Rt 588/1921
Podílnictví na krádeži (§ 185 tr. zák.)

(Rozhodnutí Kr I 601/21, 27.10.1921)
Z odůvodnění:
Zmateční stížnost dovozuje, že obžalovaný měl býti uznán vinným toliko přestupkem podílnictví na krádeži, nikoliv zločinem, poněvadž mu rozsudečný výrok dává za vinu, že převedl na sebe odcizenou věc, z jejíž hodnoty mu bylo známo, že krádež byla spáchána způsobem zločinným, kdežto v důvodech rozsudku se zjišťuje, že hodnota 3m látky, kterou na sebe převedl, činí pouze 150 K, tedy nepřesahuje hranice zločinu, stanovené v § 173 tr. zák.

I když je správné, co stížnost uvádí, zejména, že hodnota věci obžalovaným přijaté, nepřevyšuje 200 K - není stížnost odůvodněna, ježto pro zločinnou kvalifikaci dle § 186 a) tr. zák. rozhodnou jest hodnota věcí odcizených, nikoli pachatelem na sebe převedených. Stížnost přehlíží, že rozsudečné důvody uvádějí, že obžalovanému bylo nejen z hodnoty odcizených věcí, nýbrž i z příběhu známo, že krádež byla spáchána způsobem zločinným. Zjišťujeť rozsudek, že oba pachatelé krádeže, rozdělivše kořist v hodnotě, převyšující 200 K na tři díly, odevzdali jeden díl (v hodnotě 150 Kč) svému představenému, vrchnímu posunovači s podotknutím, že látku odcizili (jako spoluzlodějové) ze železničního vozu (uzamčeného) a s žádostí, by ji přijal a o věci pomlčel.

Z tohoto zjištění vyplývá, že obžalovanému bylo známo, že krádež byla spáchána železničními zřízenci na zaměstnavateli, na věci uzamčené a ve společnosti, tedy způsobem, který ji činí zločinnou. Poněvadž však obžaloba kvalifikovala podílnictví jako zločin pouze dle hodnoty věci odcizené, stačí uvésti, že dle rozsudečného zjištění obžalovaný věděl, že dostává pouze část odcizených věcí v hodnotě 150 K, že tudíž hodnota všech věcí je nejméně trojnásobná (ve skutečnosti 757 K 65 h), a 200 K daleko převyšuje.