo omezována hospodářská soutěž. Nehodlají tedy rozdělovat trhy nebo vázat nabídku služeb jednoho operátora na nabídku operátora jiného.
Pochybení Úřadu shledávají účastníci řízení rovněž v závěru, že Stanovy Asociace neposkytují dostatečnou ochranu před potenciálním narušením hospodářské soutěže, poněvadž účastníci řízení nepředložili úplný výčet a detailní specifikaci způsobů spolupráce
a postupů při této spolupráci, tedy konkrétní popis činností, kterým se budou v budoucnosti v rámci předmětu činnosti Asociace provozovatelů mobilních sítí věnovat. To, že Asociace nemůže v současné době detailně popsat jednotlivé kroky, jež hodlá v budoucnosti v rámci vytváření optimálních podmínek pro rozvoj veřejných mobilních telekomunikačních sítí
a poskytování veřejných mobilních telekomunikačních služeb podniknout, však podle účastníků řízení neznamená, že nelze její činnost za účelem ochrany hospodářské soutěže korigovat, tedy stanovit hranice.
Úřad podle účastníků řízení nezjistil jedinou konkrétní skutečnost, která by mohla dostatečně určitě odůvodnit závěr o zakázanosti předmětných dohod. Naopak z dosavadní činnosti Asociace provozovatelů mobilních sítí a z ústního jednání s účastníky řízení vyplynulo, že tyto dohody nemohly žádným způsobem vést k narušení hospodářské soutěže.
Pokud jde o posouzení článku II, bodu 2.2 Stanov Asociace, účastníci řízení uvádějí, že dohody o vzájemné spolupráci, ochraně zájmů a výměně poznatků a informací se neobjevují v demonstrativním výčtu ustanovení § 3 odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže, což dle jejich názoru signalizuje, že takové dohody zpravidla nevedou k závažným dysfunkcím trhu, jinak by je zákonodárce nepochybně do demonstrativního výčtu zařadil.
Závěr Úřadu o potenciálním narušení hospodářské soutěže nemá podle účastníků řízení oporu v textu jednotlivých ustanovení Stanov Asociace. Je totiž zcela vyloučena možnost představit si způsob, jak by mohla být narušena hospodářská soutěž tím, že bude prováděn průzkum a analýza pravidel regulace či legislativy elektronických komunikací v České republice nebo tím, že Asociace bude připravovat materiály pro orgány státní správy nebo se účastnit na poradních orgánech ustavených veřejnou správou. Účastníci se domnívají, že pokud by byl vysoce extenzivní výklad zastávaný v napadeném rozhodnutí, podle kterého mohou dohody o vzájemné spolupráci, ochraně zájmů a výměně poznatků a informací představovat narušení hospodářské soutěže, aplikován důsledně ve všech případech, patrně by to znemožnilo činnost všech podobných profesních asociací v České republice. Účastníci řízení v této souvislosti poukazují rovněž na skutečnost, že cílem ustanovení zákona o ochraně hospodářské soutěže, která obsahují právní úpravu dohod narušujících soutěž, nepochybně není omezit či znemožnit fungování profesních organizací v České republice, nýbrž zabránit plnění konkrétních dohod, které narušují nebo alespoň mohou narušit hospodářskou soutěž na relevantním trhu.
Dále účastníci namítají, že Úřad opomenul rozhodnout o jejich návrhu na udělení individuální výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž. Žádostí se Úřad vůbec nezabýval
a ani k ní při svém rozhodování nepřihlédl, přestože jsou dle účastníků řízení splněny veškeré podmínky pro udělení individuální výjimky ve smyslu ustanovení § 8 zákona o ochraně hospodářské soutěže. Výhradním zájmem a rovněž hlavním cílem Asociace provozovatelů mobilních sítí je vytvořit pracovní platformu pro mobilní operátory, která by napomohla řešení otázek spojených s legislativou, standardizací služeb a s národní problematikou vyplývající z členství v GSM Asociaci. Stanovy Asociace a činnosti vyvíjené v rámci ní jsou podle účastníků řízení nezbytné zejména ke zlepšení poskytování mobilních služeb
a k podpoře technického rozvoje, přičemž podíl spotřebitelů na těchto aktivitách je spatřován v tom, že získají kvalitní služby za ceny, které jsou aplikovány v soutěžním prostředí
a odrážejí skutečné náklady poskytovatelů služeb při dosažení spravedlivého zisku. Nedojde přitom k vyloučení nebo ohrožení hospodářské soutěže, nýbrž k jejímu posílení z důvodu poskytování kvalitnějších služeb ze strany operátorů, kteří nebudou výsledky činnosti Asociace provozovatelů mobilních sítí využívat společně, ale každý zvlášť k posílení svého vlastního individuálního postavení na trhu. Ze shora uvedených důvodů mají účastníci řízení za to, že Stanovy Asociace splňují podmínky uvedené v ustanovení § 8 zákona a tedy jsou způsobilé pro udělení výjimky.
Na základě všech shora uvedených skutečností navrhují shodně oba účastníci řízení, aby předseda Úřadu rozhodnutí č.j. S 88/03-3930/03-ORP ze dne 11. 8. 2003 zrušil. Společnost Český Mobil alternativně dále navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil v tom smyslu, že ačkoliv lze článek II Stanov Asociace považovat za dohodu podléhající zákazu dle § 3 až 6 zákona o ochraně hospodářské soutěže, jsou dány důvody pro povolení výjimky dle § 9 téhož zákona.
Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle ustanovení § 57 odst. 1 správního řádu a v souladu s odst. 2 téhož ustanovení správního řádu postoupil věc k rozhodnutí orgánu rozhodujícímu o rozkladu.
Dne 2. 6. 2004 nabyl účinnosti zákon č. 340/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), a některé další zákony. Podle ustanovení článku III odst. 1 Přechodných ustanovení se řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních předpisů. Proto je případ posuzován z hlediska zákona
č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění platném do 1. 6. 2004.
Podle ustanovení § 59 odst. 1 správního řádu jsem napadené rozhodnutí přezkoumal v celém rozsahu, a to i nad rámec námitek uplatněných společnostmi Český Mobil a T-Mobile v jejich rozkladech a o věci uvážil následujícím způsobem.
Soutěžitelé, tj. ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže rovněž Asociace provozovatelů mobilních sítí jako sdružení soutěžitelů, mohou podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže žádat Úřad o určení, zda určitá jejich dohoda podléhá zákazu podle ustanovení § 3 až 6 téhož zákona. Návrh na určení musí přitom vedle obecných náležitostí podání podle ustanovení § 19 správního řádu, tj. kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje, splňovat rovněž náležitosti vyplývající z ustanovení § 7 odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže, tj. v podání musí být jednoznačně specifikováno jednání ("určitá jejich dohoda"), které má Úřad v rámci správního řízení posuzovat. Úřad pak posuzuje předkládané dohody ve všech jejich souvislostech tak, aby mohl být zhodnocen nejen jejich formální obsah a účel, ke kterému směřují, ale i význam, který dohodám účastníci řízení přikládají.
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže jsou za zakázané a tedy neplatné považovány dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení
a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, jestliže vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže. Vedle existence jednoho ze těchto tří typů jednání musí být Úřadem v souladu se zásadou přesného a úplného zjištění skutkového stavu věci prokázáno, že dané jednání naruší nebo je alespoň potenciálně schopné narušit hospodářskou soutěž.
Předmětem určovacího řízení podle ustanovení § 7 odst 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže je dle návrhu účastníků řízení posouzení dohod obsažených v článcích II a IX, body 9.5. a 9.7. Stanov Asociace, jež byla založena společnostmi Český Mobil, T-Mobile
a Eurotel Praha, spol. s r.o., a to z hlediska souladu s právní úpravou obsaženou v ustanovení § 3 až 6 zákona o ochraně hospodářské soutěže. Asociace provozovatelů mobilních sítí, jak vyplývá z vyjádření účastníků řízení a ze stejnopisu notářského zápisu ustavující členské schůze (strany 16-20 správního spisu), je zájmovým sdružením právnických osob založeným na základě ustanovení § 20f až 20j zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský zákoník"). Stanovy zájmových sdružení právnických osob, jež musí být přiloženy k zakladatelské smlouvě nebo k zápisu o ustavující členské schůzi, určují ve smyslu ustanovení § 20h občanského zákoníku, cit.: " název, sídlo
a předmět činnosti, úpravu majetkových poměrů, vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů, orgány sdružení a vymezení jejich působnosti, způsob zrušení sdružení a naložení s jeho likvidačním zůstatkem" . Jedná se tedy o organizační dokument, jenž stanovuje obecný rámec budoucího chování sdružení.

V souladu se shora uvedenými skutečnostmi jsem posoudil závěry Úřadu pokud jde o dohody obsažené v rozkladem napadeném rozhodnutí. Mám za prokázané, že posuzovaná ustanovení Stanov Asociace skutečně představují dohody o vzájemné spolupráci mezi členy Asociace, o ochraně zájmů a o výměně poznatků a informací, jak prvostupňový orgán deklaroval v napadeném rozhodnutí; neztotožňuji se však se závěrem, že by tyto dohody mohly vést k narušení hospodářské soutěže na vymezeném relevantním trhu.
Skutečnost, že účastníci řízení nebyli schopni detailně popsat veškeré činnosti, jež bude Asociace provozovatelů mobilních sítí v budoucnu vykonávat, sama o sobě neodůvodňuje oprávněnost vyslovení zákazu dohod obsažených ve Stanovách Asociace, konkrétně v článku II, který v obecném měřítku definuje předmět činnosti Asociace. Je třeba přihlédnout zároveň k prosoutěžnímu charakteru článku IX, body 9.5. a 9.7. Stanov Asociace, které deklarují, že Asociace není oprávněna regulovat soutěžní chování svých členů, cit.: "nebude v žádném případě regulovat ceny mezi svými členy ani činit úkony, jejichž důsledkem by bylo ohrožení či porušení hospodářské soutěže" , ani organizovat či zprostředkovávat mezi svými členy výměnu informací, cit.: " které by mohly být způsobilé narušovat hospodářskou soutěž nebo by mohly být v hospodářské soutěži mezi členy využity " . Z ústního jednání s účastníky řízení, jež bylo Úřadem nařízeno dne 18. 7. 2003 (strany 69-75 spisu správního řízení), navíc vyplynulo, že zájmem účastníků řízení není regulovat soutěžní chování, případně chránit zájmy členů Asociace tak, aby byla narušována, případně omezována hospodářská soutěž. Pokud jde o účel založení Asociace a význam, který účastníci řízení činnosti v rámci Asociace přikládají, z jednání mj. vyplynulo, že cit.: "Cílem dohody je vytvořit pracovní platformu mezi mobilními operátory, která by napomohla řešení otázek spojených s legislativou, standardizací služeb, národní problematikou vyplývající z členství v GSM Asociation a dalších otázek souvisejících s činností v oblasti mobilních komunikací".
Je nepochybné, že stanovy žádného ze zájmových sdružení právnických osob samy o sobě nemohou vytvořit absolutní záruku toho, že během existence a výkonu činnosti předmětného sdružení soutěžitelů v budoucnosti nedojde k uzavření zákonem zakázané kartelové dohody. Za účelem ochrany hospodářské soutěže je proto Úřad oprávněn, resp. povinen činnost Asociace kontrolovat, což účastníci řízení ani nepopírají.
Vzhledem ke shora uvedenému posouzení shledávám námitky účastníků řízení proti nesprávnému posouzení Stanov Asociace za oprávněné. Dohody o vzájemné spolupráci, ochraně zájmů a o výměně poznatků a informací, jež jsou obsaženy v článku II, bod 2.2 písm. a) až h) Stanov Asociace, nejsou dohodami podléhajícími zákazu, neboť nesplňují materiální podmínku dohody narušující soutěž ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže.
Jelikož správní řízení vedené podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže je řízením návrhovým, nebylo možno rozhodnout o zrušení rozkladem napadeného rozhodnutí Úřadu a zastavení správního řízení, nýbrž jsem v souladu se zjištěným skutkovým stavem a na základě návrhu účastníků řízení ze dne 19. 5. 2003 určil, že dohody obsažené v článcích II a IX, body 9.5. a 9.7. Stanov Asociace nepodléhají zákazu dohod narušujících soutěž podle ustanovení § 3 až 6 zákona.
Pokud jde o návrh společnosti T-Mobile na nařízení ústního jednání, konstatuji, že nařízení dalšího ústního jednání považuji vzhledem ke skutečnosti, že dohody obsažené v článcích II a IX body 9.5. a 9.7. Stanov Asociace nepodléhají zákazu podle ustanovení § 3 až 6 zákona o ochraně hospodářské soutěže, pro účely tohoto správního řízení za nadbytečné.
Pro úplnost jsem uvážil rovněž o námitce účastníků řízení ohledně opomenutí Úřadu rozhodnout o návrhu na povolení individuální výjimky ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže. S ohledem na účel řízení o povolení individuální výjimky a na konzistentnost rozhodovací praxe Úřadu, kdy řízení o povolení individuální výjimky Úřad zahajuje až po nabytí právní moci rozhodnutí o určení konkrétní dohody jako zakázané, jsem však v postupu prvostupňového orgánu neshledal pochybení.
Uzavírám tedy, že po přezkoumání věci v celém rozsahu jsem ze všech shora uvedených důvodů a na základě návrhu rozkladové komise rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle ustanovení § 61 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
Ing. Josef Bednář
předseda
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěž
Rozhodnutí obdrží:
Ing. Václav Mach
Český Mobil a.s.
Vinohradská 167
100 00 Praha 10
Mgr. Milan Filípek
T-Mobile Czech Republic a.s.
Londýnská 730
120 00 Praha 2
Toto rozhodnutí nabylo právní moci a stalo se vykonatelným dne 13. 7. 2004.