Rt 662/1921
Zločin veřejného násilí dle § 98 tr. zák. vyžaduje násilí nebo pohrůžku, která aspoň nepřímo směřuje proti osobě donucované.

(Rozhodnutí Kr I 480/21, 29.12.1921)
Z odůvodnění:

Stížnost dovozuje, že obžalovaní, o nichž soud zjišťuje, že se dopustili skutečného násilí na políru Antonínu Č-ovi, obžalovaný František H. mimo to také na Tomáši R-ovi, chtějíce je takto přinutiti, aby se připojili ke stávce - se dopustili svým jednáním v nejhorším případě přestupku dle § 3 zákona ze dne 7. dubna 1870 čís. 43 ř.z., nikoliv zločinu vydírání dle § 98 a) tr. zák., to tím spíše, že v rozsudku není ani blíže uvedeno, v čem záleželo násilné jednání obžalovaných.

Z výpovědí súčastněných svědků prý vysvítá, že jeden z obžalovaných Č-a pouze uhodil, druhý ho šťouchl, třetí tloukl, čtvrtý holí udeřil a R-a obžalovaný H. rovněž tloukl.

Stížnost není odůvodněna. Dle § 3 zákona koal. (na jehož místo nastoupila nyní splatností od 6. září 1921 ustanovení §§ 1 a 2 zákona proti útisku z 12. srpna 1921, čís. 309 sb. z. a n.), dopouští se přestupku, kdo hledí sjednati, rozšířiti nebo provésti výluku, stávku nebo kartel (§§ 2 a 4 koal. zák.) zastrašováním (na př. nadávkami nebo násilím). K ustanovení v § 98 tr. zák. jest tento předpis v poměru podpůrném; lze ho užíti jen tam, kde není těžším trestem ohrožené skutkové podstaty § 98 tr. zák. Oba trestné činy se shodují v tom, že se pachateli jedná o vynucení určitého jednání neb opomenutí, liší se však kvalitou a intensitou použitých prostředků.

Kdežto ke skutkové podstatě § 3 koal. zák. stačí prostředky zastrašovací nebo násilné vůbec, vyžaduje § 98 tr. zák. násilí nebo pohrůžku, která aspoň nepřímo směřuje proti osobě donucované. V tomto případě zjistil první soud, že všichni 4 obžalovaní se dopustili skutečného násilí na políru Antonínu Č-ovi tím, že ho tloukli, čímž mu způsobili lehké ublížení na těle. Obžalovaný H. mimo to, že se dopustil skutečného násilí také na Tomáši R-ovi tím, že ho tloukl. Jest tedy zjištěno, že násilí (zlé nakládání) směřovalo přímo proti osobě donucované, že bylo násilím kvalifikovaným dle § 98 tr. zák. Nutno proto posuzovati čin obžalovaných jako vydírání vzhledem k tomu, že první soud zjišťuje i druhou náležitost skutkové podstaty tohoto zločinu, že totiž obžalovaní jednali v úmyslu, aby donutili pracující dělníky, políra Č-a a dělníka R-a, k zastavení práce, tedy k rozhodnutí, k němuž by se jinak nebyli odhodlali.