Rt 542/1921
I. "Vzetím z držby" (§ 171 tr. zák.) jest každé jednání, jímž se věc převádí z disposice dosavadního držitele v detenci pachatele neb osoby třetí.

II. K otázce účinné lítosti.

( Rozhodnutí Kr I 519/21, 26.09.1921 )
Z odůvodnění:

Po stránce věcné namítá stížnost, že cinkové koryto nebylo vůbec z držení dráhy odňato a převedeno v držení obžalovaného a kdyby tomu tak bylo, že nastala beztrestnost dle § 187 tr. zák., poněvadž bylo vráceno dobrovolně dříve než se vrchnost dověděla o činu.

Stížnost není v právu. Vzetím z držby rozumí se každé jednání, jímž se věc převádí z disposice dosavadního držitele v detenci pachatele neb osoby třetí. Krádež je dokonána již samým odnětím, t. j. převedením z posavadního držení v držení jiné. Kdy se tak stalo, jest posouditi dle okolností případu. Není třeba, aby věc byla odnesena z místa, na němž se dosud nalézala a rovněž ne, aby panství pachatelovo nad věcí ukradenou bylo již zcela zabezpečeno.

Také pouhé uschování věci na místě činu nebo poblíže něho stačí, odnímá-li se tím dosavadnímu držitelovi možnost věcí disponovati. Tak tomu bylo v případě, o nějž jde.

Dal-li obžalovaný svémocně naložiti cinkové koryto na rampě ležící do soukromého vozíku, ukrýti je nasypaným uhlím s rozkazem, by nenápadně bylo dopraveno do jeho bytu - pak nutno tvrditi, že tímto ukrytím byla železniční správě odňata možnost s věcí disponovati, že tedy věc byla z držení dráhy odňata.

K vrácení ukradené věci došlo dle rozsudečného zjištění následkem přímého zakročení přednosty stanice, který při služební obchůzce cinkové koryto na voze objevil a vrácení jeho na rampu nařídil. Poněvadž tedy obžalovanému bylo tímto dopadením při krádeži patrně nemožno věc převésti do bezpečí, nelze mluviti o vrácení dobrovolném, z účinné lítosti a není zde základního předpokladu pro uplatňování beztrestnosti dle § 187 tr. zák., nehledíc ani k tomu, že se obecní strážník o krádeži služebně hned dověděl.