Rt 589/1921
Skutková podstata zločinu krádeže nevyžaduje, by škoda způsobená odnětím věci byla trvalou.

(Rozhodnutí Kr II 135/21, 27.10.1921)
Z odůvodnění:
Bezdůvodnou jest zmateční stížnost, pokud vytýká, že nalézací soud zamítl návrh obhájcův, by byla slyšena Justina S-ová jako svědkyně o tom, že obžalovaní odcizili uhlí, by za ně dostali výměnou mléko a že chtěli uhlí nahraditi dráze později ze svých zásob.

Zamítnutí důkazního návrhu mohlo by býti na újmu stěžovatelům jen tehdy, kdyby byly okolnosti, které navrženým průvodem měly býti zjištěny, rozhodnými pro posouzení, dopustili-li se stěžovatelé trestného činu; tomu však v této trestní věci tomu tak nebylo. Stěžovatelé hájili se tím, že v době činu měli úmysl, že vrátí dráze později totéž množství uhlí a nahradí takto škodu.

Úmysl, škodu nahraditi, nevylučuje úmyslu, - škodu byť přechodně, způsobiti, ba předpokládá přímo vědomí pachatelovo, že škodu způsobuje nebo způsobí. Úmysl nahraditi škodu, způsobenou krádeží, má právní význam, pokud se týče nabývá ho jen nebo teprve, když a kdy byl uskutečněn, a to pouze s hlediska §§ 187, 188 tr. zák., jakožto okolnost, pro niž krádež přestává býti trestnou.

Zákon nepožaduje v § 171 tr. zák., by škoda, způsobená odejmutím věci, byla trvalá; zákon pouze předpokládá, by pachatel jednal pro svůj užitek; užitek spočívá v možnosti a vůli pachatelově, nakládati s věcí odejmutou jako se svou vlastní; že pak stěžovatelé s uhlím, jež svémocně bez dovolení odejmuli, vědomě a úmyslně jako se svým majetkem naložili, je zřejmo, kdyžtě uhlí zcizili a odevzdali osobě třetí směnou za mléko a tím vybavení uhlí z dosahu fysické moci majitelovy učinili trvalým. Úmysl, že vrátí totéž množství uhlí, byl, pokud nebyl uveden ve skutek, úplně bezvýznamným; zamítnutí návrhu, směřujícího k zjištění tohoto bezvýznamného úmyslu, nemohlo míti na rozhodnutí nalézacího soudu účinku, stěžovatelům škodlivého.