Rt 504/1921
Ke skutkové podstatě zločinu vyhnání plodu postačuje, byl-li plod v době zásahu živý, třebas nebyl způsobilým, by se z něho vyvinulo dítě schopné k životu.

( Rozhodnutí Kr II 66/21, 7.07.1921 )
Z odůvodnění:
Soud první stolice sprostil obžalovanou z obžaloby pro zločin vyhnání plodu, poněvadž nevzal za prokázáno, že by obžalovaná byla bývala obtěžkala "plodem schopným k životu", plodem "řádným, k vyvinutí k životu schopného dítěte vhodným".

Právem napadá státní zastupitelství správnost výroku osvobozujícího. Ovšem předpokládá § 144 tr. zák. ku skutkové podstatě zločinu, by tu byl plod živý. Není-li ho tu, pak chybí způsobilý předmět zločinu §u 144 tr. zák., jenž vyžaduje umrtvení plodu jako následek zločinného zasažení. Toto však soud nalézací nevyloučil, vyloučiv toliko, že by tu byl býval plod ku životu nebo k vyvinutí k životu schopného dítěte způsobilý.

Plod takový může však býti v době potratu živým, pouze další vývoj jeho k extrauterálnímu životu dítěte jest ohrožen.

Proto právně mylný jest na dosavadním skutkovém základě vynesený výrok, že tu nebylo vůbec způsobilého předmětu zažalovaného zločinu a právní stanovisko rozsudku, že zjištěné jednání obžalované mělo toliko ráz zločinu putativního.