Rt 4751/1933
I zločin podvodu křivým svědectvím podle §§ 197, 199 lit a) tr. zák. předpokládá, že jednání pachatelovo směřovalo ke způsobení škody, jíž je s tohoto hlediska jedině újma státu na nerušeném výkonu soudnictví.

(Rozhodnutí ze dne 28.06.1933 , Zm I 399/32)
Z odůvodnění:
I zločin křivého soudního svědectví podle §§ 197, 199 a) tr. zák., jímž stěžovatelka napadeným rozsudkem uznána vinnou, předpokládá jakožto druh podvodu, že jednání pachatelovo - nepravdivé nebo ne úplné vyjevení postřehů, jež učinil pachatel v minulosti svými smysly vzhledem ke skutečnosti, o níž jest vyslýchán za svědka - směřovalo podle povšechné povahy své a podle úmyslu pachatelova ke způsobení škody.

Avšak škodou, jejímuž vzniku brání zvláštní ustanovení § 199 a) tr. zák., není kterákoliv ze škod uvedených střídavě v povšechném ustanovení § 197 tr. zák., najmě není jí hmotná újma některé z osob, jejichž nároky a závazky jsou předmětem rozhodnutí, pro které si zjednává dotčený veřejný činitel podklad řízením, v němž došlo k inkriminované svědecké výpovědi. Právním statkem, jehož poškozování přichází s hlediska § 199 a) tr. zák. jedině v úvahu, je nerušený výkon soudnictví, a předmětem ochrany je v případech § 199 a) tr. zák. právní, v zákonech založený nárok státu, by osoba, která je soudem vyslýchána jako svědek, vyjevila úplně pravdivě všechny postřehy, jež učinila v minulosti svými smysly o skutečnostech, ku kterým se výslech vztahuje, způsobování též jinaké újmy čili poškozování též jinakých práv soudním svědectvím není ke splnění skutkové podstaty zločinu § (197), 199 a) tr. zák. třeba a také nestačí a připojovalo by jen ku zločinnosti skutku plynoucí z § 199 a) tr. zák. - kdyby dotčená další škoda byla stupně v § 202 nebo § 203 tr. zák. vytčeného - další zločinnou kvalifikaci těmito předpisy určenou.